VYŠETŘENÍ JATERNÍCH FUNKCÍ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Játra jsou největší žlázou v těle psa. K poškození funkce jater může dojít z různých důvodů, včetně virů, bakterií, parazitů, nemocí jiných orgánů. Naštěstí játra mají velkou schopnost regenerace.
Příčiny zvýšených jaterních testů
Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterníchfunkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.
Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterníchfunkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterníchfunkcí prožít ještě dlouhá léta.
Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Müller.
Můj Francouzský buldoček se léčí na sníženou funkci štítné žlázy a na epilepsii.Léčba má vedlejší účinky.Pes nemá dobrou stabilitu,hodně jí a pije i močí.S tím jsem počítal.Ale když usíná,co 20 vteřin zvedne hlavu,jakoby ho v krku něco tlačilo.Léčbu štítné žlázy má teprve týden,tak se domnívám,že léčba nějak zřejmě ovlivňuje štítnou žlázu v krku.Jakoby ho tam tlačila.Dech má občas i sípavý a chrápe víc než kdysi.Díky.Chystám se opět k veterináři.Máte nějaký názor na to zvedání hlavy při usínání ?Může to být od slabě fungující štítné žlázy ?Díky za názory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčiny selhání jater u psů mohou být různé, vrozené, infekční, parazitární, otravy, ztučnění u obézních zvířat, nádory a další.
Projevy onemocnění
Majitel většinou začne pozorovat u svého psa s jaterním selháním zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například také křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii a mohou způsobit smrt psa.
Diagnostika se většinou provádí pomocí vyšetření krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladin těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrazvukové vyšetření, které odhalí většinou nádorové změny.
Léčba
V případě náhlého selhání jaterníchfunkcí se zvířeti podává dle stavu nejprve infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě záleží na zjištění příčiny onemocnění. To není v mnoha případech možné, a tak se přistupuje k ochranné léčbě jater. Ta spočívá v podávání takzvaných hepatoprotektiv, což jsou léky s příznivými účinky na jaterní buňky, a v dlouhodobém používání jaterních diet v podobě suchých nebo konzervovaných krmiv určených přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, může pes trpící zhoršením jaterníchfunkcí prožít ještě dlouhá léta.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se již od antiky (uvádí se více než 2000 let) používá jako mimořádně účinný prostředek k léčbě zažívacích a jaterních onemocnění. Příznivé účinky silymarinu na ochranu, zlepšení funkce a regeneraci poškození jaterní tkáně jsou v humánní medicíně známy a využívány dlouhou dobu a byly publikovány v desítkách studií. Dnes nachází své místo i v medicíně veterinární.
Hlavní účinnou látkou je silymarin – směs chemicky velice blízkých flavonolignanů, které podporují produkci enzymů, čímž pomáhají předcházet poruchám funkce jater a zlepšují detoxikační sílu tohoto orgánu. Silymarin rovněž zvyšuje a zlepšuje regeneraci jater a redukuje záněty.
Vzhledem k obtížné využitelnosti účinné látky je výhodnější podání ve formě komerčně připravených léčiv nebo doplňků výživy se standardizovaným výtažkem. Izolovaný silymarin je tak součástí celé řady humánních léčiv i doplňků výživy pro léčbu jaterních onemocnění, podporu jaterníchfunkcí a ochranu jater, nebo pro detoxikaci organismu. Na trhu již najdete i přípravky určené přímo pro podání psům a kočkám.
Silymarin se podává nejen při onemocněních jater jako vynikající prostředek k omezení zánětu, ale i jako doplňková terapie. Podávání doplňků s obsahem sylimarinu by se mělo stát rovněž rutinní záležitostí při terapii antibiotiky, antimykotiky a dalšími léky, které zatěžují játra. Vzhledem k podpoře detoxikační funkce jater je vhodná doplňková terapie silymarinem také u dalších onemocnění zatěžujících játra, jako je leishmaniáza, ehrlichióza či kandidózy.
Výtažek ostropestřce mariánského se používá samostatně nebo se pro dosažení komplexního účinku kombinuje s dalšími účinnými látkami a bylinami, například s artyčokem nebo kurkumou. Výhodná je kombinace s MOS (mannan-oligosacharidy), glukany a bentonitem – toto složení pomáhá absorbovat toxiny, redukovat nežádoucí bakterie ve střevech a stabilizovat střevní mikroflóru, která bývá zároveň postižena.
Podávání přípravků s výtažky ostropestřce mariánského je vhodné i ve všech případech, kdy je pro udržení správného jaterního metabolismu a detoxikační funkce jater nutné tyto látky přijímat ve zvýšeném množství. Preventivně nebo podpůrně jsou doporučené při onemocnění jater, otravě (intoxikaci) chemikáliemi nebo léky (pesticidy, při léčbě chronických onemocnění), otravě potravinami, při podávání léků zatěžujících játra (většina antibiotik, antimykotika a celá řada dalších léků).
Vzhledem k zátěži organismu civilizačními faktory a běžnými viry, bakteriemi a plísněmi je překvapující, že při zvýšené fyzické zátěži, psychickém stresu nebo hormonální nerovnováze se v organismu přemnoží patogeny. Zlatý stafylokok, herpes virus a&nbs
Játra jsou u psa největším orgánem dutiny břišní. Skládají se ze šesti laloků a leží těsně za bránicí. Játra jsou ústředním metabolickým orgánem – zasahují do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Řada látek je zde vytvářena, přeměňována, řada ukládána a jiné naopak vylučovány. Játra se též podílejí na trávení potravy v tenkém střevě.
Mezi nejčastější onemocnění jater, takzvané hepatopatie, řadíme záněty, vrozené vady a nádorová onemocnění. Cirhóza jater, pojem známý snad každému laikovi, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (tedy zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže již dojít k úplnému uzdravení.
Játra mají velkou funkční rezervu (až 80 %), a tak dochází ke klinickým projevům často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžeme pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U pacientů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterníchfunkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Cirhóza jater, pojem známý snad každému, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (jde o zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.
Typickými projevy jsou vyhublost, hromadění tekutiny v dutině břišní, zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterníchfunkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu, hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy, u nichž je pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní základem diagnostiky.
Klinické vyšetření štěňat je zaměřeno na vyšetření kostí, kloubů, u predisponovaných plemen i nervové soustavy. Pečlivý poslech hrudníku a vyšetření břicha mohou prokázat nálezy svědčící o zánětlivém nebo nádorovém onemocnění.
Přirozenou součástí diagnostiky je vyšetření vzorku krve, zvýšený počet bílých krvinek je známkou zánětlivého onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření. Pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary, přítomnost tekutiny, rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí.
Při léčbě jaterních onemocnění je velmi důležitá dieta. Jejím cílem je poskytovat dostatek živin k regeneraci jater a výživě celého organismu, ale zároveň nepřetěžovat metabolickou kapacitu jater. Ideálním řešením jsou v dnešní době komerční diety, které jsou na trhu dostupné v podobě granulí či konzerv v mnoha příchutích od mnoha výrobců. Při přípravě krmení v domácích podmínkách by měly být dodržovány tyto zásadní principy: velmi kvalitní a lehce stravitelná bílkovina, přiměřené množství tuků dodávajících energii a také chutnost, přídavek zinku, vitamínů B, C, E, K a esenciální aminokyseliny argininu. Psi s onemocněním jater by měli být krmeni několikrát denně v malých dávkách, naposledy pak v pozdních večerních hodinách. Dieta musí být chutná, neboť pes nesmí hladovět. Kromě diety jsou psům podávány léky dle konkrétního typu onemocnění: antibiotika, kortikoidy, umělá výživa.
Játra sama mají velkou schopnost regenerace, pokud příčina onemocnění pomine. Správná výživa pak hraje důležitou roli v dodávání živin potřebných k výstavbě nové jaterní tkáně.
Granule pro psy s jaterní dietou
Dietní krmiva při jaterním onemocnění psů jsou vyráběna jak v podobě suchých granulí, tak konzerv, takže bez problému můžete servírovat psovi krmení v takové formě, jakou má rád. Krmiva jsou navíc stejně chutná jako ta běžná nedietní, takže by váš pes neměl ani poznat změnu. Pravidelné užívání těchto krmiv by pak mělo vést ke zlepšení jaterníchfunkcí a ke snížení ukládání mědi v játrech.
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy. U nich je základem diagnostiky pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní.
Přirozenou součástí diagnostiky je rovněž vyšetření vzorku krve. Zvýšený počet bílých krvinek například ukazuje na zánětlivé onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček zase dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření, která pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary či přítomnost tekutiny. Rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří, nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí. Vždy dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová. Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu. Zvíře po poskytnutí prvotní pomoci dopravte
Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.
Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:
alaninaminotransferázy (ALT),
aspartátaminotransferázy (AST),
gamaglutamyltransferázy (GMT).
Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).
