Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

ZÁNĚT SPOJIVEK U PSA

cdVet Oční péče ze silic růží 20 ml

Oční kapky cdVet ze silic růží pečují jemně a efektivně o oči vašeho psa. Tyto oční kapky jsou nejen vhodnou prevencí, ale i přirozenou podporou při již probíhajících onemocněních, jako je například časté slzení očí, výtok z očí, červené oči nebo zánět. Především po procházce v prašném prostředí nebo po koupání v přírodě se následná péče vždy vyplácí. Oční péče (Augenpflege) od firmy cdVet představuje velmi šetrný čisticí a ošetřující přírodní přípravek z růžové vody ze silic plátků růží pro přirozenou péči o oči.

Slzení očí : Při potížích s nadměrným slzením nebo pro pravidelné čištění očí po koupání nebo po procházce v prašném prostředí kápněte 1 nebo 2 kapky na spojivkový váček.

Zánět spojivek: Díky účinkům růžové vody je cdVet oční péče vhodná jako dodatečná podpora v situacích, jako je například zánět očí nebo spojivek.

Přesné dávkování po jedné kapce zajišťuje červené pryžové mačkátko s šetrně zakulaceným kapátkem, integrované do víčka skleněné lékárenské lahvičky. Kapátko je opatřeno ochranným závitovým víčkem.

Při kapání do očí psa postupujte opatrně, a nejste-li si jistí, jak bude pes reagovat, je lepší mít k ruce pomocníka. Lahvičku držíme v dostatečné vzdálenosti od oka a stiskem červeného hrdla kápneme 1 až 2 kapky na spojivkový váček.

Vyplavené nečistoty spolu se zbytky kapek v okolí oka opatrně setřeme například čistým kapesníkem nebo jinou jemnou čistou látkou ve směru od oka.

Jak často kapat: cdVet kapky do očí pro psy můžete používat podle potřeby i vícekrát denně, případně jen občas podle situace – jako prevenci.

Zdroj: Zánět spojivek u psa

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁNĚT SPOJIVEK U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dave.

Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ophthalmo framykoin se běžně používá i ve veterinární praxi pro kočky. Působí proti infekcí předních částí oka způsobených například bakteriálními záněty spojivky, rohovky, okraje víčka a slzného váčku, ječného zrna, vředy rohovky. Má podobné účinky jako Floxal. Pokud se stav po Floxalu nelepší, musíte o tom informovat veterináře, aby změnil léčbu. Nejspíše bude nutné udělat stěr z oka a nechat v laboratoři vyšetřit přesnou příčinu a k tomu i vhodnou léčbu.

Zdroj: diskuze Zánět spojivek u kočky

Hnis v očích u psa

Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.

Pokud vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, kdy je v ovzduší mnoho pylů).

Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.

Zánět spojivek

Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku. V pozdějším stadiu je již bolest velká a oko zůstává polozavřené. Onemocnění se může vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme tehdy, když neustávají příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku nebo špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko. Pokud na svém psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.

Ektropium

Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené, anebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stadiu. Při tomto onemocnění může docházet k výtoku hnisu. Pomoci mohou oční kapky, ale jen v některých případech.

Vřídek na rohovce

Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky, nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé, proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stadiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, veterinář jen předepíše kapky, pokud je v pozdější, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.

Uveitida

Uveitida je nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené, pes se vyhýbá světlu. Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné je léčit pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.

Glaukom

Glaukom neboli zelený zákal čočky se projevuje tím, že pes začne špatně vidět. Příznaky můžeme pozorovat i pouhým okem – zvětší se celá bulva. Glaukom je pro psy velice bolestivá nemoc. Někdy se může objevit oboustranný zákal čočky, bílý zákal, který většinou postihuje starší psy. Tato nemoc se vyvíjí pomalu, vede ale ke ztrátě zraku. Při jakýchkoliv přetrvávajících obtížích navštivte s pejskem veterináře, aby posoudil závažnost nemoci.

Zdroj: Hnis v očích u zvířat

Poradna

V naší poradně s názvem CIVAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zaneta.

Dobry den muzu se zeptat,nase civava ma 3 mnesice dostala zanet spojivek,muzeme ji. Davat do ocicek mastickou optalmoseptonex pro dospele ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ophthalmo-Septonex je dobrý, taky ho dáváme psovi při zánětu spojivek.

Zdroj: diskuze Civava

Získaná onemocnění rohovky

Zánět rohovky

(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.

Povrchový zánět rohovky s pigmentací

(latinsky keratitis superficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.

Obr. 8: Keratitis superficialis pigmentosa u mopse

Chronický povrchový zánět rohovky

(latinsky keratitis super ficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího množství cév a granulační tkání, pokud se však projevy dostaví ve vyšším věku (4. až 5. rok), postižení není tak razantní. U starších psů se diagnostikuje velké množství pigmentu v rohovce. Nástup a průběh nemoci je pomalejší, nebolestivý a není spojený s výtokem z oka. U greyhoundů je průběh onemocnění mírnější a je pozorováno již ve stáří 1 až 2 roky. Závažnost a prognóza onemocnění závisí i na nadmořské výšce, ve které jedinec žije, v souvislosti s intenzitou ultrafialového záření.

Obr. 9A: Chronická superficiální keratitida u německého ovčáka

Obr. 9B: Chronická superficiální keratitida u německého ovčáka

Hluboký zánět

(latinsky keratitis profunda) je zánětlivé postižení hlubších vrstev stromatu rohovky. Nejčastější příčinou jsou rohovková traumata. Prvním příznakem je lokální bolestivost a blefarospazmus, dále edematizace stromatu rohovky a v neposlední řadě se vyvíjí uveitida.

Nejznámější formou hluboké keratitidy je jeden z možných příznaků postvakcinační reakce na adenovirus 1 (CAV-l). Živé vakcíny s atenuovaným virem způsobují uveitidu s korneální opacitou, takzvané "modré oko".

Obr. 10: Keratitis profunda u psa

Obr. 11: Keratitis profunda u psa

Suché oko

(latinsky keratoconjunctivitis sicca - KCS) je možné definovat jako sníženou produkci slzného filmu, která může být způsobena intoxikací, autoimunitní odpovědí, aplikací některých léků, hypovitaminózou A, ale také po traumatu slzné žlázy způsobujícím poruchu inervace nebo po chirurgickém traumatu při odstranění žlázy třetího víčka při jejím výhřezu. Rohovka a spojivka ztrácejí normální opacitu, stávají se matnými. Na rohovce se objevují cévy a dochází k pigmentaci. Onemocnění se diagnostikuje pomoci takzvaného Schirmerova testu (test na měření tvorby slz, který při tomto onemocnění vykazuje nulové nebo velice nízké hodnoty). Terapie je konzervativní a spočívá v aplikování kapek do spojivkového vaku. Pokud terapie není účinná, je možné chirurgické řešení, a to zavedení vývodu slinné žlázy do spojivkového vaku. Nejčastěji toto onemocnění postihuje psy, zejména dlouhosrsté jezevčíky, West Higland White teriéry, anglické kokršpaněly nebo taky buldoky. U koček je toto onemocnění raritou.

Obr. 12: KCS u psa - nákres

Obr. 13: KCS u psa - Schirmerův test

Obr. 14: KCS u psa - Schirmerův test

Obr. 15: KCS u kočky - Schirmerův test

Vřed rohovky

(latinsky corneal ulcer) je jedno z nejčastějších očních onemocnění . Povrchová ulcerace se obvykle hojí s minimálními komplikacemi. U hlubokých vředů lze očekávat poškozené vidění, zejména pokud dojde až k perforaci. Rozlišujeme ulcerace povrchové, hluboké, perforující. Prvním klinickým příznakem je bolestivost a blefarospazmus. Dále pozorujeme purulentní výtok a fotofobii. Vředy mohou sekundárně vést k uveitidě. Nezbytným diagnostickým krokem k rozpoznání ulcerací je barvení fluoresceinem. Nezbytné je doplnit vyšetření kontrolou nitroočního tlaku, bakteriologickou kultivací s určením citlivosti a cytologií. V terapii ulcerací je vysoce důležité rozeznání příčiny a její odstranění. Nutností je antibiotická terapie, také chirurgická intervence je indikována u hlubokých změn a změn s obnaženou Descementovou membránou. Doporučit lze kontaktní měkké čočky, o kterých se můžete informovat u vašeho veterinárního lékaře.

Obr. 16: Corneal ulcer - schéma

Obr. 17: Corneal ulcer u psa

Obr. 18: Corneal ulcer u psa

Obr. 19: Corneal ulcer u kočky

Obr. 20: Corneal ulcer u psa - fluoresceinový test

Recidivující (opakující se) povrchové vředy (boxer ulcer)

Onemocnění se vyskytuje nejčastěji u zvířat ve středním a starším věku. Mezi predisponovaná plemena patří německý boxer či samojed, ale výskyt je možný u jakéhokoliv plemene. Onemocnění může postihnout jedno nebo obě oči. Časné stadium je charakterizováno bolestivostí, výtokem a přivíráním víček. Na rohovce je znatelný defekt o různé velikosti, překrytý uvolněným epitelem, který se dá v lokální anestezii snadno odstranit. Rohovka je edematická s přítomností cév. Terapie je zpočátku lokální, pokud však nedochází k hojení defektu, je nutné chirurgické ošetření rohovky.

Obr. 21: Boxer ulcer u psa (boxer) - fluoresceinový test

Hluboká ulcerativní keratitida

(latinsky keratitis profunda ulcerativa)

Onemocnění je nejčastěji bakteriálního nebo mykotického původu. Mezi nejčastější původce patří stafylokok, streptokok, E. coli, proteus a často i pseudomonas. Onemocnění je velmi bolestivé, často spojené se zánětem duhovky. Výtok může být od serózního až k hlenohnisavému. Rohovka je edematózní s množstvím cév. Terapie je lokální i celková. Někdy je nutné rohovku ošetřit v celkové anestezii a provést překrytí rohovky 3. víčkem nebo spojivkovým flapem.

Obr. 22: Keratitis profunda ulcerativa u psa

Melting vřed

Jedná se o komplikaci hlubokého vředu rohovky, kdy výrazná kolagenázová a proteázová aktivita způsobuje rychlé poškození rohovky. Ke vzniku vředu může dojít i za méně než 24 hodin. Proces často vede k obnažení Descementovy membrány, která se může vyklenout dopředu v podobě lesklého puchýřku do úrovně rohovky nebo i nad ní, popřípadě může dojít až k perforaci rohovky (protržení Descementovy membrány a odtok komorového moku). Melting vřed se vyskytuje často u brachycefalických plemen, jako je pekingský palácový psík, francouzský buldoček, mops a podobně. Při onemocnění je možné často izolovat bakterii Pseudomonas aeruginosa. Onemocnění je akutní a je nutný rychlý zásah. Terapie je u většiny případů chirurgická.

Obr. 23: Melting vřed u psa (shi-tzu)

Obr. 24: Melting vřed u kočky

Obr. 25: Melting vřed u kočky

Herpesvirová keratitida

(latinsky keratitis herpetica)

Herpesvirus felis je příčinou keratitid u koček ve spojení s infekcí respiratorního traktu a spojivky. Nejčastějším nálezem herpesvirové keratitidy je ulcerativní neboli vředová keratitida rezistentní k jakékoli terapii se sklonem k recidivám. Partikule viru mohou být nacházeny dlouhou dobu v klidových ložiscích rohovky a jsou aktivovány působením stresu. Klinické příznaky jsou závislé na věku zvířete: infekce koťat ve věku do 4 týdnů (Opthalmia neonatorum), na očích výrazný zánět spojivek a rohovky, přítomnost vředu s hnisavým výtokem. Také příznaky onemocnění horních dýchacích cest. Konjunktivitis u dospělých koček je typickým příznakem herpesviru. Častým důsledkem herpesvirózy je přítomnost vředů či suché oko. Terapie závisí na závažnosti klinických příznaků a celkové imunitě jedince. Lokální terapie je doplněna terapií celkovou.

Obr. 26: Herpesvirová keratitida u kočky

Obr. 27: Herpesvirová keratitida u kočky - porovnání

Obr. 28: Herpesvirová keratitida u kočky - schéma

Bulózní keratopatie

(latinsky keratitis bullosa) se projevuje formováním malých vezikul v epitelu rohovky až po vznik puchýřovitého ložiska s edémem a vaskularizaci stromatu. Postihuje nejčastěji kočky ve stáří 1,5 až 3 roky. Etiologie a terapie nejsou známy. Léčbu lze urychlit aplikací měkkých kontaktních čoček.

Chronická eosinofilní keratitida koček

(latinsky keratitis eosinophitica feline)

Etiologie onemocnění je neznámá, ale je popisován vztah k působení ultrafialového záření. Objevuje se hlavně u dospělých koček a postihuje jedno nebo obě oči. Jde o chronický granulomatózní zánět, nebolestivý, pomalu progredující jako červeně infiltrovaná masa, postupující směrem do středu. Zpočátku je jednostranný. Léze se primárně objevují na periferii rohovky a pomalu postupují napříč plochou rohovky. Spojivka je překrvená. Na rohovce je možné diagnostikovat cévy a otok. Charakteristický je krémově bílý sýrovitý výtok pokrývající nemocnou rohovku. Diagnosticky je nutné vyšetřit výtok, ve kterém je velké množství eosinofilů. Prognóza má být vyslovována opatrně, je totiž často nejasná vzhledem k dlouhodobé terapii, která je často bez odezvy. Nežádoucím účinkem terapie je zvýšení hmotnosti, u nekastrovaných koček hrozí riziko zánětu dělohy.

Obr. 29: Chronická eosinofilní keratitida u kočky

Zdroj: Nemoci rohovky u psů a koček

Hnis v očích u kočky

Hnis v očích může mít kočka z mnoha důvodů: zánět spojivek, poranění rohovky, výhřez třetího víčka, glaukom, slzení očí.

O zahnisané oči koček se musí pečovat, v počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmoseptonex). Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení nebo se stav naopak zhoršuje, musíte zajít k veterináři, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.

Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.

Nepoužívejte bez konzultace s veterinárním lékařem žádné oční léky, které zabraly u vás a našli jste je v nočním šuplíku. V případě vašeho zvířete opravdu nemusí být vhodné.

Pozor na zánět rohovky! Vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě do ordinace, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Rozhodují hodiny. Zarudlé oko může také signalizovat oční zákal. Pokud je zvíře podrážděné, schovává se a oko je na dotyk bolestivé, je namístě ho odvézt co možná nejdříve k veterináři.

Zánět spojivek

Zánět spojivek patří k nejčastějším onemocněním oka kočky. Choroba může postihnout jedno, nebo i obě oči. Vzniká nejčastěji vnějším drážděním průvanem, smítkem v oku, čpícími látkami nebo působením alergenu (prach, pyl, cigaretový kouř). Zánět spojivek může mít souvislost také s jiným onemocněním, například s infektem dýchací soustavy.

Zánět spojivek se projevuje zarudnutím, otokem a slzením oka. Tímto onemocněním trpí většinou koťata nebo kočky se sníženou imunitou. Pokud se příznaky do dvou dnů samy nezmírní, navštivte veterináře. Ten zahájí cílenou léčbu antibiotickými mastmi nebo kapkami. Nikdy kočce nepodávejte masti nebo kapky určené pro lidi!

Poranění rohovky

K poranění rohovky dochází nejčastěji při kocouřích rvačkách. Za normálních okolností se rána rychle zahojí sama. Někdy mohou nastat komplikace a do rány se dostane zánět. Zánět rohovky se projevuje jako bílá až šedá plocha viditelná na povrchu oka (zákal). V takovém případě nevyčkávejte a co nejdříve navštivte veterináře! Zánět by mohl nenávratně poškodit rohovku a kočka by mohla oslepnout.

Rvačkám kocourů lze předcházet. Nejlepší je nechat kocoura vykastrovat, zklidní se a nebude cizí kocoury napadat.

Výhřez třetího víčka

Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, infektem dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterináře! U tohoto onemocnění se také v oku vzácně tvoří hnis.

Glaukom

Jedná se o poměrně vzácné onemocnění. Jde o zvýšení vnitřního tlaku v oční bulvě a její následné vyboulení. Prvními příznaky jsou zčervenání oka, slzení, přivírání oka a náchylnost na světlo. Již do 24–48 hodin od vzniku prvních příznaků může dojít k vyboulení oka, zákalu, nenávratnému poškození sítnice a tím k oslepnutí. Pokud se zahájí včasná léčba, je zde velká naděje na úspěch. Proto při podezření na toto onemocnění neprodleně navštivte veterináře! Při zanedbání je nutné postižené oko odstranit.

Slzení očí

Kočky mohou slzet při podráždění očí, infekci nebo v důsledku alergické reakce. Když kočce teče z oka, tak se může jednat také o nadprodukci slz nebo o ucpaný slzný kanálek. V tomto případě jde většinou o vrozený defekt, který je častý u čistokrevných dlouhosrstých koček. Kočka pak mívá do hněda zabarvenou srst kolem očí. Je třeba navštívit veterináře, který začne s léčbou.

Zdroj: Hnis v očích u zvířat

Zánět spojivek u koček – léčba

K zarudnutí dojde, když se cévky spojivky (růžová část víček), bělimy (bílý okraj oka) nebo rohovky buď zvětší, nebo rozrostou. Důležité je určit, jestli je toto rozšíření způsobeno povrchovým, nebo hlubokým zánětem. Povrchový zánět bývá způsoben podrážděním nebo infekcí. Vnitřní zánět je samozřejmě závažnější, protože postihuje oko „více do hloubky“ a bývá častěji spojen s nemocemi, které ohrožují vidění kočky.

Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný: snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu. Veterinář předepíše léky, mastičky či kapky do očí pro kočky v závislosti na typu onemocnění kočky. Je ale důležité dodržovat i domácí léčebný režim, který veterinární lékař nařídí, podávat léky, kapky či mastičky tak, jak bylo doporučeno. Jakékoliv změny vždy okamžitě nahlaste veterináři. Pokud se nepodaří aplikovat lék, informujte ho neprodleně o tomto faktu. Také zajistěte, aby si kočka nemnula oko, a dohlédněte na to, aby měla neustále límec. Nemocné oko je potřeba kontrolovat, jestli není zarudlejší, výtok intenzivnější, oko bolestivější nebo jestli kočka nepřestává vidět.

Když přijdete s kočkou k veterináři s problémy očí, musíte mu sdělit, kdy oko zarudlo a jak probíhal další vývoj zarudnutí, pomůže to s diagnózou, zda se problém týká „jen“ očí, nebo jestli je zarudnutí vyvoláno jiným problémem (nemocí). Další vyšetření je podobné tomu lidskému: kontrola očního pozadí, měření nitroočního tlaku, výtěry ke kultivaci bakteriální infekce.

Zánět spojivek: bývá nejčastější příčinou zarudnutí oka. Vzniká podrážděním oka – pylem, prachem, kouřem, chemikáliemi, pokud oko nemá oko dostatek slz, pokud víčko dostatečně oko nechrání. Může ho ale vyvolat třeba alergie, deformace víček, onemocnění třetího víčka (zánět třetího víčka také způsobuje zarudnutí oka).

Zánět očních spojivek: může být součástí zánětu kůže, ale může se vyskytovat i samostatně. Příčin je hned celá řada – alergie, bakteriální nebo plísňová infekce, autoimunitní onemocnění.

Zánět rohovky: cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.

Zánět duhovky: tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Onemocnění je velmi závažné, protože hrozí vznik slepoty kočky.

Zelený zákal: jde o zvýšení nitroočního tlaku. Toto onemocnění bývá bolestivé a často spojené s uveitidou (zánět živnatky – chrání oko a má význam pro výživu oka).

Záněty a nádory v okolí oka: za okem, v nose, na tváři.

Zdroj: Červené žilky v oku kočky

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁNĚT V TLAMĚ PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav ladman.

Pes bigl špatně žere a má zarudlé dásně. Díky za radu. Jar Ladman

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zarudlé dásně signalizují topické podráždění (například při žvýkání nové hračky), zánět dásní a / nebo infekci. Dásně psa bolí a proto nechce přijímat potravu. Bude potřeba podrobnější vyšetření, aby se našla příčina onemocnění dásní, a mohla se stanovit účinná léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zánět v tlamě psa

Zánět oka u kočky

Zánět oka u kočky může způsobit infekční zánět spojivek a potíže s tvorbou slz.

Zánět se může projevovat žlutým či zeleným lepkavým výtokem. Při zjištění zánětu musíte držet kočku v izolaci a navštívit veterinárního lékaře.

Zánět rohovky – cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.

Zánět duhovky – tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Toto onemocnění je velmi závažné, protože kočce hrozí oslepnutí.

Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný – snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu.

Zdroj: Zánět oka u kočky

Diskuze

V diskuzi CHRONICKY ZANET USI U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.

dobry den.mam německého ovčáka ve veku6 let.ma chronicky zanet usi,caste teploty a zmeny na vaze. občas m i zavrčí na mou 18 mesicni dceru.moje maminka mluvila s veterinářkou a pry nejlepší způsob je utraceni psa.ja ale na tento názor nechci pristoupit.prosim o radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil Richter.

nejsem veterinář ale NO chovám 40 let na uši mu zkuste mast z konopí (domácí), na reakci na vaši dceru může být žárlivý , je dobré když přichází do rodiny nový člen ho pejskovi "představit" , může to být i tím že pes je nervní z uší pokud dítě pláče nebo je hlasité může mu to způsobovat potíže , veterinářka která léčí přes maminku ? nedoporučuji !!!! při řídké stolici a ubytku hmotnosti může trpět nedostatečnou činností slinivky břišní , potvrdt může jen krevní rozbor cena cca 1000 kč , mám takovou fenku přidávám 1/2 prášku pankreolanu , váhu se nám daří držet i přibírat , má ale řidšlí stolici musí opatrně s jídlem případně použiji smektu do jídla . fenky jsou dvě obě kamarádky s 4 letým vnukem , jedinný problém že jak je malý tak ho vždycky umyjí (olízají ho )i přes jeho protesty

Zdroj: diskuze Chronicky zanet usi u psa

Oko kočky

Oko kočky je komorové stejně jako oči jiných obratlovců včetně člověka. Koťata se rodí slepá, jejich oči se začínají otevírat mezi 8.–14. dnem věku a během dalšího týdne jsou už plně funkční.

Předpokládá se, že kočky jsou mírně krátkozraké – nejostřeji vidí předměty vzdálené mezi 2 až 6 metry.

Rohovka kočičího oka klenutější, aby zachytila více paprsků, navíc má kočka za sítnicí ještě jednu cévnatou vrstvu, která se označuje tapetum lucidum a funguje jako zrcadlo, které odráží světlo zpět, takže projde světločivnými buňkami nejen přímo, ale ještě jednou odražené. Tuto vrstvu nemá žádný jiný živočich a navenek se projevuje mimo jiné tím, že když na kočku ve tmě posvítíte, zdá se, že jí svítí oči (vidíme odražené světlo).

Zornice se navíc může v šeru hodně otevřít (pokryje téměř celou duhovku) a pustit do oka maximum světla, za dne je potom malá a chrání citlivé oko před silnými slunečními paprsky. U malých koček (s výjimkou manula) je zornice typicky elipsovitá, uzavírají ji dva svaly ze stran, velké kočky mají zornici kruhovou stejně jako třeba člověk.

Kočky mají takzvané třetí víčko (mžurku), které je ve vnitřním koutku oka. Mžurka oko stále zvlhčuje, proto kočka téměř nemusí mrkat.

Na sítnici oka jsou dva druhy receptorů, obou je u koček přibližně stejný počet – tyčinky citlivé na slabé světlo a čípky fungující při silném světle a umožňující barevné vidění. Receptorů je nejvíce ve středu oka, u koček potom trochu více v širším vodorovném pásu. Proto jsou kočky citlivější na pohyb ze strany na stranu, což je důležité pro lov.

Léky, které jsou běžně dostupné v lékárně a lze je použít k léčbě očí u koček:

  • Ophtal – dezinfikuje a lze ho použít při slabším zánětu spojivek a k vyplachování očí.
  • Borová voda – dezinfikuje a lze ho použít při slabším zánětu spojivek a k vyplachování očí, má kratší trvanlivost (roztok kyseliny borité bez konzervantů), dostanete ji namíchanou v lahvičce v lékárně.
  • Ophtalmo-Septonex – dezinfekční mast, ale občas dráždí.
  • Ophtalmo-Azulen – mast s heřmánkem spíš ke zklidnění očí.
  • Lacrysin a HypoTears – umělé slzy.

Zarudlé oko u kočky

Zarudlé oko je příznakem zánětu nebo infekce. Můžete se s ním setkat u nemocí třetího víčka, spojivek, nemocí víček, rohovky, bělimy, při zánětu vnitřních struktur očí, zeleného zákalu a podobně. Zarudnout může jak jedno oko, tak obě – záleží na příčině vyvolávající zarudnutí.

K zarudnutí dojde, když se cévky spojivky (růžová část víček), bělimy (bílý okraj oka) nebo rohovky buď zvětší, nebo rozrostou. Důležité je určit, jestli je toto rozšíření způsobeno povrchovým, nebo hlubokým zánětem. Povrchový zánět bývá způsoben podrážděním nebo infekcí. Vnitřní zánět je samozřejmě závažnější, protože postihuje oko „více do hloubky“ a bývá častěji spojen s nemocemi, které ohrožují vidění kočky.

Zdroj: Zánět oka u kočky

Poradna

V naší poradně s názvem RÝMA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koplikova.

Dobrý den,nás pes už cca 3 týdny kycha a z jedné nosní dírky mu občas vyletí žlutý gelovy sekret,vždy jen z pravé.mám ještě vyčkat,nebo zajít k veterináři,jinak je pes aktivní,žere,prostě v pohodě,
Děkuji koplikova

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .

Veterinář je v tomto případě prospěšný, protože váš pejsek má nejspíše bakteriální zánět dutin a bude potřebovat antibiotika.

Zdroj: diskuze Rýma u psa

Co se děje, když kočka přivírá jedno oko

Alergický zánět spojivek, ucpané slzné kanálky nebo infekční onemocnění – chlamydie.

Chlamydiová oční infekce může být komplikována uplatněním vlivu dalších mikroorganismů, jako jsou streptokoky, stafylokoky, mykoplazmata, pseudomonády a pasteurely. Pak dochází k prudkému zhoršení prvotního chlamydiového onemocnění a ke změně očního sekretu na žlutozelený hnisavý.

Tyto závažné případy jsou doprovázeny vznikem rohovkových vředů, které vyžadují cílenou léčbu na pracovišti očního specialisty.

U dospělých koček lze pozorovat rekurentní (návratné) záněty spojivek chlamydiového původu, které byly spuštěny předchozím působením stresových faktorů. Podstatou tohoto stavu je reaktivace skryté infekce v případě bezpříznakového chronického nosičství chlamydií. Návratný zánět spojivek mívá většinou jen mírný průběh a nezřídka odezní s příslušnou terapií do 7 až 10 dní.

Základem léčby je podání vhodně zvoleného antibiotika. Chlamydie jsou citlivé jen k omezenému spektru antibiotik, která se aplikují lokálně ve formě očních léků v masťovém či kapkovém základu. V těžších případech očních, respiratorních nebo urogenitálních chlamydiových infekcí se dává přednost celkovému podání antibakteriálních léčiv. Využívají se zejména moderní tetracykliny, makrolidony a chinolony. Léčba by měla trvat dostatečně dlouho, a to zejména z důvodu zamezení vzniku chronického nosičství a chronických nebo návratných infekcí. Současným hlavním problémem antibiotické terapie je vzrůstající rezistence chlamydií vůči podávaným antibakteriálním lékům.

Zdroj: Zánět oka u kočky

Diskuze

V diskuzi ZÁNĚT DĚLOHY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Hackerová.

Dobrý den, je to moc dobře zpracovaný článek.Děkuji. Můžu se zeptat na názor na kastraci feny staré 13 a půl roku? Byla jí diagnostikována cystická hyperplazie. Hárá již 2 měsíce, lehce zvýšená teplota. Jinak bez příznaků, normálně vyměšuje, normálně jí. Jen velmi špatně snáší narkózu. Na srdíčku lehká šelest, bez meditace asi vzhledem k věku normální.

Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Ohnemichlová.

Naší fence bude 11 let,si rok bere léky na srdce,asi mpřes měsíc ji léčíme na počínající zánět dělohy,kolik je běžná cena operace v tomto věku a je naděje,že bude vše v pořádku, a kolik nás bude stát pooperační léčba, nyní má za sebou 2 dobrání antibiotik, a pořád trochu krvácí,trochu více pije.

Zdroj: diskuze Zánět dělohy u feny

Zánět spojivek

Zánět spojivek se u koček vyskytuje poměrně často. Vzniká podrážděním oka pylem, prachem, kouřem nebo chemikáliemi, pokud oko nemá dostatek slz či pokud víčko dostatečně oko nechrání. Může ho ale vyvolat třeba alergie, deformace víček, onemocnění třetího víčka (zánět třetího víčka také způsobuje zarudnutí oka).

Zanícené oko je poraněné a slzí. V koutku oka se hromadí hnis, což je patrné zejména ráno. Kočka si postižené oko dost často škrábe, čímž se situace ještě zhoršuje. Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.

V počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmo-Septonex).

Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení, nebo se stav naopak zhoršuje, musíte do ordinace, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.

Pozor na zánět rohovky, vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě navštívit veterinárního lékaře, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Zde rozhodují hodiny!

Zdroj: Zánět oka u kočky

Diskuze

V diskuzi CHRONICKÝ ZÁNĚT LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Těžko říct. Ale můj pes má nemocné ledviny a spolu s tím srdce, je mu teda 14. Zkusila jsem bachovy květové esence, míchá je Markéta Tomanová na míru - pes začal jíst, chodit. Ledviny nahřívám pohankovými polštářky, aby se trochu rozběhly.... Poté se mu zavodněné břicho zmenšilo na polovinu. To mi poradil p. Toman, který dělá akupunkturu psů, bohužel pouze v Praze.
Takže pokud můžete, stavte se buď za Tomanem nebo zavolejte jeho ženě:
775 353733
Ona má i web stránky. Než uděláte cokoli, zavolala bych prostě jim, a určitě se vám bude rozhodovat lépe :)

Mo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.

www.umarkety.cz/akup…

Zdroj: diskuze Chronický zánět ledvin u psa

Příznaky

Zanícené oko je podrážděné a slzí. Objevuje se červené bělmo, hnisavý výtok z očí, nateklé oko a hnis v oku, který se hromadí v koutku oka, což je na první pohled patrné zejména ráno. Pes přivírá oko a také si můžete všimnout i toho, že si pes postižené oko dost často škrábe, čímž se situace ještě zhoršuje. V počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmo-Septonex). Jestliže nenastane do dvou dnů zlepšení, nebo se stav naopak zhoršuje, musíte navštívit veterináře, pravděpodobně bude nutná razantnější léčba. Nenechte psa, aby si oko škrábal. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec. Nicméně tyto příznaky mohou být známkou i jiných vážných chorob, jako je zelený zákal. Pokud psa neošetříte, mohlo by to ohrozit jeho zrak.

Zánět oka může mít různé příčiny:

  • vrozené nebo dědičné onemocnění
  • trauma slzné žlázy nebo oblasti okolo slzné žlázy, způsobující poruchu inervace
  • chirurgické trauma, například odstranění slzné žlázy třetího víčka při jejím výhřezu
  • nutriční deficience nebo hypovitaminóza
  • intoxikace
  • aplikace některých léků
  • zánětlivé onemocnění slzných žláz
  • autoimunitní onemocnění
  • neoplazie

Suché oko se vyskytuje především u psů. Plemenná predispozice je zaznamenána u dlouhosrstých jezevčíků, KKCHŠ, WHWT, anglických kokršpanělů a anglických buldoků.

Chceme-li při řešení problémů s očima psa docílit trvalého výsledku (skutečně zdravých očí), pak je potřeba odstranit příčiny problému. Je nutné si uvědomit, že nemoci a zdravotní problémy (tedy i záněty očí) jsou ve skutečnosti pouze projevy přetížení organismu (nepřirozená výživa, chemie, toxiny) a projevy nedostatku (chybějící živiny).

Zdroj: Zánět spojivek u psa

Diskuze

V diskuzi CHRONICKÝ ZÁNĚT LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.

Máme pejska Papillona, starého 6 let. Více než před 2 roky mu lékař diagnostikoval vrozený chronický zánět ledvin. Chodíme pravidelně asi po 3 měsících na infuze. Vždy mu to pomohlo. Nyní měl infuzi o vánocích, ale moc mu to nepomohlo. Je stále unavený, spí hodně a zhubnul, nechce moc jíst. Lékař mi kdysi řekl, že jeho stav je nevratný, že může žít měsíc či déle Nechci ho trápit, ale ani utratit dřív než je nutné.
Neporadíte, kdy a podle čeho se rozhodnout?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.

Těžko říct. Ale můj pes má nemocné ledviny a spolu s tím srdce, je mu teda 14. Zkusila jsem bachovy květové esence, míchá je Markéta Tomanová na míru - pes začal jíst, chodit. Ledviny nahřívám pohankovými polštářky, aby se trochu rozběhly.... Poté se mu zavodněné břicho zmenšilo na polovinu. To mi poradil p. Toman, který dělá akupunkturu psů, bohužel pouze v Praze.
Takže pokud můžete, stavte se buď za Tomanem nebo zavolejte jeho ženě:
775 353733
Ona má i web stránky. Než uděláte cokoli, zavolala bych prostě jim, a určitě se vám bude rozhodovat lépe :)

Mo.

Zdroj: diskuze Chronický zánět ledvin u psa

Atopická dermatitida

Atopická dermatitida je chronická svědivost a morfologie kožních změn typicky umístěná v oblasti natahovačů a ohybačů končetin. Reakce na kožní test u tohoto onemocnění je okamžitá. U psa lze při této dermatitidě pozorovat změny buněčně zprostředkované imunity. Navíc jsou u něj zvýšeny sérové koncentrace pro alergii specifických IgE a některých typů IgG (imunoglobulinů). U přecitlivělosti na bleší pokousání není imunologické zázemí tak detailně známé.

Atopie je druhá nejčastější alergická kožní choroba u psů. Výskyt tohoto onemocnění ve psí populaci není přesně znám, ale odhaduje se v rozmezí 3–15 %. Atopické onemocnění se může objevit u jakéhokoli plemene i jakéhokoli jedince.

Detailní anamnéza je jediným a nejdůležitějším faktorem v diagnostice a léčbě atopie. Poskytuje zásadní informace o tom, zda jsou symptomy pacienta alergického původu, a pokud ano, co může být vyvolávajícím alergenem. Trvání problému, věk při nástupu problému, průběh onemocnění, jeho sezónnost, informace o sourozencích, vzhled a šíření příznaků a reakce pacienta na provedenou léčbu jsou důležité body, které veterinář zjišťuje při rozhovoru s majitelem zvířete. Dotazy by se měly zaměřit také na přítomnost jiných zvířat, dietetický režim, venkovní i domácí životní prostředí, místo ke spánku, prevenci zevních parazitů a rovněž na předešlé léčby a jejich účinnost.

U 70 % psů jsou první příznaky pozorovány před dosažením tří let věku. Přecitlivělost na bleší pokousání je nejčastějším alergickým onemocněním u psů. Přestože nástup onemocnění může být pozorován v jakémkoliv věku, nejčastěji se první příznaky objevují mezi 1. a 3. rokem. Bylo prokázáno, že u jedinců trvale zablešených již od raného věku je reakce na bleší pokousání pozdější a že v některých případech jsou projevy alergie méně závažné.

Psům s pruritem alergického původu je vždy přisuzována atopická dermatitis, jestliže dochází k rozlízání končetin a oděrkám na nose a hlavě. Pokud není pozorován vznik prvotních kožních příznaků, může to být způsobeno tím, že jsou kožní změny sekundárně vzniklé rozškrábáním v důsledku svědivosti. Vznik povrchového hnisavého zánětu kůže a kvasinkových infekcí je prokazatelně vyšší u psů s rychlou reakcí na kožní test než u psů s klinickými příznaky a negativním kožním testem. Až 80 % atopiků trpí zánětem zevního zvukovodu a u 45 % psů je to prvotní problém, kvůli kterému jsou přivedeni k ošetření.

Za základní příznaky se v současnosti považují svědivost zahrnující tvářovou oblast a končetiny, podráždění kůže v oblasti ohybačů, chronická či chronicky se opakující dermatitida, individuální či rodinná anamnéza atopie, plemenná predispozice. Symptomy se objevují mezi 1. až 3. rokem věku, obvykle jde o povrchový hnisavý zánět kůže, oboustranný zánět spojivek a zevního zvukovodu a kožní infekci Malassezia pachydermatis. Klinické projevy přecitlivělosti na bleší pokousání jsou pozorovány hlavně jako pupínkovité změny spolu s šupinatostrupovitým zánětem kůže v oblasti bederně křížové, břišní a na zadních končetinách. U středního až těžkého průběhu mohou strupy dominovat klinickému obrazu. Sekundární hnisavý zánět kůže není častý.

Klinická léčba atopické dermatitidy by v základu měla vycházet z předpokladu, že pacient nebude nadále vystaven působení alergenu. Ve skutečnosti jsou taková opatření obvykle zklamáním, protože zabírají mnoho času, jsou drahá a efekt je omezený. Nejčastěji je zjištěna citlivost na více alergenů. Kromě odstranění alergenu se používá léková terapie s cílem odstranit svědivost a zánět. Obvykle se doporučují účinní látky prednison, prednisolon, dále antihistaminika a esenciální mastné kyseliny. Efektivní je též imunitní léčba na bázi hyposenzifikace podle intradermálních či sérologických testů a jejich kombinace. U přecitlivělosti na bleší pokousání se léčba soustředí na odstranění blech a jejich zárodečných stadií. Současně je nutno provést obdobná opatření u ostatních zvířat žijících ve stejné domácnosti a řešit problém kontaktu se zvířaty žijícími v okolí. Vhodná terapie řeší likvidaci dospělých parazitů adulticidy v kombinaci s růstovými inhibitory hmyzu. Obvykle je též nutno použít léčiva na bázi prednisonu.

Zdroj: Dermatitida u psa

Selhání ledvin u psa

Akutní selhání ledvin ohrožuje život a je obyčejně způsobeno stavem, který s močovými cestami nesouvisí; je například následkem srdečního selhání či otravy etylenglykolem (rozmrazovačem). Postižený pes ztrácí chuť k jídlu, slábne, je malátný až kolabuje, zvrací a má průjem. Pes vykazující výše uvedené příznaky by měl být co nejdříve vyšetřen veterinářem; má-li přežít, je nezbytná intenzivní péče s okamžitým zavedením intravenózního roztoku.

Chronické selhání ledvin je pomalá, zákeřná nemoc, většinou postihující starší psy. Obecné příznaky začínají zvýšeným pitím a močením a lehkým omezením pohybových aktivit. Pes může být vyčerpaný a apatický, ztrácí zájem o okolí. Příznaky se postupně zhoršují. Není-li stav léčen, pes začne zvracet pěnu nebo potravu. Objeví se tělesný třes nebo ztráta rovnováhy, pes trpí mírnými záchvaty. Hlavní léčbou chronického selhání ledvin je vhodná výživa. Tekutiny mohou být podávány nitrožilně, ačkoli v některých případech je nutné podávat je pod kůži (subkutánně). Vysoký krevní tlak je upravován podáním specifických léků. Mnohá léčiva jsou z těla odstraňována ledvinami; pokud je tedy u psa diagnostikováno chronické selhání ledvin, měly by být zcela přehodnoceny dávky všech léků, které dosud užívá.

Jakmile se u psa jednou vyvine chronické selhání ledvin, nelze tento stav zvrátit. Avšak pečlivě zvolená dieta může jeho postup zpomalit a potlačit některé jeho příznaky tak, aby pes mohl prožít plnohodnotný život. Veterinář doporučí vhodnou dietu v závislosti na stadiu choroby.

Urémie se vyskytuje v pozdním stadiu ledvinového selhání, kdy odpadní produkty látkové výměny, které jsou normálně odstraňovány močí z těla, vstupují nazpět do krevního řečiště. Je-li urémie pokročilá, je prognóza nepříznivá. Typické příznaky urémie zahrnují zvracení; zvýšenou žízeň a pití; ztrátu chuti; ztrátu hmotnosti; otupělost nebo malátnost; dech páchnoucí po čpavku; bledé dásně a vředy v tlamě; průjem.

Mezi další možné problémy patří zánět výstelky močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida), které vznikají následkem bakteriální infekce, ukládání minerálních látek, zranění, nádorů, a dokonce i stresu. Některé z těchto stavů mohou být velmi bolestivé. Moč postiženého psa je zakalená nebo má kyselý zápach a při její analýze lze nalézt krystalky minerálů, krev, bakterie a další látky.

Zdroj: Bolest ledvin u psa

Nejčastější kožní vyrážky u psů

Psí vyrážku způsobují nejčastěji roztoče (Demodex, Sarcoptes, Otodectes), kopřivka, virózy, bakterie a plísně.

Otodectes – roztoč ušní

Je jediný druh roztočů, který je viditelný pouhým okem. Můžete jej spatřit, i když jen zřídka, jak se pohybuje na ušním mazu ve zvukovodu.

Roztoč žije na povrchu kůže v zevním zvukovodu a živí se tkáňovým mokem. Způsobuje zánět zevního zvukovodu doprovázený výrazným svěděním. Napadený zvukovod bývá zaplněn tmavě hnědým mazem, ucho je bolestivé a svědí.

Zánět se může rozšířit i na krk a dále na záda a ocas. Tento parazit se může přenášet i na člověka. Následkem kontaktu s nemocným zvířetem se může přechodně vyvinout zánět kůže ve formě pupínků, které spontánně vymizí po vyléčení zvířete.

Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou k dostání v podobě spreje, obojku, šamponu nebo ve formě spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.

Demodex – trudník

Většina psů je nositelem těchto parazitů, které nepůsobí obyčejně žádné problémy, ale dráždí mladé psy, jejichž přirozený obranný systém není ještě plně rozvinut. Vyvolávají tak vznik lupínků a zánět kůže na hlavě a na plecích štěňat. Tyto části těla pak trpí zánětem zvaným mladická pyometra.

Příznakem výskytu trudníku je typický zápach po myších, vypadávání srsti a odlupování mastné kůže.

Onemocnění zpravidla probíhá ve formě šupinaté nebo pupenečkovité. Při šupinaté formě jsou charakteristickým příznakem drobné, různě velké okrsky s prořídlou srstí na kůži hlavy (okolí očí, na čele, na pyscích, na nose), případně i dalších místech těla. Řídnutí srsti se může stupňovat, až se vytvoří lysá místa s šedavě zbarvenou až zarudlou kůží. V případě pupenečkovité formy je možné v místě vylysání pozorovat dobře hmatné uzlíky, které mnohdy hnisají, zduří a praskají. Pak lze nalézt na postižených místech strupy zaschlé krve a hnisu. Lokalizovaná forma se vyskytuje hlavně u štěňat na hřbetě nosu, na čele a kolem očí. Postižená ložiska jsou holá, zarudlá a vyskytuje se zde zvýšená tvorba šupin. Generalizovaná (celková) forma onemocnění se může vyskytovat v jakémkoli věku a kdekoliv na těle. Nedoléčená generalizovaná demodikóza často přechází v úporný zánět meziprstí.

Pokud léčení nebylo zahájeno do 24 hodin od začátku onemocnění, může nastat opravdové soužení. Veterinář obvykle předepisuje různé léky a antibiotika pro zmírnění příznaků; speciálními šampony se dá odstranit mastnota srsti i charakteristický zápach.

Sarcoptes – zákožka svrabová

Tento parazit bývá označován univerzálním názvem jako svrab a napadá psy všech plemen a každého věku. Může postihnout i člověka. Proniká do horních vrstev hostitelovy kůže a v ní vyvrtává klikaté chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka.

Příznaky zákožky jsou nezanícená pokožka, červená vyrážka na uších, vnitřní straně stehen a podpaždí. Zákožka je roztoč o velikosti 0,2 až 0,3 mm. Samičky kladou vajíčka do vyvrtaných chodbiček v horní vrstvě kůže. Samečci žijí pouze na povrchu kůže. Všechna vývojová stadia se živí tkáňovým mokem. Kůže reaguje na přítomnost zákožek zánětem. Psi se kvůli intenzivnímu svědění škrábou, čímž si zraňují kůži. U takto poraněné kůže následně dochází k zánětu.

Na lidské pokožce jsou chodbičky viditelné.

Léčba musí probíhat rychle, aby se nemohla rozšířit na člověka a aby si pes těžce nepoškozoval škrábáním, olizováním a kousáním pokožku, která ho nesnesitelně svědí. Správné léčení sestává z mazacích kúr a koupelí, do kterých se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují vždy po 5 dnech po dobu nejméně 4 týdnů (larvy se líhnou z vajíček za 3 týdny). Léčbu svrabu svěřte veterináři.

Kopřivka

Jedná se o toxicko-alergické onemocnění charakteristické rychlým vznikem svědivých edematózních kožních změn.

Příčiny kopřivky se dělí na imunologické (přecitlivělost na biopreparáty, léky, krmivo, toxiny vnitřních parazitů a bodavého hmyzu) a neimunologické (psychogenní faktory, dráždivé chemické sloučeniny, fyzikální příčiny – tlak, chlad, teplo; genetické abnormality).

Onemocnění se projevuje edematózním prosáknutím kůže s různou svědivostí a velmi rychlým nástupem účinku, tvorbou kožních pupenů, zježením srsti. Kopřivkové změny jsou nejrůznějších velikostí a tvarů.

Léčba je závislá na příčině, je potřeba navštívit veterinárního lékaře.

Kožní zánět

Základním stadiem kožních chorob je zánět (dermatitis), který vyvolává podráždění a nutí psa ke škrábání. Důsledkem škrábání je další šíření zánětu, silnější svědění až vypadávání srsti. Zánět může mít mnoho příčin, mezi ty nejpravděpodobnější patří kožní virózy, bakteriální, plísňová i parazitární onemocnění, k dalším například poruchy žláz s vnitřní sekrecí, imunitní poruchy a poruchy pigmentace či keratinizace.

Příznaky zánětu jsou škrábání, vypadávání srsti, pes se olizuje a kouše se do svědivých míst, vyrážka, suchá kůže, lupy, citlivost na dotek, mírně zvýšená teplota.

Léčba vždy závisí na příčině zánětu, je potřeba navštívit veterinárního lékaře.

Zdroj: Psí vyrážka

Kůže u psa

Kůže psa není jen tak nějaký obal na těle psa. Je to mimořádně důležitý orgán s mnoha funkcemi. Je hranicí mezi vnitřním prostředím těla psa a mezi všemi vlivy vnějšího prostředí, proto se v její funkčnosti a vzhledu odrazí nejen většina nesrovnalostí vnitřních procesů, ale může ji poškodit i přímý vliv zvnějšku. Výhodou však je, že při troše pozornosti problém na kůži můžeme postřehnout pouhým okem, hmatem, čichem.

Možná i proto je seznam potíží s kůží tak dlouhý a pestrý. Třetinu – a v některých ročních obdobích i více – pacientů veterinárních ordinací představují psi potřebující léčbu nějakého kožního problému.

Příčiny nezdravých projevů kůže, sliznic, srsti, zvukovodů, žlázek a dalších souvisejících orgánů mohou být velmi různé. Mohou souviset s infekčními nemocemi, bakteriemi, viry, parazity, s poraněními, anatomickými vadami, znečištěným a dráždivým prostředím, s chorobami. Pokud tedy zjistíte u svého psa nějaký kožní problém, vyhledejte veterinárního lékaře.

Zdroj: Dermatitida u psa

Jak odlišit zánět rohovky

Rohovka tvoří 20–25 % povrchu oční koule. Je zvlhčována slzným filmem a je složena z několika vrstev. Zdravá rohovka je průhledná, bez přítomnosti cévního zásobení. Nejčastějším onemocněním je keratoconjunctivitis sicca – suché oko (KCS).

Keratoconjunctivitis sicca neboli suché oko je možné definovat jako sníženou produkci slzného filmu. Rohovka a spojivka ztrácejí svou normální lesklost a stávají se matnými. Spojivka je nateklá a překrvená, rozvíjí se hlenohnisavý výtok. Na rohovce se objevují cévy a dochází k ukládání pigmentu. KCS se diagnostikuje pomocí testu měření slz, který je v pozitivním případě buď velmi nízký, nebo nulový.

Terapie je zpočátku konzervativní, kdy se do spojivkového vaku aplikují dvakrát denně cyklosporinové kapky, které aktivují činnost slzných žláz. Pokud je tato terapie neúčinná, je možné přistoupit k terapii chirurgické, kdy se do spojivkového vaku zavede vývod slinné žlázy.

Panus (chronický povrchový zánět rohovky) je onemocnění, které se vyskytuje převážně u německých a belgických ovčáků a jejich kříženců. Další plemena s dispozicí k tomuto onemocnění jsou jezevčík, pudl, greyhound a sibiřský husky. Příčina onemocnění není zatím zcela objasněna, předpokládá se rodinná a plemenná predispozice. Dědičnost onemocnění se však jeví jako velmi nízká. Mezi další faktory onemocnění patří i autoimunitní reakce, kdy vzniká přecitlivělost na bílkoviny rohovky. Mezi nespecifické faktory, které podporují vznik onemocnění, se řadí i UV záření a nadmořská výška.

Onemocnění se většinou projevuje u psů v rozmezí 3–5 let, občas i později. Ve většině případů jsou postiženy obě oči. Rozlišují se dvě formy onemocnění – u mladších psů je panus charakterizován výskytem velkého množství cév a granulační tkáně s velmi rychlým rozvojem. U starších psů se většinou diagnostikuje hlavně velké množství pigmentu v rohovce. Nástup i průběh jsou pomalejší. Onemocnění není bolestivé a není spojené s výtokem z oka.

Onemocnění nelze vyléčit, lze jen ovlivňovat a kontrolovat jeho průběh. Terapie je doživotní a spočívá v přechodné aplikaci kortikosteroidů ve formě masti nebo kapek a v aplikaci cyklosporinu A (opět ve formě kapek nebo masti). Pokud majitel ošetřuje oči pravidelně, nedochází obvykle k výraznému zhoršení. Při výrazné pigmentaci, která může postihnout téměř celou plochu rohovky, a pokud pejsek nereaguje na lokální terapii, je možné chirurgicky odstranit povrchovou vrstvu rohovky (lamelární keratektomie).

Povrchová pigmentózní keratitida neboli zánět rohovky je onemocnění, které se vyskytuje zejména u pekinézů, shi-tzu, bostonských teriérů, francouzských buldočků a ostatních brachycefalických plemen. Při onemocnění dochází k ukládání pigmentu v epitelu rohovky. Okrsky pigmentu se nalézají v centru rohovky. Ukládání pigmentu obvykle začíná ve vnitřním koutku a postupuje směrem centrálně, v některých případech může být pigment přítomen v epitelu celé plochy rohovky. Mezi vyvolávající faktory patří distichiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), velké nosní záhyby, velká víčková štěrbina. Velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztíženým mrkáním vyúsťuje v nedostatečnou distribuci slzného filmu po povrchu rohovky, kde se tak vytvářejí suchá místa, a to zejména v centrální části rohovky. Tato místa jsou pak predispozicí pro ukládání pigmentu.

Terapeuticky je nutné odstranit vyvolávající příčinu. Pigmentaci je možné zredukovat cyklosporinovými kapkami a podáváním umělých slz.

Zdroj: Zánět spojivek u psa

Zánět ledvin u psa

Hlavní příčinou zánětu ledvin jsou virové a bakteriální infekce, otravy z léků, nevhodná výživa, mechanické poškození či prochladnutí. Rozeznáváme akutní a chronický zánět ledvin.

Mezi příznaky akutního zánětu ledvin patří celková porucha organismu, únava, nechutenství a již zmíněné horečky. Oblast beder je velice citlivá na pohmat, pes chodí strnule a neochotně, jeho močení je bolestivé a sekrece moči je snížená. V horších případech pes přestane močit úplně a v moči se může objevit krev.

Chronický zánět může vzniknout se zánětu akutního nebo jde od začátku onemocnění o proces chronický. Příznaky chronického zánětu jsou hodně podobné příznakům akutním, ale jsou mírnější. Přesná diagnóza je potvrzena laboratorním testem.

Pokud je nemoc diagnostikována ihned v počátku rozvoje, je velice velká pravděpodobnost, že se pes úplně vyléčí. V případech, kdy jsou první příznaky podceněny, šance na úplné vyléčení klesá. Veterinář nasadí psovi antibiotika a antimykotika. Po čtyřech až sedmi dnech od zahájení léčby by měl veterinář provést kontrolu moči. Celková léčba zánětu ledvin zabere asi měsíc.

Jestliže u psa vidíte jakýkoli příznak, který by nasvědčoval, že jde o zánět ledvin, na nic nečekejte a okamžitě vyhledejte veterináře.

Zdroj: Bolest ledvin u psa

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

MVDr. Karolína Macejková


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP