Nemoc je zevní výraz procesů nebo stavů, které se odchylují ve větší nebo menší míře od normální funkce nebo normálního stavu zdravého organismu. Nemoci mohou být způsobeny zevními či vnitřními činiteli a mají charakter infekční nebo neinfekční. Některé nemoci zanechávají na orgánech změny různého charakteru, jiné probíhají tak, že je lze diagnostikovat pouze z projevů zvířete, jež jeví poruchu určité funkce.
Dysplazie kyčelních kloubů
Jedná se o poměrně frekventované a sledované onemocnění hlavně u velkých plemen psů.
Dysplazie kyčelních kloubů je nemoc vrozená a dědičná. Kyčelní kloub u zdravého psa je kulový kloub, ve kterém se otáčí hlavice stehenní kosti. Hlavice zapadá ze dvou třetin do kloubní jamky. Kloub zpevňují vazy a šlachy. U dysplazie se řádně nevytvoří kloubní jamka, která zůstává plochá, a tak do ní kloubní hlavice nezapadá. Kloubní hlavice může být také tvarově změněná. Při těžších formách dochází k úplnému vysunutí kloubní hlavice z kloubní jamky. Časem se této změně přizpůsobí i šlachy, vazy a svaly a může nastat trvalá deformace. Podle intenzity deformace se rentgenologicky rozlišují 4 stupně dysplazie. Dysplazie nemusí postihovat oba kyčelní klouby současně.
Projevy závisí na stupni postižení. U lehkých případů nemusí být přítomny žádné klinické příznaky. Těžší postižení se projevují například kolísavou chůzi, snadnější unavitelností a neochotou k pohybu, potížemi při chůzi do schodů, kulháním, odlehčováním postižené končetiny, případně i bolestivostí.
Prognóza závisí na stupni dysplazie, věku psa a klinických příznacích. Postižení jedinci se vyřazují z plemenitby.
Ve svém příspěvku SKŘÍPLÝ NERV U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Řehák.
Fenka Bety (otec chodský pes, matka Borderkolie) ve stáří 13 let postupně ztrácí schopnost regulace pohybu pravé zadní nohy.
Zpočátku jen zakopávala svoji pravou zadní nohou o svoji levou zadní nohu.
Nyní už často na procházce po rovině Bety ztratí rovnováhu a spadne na zadek. Pomalá chůze do schodů a do koopce je zatím bez problémů, rychlou chůzi z kopce nezvládá.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Toto onemocnění se projevuje hůře spíše u větších psích plemen (ale i malá plemena tímto onemocněním trpí!), u nichž je zátěž kloubů a chrupavek mnohem vyšší. Stav psa se navíc zhoršuje, pokud pobývá hodně v zimě a ve vlhku. Majitel toto onemocnění u psa snadno pozná, ten totiž mění své návyky, náhle se nechce příliš hýbat, pohyb mu činí problém, stejně jako vstávání, skočení do auta i z něj. Problém mu dělá hlavně chůze do schodů, dlouhé stání i delší chůze. Pokud psa bolí konkrétní kloub, často si to místo olizuje. Pes trpící artritidou může být také podrážděný a agresivní, je proto nutné vyhledat lékaře, který psu může pomoci různými léky. Proti artritidě se dá bojovat tím, že pes bude mít správnou váhu (obezita onemocnění výrazně zhoršuje) a bude s ním chodit na pravidelné kontroly k veterináři.
Tento pes je vynikajícím přítelem svého pána i jeho rodiny a současně i odvážným hlídačem, který ale v nikom nebudí hrůzu. Bernský salašnický pes má zcela vyrovnanou a naprosto klidnou povahu. Je neobyčejně přátelský a miluje děti, ke kterým zaujímá vztah „starší sestry“ a bedlivě je střeží před každým nebezpečím. Je to také nadprůměrně bystrý a inteligentní pes, který svou rodinu neustále po očku střeží. Miluje pohyb a skotačení a je to stále dobře naladěný pes. Bernský salašnický pes patří mezi vyšší střední psy, jeho postava je spíše obdélníkového formátu, má poměrně velkou hlavu s neustále veselým výrazem. Jeho tělo bezpochyby zdobí nádherná tříbarevná srst. Bernský salašnický pes má zcela typickou polodlouhou srst s hustou podsadou. Tělo působí mohutným a silným dojmem s rovným hřbetem. Ocas má bernský salašnický pes dlouhý nejméně k hlezenním kloubům a při chůzi je nesen nad zemí. Končetiny jsou silné a dobře zaúhlené. Na silný, masivní krk navazuje velká hlava s plochou lebkou – oči musí být mandlového tvaru, tmavé barvy a s dobře přiléhajícími očními víčky. Uši jsou vysoko nasazené a spuštěné.
Srst u tohoto druhu je dlouhá, rovně splývavá nebo lehce zvlněná. Základní barva je černá, se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech nohách a na hrudi, s bílými znaky na hlavě, na hrdle a na hrudi. Bílá lysina na hlavě se oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy a nesmí zasahovat k hnědočerveným skvrnám nad očima, od těch musí být oddělena proužkem černé srsti. Žádoucí jsou také bílé tlapky a bílá špička ocasu. Přestože jde o dlouhosrsté plemeno, péče o jeho srst není nijak náročná. Nezbytné je pročesávání a kartáčování, postačí však jedenkrát do týdne. V období línání by se měl pes pročesávat denně. Koupání postačí 3–4krát do roka, ovšem je nutné použít kvalitní šampon určený speciálně pro psy. V případě zablácení postačí osprchování tlapek a břicha čistou vodou bez použití šamponu. Srst nepotřebuje žádné úpravy stříháním. Občas prohlédněte psovi zuby, jestli se na nich netvoří zubní kámen, který by bylo třeba odstranit, a zkontrolujte čistotu uší. Okolí očí udržujte také v čistotě. Pokud si pes neobrušuje drápky pohybem venku, například v zimě, je potřeba je zastřihnout.
Bernský salašnický pes se vůči všem důvěrně známým osobám chová velmi přítulně a mírumilovně a je dobře ovladatelný. K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivý a udržuje si od nich odstup, nikdy se však neprojevuje agresivně. Ve společnosti ostatních psů je klidný a přátelský, nevyvolává rvačky. K dalším domácím zvířatům je velmi tolerantní a nemá žádné sklony je lovit. Toto plemeno je vhodným společ
Mnoho majitelů uvádí, že včasná návštěva veterináře a důsledné dodržování léčebného režimu výrazně zkrátily dobu zotavení. Veterináři zároveň upozorňují, že podcenění drobných příznaků bývá častou chybou.
Praktický příklad z praxe
Pes po pádu ze schodů nevykazoval žádné zjevné zranění, pouze byl apatický. Vyšetření však odhalilo vnitřní krvácení, které bylo včas ošetřeno. Díky rychlé reakci se pes plně zotavil.
Pokud již máte zběžnou představu, jak bude vaše akvárium vypadat, a znáte nároky na prostor ryb, které budete mít, můžete začít s výběrem velikosti akvária. Dejme tomu, že pro začátek nebudete nároční na výběr ryb, protože nemáte příliš zkušeností a spokojíte se s některými menšími běžnými druhy – živorodky, tetry, pancéřníčci, menší krunýřovci. Minimální velikost akvária, o které byste měli v tomto případě uvažovat, je 50 litrů. V menších akváriích se snadno projeví nezkušenosti a chyby. Dá se říci, že čím větší, tím lepší. Vhodný objem prvního akvária je mezi 50 a 100 litry. Na něm si vyzkoušíte co a jak a v případě, že vás to nechytne, nebudete muset řešit problém, kam s 200litrovým akváriem. V případě většího zájmu o akvaristiku si dříve nebo později pořídíte větší akvárium a potom můžete s úspěchem používat toto k odchovu ryb nebo jako karanténu. Pamatujte, že ve velkých akváriích udržíte snáze biologickou rovnováhu.
Co se týče rozměrů, výška akvária osázeného rostlinami by neměla přesahovat 50 cm, protože byste později řešili problém s prosvícením celého vodního sloupce. Do 50 cm bez problémů postačí obyčejné zářivky, nad tuto hranici je možné je také použít, ale lepší je uvažovat o alternativním zdroji světla – k tomu se nejlépe hodí nízkotlaké sodíkové výbojky. Dalším důvodem této výšky je praktičnost – u vyšších akvárií budete mít problém s údržbou a nedosáhnete rukou na dno. Poměr délky k výšce přední stěny akvária by měl být minimálně 2 : 1 (například délka 130, výška 50), což vypadá opticky velice hezky. Čím větší je tento poměr, tím efektnější bude celkový výsledek. Šířka boční stěny (tedy hloubka z předního pohledu) by potom neměla být menší než výška akvária kvůli dostatečně velké ploše hladiny, kterou proniká do vody kyslík.
Je možné si pořídit i nestandardní tvar akvária (s šestiúhelníkovou nebo osmiúhelníkovou podstavou, s prohnutým předním sklem, rohové akvárium a vůbec jakýkoliv možný vyrobitelný tvar). Neměli byste přitom ale zapomínat na dostatečně velkou plochu vodní hladiny vzhledem k výšce a na praktičnost daného provedení. Akvária by se vždy měla přizpůsobovat zářivkovým trubicím, které použijete na osvětlení (pokud se nerozhodnete používat halogenové reflektory).
Také byste měli popřemýšlet, zda na akvárium použijete krycí skla, či nikoliv. Prosvětlený kryt přes celé akvárium nutný není, u akvária s malým krytem je jeho použití vhodné – zabráníte tím zbytečným úmrtí ryb při vyskakování.
Kolem menšího akvária je relativně více práce než kolem většího. S rostoucí velikostí akvária však bohužel rostou i náklady na jeho provoz. Pokud chcete někde na provozu akvária ušetřit, jednou z&nbs
Dřevěné aportovací činky – alespoň tři sady tří identických činek. Hmotnost nejtěžší sady musí být přibližně 450 g. Je na psovodovi, jakou velikost činky svému psu vybere. Sady činek (tři velikosti činek) musí mít pořadatel na soutěži k dispozici pouze v případě, že je nahlášen alespoň jeden tým do OB3. Pokud je alespoň jeden tým nahlášen do OB2, musí pořadatel zajistit 2 sady tří velikostí. Jestliže jsou nahlášené týmy pouze do tříd OB-Z a OB1, stačí, aby pořadatel měl alespoň 3 činky v různých velikostech, přičemž hmotnost nejtěžší činky musí být přibližně 450 g.
Kovové aportovací činky – alespoň ve třech různých velikostech. Hmotnost nejtěžší kovové činky musí být přibližně 200 g. Je na psovodovi, jakou velikost činky svému psu vybere. Kovové činky musí mít pořadatel na soutěži k dispozici pouze v případě, že je nahlášen alespoň jeden tým do OB2 nebo OB3.
Předměty pro rozlišování – dřevěné hranoly o rozměrech přibližně 2 x 2 x 10 cm. Jejich potřebný počet je 6x počet psů v soutěži.
Pevná překážka – 1 m široká a 1 m vysoká s nastavitelnou výškou. Výška překážky se nastavuje po 10 cm podle výšky psa v kohoutku a zaokrouhluje se k nejbližším 10 cm.
Kužele a značky – k dispozici musí být dostatečný počet kuželů a značek, které označují například místo začátku a konce cviku, pokud je to nutné, a například místa, kde se dělají obraty a podobně. Značky a kužely by měly být tak vysoké, aby byly snadno viditelné, a výška kuželů by měla být odpovídajícím, například kužely v rozích čtverce by měly mít výšku přibližně 15 cm.
Vymezovací pomůcky – na prostor pro vysílání čtverec 3 x 3 m, případně na ovladatelnost na dálku cca 50 cm. Na vymezení se může použít lepicí páska, popruh, piliny a další s ohledem na bezpečnost psů.
Kde je možný trénink
K trénování není nutný zvláštní výcvikový prostor (cvičiště), tréninky mohou probíhat kdekoli, například na louce, na fotbalovém hřišti, na plácku před domem.
Trénovat je možné i pod dohledem instruktora na obedienci, který je uveden v seznamu instruktorů na internetových stránkách obedience. Zde naleznete oficiální instruktory, kteří se pravidelně školí.
