Různé květiny umístěné v teráriu sice pěkně vypadají, ale v některých případech hrozí při požití nebezpečí otravy organismu želvy. Jestliže tedy chceme živérostliny, tak umisťujeme do chovných prostor pouze osvědčené druhy květin a dáme je tak, aby želva na ně nedosáhla. Nebezpečné jsou například tis a diffenbachie a další. Stačí si najít, jaké rostliny jsou jedovaté, a ty prostě nepoužívat. Řešením jsou pro želvy rostliny umělé.
Vhodná rostlina do terária pro želvy je Adenium (pouštní růže) – pochází z Afriky a několika málo míst jihozápadní Asie. Nejznámější a také nejvíce pěstovaným druhem je Adenium obesum. Má ozdobný, od kořene zbytnělý lahvově tvarovaný stonek a především krásně kvete něžnými, růžově bílými květy, které jistě patří mezi nejkrásnější květy z říše sukulentů. Květy ale bohužel vykvétají teprve třetím až čtvrtým rokem. Listy má s ohledem na svoji velikost 4–10 cm dlouhé, lesklé, tmavě zelené a tuhé. Pozor, mléko, které z adenia vytéká při jeho poranění, je prudce jedovaté, proto by se měla rostlina umisťovat na vyvýšené místo.
Jak jsme již několikrát zmínili, vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábějí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože se před svlékáním spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň slouží i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živérostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.
Nejčastěji využívané rostliny pro hady do terárií jsou potos, kapradina, tilandsie, fíkusy, ibišky, palmy dracény a sukulenty.
Nejlevnějším pozadím do terária bude vámi inspirovaná instalace. Z nasbírané kůry, větví, kamenů si můžete vytvořit vlastní pozadí. Nasbírané věci musí být dostatečně vyschlé, poté se mohou pomocí bezbarvého silikonu připevnit do terária. Vytvoří se úkryty, terasy a kaskády.
Jiným levným řešením je opískování zadní stěny. Montáž se provádí tak, že na zadní stranu terária nanesete bezbarvý silikon a na něj nasypete písek, můžete připevnit i kamínky. Kamínky a písek je potřeba do silikonu zatlačit.
V diskuzi NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živérostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel G..
Jestliže se jednalo o rybky "Bety" - jinak také zvané beta bojovnice, mohlo dojít k tomu, že se prostě mezi sebou usmrtily. Tyto pestré rybky pocházejí původem z Malajsie a používaly se zde k sázkovým zápasům - něco jako kohoutí zápasy......Tento druh ryb není vhodný do společných hejn - tedy do společnosti ostatních rybek, jako jsou neonky a podobně, neboť ostatní ryby napadá a v podstatě usmrcuje. Rvou se i mezi sebou - v profesionálních chovech se dokonce chovají sice v jedné nádrži ale oddělené - rozdělené do samostatných oddělení.
Bílé skvrny by mohly znamenat nějaké plísňové onemocnění, ale vzhledem k rychlému konci - úmrtí ryby, soudím, že bílé fleky vznikly ožíráním již mrtvého těla ostatními betami.
Není rybička jako rybička - je třeba si také o jednotlivých druzích něco dohledat.....
Hodně štěstí ..... G.
Musíte si zvolit vhodnou hrubost polystyrenu a patřičnou tloušťku. Polystyren opracovávejte zásadně mimo terárium, až poté jej instalujte do terária.
Na polystyren si vyznačte, kde chcete mít převisy, dutinky, poté vše vydlabejte a zatavte horkovzdušnou pistolí (polystyren se stane opět celistvým). Polystyren nalepte do terária pomocí silikonu.
Takto připravený polystyren natřete nátěrem z písku a Duvilaxu. Natírejte v několika vrstvách, jednotlivé nátěry musíte nechat zaschnout. Po natření poslední vrstvy stěnu posypte pískem a lehce přimáčkněte a nechte zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE - VÝMĚNA VODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den. Mohu na muj email poprosit o radu jak často provádět výměnu vody? Mám 20 litrové akvarium pro betu, venkovní filtr, teploměr, udržuji teplotu kolem 26 stupňu ,krycí sklo ale rostliny umělé. Moc děkuji za odpověď. Gaj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vodu v akvárku je třeba měnit jednou za týden, ale ne všechnu. Stačí odebrat 1/3 a obsah pak dolít čerstvou odstátou vodou.
Terária můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách nebo na teraburzách. Ceny jsou závislé na velikosti a vybavenosti.
Zvíře kupujte až po zařízení a zaběhnutí terária. Vyzkoušejte, zda topítka (pokud jsou součástí terária) topí a udržují stálou teplotu, světla neprobíjí, rostliny nehnijí. Není žádoucí, abyste v teráriu manipulovali s vybavením několik dní po vypuštění zvířete. Vlhkost v teráriu se kontroluje na vlhkoměru, který je k zakoupení v chovatelských potřebách.
Řadu terarijních živočichů můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách. Některé želvy, ještěři a hadi z dovozu jsou dnes vzácní a chránění, a proto se u nich vyžaduje potvrzení o původu CITES, které vám prodejce poskytne. Případné kontrole musíte toto potvrzení ukázat, jinak se vystavujete vysoké pokutě a možnému trestnímu stíhání (za pašování zvířat).
V naší poradně s názvem SEDALIN GEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Černá.
Dobrý den,
Sedalin gel mám na Silvestra pro svého psa kavkazský past. pes-fena, váha 60 kg.
Kdy jí mám gel před půlnocí podat a kolik. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dávkování Sedalinu pro uspání psa je 2,5 miligramu na kilogram živé váhy. Pokud má váš pes 60 kilogramů, tak budete potřebovat dávku 150 miligramů, což jsou 4 dávky. Čas podání je hodinu před tím, než má pes usnout. Účinek pak bude trvat 4 hodiny.
Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana
Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.
Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.
Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).
Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.
Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.
V naší poradně s názvem KRÁLÍK DOMÁCÍ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL SCHMAUS.
SAMICE KRÁLÍKA DRŽÍ V HUBĚ PODESTÝLKU SLÁMU A DOST DLOUHO, KRMENÍ V POŘÁDKU I ČERSTVOU VODU DOSTÁVÁ, CHOVÁ SE JINAK ŽIVĚ BEZE ZMĚN A BEZ PROBLÉMŮ S POHYBEM, NA GENITÁLIICH ANI NA OČÍCH BEZE ZMĚN , SRST V POŘÁDKU , NECHÁPU , DĚKUJI ZA ODPOVĚDˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V diskuzi NEMOCI UŠÍ U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerhard Tesař.
Dobrý den, máme kočku ragdoll 9let a má zánět uší. Uší jsou zarudle citlivé na dotek a vevnitř ucha jsou černé kousky.Na veterině jsme dostali tenazym susp 10 krát 10 ml opakovaně ale nezabírá. Rád bych znal i jiný názor a možnosti jak postupovat dál.Děkuji Tesař
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Mám 3 kastrované kočičky - dvě jsou evropské mourovaté a a Máša je britka . Jen u jedné u té nejstarší 14 leté evropské se v uších oběvilo to co popisujete…. Je to ušní roztoč,viděla jsem to pod mikroskopem na veterině , je to živé proto je citlivá na uši…ale nepomohlo vůbec nic a bylo vidět jak kvůli tomu není ve své kůži Takže jsem přestala investovat do drahých zaručených záležitostí a koupila si dětské vatové tyčinky,borovou vodu,kojenecký bepanthen a trpělivě i za cenu poškrábání jsem Gandží uši nejdříve vytřela borovou vodou a po uschnutí jsem jí tam vetřela taky na tyčince krém - byl to několika týdenní souboj ale stalo to zato dnes si nechá uši v pohodě mazlit . Tak hodně trpělivosti
Jedná se o stromového pavouka, který většinu času pobývá na stěnách terária, případně skryt ve svém pavučinovém doupěti. Terárium tedy musíte značně přizpůsobit požadavkům pavouka.
Snažte se vytvořit pavoukovi prostředí co možná nejpodobnější jeho přirozenému biotopu. Terárium doplňte kousky kůry či nějakou rostlinou. Veškeré věci umístěné do terária volte tak, aby se o ně pavouk neporanil. Taky je třeba se vyvarovat toho, že by se chovanec v záchvatu budovatelských tendencí podryl pod půlkilový kámen. Téměř nutností je miska s čistou vodou. Minimální velikost terária by měla být 30 x 30 x 20 cm (v x š x h). Vzdušná vlhkost se má udržovat kolem 70–80 %, teplotu přes den kolem 27 °C a noční kolem 20 °C. K vytápění terária postačuje vyhřívací kámen, denně by se mělo terárium rosit.
Do terária tomuto druhu musíme dát nějaké větve a více rostlin, aby po nich mohl lézt. Používáme pouze čisté přírodní materiály, jako hlínu, rašelinu, kůru, kokosovou drť. Je třeba zvážit některé průmyslově zpracované výrobky, neboť mohou obsahovat jedovaté impregnační látky a pojiva. Nedoporučuje se používat čistý písek nebo štěrk. Tyto materiály jsou totiž ve spojení se zbytky potravy a exkrementy ideální živnou půdou pro baktérie a roztoče.
Vybrané rostliny by měly být odolné, nesmějí být nijak ostré nebo mít trny, které by mohly vašemu chovanci jakkoliv ublížit.
V diskuzi BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pěnu nastříkáte rovnoměrně na zadní část terária v tenké vrstvě, pokud chcete mít větší převisy, tak na dané místo nastříkáte větší množství pěny. Při této montáži musí terárium ležet na zadní stěně. Nanesenou pěnu musíte nechat řádně zaschnout (1 až 2 dny). Poté můžete upravovat, vyřezávat, vyškrabovat různé dutinky.
Poté se celá stěna natře směsí, která se skládá z Duvilaxu, cementového lepidla a vody. Směs by měla být hustší, ale tak, aby šla roztírat. Veškerou pěnu důkladně potřete a nátěr opakujte nejméně pětkrát. Mezi jednotlivými nátěry musíte předchozí nátěr nechat zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
Druh pěny volte podle toho, jakou chcete mít šířku pozadí, u širokého pozadí volte vysokotlakou, u slabšího pozadí zvolte nízkotlakou.
V diskuzi BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Pončík.
Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.
Terárium pro hada se odborně nazývá vivárium. Jeho velikost volíme podle zvoleného druhu hada. Vzhledem k tomu, že různé druhy mají různé velikostní požadavky, měli bychom se informovat prostudováním odborné literatury. Všeobecnou zásadou ovšem je, že délka terária by měla být minimálně tři čtvrtiny délky hadího těla. To platí pro zemní hady, u hadů stromových a šplhavých totéž platí pro výšku terária. Vivárium by mělo být dobře větrané, nesmí v něm však vznikat průvan, vhodné je, pokud je větrací mřížka ve stropě terária, takovéto odvětrávání je pro hady dostatečné. Co nesmíme opomenout, je velikost větracích otvorů, mláďata se protáhnou velmi úzkými prostorami, proto nejsme-li si jistí, zda nehrozí útěk hada, zajistíme větrací otvory pro jistotu pletivem. Pozor i na dvířka, obzvláště na ta posuvná, stačí špatně dovřít a plaz si rychle najde cestu na svobodu. Přesto nevolíme vivária s dvířky ve stropě, manipulace seshora je pro hada stresující, jelikož v přírodě mu právě shůry hrozí nejvíce nebezpečí.
Vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože před svlékáním se spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň bude sloužit i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živérostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.
Vzhledem k tomu, že had potřebuje místo k vyhřívání, volíme buď osvětlení s výhřevnou žárovkou, nebo topný kámen, či kabel. Rozhodně nesmí chybět UV žárovka či zářivka. Velikost vyhřívacího místa by měla být taková, aby postačila i v dospělosti. Abychom mohli teplotu kontrolovat, je nutné pořídit si teploměr. Po ruce by měl být i vlhkoměr, abychom zjistili, zda v teráriu není příliš nízká, nebo naopak vysoká vlhkost.
V diskuzi PSÍ ALERGIE PŘÍZNAKY ČERVENÉ UŠÍ ,ŠKRABANÍ PO UŠÍCH A BŘÍCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sehnalová Jana.
Jezdíme na veterínu už měsíc, dostali jsme tablety FAMOSAN aPREDNISON a mast FRUCIDIN, vše bez uspěchu ,pes se pořád škrabe .Fenka bišonek je po kastraci, má už 11roků a my si nevíme rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Mikulec.
Máme také psa alergika -labradorku, nyní jí bude 8let.Alergii na pyly jsme zjistili ve 2 letech.Začínalo to vždy v dubnu, když začaly kvést břízy.Neustále se drbala, otřepávala, lízala si packy, později vykusovala až do krve. Než vet. zjistil, co to vlastně je, prošli jsme nekonečnými vyšetřeními-za spousty peněz.Měla rovněž červeno kůži v uších a na bříšku-což je příznak svědění.Nakonec nám vet. udělal testy na Biorezonanci/ je to zvláštní přístroj i pro lidi/ a tam se potvrdilo, že je alergická na všechny možné rostliny, plevele i trávu/když kvete/.Pak se ještě musí chodit na desenzibilizaci,ale to nám moc nepomohlo. Museli jsme změnit i granule-pro alergické a citlivé psy- First Mate pacific ocean fish-sledě s bramborem.Nasadil se Prednison a výsledek se dostavil-neškrábe se, je naprosto v klidu. Od listopadu nebere nic až do zač.dubna, pak musíme Prednison opět podávat, ale jen 1/2 tbl denně/ je to svinstvo/.Uši občas vytřeme stříbrem 40 ppm,protože to nejlépe dovede desinfikovat, aby se neusazovaly kvasinky a bakterie-alergici jsou na ně hodně hákliví.Takže zkuste udělat buď alergické testy z krve nebo Biorezonancí. S pozdravem Mikulec Petr
Pro jeden pár pagekonů řasnatých potřebujeme terárium o rozměrech alespoň 60 x 60 x 100 cm. Na dno položíme rašelinu, kterou udržujeme stále vlhkou. K lezení a k úkrytu rozložíme v teráriu tenké větve, korkové roury, kořeny a vysadíme vhodné rostliny (například fíkus nebo filodendron). Zařízení terária doplňuje mělká miska s vodou.
Pagekon řasnatý požírá běžný hmyz, v obchodě zakoupený hmyz; občas ovocnou drť.
Vzhledem k přirozenému prostředí, kde pagekoni žijí, by se měla v teráriu udržovat teplota přes den v rozmezí 22–27 °C, přes noc může klesnout až na 20 °C (zkrátka v obou případech pokojová teplota). Terárium zařizujeme jako tropické, teplota by se měla pochybovat kolem 25 až 30°C, s nočním poklesem na pokojovou teplotu (čili zdroj tepla vypínáme).
V teráriu by neměly být ostré předměty (špičaté kameny), protože pagekonci rádi skáčou a mohli by se o ně poranit.
Tento typ pozadí se vyrábí z montážní pěny, polystyrenu nebo z vlastní instalace různých předmětů. Na počátku si musíte uvědomit, co vše chcete mít na pozadí (převisy, dutiny, jeskyně), podle toho volíte šíři polystyrenu nebo vrstvu montážní pěny.
Pěna a polystyren se velmi dobře vyřezávají pomocí nože, který musí být špičatý a ostrý. Poté se vyškrábaný materiál odstraní, zbytek se vysaje. Vhodné je vydlabaný polystyren i montážní pěnu opatrně zatavit horkovzdušnou pistolí.
Poté natřete vydlabaný povrch bílým cementem, zředěným akrylátovou disperzí, a nechte zaschnout. Další nátěr by měl být hustší, zde již můžete přidat balakrylovou barvu, podle toho, do jaké barvy chcete pozadí tónovat. Nátěry je vhodné nanášet pouze ve slabých vrstvách, aby se zamezilo stékání. Finální nátěr by měl být již pouze balakrylovou barvou, v jaké má být pozadí. Je možné zvolit více odstínů, aby to působilo autenticky, v detailech je krása.
Vše necháte důkladně zaschnout, minimálně dva dny. Poté provedete finální nátěr matným Laksilem, zde je dobré nešetřit a řádně celistvě natřít. Je potřeba natřít důkladně každou skulinu, jeskyni.
Takto připravené pozadí (z polystyrenu) nalepíte speciálním lepidlem do terária. Lepidlo se aplikuje po obvodu, střed se lepí bodově, vše se přimáčkne. Zadní a část bočních stěn terária natřete černým Balakrylem, aby neprosvítal polystyren, montážní pěna.
Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
Vybíráme buď terárium pouštního (agama límcová, vousatá), nebo tropického (agama kočinčinská) typu, ale vždy dostatečně velké. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Nepodceňujte nikdy u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech – proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když agamy pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živérostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení, neboť jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je nutné osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária pak výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdravý a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6–12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Pouštní (případně polopouštní) terárium je suché, s pískem, kameny, suchými větvemi, bez rostlin nebo s rostlinami sukulentního typu. Do tohoto terária můžete umístit stepní želvu, gekony, agamu i některé hady.
Tropické terárium musí udržovat vlhkost. Jako podklad se používá rašelina, lignocel, kokosové vlákno, kůra. Osázejte ho živými rostlinami, broméliemi, tilandsiemi, kapradinami, mechem a jinými. Tropické terárium je vhodné pro řadu ještěrů, hadů, bezobratlých živočichů a žabek.
Paludárium je třetí typ terária. Je to kombinace tropického terária a akvária. Ve vodní části můžete chovat vodní želvy a některé nenáročné akvarijní ryby. V pozemní části žabky, různé druhy hadů a ještěrů vyhledávající vodní tůňky.
Všechny tři druhy terárií musíte přizpůsobit chovanému živočichovi. Především zajistit dostatečné osvětlení, vyhřívání, cirkulaci vzduchu, dostatek úkrytů, potravu a pitnou vodu.
Osvětlení do terária kupujte v prodejnách s odbornou obsluhou. Ve všech typech terárií by měly být 2 druhy osvětlení. Denní bílé světlo s UVB zářením (pokud se nerozhodnete chovat nočního tvora) a výhřevná žárovka jako zdroj tepla. Čím hlubší (vyšší) terárium bude, tím důležitější je i síla světla, které by mělo dostatečně osvětlovat i rostliny ve spodní části terária. Na žárovku byste měli zakoupit speciální kryt, aby nedošlo k popálení zvířete při náhodném dotyku.
U vytápění terária platí, že by se teplota uvnitř měla pohybovat od 28 °C s lokálním vytápěním (pod žárovkou až 40 °C). V chovatelských potřebách lze zakoupit například i topné kameny, které se hodí pro pouštní nebo polopouštní ještěry (agamy vousaté, krajty královské). Co se osvětlení a vytápění týče, čas nám mohou ušetřit automatické spínací hodiny. Zvířeti prospěje přesný denní a noční režim. Ke spínacím hodinám je možnost připojit i automatické rosení.
Větrání je také velmi důležité. Profesionální terária jsou vyráběna tak, aby splňovala podmínky pro cirkulaci vzduchu. Nevětratelné terárium se může stát zdrojem plísní. Bez účinné cirkulace by mohlo dojít až k úhynu zvířete. Není proto vhodné použít místo terária akvárium, pouze v případě odborných a finančně nákladných úprav.
Voda musí být součástí každého terária. Misku zajistěte vždy tak, aby nemohlo dojít k jejímu převrácení. V paludáriích s větší vodní plochou vodu filtrujte nebo často a pravidelně měňte. Pouštní terária denně lehce roste (agama vousatá nepije stojatou vodu, ale pouze rosu).
Rostliny, kterými osazujete terárium, nesmí být jedovaté. Mezi teraristy jsou oblíbené tyto nejedovaté rostliny, které se hodí spíše do sušších terárií (šplhavec, tlustice, pepřinec nebo tilandsie). Do tropických terárií lze použít například dračinec, ledviník, zelenec, poděnku nebo toulitku.
Při výběru nového přírůstku lze postupovat koupí konkrétního zvířete, kterému zbudujete příbytek na míru, nebo máte konkrétní představu terária a rádi byste jej teprve osídlili. V obou případech je důležité si předem ujasnit, kolik času a financí můžete teráriu věnovat. Náklady na zakoupení a vybavení terária a koupi zvířete mohou být značné, ale jednorázové. Pravidelné náklady zůstávají na osvětlení, vytápění a krmení. Naproti tomu časové nároky u dobře osazených terárií jsou nepatrné. Některé druhy plazů a ještěrů se krmí s několikadenními přestávkami. Neohrozí je tedy ani vaše týdenní dovolená.
Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.
Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živérostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Pro chov jedné krajty písmenkové, která měří až 2,5 m, potřebujete terárium o rozměrech alespoň 250 x 125 x 200 cm. Je-li krajta větší, terárium by mělo mít rozměry minimálně 375 x 250 x 200 cm. Na dno terária dejte borku z pinie nebo podobný substrát. Do prostoru dále umístěte velkou koupací nádrž a silné větve k lezení (potřeba lézt po větvích od druhého roku života postupně slábne a krajta se pohybuje většinou po zemi). Zapomenout nesmíte ani na úkryty, například ve formě pařezů. V teráriu udržujte teplotu 25–32 °C přes den, v noci ji můžete nechat klesnout až k 18 °C. Jedinci původem z volné přírody (zvláště z jihu Afriky) by měli 2–4 měsíce zimovat.
