Kolibacilóza je onemocnění náhlé (akutní) povahy a může u postiženého štěněte způsobit následující příznaky:
Zdroj: článek E coli u psa
U mladých štěňat je řídká, měkká stolice velmi častým jevem. Zvláště změny konzistence stolice, na začátku „bobek“, na konci kaše, a také „škrundání“ ve střevech a škroukání v břiše jsou velmi časté jevy u štěňat. Je to hlavně výsledek aktivity štěňátka, kdy je hodně prokrvený trávicí trakt a je poněkud narušeno hospodaření s vodou ve střevě. Pokud je pejsek v pořádku, nehubne, nemá ve stolici krev a podobně, pak si s konzistencí jeho stolice vůbec nelamte hlavu. Uvidíte, že se v průběhu času vše srovná samo. Pokud by ale uvedené problémy přetrvávaly ještě asi tak měsíc, tak zkuste pejska převést na hypoalergenní krmivo Brit Care.
Příznaky:
Zdroj: článek Řídká stolice u psa
Azotemie je definována jako nadměrná hladina sloučenin dusíkatých látek, jako je močovina, kreatinin a další tělesné odpadní sloučeniny v krvi. Může být způsobena vyšší než normální produkcí látek obsahujících dusík (při dietě s vysokým obsahem bílkovin nebo gastrointestinálním krvácením), nesprávnou filtrací v ledvinách (onemocnění ledvin) nebo reabsorpcí moči zpět do krevního řečiště.
Urémie mezitím také vede k hromadění odpadních produktů v krvi, ale je způsobena nesprávným vylučováním odpadních produktů močí v důsledku abnormální funkce ledvin.
Zdroj: článek Hodnoty urea a kreatinin u psa
Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý nebo heřmánkový čaj, popřípadě slazený Glukopurem, nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky konzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace.
Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
U štěňat je vhodné se před použitím černého uhlí poradit s veterinárním lékařem.
Zdroj: článek Jak léčit průjem u štěněte
Zácpa (konstipace) je definována jako málo časté, neúplné nebo obtížné vyprazdňování, při kterém se vylučuje tvrdá či suchá stolice. Existuje také chronická zácpa (obstipace), což je těžká forma potíží s vyprazdňováním, které se nedaří zvládat nebo na ně nezabírá léčba. Chronická zácpa je dlouhotrvající stav, kdy tuhou, suchou stolici není možné vyloučit a takto postižený pacient se nedokáže vyprázdnit.
Je mnoho příčin, které způsobují zácpu, od krmiva až k dysfunkci vnitřních orgánů či k problémům s pojivovým tkanivem.
Přehled nejčastějších příčin zácpy u psa:
Příznaky zácpy jsou u psa podobné močovým problémům, diagnóza se tak může zaměnit například se zánětem močových cest, onemocněním ledvin či s močovými kameny.
Zdroj: článek Tvrdá stolice u psa
Živočišné černé uhlí patří do skupiny léků obsahujících medicinální uhlí, které pohlcuje plyny a toxické látky ze zažívacího ústrojí. Podává se při méně závažných střevních infekcích způsobených viry a bakteriemi a při dráždivém tračníku.
U psů je naprosto běžné, že mívají zažívací problémy spojené s průjmovými stavy. S těmito stavy se psi většinou sami vypořádají, a to obvykle do dvou dnů. Můžeme jim to urychlit dietním opatřením – naordinujeme psovi hladovku, přičemž alespoň 24 hodin nesmí dostat vůbec nic. Mimo tekutin, ty jsou pro psy velmi důležité z důvodu dehydratace.
Při průjmu můžeme psovi podat i živočišné černé uhlí (carbo medicinalis), a to v dávce 1–2 tablety na 5 kg hmotnosti.
Následující den je potřeba začít s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým (například drůbežím) masem, popřípadě s mrkví. Denní dávku rozdělte do několika menších porcí – raději krmte častěji a v malých dávkách.
Jestliže problémy neodezní do dvou dnů a pes začne být unavený, neklidný, anebo se objeví krev ve stolici, je potřeba navštívit veterinárního lékaře, který psa vyšetří.
I štěňatům se může podat černé uhlí, ale zde je dobré to nejprve konzultovat s veterinárním lékařem.
Podáváním černého uhlí řešíme pouze následky, ale nikoliv příčinu. Je však důležité u všech nemocí řešit zejména jejich příčinu.
Černé uhlí mívá u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se pak dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
Zdroj: článek Černé uhlí pro psy
Čivava nesmí alkohol. Alkohol, respektive etanol je pro psy vysoce toxický. Oslabuje jejich centrální nervový systém a dýchací systém a zároveň jim poškozuje srdce, ledviny a játra.
Mezi příznaky otravy alkoholem patří zvracení, letargie, slabost, ztráta motorických schopností, dehydratace, respirační deprese, potíže s dýcháním, nadměrné a/nebo mimovolní močení, lapání po dechu, hypotermie, hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) a bolesti břicha. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma, metabolická acidóza a smrt. Příznaky se obvykle objevují do 30 až 45 minut po expozici.
Smrtelná dávka alkoholu se liší v závislosti na váze čivavy, symptomech a typu a množství vypitého alkoholu. Pivo má obvykle nejnižší koncentraci alkoholu 4 až 6 %, zatímco víno má vyšší koncentraci 9 až 16 %. Nejnebezpečnější je však likér, některé druhy obsahují až 80 % alkoholu. Jen pár doušků vysoce koncentrovaného likéru může být pro malou čivavu smrtelné, takže držte své koktejly mimo dosah čivavy.
Zde je výčet toho, co nesmějí jíst čivavy. Většinu případů otrav alkoholem u psů totiž nezaviní pivo, víno nebo likér, ale spíše konzumace potravin s alkoholem, jako jsou koláče namočené v rumu nebo nepečené chlebové těsto. Pes spíše sní celý dort nebo hrudku chlebového těsta, než že vypije celý alkoholický nápoj.
Kromě piva, vína a lihovin jsou i další potraviny, které mohou také obsahovat alkohol nebo sloučeniny, které se převádějí na alkohol. Jsou to:
Zdroj: článek Co nesmí čivava
Čivava nesmí jíst hrozny. Hrozny a rozinky jsou pro psy vysoce toxické a pohotovostní veterinární kliniky ročně ošetří stovky případů. Při požití mohou hrozny u psů poškodit ledviny, což vede k akutnímu selhání ledvin.
Přesná sloučenina zodpovědná za toxicitu hroznů a rozinek u psů zůstává neznámá. Někteří výzkumníci se však domnívají, že na vině je mykotoxin (toxin produkovaný houbou). Další teorie poukazuje na pesticid na bázi fluoridu známý jako kryolit, což je jistě pravděpodobné, vezmeme-li v úvahu, že ne všichni psi onemocní po požití hroznů. Hrozny jsou na 5. místě na seznamu ovoce a zeleniny nejvíce kontaminovaných pesticidy v roce 2015, což tuto teorii dále posílilo. Bez ohledu na to, která sloučenina způsobuje její toxicitu, držte hrozny a rozinky daleko od své čivavy, protože to je další věc, kterou nesmějí jíst čivavy.
Mezi příznaky otravy hroznem nebo rozinkami patří zvracení, průjem, dehydratace, vředy v ústech, nadměrná žízeň, letargie, bolesti břicha, potíže s močením, zápach z úst a třes. V těžkých případech mohou nastat záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1-3 hodin po expozici, přičemž akutní selhání ledvin se rozvíjí několik dní po expozici.
Hrozny jsou pro čivavy smrtelné v dávce 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 90 gramů může být smrtelných.
Rozinky jsou pro čivavy smrtelné v dávce 12 až 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 24 až 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 36 až 90 gramů může být smrtelných. Abychom tato čísla uvedli do perspektivy, porce jednoho hrnku hroznů je asi 92 gramů, což je více než dost na to, aby to způsobilo fatální reakce u malé čivavy.
Zdroj: článek Co nesmí čivava
Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu proti psince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.
Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami proti psince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.
I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.
Proti psince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.
Zdroj: článek Psinka
Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.
Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.
Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.
Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.
U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.
Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.
Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.
Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa může způsobit výraznou ztrátu vody, která vede k dehydrataci, elektrolytické nerovnováze a porušení acidobazické rovnováhy v těle. Proto dodržujte pravidelný a správný pitný režim.
Jako první pomoc při léčbě průjmu nasadíme psovi hladovku, která má podobu vynechání 2denní porce. Poté začneme podávat rozvařenou rýži s trochou rozvařené nastrouhané mrkve. Později přidáme hodně uvařené kuřecí maso bez kůže. Do rozvařené rýže můžeme přidat trochu kmínu nebo řepíčku. Po takovéto dietě by se štěně mělo nejdéle do druhého dne srovnat. Pokud problémy přetrvávají, vyhledáme veterinárního lékaře.
Pitný režim je pro vašeho psa velice důležitý, neboť dehydratace je jedním z nejvážnějších rizik provázejících průjmové stavy.
Pokud má pes citlivější trávení a z toho důvodu se u něj objevuje průjem častěji (veterinář vyloučil jiné příčiny), je dobré se s veterinářem domluvit, aby vám dal pro pejska léky na průjem už preventivně. Pro případ potřeby by vám měl poradit s dávkou, používá se například Farmatan, Aptus Atapectin nebo lidská Smecta. Tyto léky se mohou nasadit ihned při objevení průjmu a můžete je mít doma v pohotovosti. Léčbu průjmu je vhodné doplnit i přípravky, které obnovují přirozenou střevní mikroflóru, například pasta Probican nebo Aptus Aptobalance (obsahují živé bakterie, proto se musí uchovávat v lednici).
Zdroj: článek Jak léčit průjem u štěněte
Průjem má mnoho příčin, od jednoduché změny stravy až po vážné nemoci nebo infekce. Průjem v zásadě rozdělujeme na akutní a chronický. Jednorázový výskyt řídké stolice není důvodem k znepokojení. Pokud průjem přetrvává déle než jeden den, může vést k dehydrataci a indikovat závažnější onemocnění, a je tedy dobré vyhledat veterináře.
Existují čtyři mechanismy, které vedou ke vzniku průjmu. Mohou se vyskytovat jednotlivě nebo se navzájem kombinují.
Průjem může vyvolat:
Průjem u psa může být i užitečný. Tělo se tímto způsobem zbavuje škodlivých látek, které zapříčinily zánět sliznic žaludku a střev. Průjem má v tomto případě vlastně očistnou úlohu. Proto se nedoporučuje ihned začít s užíváním tablet na zastavení průjmu. Lepší je tyto sice nepříjemné, ale obvykle krátkodobé potíže vydržet. Důležitý je však adekvátní přísun tekutin, aby se předešlo odvodnění a následné dehydrataci. Zejména u štěňat a malých psů může i krátkodobý silný průjem vyvolat silnou dehydrataci. Dehydratace je rizikem zejména v teplém počasí.
Zdroj: článek Řídká stolice u psa
Tak že zdravím byli jsme s mojí kočkou na vyšetření se stroupky na hřbetě a doktor zjistil že je to od blech takže jsme aplikovali injekci na zmírnění svědění a tabletu proti blechám ta již dnes začala účinkovat a kočička spinká v klidu jen jsem se zapomněl zeptat doktora jestli se ty boláky zhojí sami nebo bychom měli aplikovat nějaký lék ale nechtěl bych jí zase stresovat páč moje kočka je polodivoch ale asi počkám jak se to bude vyvíjet a samozřejmě asi i kontrolovat
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět