Se srnou se člověk v přírodě může setkat celkem často, přestože je to plaché zvíře. Obvykle ji je možné pozorovat u lesů a na loukách, není ale výjimkou, že se může zatoulat i do města (hlavně v noci). Nepříjemné setkání také může čekat řidiče, kterému může toto zvířátko skočit před auto, přestože srnec patří k menším druhům sudokopytníku z čeledi jelenovitých, i tak může nadělat na autě pořádnou paseku.
Nemoci srnčí zvěře
Srnčí zvěř se řadí ke spárkaté zvěři (spárky = pazneht těchto zvířat). Kromě srnce obecného se ke spárkaté zvěři řadí také jelen lesní, daněk evropský, jelen sika, jelen běloocasý, los evropský, muflon, kamzík horský, koza bezoárová, a dokonce i prase divoké. Většina těchto zvířat je v České republice lovená pro jejich zvěřinu a případně kůži. Konzumaci jejich masa ale mohou ohrozit nemoci spárkatézvěře. Mezi něž patří mor prasat (100 % úmrtnost nakaženého jedince), slintavka, sněť slezinná (přenosná na člověka), aktinomykóza (bakteriální onemocnění), motoličnost (motolice, nepřenosná na člověka), střevní červivost, plicní červivost, svalovčitost (černá zvěř), střečkovitost (svalovina se dá jíst po odstranění napadených částí), zevní cizopasníci (komáři, muchničky, atd.).
Ve svém příspěvku BETTA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Venda.
Dopřejte vašemu beťákovi slanou koupel. Slaná voda ho zbaví této nemoci. V čase, kdy bude ryba v soli, vyčistěte akvárko horkou vodou a vydesinfikujte ho savem. Pak do čisté vody rybu přeneste. Slanou koupel uděláte rozmícháním 5 litrů vody a 0,5 kg soli. Ryba se začne olupovat a tím se zbaví nemoci. Ryba musí být stále v teplé vodě o teplotě, na kterou je zvyklá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veronika.
Jedná se o nejčastější zákonem povolený lov jelenů. Takovýmto způsobem je možné lovit společně i samostatně. Jelen je vždy loven kulovnicí. Jak by měl probíhat společný lov jelena je dáno zákonem.
Osamělý lov
Čekaná
Pod pojmem čekaná je myšlen způsob lovu, při němž si myslivec vyhlédne vhodné místo, a na něm čeká, až se zvěř objeví. V místech, kam zvěř chodí nejčastěji, si myslivci staví kazatelny a posedy, z nichž mohou zvěř pohodlně pozorovat, mají lepší rozhled po okolních houštinách, zároveň je pak střelba bezpečnější a jistější. Je také menší pravděpodobnost, že zvěř myslivce navětří, když bude na posedu, než kdyby se skrýval někde na zemi v houští.
Obvykle se volí místo u houštin, odkud zvěř vytahuje nebo kam zatahuje, blízko u ochozů, kudy zvěř přichází, na okrajích luk, polí, kam zvěř vychází za potravou, blízko kališť i říjišť.
K úspěšné čekané je zapotřebí mít dobrý úkryt, příznivý vítr (musí foukat od zvěře k lovci, v opačném případě by zvěř lovce ucítila a nepřišla by na dostřel). Důležité je také správné chování lovce, který musí být co nejvíce potichu (oblečení musí být z nešustivého materiálu, neměl by mluvit, pokud má s sebou psa, ten nesmí štěkat), nesmí si nijak svítit (i světlo z mobilu by ho mohlo prozradit). Stejně tak může lovce prozradit i kouř, kuřáci si tedy v době čekané musí cigaretu odpustit.
Na čekanou chodí myslivci nejčastěji ráno a večer. Je důležité přijít o něco dříve, než se k místu přiblíží zvěř. A už při příchodu je třeba být co nejtišší a nebudit nijak pozornost.
Tímto způsobem lovu se loví nejen jeleni, ale veškerá spárkatá zvěř. Má totiž řadu výhod, v honitbě působí nejméně rušivě a zároveň poskytuje lovci dostatek času, aby si zvěř před výstřelem pořádně prohlédl a zhodnotil ji z hlediska chovnosti a odstřelu. Pokud je v místě navíc vybudovaná kazatelna, jedná se o velmi pohodlný způsob lovu.
Šoulačka
I tento způsob lovu je v honitbách velmi častý. Jde o to, že myslivec se pohybuje honitbou (= šoulá se), snaží se zvěř vyhledat, přiblížit se k ní a pak ji ulovit. K vyhledávání zvěře mu při tomto způsobu lovu mohou hodně pomoci jeho znalosti o chování zvěře, jejich zvycích, stopách, ložích, důležité je, aby také lovec poznal trus zvířete, které loví, aby nakonec nepronásledoval jinou zvěř. Stejně jako při čekané, i při šoulačce se musí lovec snažit pohybovat co nejvíce potichu. Při cestě lesem se lovec snaží co nejvíce se skrývat, a přitom pozorně sledovat své okolí a zároveň naslouchat zvukům lesa, protože i hlasy ptáků mu mohou napovědět, kde se zvěř ukrývá.
Ve svém příspěvku ZLAMANA SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Michaela Čupová .
Dobrý den,
ložisko vypadaných – zlámaných - chlupů může mít řadu příčin. U všech dermatologických pacientů, včetně Vašeho německého ovčáka, jsou velmi důležité další anamnestické údaje (např.: jaký je věk psa?, léčí se s nějakou nemocí?, svědí jej postižené místo?, je oblast vypadaných chlupů zarudlá, zánětlivá či šupinatějící?, rozšiřuje se dané ložisko?, atd.). Příčiny mohou být jak kožního původu (parazitární, bakteriální, plísňové onemocnění, alergie, aj.), jednak mohou poukazovat např. postižení jater či štítné žlázy.
Co se týká změny krmení, na trhu je celá řada kvalitních i méně kvalitních krmiv, přičemž reklama rozhodně neznamená vždy kvalitu. Pokud by problémem opravdu byla alergie na krmení, jsou na trhu dostupné granule např. značky Royal canin či Hills, označené přímo jako hypoalergenní.
Ke zlepšení kvality srsti můžete pejskovi přidávat do krmení kvalitní lososový olej a doplňky stravy pro psy s obsahem biotinu a zinku. Problém ale vyřeší hlubší diagnostikou pouze veterinární lékař.
Hezký den,
MVDr. Michaela Čupová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Horáková .
Dobrý večer, naše fenka má 1 a půl roku. Vyšetření na štítnou žlázu a krevní obraz měla v pořádku. Krmivo máme Meradog. Postižené místo zlamane srsti se mírně rozšiřuje. V postizenem místě nemá žádné šupiny ani zarudlé skvrny. Děkuji Horáková
V České republice je lov zvěře blíže specifikován (určena doba lovu jednotlivých druhů zvěře a stanoveny podmínky lovu) v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. V páté části, III. – V. hlavě a ve vyhlášce Mze č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. Zároveň se lovu věnuje také myslivecký řád ČMMJ v kapitole Lov zvěře a v kapitole Myslivecká morálka, zvyky a tradice.
Způsob lovu zvěře vždy závisí i na jeho druhu. Jinak se loví zvěř spárkatá a jinak zvěř drobná. U mysliveckého lovu je zároveň také velmi důležité mít na paměti, že žádný lov by neměl být nekontrolovatelný, cílem žádného myslivce by nikdy nemělo být vyhubit co nejvíce zvěře. Myslivec svým lovem jen pomáhá regulovat počet kusů zvěře v přírodě. Zároveň se v dnešní době nevyužívá lovu zvěře do smrtících pastí. V neposlední řadě je vždy potřeba mít na paměti, že myslivec by měl vystřelit na zvěř jen v tom případě, že ji stoprocentně rozeznal, a nedošlo tedy k žádné záměně (druhu zvěře, pohlaví, věku atd.).
Řádný myslivec se také na lov nevypraví jen tak v oblečení, v němž chodí běžně doma, jen s kulovnicí přes rameno. Kromě lovecké výzbroje (lovecké zbraně chladné a palné, optika) musí mít také loveckou výstroj. Jejíž součástí je lovecký úbor (pokrývka hlavy, plášť, oblek, obuv), loveckou brašnu (nebo batoh), případně hůl (opěrná hůl slouží k bezpečnějšímu zamíření), sumku na kulové náboje. Pokud myslivce předpokládá při lovu čekání, může se vybavit také trojnožkou k usednutí, nebo sedací holí. Při společných lovech musí mít vedoucí honu také loveckou trubku k hlášení povelů.
Při lovu jakékoliv zvěře je vždy důležité před výstřelem zvěř správně posoudit (např. poznat jestli zrovna tento kus je možné v určitém období lovit). Lovci obvykle posuzují před lovem výživný stav jelena, jeho držení těla, chůzi, zranění, abnormality, kůži, srst, tělesné otvory i hlasové projevy.
Pokud je výživný stav jelena méně dobrý, pozná to lovec tak, že jsou vidět kosti lopatky, pánve i žebra. Příčinou mohou být různá onemocnění, ale i zranění, nedostatky ve výživě, nebo i vliv může mít pohlavní aktivita v říji.
I nápadně změněné držení těla je způsobené často zraněním, nemocemi, parazity, případně ale i vrozenými abnormáliemi, nebo vyčerpáním.
Za špatnou chůzi jelena se považuje kulhání, vrávorání, narážení do překážek, i jiné změny v pohybu.
Před lovem musí lovec sledovat i ostražitosti jelena. Sleduje, jeho pozornost vůči okolí i vůči jiné zvěři, jeho chování v tlupě, častost jištění. Lovec sleduje také nápadné změny na kůži či srsti: jestli barva odpovídá ročnímu období, jestli je srst lesklá / matná, zkoumá se i hladkost srsti, jestli nemá na těle místa bez srsti. Kůže a srst jsou důležité pro posouzení celkového zdravotního stavu zvířete.
U jelena se také zkoumají jeho hlasové projevy, jestli nenaříká (příčinou by mohla být silná bolest, nebo velký strach), jestli nekašle, nefuní, nechroptí.
Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata
Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.
Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.
Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.
Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.
Vlk v ČR není pro člověka běžně nebezpečný. Přímé útoky jsou extrémně vzácné a většina vlků se lidem aktivně vyhýbá.
Riziko útoku vlka na člověka je v českých podmínkách minimální, protože vlk má přirozený strach. Problém může nastat pouze při ztrátě plachosti nebo přikrmování. Z praxe vyplývá, že nejdůležitější je vlka nevyhledávat a nenechat ho zvyknout si na lidskou přítomnost.
Kolik vlků je v ČR aktuálně?
Počet vlků v ČR se odhaduje na zhruba 100 až 150 jedinců. Přesné číslo se mění podle sezóny a nových vrhů.
Počet vlků v ČR vychází z monitoringu smeček, fotopastí a genetických analýz. Důležité je, že vlci nejsou rovnoměrně rozloženi, ale soustředí se do konkrétních oblastí. V běžném životě to znamená, že většina lidí se s vlkem nikdy nesetká.
Kde je největší výskyt vlka v Česku?
Největší výskyt vlka v ČR je v pohraničních horách. Typicky Šumava, Krušné hory, Liberecko a Jeseníky.
Mapa výskytu vlka ukazuje tato území jako stabilní, ale i tam je reálné setkání vzácné. Vlk se pohybuje na velkých územích a většinou zůstává skrytý. Zkušenost z terénu ukazuje, že mnohem častěji najdete stopu než samotného vlka.
Může vlk napadnout psa?
Ano, vlk může napadnout psa. Riziko existuje hlavně u volně pobíhajících psů.
Vlk a pes jsou konkurenti nebo kořist, záleží na situaci. Největší riziko je v noci a v oblastech s výskytem vlků. Pes bez dozoru může vlka vyprovokovat nebo být považován za kořist. Doporučení z praxe je jasné: mít psa pod kontrolou a nepouštět ho na volno v rizikových oblastech.
Jak poznám stopu vlka?
Stopa vlka je užší, delší a pravidelnější než u psa. Typická je přímá linie chůze.
Rozdíl stopa vlk vs pes spočívá v symetrii a směru. Vlk šetří energii a chodí rovně, zatímco pes se pohybuje chaotičtěji. Z vlastní zkušenosti platí, že bez měření je určení velmi nepřesné a většina nálezů jsou ve skutečnosti psi.
Jak daleko se vlk pohybuje?
Vlk se může pohybovat desítky kilometrů denně. Teritorium jedné smečky je velmi rozsáhlé.
Pohyb vlka není náhodný – sleduje potravu a klidová místa. V praxi to znamená, že vlk může být jeden den v jedné oblasti a další den úplně jinde. Proto mapa výskytu neukazuje aktuální polohu, ale pouze obecný výskyt.
Vrací se vlci na stejné místo?
Ano, vlci se vrací do svého teritoria. Ale nepohybují se stále na stejném místě.
Vlčí teritorium je velké a vlci ho pravidelně obcházejí. To znamená, že můžete najít stopy jednou a pak dlouho nic.
Mezi takovéto vynálezy spadají zaměřovače, které ale v době svého vzniku nebyly u lovců příliš oblíbené (vliv na to měla nepochybně i vysoká pořizovací cena). Nakonec se ale zaměřovače rozšířily, vliv na to měla jistě i druhá světová válka. Dnes je dokonce puškohled ze zákona povinný za snížených světelných podmínek, puškohled má význam i etický a humánní. Díky puškohledu se snížila pravděpodobnost špatné rány, která by vedla ke zranění lovené zvěře, nebo k usmrcení špatného kusu. Ze stejných důvodů se nakonec přistoupilo i k využívání noční optiky, která původně byla pro myslivce určená jen k pozorování. Další neméně důležitý důvod pro využití noční optiky je i bezpečnost lovu.
Využití noční optiky je důležité hlavně v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, často jen noční optika poskytuje lovci šanci stavy černé zvěře v dané oblasti zredukovat.
Noční vidění je v dnešní době běžnou součástí myslivecké výbavy pro lov a pozorování zvěře v noci. V České republice je v noci povolen lov černé zvěře a právě tyto přístroje zlepšily kvalitu jejich lovu. Přístroje nočního vidění zvýšily pravděpodobnost úspěchu střelby.
Přístroje na noční vidění pomáhají myslivcům pozorovat a zjišťovat spády zvěře, napomáhají také zjišťování skutečných stavů zvěře v noci (důležité pro hospodaření mysliveckých spolků), ve dne může být totiž sčítání problematické.
Přístroje na noční vidění se na mezinárodním trhu objevily poprvé asi před dvaceti lety. Některé pracovaly s IR systémem (u tohoto systému je cíl osvětlen neviditelným spektrem infračerveného světla a přijímač v přístroji převádí infračervené světlo do viditelného spektra), jiné fungovaly na principu zesílení zbytkového světla (zesilovače zbytkového světla zesilují přirozené osvětlení jako je svit hvězd, světelný smog). Stejně jako u jiných přístrojů i u těch na noční vidění se technika vyvíjí, a proto vznikají stroje různých generací, ty se pak označují jako první, druhá třída atd. Přístroje s nejvyšším označením se běžně nevyužívají ani pro myslivost, vhodné jsou jen pro speciální účely ozbrojených sil.
V některých případech je nutné odchytit lesní zvěř živou, obvykle je to z důvodu nutného zazvěření jiného místa. Odchytit zvíře není vždy úplně jednoduché. Nejčastěji se k odchytu spárkatézvěře využívají chytací ohrady (= chytadla).
Chytadla obvykle lovci umisťují v místě, které zvířata zaručeně navštěvují. Často se chytadla tedy objevují v blízkosti krmelců, které zvířata navštěvují kvůli potravě.
Chytací ohrada musí být sestavena tak, aby si chycené zvíře v ní nemohlo ublížit. Nejčastěji je vyrobena ze dřeva. Když zvíře vstoupí do ohrady, lovec, který obvykle číhá v nedaleké pozorovatelně, spustí na dálku padací dvířka, a tím zde zvíře uvězní. Protože se předpokládá, že zvíře vstoupilo do pasti, protože je hladové, musí se v ohradě nacházet plné krmné zařízení. Zvíře nesmí být v ohradě vězněné dlouho, protože by se mohlo poranit, jak by se snažilo dostat ven. Záběhem se pomalu a klidně zvíře zatlačí do přepravní bedny dostatečné velikosti. Jelenům je před přepravou nutné uříznout parohy. Při odchytu zvířat se nevyužívají sítě.
Kromě odchytu formou chytadel se dnes využívá i střel s imobilizační látkou, která zvíře uspí na dobu, než bude převezeno. Střelou je šíp nebo šipka s posuvnou manžetou, která umožní imobilizační látce vniknout do těla. K uspání zvěře se také používá medikované krmivo. Nevýhodou toho ale je, že je potřeba, aby zvíře snědlo určité množství tohoto krmiva, což nikdo nemůže zaručit. Množství medikovaného krmiva je vždy závislé na váze daného zvířete.
Součástí ohrady musí být tedy plné krmné zařízení.
Smrtelné útoky vlků na člověka v Evropě jsou extrémně vzácné a v moderní době prakticky nulové.
Historické případy existují, ale v současnosti je vlk plachý a kontakt minimalizuje. Statisticky je vlk méně nebezpečný než běžná domácí zvířata. V praxi je riziko téměř nulové.
Je pravda, že vlk sleduje člověka?
Vlk může člověka sledovat, ale ne jako kořist – spíše jako neznámý objekt.
Často vás zaregistruje a sleduje situaci, aniž o tom víte. Je to obranné chování, ne útok. Vlk si udržuje odstup a kontakt se snaží minimalizovat.
Co se stane, když vlk ztratí strach?
Vlk, který ztratí strach, může představovat problém, ale jde o velmi vzácné případy.
Obvykle je to důsledek krmení nebo kontaktu s lidmi. Takové chování je nepřirozené. Řeší se zásahy odborníků. V běžné přírodě se s tím nesetkáte.
Kde je nejvíc vlků v ČR?
Nejvíc vlků v ČR je na severu Čech, hlavně Liberecko a Děčínsko, kde jsou stabilní smečky a opakovaný výskyt.
Sever Čech má nejlepší podmínky – propojení s Polskem a Německem, rozsáhlé lesy a nižší rušení. Šumava má také stabilní výskyt, ale kvůli velikosti území je šance setkání menší. Pokud chcete najít stopy, zaměřte se na Liberecko a Jizerské hory.
Můžu potkat vlka u Prahy?
V okolí Prahy se vlci běžně nevyskytují, jde maximálně o ojedinělé průchody jednotlivých jedinců.
Středočeský kraj není stabilní teritorium vlků. Občas se objeví vlk na tahu, ale dlouhodobý výskyt zde není potvrzen. Pokud chcete vlky hledat, musíte do pohraničních hor, jinak ztrácíte čas.
Je vlk nebezpečný pro člověka?
Vlk v ČR není běžně nebezpečný pro člověka, protože se mu aktivně vyhýbá.
Riziko útoku je extrémně nízké a v běžném provozu lesa prakticky nulové. Problém nastává jen ve výjimečných situacích, například při ochraně mláďat nebo zvyknutí na potravu. V praxi je vlk méně rizikový než divoké prase.
Co dělat, když potkám vlka?
Při setkání s vlkem zůstaňte klidní a neutíkejte, vlk téměř vždy uteče jako první.
Důležité je zachovat klid a pomalu ustoupit. Nedělejte prudké pohyby a mějte psa pod kontrolou. Ve většině případů vlk zmizí během několika sekund. Přímý kontakt je velmi krátký a vzácný.
Kde přesně jsou vlci na Šumavě?
Na Šumavě se vlci vyskytují hlavně v okolí Kvildy, Modravy a Borové Lady, zejména v hlubších lesních oblastech.
Jde o rozsáhlá teritoria, kde mají vlci klid a minimum rušení. Největší šanci máte mimo hlavní turistické trasy. Přímé setkání je vzácné, ale stopy můžete najít poměrně často.
Videonávody: průjem u psa a použití „lidských léků“ v praxi
Vybral jsem videa, která pomáhají pochopit přesně to, co řeší tento článek: kdy použít domácí léčbu (uhlí, Smecta) a kdy už neexperimentovat a jet k veterináři. Kombinují veterinární pohled i praktické zkušenosti.
1. Průjmy u psů – kompletní vysvětlení (CZ)
Proč toto video: Jedno z nejlepších českých videí – vysvětluje příčiny, typy průjmu i rizika.
Důležité momenty:
00:30 – co je průjem a proč vzniká
02:10 – rozdíl mezi lehkým a vážným průjmem
04:20 – kdy už je nutný zásah veterináře
K čemu se hodí: Pomůže pochopit, proč někdy stačí dieta a jindy jsou léky (nebo návštěva vet.) nutné.
2. Podzimní zažívací problémy psů (CZ)
Proč toto video: Ukazuje reálné situace, kdy psi dostávají průjem (jídlo venku, toxiny).
Důležité momenty:
01:00 – co psi venku sežerou a proč to způsobí průjem
02:30 – první reakce majitele
03:50 – kdy už je to nebezpečné
K čemu se hodí: Perfektní doplněk k části článku „co způsobuje průjem a kdy má smysl lék“.
3. Nejčastější nemoci psů (kdy léčit doma vs. jet k vet.)
Proč toto video: Veterinář vysvětluje zásadní rozhodnutí – kdy ještě řešit doma a kdy už ne.
Důležité momenty:
01:20 – co lze řešit doma
02:40 – varovné signály
04:00 – moment, kdy už nečekat
K čemu se hodí: Přesně doplňuje hlavní myšlenku článku: rozhodnutí je důležitější než lék.
4. Praktické rady veterináře: průjem u psa (CZ)
Proč toto video: Praktický pohled veterináře – konkrétní rady, co dělat hned. (běžně sdílené veterinárními stránkami)
Důležité momenty:
00:50 – první pomoc (hladovka, voda)
02:00 – co můžete dát doma
03:40 – kdy léky nestačí
K čemu se hodí: Ideální doplněk k části „Jak na to“ – praktická aplikace.
5. Dog diarrhea – what to do (EN – rychlé shrnutí)
Proč toto video: Jednoduché a přímočaré shrnutí kroků – dobré pro rychlé pochopení. (angličtina, ale velmi přehledné)
Důležité momenty:
00:40 – první kroky (hladovka, voda)
01:50 – dietní režim
03:00 – kdy kontaktovat veterináře
K čemu se hodí: Rychlé shrnutí celé logiky článku v několika minutách.
k lidem: s lidmi má přátelský vztah, k cizím dětem se přibližuje s nedůvěrou
ke zvířatům: s ostatními psy vychází bezproblémově, stejně tak i s dalšími zvířaty, jen někdy má sklon je „honit“, pokud se pohybují na jeho vkus rychle
