Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

PODKOŽNÍ BOULE

Kožní absces

Abscesy se u koček vyskytují dosti často. Vznikají poraněním (kousnutím, škrábnutím, úderem, proležením při delší přepravě, případně spadne-li něco těžšího na kočku). Abscesy se také mohou objevit následkem nakažlivé choroby v lymfatických uzlinách na hlavičce nebo na bříšku, mohou vzniknout i v místě, kde byla kočka vakcinovaná. Kočka je totiž samopoškozovatelka, pokud může, rozškrábe si nemocné místo, kde je uvnitř zánět, místo vylíže tak, že zde pak nemá srst. Záněty se obvykle vyhojí samy, někdy však dojde ke zvýšené tvorbě hnisu, který tělo kočky odvádí v omezené míře nebo vůbec. Na postiženém místě pak vznikne hnisem naplněná boule. Kočka může dostat horečku. Pokud se absces neléčí, někdy praskne a hnis vyteče, jindy zatvrdne a často se tvoří i nový na stejném místě. Malý absces lze vyléčit antibiotiky. Přistupuje se i k otevření a vyčištění pod narkózou. Někdy se i drénuje, aby se předešlo novým potížím.

Velmi účinné jsou výplachy silným roztokem hypermanganu a vytlačování hnisu z rány, která je drénovaná. Toto je potřeba dělat nejméně 14 dnů, a pokud si na to majitel kočky netroufá, tak chodit k veterináři. Zákrok je sice drastický, je potřeba obsluha dvou osob, ale touto metodou a pomocí antibiotik se dá vyléčit úspěšně.

V případě vzniku abscesu je nutné chirurgické ošetření. Vyčkávání, že se absces zhojí nebo samovolně otevře, může být pro kočku smrtelně nebezpečné.

Zdroj: Boule v srsti koček

Diskuze: Můj pes má bouli

Dobrý den mému pejskovi se udělala boule u žeber u končetiny.Boule je červená a tvvrdší.Co stím mám dělat ??

Zdroj: diskuze Můj pes má bouli
Počet odpovědí: 2

Boule u psa po očkování

Boule u psa po očkování se mohou objevit jako alergická reakce na podanou látku. Často vznikají v průběhu minut až hodin a jsou po celém povrchu těla. Léčí se antihistaminiky, podobně jako senná rýma u lidí.

Zdroj: Boule na těle psa

Diskuze: Boule na těle psa

Dobrý den, máme doma malé štěňátko ( 9 týdnu) na stěnátku jsme našli dvě boule v oblasti páteře a žeber, nedávno bylo na očkování ( primodog, nobivac). Boule ho nějak nebolí když sáhnu na bouli tak se pohybuje. Nevíte co to může být předem děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Tukové boule na zadech 10-ti denniho stenatks
Počet odpovědí: 2

Boule na srsti u psa

Boule na srsti u psa může mít celou řadu možných příčin, od reakce na štípnutí hmyzem přes možný absces po poranění až po velmi vážné, například může jít o nádorovou změnu (i u mladého zvířete).

Pokud zduření do jednoho dvou dní od vzniku samo nezmizí, navštivte veterináře, ať stav posoudí v souvislosti s anamnézou a případně i s bioptickým nálezem.

Léčba je vždy individuální dle stanovené diagnózy.

Zdroj: Boule na těle psa

Diskuze: Re: Re: měkká boule v podbříšku u feny

výroba masti již uveřejněna v těchto komentářích v roce 2018.

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Po kterém očkování bývají boule?

Nejčastěji se reakce na očkování v podobě boulí objevuje u psů, kteří byli očkováni polyvalentní vakcínou. Tyto vakcíny obsahují v jedné dávce vakcínu proti více nemocem (vzteklině, psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze, lymské). Reakce se velmi často objevuje i u těchto vakcín: Eurican DHPLR, Nobivac DHPL, Merilyn.

Zdroj: Boule u psa po očkování

Diskuze: Re: Re: boule pod kůží na brise

Prosim o recept na masticku, dik

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Tukové boule u psa

Tukové boule neboli lipomy u psa jsou nezhoubné nádory z tukové tkáně. Lipomy rostou pomalu pod kůží a v podkožní tkáni a většinou nejsou pro zvířata příjemné. Obvykle jsou měkké a pod kůží mají omezenou pohyblivost. Časem mohou dorůst do větších rozměrů a mohou bránit v normálním pohybu v případě, že se nacházejí mezi nohama, na hrudi nebo v axilární oblasti předních nohou (jakoby v podpaží). Lipomy často rostou na břiše, ale mohou se vyskytnout kdekoliv na těle. U většiny psů, kteří mají lipom, se nezřídka objeví další nádory, které však nemusí být nutně zhoubné či metastatické. Každý kožní novotvar by měl zkontrolovat veterinář.

V souvislosti s benigními (nezhoubnými) lipomy se můžete setkat s pojmem infiltrativní lipom u psa. Jedná se o druh lipomu, který napadá svalové a vazivové tkáně, a proto se musí odstraňovat.

Liposarkom je nádor maligní (zhoubný), jenž se může dále šířit (metastazovat), a to do plic, kostí a dalších orgánů. Tento nádor je sice vzácný, ale i přesto by ho měl veterinární lékař brát při vyšetření v potaz.

Lipomy obvykle nevyžadují léčbu, protože ve většině případů zastaví svůj růst a psovi nepůsobí problémy. V případě potřeby se lipomy odstraňují při chirurgickém zákroku, kdy se kůže nařízne a bulka se vymáčkne. Poté se kůže zašije.

Zdroj: Kožní problémy u psů

Diskuze: Boule

Me 8lete věnce se udělala boule na noze , ze které musím vytlačovat hnis s krvi. Paní doktorka nám dala masticku zatím stále bez účinku
Kdyby někdo me poradil .moc všem dekuji
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Americký pitbulteriér
Počet odpovědí: 2

Boule u psa na boku

Boule psa na boku mohou být novotvary maligní nebo benigní. Benigní (nezhoubné) nádory charakterizuje pomalý růst. Nerozšiřují se do ostatních částí organismu mimo kůži. Mohou však dosahovat velkých rozměrů, být povrchově zvředovatěné či omezovat končetiny. Pravděpodobně nejběžnějším benigním novotvarem je lipom. Jedná se o bouli tvořenou tukem, která se může vyskytovat v kterékoliv části těla pod kůží. Nejčastěji je pozorujeme u psů s nadváhou. Maligní (zhoubné) novotvary jsou mnohem agresivnější. Mají tendenci rychle růst, a pokud se co nejdříve chirurgicky neodstraní, může dojít k jejich rozsevu do ostatních častí organismu mimo kůži, například do plic.

V případech maligního novotvaru může vyvstat potřeba další operace, aby bylo zaručeno vyjmutí celé masy. Rozhodující je rychlost. Čím dříve se podezřelá boule vyšetří, tím úspěšnější bývá následná léčba. Ta je vždy individuální dle druhu nádoru. Ve většině případů chirurgická. Zhoubné změny je nutné bezodkladně odstranit. Zvýšený výskyt novotvarů souvisí u starších psů se zhoršením funkce imunitního systému. Lze se proto pokusit o imunostimulaci (i když u kožních nádorů se to moc nepoužívá) se snahou zpomalit rozvoj onemocnění.

Zdroj: Boule na těle psa

Diskuze: Re: Re: Re: boule pod kůží na brise

Prosila bych radu a návod na vyrobení krušinové masti
Děkuji

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Léčba boulí po očkování

Výrobci vakcín postupně eliminují rizika, která mohou být zdrojem nežádoucích reakcí. Na druhé straně se zdá, že poněkud přibývá počet postižených psů, pravděpodobně v souvislosti se změnami životního prostředí, způsobu krmení i zdrojů výživy a především s příbuzenskou plemenitbou a úzkou selekcí. Nejčastější predispozice k popisovaným problémům se objevují u malých a zakrslých plemen (hladkosrstý jezevčík, yorkšírský teriér, trpasličí hladkosrstý pinč, čivava, maltézský pinč, mops a další), vzhledem k věku je nejčastější výskyt postvakcinačních reakcí u štěňat a mladých zvířat do 1 roku věku. V těchto případech většinou k opakovaným reakcím po dalších vakcinacích v následujících měsících či letech nedochází (nejde zpravidla o klasickou anafylaxi), ale přesto je zvýšená pozornost na místě.

Alergie na očkování se může projevit jako dušnost, naskákají boule, psa kůže svědí, vyskytují se problémy s pohybem, psi kňučí, jsou nervózní, mohou zvracet. Je potřeba se o řešení poradit s veterinářem. Existují různé varianty očkovacích látek, může se změnit interval, ve kterém dochází k očkování, a je dobré psa proočkovat ráno, abyste mohli vyhledat pomoc lékaře v případě problémů.

Vzniknou-li po očkování u psa boule, většinou tato reakce sama zmizí, pokud ne a boule přetrvávají, je nezbytné vyhledat veterinárního lékaře, který rozhodne o dalším postupu (může podat antihistaminika, bulku vytáhnout jehlou nebo ji chirurgicky odstranit).

Zdroj: Boule u psa po očkování

Diskuze: Re: měkká boule v podbříšku u feny

Dobrý den.Mohu poprosit o návod na tu mastičku.Dekuji

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Název varianty výskytu

Příčina vzniku fibromů mnohdy není jasná, někdy mohou vzniknout na základě dlouhodobého mechanického dráždění tkání. Některé typy fibromů pak vznikají na podkladě dědičných onemocnění, jde například o mnohočetné neurofibromy při neurofibromatóze. Zvláštní formou jsou keloidní fibromy vznikající z keloidních jizev.

Fibromy mají podobu měkkých, či naopak tvrdých kulovitých ložisek. Kožní a podkožní fibromy vypadají jako boule pod kůží, které jsou kryté normálním kožním povrchem, fibrom se může vyskytnout prakticky kdekoliv na těle včetně dutiny ústní. Fibrom může obsahovat některé další tkáně a podle toho rozlišujeme různé podtypy fibromů: angiofibrom (obsahuje shluky krevních cév), lipofibrom (obsahuje části tukové tkáně), neurofibrom (obsahuje části nervových obalů) a mnohé další.

Fibromy nejsou zhoubné a nevytvářejí metastázy, problémy způsobují buď svým kosmetickým efektem, nebo útlakem okolních anatomických struktur, a to při velkém růstu. Fibromy vaječníků například mohou způsobit rotaci vaječníku kolem své osy a jeho následné uskřinutí. Zhoubné varianty fibromů jsou vzácné a označujeme je jako fibrosarkomy (patří do skupiny sarkomů).

Zdroj: Fibrom u psa

Diskuze: Re: Re: boule pod kůží na brise

Dobrý den, prosím můžete mi poslat recept na výrobu mastí děkuji

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Boule u psa na krku

Pokud má váš pes boule na krku, vyskytlo se u něj nádorové onemocnění krevních buněk. Odborně se nemoc nazývá lymfom nebo lymfosarkom a postihuje nejen psy, ale také kočky. Nádorové krevní buňky nejčastěji pronikají do mízních uzlin právě na krku a pod čelistí a často prostupují také do břišních orgánů, jako jsou játra či slezina.

Ve veterinární medicíně není pro onemocnění mízních uzlin známa žádná predispozice pohlaví nebo konkrétního plemene. Psi trpí touto nemocí ve středním až starším věku. U zdravých psů lze někdy pozorovat zvětšení mízních uzlin bez dalších klinických příznaků, nemoc případně doprovází nechutenství, úbytek váhy nebo apatie. V nejtěžším, tedy pátém stupni, kdy je postižena kostní dřeň, chybí v těle zvířete zdravé bílé krvinky k obraně organismu a může proto dojít k otravě krve. Někdy může vznikat nedostatek krevních destiček a v krajních případech můžeme pozorovat anemii či krvácení. Někdy lze zaznamenat nespecifické klinické příznaky při zasažení gastrointestinálního traktu. Zvíře pak zvrací, má průjem střídavě s krví či bez krve, hubne a nepřijímá potravu. V takovém případě se může stát, že veterinář obtíže považuje za zánět trávicího traktu a začátek léčby se tak oddálí. Lymfom se projevuje i na kůži, objeví se fleky a kůže plošně zduří. Kožní změny mohou, ale i nemusí zvíře svědit.

Toto onemocnění se dá léčit pomocí chemoterapeutik, u psů se pozitivní odezva na léčbu pohybuje kolem 90 procent. Bohužel se u většiny léčených zvířat vyskytne dříve nebo později rezistence na podávaná chemoterapeutika a během několika týdnů dojde k rozšíření nádorových buněk do dalších orgánů a tkání. Lymfom je nevyléčitelná nemoc, nádorově zvrhlé buňky se cytostatiky pouze potlačí, nikoli vyléčí. Stejné onemocnění se u lidí mimochodem nazývá Hodgkinova choroba.

Zdroj: Boule na těle psa

Diskuze: Re: Re: Re: boule pod kůží na brise

odpověď na výrobu masti již zveřejněna v tědhto komentářích v r. 2018 a dnes 27.5.2019.

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Vole

Voletem se nazývá každé zvětšení štítné žlázy, u níž není zvýšená teplota a nebolí. Vyrůstá těsně pod hlasivkou po jedné nebo po obou stranách průdušky a svou tíží visí dolů. Velmi velké vole může tlakem na průdušnici přivodit obtíže při dýchání, řidčeji při polykání.

Při odstraňování volete se podávají vnitřně jodové přípravky, zevně se místo maže jodovou tinkturou nebo jodovou mastí, nebo se jodová tinktura do volete vstřikuje. V současné době se užívají s dobrým výsledkem přípravky proti štítné žláze v podobě tabletek thyreoidinových, thyrandenových, jodothyrantových. Lze je koupit už hotové a podávají se 1 až 3 ks denně. Doporučuje se léčení začít malými dávkami a počkat na účinek. Někdy však vole začne znovu růst, jakmile přestaneme přípravky podávat. Operativní odstranění volete je ale nebezpečné, na štítné žláze se mohou objevit také rakovinné novotvary.

Tento druh rakoviny je také možné spatřit na kůži, kdy se vytvoří boule na krku a hrudi.

Zdroj: Rakovina kůže u psů

Diskuze: Re: Re: boule pod kůží na brise

Dobrý den, buďte tak hodný a pošlete mi návod na přípravu mastičky na lipom. Děkuji

Zdroj: diskuze Boule pod kůží na brise
Počet odpovědí: 3

Střečkovitost

Srnčí zvěř může nakazit několik druhů střečků: střeček podkožní, střeček nosní a hltanový.

U člověka je potvrzený výskyt i střečka lidského. Střeček lidský se rovněž objevuje u koček, prasat a krav. Jeho larva se obvykle zavrtá pod kůži, kde žije 12 týdnů. S tímto parazitem se často setkávají cestovatelé do Střední a Jižní Ameriky.

Příznaky

Oplozené samičky střečků podkožních nalétávají od května do srpna na pasoucí zvěř a kladou do spodní části těla vajíčka (až 800 kusů!). Z těchto vajíček se během několika dní vylíhnou larvy, které pronikají pod kůži a migrují podkožím směrem k páteři. Toto jejich cestování trvá zhruba 7 měsíců. Koncem zimy se pak vrací do podkoží ale v oblasti hřbetu a beder, kde se začínají dělat typické střečkové boule. Zralé larvy pak naruší kůži a opouští hostitele. Kůže je v době, kdy se střečci dostávají z těla zvířete plná malých děr, otvory se pak zajizví. Vývoj larev zde v podkoží vyvolává zánět a právě jeho výpotkem se larvy živí. Svaly a svalovina by ale neměly být přítomnosti larev nijak poškozeny.

U nosních a hltanových střečků samičky nekladou vajíčka ale již larvy, které se pomocí háčků uchytí na sliznici. Larvy pak migrují do nosních dutin hostitele, kde také přečkají zimu a neustále díky parazitování na zvířeti rostou. Během své migrace se mohou dostat i do hltanu, nosních dutin, hlavových dutin a mohou poškodit i mozkový obal. Tyto larvy se živí hlenem.

Nebezpečí hltanových střečků spočívá v tom, že vývoj střečků probíhá v hltanu, a tak narušuje příjem potravy zvířete, díky čemuž je zvíře unavené a pohyb mu činí problém. Někdy také mohou střečci způsobit dýchací potíže.

Obrázky

Střečkovitost foto.

Rizika

Pokud je srnčí maso napadené střečky jen mírně, dá se odblanit a po správné tepelné úpravě i sníst. Pokud je ale napadení střečky rozsáhlé, je maso nepoživatelné. U této nemoci je tedy důležitý rozsah napadení cizopasnými mouchami.

Zdroj: Nemoci u srnek

Dermatitida – zánět kůže – ekzém

Dermatitida je porucha kůže, obyčejně nazývaná jako ekzém.

Základním klinickým příznakem bývá svědění. Kočka se často a usilovně drbe a vykusuje si kůži na postižených místech. Zánětlivá ložiska bývají zanícená, suchá, s odlupující se kůží. Při neléčené dermatitidě bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá. Je to velmi časté onemocnění koček, které může mít mnoho příčin. Důležité je přesně stanovit, o jaký druh dermatitidy se jedná. Často má tato nemoc podobu šupinkovitých lysinek na kůži, na kterých se tvoří puchýřky a boláky.

Rozlišujeme tři základní druhy dermatitidy:

  • Kontaktní dermatitida – je způsobena přímými stykem s alergeny. K nejběžnějším patří alergie na obojky proti blechám, mycí prostředky a podobně.
  • Alergická dermatitida – je reakcí na určitý druh potravy nebo na bleší výkaly.
  • Sluneční dermatitida – způsobuje zarudnutí a svědivá místa hlavně na ušních boltcích bílých koček.
Při podezření na dermatitidu se obraťte na veterináře. Je důležité zabránit kočce, aby se škrábala. Toto onemocnění lze léčit antibiotiky, protizánětlivými léky nebo hormonálními přípravky. Solární dermatitidu zvládnete namazáním postiženého místa ochranným krémem. Pokud se u kočky objeví reakce na obojek proti blechám, sundejte ho.

Zdroj: Boule v srsti koček

Dermatofytóza – plíseň

Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často plísní onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza obvykle pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.

Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočky si většinou plíseň na srsti rozškrábou, čímž vznikne absces. Zvíře může být ale také pouze přenašečem, aniž samo onemocní.

Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.

Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Doporučuje se pravidelně vysávat domácnost a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se pak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání pouze očkování.

Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.

Zdroj: Boule v srsti koček

Kočičí akné

Kočičí akné se léčí hormonálně, je tedy zapotřebí vyhledat specialistu endokrinologa, jelikož použití hormonů s sebou může přinést i velkou řadu nežádoucích účinků. Než se přikročí k léčbě, je zapotřebí zjistit, zda náhodou nejde o trudníka, což je parazitární onemocnění koček projevující se drobnými černými tečkami na kůži pouze na bradě nebo mezi fousy na tváři. Trudník se léčí velmi naředěným roztokem Ectodexu, kdy se 1x za 5 dní potírá postižené místo, a kromě toho se kočce koupí obojek zvaný Preventic (obsahuje stejnou účinnou složku), který nosí stále, dokud není po problémech.

Akné na bradě a spodní čelisti bývá způsobeno ucpáním pórů v kůži. Akné má podobu malých vřídků, pupínků nebo černých teček. Pokud by došlo k většímu výsevu pupínků, poraďte se s veterinářem. Někdy je nutná léčba antibiotiky.

Akné a trudník se poměrně špatně klinicky rozlišují (u akné by měl být hormonální problém potvrzen laboratorním vyšetřením krve), a navíc je poměrně častý výskyt obojího současně.

Kočka s porušeným hormonálním řízením je velmi náchylná k parazitárním i bakteriálním nemocem všeho druhu. Je tedy nutné kočku ukázat dobrému veterináři, pohovořit s ním na téma krevního vyšetření a nastavení adekvátní hormonální léčby, na které může být kočka po celý zbytek života. Krev se odebírá proto, aby byla zjištěna správná hladina hormonů při dlouhodobém podávání.

Zdroj: Boule v srsti koček

Strupovka ušní

Strupovky ušní (Otodectes cynotis) patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytují se po celém světě a napadají především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobují, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina, a je velice snadno přenosné.

Strupovky ušní jsou roztoči, kteří žijí především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale mohou být nalezeni kdekoli na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Jejich vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, dvě stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci dosahují délky 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.

Samotná přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Ve zvukovodu je patrné velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu kávové sedliny, je suchý a drobí se. Parazit může být i příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji množí bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na střední ucho. Silné třepání hlavou nebo škrábání ucha může vyústit v prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a ke vzniku hematomu. Na vnitřní straně boltce se v tomto případě nachází velká měkká boule. Doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii.

Onemocnění je velmi snadno přenosné. Parazité mohou vyvolat dermatitidu i u člověka, ale ta spontánně vymizí s likvidací parazitů na napadeném zvířeti. Rozdíl mezi svrabem a strupovkou je především v tom, že u ušního svrabu se tvoří kávová sedlina v uchu.

Diagnostikovat strupovku ušní lze otoskopicky (přítomnost typického mazu a parazitů ve zvukovodu), případně mikroskopicky.

Léčba se provádí antiparazitiky ve spot-on formě (kapička aplikovaná na hřbet) nebo také lokálně ušními kapkami s antiparazitární složkou. Zároveň je vhodné provádět také toaletu zevního zvukovodu (vyplachování speciálními čisticími roztoky). Prognóza je při správné léčbě velmi dobrá.

Zdroj: Parazité v psí srsti

Nádor na konečníku u psa

Pro stárnoucí psy je běžný nález nádoru v okolí konečníku (perianální adenom). Na jeho vznik a růst mají vliv samčí pohlavní hormony. Perianální adenomový nádor je nejčastěji benigní a vyskytuje se v buňkách mazových žláz ocasní oblasti. Když se objeví u kastrovaného zvířete, je pravděpodobnost, že nádor může být maligní, vyšší. Léčba představuje kastraci a chirurgické odstranění nádoru.

Příznaky

Pokud má pes nádor paraanálních žlázek, nelze přehlédnout, že se v oblasti konečníku začínají tvořit kulovité útvary, které vypadají jako hemoroidy (laicky řečeno, uvidíte boule u zadku), které různě rychle rostou. Nezhoubné nádory zůstávají v kůži, zhoubné prorůstají do hloubky. Oba typy nádorů mohou rychle růst a dosáhnout značné velikosti. Stejně tak oba typy nádorů mohou krvácet a mokvat a může se objevit výtok z konečníku.

Léčba

Pokud se nádor vyskytne u staršího nekastrovaného psa, je více než pravděpodobné, že se bude jednat o nádor nezhoubný, a navíc závislý na testosteronu – pohlavním hormonu vytvářeném ve varlatech. Bez tohoto hormonu nádory nejenže nerostou, ale již existující nádory se mohou zmenšit. Řešením je proto okamžitá kastrace. Malé klidné nádory je pak možné nechat být (již se dál nezvětšují), velké nebo mokvající nádory je vhodné odstranit.

U nádorů paraanálních žlázek tedy vždy záleží na čase: přijde-li pacient do ordinace s malým nádorem, operační řešení, ať už kastrace nebo odstranění nádoru (popřípadě obojí), může znamenat úplné uzdravení a odstranění potíží. Operace je také méně komplikovaná. Nezapomeňte, že okolí konečníku je silně prokrvené a protkané nervy, operace rozsáhlých nádorů je tedy vždy spojená s vysokým rizikem významného krvácení a poškození funkce svěrače, což pak vede k inkontinenci.

Pokud není možné kastraci ze zdravotních důvodů provést, lze zahájit hormonální léčbu – pod kůži se zavede implantát fungující půl roku. Hormonální léčba je vhodná i pro kastrované feny, u nichž se nádor paraanálních žlázek také občas vyskytuje.

Prognóza

Zhoubné nádory, které jsou naštěstí v menšině, jsou prognosticky nepříznivé – poměrně rychle prorůstají do hloubky a metastazují. Včasně provedená operace ale i tady může dosáhnout úplného vyléčení.

Zdroj: Krvácení z konečníku u psa

Bylinná mast z krušiny

Opadavé keře či stromy krušiny rostou převážně v Evropě či Asii a mohou dorůstat výšky 6 m. Jedná se o významnou medonosnou rostlinu. Dřevo se využívá v truhlářství. Větve krušiny se používaly na dřevěné uhlí pro výrobu střelného prachu. Z rostliny se vyrábějí barviva a pěstuje se i jako dekorativní. Toxické látky kůry mizí po jejím zahřátí, též po velmi dlouhém skladování. Používá se v léčitelství. Ve větších dávkách je krušina při vnitřním užívání jedovatá, proto dbejte na správné dávkování. Na běžné použití proti zácpě stačí jedna lžíce kůry na 250 ml vody. Krušina se má používat vždy jen krátkodobě. Vyrábí se z ní bylinná a regenerační mast (mast na lipomy).

Účinky a použití krušinové masti:

  • Obsahuje velké množství krušinové kůry!
  • Používá se na hrubou a pomerančovou kůži, při redukci tuků, na jizvy, pajizévky, strie, praskliny, jako prevence strií v těhotenství, na onemocnění růže, skvrny na pokožce, na suchou a zanícenou pokožku.
  • Má antiseptické účinky, zjemňuje a vyhlazuje pokožku.
  • Je účinná na lipomy, podkožní bulky, tukové bulky, tukové nádory, na růži, na popraskanou kůži při náhlém zhubnutí nebo přibrání na váze, na tukové převisy.
  • Vhodná také pro pejsky s boulemi na kůži.

Obsah kelímku: 30 ml.

Zdroj: Krušinová mast

Jsou boule po očkování normální?

Přes veškerá pozitiva s sebou očkování přináší i občasné problémy v podobě nežádoucích reakcí. Jejich frekvence je naštěstí velmi nízká, nicméně čas od času se objevují, způsobují aktuální zdravotní problém u očkovaného zvířete a znamenají nepříjemné překvapení pro majitele psa a pochopitelně i pro veterinárního lékaře, který vakcínu aplikoval.

Je nutno předeslat, že jako postvakcinační reakce se zpravidla označuje celková akutní porucha zdravotního stavu, někdy i život ohrožující, která se objevuje v souvislosti s provedenou vakcinací. Mnohem častěji však probíhá na lokální úrovni, tedy v místě, kam byla očkovací látka aplikována.

Lokální reakce svým způsobem hraje pozitivní roli v aktivní tvorbě protilátek. Objevují se totiž výhradně u inaktivovaných vakcín, což jsou očkovací látky obsahující zárodky umrtvené chemickými antiseptiky (například formolem, merthiolátem). Inaktivace způsobuje snížení imunizační schopnosti vakcíny, a vyžaduje tudíž další úpravu ve smyslu zvýšení účinnosti. Toho se dosahuje přidáním adjuvans (pomocných prostředků – nejčastěji aluminium hydroxidu nebo olejové emulze), které vyvolávají zvýšenou tkáňovou reaktivitu v místě vpichu po dobu několika dnů až dvou týdnů. Imunitní systém tak získá dostatek času k rozpoznání vpraveného antigenu a následné protilátkové odpovědi. U většiny očkovaných psů tuto místní tkáňovou reakci ani nezaregistrujeme (probíhá v podkoží na mikroskopické úrovni), v menším počtu případů se objeví zatvrdnutí nebo uzlík zpravidla velikosti hrášku nebo nejvýše lískového oříšku, který spontánně vymizí během jednoho až dvou týdnů. Zcela výjimečně se vytvoří sterilní absces jako výsledek neadekvátní místní reakce, a je nutno jej řešit chirurgicky. S výše popsaným efektem souvisí i občas se objevující bolestivost během injekce nebo bezprostředně po ní, jde však zpravidla o záležitost několika vteřin, která nemá žádný další negativní vliv na očkovaného jedince.

Jiná situace je u celkových nežádoucích reakcí. Ty vznikají jako patologická odpověď imunitního systému na organické komponenty, nejčastěji fragmenty buněčného materiálu nebo antigeny kultivačních médií, eventuálně na bakteriální antigeny (především v případě leptospirových vakcín). U určitého procenta celkových reakcí jsou příčinou komponenty zvířecích sér (například hovězí proteázy), které jsou běžnou součástí buněčných kultur sloužících k produkci vakcinačních kmenů. Alergičtí jedinci mohou být předem senzitivováni těmito bílkovinami, které od časného věku přijímají s potravou, aniž dotyčného jakkoli poškozují. Teprve po jejich vpravení do organismu jinak než přes trávicí trakt, tedy injekčně s vakcínou, u nich dojde k nastartování abnormální celkové (alergické) reakce. Ta se nejčastěji projeví kožními a podkožními otoky, s nejčastější lokalizací na hlavě (víčka, nos, pysky), a kopřivkou spojenou případně se svědivostí. Reakce nastupuje zpravidla během 30 minut až 2 hodin po očkování, nejdéle do 4–6 hodin, a délka jejího trvání bývá řádově rovněž v hodinách. Přestože většinou odezní spontánně, je v každém případě vhodná intervence veterinárního lékaře.

Dojde-li k rozsáhlé akutní celkové reakci (alergii), může být její průběh velmi dramatický. V organismu postiženého zvířete dojde k abnormálnímu uvolnění mediátorů zánětu (látek uvolňovaných z bílých krvinek), jejichž působení může navodit oběhový kolaps a otoky nejen v kožní oblasti, ale i ve vnitřních orgánech (například otok plic). Současné zvýšení sekrece hlenu na sliznicích především dýchacích cest a spasmus (křeč) hladké svaloviny, která je součástí stěn vnitřních orgánů (průdušek, žaludku a střev, močových cest), může stav dále komplikovat. Tato hypersenzitivní reakce se nazývá anafylaxe a objevuje se až po několika bezproblémových vakcinacích – poprvé zcela nečekaně třeba až ve věku pěti let.

Anafylaktoidní reakce vzniká již při prvním setkání s vakcínou na poněkud odlišném principu, ale se stejnými důsledky. Nutno připomenout, že podobnou těžkou alergickou reakci mohou kromě vakcinačních antigenů vyvolat i některé léky, především antibiotika, dezinfekční prostředky, hmyzí jed a další. Problém se pochopitelně netýká pouze zvířat, ale minimálně stejnou měrou i člověka.

U zvlášť citlivých jedinců je třeba zvýšené pozornosti a těsnější spolupráce s veterinárním lékařem. Je nutno vakcinovat takového psa vždy v ideální kondici, bez poruch zdravotního stavu. Vhodné je podávání antihistaminik (léků blokujících nežádoucí účinek histaminu, významného článku v řetězu alergické reakce), a to nejlépe již 1–2 dny před provedením očkování a několik dní po něm. Anafylaktický šok nastupuje zpravidla velmi rychle, nejčastěji do 15–30 minut; u alergických pacientů je tedy vhodné minimálně půl hodiny po injekci setrvat v dosahu veterinárního lékaře. Ten má k dispozici léky, které mohou rozvoj patologické reakce zastavit. Smrtelný průběh je zcela ojedinělý – souběžné jiné postižení zdravotního stavu nebo pozdní léčebný zákrok bývají v souvislosti s těmito výjimečnými případy. Lze uvažovat i o změně použité vakcíny. Je možné alternativní imunopreparát předběžně „otestovat“ u disponovaného zvířete nitrokožní injekcí s malým množstvím naředěné vakcíny. Nedojde-li k lokální (eventuálně celkové) reakci, lze očekávat, že pes nebude vůči tomuto přípravku zvýšeně citlivý.

Zdroj: Boule u psa po očkování

Strupovka ušní

Strupovka ušní, latinským jménem Otodectes cynotis, patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytuje se po celém světě a napadá především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina a je velice snadno přenosné. Strupovka ušní je roztoč, stejně jako například klíště. Žije především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale může se vyskytovat i kdekoli jinde na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, 2 stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.

Jak se to pozná

Přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Pokud se kočka škrábe za ušima anebo na jiném místě na těle až do krve, tak se může jednat právě o tohoto parazita. U koček se nachází ve zvukovodu velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu „kávové sedliny“, je suchý a drobí se. Parazit je příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji pomnožují bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na ucho střední. Silné třepání hlavou nebo škrábání může následně způsobit prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a vznik hematomu (othematom). Na vnitřní straně boltce je v tomto případě hmatatelná velká měkká boule. A doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii. Pokud se tedy vaše kočka intenzivně škrábe za ušima, nepodceňujte tuto situaci a zajděte k veterináři. Parazit se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi zvířaty, která žijí spolu. Obecně se původce ušního svrabu vyskytuje častěji právě tam, kde je větší koncentrace zvířat. Jsou to například útulky nebo chovné stanice. Pokud má psí nebo kočičí máma ušní svrab, téměř zaručeně se nakazí i mláďata. Proto se doporučuje vždy, než si kotě nebo štěně donesete domů, prohlídka u veterinárního lékaře.

Léčba

Nejprve je nutné parazity usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-on (neboli pipety, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad, tedy na místo, ze kterého si léčivou látku zvíře neolíže). Často je nutné aplikaci zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamectin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate. Také veterinář vám může předepsat vhodné kapky do uší pro kočky.

Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy.

V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.

Nutná je léčba všech zvířat, která jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné. Parazité se mohou přenášet i chovatelskými pomůckami (hřebeny, kartáče a podobně). Tyto předměty je nutno řádně vyčistit.

Strupovky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.

U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.

Zdroj: Kočka se škrábe v uších

Zánět mléčné žlázy

Mastitida u psů je jednou z nejčastějších onemocnění v poporodním období.

Příznaky

Příznaky onemocní jsou závislé na druhu mastitidy. Může se objevit i bulka na mléčné žláze.

Typy onemocnění:

  • katarální mastitida – tento typ onemocnění je nebezpečný, protože bez specifických zkušeností je jen velmi obtížné ho odhalit. Symptomy prakticky chybí, s výjimkou přítomnosti hlenu v sekretech. Bez včasné léčby katarální mastitidy se onemocnění rozvíjí na mastitidu katarální hnisavou.
  • sérová mastitida – v mléce vylučovaném mléčnou žlázou existuje zánětlivý exsudát. Tento typ onemocnění nelze zjistit bez klinické diagnózy.
  • vláknový typ – z mléčných žláz vytékají bílé husté fibrinové prameny.
  • chudá forma mastitidy – v mléce ošetřujícího psa se objevují cizí částice hnisu, které mohou mít vzhled napínacích nití nebo oddělených částí bělavého nebo nažloutlého odstínu. Mléko ve většině případů mění barvu a vůni. Při této formě mastitidy by mělo dojít k okamžitému zastavení kojení.
  • flegmonózní mastitida – při této chorobě se hnis hromadí ve vrstvě podkožní tkáně a šíří se ve vnitřních vrstvách kůže. Zpočátku do mléka nevstupuje, ale po rozšíření bakterií do laloků se v mléce objeví hnisavé hrudky.
  • abscesní mastitida – tato forma se projevuje v podobě abscesu na postižené části mléčných žláz. Je jen velmi zřídka diagnostikována.
  • mastitida gangrenózní povahy – je považována za nejtěžší formu onemocnění, při které odumřou tkáně prsních žláz a rozkládají se.

Co s tím dělat

K léčbě počátečních stadií mastitidy se využívá konzervativní terapie:

  • laserová terapie – provádí se pomocí speciálních laserových zařízení. Pro toto ošetření stačí 3–5 návštěv trvajících jeden a půl až dvě minuty.
  • antibiotická terapie – důležité je, aby se pes podrobil diagnostickému vyšetření k identifikaci patogenu ze sekrecí mléka a dle nálezu se následně nasazují příslušná antibiotika.
  • novokainová blokáda – tato metoda se používá k léčbě počátečního stadia purulentní nebo katarální mastitidy. Blokáda se provádí injekcí roztoku novokainu v postižené oblasti. Pokud je to nutné, doporučuje se po třech dnech aplikaci opakovat. Při ambulantní terapii může být blokáda provedena každé tři dny s použitím antibiotika bicilin-3.

Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa

Tuková bulka

Tuková bulka neboli lipom je vlastně nádor, který je nezhoubný (benigní). Roste velmi pomalu, je tvořený tukovými buňkami a projevuje se jako několik centimetrů velká bulka pod kůží. Může se ale vyskytovat na každém místě v našem těle, kde máme tuk, například poblíž vnitřních orgánů. Může být i mnohočetná. Příčiny vzniku nejsou zcela jasné. Svou roli hrají zřejmě genetické dispozice, jindy vznikají lipomy například v důsledku úrazu nebo například tupého nárazu. Lidé se často bojí, že jakmile najdou bulku pod kůží, jde o zhoubný nádor, ale tuková bulka sama o sobě není nijak nebezpečná, pokud se nezanítí. Přesto ji lékaři doporučují raději odstranit.

Příznaky

Tukové bulky vznikají nejčastěji z vrstvy podkožní tukové tkáně, objevují se tedy pod kůží. Lipomy jsou měkké a pružné a ve většině případů nebolí. Bolestivé jsou ve chvíli, kdy tlačí na nějaký útvar nebo nerv, nebo pokud jde o takzvaný angiolipom, který může, ale nemusí být bolestivý (lipom, který je bohatě zásobený cévami). Tukové bulky ve vnitřních orgánech se mohou projevit různě, obvykle dle místa lokace a velikosti nádoru.

Léčba

Lipomy nepředstavují výrazné nebezpečí, léčba se tedy provádí především z kosmetických důvodů a pochopitelně ve chvíli, kdy lipom vadí například v pohybu nebo utlačuje okolní nervy. Odstranění lipomu probíhá chirurgicky, většinou ambulantně, v místním znecitlivění.

Bylinky

Bylinky mají pozitivní vliv na odbourávaní lipomů, například kurkuma nebo šalvěj. Pomoci může také tato mast z krušiny.

Domácí léčba

Riziko lipomů můžete snížit dodržováním zdravého životního stylu, vyváženou stravou s omezením průmyslově zpracovaných potravin nebo umělých sladidel.

Vyšetření

Jakoukoli bulku by měl vidět praktický nebo kožní lékař. Zkušený kožní lékař dokáže do značné míry lipom poznat. V určitých případech se provádí biopsie a mikroskopické vyšetření.

Trvalé následky

Velice vzácně se mohou stát z lipomu zhoubné nádory. Proto se vždy doporučuje nechat si bulku prohlédnout lékařem.

Prevence

Vzhledem k tomu, že není zcela zřejmá příčina, prevence neexistuje. Riziko vytvoření lipomů můžete snížit dodržováním zdravého životního stylu, vyváženou stravou s omezením průmyslově zpracovaných potravin nebo umělých sladidel.

Zdroj: Krušinová mast

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU