Téma: 

vyroba zadni steny do teraria

POZADÍ DO TERÁRIA

Vlastní výroba levného pozadí do terária

Nejlevnějším pozadím do terária bude vámi inspirovaná instalace. Z nasbírané kůry, větví, kamenů si můžete vytvořit vlastní pozadí. Nasbírané věci musí být dostatečně vyschlé, poté se mohou pomocí bezbarvého silikonu připevnit do terária. Vytvoří se úkryty, terasy a kaskády.

Jiným levným řešením je opískování zadní stěny. Montáž se provádí tak, že na zadní stranu terária nanesete bezbarvý silikon a na něj nasypete písek, můžete připevnit i kamínky. Kamínky a písek je potřeba do silikonu zatlačit.

U vlastní výroby záleží na fantazii výrobce.

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Diskuze: zauzlení střev u psů

Dobrý den,

mám dotaz náš Německý ovčák byl zvyklý chodit 3 denně na vycházky. Bohužel v současné době se zranil a nezvedene se na zadní nohy, má problém se jít na dvorek vyčůrat. Veterinář nám doporučil 3 týdny klid a žádné vycházky. Je možné že by mohlo dojít k zauzlení střev, když by se nám odmítal na dvorku vykadit?
Děkuji
Koudelková

Zdroj: diskuze Zauzlení střev u psů
Odesláno dne: 11.10.2017 uživatelem Koudelková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POZADÍ DO TERÁRIA

Tapeta na terárium

Tapety do terárií nabízejí široký výběr, záleží jen na vaší představě, ale vždy by měly napodobovat přirozené prostředí daného živočicha.

Tapety se umisťují zvenčí na zadní stěnu terária, k upevnění a lepšímu přilnutí se dá zakoupit i speciální lepidlo, které usnadní montáž.

Zde se můžete podívat na různé motivy tapet do terárií: tapeta na terárium foto.

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Diskuze: tuková boule u psa



Dobrý den, mám k Vám velkou prosbu.Vloni se mé 11leté fence udělala na pravé zadní noze boule o velikosti cca6cm posléze ji praskla a vytékalo zní něco jako žluklé máslo i to tak vonělo vše bylo vyčištěno.Ale letos boule opět narostla a dnes vnoci opět praskla co udělá veterinář odstraní bouli a zašije,? Nechci jí moc trápit prošla si před třemi lety nechtěnou kastací kde jí MvDr vyoperovala celý vniřek jelikož měla už i sepsy a já nevěděla zda přežije činé.Ale je to holka statečná je veselá sní vše co jí dám. Byla by od Vás nějaká možná rada? Předem děkuji za vstřícnou odpověď.J.Ž.

Zdroj: diskuze Tuková boule u psa
Odesláno dne: 1.8.2016 uživatelem Jitka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POZADÍ DO TERÁRIA

Pozadí do terária z montážní pěny

Pěnu nastříkáte rovnoměrně na zadní část terária v tenké vrstvě, pokud chcete mít větší převisy, tak na dané místo nastříkáte větší množství pěny. Při této montáži musí terárium ležet na zadní stěně. Nanesenou pěnu musíte nechat řádně zaschnout (1 až 2 dny). Poté můžete upravovat, vyřezávat, vyškrabovat různé dutinky.

Poté se celá stěna natře směsí, která se skládá z Duvilaxu, cementového lepidla a vody. Směs by měla být hustší, ale tak, aby šla roztírat. Veškerou pěnu důkladně potřete a nátěr opakujte nejméně pětkrát. Mezi jednotlivými nátěry musíte předchozí nátěr nechat zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Druh pěny volte podle toho, jakou chcete mít šířku pozadí, u širokého pozadí volte vysokotlakou, u slabšího pozadí zvolte nízkotlakou.

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Diskuze: bolest páteře u psa,mícha

Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan

Zdroj: diskuze Bolest páteře u psa,mícha
Odesláno dne: 21.5.2017 uživatelem Martin
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POZADÍ DO TERÁRIA

Pozadí do terária z polystyrenu

Musíte si zvolit vhodnou hrubost polystyrenu a patřičnou tloušťku. Polystyren opracovávejte zásadně mimo terárium, až poté jej instalujte do terária.

Na polystyren si vyznačte, kde chcete mít převisy, dutinky, poté vše vydlabejte a zatavte horkovzdušnou pistolí (polystyren se stane opět celistvým). Polystyren nalepte do terária pomocí silikonu.

Takto připravený polystyren natřete nátěrem z písku a Duvilaxu. Natírejte v několika vrstvách, jednotlivé nátěry musíte nechat zaschnout. Po natření poslední vrstvy stěnu posypte pískem a lehce přimáčkněte a nechte zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Diskuze: králík domácí

Dobrý den,chováme králíky již několik let.Letos se nám stalo,že samice porodila,měla krásné hnízdo,kde se hýbala mláďata.Po asi třech dnech se najednou většina chlupů "ztratila".našli jsme jich celou kupu pod králíkárnou vzadu,nikde žádní mladí.V rožku králíkárny je dírka průměru asi 3-4 cm.Může nám někdo poradit,co to mohlo být a jak králíky ochránit?Děkuji.

Zdroj: diskuze Králík domácí
Odesláno dne: 18.6.2017 uživatelem terrichová zdenka
Počet odpovědí: 0

POZADÍ DO TERÁRIA

3D pozadí do terária

Tento typ pozadí se vyrábí z montážní pěny, polystyrenu nebo z vlastní instalace různých předmětů. Na počátku si musíte uvědomit, co vše chcete mít na pozadí (převisy, dutiny, jeskyně), podle toho volíte šíři polystyrenu nebo vrstvu montážní pěny.

Pěna a polystyren se velmi dobře vyřezávají pomocí nože, který musí být špičatý a ostrý. Poté se vyškrábaný materiál odstraní, zbytek se vysaje. Vhodné je vydlabaný polystyren i montážní pěnu opatrně zatavit horkovzdušnou pistolí.

Poté natřete vydlabaný povrch bílým cementem, zředěným akrylátovou disperzí, a nechte zaschnout. Další nátěr by měl být hustší, zde již můžete přidat balakrylovou barvu, podle toho, do jaké barvy chcete pozadí tónovat. Nátěry je vhodné nanášet pouze ve slabých vrstvách, aby se zamezilo stékání. Finální nátěr by měl být již pouze balakrylovou barvou, v jaké má být pozadí. Je možné zvolit více odstínů, aby to působilo autenticky, v detailech je krása.

Vše necháte důkladně zaschnout, minimálně dva dny. Poté provedete finální nátěr matným Laksilem, zde je dobré nešetřit a řádně celistvě natřít. Je potřeba natřít důkladně každou skulinu, jeskyni.

Takto připravené pozadí (z polystyrenu) nalepíte speciálním lepidlem do terária. Lepidlo se aplikuje po obvodu, střed se lepí bodově, vše se přimáčkne. Zadní a část bočních stěn terária natřete černým Balakrylem, aby neprosvítal polystyren, montážní pěna.

Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

TERÁRIUM

Prodej terárií

Terária můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách nebo na teraburzách. Ceny jsou závislé na velikosti a vybavenosti.

Zvíře kupujte až po zařízení a zaběhnutí terária. Vyzkoušejte, zda topítka (pokud jsou součástí terária) topí a udržují stálou teplotu, světla neprobíjí, rostliny nehnijí. Není žádoucí, abyste v teráriu manipulovali s vybavením několik dní po vypuštění zvířete. Vlhkost v teráriu se kontroluje na vlhkoměru, který je k zakoupení v chovatelských potřebách.

Řadu terarijních živočichů můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách. Některé želvy, ještěři a hadi z dovozu jsou dnes vzácní a chránění, a proto se u nich vyžaduje potvrzení o původu CITES, které vám prodejce poskytne. Případné kontrole musíte toto potvrzení ukázat, jinak se vystavujete vysoké pokutě a možnému trestnímu stíhání (za pašování zvířat).

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

CHILOBRACHYS FIMBRIATUS

Chov

Jedná se o stromového pavouka, který většinu času pobývá na stěnách terária, případně skryt ve svém pavučinovém doupěti. Terárium tedy musíte značně přizpůsobit požadavkům pavouka.

Snažte se vytvořit pavoukovi prostředí co možná nejpodobnější jeho přirozenému biotopu. Terárium doplňte kousky kůry či nějakou rostlinou. Veškeré věci umístěné do terária volte tak, aby se o ně pavouk neporanil. Taky je třeba se vyvarovat toho, že by se chovanec v záchvatu budovatelských tendencí podryl pod půlkilový kámen. Téměř nutností je miska s čistou vodou. Minimální velikost terária by měla být 30 x 30 x 20 cm (v x š x h). Vzdušná vlhkost se má udržovat kolem 70–80 %, teplotu přes den kolem 27 °C a noční kolem 20 °C. K vytápění terária postačuje vyhřívací kámen, denně by se mělo terárium rosit.

Do terária tomuto druhu musíme dát nějaké větve a více rostlin, aby po nich mohl lézt. Používáme pouze čisté přírodní materiály, jako hlínu, rašelinu, kůru, kokosovou drť. Je třeba zvážit některé průmyslově zpracované výrobky, neboť mohou obsahovat jedovaté impregnační látky a pojiva. Nedoporučuje se používat čistý písek nebo štěrk. Tyto materiály jsou totiž ve spojení se zbytky potravy a exkrementy ideální živnou půdou pro baktérie a roztoče.

Vybrané rostliny by měly být odolné, nesmějí být nijak ostré nebo mít trny, které by mohly vašemu chovanci jakkoliv ublížit.

Zdroj: Chilobrachys fimbriatus
Zveřejněno dne: 29.12.2015

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro hady

Jak jsme již několikrát zmínili, vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábějí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože se před svlékáním spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň slouží i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Nejčastěji využívané rostliny pro hady do terárií jsou potos, kapradina, tilandsie, fíkusy, ibišky, palmy dracény a sukulenty.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro želvy

Různé květiny umístěné v teráriu sice pěkně vypadají, ale v některých případech hrozí při požití nebezpečí otravy organismu želvy. Jestliže tedy chceme živé rostliny, tak umisťujeme do chovných prostor pouze osvědčené druhy květin a dáme je tak, aby želva na ně nedosáhla. Nebezpečné jsou například tis a diffenbachie a další. Stačí si najít, jaké rostliny jsou jedovaté, a ty prostě nepoužívat. Řešením jsou pro želvy rostliny umělé.

Vhodná rostlina do terária pro želvy je Adenium (pouštní růže) – pochází z Afriky a několika málo míst jihozápadní Asie. Nejznámější a také nejvíce pěstovaným druhem je Adenium obesum. Má ozdobný, od kořene zbytnělý lahvově tvarovaný stonek a především krásně kvete něžnými, růžově bílými květy, které jistě patří mezi nejkrásnější květy z říše sukulentů. Květy ale bohužel vykvétají teprve třetím až čtvrtým rokem. Listy má s ohledem na svoji velikost 4–10 cm dlouhé, lesklé, tmavě zelené a tuhé. Pozor, mléko, které z adenia vytéká při jeho poranění, je prudce jedovaté, proto by se měla rostlina umisťovat na vyvýšené místo.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana

Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.

Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.

Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).

Chameleon jemenský, agama kočinčinská, felsumy, anolis, pagekon řasnatý, lygodactylus wiliamsi – vhodný je potos, dracéna, fíkus, banánovník, palmy (různé druhy), sleziník, zelenec, filodendron, syngonium, bromélie, ibišek, kalatea.

Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.

Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

TERÁRIUM

Terárium pro chameleona

Základem pro úspěšný chov chameleona je vhodně zvolený typ terária, které musí vždy odpovídat danému druhu. Jedinou obecně platnou radou pro jejich chov je alespoň v základních rysech zachovat přírodní podmínky jejich domoviny.

Minimální velikost terária s ohledem na velikost chovance je přibližně 60 litrů (objem) pro chameleona o velikosti kolem 20 cm. Pro větší druhy, které dosahují v dospělosti kolem 40 cm, je potřeba terárium podstatně větší. Terárium proto volíme minimálně o objemu 180 litrů. Obsah vypočítáme, když znásobíme jeho strany v decimetrech. Obecně platí, že čím větší nádrž, tím lepší (lépe se vytvoří mikroklima a není zapotřebí tolik času k jeho údržbě). Terárium většinou zbudujeme ze skla. Pomocí silikonových lepidel lze slepit i poměrně rozměrné nádrže s objemem i několik stovek litrů. Je tedy vhodné jednu boční stěnu (nebo její část) nahradit jemným pletivem větrání terária. Pro chameleony je nutno zajistit dostatečný přísun světla (denně cca 11 hodin). Ve zverimexu je dobré koupit speciální zářivky obsahující UV paprsky, pro jejich pozitivní působení na kůži a vliv na syntézu vitamínu D3. V teráriu je potřeba udržet teplotu kolem 26 °C přes den (lokální ohřev i 35 °C) a přes noc nechat teplotu poklesnout cca o 5 až 10 °C. Řeší se pouze vypnutím všech tepelných zdrojů. Pro vyhřívání terária volíme lampu (osvit + ohřev), pro lokální ohřev se do terária umístí bodovka o výkonu, který je dostatečný pro ohřátí na příslušnou teplotu (pro malou část terária stačí žárovka 40 W). Pro udržení požadované vlhkosti v teráriu 40 až 50 % (podle druhu) je nutné terárium rosit. Chameleon špatně snáší postřik vodou, rosíme vždy do okolního prostoru terária. Na dno poklademe bio substrát (písek, drť), směs můžeme koupit ve zverimexu. Dno by mělo udržet vlhkost cca 48 hodin. Některé druhy vyžadují misku s vodou, jiné přijímají vodu z listů a kořenů. Obecně platí, že jak si chameleona naučíte, tak bude pít. Příjímání vody je pro něj velmi důležité, pozor na dehydrataci, pokud chameleon sám nepije, musíme ho napojit sami. Jako podklad do terária je nejvhodnější písek smíchaný s rašelinou 1 : 1.

Chameleoni všeobecně rádi šplhají do výšky, proto terárium vždy volíme tak, aby jeho nejdelší rozměr byla právě výška. Nikdy pro chameleony nepořizujeme terária s přístupem seshora. Vždy s posuvnými skly a terárium umístíme ideálně do výšky 1,2 m a výše, chameleoni jsou totiž stresovaní, když k nim přistupujeme shora, a mají rádi, když mohou vylézt vysoko a pozorovat okolí z výšky.

Terárium dále vybavíme větvemi nejedovatých stromů, přičemž platí, že čím víc větví mu dopřejeme, tím lépe se bude cítit. Dále je vhodné pořídit do terária nějakou popínavou rostlinu, kvůli udržování vlhkosti a estetickému vzhledu. Důležité je rovněž správné větrání (bez průvanu), to zajišťují mřížky mezi posuvnými skly a v horních rozích odvětrávací mřížky. Je vhodné do terária umístit pozadí.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

KRAJTA PÍSMENKOVÁ

Vhodné terárium

Pro chov jedné krajty písmenkové, která měří až 2,5 m, potřebujete terárium o rozměrech alespoň 250 x 125 x 200 cm. Je-li krajta větší, terárium by mělo mít rozměry minimálně 375 x 250 x 200 cm. Na dno terária dejte borku z pinie nebo podobný substrát. Do prostoru dále umístěte velkou koupací nádrž a silné větve k lezení (potřeba lézt po větvích od druhého roku života postupně slábne a krajta se pohybuje většinou po zemi). Zapomenout nesmíte ani na úkryty, například ve formě pařezů. V teráriu udržujte teplotu 25–32 °C přes den, v noci ji můžete nechat klesnout až k 18 °C. Jedinci původem z volné přírody (zvláště z jihu Afriky) by měli 2–4 měsíce zimovat.

Zdroj: Krajta písmenková
Zveřejněno dne: 29.9.2016

TERÁRIUM

Terárium

Terária lze rozdělit do tří základních skupin:

  • Pouštní (případně polopouštní) terárium je suché, s pískem, kameny, suchými větvemi, bez rostlin nebo s rostlinami sukulentního typu. Do tohoto terária můžete umístit stepní želvu, gekony, agamu i některé hady.
  • Tropické terárium musí udržovat vlhkost. Jako podklad se používá rašelina, lignocel, kokosové vlákno, kůra. Osázejte ho živými rostlinami, broméliemi, tilandsiemi, kapradinami, mechem a jinými. Tropické terárium je vhodné pro řadu ještěrů, hadů, bezobratlých živočichů a žabek.
  • Paludárium je třetí typ terária. Je to kombinace tropického terária a akvária. Ve vodní části můžete chovat vodní želvy a některé nenáročné akvarijní ryby. V pozemní části žabky, různé druhy hadů a ještěrů vyhledávající vodní tůňky.

Všechny tři druhy terárií musíte přizpůsobit chovanému živočichovi. Především zajistit dostatečné osvětlení, vyhřívání, cirkulaci vzduchu, dostatek úkrytů, potravu a pitnou vodu.

Osvětlení do terária kupujte v prodejnách s odbornou obsluhou. Ve všech typech terárií by měly být 2 druhy osvětlení. Denní bílé světlo s UVB zářením (pokud se nerozhodnete chovat nočního tvora) a výhřevná žárovka jako zdroj tepla. Čím hlubší (vyšší) terárium bude, tím důležitější je i síla světla, které by mělo dostatečně osvětlovat i rostliny ve spodní části terária. Na žárovku byste měli zakoupit speciální kryt, aby nedošlo k popálení zvířete při náhodném dotyku.

U vytápění terária platí, že by se teplota uvnitř měla pohybovat od 28 °C s lokálním vytápěním (pod žárovkou až 40 °C). V chovatelských potřebách lze zakoupit například i topné kameny, které se hodí pro pouštní nebo polopouštní ještěry (agamy vousaté, krajty královské). Co se osvětlení a vytápění týče, čas nám mohou ušetřit automatické spínací hodiny. Zvířeti prospěje přesný denní a noční režim. Ke spínacím hodinám je možnost připojit i automatické rosení.

Větrání je také velmi důležité. Profesionální terária jsou vyráběna tak, aby splňovala podmínky pro cirkulaci vzduchu. Nevětratelné terárium se může stát zdrojem plísní. Bez účinné cirkulace by mohlo dojít až k úhynu zvířete. Není proto vhodné použít místo terária akvárium, pouze v případě odborných a finančně nákladných úprav.

Voda musí být součástí každého terária. Misku zajistěte vždy tak, aby nemohlo dojít k jejímu převrácení. V paludáriích s větší vodní plochou vodu filtrujte nebo často a pravidelně měňte. Pouštní terária denně lehce roste (agama vousatá nepije stojatou vodu, ale pouze rosu).

Rostliny, kterými osazujete terárium, nesmí být jedovaté. Mezi teraristy jsou oblíbené tyto nejedovaté rostliny, které se hodí spíše do sušších terárií (šplhavec, tlustice, pepřinec nebo tilandsie). Do tropických terárií lze použít například dračinec, ledviník, zelenec, poděnku nebo toulitku.

Při výběru nového přírůstku lze postupovat koupí konkrétního zvířete, kterému zbudujete příbytek na míru, nebo máte konkrétní představu terária a rádi byste jej teprve osídlili. V obou případech je důležité si předem ujasnit, kolik času a financí můžete teráriu věnovat. Náklady na zakoupení a vybavení terária a koupi zvířete mohou být značné, ale jednorázové. Pravidelné náklady zůstávají na osvětlení, vytápění a krmení. Naproti tomu časové nároky u dobře osazených terárií jsou nepatrné. Některé druhy plazů a ještěrů se krmí s několikadenními přestávkami. Neohrozí je tedy ani vaše týdenní dovolená.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

PAGEKON ŘASNATÝ

Terárium

Pro jeden pár pagekonů řasnatých potřebujeme terárium o rozměrech alespoň 60 x 60 x 100 cm. Na dno položíme rašelinu, kterou udržujeme stále vlhkou. K lezení a k úkrytu rozložíme v teráriu tenké větve, korkové roury, kořeny a vysadíme vhodné rostliny (například fíkus nebo filodendron). Zařízení terária doplňuje mělká miska s vodou.

Pagekon řasnatý požírá běžný hmyz, v obchodě zakoupený hmyz; občas ovocnou drť.

Vzhledem k přirozenému prostředí, kde pagekoni žijí, by se měla v teráriu udržovat teplota přes den v rozmezí 22–27 °C, přes noc může klesnout až na 20 °C (zkrátka v obou případech pokojová teplota). Terárium zařizujeme jako tropické, teplota by se měla pochybovat kolem 25 až 30°C, s nočním poklesem na pokojovou teplotu (čili zdroj tepla vypínáme).

V teráriu by neměly být ostré předměty (špičaté kameny), protože pagekonci rádi skáčou a mohli by se o ně poranit.

Zdroj: Pagekon řasnatý
Zveřejněno dne: 12.5.2017

TERÁRIUM

Terárium pro hada

Terárium pro hada se odborně nazývá vivárium. Jeho velikost volíme podle zvoleného druhu hada. Vzhledem k tomu, že různé druhy mají různé velikostní požadavky, měli bychom se informovat prostudováním odborné literatury. Všeobecnou zásadou ovšem je, že délka terária by měla být minimálně tři čtvrtiny délky hadího těla. To platí pro zemní hady, u hadů stromových a šplhavých totéž platí pro výšku terária. Vivárium by mělo být dobře větrané, nesmí v něm však vznikat průvan, vhodné je, pokud je větrací mřížka ve stropě terária, takovéto odvětrávání je pro hady dostatečné. Co nesmíme opomenout, je velikost větracích otvorů, mláďata se protáhnou velmi úzkými prostorami, proto nejsme-li si jistí, zda nehrozí útěk hada, zajistíme větrací otvory pro jistotu pletivem. Pozor i na dvířka, obzvláště na ta posuvná, stačí špatně dovřít a plaz si rychle najde cestu na svobodu. Přesto nevolíme vivária s dvířky ve stropě, manipulace seshora je pro hada stresující, jelikož v přírodě mu právě shůry hrozí nejvíce nebezpečí.

Vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože před svlékáním se spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň bude sloužit i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Vzhledem k tomu, že had potřebuje místo k vyhřívání, volíme buď osvětlení s výhřevnou žárovkou, nebo topný kámen, či kabel. Rozhodně nesmí chybět UV žárovka či zářivka. Velikost vyhřívacího místa by měla být taková, aby postačila i v dospělosti. Abychom mohli teplotu kontrolovat, je nutné pořídit si teploměr. Po ruce by měl být i vlhkoměr, abychom zjistili, zda v teráriu není příliš nízká, nebo naopak vysoká vlhkost.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

JEŠTĚRKY FELSUMA

Terárium pro felsumy

Pro felsumy je ideální zvolit vysoké terárium, které bude co nejlépe imitovat jejich přirozené prostředí – tedy korunu listnatého tropického stromu. Obecně by mělo být terárium pro felsumy co nejprostornější, jak to jen dovolují podmínky chovatele. Velikost terária závisí i na tom, zda má chovatel v úmyslu felsumy rozmnožovat, bez ohledu na to je však nejlepší chovat felsumy po dvojicích – pouze jednoho samce a jednu samici. I při neodborné péči je velmi pravděpodobné, že se budou felsumy pářit a nakladou vajíčka.

Terárium pro felsumy je vhodné vybavit množstvím vodorovně i svisle umístěných větví, nejlépe bambusových, v průměru širokých alespoň 1,5 cm, felsuma se tak bude moct ukrýt uvnitř duté větve, případně dovnitř naklade i vajíčka. Terárium lze doplnit olistěnými větvemi, které jsou jednak esteticky zajímavé, jednak se na nich dobře drží vlhkost. Terárium je nutné rosit minimálně jednou denně. Měla by zde být umístěna i vodní nádrž.

Zdroj: Ještěrky felsuma
Zveřejněno dne: 25.11.2015

TEJU ČERVENÝ

Teju žakruarú

Teju žakruarú (Tupinambis teguixin) obývá ve volné přírodě severní část Jižní Ameriky, Střední Ameriku a také karibské ostrovy. Obývá deštné pralesy, savany a otevřenou travnatou krajinu, kde si s oblibou vyhrabává obytné dutiny.

Dospělí jedinci tohoto druhu dorůstají délky až 1,35 metru, z toho ovšem tvoří celý jeden metr ocas. Tento druh je zbarven černožlutým mramorováním, v němž na hřbetě převládá černá a na břiše naopak žlutá barva. Může být naznačeno podélné i příčné pruhování. Rozmístění a tvar skvrn a skvrnek je přísně individuální a může sloužit jako určovací znak jednotlivce, něco jako otisky prstů u lidí. Zadní polovina ocasu je světle a tmavě příčně pruhovaná. S přibývajícím věkem zbarvení těla tmavne. Teritoriální samečci jsou větší než samičky. Mláďata umí v nebezpečí běžet po zadních končetinách. Hmotnost dorostlých jedinců se pohybuje kolem 4 kilogramů. Samečci mají dobře vyvinuté preanální a stehenní póry.

Pro jeden dospělý pár ještěrů těchto plazů potřebujete terárium o minimálních rozměrech 250 x 100 x 100 cm. Pro každého dalšího jedince musíte plochu terária zvětšit o 20 %. Na dno položte 20–30 cm vysokou vrstvu směsi písku a jílu, kterou udržujte stále mírně vlhkou. Podrost, ve kterém se teju žakruarú pohybuje ve volné přírodě, simulujte silnějšími kořeny, větvemi a kusy korku. Zařízení by měly tvořit především silné větve a různé dřevěné police určené ke šplhání. Nezbytná je miska s vodou k napájení.

Teplota uvnitř celé ubikace může být běžnou teplotou pokojovou, kolísající v závislosti na ročním období mezi 22–28 °C ve dne a 18–26 °C v noci. Důležité je však lokální vytápění, které dovoluje zvířatům vyhřát se na několika exponovaných místech, a to až na 45 °C. Vlhkost je nutné regulovat večerním rosením, klidně přímo na těla živočichů.

Teju žakruarú požírá z 60–80 % hmyz, zbytek tvoří drobní hlodavci, vejce, kuřata a také ovoce. Hovoří se o něm jako o druhu vysloveně nebezpečném, který napadá člověka takřka bez výstrahy, je nervózní, útočný.

K páření dochází zpravidla po skončeném zimním klidu. Samec se při námluvách přibližuje k samičce a s pocukáváním celého těla se ji snaží olizovat a něžně okusovat směrem od ocasu k hlavě. Samička zprvu uniká a nechává se přemlouvat, dokud ji nakonec sameček neuchopí za kůži v zátylku. Pak ji zadními končetinami dráždí v pánevní oblasti, načež samička zvedá ocas a dochází ke spojení.

Zhruba 6 týdnů po páření klade samice 4–10, ale také až 30 vajec. Ne každé pozorované páření však vede k následné snůšce vajec. Inkubace trvá kolem 160 dní a mláďata měří po vylíhnutí přibližně 22 cm.

Zdroj: Teju červený
Zveřejněno dne: 25.1.2017

AGAMA

Terárium pro agamy

Vybíráme buď terárium pouštního (agama límcová, vousatá), nebo tropického (agama kočinčinská) typu, ale vždy dostatečně velké. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Nepodceňujte nikdy u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.

Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.

Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech – proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když agamy pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.

Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.

Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení, neboť jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je nutné osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária pak výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.

Pro zdravý a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.

U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6–12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.

Zdroj: Agama
Zveřejněno dne: 2.2.2016

AGAMA

Chov – specifikace

Agamy většinou nebývají agresivní. Pokud chováme více agam společně, mohou být občas agresivní vůči sobě navzájem (například při sporu o potravu). Většinou se však jedná jen o malé potyčky. Velmi agresivní ale mohou být vůči sobě dva samci, tudíž nelze mít dva samce společně v jednom teráriu. Jsou velmi teritoriální a nesnesli by se – mohli by se vážně poranit, případně by mohl jeden druhého i zabít. Poražený jedinec totiž nemůže z uzavřeného terária uniknout, jak by to udělal ve volné přírodě. Agresivní vůči sobě mohou být ale i samice. Samice před snůškou bývají neklidné, pobíhají po teráriu, hrabou a hledají vhodné místo pro svou snůšku. Není vhodné je v tomto období vytahovat ven z terária a rušit.

Plachá mohou být především mláďata, a to platí dvojnásob při zakoupení a umístění do nového prostředí. Vždy se potřebují aklimatizovat, potřebují nějaký čas na „rozkoukání“. S postupem věku agamy svou plachost ztrácejí a stávají se klidnými (ve většině případů).

Agamy si obvykle na kontakt s člověkem dobře zvyknou. Je to ještěr, který kontakt s člověkem snáší nejlépe. To ale v žádném případě neznamená, že je agama nějaký „mazlíček“. Neustálé tahání ven z terária a muchlování zde nepřipadá v úvahu. Pořád je to ještěr, pro kterého takové jednání není vůbec přirozené. Agama není pes a nepochopí, proč ji člověk vytahuje ven, proč ji hladí a nosí. Určitě není dobré agamu vytahovat z terária každý den, natož několikrát denně. Nejspokojenější jsou vždy ve svém teritoriu – v teráriu. Přílišnou manipulací agamu zbytečně stresujeme. 1x týdně jí můžeme dopřát volný pohyb po pokoji, aby se proběhla. I to největší terárium není pro agamu dostatečně velké, pokud jde o pořádné „proběhnutí se“. Zde ale pozor, aby byl pokoj dostatečně zabezpečen, aby nemohla někam zalézt a v horším případě tam uvíznout. Taktéž ji nepouštíme na studené dlaždice a podobně, nenecháváme ji běhat v místech, kde je nízká teplota. Proběhnout se může dle potřeby půl hodiny či 10 minut, záleží, jak se agama bude chovat. Pokud bude spokojeně pobíhat a šmejdit, klidně ji necháme déle. Pokud se bude chtít schovat a bude „nesvá“, dáme ji zpět do terária. Jestliže budete chtít takto nechat agamu jednou za čas proběhnout, pouštějte ji vždy ve stejné místnosti, tedy tam, kde to zná. Neustálé změny prostředí ji mohou zbytečně stresovat. Samozřejmě ji takto proběhnout nemusíte dávat vůbec. Také nedáváme agamu ven ve chvílích, kdy v klidu odpočívá nebo se vyhřívá pod lampou. Proběhnout ji můžeme nechat v případě, že v teráriu pobíhá a šmejdí.

Agamu můžeme položit také na parapet, kde s oblibou z okna sleduje dění kolem. Jsou to velcí zvědavci. Toto „vysedávání“ na parapetu agamy potřebují ke svému zdraví – zabezpečíme jim tím totiž nezbytný přísun světla. V teráriu nikdy nezajistíme takovou intenzitu, jaká je venku. Pokud máme za okny sítě proti hmyzu, můžeme v létě nechat okna otevřená a na agamu může přes síť dopadat sluníčko. Jak jistě všichni víte, UV-B záření je pro agamu nezbytné a jakýkoliv umělý zdroj UV-B (výbojka, kompakt) se nikdy nevyrovná slunci. Takže pokud necháme agamu za otevřeným oknem se sítí, dopadá na ni jak potřebné UV-B záření, tak správná intenzita světla (UV-B záření přes sklo neprochází).

Dále vyndáváme agamu z terária ven v případě měření a vážení a také po svleku, abychom zkontrolovali, zda jí například na prstech či konci ocasu nezůstala nesvlečená kůže.

S mláďaty manipulujeme minimálně, zvláště pokud se jedná o nově zakoupené jedince. Agamu musíme nechat v novém prostředí aklimatizovat. Samozřejmě že je lákavé se s novou agamou co nejblíže „seznámit“, ale opravdu je důležité jí dát zpočátku čas a na „ochočení“ jít pomalu a s klidem. Pokud bychom ji nadměrně vytahovali ven z terária, mohly by se u ní projevit zdravotní problémy jako například nežravost, apatie a podobně. Ze stresu může agama dokonce i zemřít. Takže mladé agamy necháme v klidu, nevytahujeme je ven, pouze je sledujeme a případně měříme a vážíme. Každá zbytečná manipulace navíc agamu zatěžuje. Pokud chcete zdravou a vitální agamu, dopřejte jí čas. V dospělosti poté není s manipulací problém.

Agamu nebereme jen za břicho – potřebuje mít i nějakou oporu v nohou. Dospělou agamu tedy vytahujeme ven z terária tak, že ji jednou rukou uchopíme pod hrudníkem, pod předníma nohama, a druhou rukou pod zadníma. Agama tak má oporu a „nemrská“ sebou. U mláďat je uchopení jednoduché – při vyndávání ven z terária je snadno celé uchopíme jednou rukou.

Zdroj: Agama
Zveřejněno dne: 2.2.2016

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Nejlepší živé rostliny do terária

Terárium je prosklené nebo jinak kryté zařízení, v němž se chovají živočichové různých, především však exotických druhů. Cílem teraristy je chovat živočicha v co nejpřirozenějších podmínkách, které simulují jeho původní biotop (stanoviště, životní prostor).

Podobným zařízením je akvaterárium, známější pod názvem paludárium, které se od terária liší pouze stálou vodní plochou, jak samotný název napovídá. Například při chovu pouštního terarijního živočicha použijete suchý písek, kameny a pouštní rostliny, při chovu obojživelníka v paludáriu zasadíte bujnou vlhkomilnou zeleň, přidáte vodní rostliny, zeminu, kameny a podobně.

Rostliny do terárií volíme podle vlhkosti a teploty, které konkrétní druh živočicha v chovném zařízení potřebuje.

Podle teploty dělíme terária na pouštní (jsou suchá a velmi teplá, s teplotou kolem 40 °C); tropická (vytápí se na 30 °C); subtropická (s teplotou kolem 25 °C) a terária mírného pásma (teplota se většinou udržuje přes 20 °C).

Při výběru terarijních rostlin je nutné přihlédnout k jejich nárokům. Ne každý druh patřící do biotopu vámi chovaného živočicha snese omezené podmínky, i kdyby se co nejvíce podobaly těm přírodním. Největším problémem je nedostatek světla, proto dobrou volbou vhodného osvětlení zvýšíte možnost širšího výběru rostlinných druhů.

Poté, co si novou rostlinu přinesete domů, osprchujte ji – může být totiž postříkána nějakým ošetřujícím chemickým přípravkem.

Nejčastěji užívané terarijní rostliny jsou šplhavník (Epipremnum aureum), lopatkovec (Spathiphyllum floribundum), monstera (Monstera), fíkus (Ficus) a různé mechy.

Je problém osadit rostlinami terárium, které se vytápí na vyšší teploty kolem 30 °C, protože dochází hlavně v zimních měsících k velké nerovnováze světla a tepla. Čím vyšší máme teplotu, tím více světla rostliny potřebují a naopak. Při vyšších teplotách rostliny vyčerpávají rychle zásobní látky, které načerpaly během jarních a letních měsíců. Žijí vlastně na dluh, neboť mají málo světla a nedovedou si fotosyntézou vytvořit látky potřebné k životu. Další problém spočívá v tom, že málokdo má terárium u okna. V zimních měsících je intenzita světla tak malá, že i venku je světla nedostatek. Z toho mála nám ještě něco ubere okenní tabule a v místnosti pak světlo ubývá do čtverce tak, že například jeden metr od okna je již jen asi 25 % světla. Vypadá to sice, že těsně u okna a třeba 2–3 m od okna je světla stejně, není to však bohužel pravda, neboť lidské oko je přizpůsobivé množství světla a nedokáže to posoudit. Pokud tedy máme terárium hned vedle okna, je také intenzita světla nevyhovující, toto se však dá vyřešit umělým přisvětlováním. Nestačí však na to žárovky, které se často používají na vyhřívání terárií. Žárovka má špatné složení světelného spektra, vhodnější jsou výbojky a zářivky. K dostání jsou i speciální zářivky na rostliny a akvária, které jsou ideální. Svítit by se mělo 10–12 hodin denně a zdroj světla by neměl být od rostlin dál než 50 cm. V dnešní době není problém toto plně automatizovat spínacími hodinami, výhodou zářivek je i malá spotřeba elektrické energie. Tímto způsobem je možné pěstovat spoustu druhů rostlin, hůře se takto pěstují jen druhy, které v přírodě rostou na plném slunci, takže mají k dispozici několik tisíc luxů, což se dá umělým osvětlením těžko nahradit. Patří sem hlavně kaktusy, sukulenty a některé druhy palem.

Některé rostliny, jako například bromélie, se dají naaranžovat v teráriu i na větev. Rostlinu vytáhneme z květináče, kořenový bal obalíme mechem, kokosovým vláknem a omotáme drátem, silonem nebo jemnějším pletivem a upevníme na větev. Bromélie zadržují ve svém středu vodu, takže jde o ideální rostliny k chovu některých žab. Některé rostliny se dokážou plazit po dřevě, kamenech nebo polystyrénu, například Ficus pumila nebo Hedera helix, takže jimi můžeme nechat porůst třeba celou zadní stěnu terária, což vypadá velice efektně. Nejlépe se vytvářejí terária pro různé druhy žab, sklípkany, menší plazy. Problém je jen s plazy, kteří rostliny okusují.

Rostliny nikdy nepřeléváme, všechny uvedené rostliny potřebují být vlhké, ne však přemokřené. Pokud hodně zaléváme, vytlačíme z půdy kyslík a odumřou nám kořeny. Většina rostlin spíš snese krátké vyschnutí substrátu než přemokření. Pozor také na jedovaté druhy, jako například Datura, Diffenbachia, Ardisia, Oleander, Croton, Cyclamen, Hoya, Ephorbia, Dipladenia. Nevhodné do terária jsou rovněž všechny subtropické rostliny, které v zimních měsících vyžadují teploty mezi 5–15 °C. Do této skupiny patří například myrta, olivovník, granátové jablko, vavřín, citrus, kamélie, čajovník.

Mezi vhodné druhy rostlin do terárií patří kupříkladu celá čeleď broméliovitých. Jedná se o rostliny, které většinou žijí na stromech, takže je můžeme pěstovat na dně terária i na kamenech a větvích. Do této čeledi patří nejenom Guzmania, Neoregalia, Aechmea, Vriesea, Cryptanthus, ale i rod Tillandsia s asi 450 druhy. Tilandsie je možné lepit na kameny nebo větve. Mají však vyšší nároky na světlo než ostatní bromélie, hlavně pak druhy s hodně stříbrnými listy. Tilandsie jsou velice nenáročné rostliny, které ve své domovině ve Střední a Jižní Americe rostou nejenom na stromech a skalách, ale i na kaktusech, drátech elektrického a telefonního vedení, na střechách a podobně. V přírodě rostou v podstatě jen z prachu a rosy. Tilandsie dorůstají dle druhu většinou 5 až 30 cm, větší druhy jsou spíš výjimkou. Jsou to rostliny, které mohou růst bez kořenů, některé druhy kořeny ani netvoří, můžeme je lepit jakýmkoliv lepidlem, nejlépe však silikonovým tmelem. Tilandsie kvetou většinou fialovými květy, kvetení trvá 4–6 týdnů. Tilandsie snesou i velice suché terárium, musíme je však minimálně 1× denně porosit nebo namočit.

Z dalších rostlin se do terárií hodí Selaginella, Adiantum, Pteris, Asplenium, Nephrolepis, Anthurium, Tradescantia, Philodendron, Hedera, Scindapsus, Peperomia, Platycerium, Ficus pumila, Fittonia, Chlorophytum. V teráriu můžeme také pěstovat některé druhy orchidejí, vhodné jsou rody Oncidium, Brasia, Phalaenopsis, Paphiopedium, Cattleya. Většina orchidejí roste epifytně (na stromech), pěstujeme je proto buď přivázané s kouskem mechu na kůře, nebo v květináčích, nikdy však v běžném substrátu, ale ve směsi dubové či borové kůry, kousků polystyrénu, mechu a dřevěného uhlí. Zaléváme vždy až po krátkém vyschnutí. Většina popsaných rostlin v dospělosti dosahuje velikosti 5 až 20 cm, jsou proto do terárií vhodné nejenom pro svou nenáročnost, ale i velikost.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

TERÁRIUM

Terárium pro agamu vousatou

Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.

Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.

Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.

Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.

Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.

Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.

Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.

U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015