VYSOKÉ HODNOTY JATERNÍCH TESTŮ je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Játra jsou největší žlázou v těle psa. K poškození funkce jater může dojít z různých důvodů, včetně virů, bakterií, parazitů, nemocí jiných orgánů. Naštěstí játra mají velkou schopnost regenerace.
Příčiny zvýšených jaterníchtestů
Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterních funkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.
Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.
Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat
Ve svém příspěvku ZVÝŠENÁ MOČOVINA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivka.
Ano, může, zánět v tlamě způsobí, že bakterie se dále roznášejí krevním oběhem, takže ledviny pak jsou více zatížené. A také polykáním se bakterie dostávají do trávicího traktu, takže se mohou vyskytnout trávicí obtíže.
Alespo%n takto mně to vysvětlil náš veterinární lékař.
Proto je důležité dbát na hygienu dutiny ústní.
Jisté zvýšení jaterníchtestů je normální po zátěži, jinak ovšem signalizuje některé z mnoha možných onemocnění jater. Může se jednat o onemocnění infekční, nejčastěji o některou z virových hepatitid (či nesprávně infekční žloutenku) nebo o mononukleózu. Dále připadají v úvahu postižení z metabolických příčin, například steatóza jater (ztukovatění) při poruše metabolismu tuků. Hepatotoxicky (toxicky pro játra) působí mnohé jedy, především alkohol v nadměrných dávkách (souvisí se vznikem jaterní cirhózy), dále jedy některých rostlin a především hub (onemocnění probíhá pod obrazem akutní otravy). Zmínit musíme i pseudonádory a nádory jater. Jde zejména o jaterní cysty (dutiny vyplněné tekutinou) a nezhoubné nádory (adenomy, jaterní hemangiomy), případně o nádory zhoubné (například hepatocelulární karcinom, který často souvisí s cirhózou jater).
Normální hodnoty
Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= 1 terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (=1 giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= 1 mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.
Ve svém příspěvku POTRAVINOVÁ ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Pardubska.
Prosim o radu jaká antihistaminika použit u 9 letého bišona opakovaně trpi na záněty ucha a často se drbe má hypoalergenni stravu ale občas sni něco co nemá už si nenechá na ucho šáhnout nemůžu použit kapky ani výplachy prosim o radu má potravinovou alergii už 8 let děkuju Pardubska
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Denisus.
Příčiny selhání jater u psů mohou být různé, vrozené, infekční, parazitární, otravy, ztučnění u obézních zvířat, nádory a další.
Projevy onemocnění
Majitel většinou začne pozorovat u svého psa s jaterním selháním zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například také křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii a mohou způsobit smrt psa.
Diagnostika se většinou provádí pomocí vyšetření krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladin těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrazvukové vyšetření, které odhalí většinou nádorové změny.
Léčba
V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává dle stavu nejprve infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě záleží na zjištění příčiny onemocnění. To není v mnoha případech možné, a tak se přistupuje k ochranné léčbě jater. Ta spočívá v podávání takzvaných hepatoprotektiv, což jsou léky s příznivými účinky na jaterní buňky, a v dlouhodobém používání jaterních diet v podobě suchých nebo konzervovaných krmiv určených přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, může pes trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.
Pokud má majitel psa podezření na alergii, navštíví veterináře, který provede diagnostiku tohoto onemocnění. Existuje několik možností, jak zjisti, jestli se opravdu jedná o alergii. Nejčastěji se provádějí kožní alergické testy (stejně jako u člověka). U tohoto testu se intradermálně aplikuje několik alergenů a následně se pak vyhodnotí reakce na dané alergeny v místě vpichu. Hodnotí se obvykle několik desítek nejběžnějších alergenů. Výhodou je, že výsledky testu jsou opravdu spolehlivé. Testování je zároveň ale složité a finančně náročné, protože je třeba psa nejprve utlumit pomocí látek tlumících bolest a sedativ, pak je třeba oholit celkem velkou část srsti na boku psa. Do této části jsou pak aplikovány alergeny. Pokud se zjistí, že alergická reakce je slabá a majitel psa je ochoten investovat několik tisíc korun do léčby, je možné, aby se vyrobilo hyposenzibilizační sérum, které se psovi aplikuje zhruba rok v určitých intervalech, a které způsobuje, že alergická reakce postupně vymizí, nebo alespoň zeslábne. Úspěšnost není ale stoprocentní, spíše se blíží 50 %.
Kromě tohoto kožního textu může zvolit veterinář k diagnostice stanovení IGE protilátek a alergenů v krvi. Pojmem IGE protilátky jsou myšleny ty látky, které vznikají při alergických reakcích, takže jejich zvýšená hladina ukazuje na alergické onemocnění. Stejně jako u kožních testů, i zde se testuje několik desítek alergenů. Spolehlivost testu nemusí být ale tak vysoká. Naopak cena těchto testů neustále roste. Nespornou výhodou je ale, že je testování jednoduché, provede se pouhý odběr krve.
Dostupnost a cena
Vždy je třeba zjistit, které testy daný veterinář provádí. Pokud má majitel navíc zájem o hyposenzbilizační sérum, musí najít veterinární středisko, které dané sérum vytváří. Kožní testy se na veterinárních klinikách pohybují zhruba v ceně 5 000 Kč, naopak testy krve jsou asi o polovinu levnější.
Ve svém příspěvku USPÁNÍ STARÉHO PEJSKA.....? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filanová Kamila.
Dobrý den,
mám trpasličí hladkosrstou jezevčici nar. 23.4.2001.
Po prvním hárání byla provedena kastrace, na podzim roku 2010 podstoupila operaci výhřezu krční ploténky, na podzim 2014 bylo provedeno sono a byly zjištěny aktivované obě nadledvinky, změny na játrech, obraz patolog. cév na játrech, kameny v MM a žlučníku. Bylo doporučeno dovyšetření na cushinga, což se ale již neprovedlo.
V současné době sice stále chodí, ale velmi malé úseky jen přímo u domu, sem tam se jí podlamují zadní nožky, chuť k jídlu má a stolice je v pořádku, na venek působí čile. Bohužel se, i přes časté venčení, hodně počůrává a je to cca měsíc co je již na druhých antibiotikách z důvodu léčby infekce močového měchýře - objevila se v moči krev tekutá i kousky, ale dle sona a krevních testů to prý na nádor nevypadá.
Domnívám se, že má vnitřně asi bolesti, neboť začala na mne vrčet kdykoliv se k ní přiblížím, před tím toto nikdy nedělala.
Vzhledem ke stáří pejska (necelých 17 let) a výše uvedených zdravotních podkladů bych Vás chtěla poprosit o názor ohledně případného uspání.... ?
Děkuji za Vaší odpověď.
S pozdravem
Filanová Kamila
