Nemoc je zevní výraz procesů nebo stavů, které se odchylují ve větší nebo menší míře od normální funkce nebo normálního stavu zdravého organismu. Nemoci mohou být způsobeny zevními či vnitřními činiteli a mají charakter infekční nebo neinfekční. Některé nemoci zanechávají na orgánech změny různého charakteru, jiné probíhají tak, že je lze diagnostikovat pouze z projevů zvířete, jež jeví poruchu určité funkce.
Nemoci psů
Nemoci psů se dají rozdělit do několika kategorií podle postižení:
Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata
Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.
Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.
Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.
Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.
Ve svém příspěvku NEMOCI UŠÍ U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerhard Tesař.
Dobrý den, máme kočku ragdoll 9let a má zánět uší. Uší jsou zarudle citlivé na dotek a vevnitř ucha jsou černé kousky.Na veterině jsme dostali tenazym susp 10 krát 10 ml opakovaně ale nezabírá. Rád bych znal i jiný názor a možnosti jak postupovat dál.Děkuji Tesař
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Mám 3 kastrované kočičky - dvě jsou evropské mourovaté a a Máša je britka . Jen u jedné u té nejstarší 14 leté evropské se v uších oběvilo to co popisujete…. Je to ušní roztoč,viděla jsem to pod mikroskopem na veterině , je to živé proto je citlivá na uši…ale nepomohlo vůbec nic a bylo vidět jak kvůli tomu není ve své kůži Takže jsem přestala investovat do drahých zaručených záležitostí a koupila si dětské vatové tyčinky,borovou vodu,kojenecký bepanthen a trpělivě i za cenu poškrábání jsem Gandží uši nejdříve vytřela borovou vodou a po uschnutí jsem jí tam vetřela taky na tyčince krém - byl to několika týdenní souboj ale stalo to zato dnes si nechá uši v pohodě mazlit . Tak hodně trpělivosti
Užitkové křížení králíků je základem moderního chovu v Evropě. Šlechtitelé se zaměřují především na masná plemena králíků a jejich užitkové vlastnosti.
Správné spojení genetických linií zlepšuje růst, využití krmiva, vitality a kvalitu masa. Tento přístup využívá:
chov králíků pro masnou produkci na farmách,
chov králíků na maso v domácích podmínkách,
produkci brojlerových králíků.
Nejčastěji se kříží rychlerostoucí masná plemena (NZ, Kalifornský, Burgundský) s liniemi prověřenými na vysokou mateřskou plodnost a mléčnost.
Ve svém příspěvku JAK POSTAVIT FRANCOUZSKÉMU BULDOČKOVI UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Semecký.
Dobrý den,
prosím o radu, máme 10týdenního francouzského buldočka a ještě mu nestojí uši.
Dá se pomoci ke správnému postavení uší nějakou výživou nebo masáží uší.
Děkuji předem za rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Baron.
Dobrý den, dříve jsem měl stejný problém a všichni mi poradili tabletky Alavis, které uši postaví v rozmezí mezi 7-30 dnů. Navíc je to dobré i na klouby, cena je kolem 500 kč, ale 100% vám to zajistí úspěch. :-)
Myxomatóza je onemocnění způsobené virem Myxoma, který je původem z Ameriky. Tamní králíci a tapeti jsou proti němu téměř imunní, ale pro evropské králíky je virus smrtelný do dvou týdnů od nákazy.
Do Evropy byl virus zavlečen v minulém století, kdy si ve Francii usmysleli, že s jeho pomocí budou regulovat stavy divokých králíků, kteří jim decimovali jejich úrodu. Virus se ale významně začal šířit prostřednictvím komárů a blech a nyní je přítomný po celé Euroasii. Tento nápad neměli jenom Francouzi, ale chytili se toho i Australané, takže díky tomu se myxomatóza nachází po celém světě.
Stav králíka s myxomatózou po nákaze:
2. až 4. den: Otok v místě infekce.
4. den: Horečka.
6. den: Otoky očních víček, obličeje, spodiny uší a ano-genitální oblasti.
6. den: Sekundární kožní léze, včetně červených teček na víčkách a vyvýšené boule na těle.
6. až 8. den: Čirý oční a nosní výtok, který se stává mukopurulentním a tvoří krusty.
7. až 8. den: Dýchací obtíže.
8. až 9. den: Podchlazení.
10. den: Úplné uzavření očních víček v důsledku otoku.
10. až 12. den: Smrt.
Mírnější forma onemocnění je pozorována u dříve očkovaných domácích králíků, kteří mají částečnou imunitu. Vakcinovaní králíci často vykazují lokalizované strupovité léze, často na hřbetu nosu a kolem očí, nebo mnohočetné kožní útvary na těle. Často jsou stále bystří a ostražití a přežívají s ošetřovatelskou péčí.
Od 70. let 20. století je v Evropě přítomna „amyxomatózní“ forma onemocnění, která postrádá kožní uzliny typické pro myxomatózu. Také je klinicky mírnější a obecně ji králíci přežívají. Převládají respirační příznaky, včetně jasného nebo purulentního výtoku z nosu. Obecně jsou stále přítomny otoky perinea (místo mezi pohlavním orgánem a řitním otvorem), otoky očních víček a hnisavý zánět spojivek. Tato forma byla pozorována u divokých králíků, ale významná je hlavně u králíků z farmových chovů.
Ve svém příspěvku CHRONICKY ZANET USI U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
dobry den.mam německého ovčáka ve veku6 let.ma chronicky zanet usi,caste teploty a zmeny na vaze. občas m i zavrčí na mou 18 mesicni dceru.moje maminka mluvila s veterinářkou a pry nejlepší způsob je utraceni psa.ja ale na tento názor nechci pristoupit.prosim o radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil Richter.
nejsem veterinář ale NO chovám 40 let na uši mu zkuste mast z konopí (domácí), na reakci na vaši dceru může být žárlivý , je dobré když přichází do rodiny nový člen ho pejskovi "představit" , může to být i tím že pes je nervní z uší pokud dítě pláče nebo je hlasité může mu to způsobovat potíže , veterinářka která léčí přes maminku ? nedoporučuji !!!! při řídké stolici a ubytku hmotnosti může trpět nedostatečnou činností slinivky břišní , potvrdt může jen krevní rozbor cena cca 1000 kč , mám takovou fenku přidávám 1/2 prášku pankreolanu , váhu se nám daří držet i přibírat , má ale řidšlí stolici musí opatrně s jídlem případně použiji smektu do jídla . fenky jsou dvě obě kamarádky s 4 letým vnukem , jedinný problém že jak je malý tak ho vždycky umyjí (olízají ho )i přes jeho protesty
Skotská klapouchá dostala své jméno podle přehnutých ušních boltců dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s touto mutací jsou známy už dlouho, a to především v Číně. Roku 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později tato bílá kočka jménem Susie porodila koťata a dvě z nich měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross, také pastýř, si vzal jedno toto kotě a se svou ženou Mollie dali základ plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd pro sklopené uši je dominantní a mohou jej přenášet pouze skotské klapouché kočky. Ovšem později se zjistilo, že při křížení dvou klapouchých má potomek zesílené nohy a ocas, což nebyl další znak plemene, ale poruchy na kostře. Skotská klapouchá téměř vymizela. Až když se zjistilo, že při křížení s britskou krátkosrstou je polovina koťat zdravých a má sklopené uši. Začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování. V USA začal chov tohoto plemene v roce 1974. Klapouchá kočka byla v Americe připuštěna k exotickému krátkosrstému kocourovi. Z tohoto vrhu mělo jedno kotě ohnuté boltce, jmenovalo se Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.
Díky svému venkovskému původu je to kočka velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Je výborným lovcem, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a zabírá si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Nejsou to žádní přehnaní divoši, spíše něžná a mazlivá stvoření. Doprovází vás v nejrůznějších domácích činnostech od vaření až po úklid. Zajímavostí je, že skotská klapouchá kočka spí velmi často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš často jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá ničím vyprovokovat, a tak ji asi nikdy neuvidíte s vytaženými drápky.
Skotská klapouchá kočka dosahuje váhy 2,5 až 6 kg. Hlava je kulatá se širokým a krátkým nosem. Uši jsou přehnuté, špičky jsou kulaté. Mohou však být klasické, nesklopené a pak se plemeno nazývá Scottish straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší tak, že tvoří čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Tělo skotské klapouché je středně velké, zavalité, s pružným hřbetem. Končetiny jsou středně dlouhé a silné. Ocas je u kořene silný, je střední délky a není příliš ohebný. Srst je hustá, silná, měkká a má odstávat od těla. Může být krátká i dlouhá. Zbarvení je p
Řada plemen domácích králíků je chována pro jeho maso, vlnu, nebo jeho kožešinu.
Králičí maso je pravděpodobně tím nejzdravějším masem, protože je lehce stravitelné a má dobré složení živin. Velkou výhodou tohoto masa je nízký obsah cholesterolu a vysoký obsah bílkovin. Králičí maso se řadí mezi bílá masa. Králičí maso nemá výraznou chuť, a proto je třeba ho výrazněji dochucovat kvalitním kořením. Nejkvalitnější maso je z králíků do jednoho roku, zároveň maso z těchto králíků je jemné a není tuhé. Kuchaři dokáží toto maso upravit řadou způsobů. Pokud maso pochází ze starších králíků, bývá tužší a obsahuje více tuků, proto je lepší takové maso dusit.
Chovatelé z králíka zpracovávají i vnitřnosti a jeho krev. Z vnitřností se využívají hlavně játra, srdce a ledviny. Z těchto orgánů se pak vytvářejí králičí paštiky a nádivky. Králičí krev se pak využívá k výrobě prejtu, střívka pak k výrobě klobás. Z těla králíka se také zpracovávalo sádlo. Králičí sádlo mívá bílou až žlutou barvu (barvu ovlivňuje krmení). Sádlo se využívalo třeba ke smažení.
Na internetu lze najít řadu receptů, jak králičí maso nejlépe připravit. Na internetových stránkách www.ceskenapady.cz lze najít několik bezkonkurenčních receptů na králíka a zároveň i krátké zhodnocení králičího masa (které látky obsahuje, jak je takové maso vhodné připravovat). Můžete na těchto stránkách najít recept na králíka od Kluků v akci, Pohlreichův recept na králíka, Babicův recept na králíka,a ale i klasické recepty na králíka na smetaně, králíka na česneku, pečeného králíka, králíka na divoko, nebo králíka netradičně.
Řada chovatelů chová králíka i pro jeho kožku. Kožku je třeba hned napnout na napínáky (dlouhé asi metr s rozpětím asi 30 cm). Kožky by měl chovatel zavěsit na stinné a vzdušné místo, kam se nedostanou žádné šelmy a v létě hmyz. Kožka by nikdy neměla být nikdy na přímém slunci. Kožky se vykupují podle jakosti a hmotnosti, pokud je kožka poškozená, tak se nevykupuje. Více ceněné jsou kožky zimní srsti, která je hustší. Kožky se využívají třeba k výrobě kožichů a klobouků.
Pro vlnu jsou přímo chovány angorští králíci. Jejich vlna je totiž měkká, hřejivá a dobře izoluje. Běžně se využívá k výrobě svetrů, ponožek a pokrývek. Tato vlna má totiž asi 20x větší hřejivost než jiné vlny. Vlna se získává stříháním (angorští králíci se stříhají každé tři měsíce, pokud by lhůta byla delší, tak se ztrácí kvalita vlny).
Skotská klapouchá kočka dostala své jméno podle ušních boltců ohnutých dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s uvedenou mutací znají lidé (především v Číně) už dlouho. V roce 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku bílé kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později se tato bílá kočka jménem Susie okotila a dvě koťata měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross (také pastýř) si jedno kotě vzal a se svou ženou Mollie dali vzniknout plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd (gen sklopených uší) je dominantní a mají ho pouze skotské klapouché kočky. Později bylo však odhaleno, že křížením dvou klapouchých koček vznikne jedinec, který má zesílené nohy a ocas. Tento rys nebyl považován za další znak plemene, nýbrž za poruchy na kostře. A skotská klapouchá kočka téměř vymizela. Tato rasa se znovu objevila ve chvíli, kdy se zjistilo, že jejím zkřížením s britskou krátkosrstou kočkou se narodí koťata, z nichž polovina je zdravá a má sklopené uši. Ovšem začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování skotské klapouché kočky. V USA se toto plemeno začalo chovat v roce 1974, kdy se klapouchá kočka spářila s exotickým krátkosrstým kocourem. Jedno kotě z tohoto vrhu mělo ohnuté boltce. Dostalo jméno Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.
Skotská klapouchá kočka je díky svému venkovskému původu velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Rovněž výborně loví, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a „zabírá“ si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá kočka má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Co se týče temperamentu, nejedná se o žádné divochy, jsou to spíše něžná a mazlivá stvoření, jež vám dělají společnost při nejrůznějších domácích činnostech (od vaření až po úklid). Skotská klapouchá kočka spí často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá nikým a ničím vyprovokovat, tudíž ji s vytaženými drápky jen tak neuvidíte.
Skotská klapouchá kočka váží 2,5 až 6 kg. Hlavu má kulatou se širokým a krátkým nosem. Uši jsou ohnuté a špičky kulaté. Mohou však mít i klasický tvar a postavení (tedy uši nesklopené) a pak se plemeno označuje jako Scottish Straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší, které vytvoří jakousi čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Skotská klapouchá kočka má středně velké zavalité tě
V naší poradně s názvem UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza Nejedlíková.
mám v péči čerstvě králíka a zdá se mi, že si často tře uši, mohlo by se jednat o svrab? díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I králík může mít svrab. Žádným domácím prostředkem svrab nevyléčíte, jen s medikamenty na předpis, takže budete muset k veterináři. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět svrab v uších u králíků v pokročilém stadiu: https://www.google.cz/image…
Onemocnění uší, které se projevuje „špínou“ v uších, je jednou z častých příčin, proč je majitel kočky nucen navštívit svého veterinárního lékaře.
Většinou se jedná o zánět zevního zvukovodu (otitis externa), ale postižen může být i samotný boltec. Postižení boltce je častěji vidět jako následek automutilace (sebepoškozování) při zánětu samotného zvukovodu. U koček mezi hlavní příčiny tohoto problému patří ušní svrab, jehož původcem je parazit Otodectes cynotis. Nemocná zvířata mají „špinavé ucho“, jakoby vyplněné tmavým mazem podobným kávové sedlině.
Méně časté jsou záněty bakteriálního původu. U některých zvířat je zánět ucha sekundárním projevem jiného onemocnění, jako je například alergie na krmivo, atopie nebo některá autoimunitní onemocnění. Zánět může být rovněž reakcí na přítomnost cizího tělesa v zevním zvukovodu – nejčastěji jde o zbytky travních osin. U koček se také setkáváme zánětem vyvolaným přítomností polypu, který jako překážka irituje okolní tkáně. Některé záněty jsou naopak způsobeny majiteli, například při neopatrném čištění uší vatovými tampony. U některých zvířat jsou záněty zvukovodu častější než u jiných. V kanálu zvukovodu se může hromadit vlhkost, která podporuje růst kvasinek, následně přemnožené kvasinky vyvolají zánět. Opakované záněty mohou způsobit zúžení zvukovodu a opět vytvořit vhodné podmínky pro vznik dalšího zánětu. Jakmile máte podezření, že vaše zvíře trpí zánětem ucha, je dobré vyhledat veterinárního lékaře.
Jak se to pozná
Prvním příznakem počínajícího ušního problému bývá časté poklepávání hlavou a kočka se škrábe za ušima, případně se tře o různé předměty. Někdy může být zvíře citlivé na dotek v oblasti ucha, někdy i hlavy celkově. Některá zvířata mohou být až agresivní. Pokud máte v domácnosti větší počet zvířat, můžete pozorovat, že ostatní zvířata budou očichávat nebo olizovat ucho nemocného zvířete. V případě, že si k boltci čichnete, ucítíte pravděpodobně pronikavý zápach. Často lze pozorovat přítomnost velkého množství mazu.
Léčba
Léčba je vždy individuální dle příčiny onemocnění. Základem léčby je ale vždy prevence, a proto je třeba se o uši vašeho mazlíčka pečlivě starat. Aby si zvíře na čištění uší zvyklo, je třeba ho k tomu vést už od mladého věku. Uši by se v žádném případě neměly čistit na sucho, ale je potřeba použít speciální kapky do uší pro kočky (nejčastěji s obsahem chlorhexidin). Do ucha nakapeme několik kapek přípravku a promneme chrupavku ucha u jeho báze. Poté jen vytřeme maz, který zůstal na boltci. Na čištění uší určitě nepoužíváme vatové tampóny jako u lidí, pouze si dáme vatu na prst a čistíme ucho jen tam, kam dosáhneme. V opačném případě zatlačujeme maz hlouběji k bubínku a podporujeme tím vznik zánětu. Pravidelnou péčí o uši je možné rychleji odhalit počínající problém, proto je dobré nepodceňovat její význam.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SPOJIVEK U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dave.
Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ophthalmo framykoin se běžně používá i ve veterinární praxi pro kočky. Působí proti infekcí předních částí oka způsobených například bakteriálními záněty spojivky, rohovky, okraje víčka a slzného váčku, ječného zrna, vředy rohovky. Má podobné účinky jako Floxal. Pokud se stav po Floxalu nelepší, musíte o tom informovat veterináře, aby změnil léčbu. Nejspíše bude nutné udělat stěr z oka a nechat v laboratoři vyšetřit přesnou příčinu a k tomu i vhodnou léčbu.
Onemocnění uší je častým problémem v letním období, a to zejména u psů, kteří mají uši sklopené a dlouhé, takže špatně větrají a jsou příznivým místem k množení bakterií. Častými problémy jsou jednak záněty zvukovodu, jednak kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu.
Dalším možným onemocněním je například zánět středního ucha. Naklánění hlavy na jednu stranu bývá vyvoláno jednostranným podrážděním ucha, ale může také znamenat, že je zasaženo střední ucho. Zánět středního ucha vyžaduje vždy řádné léčení s použitím antibiotik a protizánětlivých léků. Zánět středního ucha tak patří výhradně do rukou veterinárního lékaře.
Z parazitů je nejčastější ušní svrab. Tento problém se projevuje nejčastěji výskytem černého mazu, který vypadá uchu jako kávová sedlina. Navštivte co nejdříve veterináře.
Problémy s ušními boltci doprovázejí také různá kožní onemocnění. První příznaky kožního svrabu se obvykle objevují na okrajích ušních boltců jako drobné stroupky. Poštípání hmyzem i alergie se projevují zarudnutím a otokem ušních boltců.
Péče o uši, pokud je všechno v pořádku, spočívá výhradně v pravidelných kontrolách. Jestliže je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku, nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy. Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné.
V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často ucho drbe, třepe hlavou, tře uši o koberec, určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také samoléčba zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stadia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu.
Pro prevenci onemocnění uší postačí ušní kapky, které šetrně rozpouštějí ušní maz. Toto ošetření by se mělo provádět dvakrát do měsíce.
Ve svém příspěvku KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava kubíková.
Pěkný den.Mám u baráku toulavého kocoura.Je divoký, žije v přírodě,ale na zimu ho krmím aby přežil.Sama mám dvě vymazlené,vykastrované,odčervené kočky.Poslední dobou jsem si všimla že má tulák svrab v uších,než jsem stačila zareagovat,tak mu z uší již tekl hnis a krev.Došla jsem na veterinu,zakoupila antb.a podávala tulákovi v masové kapsičce.Vyléčil se. Nyní ale je v nějakém špatném stavu,zalezl do kůlny kde jsem mu udělala pelíšek.Nejí,nepije.Bohužel na sebe nenechá sáhnout,jediný pokrok je,že ho krmím z ruky a vodu mu dávám pod čumák,tak se napije. Už i on asi volá o pomoc. Potřebuji mu podat lék na svrab v uších a pak dále budu pokračovat na svrab kůže.Ale jak to mám udělat,když syčí.Lze koupit lék v tabletě který mu dám do masové kapsičky?To jediné funguje. Nějaké kapky do uší, to nezvládnu, může mě kousnout. Chytit se nenechá. Nechci aby mi nakazil mé zdravé kočky a čubinku. Ale zemřít,nevidět a neslyšet, to nedokáži.Chci ho vyléčit a pak ať si jde svoji cestou.Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
V naší poradně s názvem HYPERMANGAN PRO ZVIRATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Palko.
Dobri den. mne bol zverolekar dat kralikom Afimektin, pretoze maju koznu chorobu a povedal, mi , aby som kupil, v lekarne Hypermangan, do vody. No neviem , ci, sa vobec takto pouziva Hypermangan. Dava sa do vody, ak ano tak kolko Pozdravujem .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obraťte se ještě jednou na svého zvěrolékaře a doptejte se ho na správný postup použití hypermanganu. Hypermangan se rozpouští ve vodě a lázeň se pak používá ke koupeli. U králíků to bude zřejmě jen k potírání a nebo k desinfekci králíkárny.
K zarudnutí dojde, když se cévky spojivky (růžová část víček), bělimy (bílý okraj oka) nebo rohovky buď zvětší, nebo rozrostou. Důležité je určit, jestli je toto rozšíření způsobeno povrchovým, nebo hlubokým zánětem. Povrchový zánět bývá způsoben podrážděním nebo infekcí. Vnitřní zánět je samozřejmě závažnější, protože postihuje oko „více do hloubky“ a bývá častěji spojen s nemocemi, které ohrožují vidění kočky.
Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný: snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu. Veterinář předepíše léky, mastičky či kapky do očí pro kočky v závislosti na typu onemocnění kočky. Je ale důležité dodržovat i domácí léčebný režim, který veterinární lékař nařídí, podávat léky, kapky či mastičky tak, jak bylo doporučeno. Jakékoliv změny vždy okamžitě nahlaste veterináři. Pokud se nepodaří aplikovat lék, informujte ho neprodleně o tomto faktu. Také zajistěte, aby si kočka nemnula oko, a dohlédněte na to, aby měla neustále límec. Nemocné oko je potřeba kontrolovat, jestli není zarudlejší, výtok intenzivnější, oko bolestivější nebo jestli kočka nepřestává vidět.
Když přijdete s kočkou k veterináři s problémy očí, musíte mu sdělit, kdy oko zarudlo a jak probíhal další vývoj zarudnutí, pomůže to s diagnózou, zda se problém týká „jen“ očí, nebo jestli je zarudnutí vyvoláno jiným problémem (nemocí). Další vyšetření je podobné tomu lidskému: kontrola očního pozadí, měření nitroočního tlaku, výtěry ke kultivaci bakteriální infekce.
Zánět spojivek: bývá nejčastější příčinou zarudnutí oka. Vzniká podrážděním oka – pylem, prachem, kouřem, chemikáliemi, pokud oko nemá oko dostatek slz, pokud víčko dostatečně oko nechrání. Může ho ale vyvolat třeba alergie, deformace víček, onemocnění třetího víčka (zánět třetího víčka také způsobuje zarudnutí oka).
Zánět očních spojivek: může být součástí zánětu kůže, ale může se vyskytovat i samostatně. Příčin je hned celá řada – alergie, bakteriální nebo plísňová infekce, autoimunitní onemocnění.
Zánět rohovky: cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.
Zánět duhovky: tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Onemocnění je velmi závažné, protože hrozí vznik slepoty kočky.
Zelený zákal: jde o zvýšení nitroočního tlaku. Toto onemocnění bývá bolestivé a často spojené s uveitidou (zánět živnatky – chrání oko a má význam pro výživu oka).
Záněty a nádory v okolí oka: za okem, v nose, na tváři.
Ve svém příspěvku NEMOCI ZAKRSLÝCH KRALIKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den máme zakrslého králička letos 4.rokem lvíček slečna.Zatím sní nebyl žádny zdravotní problém na očkováni chodíme.Včera si manželka u ni všimla když ležela v kleci mirně třepala hlavičkou trvalo asi 10minut když jsem během toho hladil nebránila se pak z ničeho nic přestalo a chovala se normálně.Chceme se ujistit zda nejde o nic vážneho pokud by se to často opakovalo vezmem ji na veterinu.Děkuju za odpověď Honza P. z Ostravy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
dobry den,vcera byl zakrsly kralicek v poradku,dnes ma hlavicku k jedne strane-i při spani a cervenejsi spojivku u jednoho oka.je to priznak typicky pro nejake onemocneni?byla jsem pryc,tak nevim,jestli se jen skrabl nebo uhodil,nebo je nemocny.poradite?dekuji
Psí uši přímo přitahují bakterie a nečistoty. Nejvíce náchylní jsou hlavně psi s převislými boltci (kokršpanělé, pudlové nebo baseti). U těchto plemen je vhodné čistit uši až dvakrát týdně. Důležitý je však způsob, jakým to provádíte. Na mechanické čištění nebo vatové tampony zapomeňte a raději volte šetrný přípravek, který je k tomu určen. U pejsků s převislými boltci jsou uši často nepříjemně cítit, proto je důležité pravidelné ošetření čisticími kapkami, aby nedošlo k vzniku zánětu. Kapky brání uchycení zárodků ve zvukovodu, tlumí přirozeným způsobem zánět a ucho zklidňují. Pokud však vypukne zánět, měla by se léčba primárně konzultovat s veterinářem! Zvířeti nikdy bez konzultace s veterinářem sami neordinujte lidské léky, kapky či mastičky! Čistění uší by mělo probíhat podle množství mazu v uších, zpravidla však jedenkrát za čtrnáct dnů.
Psí ucho uchopte mezi prsty a natáhněte ho nahoru tak, aby se ušní kanál napřímil. Do otvoru zvukovodu opatrně vsuňte nástavec od speciálního ušního spreje nebo kapek a lahvičku stiskněte (dodržujte dávkování, které uvádí výrobce), aby se ušní kanál naplnil tekutinou. Pokud vás trápí obavy, že poraníte bubínek, je to zbytečné. Psi mají ušní kanálek zalomený a dostat se k bubínku je při běžném čištění téměř nemožné. Ucho byste měli stále držet, aby tekutina natekla dovnitř.
Velmi důležitou součástí samotného čištění je správná masáž, která slouží k mechanickému odstranění nečistot. Po stříknutí tekutiny ucho promněte v místě, kde vyrůstá z hlavy. Při masáži musíte vnitřní strany ušního kanálu třít o sebe, aby se špína uvolnila. Měli byste slyšet mlaskavý zvuk (jestliže ucho nemlaská, je buď málo naplněné čisticím přípravkem, nebo ho masírujete špatně). Mechanické rozrušení usazeného kalu je opravdu důležité, pouhé vykapání boltce, byť z vnitřní strany, řádné vyčištění nezaručí! Jakmile zvíře propustíte, obvykle se otřepe, čímž se uvolní kapky i s rozpuštěnou špínou (ideální je, když uši čistíte na zahradě). Zapomeňte na dočišťování uší vatou, uvolněná vlákna by mohla ucho podráždit! Ucho můžete na závěr lehce otřít papírovým kapesníkem.
Zvířeti se čištění uší většinou moc nelíbí, proto z toho nedělejte žádnou velkou vědu a pracujte pokud možno rychle (natáhnout ucho, aplikovat přípravek, promasírovat a propustit). Nakonec nezapomeňte svého psa odměnit nějakým pamlskem, aby pro něj pravidelná péče o uši byla aspoň trochu příjemná.
V naší poradně s názvem KREV V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DH.
Dobrý den, chtěla bych Vás všechny moc poprosit o pomoc můj králíček ma hrozně tmavou moč vypadá to jako krev někde jsem četla že to může byt i z mrkvicky ale to se mi nezdá. Kralicek je naprosto čilý a radosti poskakuje po byte takze si nemyslim ze by ho to nejak bolelo ale rada bych vedela co to tedy muze byt? K veterináři bych samozřejmě šla hned ale ma zavřeno a otevře az po svátcích a to se mi čekat nechce! Mám strach o svého králíčka..
Prosím o rady..
Děkuju D.H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, červená barva moči je normální jev u králíků právě v zimních měsících. Přichází, když se králíček nechladí nebo když jí stravu s vysokým obsahem karotenů (mrkev, špenátové listy a podobně). Není třeba panikařit, moč se vrátí do normálu během několika týdnů. K veterináři jít můžete, aby pro jistotu vyšetřil moč na přítomnost krve. Ale to stačí až po Vánocích. Normálně se s králíčkem radujte, obzvláště když je veselý.
I u králíků se může objevit toto parazitní onemocnění, které je jinak typické pro kočkovité a psovité šelmy.
Projevy
Přítomnost tasemnice v těle králíka se neprojevuje nějak konkrétně. Chovatel to často zjistí až po smrti králíka, když vyjme jeho střeva.
Příčiny
Králík může do svého těla dostat tasemnici při přijímání krmiva, které bylo znečištěné právě výkaly takovýchto šelem (v jejich výkalech zůstávají vajíčka tasemnice).
Léčba
Léčba tasemnice se u králíků neprovádí.
Prevence
Prevencí je zamezení kontaktů psů a koček s krmivem králíků (ať už jsou to granule, tak ale i tráva, kterou pak chovatel suší a dává ji králíkům jako seno). Vhodné je také odčervovat psy a kočky (pak by se u nich tasemnice neměla objevit, tím pádem by jejich trus neměl vajíčka tasemnice přenášet.
V naší poradně s názvem KRÁLÍK DOMÁCÍ A JEHO NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Svoboda.
Dotaz:
Pokud má králík ušní svrab (prašivinu), je možné bez obav jeho maso konzumovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je výlučně kožní onemocnění, které nijak neovlivňuje svalovinu ani vnitřní orgány. Vzhledem k tomu, že u jatečných králíků se celá kůže stahuje, nehraje její onemocnění žádnou roli v kvalitě masa.
Králíci pak také bývají krmeni různými granulemi (nejčastěji jednou denně). Tady je třeba si uvědomit, že králík potřebuje kvalitní granule, které obsahují co nejvíce vlákniny, neskládají se z obilovin a semen. Zároveň neobsahují sušené mléko a ani živočišnou moučku, neměly by obsahovat také velké množství tuku a samozřejmě by měly obsahovat vitamíny (hlavně vitamín A, D3, E, E672 vitamín A, E671 Vitamín D3, E4 Měď, E6 zinek, E5 mangan, E1 železo, E8 selen, E2 jód, E3 kobalt, E758 Robindin hydrochlorid). U granulí je třeba si také uvědomit, že se liší vhodné množství granulí pro starého králíka a pro mládě. U starých králíků nejsou granule vlastně vůbec nutné. Někteří chovatelé granule ani starším králíkům vůbec nedávají, pokud ano, tak jen jako doplněk stravy. Úplně vhodné nejsou granule, které se skládají z různých směsek, často obsahují velké množství tuků a cukrů a králík po nich spíše tloustne, což není zrovna žádané. Výhodou granulí je, že je králíci mají rádi a jsou rychlé na podávání, zároveň po nich králíci i rychle rostou. Nevýhodou granulí je jistě jejich cena (kvalitní granule jsou velmi drahé), granule musí být také čerstvé, zároveň granule často obsahují různé nevhodné geneticky upravené suroviny, které zhoršují kvalitu masa. Další nevýhodou je, že u králíků vyvolávají velkou žízeň a někdy i ničí chrup králíků.
Zánět oka u kočky může způsobit infekční zánět spojivek a potíže s tvorbou slz.
Zánět se může projevovat žlutým či zeleným lepkavým výtokem. Při zjištění zánětu musíte držet kočku v izolaci a navštívit veterinárního lékaře.
Zánět rohovky – cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.
Zánět duhovky – tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Toto onemocnění je velmi závažné, protože kočce hrozí oslepnutí.
Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný – snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu.
Projevy Mezi příznaky otravy patří průjmy, potácivost, apatičnost, nechutenství, nadýmání i křeče. Obvykle po úhynu králíka dochází k jeho pitvě, která odhalí degeneraci jater a ledvin a vnitřní krvácení.
Příčiny
K otravám králíků nedochází často, někdy jsou způsobené omylem (nevhodné krmivo, chemické látky, jedovaté rostliny), někdy se ale může objevit otrava králíků v chovu záměrná. Nejčastěji dochází k otravě prostřednictvím krmiva. Pokud by došlo k otravě chemickou látkou, je třeba zjistit, o jakou látku se jedná, a jak se králík otrávil (někdy chovatelé králíkárnu natírají nevhodnými barvami, nebo jim dají „zelené krmivo“, které pochází z míst, kde bylo chemicky ošetřeno). Otrava rostlinami je obvykle způsobená neznalostí chovatele, který králíkovi „dopřál“ bylinu, kterou neznal, nebo ji změnil za jinou.
Léčba
Otrava se u králíků dá léčit, pokud je brzy odhalená, jestliže se už ale jed dostal do krve, tak králík nemá šanci. Chovatelé ani veterináři obvykle ale otravy neléčí, pokud otravy nejsou mírné, a nebo není „záchrana“ králíka nutná (například u výstavního kousku). Obvykle se k léčbě používají projímadla a další látky, které na sebe jed navážou. Otrávený králík je také sledován a jsou mu v případě potřeby poskytnuty další léky.
Prevence
Prevencí je v takovém případě znalost bylin, které králíkovi podáváme, znalost složení krmiva, ale i pozornost při vybírání chemikálií, s nimiž může králík přijít do kontaktu.
