Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
čtěte níže
Téma

PES ZVRACÍ ŽLUTÉ HLENY

Obsah

Co dělat, když pes kašle a zvrací

Psi kašlou a zvrací z různých důvodů, ale u psů to není nic neobvyklého. V některých případech může jít o něco vážného, ale na druhou stranu to nemusí znamenat nic, co by vás mělo znepokojovat. Psi mají v mozku velmi dobře vyvinuté centrum zvracení, a tak zvrací častěji než ostatní zvířata. Nejčastějším důvodem, proč psi kašlou a zvrací, je ten, že snědli něco nepoživatelného, co dráždí jejich žaludek. Pes to vyzvrátí a potom většinou opět sní. Psi, zejména štěňata, mohou zvracet v případech přejedení nebo při pocitech vzrušení, rozrušení nebo nevolnosti.

Zvracení krve, červů, výkalů, nezvyklý typ zvratků, tmavé zvracení, zvracení spojené s průjmem – všechny tyto aspekty vyžadují návštěvu veterináře. Občasné zvracení, většinou po jídle, by nemělo představovat problém.

Kašlání a zvracení je u psů běžné, může ale signalizovat i nebezpečné ohrožení psího zdraví. Může být příznakem vážnějších problémů, jako je zánětlivé střevní onemocnění, Cushingova nemoc, selhání jater a ledvin nebo diabetu. Také může poukazovat na akutní infekční onemocnění, zvláště pokud je provázeno horečkou nebo průjmem. Časté zvracení může vést k dehydrataci, která může ohrozit život zvířete. Pokud si nejste jisti, nechte psa vyšetřit veterinářem.

Zdroj: Pes kašle

Diskuze

V diskuzi MŮŽE PES PROPOLISOVOU TINKTURU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ela Nová.

Dobrý den může pejsek který má žaludeční potíže a zvrací propolisovou tinkturu vnitřně děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Může pes propolisovou tinkturu

Recenze

Aptus Attapectin (milně uváděn jako Atapectin) je minerální přípravek pro psy a kočky postižené dočasnými trávicími potížemi (akutní průjem).

Indikace:

  • antidiarhoikum (protiprůjmový přípravek);
  • akutní gastroenterokolitida - průjmová onemocnění;
  • průjem při léčbě antibiotiky a chemoterapeutiky;
  • chronické průjmy - zánětlivá střevní onemocnění.

Účinné látky:

Účinnými látkami přípravku Attapectin jsou attapulgit a pektin, které chrání stěny trávicího systému, vážou na sebe bakteriální toxiny a produkty střevní fermentace a transportují je skrze trávicí trakt.

Složení:

  • Attapulgit 49,6 %;
  • Vehikulum 41,6 %;
  • Pektin (E 440) 8,8 %.

Návod k použití:

Attapectin se používá při dočasných trávicích potížích u psů a koček. Zvířeti musí být současně dáno k dispozici dostatečné množství tekutin (minimálně 0,5-1 dcl/kg/den), vody nebo lépe elektrolytového nápoje (např. Nutrisal®). Potřeba tekutin se zvyšuje, jestliže zvíře zvrací nebo trpí těžkým průjmem.

Zdroj: Attapectin

Diskuze

V diskuzi KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, máme kočičku Amálku a kočička má problémy s trávením, dost často nám zvrací granule. A proto se Vás chci zeptat,kolik by nás stálo vyšetření žaludku a střev(gastroskopie)u kočičky. Děkuji Macháčková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra S.

Dobrý den,
měla jsem podobný problém s kocourem, zvracel dost často. Veterinář mu odebral krev a když zjistil, že ledviny a játra má v pořádku, zkusil mu dát léky na zánět žaludku a pokud by nepomohly, udělalo by se větší vyšetření. Test z krve, dvě injekce a prášky na 1 měsíc cca 1490,- kč. Stal se zázrak, od té doby nezvrací.
Ovšem bylo mi řečeno, abych mu nedávala granule.
VS

Zdroj: diskuze Kolik co dnes stojí u veterináře

Spirocerkóza

Onemocnění tropických a subtropických krajů postihující psy a kočky, jež je způsobené hlísticí Spirocerca lupi, jejímž mezihostitelem jsou koprofágní brouci. V řetězci nákazy ale hrají významnou roli parateničtí hostitelé (plazi, ptáci, malí savci). Po pozření psem či kočkou se larvička dostane do hrudní aorty, kterou poškozuje a vytváří zde hnisavé uzlíky. Po dalších 3 měsících proniká do jícnu, žaludku a ojediněle i do jiných orgánů. Zvířata se dáví, zvrací, hubnou, hůře se jim dýchá a objevují se různé trávicí potíže.

Onemocnění nemá příznivou prognózu, v rámci prevence je důležité nenechat zvíře lovit či požírat brouky či mršiny, v USA se doporučuje nekrmit syrovým kuřecím masem, ale vždy jej důkladně povařit (kuřata jsou častým paratenickým hostitelem v USA).

Zdroj: Exotické nemoci psů a koček

Diskuze

V diskuzi BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anette.

Mohu se zeptat na border kolii.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumíra Kejhová.

Dobrý den,
BCC štěně 4 měsíce 14 kg začalo kulhat na pravou nohu. Je velmi temperantní, celý den na zahradě, pelíšek má domaale spí raději venku. Genet. bezproblémová. Krmivo Josera pro štěně + Canine caviar.
Děkuji za radu, (bojí se veter. kvůli očkováni, pozná cestu a zvrací, před 3 týdny byl pochválen “zdravej jak řípa”.

Děkuji za radu

Zdroj: diskuze Border kolie

Projevy a příznaky

Ileus se může v závislosti na příčině svého vzniku projevovat různě. Typickými varovnými příznaky rozvoje onemocnění jsou však zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě tak dochází k jejich hromadění, což způsobí roztáhnutí střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož se potrava kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení, kdy pes zvrací zapáchající hnědou tekutinu. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne a znovu se zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U nejvíce nebezpečného strangulačního ileu se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku, tedy neklid nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.

Zdroj: Zauzlení střev u psa

Psincový kašel

Psincový kašel nebo také infekční laryngotracheitida psů se velice snadno přenáší mezi jednotlivými zvířaty, a tak se rychle šíří hlavně v takových zařízeních, kde je chováno více psů najednou. Jsou to například psí útulky nebo psince pro služební psy v armádě.

Příčina

Toto onemocnění je typické tím, že ho způsobuje celý soubor mikroorganismů. Z virových původců je to především virus parainfluenzy psů typ 2 a psí adenovirus typ 2 (CAV 2). Existuje i psí adenovirus typ 1, který způsobuje infekční hepatitidu psů, nazývanou také jako Rubarthova choroba. Někdy se může uplatnit i virus psinky. Z bakteriálních původců je nejdůležitější Bordetella bronchiseptica a následně i další bakterie, jako jsou streptokoky nebo pasteurely a mykoplazmata.

Příznaky

Psincový kašel je velice infekční. K přenosu dochází kapénkovou infekcí a onemocnění se projeví asi 3 nebo 4 dny po nakažení. Nejvíce nápadným projevem jsou záchvaty kašle a pes může i vykašlávat hleny. Majitelé často nepoznají, že jde o kašel, a myslí si, že pes zvrací nebo že se mu v krku zasekla kost! Z dalších příznaků může pes trpět i výtokem z nosu a očí. Často nemá ani zájem o krmení a je apatický (smutný a bez zájmu o okolí). U některých pejsků se objevuje i zvýšená teplota a zvíře se rychle unaví. Závažnost onemocnění je dána především tím, v jaké kondici pejsek je a jestli nemá sníženou obranyschopnost (například jiné onemocnění, imunosupresivní léky). U psů, kteří jsou jinak zdraví, probíhá infekční laryngotracheitida asi jeden týden, poté dochází k samovolnému uzdravení. U oslabených jedinců (nemocní, staří nebo naopak mladí psi) ale může být průběh horší a léčba by se neměla zanedbat.

Léčba

K léčbě je možné použít léky proti kašli, takzvaná antitusika, jako je například kodein. Používá se ale pouze u psů s vysilujícím kašlem, aby se jim na chvíli ulevilo. Nedoporučuje se dávat léky proti kašli všem psům, protože pak není hlen vykašláván a dochází k jeho hromadění v dýchacích cestách. Většinou není potřeba použít k léčbě antibiotika. Pokud kašel přetrvává déle než dva týdny, tak je zapotřebí provést další vyšetření a zjistit příčinu. Nemocného pejska necháme v teple a v klidu. Procházky omezíme jen na nutné venčení, aby pes dostatečně odpočíval.

Jestliže je onemocnění způsobeno více druhy virů a bakterií a jejich výskyt není každý rok stejný, není očkování proti několika z nich vždy účinné. Rozhodně ale očkováním výrazně snížíme možnost onemocnění, a pokud už k němu dojde, tak průběh není zdaleka tak vážný jako u nevakcinovaného psa. Běžně se očkuje proti parainfluenze psů, adenoviru a psince. Dále je možné očkovat psa proti Bordetelle, a to buď v injekci do podkoží, nebo aerosolem do dutiny nosní. Aplikací do nosu je možné očkovat štěňata již ve věku dvou týdnů a jsou chráněna už po 4 dnech. Revakcinace se musí provádět každý rok.

Zdroj: Pes kašle

Rakovina jater

U psů se můžeme setkat i s benigním, to znamená nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater bývá zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, tedy se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastázovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny.

Příznaky rakoviny při postižení jaterního epitelu jsou různé. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusíme my ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích však bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech „tlačí“, například na plíce, mohou pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Indikované příznaky rakoviny jater u psů jsou individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Aby byla diagnóza korektní, je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomných jaterních enzymů.

Příznaky:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta chuti k jídlu
  • ztráta hmotnosti
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

U rakoviny jater lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, když už žádná naděje neexistuje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa mu dané medikamenty podávat. Když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy, a psovi se „ztratí jiskra v oku“, je rozhodnutí o eutanazii na majiteli psa.

Zdroj: Příčiny onemocnění jater u psa

Jak vyvolat u psa zvracení

Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.

Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.

Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.

Zdroj: Spolknutí cizího tělesa u psa

Rakovina jater

Hemangiosarkom patří mezi druhy nádorů jater, které jsou velmi maligní a metastazující. Tento cévní nádor vychází z endoteliálních buněk (buňky, které lemují vnitřní povrch cév) a rychle se šíří prostřednictvím krevních cest, nejčastěji pak z jater do plic. V některých případech může metastazovat do mozku nebo srdce. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater.

V porovnání s fenami jsou rakovinou jater častěji poškozeni psi, ale rozdíl není dramatický. U mladých psů se rakovina jater diagnostikuje velmi zřídka. Nejčastěji jsou postiženi starší psi, obvykle psi starší 10 let.

Příznaky onemocnění

V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších fázích ale bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí na plíce, může pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi v prvních stadiích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést jaterní testy, kde se většinou zaznamenají jejich zvýšené hodnoty.

Příznaky onemocnění:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta apetitu
  • ztráta hmotnosti psa
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

Léčba rakoviny u psů

Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky. Při další léčbě lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, pokud již neexistuje žádná naděje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa dané medikamenty psovi podávat, když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy. A pokud už pes ztratí „jiskru v oku“, rozhodnutí o eutanazii je vždy na majiteli psa.

Zdroj: Onemocnění jater u psa

Co dělat, když psovi kručí v břiše

Léčba průjmu a kručení v břiše u psa je založena na doplňování živin a tekutin do těla, aby nedošlo k dehydrataci.

Pokud se jedná o akutní průjem způsobený infekcí, není třeba jej nějak léčit. Střevo má velkou schopnost se léčit samo, někdy lékaři hovoří o střevu jako o orgánu imunitní soustavy. Průjem je v podstatě očistou již vzniklého problému. Pokud není průjmové onemocnění vyvoláno jiným onemocněním, postačí pouze doplňování tekutin. Pitný režim může být doplňován i minerální vodou bez bublinek, aby nezatěžoval podrážděný žaludek. Je potřeba na nějakou dobu vynechat úplně vše, co obsahuje mléko. Po mírném zklidnění žaludku lze po menších dávkách konzumovat dietní konzervu nebo dietní granule. Doma můžete sami připravit dietní jídlo, například uvařené kuřecí prso s rýží a trochou mrkve. Dietní strava by měla být postavená na nízkém obsahu tuku a zvýšeném obsahu iontů.

Jiná situace je však u štěňat, starších a nemocných psů. Zde je vždy dobré stav a léčbu nejdříve konzultovat s ošetřujícím veterinářem. Pokud domácí léčba průjmu nevede ke zlepšení stavu, je třeba vyhledat pomoc veterináře. Veterináře byste měli navštívit ihned, pokud stolice obsahuje krev nebo hlen, psa bolí břicho, opakovaně zvrací, má horečku, je zesláblý a dehydratovaný, nebo pokud pozorujete jiné závažné změny zdravotního stavu. Větší obezřetnost doporučujeme zejména u malých štěňat, kde i krátkodobý průjem může rychle vyvolat dehydrataci.

Zdroj: Řídká stolice u psa

Pes kašle a dáví se

Dávivý kašel může vyvolat i mylný dojem, že se jedná o zvracení. Pes může mít široce otevřenou tlamu a vypadá to, jako by chtěl vydávit cizí těleso uvízlé v krku, také kašle hleny. Někdy se může objevit i rýma, výtoky z očí a nosu. Charakteristická, zvláště u mladých psů, je ztráta hmotnosti. Dávivý kašel u psa je většinou provázen nechutenstvím, malátností a ospalostí, tělesná teplota bývá zvýšená pouze v počátku onemocnění. U neléčených případů se může vyskytnout řada komplikací v důsledku souběžného uplatňování dalších mikroorganismů, od zánětu mandlí až po zánět plic. Posledním typem je atypická forma psí chřipky. Tato forma se projevuje nekoordinovaností pohybů a ochrnutím zadní části těla.

Příčiny

K přenosu dochází kapénkovou infekcí a příznaky se objevují během 2–7 dní po setkání s jiným nemocným zvířetem. Naštěstí není toto onemocnění pro většinu psů nebezpečné. Pokud nedojde ke komplikacím, kašel zpravidla ustoupí během 7–10 dní bez zásahu veterináře.

Léčba

Základem léčby je klid, omezení procházek a dalších aktivit. Také je třeba psa uchránit před vzrušením, které vyvolává záchvaty kašle. Prospěšné je zvlhčování vzduchu v prostorách, kde se nemocné zvíře zdržuje. Dostatek tekutin je samozřejmostí.

Zde můžete vidět, jak vypadá dávivý kašel u psa.

Zdroj: Pes kašle

Příznaky

Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Vakcinace proti této nákaze neexistuje.

Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1–2 dny před klinickými příznaky, nejvíce však v době septikémie. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší. Patologickoanatomické změny charakterizuje výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od KMP, petechie v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Potvrzení diagnózy spočívá v identifikaci viru nebo protilátek. Odebírá se nesražená krev, slezina, játra, plíce, ledviny, gastrohepatické a submandibulární mízní uzliny a tonzily.

Po průniku viru do krevního řečiště dochází k jeho rychlému množení. Původce napadá přednostně retikuloendoteliální tkáň a výstelku krevních a lymfatických cév. Objevují se krváceniny, trombózy a infarkty. Nekrózy buněk v lymfatické tkáni mají za následek snížení počtu leukocytů a lymfocytů.

Prasata ztrácejí chuť přijímat potravu, trpí zažívacími potížemi, zácpou, zvracením a dýchacími poruchami. Objevují se krváceniny v kůži a na vnitřních orgánech. Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Při chronické formě je průběh pozvolnější, což je typické pro endemicky zamořené oblasti. V regionech, kde se nákaza doposud nikdy nevyskytovala, naopak probíhá perakutně nebo akutně.

Zdroj: Mor prasat

Boule u psa na krku

Pokud má váš pes boule na krku, vyskytlo se u něj nádorové onemocnění krevních buněk. Odborně se nemoc nazývá lymfom nebo lymfosarkom a postihuje nejen psy, ale také kočky. Nádorové krevní buňky nejčastěji pronikají do mízních uzlin právě na krku a pod čelistí a často prostupují také do břišních orgánů, jako jsou játra či slezina.

Ve veterinární medicíně není pro onemocnění mízních uzlin známa žádná predispozice pohlaví nebo konkrétního plemene. Psi trpí touto nemocí ve středním až starším věku. U zdravých psů lze někdy pozorovat zvětšení mízních uzlin bez dalších klinických příznaků, nemoc případně doprovází nechutenství, úbytek váhy nebo apatie. V nejtěžším, tedy pátém stupni, kdy je postižena kostní dřeň, chybí v těle zvířete zdravé bílé krvinky k obraně organismu a může proto dojít k otravě krve. Někdy může vznikat nedostatek krevních destiček a v krajních případech můžeme pozorovat anemii či krvácení. Někdy lze zaznamenat nespecifické klinické příznaky při zasažení gastrointestinálního traktu. Zvíře pak zvrací, má průjem střídavě s krví či bez krve, hubne a nepřijímá potravu. V takovém případě se může stát, že veterinář obtíže považuje za zánět trávicího traktu a začátek léčby se tak oddálí. Lymfom se projevuje i na kůži, objeví se fleky a kůže plošně zduří. Kožní změny mohou, ale i nemusí zvíře svědit.

Toto onemocnění se dá léčit pomocí chemoterapeutik, u psů se pozitivní odezva na léčbu pohybuje kolem 90 procent. Bohužel se u většiny léčených zvířat vyskytne dříve nebo později rezistence na podávaná chemoterapeutika a během několika týdnů dojde k rozšíření nádorových buněk do dalších orgánů a tkání. Lymfom je nevyléčitelná nemoc, nádorově zvrhlé buňky se cytostatiky pouze potlačí, nikoli vyléčí. Stejné onemocnění se u lidí mimochodem nazývá Hodgkinova choroba.

Zdroj: Boule na těle psa

Selhání ledvin u psa

Akutní selhání ledvin ohrožuje život a je obyčejně způsobeno stavem, který s močovými cestami nesouvisí; je například následkem srdečního selhání či otravy etylenglykolem (rozmrazovačem). Postižený pes ztrácí chuť k jídlu, slábne, je malátný až kolabuje, zvrací a má průjem. Pes vykazující výše uvedené příznaky by měl být co nejdříve vyšetřen veterinářem; má-li přežít, je nezbytná intenzivní péče s okamžitým zavedením intravenózního roztoku.

Chronické selhání ledvin je pomalá, zákeřná nemoc, většinou postihující starší psy. Obecné příznaky začínají zvýšeným pitím a močením a lehkým omezením pohybových aktivit. Pes může být vyčerpaný a apatický, ztrácí zájem o okolí. Příznaky se postupně zhoršují. Není-li stav léčen, pes začne zvracet pěnu nebo potravu. Objeví se tělesný třes nebo ztráta rovnováhy, pes trpí mírnými záchvaty. Hlavní léčbou chronického selhání ledvin je vhodná výživa. Tekutiny mohou být podávány nitrožilně, ačkoli v některých případech je nutné podávat je pod kůži (subkutánně). Vysoký krevní tlak je upravován podáním specifických léků. Mnohá léčiva jsou z těla odstraňována ledvinami; pokud je tedy u psa diagnostikováno chronické selhání ledvin, měly by být zcela přehodnoceny dávky všech léků, které dosud užívá.

Jakmile se u psa jednou vyvine chronické selhání ledvin, nelze tento stav zvrátit. Avšak pečlivě zvolená dieta může jeho postup zpomalit a potlačit některé jeho příznaky tak, aby pes mohl prožít plnohodnotný život. Veterinář doporučí vhodnou dietu v závislosti na stadiu choroby.

Urémie se vyskytuje v pozdním stadiu ledvinového selhání, kdy odpadní produkty látkové výměny, které jsou normálně odstraňovány močí z těla, vstupují nazpět do krevního řečiště. Je-li urémie pokročilá, je prognóza nepříznivá. Typické příznaky urémie zahrnují zvracení; zvýšenou žízeň a pití; ztrátu chuti; ztrátu hmotnosti; otupělost nebo malátnost; dech páchnoucí po čpavku; bledé dásně a vředy v tlamě; průjem.

Mezi další možné problémy patří zánět výstelky močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida), které vznikají následkem bakteriální infekce, ukládání minerálních látek, zranění, nádorů, a dokonce i stresu. Některé z těchto stavů mohou být velmi bolestivé. Moč postiženého psa je zakalená nebo má kyselý zápach a při její analýze lze nalézt krystalky minerálů, krev, bakterie a další látky.

Zdroj: Bolest ledvin u psa

Jitrocelový sirup pro psa

Jestliže je zvíře nemocné, mívá často zvýšenou teplotu, kašle, může mít výtok z nosu a očí. Postihne-li zánět také sliznici hrtanu, může se kašel jevit jako zvracení, protože se zvíře dáví a z tlamy mu mohou téct sliny s hlenem. Na rozdíl od skutečného zvracení však břicho zůstává v klidu, zvíře „nepumpuje“.

Ideální je poradit se s veterinárním lékařem, který na základě vyšetření poradí vhodnou léčbu. Jestliže zvíře jen pokašlává, nechte ho několik dnů v klidu. Vyzkoušet můžete homeopatika, pro usnadnění vykašlávání můžete podat čistě bylinné sirupy pro lidi (například jitrocelový sirup). Pokud se stav do tří dnů nezlepší, nebo se naopak zhoršuje, je nutné vyhledat veterináře.

Kašel je projevem zánětu sliznice průdušnice, průdušek, ale i plicních sklípků. Pokud se jedná o závažné onemocnění, je vhodné podávat homeopatické léky v kombinaci s klasickými.

Psincový kašel je typickou kapénkovou nákazou. S výjimkou psího herpesviru se ostatní původci množí pouze na sliznicích dýchacích cest. K rozvoji onemocnění přispívají současná chronická onemocnění, jako je chronická bronchitida, a nemoc je častější u mladých psů. Inkubační doba je do devíti dnů. Lehká forma nemoci trvá obvykle 5–14 dní, ale kašel může přetrvávat i několik týdnů. Pes trpí záchvaty suchého kašle, které vyvolávají dojem, že má „něco“ v krku, kašel se zhoršuje při námaze (běhání) nebo při zatlačení na krk (zatahání za obojek). Pes se během záchvatů může dávit a vykašlávat husté hleny připomínající našlehaný bílek – v první chvíli to vypadá jako zvracení. Občas se objeví vodnatý nebo hlenovitý výtok z nosu či z očí. Jinak se pes většinou tváří jako zdravý.

V těžších případech má pes horečku a je smutný a bez nálady. Zánět průdušnice a průdušek je doprovázen vlhkým kašlem a ztíženým dýcháním. U neočkovaných štěňat do půl roku věku, u psů s oslabenou imunitou a u zvířat s chronickými nemocemi dýchacích cest může psincový kašel přejít až do těžkého zápalu plic.

Psincový kašel je většinou virového původu, proto nezbývá než ho vyležet. Základem je klid, vzrušení či fyzická aktivita většinou provokují záchvaty kašle. Vykašlávání podporuje jitrocelový sirup (pro velkého psa v dávkování jako u člověka, pro malého nahradit polévkovou lžíci čajovou) a dostatek tekutin. Psi někdy kvůli rozbolavělému krku odmítají suché krmivo, ale namočené nebo konzervu, či maso si dají. Je-li kašel hodně úporný a vysilující, v úvahu připadají i léky na jeho potlačení.

Zdroj: Rýma u psa

Selhání ledvin u koček

Onemocnění ledvin v mnoha případech ohrožuje život kočky, proto si žádá rychlou léčbu. Problémy ledvin může způsobit nedostatek tekutin, ale i nevhodná strava. Některá krmiva pro kočky obsahují vysoké množství soli, aby lépe chutnala.

Při nedostatečném příjmu tekutin se tvoří v moči a močovém měchýři močové kameny nebo močový písek. Tyto kameny mohou bolestivě zraňovat, nebo dokonce zcela ucpat močovody. Zadržování moči poškozuje ledviny a následkem je akutní selhání ledvin. Ledviny jsou zodpovědné za filtrování rozkladných produktů metabolismu z krve a za jejich následné vylučování. Přísluší jim tedy velmi důležitý úkol odstraňovat jedy. Jestliže je funkčnost ledvin jakkoli narušena, nebezpečné látky se hromadí v těle a kočka onemocní.

Příčinou onemocnění ledvin mohou být i vrozené vady (zejména u dlouhosrstých plemen), bakteriální infekce, virové choroby, například kočičí leukémie a kočičí zánět pobřišnice, otravy a nádory. Roli hraje i dědičnost.

Náhlé neboli akutní selhání ledvin může vzniknout i v důsledku otrav, bakteriálních a virových infekcí, ucpáním močovodů, případně v důsledku onemocnění srdce. Tyto akutní případy, přestože jsou okamžitě a včas úspěšně léčeny, mohou vést k chronickému poškození ledvin.

Postupné zhoršování funkce ledvin je nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí a vyskytuje se (v různém rozsahu a stupni) u mnoha zvířat. Poškození je trvalé, a pokud se neléčí, končí vždy smrtí. Postupem času (stárnutím) dochází k poškození tak velké části ledvin, že ledviny už nejsou schopny odfiltrovat z krve všechny zplodiny, které se pak hromadí v krvi. Tento proces, který se nazývá chronické selhání ledvin, je u koček starších 7 let velmi častý.

Jedním z prvních příznaků nemoci je ztráta schopnosti produkovat koncentrovanou, tmavou moč. Aby se organismus mohl zbavit stejně velkého množství zplodin, musí vyprodukovat větší množství zředěné moči. Kočka má větší žízeň než obvykle, hodně pije a močí mnohem častěji (může se objevit krev v moči). S postupující nemocí se mohou objevit i další příznaky. Kočka je smutná, apatická, ztrácí chuť k příjímání potravy, opakovaně zvrací, hubne a její srst se stává matnou. Páchne jí z úst a v dutině ústní se objevují vředy. V poslední fázi nemoci upadne do kómatu. Mnohé z uvedených příznaků se vyskytují i u jiných nemocí. Při podezření je tak nutné navštívit veterináře, který kočku vyšetří celkově a zároveň vyšetří krev a moč.

Poškozené ledvinné buňky nelze obnovit, ale přesto se dá udělat mnoho, aby se nemocná kočka cítila lépe. Nejdůležitější je snížit zátěž na zbývající zdravou tkáň ledvin. Toho lze dosáhnout změnou výživy. U veterináře je k dostání speciální krmivo, které snižuje odpadní látky v krvi. Uvedená krmiva mají i zvýšený obsah vitamínů a minerálních látek. Léčená kočka nesmí dostávat žádné zbytky jídel ani žádné pamlsky, protože by to nepříznivě ovlivňovalo působení diety.

Zdroj: Krev v moči u kočky

LABRADOR RETRÍVR

Postava: mohutná stavba těla

Výška (v kohoutku): pes = 56 – 57 cm, fena = 54 – 56 cm

Zbarvení: žluté, černé, játrově hnědé

Lov: vodní práce, lov pernaté i srstnaté zvěře

Schopnosti:

  • vynikající čich
  • dobře poslouchá povely
  • skvělé plavecké schopnosti
  • vynikající aportér

Povaha: vyrovnaný, činorodý, přizpůsobivý, oddaný, inteligentní, horlivý, poslušný, milý, přátelský, bystrý, oddaný

Vztah:

  • k lidem: je oddaný svému pánovi, dobře vychází s dětmi
  • ke zvířatům: obvykle nemívá problémy s jinými psy a zvířaty

Foto

Zdroj: Lovecká plemena – retrívři, přinašeči


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

MVDr. Michaela Hrachová Čupová

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP