Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
čtěte níže
Téma

ZAKRSLÍ KRÁLÍČCI

Obsah

Délka života

Zakrslí králíci se dožívají 6 až 8 let. Ale jsou i výjimky s 13letým životem.

Zdroj: Zakrslý králíček Teddy

Diskuze

V diskuzi NEMOCI ZAKRSLÝCH KRALIKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Dobrý den máme zakrslého králička letos 4.rokem lvíček slečna.Zatím sní nebyl žádny zdravotní problém na očkováni chodíme.Včera si manželka u ni všimla když ležela v kleci mirně třepala hlavičkou trvalo asi 10minut když jsem během toho hladil nebránila se pak z ničeho nic přestalo a chovala se normálně.Chceme se ujistit zda nejde o nic vážneho pokud by se to často opakovalo vezmem ji na veterinu.Děkuju za odpověď Honza P. z Ostravy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andělka ilková.

Můj zakrslí králíček má druhý den průjem . Hodně pije vodu , dávala jsem mu jen zelí a jablíčka . Teď dostává jen seno . Jak můžu pomoci ,aby se uzdravil . Děkuji za odpověď . Andělka

Zdroj: diskuze Nemoci zakrslých kraliků

Zakrslý versus domácí králík

Zakrslí králíci jsou druhem domácího králíka. Zakrslý králík je na rozdíl od králíka domácího opravdu určen primárně jako domácí mazlíček, nechová se tedy kvůli masu a ani kvůli jeho srsti. První plemena zakrslého králíka byla vyšlechtěna z králíka domácího ve Velké Británie. Od králíka domácího se liší svou velikostí a váhou, oboje je výrazně nižší. Zároveň ale u nich neustálé šlechtění způsobilo, že jsou k řadě onemocnění náchylnější než domácí králíci. Zakrslý králík může žít až deset let, ale i toto je velmi individuální, obvykle se ale zakrslí králíci dožívají zhruba pěti let. Zatímco u domácích králíků chtějí chovatelé mít co největší jedince, tak zakrslí králíci váží zhruba 1, 5 kg, což není moc. Plemena zakrslého králíka, která byla uvedena výše, jsou pojmenována obvykle podle druhu a barvy srsti.

Zdroj: Zakrslý králík - plemena

Diskuze

V diskuzi ZAKRSLI KRALIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas smidek.

dobry den deti maji zakrsliho kralika beranka a najednou mu zaclo neco tect z oci jak to lecit a pricina dekuji predem

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zakrsli kralik

Stáří

Zhruba kolem pátého věku králíčka přichází stáří. Již nejsou tak přizpůsobiví, neradi cokoliv mění a mají rádi pravidelný režim. Zároveň jsou choulostivější na nemoci, se stářím ale přichází také různé zdravotní problémy. Starší králíčci již nejsou aktivní, mají rádi svůj klid a prostor. V tomto období se králíček již nic nového nenaučí, zároveň je tradicionalista a pokud ho budete nutit do změny, postaví si hlavu. Průměrný věk králíčka je kolem 5-6 let, i přesto se ale najdou králíčci, kteří se dožijí třeba i 12 let.

Zdroj: Zakrslý králík - délka života

Diskuze

V diskuzi VYKUSOVÁNÍ CHLUPŮ U ZAKRSLÉHO KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Dušková.

Dobrý den, nemá prosím někdo zkušenosti s tím, že si zakrslý králík začal vykusovat chlupy? Nejprve na břiše, teď si okusuje i přední packu. Chlupy má vykousané až na kůži. Králíkovi je 5 let. Byli jsme s ním na veterině, tam mu diagnostikovali zánět močového měchýře, ale na problém s chlupy doporučili jen měsíčkovou mast. Za odpovědi předem děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Dvorakova.

Já to znám od samiček, když se mají narodit malí králíčci, tak maminka si v trhá chlupy až na kůži, aby mohla kojit jednak, lépe drží a najdou bradavky a jednak těmi chlupy přikrývá králíčky, aby jim nebyla zima a odkrývá. Někdy jsou i králíci kluci zmatení, na kastrovaného kluka mě skočila samice a on si začal stavět hnízdo a dělat důlek. Za krkem to bývá vlhčí kůže. Není to holka? Nám prodali v City Parku ve Zverinexu Boba a pak jsme zjistili, že to je Bobinka a čeká malé.

Zdroj: diskuze Vykusování chlupů u zakrslého králíčka

Králík zakrslý

Je dobré si uvědomit, že zakrslý králík patří ke společenským zvířatům. Obvykle si na lidi snadno zvykne, když je s nimi od malička. Pak se z něj stává věrný společník, který svého páníčka následuje po celém bytě. Pokud ale nemáte čas se mu věnovat, pak pro vás králíček není vhodnou volbou. Může se začít bát lidí, s tím pak bývá spojená i jeho vysoká agresivita.

Výhodou králíčka také je, že obvykle patří k tichým zvířátkům, což znamená, že nevydává žádné výrazné zvuky, ale někdy může rušit svoji aktivitou, králíčci totiž obvykle ožívají večer a brzy ráno, což není každému člověku příjemné. Pokud pořizujete králíčka pro své dítě, pravděpodobně bude chtít, aby s ním králíček sdílel pokoj. To ale není úplně vhodné, protože večer je opravdu králíček nejaktivnější a rušil by spánek dítěte. V tu chvílí opravdu nezáleží na tom, jestli ho na noc necháte zavřeného v kleci (věřte mi, najde si něco, čím bude moc mlátit, šustit, vrzat), nebo volně pobíhat.

Zakrslí králíci patří také k čistotným zvířátkům, která jsou schopná naučit se chodit na svůj záchod jako kočky. Záchod je samozřejmě nutné pravidelně čistit. I tady si je třeba uvědomit, že není králík jako králík. Opět je jejich schopnost naučit se chodit na připravený záchod individuální. Problémem může být, pokud budete zpočátku v jeho výchově nedůslední, nebo se na ni úplně vykašlete, tak nemůžete čekat, že bude králíček čistotný. Nikdo se jen tak sám nenaučí používat záchod. Někdy se ale stává, že vychovatel je důsledný, snaží se, a i přesto to králíčka nedokáže naučit. I to se bohužel stává. Nečistotní králíčci, ať už z jakéhokoliv důvodu, obvykle čůrají a bobkují kdekoliv po celém bytě a kleci, případně rádi vyhrabávají připravený záchod. Na čistotnost králíčka má vliv i puberta (ta na něj přijde asi již 6 měsíců po narození), v tu chvíli se může z každého králíčka stát pořádný čuník. Stává se, že pubertální králíčci si značkují celý byt i jejich páníčka. V lepším případě to dělají bobky, v horším případě všude stříkají moč.

Jak dokazuje schopnost naučit se chodit na svůj záchod, patří zakrslí králíci k učenlivým zvířátkům. Kromě toho, že se tedy naučí této čistotnosti, mohou se také naučit přiběhnout na určitá zavolání. Tato schopnost je ale velmi individuální. Existují králíčci, kteří přiběhnou i na zavolání svého jména, pak jsou ale králíčci, kteří za vámi přijdou, jen když sami chtějí, případně když pro ně máte nějakou vhodnou motivaci (například oblíbený pamlsek, zeleninu). Dokonce někteří králíčci se i naučí, že něco nesmí, pokud při jejich „tréninku“ využíváte stále stejně znějící povely. Ale jak tu již zaznělo, jedná se o velmi individuální vlastnosti králíčků, zároveň je také nutná důslednost jejich majitele. Králíček se také s přehledem naučí rozeznávat zvuky. Dokáže se naučit poznat zvuk otevírající se skříně, v níž pro něj schováváte pamlsky, pak hned čeká, co dostane. Stejně tak ale dokáže poznat zvuky, které nemá rád, například prskání pánve, pak se hned běží schovat. I vychovaný králíček je ale svým způsobem průzkumník a ničitel. Některé věci se prostě nedají odnaučit a králíčci rádi objevují a zkouší poznat různé věci (jak jinak než pomocí zoubků). Králíčci velmi rádi takhle okusují pokojové rostliny, knihy, časopisy, kabely, gauče a různá oblečení. Vše, co se jim připlete do cesty, může skončit okousané, překousané nebo různě dírkované. V podstatě nemá úplně smysl se na králíčka zlobit, některé věci se prostě neodnaučí (samozřejmě to můžete zkoušet, někteří králíčci se třeba naučí, že knihy kousat nesmí, s jiným materiálem jim to ale již nejde). Pokud si tedy vyberete králíčka jako domácí zvířátko, je lepší všechno lehce zničitelné odstranit z jeho dosahu.

Králíčci jsou tedy schopní se nechat nějakým způsobem vycvičit, ale zároveň mají rádi své „tradice“, neradi přijímají jakékoliv změny. Někteří králíčci mají problém třeba se změnou uspořádání nábytku, nebo přijetím nového člena rodiny (ať už dalšího zvířátka, ale nebo i dítěte), dokonce problémem může být i přemístění jejich záchodku nebo změna steliva. Jakákoli změna může u králíčků vyvolat stres, který je pro zakrslé králíky opravdu nebezpečný.

Zakrslý králík sice patří k příliš nenáročným zvířátkům, ale i tak je třeba mu věnovat pozornost a čas. Pro žádného králíčka rozhodně není dobré, když tráví celý den v kleci a je pak vypuštěný ven jen třeba na hodinku. Takový králíček se pak obvykle stává velmi nespolečenským, a případně i agresivním. Nejlepší je, když máte prostor, kde můžete králíčka nechat celý den pobíhat, aniž byste se báli, že něco zničí (například chodba) a zároveň mu také věnujete dost pozornosti, aby si k vám mohl přijít pro pohlazení a pomazlení. Pokud ho totiž necháte jen pobíhat bez zájmu o něj, koledujete si o to, aby se vás bál a vyrostl z něj nezkrotný neposeda. Opravdu důležité je se mu věnovat, hrát s ním hry, mazlit se, i mluvení na něj králíček velmi ocení. Osamocený králíček je stejně jako člověk nakonec velmi nešťastný. Pokud nemáte na králíčka tolik času a bojíte se, že by mohl kvůli tomu „zdivočet“, tak se doporučuje mu pořídit kamaráda (ideálně opačného pohlaví, ale pozor, pokud nechcete mít hromadu mladých, je nutná kastrace). Nikdy by ale králíčci neměli sdílet jednu klec dohromady. Nedělalo by to dobrotu a mohli by spolu bojovat.

Zdroj: Zakrslý králík - délka života

Zdraví králíka

Zakrslí králíci jsou obvykle chováni jako domácí mazlíčci, takže jejich ztráta v důsledku nemoci (obzvlášť pokud ta nemoc má ošklivý průběh) u majitele jistě vyvolá lítost a smutek. To samozřejmě může cítit i chovatel králíků pro jejich maso, i když asi z jiných důvodů. Zde se nepředpokládá, že by si vybudoval ke králíkům citový vztah. Pravděpodobně ho ale i tak ztráta zasáhne, navíc se jistě objeví obavy z nakažlivosti nemoci, protože králíka domácího mohou zasáhnout různé velmi nakažlivé nemoci, které se snadno rozšíří i k dalším králíkům. A pro chovatele je pak taková ztráta ještě větší. Ztráta celého chovu může chovatele velmi poškodit, a proto je lepší řadě nemocí předcházet, případně pokud je to nutné umístit nemocného králíka do karantény. Chovatelé, kteří mají své králíky v králíkárnách, by alespoň dvakrát ročně měli králíkárny dezinfikovat. Dezinfekce králičích klecí může být jistou prevencí před šířením různých onemocnění. K dezinfekci králíkáren se často užívá chloramin a chlorové vápno.

Chovatelé se tedy obávají řady více či méně závažných onemocnění, jako je například:

Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci

Králík v bytě

Králíček sice vydrží většinu dne sám doma, ale rozhodně není správné, aby byl celý den zavřený v kleci a pak byl večer vypuštěný jen na pár minut. V takové situaci by si nikdy nemohl zvyknout na svého majitele a chvíle „svobody“ by rozhodně netrávil tím, že by se s páníčkem mazlil, spíš by se pokoušel vybít energii na všem, co by mu stálo v cestě. Pro králíka je vhodné, aby minimálně čtyři hodiny denně trávil vypuštěný mimo klec, tak se vyřádí, vyběhá a vyčerpá energii vhodnějším způsobem.

Zakrslí králíčci patří k těm domácím zvířátkům, která milují mazlení (pozor, samozřejmě existují výjimky). Každé mazlení má ale svá pravidla. Kdy a jak dlouho hladit by neměl úplně určovat majitel, je to spíše na králíčkovi, pokud ho to baví, nechá se hladit, pak třeba odskáče a za čas se vrátí. Někdy jsou ale chvíle, kdy králíček sice leží, ale jen odpočívá a určitě nepotřebuje, abyste se na něj vrhali. Králíček by při kontaktu s člověkem neměl mít pocit, že mu hrozí jakékoliv nebezpečí a dotyky by měly být mírné a samozřejmě nenásilné. Není úplně vhodné králíčka kvůli hlazení zvedat, protože králíček prostě potřebuje moci se nožičkama zapřít o pevnou zem, a tak získat jistotu, že vždy může v případě nebezpečí utéct. Řada králíčků nemá zvedání ráda, reagují na něj vrčením, kopáním, ale klidně i kousáním. Je lepší ho zvedat jen, když je to opravdu nutné, a nejen z lidského rozmaru.

Důležitý je také první kontakt s králíčkem, jak udělat, aby se vás králíček nebál. Doporučuje se počkat, až nebude tak vystresovaný, a pak mu otevřít klec, aby mohl kdykoliv vyskočit. Mezitím si sedněte na zem někde v místnosti a třeba si čtěte, nedělejte žádné prudké pohyby, které by mohly králíčka vyděsit. Králíci jsou velmi zvědaví, takže dřív nebo později z klece vyskočí a začnou zkoumat své nové okolí, při průzkumu se tak dostanou i k vám. V tu chvíli byste na něj měli začít mluvit, případně mu nabídnout i nějaký pamlsek jako motivaci. Až si přijde pro pamlsek, můžete ho zkusit jemně pohladit po hlavičce, ale pokud ucukne, tak ho nechte, za chvíli to jistě zkusí znovu. Ochočování opět není otázka několika minut, může trvat i několik dní, než si k vám králíček vybuduje důvěru a vztah.

Zdroj: Zakrslý králík - chov

Mláďata

Obvykle se rodí zhruba 8 mláďat (může jich být samozřejmě ale i méně, nebo více). V okamžiku narození jsou mláďata slepá, hluchá a zcela bez srsti. Až v průběhu několika dní se vše mění, zhruba pátý den se u nich začíná objevovat srst a o dalších pět dní později začínají králíčci vidět. Jak již bylo zmíněno, králíci patří k savcům, takže mláďata jsou zpočátku živena mateřským mlékem. Mláďata je možné odstavit zhruba v době 6 -8 týdne věku králíka.

Zdroj: Králík domácí

Pubertální věk

Následující období je asi pro řadu majitelů králíčků to nejhorší, protože králíček přichází do puberty a vše, co se během předcházejících měsíců naučil, náhle zdárně potlačuje. Králíčci bývají velmi neposlušní a zcela zapomínají na čistotnost, někdy ji dokonce úmyslně porušují, aby si označkovali teritorium. Pro toto období je také typické, že králíček je už pohlavně dospělý, a proto je schopný plodit mladé, a proto by se měli nekastrovaní samečci a samečky oddělit. Březost v tak mladém věku by totiž pro samičku mohla být velmi nebezpečná.

Zdroj: Zakrslý králík - délka života

Prodej

Dle dostupných informací zakrslý králík s teddy genem odchází z chovu v 7–8 týdnech věku, většinou jsou již přeléčeni proti kokcidióze a zvyklí na běžný chod domácnosti – na děti, pejska, kočky. Králíčci do nového domova s sebou dostanou výpis předků, granulky, na které jsou zvyklí, rady do začátku. Tyto informace poskytují zejména chovné stanice (chovná stanice). Králíčka si je zde možno zarezervovat. Na rezervaci se ve většině případů vybírá záloha 50 % ceny. Nabídky naleznete na internetu. Cena je různá od 250 Kč do 1 000 Kč.

Zdroj: Zakrslý králíček Teddy

Výchova

Než králíčka poprvé vypustíte doma z klece, je dobré odstranit vše, co by pro něj mohlo být pokušením. Dobré je tedy odstranit, nebo zamaskovat kabely (dají se třeba schovat do různých lišt), protože překusování kabelů se králíček odnaučí jen těžko. Možná to nějakou dobu neudělá, ale počítejte s tím, že když ho tím budete „pokoušet“, tak o ten kabel nakonec přijdete.

Králíčci se hrozně rádi mazlí a mají rádi měkké věci jako jsou deky, peřiny, postele nebo gauče. Problém je, že si je často značkují nejen bobky, ale i močí, což nikdo z nás jistě neocení. Pokud máte také látkový gauč, tak se občas stává, že králíčci látku trhají, někdy si tím vynucují pozornost. Tohle se králíček ale při důsledné výchově dokáže odnaučit. Problémem také bývají vysoké koberce, z nichž králíčci rádi vytrhávají nitě, nejhorší je, že někdy je i jedí, což jim může způsobit velké zdravotní komplikace. Králíčci si také velmi rozumí s naším oblečením, pokud někde v dosahu králíčka necháte válet jakékoliv oblečení, je dost pravděpodobné, že vám ho „vylepší“ nějakými dírkami. Čůrání do postele, nebo na gauč, může způsobovat snaha králíčka ukázat nám, že on je v domě pánem, případně ale tak může dávat najevo, že se mu něco nelíbí.

Stejně jak odstranit kabely je vhodné odstranit z králíčkova dosahu i všechny pokojové rostliny, velká část z nich totiž bývá jedovatá a králíček má tendenci okusovat vše, co potká, takže by mu to mohlo vážně ublížit. Pokud by se králíček zrovna do takové rostliny nepustil, je dost pravděpodobné, že bude hrabat v květináči, opět je to jeho přirozenost, se kterou nic nenaděláte. Kromě pokojových rostlin mohou být pro králíčka nebezpečná také další zvířata, která máte v bytě, nebo se kterými se může setkat venku při venčení. Ne každý pes a kočka si totiž s králíčkem rozumí a řada psů má silný lovecký instinkt, obzvlášť když před nimi králíček začne prchat. Kromě zvířat a rostlin jsou pro králíčka nebezpeční také lidé. Řada dětí (obzvlášť ty malé, kterým nevysvětlíte, že králíček není hračka) má ve zvyku králíčka tahat a sahat na něj, když on o to nemá zájem. Králíček pak bývá agresivní, zároveň je to také malé zvířátko, které děti mohou nevhodně zmáčknout, nebo uchopit a tragicky mu ublížit. Ale i dospělý se často dopouštějí chyby ve vztahu ke králíčkům. Někteří majitelé chtějí svým králíčkům dopřát čerstvý vzduch a vystaví je někde na přímém slunci, aniž by si uvědomili, že se králíček nemá kde před sluníčkem schovat (to se často stává, pokud králíčkovi vytvoříte ohrádku třeba na zahrádce), zároveň také musí mít možnost příjmu tekutin. I králíčkovi může hrozit úpal, který ale pro něj může být smrtelný. Snad každému majiteli králíčka se někdy stalo, že na králíčka omylem šlápl. Králíčci mají totiž tendenci se motat pod nohama, obzvlášť když jim majitel nese nějakou mňamku. Pokud to není nic vážného, stačí se králíčkovi vlídným hlasem omluvit (cítí tón hlasu a pochopí, že to nebyl žádný útok ani trest).

Zdroj: Zakrslý králík - chov

Výcvik

Králíček se musí po tom, co jste si ho přinesl domů, řadu věcí naučit. Jedním ze základních návyků je, zde už mockrát zmiňovaná, čistotnost králíčka, která spočívá v tom, že králíček pro vykonání potřeby používá záchod, který jste pro něj vytvořili. Je důležité, aby králíček pochopil, k čemu záchod slouží. Toho se dá dosáhnout třeba tak, že když vykoná potřebu mimo záchod, tak jeho čůrání utřete papírovým kapesníčkem a vložíte ho do záchodu a dáte tam i králíčka. Pokud se králíček naučí do záchodu čůrat, pak se tam naučí i bobkovat. Důležité je králíčka (aspoň zpočátku), vždy pochválit, když skočí do záchůdku. Podle vašeho hlasu pozná, že dělá správnou věc. Neměli byste čekat žádné zázraky, králíček se to nenaučí za pár minut, některým zakrslým králíkům to trvá i několik dní, než to pochopí, a jak tu již v článku zaznělo, existující králíčci, kteří se to nenaučí asi nikdy. Jiná situace je, pokud je králíček v pubertě, k tomu určitá nečistota prostě patří a králíček si od ní nemůže pomoci.

Komunikace s králíčkem je samozřejmě možná, králíček podle tónu vašeho hlasu pozná, jestli ho chválíte, nebo ho za něco káráte. Králíčka je důležité motivovat hlavně pochvalami, obzvlášť na začátku, když se učí řadu věcí. Pokud něco udělá správně, je důležité ho pochválit, aby měl tendenci své jednání znovu a znovu opakovat. Na králíčka nemá smysl křičet, k ničemu to nevede, pokud mu chcete zabránit v nějakém jednání, je mnohem lepší použít důrazný a varovný tón. Ale ani ten třeba někdy nezabere, stejně jako lidi, ani králíčci nejsou dokonalí. Pro králíčka je také důležité, aby poznal, že ho máte rádi a může vám věřit. Je třeba dobré na něj často mluvit, když procházíte kolem něj, nebo když ho míjíte, aby poznal, že vám na něm záleží. Takový králíček je pak v domácnosti spokojený a nebývá tak agresivní. Naopak králík, žijící velmi samotářsky a pod neustálým tlakem způsobený častým řevem jeho majitele, reaguje často útočně.

Zdroj: Zakrslý králík - chov

Co mají rádi králíčci

Jeho strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, které v těle králíka pomáhají s růstem tkání i jejich obnovou. Ideální podíl bílkovin v jeho těle je kolem 20 %. Pro králíka je důležitý i příjem sacharidů, které mu dodávají energii. V těle králíka není běžné velké množství sacharidů, protože je králík obvykle rychle spotřebuje. Je důležité i dbát na to, aby příjem sacharidů nebyl příliš velký, protože pak by se cukry měnily na tuk. I tuky jsou pro život králíka nezbytné, protože jsou zásobárnou energie v těle a pomáhají králíkovi udržovat teplotu, zároveň mu chrání vnitřní orgány před nárazy. Králík by měl také přijímat dostatek hrubé vlákniny, minerálních látek, stopových prvků a vitamínu (hlavně vitamíny A, D, E, K, C, B). Nezbytný je také dostatek příjmu vody.

Zdroj: Strava králíka domácího

Srst

Králičí srst, která je tolika lidem příjemná pro svoji hebkost a jemnost, se skládá ze tří druhů chlupů. Prvním typem jsou krycí chlupy (pesíky), které jsou tvrdé a chrání srst před okolními vlivy, obvykle jsou dlouhé 3 - 5 cm. Druhým typem jsou měkké chlupy, které se ve spodní části vlní (osníky). Posledním typem jsou nejjemnější chloupky (vlníky), které jsou husté a také zvlněné, měří asi 1 - 3cm. Srst je pro králíky typická a řada chovatelů králíků domácích je chová právě pro jejich srst a maso. Co se týká srsti, tak mláďata do jednoho roku života línají asi třikrát. Dospělí králíci už jen dvakrát, zhruba někdy na jaře a na podzim. Takové línání není otázkou dne, trvá obvykle zhruba měsíc a může ho ovlivnit řada faktorů, jako třeba výživa, zdraví králíčka, ale i počasí. V době línání by měli být králíčci pravidelně kartáčováni, nebo jinak vyčesáváni (třeba rukou).

Zdroj: Fyziologie zakrslých králíčků

Časté nemoci

Vašeho zakrslého králíka může například ohrozit kokcidióza, toto onemocnění způsobuje přemnožení bakterií ve střevech a játrech králíčka. Obvykle se kokcidióza může týkat králíčků starých do deseti týdnů.

Králíčka také může ohrozit svrab, který způsobují roztoči, na postiženém místě se pak vytváří strupy. Stejně jako když člověka postihne svrab, tak se usilovně škrábe, tak stejně reagují i králíčci. Nejčastěji svrab postihuje nos a uši.

Smrtelnou nemocí pro všechny králíky je králičí mor, který způsobí viry. Králičí mor se přenese přímým kontaktem s nemocným jedincem, nebo také bodnutím hmyzu. Proti této nemoci se králíčci očkují jednou zhruba za půl roku.

Další smrtelnou chorobou je myxomatóza, také způsobená virem. Nemoc se opět šíří například bodnutím hmyzu (např. komár). Opět se proti této nemoci králíčci očkují.

Zakrslého králíčka také může ohrozit rýma. Ta se projevuje stejně jako u lidí kýcháním a výtokem z nosu. Pokud je rýma infekční, tak může být také komplikovaná řadou dalších infekcí, tím se zhoršuje nejen průběh nemoci, ale i její léčení.

Dalším králičím onemocněním může být i pasteurelóza. I toto bakteriální onemocnění bývá pro králíka smrtelné, důležité je, jestli včas dostane léky. Nemoc se projevuje dýchacími problémy a způsobují ji hlavně hlodavci.

Stejně jako člověka, tak i zakrslého králíčka může postihnout průjem, který může být způsobený prochladnutím, zkaženou nebo příliš studenou potravou (například zelenina vyndaná čerstvě z lednice), ale i vlhkou podestýlkou. Pokud by králíčka průjem přeci jen zasáhl, je třeba králíčkovi 1 - 2 dny dopřát jen seno a vodu. Pokud by se ale průjem ani potom nezlepšoval, je třeba navštívit veterináře. Přesným opačným pólem je zácpa. Králíček trpící zácpou je nadmutý, nejí a viditelně se krčí. Opět to může být způsobenou prochladnutím, ale i také tím, že králíček prostě snědl to, co neměl. Ze stejného soudku je také možné nadmutí králíčka, které opět způsobí například studená, nebo mokrá zelenina. Takový králíček nesedí v křečích, spíše hodně polehává, protože nadmutí mu způsobuje problémy s dýcháním. U nadmutí je dobré vyhledat lékaře, abyste se ujistili, že se nejedná o symptom jiného onemocnění.

Králík také může onemocnět pseudotuberkulózou, která je dokonce přenosná na člověka. Takový králíček mívá problémy s dýcháním a hodně hubne.

Králíčka také může zasáhnout salmonelóza, která je stejně jako pseudotuberkulóza přenosná na člověka, naštěstí se u králíčků příliš nevyskytuje.

Další smrtelnou chorobou je tularemie, která se projevuje zduřením uzlin.

U králíčků především tedy u samic jsou samozřejmě možné záněty mléčných žláz (obvykle v době kojení mláďat, která mohou mléčné žlázy poškodit). Tyto záněty mohou při neléčení vyvolat další infekci.

U mláďat zakrslých králíků se také může objevit infekce bakterií E.coli, to obvykle způsobuje přechod z kojení na stravu.

Častým onemocněním králíčků bývají plísně, v takovém případě se na těle králíčka objeví lysé místo.

Pokud králíčka chcete i venčit venku, je třeba dát si pozor na onemocnění zvané cysticercosis, kdy se králíček nakazí tasemnicí, když se pase v místech, kde jsou venčeni psi. Ale i když králíčka neberete ven, může ho tato tasemnice zasáhnout, když mu donesete trávu právě z místa, kde se psi často venčí.

Zdroj: Zakrslý králík - nemoci

Smysly

Králíčci mají pod nosem a v okolí očí několik hmatových vousů. Oči mají zakulacené, naopak uši bývají protáhlé. Králičí zrak není příliš dobrý. Oči má králík vysoko na hlavě a po stranách hlavy, takže zcela zdravý králík dokáže vidět v rozsahu 360 stupňů. Problémem je ale prostor přímo před králíkem, kde je jeho slepé místo. Králík navíc nevidí stejně jako člověk, má velmi omezené vnímání barev. Na rozdíl od člověka ale vidí lépe v horších světelných podmínkách. To je ale asi jediná zraková výhoda králíka oproti člověku. U uší záleží na plemenu, uši mohou být velmi dlouhé, ale i kratší, mohou být vztyčené, ale i svěšené. Délka uší je různá, může být od 5 cm až po 62 (u některých plemen dokonce i více!) cm. Pro králíka je velmi důležitý jeho chrup, králík má celkově 28 zubů. V horní čelisti má 4 řezáky (jeden pár velký a druhý menší) a 12 stoliček. V dolní čelisti má 2 řezáky a 10 stoliček. Přední zuby mohou králíkovi za rok vyrůst dokonce až o 13 centimetrů, pokud se o ně nijak nepečuje.

Zdroj: Králík domácí

Seno

Pro králíčka je rozhodně ze všech potravin nejdůležitější seno, které obsahuje vlákninu, a tak pomáhá pohybu střev a udržuje v nich správnou rovnováhu. Zároveň králíček seno přežvykuje, takže si tím obrušuje zoubky. Výběr správného sena je pro králíčka velmi důležitý. Seno nemůže být prašné, mohlo by u králíčka způsobit třeba zánět očí. Také musí být suché, protože vlhké seno začne plesnivět a plíseň je pro králíčka velmi nebezpečná, mohla by mu poškodit i orgány jako jsou játra a ledviny. Důležité také je, aby seno králíčkovi vonělo, aby ho vůbec chtěl jíst. Králíčci mají většinou rádi seno, kde je hodně pampelišky nebo jetele, které jim chutná a zároveň i voní. Pokud z nějakého důvodu králíčkovi koupené seno nevoní, je možné do něj přidat sušené bylinky (například právě pampelišku), které senu dají novou, čerstvou a pro králíčky lahodnou vůni. Pokud si seno sušíte sami, musíte být velice opatrní, abyste omylem neusušili nějakou rostlinu, která je pro králíčka velmi jedovatá. Zároveň čerstvě usušené seno se musí nechat nejprve několik týdnů uležet, aby v něm došlo ke všem nutným biochemickým změnám, které by jinak mohly opět způsobit zdravotní problémy u králíčka. To platí i o bylinkách sušených doma, i zde je nutné nejprve několik týdnů počkat, než dovolíme, aby se do nich králíček zahlodal.

Zdroj: Zakrslý králík - strava

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP