Maltézský psík je živý, veselý, laskavý, velmi poddajný a velmi přizpůsobivý pejsek. Je také velice společenský a inteligentní, tvárný a učenlivý, zároveň však poněkud přecitlivělý. Maltézáček nadevše miluje svého pána, ke kterému silně, oddaně a citlivě lne. Je to malý pes vyznačující se poměrně dlouhým tělem, jež je porostlé výrazně dlouhou srstí bílé barvy. Hlava je nesena elegantně, s hrdostí a ušlechtilostí.
Nároky na chov
Pokud vám na první pohled učaroval maltézáčkův čistě bílý sametový závoj, připravte se na každodenní péči, kterou srst vašeho miláčka bude potřebovat. Nejde jen o vyčesávání. Srst maltézáčka dorůstá do patřičné délky asi jeden rok. Od 5 měsíců je dobré ji olejovat nebo krémovat, aby se nevysoušela a nekrepatěla. Tomu musí předcházet koupel, která se u maltézáčka tak jako tak stane pravidelnou záležitostí. Ale ani kvalitní kosmetika a skvělá péče nezaručí, že srst bude skvělá. Její kvalita je dána v první řadě geneticky.
Srst výstavních psů je nutné balíčkovat, aby se nepoškodila. U nevýstavních maltézáčků je lepší udržovat kratší sestřih, který je příjemnější i pro psa. Fenky maltézáčků se údajně nejdříve vystavují, až po „kariéře“ se ostříhají a slouží k chovu.
Maltézský psík není náchylný na žádné onemocnění a nevyskytují se u něj zpravidla ani žádné genetické vady. Přesto má své specifické problémy. Jednak je to nadměrné slzení, někdy je příčinou zánět spojivek. Příčinu a léčbu konzultujte s veterinářem. Je dobré oblast okolo slzných kanálků denně otírat. Dále může mít maltézáček problém se zubním kamenem, proto se doporučuje čistit psovi preventivně zuby.
Maltézáček má srst, která je velmi náročná na péči, avšak nelíná. Je nezbytné ji denně opatrně pročesávat a kartáčovat, na hřebenu se nám odumřelé chlupy zachytí, a také pravidelně mýt. V místech očních koutků často vyrůstají chloupky, které oko dráždí a vytvářejí nehezké stopy po slzách, proto je lepší tyto chloupky pravidelně odstraňovat. Maltézáček se hodí výhradně pro držení v bytě.
Ačkoliv to tak díky jeho šlechtěnému a noblesnímu vzhledu možná nevypadá, je maltézáček energický a živý psík, který si s obrovskou radostí užívá rozpustilé hry a časté procházky. Někteří maltézští psíci se účastní i agility a přináší jim to nemalé uspokojení. Tento pes je ale v tomto ohledu značně přizpůsobivý, vystačí si i s menší pohybovou aktivitou a minimem prostoru. Hodí se tak pro méně fyzicky zdatné chovatele, naopak není vhodný pro aktivní sportovce.
Maltézáček je učenlivý a svému pánovi hluboce oddaný pes. Při jeho výchově musí být brán ohled na jeho sklony k plachosti a jisté přecitlivělosti, výcvik musí být veden jemně a trpělivě, bez přílišné ráznosti. Toto plemeno není v žádném případě určeno pro chov venku, pes musí být umístěn v bytě či v domě. Vzhledem k povaze srsti je maltézský psík značně choulostivý na nepřízeň počasí. Nesmí prochladnout a nežádoucí je pro jeho osrstění i pouhé zmoknutí.
Ve svém příspěvku ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Kovářová.
Prosím o radu s přípravou stravy pro 13letého maltézáčka s onemocněním jater a srdce.Co je možné podávat kromě konzerv a granulí? Byl zvyklí na vařenou rýži s masem a teď odmítá jaterní konzervy i granule.Léčba - Zentonil Advanced l200, Furon40mg, Urosan250mg, Cardisure 2,5mg a Essentiale forte 600mg. Děkuji D.K.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výběr plemene v současnosti mnohem častěji podléhá módním trendům než uvážlivému pořizování. Není smutnější pohled než na obézní border kólii v garsonce bez možnosti vyběhat se či provozovat nějaký psí sport. Před pořízením si upřímně řekněte, kolik času na pejska máte, jaké jsou finanční možnosti (i uživit maltezáčka bude snazší než bernardýna), zda nemáte alergii na psí srst či nepreferujete psy, kteří nelínají (pozor u většiny těchto plemen se srst musí upravovat), atd. V žebříčku našich preferencí se spolu s mnoha dalšími drží v současnosti tato plemena:
Německý ovčák
Jedná se o pracovně poměrně univerzální a inteligentní velké psí plemeno. Německý ovčák je skvělý hlídač a pes oddaný své rodině. Na výchovu a výcvik je nutné ale myslet již od štěněte a v klidu – pomocí hlasu, pozitivní motivace a pamlsků dosáhnete dobrých výsledků. Agresí a bitím docílíte opaku – vychováte bázlivého až nebezpečného psa pro sebe i okolí.
Široká psí skupina zahrnující dvě stálice - Labradora a Zlatého retrívra. Nicméně na oblíbenosti poslední dobou nabývají i Flat coated retrívr či Nova scotia duck tolling retrívr. Vášniví milovníci pohybu, vody, her jsou přátelskými a akčními parťáky do života. Plemena jsou poměrně snadno vycvičitelná a milují děti. Nicméně i tady je výchova důležitá, ať se nestanou velkými nekontrolovatelnými psy, kteří snadno (v dobrém úmyslu nadšení a vítání) porazí na zem právě příchozí návštěvu.
Veselý a akční pejsek díky velikosti vhodný do bytu. Nenechte se ale zmást roztomilým kukučem, je to přeci jen teriér, ač malý – tzn. tvrdohlavý a sebevědomý. Lze jej snadno rozmazlit, proto si hranice stanovte už od štěňátka. Všichni zástupci tohoto plemene mají přátelskou a hravou povahu.
Jedná se o lovecké plemeno zvyklé rozhodovat se na vlastní pěst, takže důsledná výchova je u něj zvlášť důležitá. Kromě loveckého využití pro práci v noře je stále častěji pořizován jako společník, pročež i tuto úlohu u aktivnějších lidí zvládá skvěle. Vyskytuje se ve třech formách srsti: dlouhosrsté, hladkosrsté a drsnosrsté.
Miniaturní psí plemeno velmi vhodné do bytu, které se spokojí s kratším venčením v parku, ale zvládne i delší procházku. Malý, křehký pejsek bude lepším společníkem pro starší lidi, než pro malé děti, u kterých je nutné mít oči na stopkách. I u tohoto plemena je důsledná výchova důležitá, čivava dokáže být i vrčící a kousavá.
V naší poradně s názvem LARVY VYŽRALY PSOVI KUS HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
Máme doma staršího bobtaila a zjistil jsem u něho nějaké larvy v kůži na hlavě, kde se mu vytvořila lysina a vypadá to, jako by mu ty larvy vyžraly kus hlavy. Co s tím mám dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Larvy obvykle pocházejí od much a na psa se nejčastěji přenesou z nějaké mršiny, ve které se vyválí. Někdy se ale také stává, že pes může mít pod srstí skryté kožní onemocnění, které vylučuje látky jenž vábí mouchy a ty pak kladou vajíčka přímo na tuto oblast. Nejlepší pomoc je ostříhat celou oblast na krátko, aby se odkryla postižená kůže a pomocí rozprašovače aplikovat roztok Neostomozanu podle přiloženého návodu (pozor na oči a čenich). Pokud je kůže hodně porušena a je vidět živá tkáň, tak bude nejspíše nutné použít speciální krytí a zahájit vhodnou léčbu. S tím vám již bude muset pomoci veterinář.
Při volbě krmiva pro maltézského psíka je třeba se striktně řídit momentálním věkem a velikostí psa. Po odběru štěňátka je důležité respektovat, na co bylo štěně zvyklé u původního chovatele, a případnou změnu krmení provádět pouze velmi zvolna. Výrobci krmiv dnes nabízejí mnoho alternativ v oblasti výživy malých plemen, mezi která maltézáček patří. Některá krmiva poskytují svým složením (obsah fosfátů sodíku) jistou prevenci při potížích se zubním kamenem. Výběr kvalitního krmiva přesně na míru zajistí adekvátní přísun potřebných živin v každé životní periodě.
Od 10. měsíce věku stačí většinou jedno jídlo denně. To by mělo obsahovat hlavně maso (může jít i o jídlo z konzervy). Jakmile pes hned veškeré žrádlo nesežere, ukliďte ho, nikdy ho nenechávejte stát, pes si musí zvyknout na přesné časy krmení. Množství krmiva je rozdílné, řídí se podle věku a velikosti psa a je ovlivněno tělesnými požadavky.
V principu nepotřebují psi obměnu krmiva, je-li optimálně zkombinováno. Konzervované krmivo, jako například Pedigree Pal, Cesar, Dogstar, ve spojení s vločkami zpravidla stačí. V každém případě musí mít pes k dispozici dostatečné množství pitné vody (žádné mléko, neboť vede většinou k dlouhodobým průjmům).
Jestliže krmíte z konzervy, není nutné dodávat žádné další vitamíny. U doma připravované stravy je vhodné denně do stravy přidat vápník. Velmi dobré jsou produkty „Hypercoat“ a „Biotin Forte“, které mimo jiné podporují zdravý růst srsti. Můžete přidat denně špetku soli do krmiva, 2 až 3krát týdně rybí tuk. Můžete také přimíchat nadrobno nakrájenou zeleninu, například mrkev, špenát, cibuli, a dokonce i česnek (i do konzervovaného krmiva).
V období růstu psa má strava prvořadý význam. Po úplném odstavení od matky je vhodné přejít na kvalitní suchou stravu pro štěňata. Důležité je složení krmiva, pokud je vyvážené, není již potřeba její doplnění vitamíny, minerály a proteiny.
Když pes přestane růst, bývá považován za dospělého. V tomto období je vhodné přejít ze štěněčí stravy na stravu pro dospělé psy. Při výběru krmiva je nutné přihlédnout k velikosti a aktivitě psa.
Starší pes má jiný životní styl než aktivní dospělý pes. Méně si hraje, více spí a nemá již tak velké nároky na množství a energetickou hodnotu přijímané stravy. Tyto změny vyžadují nové složení potravy, neboť krmivo pro aktivní psy by mohlo způsobit tloustnutí a zhoršení zdravotního stavu psa.
Maltézáčka a vlastně žádného psa nikdy nekrmte čokoládou. Pes je ohrožen produkty z kakaa, které obsahuje toxin theobromin a kofein. Smrtelná dávka pro psa je 100–200 mg na 1 kg živé hmotnosti psa. U psů se po 4 až 12 hodinách od příjmu čokolády objeví zvracení a průjem, dále pak třesavka, svalové křeče, ochabují jim zadní končetiny a nakonec umírají na srdeční selhání. Psi, kteří trpí epilepsií, mohou reagovat i na velmi malé množství theobrominu.
Ve svém příspěvku KOLIK STOJI USPANI PSA S PISTOLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Potřebujeme ostříhat psa a on nechce nikam jít tak co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimíra.
měla jsem stejný případ s nasím yorkšírem,dokonce jedna paní v salonu ho ostříhala jen na půl,protože se bála,že jí kousne.po třech různých pokusech jsem našla výbornou paní.jestli máte zájem prosím ozvěte se na meil.Vladimíra
V mnoha případech lze mastitidě u psů předejít pomocí několika jednoduchých hygienických tipů, mezi něž patří:
Udržování čistoty prostředí vašeho psa a porodního boxu.
Zajistěte, aby byly všechny struky používány ke kojení štěňat tím, že štěňata budete nasměrovávat, abyste zajistili, že nebudou sát z jednoho struku mnohem více než z druhého.
Udržujte drápky štěňat ostříhané, aby nedošlo k poškrábání matčiny kůže. Ujistěte se, že je nezkracujete příliš nakrátko, protože to může být bolestivé nebo způsobit krvácení – pokud si nejste jisti, jak štěněti ostříhat nehty, je nejlepší podívat se na návod, který je k dispozici zde: štěně jak ostříhat drápky.
Udržujte pokožku svého psa v čistotě tím, že vystříháte překážející srst a dvakrát denně opláchnete kůži v okolí cecíků teplým fyziologickým roztokem (voda se solí). Existují také některé antiseptické mycí prostředky, které jsou vhodné pro psy a bezpečné pro použití v případech mastitidy, ale vždy se před použitím poraďte se svým veterinářem.
Používejte teplé nebo studené obklady (vždy zabalené v látce, aby nebyly příliš studené a nepohodlné pro vašeho psa) a přikládejte je po dobu až 20 minut, abyste snížili případný zánět.
To je náš kompletní průvodce mastitidou u psů, příznaky, na které je třeba si dávat pozor, a nejběžnější metody léčby a prevence.
Ve svém příspěvku LÍNÁNÍ PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BLANKA MANISOVA.
Mám problém , můj pes místo na jaře líná v největších mrazech v lednu .Dokáže mi někdo odpovědět ?Děkuji BRANKA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Simona.
Dobrý den,
máme dlouhosrstého křížence akity a bernského , je mu 10 let a od loňska mu nejde vylínat....dřív línal krásně, na jaře jsme ho vyčesali a měl krásnou hladkou srst. Teď když se ho snažíme vyčesat tak ho to evidentně bolí, protože chlupy stále pevně drží, pak začínají podrůstat a plstnatět a jediné řešení je ostříhat, jinak by z něj byla kulička dredů. Prosím o radu čím by to mohlo být a jestli je nějaky prostředek nebo vitamíny které by mu pomohly.
Předem děkuji za odpověď
Hot spot neboli pyotraumatická dermatitida (acute moist dermatitis) je rychle se vyvíjející kožní zánět, se kterým se setkáváme velmi často v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace například po koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí (Betadine) a popřípadě aplikovat antibiotickou mast (Betadine).
Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě používáme antiseptické a antibakteriální šampony, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů.
V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé. Takové „horké místo“ se nachází zpravidla v blízkosti prvotního problému. Predisponovaná jsou dlouhosrstá plemena s bohatým a hustým osrstěním, jako například svatobernardský pes, leonberger, novofundlanský pes, německý ovčák, čau-čau, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, ale i některá krátkosrstá (rotvajler).
Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může šířit i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji. Rychle se rozvíjející změny mají většinou kruhový tvar o průměru několika centimetrů. Jsou silně červeně zabarvené, tvoří se mokvavé eroze a dochází k lokální ztrátě srsti. Postižené místo na sebe upozorní přítomností chlupů, které jsou slepené raným sekretem a nutkavou snahou zvířete o další traumatizaci léze. Nacházíme zpravidla pouze jedno pyotraumatické ložisko s dominantní lokalizací v bederní a křížové krajině, na bocích stehen, v okolí ocasu, na krku a poblíž uší.
Pokud nebyl pes ošetřen antiparazitárním přípravkem, je nutné mu preventivně aplikovat přípravky proti blechám a klíšťatům. Postižené místo okamžitě po zjištění ostříháme. Je důležité ostříhat je nejen na mokvavém místě, ale v daleko větším rozsahu, protože se zánět velmi rychle rozšiřuje. Je nezbytné, aby se k postiženému místu a jeho okolí dostal vzduch. Dále je potřeba zamezit pejskovi v poraňování a infikování rány škrábáním nebo lízáním. Není v našich silách psa uhlídat, proto je nejvhodnější nasadit mu ochranný límec. Ránu je nutné pravidelně kontrolovat. Způsob léčby je závislý na závažnosti postižení.
Jedna z nejčastějších otázek majitelů je: kdy začít stříhat jorkšíra nebo jorksir stene kdy poprvé stříhat. Štěně jorkšíra mívá měkkou, štěněčí srst, která se kolem 6.–10. měsíce mění na srst dospělou.
Obecně se doporučuje:
první střih přibližně v 5.–6. měsíci,
pokud má štěně velmi hustou srst, je možné poprvé stříhat už kolem 4. měsíce,
u citlivých jedinců doporučují chovatelé vyčkat do 7. měsíce.
Někteří se také ptají na biewer kdy poprvé stříhat nebo kdy ostříhat štěně biewer. Biewer jorkšír teriér má podobnou strukturu srsti jako klasický jorkšír, proto se doporučení neliší.
Stopu vlka poznáte podle přímé linie chůze a kompaktního tvaru, zatímco pes zanechává nepravidelné a rozkročené stopy.
Rozdíl vlk vs pes není v jedné stopě, ale v celém vzoru. Stopa vlka je pravidelná a směřuje rovně, zatímco psí stopa je chaotická a mění směr. Pokud sledujete více kroků, rozdíl je velmi dobře viditelný. Největší chyba je hodnotit pouze jeden otisk bez kontextu.
Jak velká je stopa vlka v cm?
Stopa vlka má obvykle velikost přibližně 9 až 12 cm, ale velikost sama o sobě není spolehlivý znak.
Velikost stopy vlka může být podobná velkému psovi, což často vede k omylu. Rozdíl vlk pes proto není v centimetrech, ale ve tvaru a chování. Velká stopa neznamená automaticky vlka. Vždy je nutné sledovat i další znaky.
Může mít pes stejnou stopu jako vlk?
Ano, velký pes může mít velmi podobnou stopu jako vlk, zejména na první pohled.
Psí stopa vs vlk může být matoucí, protože velikost a tvar se mohou překrývat. Rozdíl poznáte až podle více stop za sebou. Pes se pohybuje jinak než vlk – mění směr, zastavuje a jeho stopy nejsou pravidelné.
Jak poznat vlka podle stop ve sněhu?
Ve sněhu poznáte vlka podle přímé linie a pravidelného rozestupu stop.
Stopa vlka ve sněhu může být větší kvůli roztání nebo tlaku, což zkresluje velikost. Rozhodující je směr a pravidelnost. Sníh zkresluje tvar, proto je nutné sledovat více kroků a ne jednu stopu.
Jak poznat vlka podle chůze?
Vlk chodí v přímé linii a šetří energii, zatímco pes se pohybuje nepravidelně.
Chůze vlka je efektivní a cílená, což se projevuje v pravidelných stopách. Psí chování je chaotické, s odbočkami a změnami směru. Rozdíl vlk pes je nejlépe vidět právě v pohybu, ne ve tvaru jedné stopy.
Co znamená stopa u domu?
Stopa u domu většinou patří psovi, protože vlci se lidem vyhýbají.
Stopa vlka u domu je velmi nepravděpodobná, i když ne nemožná. Většina stop v blízkosti lidí patří psům. Je důležité sledovat kontext – prostředí a chování stopy.
Jak poznat vlka podle jedné stopy?
Jednu stopu nelze spolehlivě určit jako vlka nebo psa.
Rozpoznání vlka vyžaduje sledování více stop a jejich vzoru. Jedna stopa může být zavádějící, protože terén ji může deformovat. Vždy sledujte linii a opakování znaků.
Je stopa vlka vždy větší než psí?
Ne, velikost stopy vlka nemusí být větší než u velkého psa.
Velikost stopy je jeden z nejvíce matoucích znaků. Velký pes může mít větší stopu než vlk. Rozhoduje tvar a chování, ne samotná velikost.
Jak poznat vlka v lese podle stop?
V lese poznáte vlka podle přímé linie a pravidelnosti stop.
Teddy je jemné a klidné zvířátko mazlivé povahy, a tak se hodí k dětem i ke starým lidem, aby jim pomáhal zahánět samotu. Samotný králíček díky své povaze k dítěti přilne a bude ho brát za svého kamaráda. A nezáleží na tom, zda to bude sameček či samička. Teddy je společenský a za péči a pozornost se odměňuje náklonností. Kvůli samotě někteří chovatelé doporučují pořídit si dva králíčky, kteří se spolu zabaví. Nejvhodnější jsou dvě sestry z jednoho vrhu nebo vykastrovaný sameček se samičkou. Tyto kombinace jsou zárukou, že se nebudou rodit mláďata, ale hlavně nebude nutné řešit spory a souboje.
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), máte dvě možnosti:
vzít ho a odnést na toaletu;
dát mu na srozuměnou nesouhlasným tónem hlasu, že takto tedy ne, a bobky odnést do toalety a připadnou loužičku vysát papírovým kapesníkem. A až jej přistihnete na toaletě, mějte po ruce dobrotu, kterou ho odměníte, abyste ho pozitivně motivovali.
Postup č. 1je trochu problematický, protože králíci většinou nesnáší zvedání a přenášení (evokuje jim to pocit, kdy je v přírodě chytí dravec, oni letí vzduchem, nemohou utéct a je s nimi konec). Pokud tedy budete králíka na záchůdek přenášet, může se dost dobře stát, že se mu to nebude líbit, vaši ruku si spojí s nedobrovolným pobytem ve vzduchu a bude před vámi prchat, i když ho budete chtít jenom pohladit. Doporučujeme tedy používat spíše metodu č. 2.
Nečekejte zázraky během několika hodin nebo dnů. Některým králíkům trvá déle, než se na záchůdek naučí chodit. Základem je naučit králíka do toalety čurat. Bobky se časem přidají.
Králíkovi dejte do klece podestýlku okamžitě pouze do toalety a do zbytku klece kobereček. Pokud bude mít králík podestýlku jak v kleci, tak v místě vylučování, nebude mezi tím rozlišovat, a to ani za předpokladu, že bude podestýlka v kleci jiná, a na toaletu se nenaučí.
Mláďata v záchůdku často leží a odpočívají. Nebojte, s věkem je to přejde.
Někteří králíčci neradí chodí na rohový záchůdek. Tento problém lze vyřešit pořízením komfortnější obdélníkové toalety pro kočky. Umístěte králíkovi do pokoje alespoň jednu externí toaletu, kterou bude moct používat při pobytu mimo klec. V přírodě králíci nekonají potřebu do své nory a je možné, že váš králíček bude taky tak čistotný, že upřednostní vyprazdňování mimo klec. Někteří králíci chodí neradi na toaletu, pokud jsou jako podestýlka používány dřevité pelety.
V praxi se velmi často používají výrazy jako yorkshirsky terier nebo yorkshire terrier, které označují stejné plemeno.
Střih tohoto plemene se volí podle životního stylu psa.
Nejoblíbenější střihy:
Puppy cut – srst 2–3 cm po celém těle.
Klasický sestřih – kratší tělo, delší nohy a vousy.
Kulatá hlava – oblíbené u fen i psů.
Přirozený střih – jen zkracování délky a zastřižení uší.
Jak ostříhat biewera je velmi podobné jako u jorkšíra, ale srst biewera bývá více hedvábná a jemná. Při dotazu biewer jorkšír teriér stříhání doporučují chovatelé:
jemné šampony bez silikonů,
pravidelné olejování konečků,
delší střih vypadá u trikolorní srsti velmi elegantně.
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji důsledně dodržovat.
Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je nutné nejprve ostříhat srst, dále pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát (Ectodex). Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie.
V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné je důkladně vydezinfikovat.
Pyotraumatická dermatitida je akutní mokvavá dermatitida (Hot spot), která vzniká nejvíce v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází k dostatečné ventilaci kůže, a postihuje hlavně bohatě osrstěná zvířata. Nejčastější vyvolávající příčinou je zapaření mokré srsti, ale problém může vzniknout po jakémkoli poranění kůže nebo i po kousnutí blechou či klíštětem.
Zvíře si v důsledku pocitu svědění nebo lokální bolestivosti začne místo intenzivně drbat, kousat a lízat. V důsledku traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého lysého a mokvavého ložiska, které silně svědí. Rychle vznikne rozsáhlá bolestivá a infikovaná rána. Bez včasné léčby se infekce šíří do okolí a do hlubších vrstev kůže, až dojde k hlubokému zánětu kůže.
Pyotraumatickou dermatitidu je nutné řešit co nejdříve – ihned zabránit další traumatizaci kůže nasazením límce, vystříhat postižené místo i jeho okolí a vydezinfikovat. Často je také nutné nasadit léky proti bolesti, zmírnění svědění a antibiotika. Není vhodné nechat psa koupat ve vodě, do které byste sami nevlezli. Znečištěná voda dráždí kůži a snadno dojde k zapaření. Psa je potřeba po plavání v přírodě doma vykoupat a hlavně na závěr důkladně opláchnout čistou vodou.
Pokud se začne pes drbat nebo kousat, dobře ho prohlédněte. V případě, že naleznete ranku, místo vydezinfikujte (Betadine, Alfadin), a pokud se pes stále poranění věnuje, nasaďte do druhého dne límec. Jestliže neztratí o postižené místo zájem ani do druhého dne, vyhledejte odbornou pomoc.
Toto onemocnění vznikne během několika minut, ovšem hojit se může i týdny. Nejčastěji se s ním setkáváme v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí a aplikovat antibiotickou mast. Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě se používají antiseptické a antibakteriální šampóny, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů. Bohužel se v pokročilých stavech nelze mnohdy vyhnout celkové léčbě antibiotiky.
Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často plísní onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza obvykle pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.
Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočky si většinou plíseň na srsti rozškrábou, čímž vznikne absces. Zvíře může být ale také pouze přenašečem, aniž samo onemocní.
Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.
Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Doporučuje se pravidelně vysávat domácnost a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se pak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání pouze očkování.
Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.
Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.
Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočka může být ale také pouze přenašečem, aniž sama onemocní. Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.
Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Vhodné je domácnost pravidelně vysávat a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se tak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání jedině očkování. Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.
Vlk v ČR není pro člověka běžně nebezpečný. Přímé útoky jsou extrémně vzácné a většina vlků se lidem aktivně vyhýbá.
Riziko útoku vlka na člověka je v českých podmínkách minimální, protože vlk má přirozený strach. Problém může nastat pouze při ztrátě plachosti nebo přikrmování. Z praxe vyplývá, že nejdůležitější je vlka nevyhledávat a nenechat ho zvyknout si na lidskou přítomnost.
Kolik vlků je v ČR aktuálně?
Počet vlků v ČR se odhaduje na zhruba 100 až 150 jedinců. Přesné číslo se mění podle sezóny a nových vrhů.
Počet vlků v ČR vychází z monitoringu smeček, fotopastí a genetických analýz. Důležité je, že vlci nejsou rovnoměrně rozloženi, ale soustředí se do konkrétních oblastí. V běžném životě to znamená, že většina lidí se s vlkem nikdy nesetká.
Kde je největší výskyt vlka v Česku?
Největší výskyt vlka v ČR je v pohraničních horách. Typicky Šumava, Krušné hory, Liberecko a Jeseníky.
Mapa výskytu vlka ukazuje tato území jako stabilní, ale i tam je reálné setkání vzácné. Vlk se pohybuje na velkých územích a většinou zůstává skrytý. Zkušenost z terénu ukazuje, že mnohem častěji najdete stopu než samotného vlka.
Může vlk napadnout psa?
Ano, vlk může napadnout psa. Riziko existuje hlavně u volně pobíhajících psů.
Vlk a pes jsou konkurenti nebo kořist, záleží na situaci. Největší riziko je v noci a v oblastech s výskytem vlků. Pes bez dozoru může vlka vyprovokovat nebo být považován za kořist. Doporučení z praxe je jasné: mít psa pod kontrolou a nepouštět ho na volno v rizikových oblastech.
Jak poznám stopu vlka?
Stopa vlka je užší, delší a pravidelnější než u psa. Typická je přímá linie chůze.
Rozdíl stopa vlk vs pes spočívá v symetrii a směru. Vlk šetří energii a chodí rovně, zatímco pes se pohybuje chaotičtěji. Z vlastní zkušenosti platí, že bez měření je určení velmi nepřesné a většina nálezů jsou ve skutečnosti psi.
Jak daleko se vlk pohybuje?
Vlk se může pohybovat desítky kilometrů denně. Teritorium jedné smečky je velmi rozsáhlé.
Pohyb vlka není náhodný – sleduje potravu a klidová místa. V praxi to znamená, že vlk může být jeden den v jedné oblasti a další den úplně jinde. Proto mapa výskytu neukazuje aktuální polohu, ale pouze obecný výskyt.
Vrací se vlci na stejné místo?
Ano, vlci se vrací do svého teritoria. Ale nepohybují se stále na stejném místě.
Vlčí teritorium je velké a vlci ho pravidelně obcházejí. To znamená, že můžete najít stopy jednou a pak dlouho nic.