Informace od profesionálů

MENU

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

VYKOUSÁVÁNÍ CHLUPŮ U PSŮ

OBSAH

Prevence

Prevencí proti ušnímu i kožnímu svrabu je jednak vyvarovat se kontaktu s dalšími zvířaty, jednak pravidelně prohlížet a čistit uši. Jestliže máte doma dlouhosrstého pejska, pravidelně jej kartáčujte, odstraňujte chuchvalce chlupů a jeho kůži prohlížejte. Lysinám a dalším kožním problémům vždy věnujte pozornost.

Zdroj: Svrab u psa

Diskuze

V diskuzi ŠUPINATĚNÍ KŮŽE - se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Havlátová.

Dobrý den, mohu se zde zeptat, co je nejvhodnější pro léčbu šupinaté kůže a mírné zarudnutí na hrudníku a břicha. Co nejlépe na podporu růstu chlupů a přesrtění. Děkuji. Ing.Bc.Eva Havlátová, 602508885

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Šupinatění kůže -

Příznaky

Nejvýraznějším projevem možné alergie jsou nezvladatelné pocity svědění v důsledku zánětu kůže (mezi nejsvědivější oblasti patří meziprstí, nadprstí, hlava, tváře, spodní strana krku, hruď a břicho). Pes si postižená místa úporně drbe. Po rozhrnutí chlupů často vidíme podobné zarudlé boláky jako u lidských případů alergie. Může se připojit slzení a kýchání. Dalšími možnými příznaky alergie jsou zarudlá kůže ušních boltců, záněty kůže nebo svědivý ekzém v okolí análních žlázek.

Zdroj: Alergie na trávu u psa

Diskuze

V diskuzi PSÍ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jarolímová.

Dobrý den, mám dotaz ohladně psa tchýně. Slezla ji srst, takže je jako stažený králík. Pouze na hlavě ji zůstalo pár chlupů. Může mě někdo dát typ, co by to mohlo býti. Po návštěvě u nich se náš pes dost často olizuje a kouše se na tlapkách. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.

Podle mě to bude nějaká alergie, zkoušela jste změnit granule?

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto

Střih yorkshirského teriéra

Yorkshirsky terier vyžaduje mimořádnou každodenní péči o srst, česání, rozplétání zacuchaných partií, u výstavních jedinců dokonce „balíčkování“. Jeho srst je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, jemná, lesklá. Zbarvení tmavě ocelově modré (ne stříbřitě modré) dosahuje od týlního hrbolu ke kořeni ocasu, nikdy není smíchané se žlutými, bronzovými ani tmavými chlupy. Srst na hrudi je bohatá, jasně tříslová. Veškerá tříslová srst je tmavší u kořínků než uprostřed a směrem ke špičkám chlupů se plynule zesvětluje.

Zde můžete zhlédnut video zachycující stříhání jorkšírského teriéra.

Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy

Diskuze

V diskuzi VYKUSOVÁNÍ CHLUPŮ U ZAKRSLÉHO KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Dušková.

Dobrý den, nemá prosím někdo zkušenosti s tím, že si zakrslý králík začal vykusovat chlupy? Nejprve na břiše, teď si okusuje i přední packu. Chlupy má vykousané až na kůži. Králíkovi je 5 let. Byli jsme s ním na veterině, tam mu diagnostikovali zánět močového měchýře, ale na problém s chlupy doporučili jen měsíčkovou mast. Za odpovědi předem děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Dvorakova.

Já to znám od samiček, když se mají narodit malí králíčci, tak maminka si v trhá chlupy až na kůži, aby mohla kojit jednak, lépe drží a najdou bradavky a jednak těmi chlupy přikrývá králíčky, aby jim nebyla zima a odkrývá. Někdy jsou i králíci kluci zmatení, na kastrovaného kluka mě skočila samice a on si začal stavět hnízdo a dělat důlek. Za krkem to bývá vlhčí kůže. Není to holka? Nám prodali v City Parku ve Zverinexu Boba a pak jsme zjistili, že to je Bobinka a čeká malé.

Zdroj: diskuze Vykusování chlupů u zakrslého králíčka

Léčba

K vyšetření přítomnosti trudníka se používá hluboký kožní seškrab a odběr chlupů. Seškrab i odběr chlupů se provádí v místech, kde nemocná tkáň přechází ve zdravou. Chlupy jdou v těchto místech lehce vytrhnout, spíše vypadávají samy. Bolestivost vyšetření je závislá na oblasti, odkud se vzorek odebírá. Převážně ho ale psi snášejí dobře.

Názory na léčbu se různí. Je nutné se vyvarovat léčení steroidy, které snižují obranyschopnost. Nejšetrnějšími způsoby léčby jsou například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak pro majitele, a to kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i člověka jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.

Dezinfekce prostředí je mýtus, který se nezakládá na pravdě. Neexistuje jiná prevence než koupě štěněte od naprosto zdravých rodičů. Bohužel ne vždy je možné rozpoznat, zda jsou, či nejsou rodiče zdraví. Mnohdy to ani chovatel sám neví.

Zdroj: Trudník psí

Diskuze

V diskuzi KRÁLÍK DOMÁCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Terrichová zdenka.

Dobrý den,chováme králíky již několik let.Letos se nám stalo,že samice porodila,měla krásné hnízdo,kde se hýbala mláďata.Po asi třech dnech se najednou většina chlupů "ztratila".našli jsme jich celou kupu pod králíkárnou vzadu,nikde žádní mladí.V rožku králíkárny je dírka průměru asi 3-4 cm.Může nám někdo poradit,co to mohlo být a jak králíky ochránit?Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír Hánečka.

PT.
Myslím si, že tou dírkou se do hnízda dostali mladí potkani a mladé králíčata vytahali a zkonzumovali.
Lasička by to neudělala.

Zdraví
LH

Zdroj: diskuze Králík domácí

Línání

Línání je přirozený proces obnovy srsti. Nastupuje sezónně a je ovlivněno především délkou světelného dne a nepatrně i teplotou. Dochází k němu 2krát do roka. Na jaře se zvířata zbavují zimní srsti a na podzim se touto zimní srstí opět vybavují. Línání v mírné formě probíhá celoročně, souvisí to s růstovým cyklem chlupů, jehož fyziologická délka trvá přibližně 1 měsíc. Bývá označováno jako fyziologické línání.

Línání je nejvýraznější u přírodních plemen se střední srstí, která obsahuje sekundární chlupy (podsadu) a terciární chlupy (chmýří). Do této kategorie patří ovčáci a teriéři.

Zvířata žijící celoročně v bytě mívají sezónní línání méně výrazné, zato línají průběžně celý rok ve zvýšené míře.

Zdroj: Vypadávání srsti u psa

Diskuze

V diskuzi DEMODEX LÉČBA RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Jak vyléčit doma demodex u psa. Je celý zarostlý, ale na hlavě má jěště stále fleky bez chlupů

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Demodex léčba recenze

Microsporum canis u kočky

Microsporum canis je plísňové onemocnění kůže, chlupů a drápků.

Spory plísní, které jsou v prostředí i v srsti zvířat, u zdravých a imunitně silných jedinců nevyvolávají žádné příznaky onemocnění. Nemoc proto postihuje nejčastěji kočky mladší 12 měsíců a stará, silně stresovaná nebo imunitně oslabená zvířata. Klinické příznaky jsou rozmanité, od menších ohraničených ložisek v průměru do 2–3 cm až po celotělové vypadaní chlupů se svědivou a zánětlivou reakcí. Nejčastěji však pozorujeme šupinatění a zvýšenou lámavost chlupů na hlavě, krku a končetinách. Predisponovány jsou perské kočky.

V současnosti je v ČR registrovaný veterinární imunopreparát, vakcína, po jejíž aplikaci a revakcinaci vzniká do jednoho měsíce imunita přetrvávající nejméně jeden rok. Vakcinaci je možno použít i v rámci léčby dermatofytózy. Při léčbě je někdy nutné aplikovat i třetí vakcinační dávku za 10 až 21 dnů po revakcinaci. Léčba onemocnění trvá minimálně 4 až 6 týdnů.

Kočky s malými, dobře ohraničenými ložisky většinou nepotřebují ostříhání, ale při rozsáhlejším postižení musí být především dlouhosrsté kočky ostříhány po celém těle a chlupy by se měly spálit, čímž se výrazně snižuje kontaminace prostředí sporami plísní. Pro ošetření ložiskových změn jsou vhodná topická lokální antimykotika. Při rozsáhlejším postižení jsou preferovány koupele v enilconazolu nebo v síře (6 g/l). Doporučuje se i nasazení celkových antimykotik na bázi ketokonazolu, itrakonazolu nebo grizeofulvinu. V domácnosti je nutno denně vysávat postižené chlupy a plísňové spory. K ošetření prostředí je vhodný enilconazol ve spreji. Kotce a povrchy, které snáší ošetření dezinfekčními roztoky s chlórem, doporučujeme denně omývat.

Dermatofytní plísně jsou přenosné na člověka, je proto vhodné věnovat léčbě zvířete dostatečnou pozornost a dodržovat zásady hygieny.

Zdroj: Vyrážka u koček

Diskuze

V diskuzi KOCKA-STRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Dobry den mam 10-i mesicni kocku ktere se z niceho nic behem odpoledne udelala na zadech lysina cca 2x1 cm (vypadalo to jako by ji nekdo v tom miste oholil ziletkou). Pak ji to zacalo mokvat a udelal se strup. Obvazali jsme ji to aby si to nemohla skrabat. Co to muze byt? Kocka se mnou chodi na zahradu ale je na voditku a do styku s jinymi zviraty neprijde. Dekuji za vasi odpoved. Hana
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.

Dobrý den,
podle akutního průběhu a obrázku soudím na tzv. Hot-spot neboli pyotraumatickou dermatitidu, přesnou diagnózu je ale možné potvrdit pouze naživo.
Primární příčinou Hot-spotů je např. škrábnutí, bodnutí hmyzem, přisáté klíště, atd., kočička či pes si ale následně místo lížou či škrábou, čímž vznikne mokvavé, velmi bolestivé ložisko bez chlupů.
Terapie zahrnuje vystříhat chlupy v okolí postiženého místa, důkladně jej vydezinfikovat - vhodná je např. betadina a následně kombinovat lokálně antibiotika proti infekci s kortikoidy, které sníží svědění a bolestivost. Pokud je ložisko větší, bývají nutná i celková antibiotika.Samozřejmostí je zamezit dalšímu škrábání a olizování např. ochranným límcem.
Postižené místo je pro kočičku opravdu velmi bolestivé a může se rychle šířit, proto bude včasná návštěva ordinace nutná.
Hezký večer,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Kocka-strup

Dermatofytóza u koček

Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.

Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočka může být ale také pouze přenašečem, aniž sama onemocní. Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.

Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Vhodné je domácnost pravidelně vysávat a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se tak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání jedině očkování. Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.

Zdroj: Vyrážka u koček

Všenka u koček

Všenky jsou šedobílí paraziti velikosti 1–1,5 mm, živí se kožními šupinami a sekrety kožních žláz. Obvykle se vyskytují v oblasti hlavy, krku, zadních nohou a často ve vírcích srsti. Všenka naklade až 300 hnid. Dospělá všenka i její nymfa jsou velmi rychlé, chceme-li ji chytit, tak nejlépe do 5cm proužku izolepy, kterou několikrát za sebou rychle přitiskneme ke kůži do náhle odhrnuté srsti, například za hlavičkou na krku. Půlmilimetrové hnidy jsou nalepovány k rostoucímu chlupu zespod u kůže a pak zavíčkovány. Jak chlup roste, posunuje se nalepená hnida dále od kůže kočky. Hnida je zprvu bílá, pak tmavne (v bílé srsti můžete tmavou hnidu krásně vidět), hnidu lze velice obtížně odlepit, neboť velmi dobře na chlupu drží a je velice drobná. I mrtvé hnidy a jejich zbytky po vylíhnutí drží ještě dlouho na chlupu, odpadnou až po týdnech. Celkový vývoj všenky trvá 2–3 týdny. Mimo hostitele přežije 1–2 dny.

Ke svědění a neustálému olupování kožních buněk se často přidá plíseň a svrab a celou situaci tak zkomplikují. Kočka se všenkami nakazí od jiných koček, hřebeny či prostředím, kde žije infikované zvíře, ale také to může být kontakt s podložkou na výstavách, kam takový černý pasažér seskočil.

Jdou všenky na člověka

Všenky u lidí jsou druhově specifické, takže přenos všenky na člověka není možný.

Jak se zbavit všenek

Nejdříve zahubte parazita použitím minerálního spreje nebo prášku Insekt-Ex, poté kočku vykoupejte antiparazitním šamponem a následně jí ošetřete pokožku minerálním nebo avokádovým olejem. Ten kůži zklidní. Má-li zvíře na kůži ranky, ekzém, otlaky nebo jiné poškození, ulevíte mu například tea tree olejem nebo speciálním balzámem na kůži a tlapky.

Zdroj: Kočičí vši

Kuní velký (oficiální označení: Kuv)

Toto plemeno se řadí k českým plemenům vyšlechtěným asi na začátku 20. století. Toto plemeno není úplně populární, a proto je počet chovatelů kuního velkého králíka nízký.

Vzhled

Barva srsti tohoto plemene je hnědá a modrá. Barva krycího chlupu je u obou barev pastelová. Pro toto plemeno je typický tmavý pruh na hřbetě, tmavé zbarvení srsti kolem uší, nosu, očí, pírka a na končetinách. Barva oči u hnědého kuního králíka je hnědá, u modrého je šedomodrá. Délka uší je 11 cm. Pro toto plemeno je typická váha kolem 5 kilogramů.

Chov

Toto plemeno není na výstavách běžné, protože málokterý jedinec má zcela přesný barevný ráz. Toto plemeno není nijak náročné na chov.

Obrázky

Odkaz na fotografie kuního velkého králíka na googlu: kuní velký králík foto.

Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso

Nežádoucí účinky

Jako každý lék i Bravecto může mít nežádoucí účinky. Nejčastějším nežádoucím účinkem po použití pipety je mírná krátkodobá kožní reakce v místě aplikace, jako je erytém (zarudnutí) a pruritus (svědění) nebo vypadávání chlupů. Jelikož usmrcení blech či klíšťat přípravkem je podmíněno jejich přisátím se, nelze vyloučit riziko přenosu onemocnění, kterými mohou být blechy či klíšťata infikovány.

Bravecto není vhodné pro koťata do 6 měsíců stáří a pro kočky s hmotností nižší než 1,2 kg.

V den aplikace přípravku Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) by ošetřená zvířata neměla spát se svým majitelem v jedné posteli, obzvláště ne s dětmi. V případě zasažení očí je třeba postižené místo ihned opláchnout vodou.

Přípravek Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) je vysoce hořlavý, proto je nutné uchovávat ho v dostatečné vzdálenosti od zdrojů tepla, jisker, otevřeného ohně nebo jiných zdrojů požáru.

Zdroj: Bravecto pro kočky

Srst

Králičí srst, která je tolika lidem příjemná pro svoji hebkost a jemnost, se skládá ze tří druhů chlupů. Prvním typem jsou krycí chlupy (pesíky), které jsou tvrdé a chrání srst před okolními vlivy, obvykle jsou dlouhé 3 - 5 cm. Druhým typem jsou měkké chlupy, které se ve spodní části vlní (osníky). Posledním typem jsou nejjemnější chloupky (vlníky), které jsou husté a také zvlněné, měří asi 1 - 3cm. Srst je pro králíky typická a řada chovatelů králíků domácích je chová právě pro jejich srst a maso. Co se týká srsti, tak mláďata do jednoho roku života línají asi třikrát. Dospělí králíci už jen dvakrát, zhruba někdy na jaře a na podzim. Takové línání není otázkou dne, trvá obvykle zhruba měsíc a může ho ovlivnit řada faktorů, jako třeba výživa, zdraví králíčka, ale i počasí. V době línání by měli být králíčci pravidelně kartáčováni, nebo jinak vyčesáváni (třeba rukou).

Zdroj: Fyziologie zakrslých králíčků

Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky tablet pro psy (které mohou postihnout více než 1 zvíře ze 100) jsou mírný a krátkodobý průjem, zvracení, nechutenství a zvýšené slinění. Nejčastějším nežádoucím účinkem roztoku pro nakapání na kůži (který může postihnout více než 1 zvíře ze 100) je mírná krátkodobá kožní reakce v místě aplikace, jako je erytém (zarudnutí) a pruritus (svědění) nebo vypadávání chlupů. Jelikož je usmrcení blech či klíšťat přípravkem podmíněno jejich přisátím se na psa, nelze vyloučit riziko přenosu onemocnění, kterými mohou být blechy či klíšťata infikovány.

V den aplikace přípravku Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) by ošetřená zvířata neměla spát se svým majitelem v jedné posteli, obzvláště ne s dětmi. V případě zasažení očí je třeba postižené místo ihned vypláchnout vodou.

Přípravek Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) je vysoce hořlavý, proto je nutné uchovávat ho v dostatečné vzdálenosti od zdrojů tepla, jisker, otevřeného ohně nebo jiných zdrojů požáru.

Zdroj: Bravecto

Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky tablet u psů (které mohou postihnout více než 1 zvíře ze 100) jsou mírný a krátkodobý průjem, zvracení, nechutenství a zvýšené slinění. Nejčastějším nežádoucím účinkem roztoku pro nakapání na kůži ve formě spot-on (který může postihnout více než 1 zvíře ze 100) je mírná krátkodobá kožní reakce v místě aplikace, jako je erytém (zarudnutí) a pruritus (svědění) nebo vypadávání chlupů. Jelikož usmrcení blech či klíšťat přípravkem je podmíněno jejich přisátím se na psa, nelze vyloučit riziko přenosu onemocnění, kterými mohou být blechy či klíšťata infikovány.

V den aplikace přípravku Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) by ošetřená zvířata neměla spát se svým majitelem v jedné posteli, obzvláště ne s dětmi. V případě zasažení očí je třeba postižené místo ihned opláchnout vodou.

Přípravek Bravecto ve formě roztoku pro nakapání na kůži (spot-on) je vysoce hořlavý, proto je nutné uchovávat ho v dostatečné vzdálenosti od zdrojů tepla, jisker, otevřeného ohně nebo jiných zdrojů požáru.

Zdroj: Bravecto pro psy

Atopická dermatitida u psů

V posledních letech se objevuje stále více psů, kteří trpí přecitlivělostí vůči specifickým alergenům. Alergenem může být cokoli, co vyprovokuje přemrštěnou reakci ze strany imunitního systému zvířete a způsobí tak silný pocit svědění. Setkáváme se s reakcí na domácí roztoče, bleší kousnutí, plísně, stromy nebo kvetoucí byliny. Některá zvířata jsou také přecitlivělá na určité složky potravy, například na oves, pšenici, kukuřici, sóju, hovězí, vepřové, ale i na kuřecí a krůtí maso. Pes může tyto alergeny vdechnout nebo pozřít. Někdy stačí pouhý kontakt s kůží.

První náznaky atopie se objevují u psů mezi šesti měsíci až třemi roky stáří. Klinické projevy atopie pozorujeme nejčastěji u následujících plemen: boxer, zlatý retrívr, francouzský buldoček, dalmatin, irský a gordon setr, šarpej, yorkshirský teriér, west highland white teriér a další teriéři.

Vznik tohoto onemocnění je částečně geneticky podmíněný. Z výzkumů vyplývá, že kritické období pro vznik alergie je zhruba do čtyř měsíců věku. Pro kritické zvýšení protilátek se musí organismus setkat s alergenem právě v této době. Často se pozoruje, že nástup atopie koreluje s měsícem narození. Dalším faktorem, který se podílí na kritickém zvýšení protilátek, je současně probíhající parazitární onemocnění, virové infekce nebo i samotné očkování živými vakcínami.

Jediným klinickým příznakem může být pocit svědění, který psa nutí k neustálému drbání. Tím si zraňuje kůži a vystavuje ji nebezpečí infekce bakteriemi, kvasinkami nebo dermatofytními houbami. Zpočátku můžeme na psovi pozorovat otírání očí, pysků nebo brady, vykousávání vrchní strany tlapek nebo i celých končetin. Posléze může být svědění na celém těle. Tato zvířata také často trpí záněty zvukovodů, což někdy bývá i jediným projevem atopie. V pokročilých fázích onemocnění, kdy se nedaří zvládnout projevy svědění a zánětů, bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá.

Diagnostika se opírá o vyloučení jiných onemocnění a o speciální alergenodiagnostické testy.

Alergická onemocnění představují většinou celoživotní problém. Pouze u malého počtu zvířat a jen u některých typů alergie se podaří pomocí desenzibilace alergii zvládnout. Pro majitele i veterináře je to mnohdy velmi frustrující.

Život s atopií nebo potravní přecitlivělostí vyžaduje řadu komplexních opatření a velkou trpělivost ze strany majitelů zvířete. U většiny pacientů se však nakonec podaří nemoc potlačit do přijatelných mezí a umožnit tak zvířeti prožít plnohodnotný život.

Zdroj: Antihistaminika pro psy

Ztráta srsti u kočky

Línání je přirozený jev výměny srsti, a proto bývá obtížné určit hranici mezi normálním fyziologickým a nadměrným patologickým línáním.

Fyziologické línání se ve zvětšené míře opakuje dvakrát do roka, a to na jaře, kdy se kočky zbavují zimní srsti, a na podzim, kdy se jim zimní srst opět obnovuje. Mimo to kočka mírně líná po celý rok, protože životnost jednoho chlupu je přibližně jeden měsíc. Poté chlup odpadává a na jeho místě vyrůstá nový. Pokud se kočka zdržuje převážně v bytě, jarní a podzimní línání není tolik výrazné. O to víc však líná v průběhu roku.

Obtěžující může být nadměrné línání, což je jakýsi stav mezi fyziologickým a patologickým línáním. Tento druh línání většinou ukazuje na nekvalitní stravu, používání nevhodných přípravků na úpravu srsti nebo třeba i velké stresové zatížení kočky. Tato porucha se dá vyléčit potravinovými doplňky a celkovým zlepšením péče o kočku.

Patologické línání je takové línání, při kterém vznikají lysá místa. Tehdy je nutné navštívit veterináře.

Telogenní defluxe je onemocnění, při kterém se všechny chlupy nacházejí v takzvané telogenní fázi růstu (u zdravé kočky se v srsti nacházejí chlupy ve třech fázích: anagenní fáze – chlup nově vyrůstá z chlupového folikulu, katagenní fáze – čerstvý chlup je pevně uchycený v kůži, telogenní fáze – chlup je těsně před vypadnutím). Chlupy tedy vypadávají ve velkém množství. Příčinami mohou být různé nemoci, hormonální poruchy nebo stres. Může se také jednat o vedlejší účinek některých léků.

Alopecie neboli ztráta srsti může mít několik příčin. Někdy se jedná o takzvanou psychogenní alopecii, která je způsobena nadměrným stresovým zatížením kočky (například kvůli novému členu domácnosti, změně bydliště nebo změně hierarchie v rodině). Kočka stres ventiluje lízáním srsti, čímž si sama způsobí tvorbu holých míst. Většinou si srst líže v ústraní, takže může být obtížné stanovit příčinu vypadávání chlupů. Pokud majitel nachází chomáčky chlupů na místech, kde kočka prováděla očistu srsti, ve zvratcích nebo v trusu, jedná se pravděpodobně o psychogenní alopecii.

K alopecii také mohou mít větší sklony přešlechtěné barevné mutace některých plemen. Takovéto kočky mají v chlupech nerovnoměrně rozmístěné pigmenty, a proto se u některých jedinců vyskytuje vysoká lomivost chlupů nebo vůbec nevyrůstají nové chlupy. U starších koček se vzácněji vyskytuje takzvaná paraneoplastická alopecie, která je způsobena vnitřním zhoubným bujením, nejčastěji rakovinou střev.

Vypadávání srsti, její matnost, lámavost nebo třeba i tvorba lupů většinou ukazují na nějaké vnitřní potíže a je vždy nutné navštívit veterináře.

Zdroj: Vyrážka u koček

Chov

Tibetská doga nepotřebuje speciální péči. Je potřeba občas pročesat srst, vyčistit oči a uši. Potřebuje dostatek pohybu.

Péče o srst je jednoduchá. Stačí jednou týdně prokartáčovat, pouze v době línání (v jarním období) je třeba vyčesávat starou, mrtvou podsadu. Zvláštní pozornost vyžaduje místo za ušima, kde se může vytvořit hrouda ze zcuchaných chlupů. Srst tibetské dogy nemá sklony k filcovosti, takže péče nevyžaduje velké úsilí ani čas. Pokud zmokne, oklepe se a sama během chvilky proschne. Díky husté podsadě se voda nedostane na kůži. Zvláštností tohoto plemene je, že není cítit.

Toto plemeno není náchylné k žádným specifickým nemocem.

Je nutné krmit velmi kvalitní stravou. Nejlépe granulemi vyšší třídy pro obří plemena, v nichž je vyvážený poměr vápníku a fosforu. Dále je velmi důležité přidávat ke stravě přípravky na podporu vývoje kloubů. Tibetská doga není vzhledem ke své mohutnosti velký jedlík, ale štěňátka je lepší hlídat a nepřekrmovat je.

Feny tibetské dogy hárají jednou za rok, většinou na podzim. Tibetská doga může být chována celoročně venku.

Zdroj: Tibetská doga


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP