DEHYDRATACE U LEGUÁNA

Terárium pro leguána

Terárium pro leguána by mělo být dostatečně velké. Leguán potřebuje dostatek prostoru k otáčení, pohodlnému pohybu. Důraz musí být kladen především na výšku. Terárium pro leguána by mělo být taky uzpůsobeno k lezení i odpočinku. V žádném teráriu by neměla chybět dostatečně velká nádoba s čistou vodou. Nejen že se díky vodě v teráriu vytvoří vlhké prostředí, ale leguáni jsou zvyklí se občas do vody ponořit a vyprázdnit se. Proto by se mělo dbát na její čistotu. Nejdůležitější je ovšem správné zařízení topení a osvětlení.

Je velmi důležité, aby v teráriu pro leguána zeleného byla udržována správná teplota. Dostatečné vytápění je nezbytné pro udržení zdravého chodu imunitního systému zvířete a k trávení. Leguáni nejsou schopni si sami tvořit tělesné teplo. V teráriu mu ho musí zařídit chovatelé tak, aby bylo co nejpodobnější jejich přirozenému prostředí. Leguáni si tělo sami termoregulují. To znamená, že když je plaz příliš studený, sám si najde vyhřáté místo a při silném zahřátí se zase přemístí na místo chladnější. Kvůli těmto potřebám musí mít leguán i v teráriích uzpůsobená chladnější a teplejší místa – všechna snadno přístupná. Teplá místa mají mít 35 až 37,7 °C a chladnější 26,6 až 29,4 °C. V noci jsou leguáni v klidovém stavu, takže pokud mělo zvíře celý den dostatečný přísun tepla, může teplota klesnout na 21,1–23,8 °C. Nejlepším způsobem, jak zvířeti zajistit správné místo na vyhřívání, je umístit přímo pod vyhřívací lampu poličku nebo větev, aby měl leguán zelený možnost si pod ni lehnout. Vyhřívací místo musí být ale dostatečně vzdálené od lampy, aby se zvíře nespálilo. Běžně se používají ochranné keramické baňky nebo síť, které se kolem světla umístí, čímž je zvíře z velké části chráněno.

Při zařizování terária pro leguána musíme myslet i na správné osvětlení. Leguáni potřebují plnospektrální osvětlení. Toto světlo simuluje přirozené sluneční záření, které je nezbytné pro vytvoření vitamínu D v těle ještěra. Vitamín D potřebují proto, aby byli schopni absorbovat vápník ze stravy. Bez světla se u leguánů vyvine nemoc známá jako metabolické onemocnění kostí, která je důsledkem nedostatku vápníku. Plnospektrální osvětlení zajišťují zářivky vyrobené speciálně pro použití v teráriích. Je důležité se ujistit, že světlo, které kupujeme, poskytuje i UV-B. Nesmí se zapomenout na to, že toto osvětlení se opotřebovává a časem ztrácí potřebná spektra. Musí se každých 6 měsíců měnit. Osvětlení v teráriu leguána by mělo být zapnuté maximálně 10 až 12 hodin denně. Leguán je denní tvor a zapnutá zářivka by mu znemožňovala spánek, což by ho dráždilo. Zajištění toho, aby se osvětlení pravidelně vypínalo a zapínalo samo, lze jednoduše vyřešit pomocí časovače.

Nikdy by se neměl v teráriu leguána používat písek, oblázky, dřevěné štěpky nebo kamínky jako podklad. Je to z důvodu, že leguáni používají jazyk, aby jím testovali prostředí, a malé částice by mohli snadnou spolknout a přivodit si tím zdravotní potíže, které by mohly být i fatální. Je vhodné použít koberce, dlaždice nebo linolea.

Zdroj: článek Terárium

Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana

Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.

Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.

Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).

Chameleon jemenský, agama kočinčinská, felsumy, anolis, pagekon řasnatý, lygodactylus wiliamsi – vhodný je potos, dracéna, fíkus, banánovník, palmy (různé druhy), sleziník, zelenec, filodendron, syngonium, bromélie, ibišek, kalatea.

Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.

Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.

Zdroj: článek Rostliny vhodné do terária

Příznaky

Kolibacilóza je onemocnění náhlé (akutní) povahy a může u postiženého štěněte způsobit následující příznaky:

• Deprese;
• Dehydratace;
• Nechuť k jídlu;
• Zvracení;
• Rychlý srdeční tep;
• Slabost;
• Letargie;
• Vodnatý průjem;
• Studená pokožka (kvůli nízké tělesné teplotě);
• Namodrale zbarvené sliznice (tj. dásně, nosní dírky, rty, uši, řitní otvor) v důsledku nedostatku kyslíku v červených krvinkách.

Zdroj: článek E coli u psa

Příznaky

U mladých štěňat je řídká, měkká stolice velmi častým jevem. Zvláště změny konzistence stolice, na začátku „bobek“, na konci kaše, a také „škrundání“ ve střevech a škroukání v břiše jsou velmi časté jevy u štěňat. Je to hlavně výsledek aktivity štěňátka, kdy je hodně prokrvený trávicí trakt a je poněkud narušeno hospodaření s vodou ve střevě. Pokud je pejsek v pořádku, nehubne, nemá ve stolici krev a podobně, pak si s konzistencí jeho stolice vůbec nelamte hlavu. Uvidíte, že se v průběhu času vše srovná samo. Pokud by ale uvedené problémy přetrvávaly ještě asi tak měsíc, tak zkuste pejska převést na hypoalergenní krmivo Brit Care.

Příznaky:

• řídká až vodnatá stolice
• častější nutkání na stolici – více než 3x denně
• bublání ve střevu
• plynatost
• snížená chuť k jídlu
• krev nebo hlen v stolici
• horečka
• zvracení
• bolest břicha
• apatie
• dehydratace
• ztráta hmotnosti

Zdroj: článek Řídká stolice u psa

Azotémie a Urémie u psů

Azotemie je definována jako nadměrná hladina sloučenin dusíkatých látek, jako je močovina, kreatinin a další tělesné odpadní sloučeniny v krvi. Může být způsobena vyšší než normální produkcí látek obsahujících dusík (při dietě s vysokým obsahem bílkovin nebo gastrointestinálním krvácením), nesprávnou filtrací v ledvinách (onemocnění ledvin) nebo reabsorpcí moči zpět do krevního řečiště.

Urémie mezitím také vede k hromadění odpadních produktů v krvi, ale je způsobena nesprávným vylučováním odpadních produktů močí v důsledku abnormální funkce ledvin.

Příznaky

• Slabost;
• Únava;
• Zvracení;
• Průjem;
• Deprese;
• Dehydratace;
• Zácpa;
• Hubnutí (kachexie);
• Ztráta chuti k jídlu (anorexie);
• Zápach z úst (halitóza);
• Ubývání svalů;
• Podchlazení;
• Špatná srst;
• Nepřirozený nedostatek barvy v kůži;
• Nepatrná červená nebo fialová skvrna na povrchu kůže jako výsledek drobného krvácení z krevních cév v kůži (petechie);
• Únik krve z prasklých cév do okolní tkáně za vzniku fialové nebo černomodré skvrny na kůži (ekchymózy).

Zdroj: článek Hodnoty urea a kreatinin u psa

Černé uhlí na průjem u štěňat

Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý nebo heřmánkový čaj, popřípadě slazený Glukopurem, nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky konzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace.

Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.

U štěňat je vhodné se před použitím černého uhlí poradit s veterinárním lékařem.

Zdroj: článek Jak léčit průjem u štěněte

Příčiny tvrdé stolice

Zácpa (konstipace) je definována jako málo časté, neúplné nebo obtížné vyprazdňování, při kterém se vylučuje tvrdá či suchá stolice. Existuje také chronická zácpa (obstipace), což je těžká forma potíží s vyprazdňováním, které se nedaří zvládat nebo na ně nezabírá léčba. Chronická zácpa je dlouhotrvající stav, kdy tuhou, suchou stolici není možné vyloučit a takto postižený pacient se nedokáže vyprázdnit.

Je mnoho příčin, které způsobují zácpu, od krmiva až k dysfunkci vnitřních orgánů či k problémům s pojivovým tkanivem.

Přehled nejčastějších příčin zácpy u psa:

• příjem velkého množství vlákniny
• příjem malého množství vlákniny
• nízká fyzická aktivita
• dehydratace (způsobena onemocněním)
• narušení sliznice konečníku (například kvůli provedenému chirurgickému zákroku)
• vedlejší účinek medikamentů, popřípadě doplňků stravy
• náhlá změna krmiva, dávkování
• nádor, váček na konečníku
• pes sežral kameny, hračky, rostliny, cokoliv, co blokuje peristaltický posun
• nečistoty kolem rekta nebo nadměrná obezita psa, která de facto blokuje vylučování
• zvětšená prostata (pouze u psů)

Příznaky zácpy jsou u psa podobné močovým problémům, diagnóza se tak může zaměnit například se zánětem močových cest, onemocněním ledvin či s močovými kameny.

Zdroj: článek Tvrdá stolice u psa

Může pes černé uhlí

Živočišné černé uhlí patří do skupiny léků obsahujících medicinální uhlí, které pohlcuje plyny a toxické látky ze zažívacího ústrojí. Podává se při méně závažných střevních infekcích způsobených viry a bakteriemi a při dráždivém tračníku.

U psů je naprosto běžné, že mívají zažívací problémy spojené s průjmovými stavy. S těmito stavy se psi většinou sami vypořádají, a to obvykle do dvou dnů. Můžeme jim to urychlit dietním opatřením – naordinujeme psovi hladovku, přičemž alespoň 24 hodin nesmí dostat vůbec nic. Mimo tekutin, ty jsou pro psy velmi důležité z důvodu dehydratace.

Při průjmu můžeme psovi podat i živočišné černé uhlí (carbo medicinalis), a to v dávce 1–2 tablety na 5 kg hmotnosti.

Následující den je potřeba začít s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým (například drůbežím) masem, popřípadě s mrkví. Denní dávku rozdělte do několika menších porcí – raději krmte častěji a v malých dávkách.

Jestliže problémy neodezní do dvou dnů a pes začne být unavený, neklidný, anebo se objeví krev ve stolici, je potřeba navštívit veterinárního lékaře, který psa vyšetří.

I štěňatům se může podat černé uhlí, ale zde je dobré to nejprve konzultovat s veterinárním lékařem.

Podáváním černého uhlí řešíme pouze následky, ale nikoliv příčinu. Je však důležité u všech nemocí řešit zejména jejich příčinu.

Černé uhlí mívá u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se pak dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.

Zdroj: článek Černé uhlí pro psy

Alkohol

Čivava nesmí alkohol. Alkohol, respektive etanol je pro psy vysoce toxický. Oslabuje jejich centrální nervový systém a dýchací systém a zároveň jim poškozuje srdce, ledviny a játra.

Mezi příznaky otravy alkoholem patří zvracení, letargie, slabost, ztráta motorických schopností, dehydratace, respirační deprese, potíže s dýcháním, nadměrné a/nebo mimovolní močení, lapání po dechu, hypotermie, hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) a bolesti břicha. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma, metabolická acidóza a smrt. Příznaky se obvykle objevují do 30 až 45 minut po expozici.

Smrtelná dávka alkoholu se liší v závislosti na váze čivavy, symptomech a typu a množství vypitého alkoholu. Pivo má obvykle nejnižší koncentraci alkoholu 4 až 6 %, zatímco víno má vyšší koncentraci 9 až 16 %. Nejnebezpečnější je však likér, některé druhy obsahují až 80 % alkoholu. Jen pár doušků vysoce koncentrovaného likéru může být pro malou čivavu smrtelné, takže držte své koktejly mimo dosah čivavy.

Zde je výčet toho, co nesmějí jíst čivavy. Většinu případů otrav alkoholem u psů totiž nezaviní pivo, víno nebo likér, ale spíše konzumace potravin s alkoholem, jako jsou koláče namočené v rumu nebo nepečené chlebové těsto. Pes spíše sní celý dort nebo hrudku chlebového těsta, než že vypije celý alkoholický nápoj.

Kromě piva, vína a lihovin jsou i další potraviny, které mohou také obsahovat alkohol nebo sloučeniny, které se převádějí na alkohol. Jsou to:

• Fermentované ovoce;
• Fermentovaná šťáva a limonáda;
• Nepečené chlebové těsto;
• Energetické nápoje;
• Výtažky z vanilky, rumu a mandlí;
• Nepřilnavý sprej na vaření;
• Fondues;
• Ústní voda;
• Žvýkačka bez cukru;
• Dezinfekční prostředek na ruce;
• Antibakteriální mýdlo;
• Léky;
• Vitamíny.

Zdroj: článek Co nesmí čivava

Hrozny a rozinky

Čivava nesmí jíst hrozny. Hrozny a rozinky jsou pro psy vysoce toxické a pohotovostní veterinární kliniky ročně ošetří stovky případů. Při požití mohou hrozny u psů poškodit ledviny, což vede k akutnímu selhání ledvin.

Přesná sloučenina zodpovědná za toxicitu hroznů a rozinek u psů zůstává neznámá. Někteří výzkumníci se však domnívají, že na vině je mykotoxin (toxin produkovaný houbou). Další teorie poukazuje na pesticid na bázi fluoridu známý jako kryolit, což je jistě pravděpodobné, vezmeme-li v úvahu, že ne všichni psi onemocní po požití hroznů. Hrozny jsou na 5. místě na seznamu ovoce a zeleniny nejvíce kontaminovaných pesticidy v roce 2015, což tuto teorii dále posílilo. Bez ohledu na to, která sloučenina způsobuje její toxicitu, držte hrozny a rozinky daleko od své čivavy, protože to je další věc, kterou nesmějí jíst čivavy.

Mezi příznaky otravy hroznem nebo rozinkami patří zvracení, průjem, dehydratace, vředy v ústech, nadměrná žízeň, letargie, bolesti břicha, potíže s močením, zápach z úst a třes. V těžkých případech mohou nastat záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1-3 hodin po expozici, přičemž akutní selhání ledvin se rozvíjí několik dní po expozici.

Hrozny jsou pro čivavy smrtelné v dávce 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 90 gramů může být smrtelných.

Rozinky jsou pro čivavy smrtelné v dávce 12 až 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 24 až 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 36 až 90 gramů může být smrtelných. Abychom tato čísla uvedli do perspektivy, porce jednoho hrnku hroznů je asi 92 gramů, což je více než dost na to, aby to způsobilo fatální reakce u malé čivavy.

Zdroj: článek Co nesmí čivava

Léčba

Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu proti psince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.

Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami proti psince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.

I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.

Proti psince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.

Zdroj: článek Psinka

Řídká stolice

Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.

Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.

Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.

Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.

U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.

Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.

Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.

Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa může způsobit výraznou ztrátu vody, která vede k dehydrataci, elektrolytické nerovnováze a porušení acidobazické rovnováhy v těle. Proto dodržujte pravidelný a správný pitný režim.

Jako první pomoc při léčbě průjmu nasadíme psovi hladovku, která má podobu vynechání 2denní porce. Poté začneme podávat rozvařenou rýži s trochou rozvařené nastrouhané mrkve. Později přidáme hodně uvařené kuřecí maso bez kůže. Do rozvařené rýže můžeme přidat trochu kmínu nebo řepíčku. Po takovéto dietě by se štěně mělo nejdéle do druhého dne srovnat. Pokud problémy přetrvávají, vyhledáme veterinárního lékaře.

Pitný režim je pro vašeho psa velice důležitý, neboť dehydratace je jedním z nejvážnějších rizik provázejících průjmové stavy.

Pokud má pes citlivější trávení a z toho důvodu se u něj objevuje průjem častěji (veterinář vyloučil jiné příčiny), je dobré se s veterinářem domluvit, aby vám dal pro pejska léky na průjem už preventivně. Pro případ potřeby by vám měl poradit s dávkou, používá se například Farmatan, Aptus Atapectin nebo lidská Smecta. Tyto léky se mohou nasadit ihned při objevení průjmu a můžete je mít doma v pohotovosti. Léčbu průjmu je vhodné doplnit i přípravky, které obnovují přirozenou střevní mikroflóru, například pasta Probican nebo Aptus Aptobalance (obsahují živé bakterie, proto se musí uchovávat v lednici).

Zdroj: článek Jak léčit průjem u štěněte

Příčiny

Průjem má mnoho příčin, od jednoduché změny stravy až po vážné nemoci nebo infekce. Průjem v zásadě rozdělujeme na akutní a chronický. Jednorázový výskyt řídké stolice není důvodem k znepokojení. Pokud průjem přetrvává déle než jeden den, může vést k dehydrataci a indikovat závažnější onemocnění, a je tedy dobré vyhledat veterináře.

Existují čtyři mechanismy, které vedou ke vzniku průjmu. Mohou se vyskytovat jednotlivě nebo se navzájem kombinují.

Průjem může vyvolat:

• Narušení pohybu střev – nejčastěji jde o zrychlení pohybu střev, střevo tak nemá dostatek času na trávení svého obsahu, vstřebání vody, minerálů a živin. I zpomalené pohyby střeva mohou vést k průjmu kvůli přemnožení patogenních bakterií při pomalém trávení.
• Prosakování tekutin z organismu přes střevní stěnu – toto umí některé bakterie a viry, přepnutím iontové pumpy dojde k vylučování tekutiny do střeva, následně pak nemůže dojit k zahuštění stolice v tlustém střevu.
• Nadměrné vylučování soli přes buňky střevní sliznice anebo při neschopnosti střevních buněk vstřebávat vodu ze střevního obsahu.
• Zánět střevní sliznice – střevní buňky poškozené zánětem nejsou schopny plnohodnotně vykonávat své funkce.
• Bakteriální nebo virové infekce či infekce prvoky mohou nastartovat kterýkoliv z výše uvedených mechanismů.
• Příčinou mohou být i některé léky, jako například projímadla, antibiotika, antacida (proti pálení žáhy) nebo diuretika (léky na odvodnění).

Důvody průjmu:

• dietní chyby, zejména náhlá změna jídelníčku
• potravní intolerance
• pozření odpadků nebo zkaženého jídla
• pozření cizích těles – ponožky, hračky, igelitové pytlíky...
• pozření toxinů nebo jedovatých rostlin (například houby)
• alergická reakce
• infekce viry nebo bakteriemi
• střevní paraziti, jako jsou škrkavky, tasemnice, kokcidie nebo giardie
• zánětlivá onemocnění střeva
• selhání jater nebo ledvin
• nádory střeva nebo trávicí trubice
• léky – nejčastěji antibiotika a protizánětlivé léky
• stres
• zánět slinivky
• hemoragická gastroenteritida

Průjem u psa může být i užitečný. Tělo se tímto způsobem zbavuje škodlivých látek, které zapříčinily zánět sliznic žaludku a střev. Průjem má v tomto případě vlastně očistnou úlohu. Proto se nedoporučuje ihned začít s užíváním tablet na zastavení průjmu. Lepší je tyto sice nepříjemné, ale obvykle krátkodobé potíže vydržet. Důležitý je však adekvátní přísun tekutin, aby se předešlo odvodnění a následné dehydrataci. Zejména u štěňat a malých psů může i krátkodobý silný průjem vyvolat silnou dehydrataci. Dehydratace je rizikem zejména v teplém počasí.

Zdroj: článek Řídká stolice u psa