Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE NĚMECKÉHO OVČÁKA

Výcvik štěněte jorkšíra

Také tento hravý, přítulný, komunikativní a inteligentní pes potřebuje dobrou a důslednou výchovu. I když je temperamentní, je velmi učenlivý a přizpůsobivý. Pokud je pro něj výcvik příjemný a zajímavý, stává se velice milým a poslušným psem. Jorkšírský teriér je typický bytový pes, ale aby zůstal zdravý a vitální, potřebuje ke svému životu hodně pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.

Je velmi inteligentní a přizpůsobivý, rád se učí a hraje si. Z některých jedinců se však mohou stát bázliví pejsci, což svědčí o nedůsledné výchově. Přestože jorkšírský teriér kvůli své trpasličí velikosti vypadá miloučce, je nutné ho od začátku důsledně usměrňovat a nerozmazlovat jej. Výchova i tak maličkého a něžného psa, jako je jorkšírský teriér, je opravdu důležitá.

První povel, který bychom psa měli naučit, je přísné „nesmíš“. Tento povel musíme začít užívat od samého začátku a uplatňovat ho vždy, když se pes chová neposlušně. Pokud se pes chová dobře, odměníme ho pochvalou vyslovenou přátelským tónem. Psi jsou extrémně citliví na tón hlasu, který jejich pán během výcviku užívá, a povzbuzení je tedy velmi důležité.

Povelu „ke mně“ se musí naučit každý pes, který bude chodit venku bez vodítka. Může trvat delší dobu, než si osvojí rychlou a jistou reakci (měli bychom ho přitom rovněž zavolat jménem), částečně proto, že štěně bude od nás možná příliš daleko, a také zpočátku nebude schopno rozlišit povel od hry. Začněme tím, že malé štěně budeme volat příslušným povelem a jménem pravidelně při každé příležitosti, aby rozpoznalo zvuk svého jména. Přirozená zvědavost štěněte vám pomůže zajistit si jeho pozornost a brzy si na povel bude chodit pro potravu. Pro jasnější výcvik štěně připneme na svinovací vodítko. Zavoláme ho k sobě jako obvykle a neprodleně ho odměníme. Pokud štěně okamžitě neuposlechne, jemně ho táhneme k sobě a opakujeme „ke mně“. Nakonec všechno ještě jednou zopakujeme.

Výcvik je možné zhlédnout na internetu, tady je malý útržek videonávodu výcviku.

Zdroj: Výcvik štěněte

Diskuze: Zlamana srst

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Mám německého ovčáka a na hřbetě se vyskytuje asi ve velikosti dlaně zlamana srst. Už vystřídala různé krmení a má to stále. Prosím o radu. Děkuji

Zdroj: diskuze Zlamana srst
Počet odpovědí: 2

Chov od štěněte

Výchova mopse musí být důsledná, ale velice mírná. Mops ví, co chce, a stojí si za tím, dokud nedosáhne svého. Násilím ho nutit k něčemu, co sám nechce a nechápe, zanechává následky na jeho povaze, proto je třeba k němu přistupovat ohleduplně. Toto plemeno velmi citlivě reaguje na tón hlasu, takže nějaké přísnější trestání psa je naprosto zbytečné.

Správnou výživou štěněte je možné u tohoto plemene předejít budoucí možné obezitě. Krmivo pro štěňata by mělo být vyvážené a mělo by obsahovat i vitamíny a minerální látky, potřebné ke správnému vývoji štěněte.

Zdroj: Mops

Diskuze: Řídká stolice u psa

Dobrý den potřebujeme poradit. Máme německého ovčáka stáří 4.11.2014 má průjem, který se občas změní v trochu tužší. Již se nedokážeme s tím poradit. Dáváme stravu jen granule. Děkuji za radu.
S pozdravem Petr Kraus

Zdroj: diskuze Řídká stolice u psa
Počet odpovědí: 2

Neoplazie

Neoplazie rohovky jsou vzácná onemocnění s dobrou prognózou po ošetření. Častěji se vyskytují nádory, které se na rohovku rozšíří z ostatních struktur oka. U psů a koček se vyskytují melanomy, skvamocelulární karcinomy nebo histiocytomy. Pokud jsou nádory na povrchu, je možné je odstranit chirurgickou cestou, jestliže prorůstají do vnitřních struktur oka, je indikována enukleace (odstranění očního bulbu).

Obr. 33: Korneální melanom u kočky

Obr. 34: Korneální melanom u německého ovčáka

Obr. 35: Skvamocelulární karcinom u psa (kavalír King Charles španěl)

Obr. 36: Skvamocelulární karcinom u kočky (evropská krátkosrstá)

Zdroj: Nemoci rohovky u psů a koček

Diskuze: chronicky zanet usi u psa

dobry den.mam německého ovčáka ve veku6 let.ma chronicky zanet usi,caste teploty a zmeny na vaze. občas m i zavrčí na mou 18 mesicni dceru.moje maminka mluvila s veterinářkou a pry nejlepší způsob je utraceni psa.ja ale na tento názor nechci pristoupit.prosim o radu.

Zdroj: diskuze Chronicky zanet usi u psa
Počet odpovědí: 1

Německý velký stříbřitý (oficiální označení: NVS)

Toto plemeno pochází z Německa, jak již název napovídá.

Vzhled

Toto plemeno se podobá velkému světlému stříbřitému králíkovi, ale je štíhlejší. Jeho srst působí stříbrně. Ideální váha je kolem 5 kilogramů.

Chov

Chov německého velkého stříbřitého králíka je stejný jako u jiných plemen.

Obrázky

Odkaz na fotografie německého velkého stříbřitého králíka na googlu: německý velký stříbřitý králík foto.

Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso i kožešinu

Diskuze: operace

Prosím o radu jestli je nutná operace německého ovčáka,pokud to vypadá, že má hemoroid.A vyčetla jsem, že může mít vnitřní i vnější, ale veterinář mi dnes řekl, že tito psi hemoroidy nemívají. Mám z operace strach, ale nevím jestli se dá zastvit růst "hemoroidu"speciální mastí z čínských bylin, kterou mu na to dávám. Zatím pár dní. Vyšetřen byl a bylo řečeno,že pokud se to bude zhoršovat, bude operace nutná.Po odstranění by se vzorek poslal na rozbor. Pro jistotu.
Ale jak by mohl po operaci na stolici?

Zdroj: diskuze Operace
Počet odpovědí: 0

Obojek proti štěkání pro štěňata

Pro štěňata lze využít ultrazvukové nebo impulsové obojky proti štěkání. Vždy by se měla brát v úvahu velikost štěněte a podle toho volit typ obojku a nastavit adekvátní parametry. S výchovou štěněte za využití obojku je dobré začít po šesti měsících věku štěněte. Zde by měl být psovod velmi obezřetný, aby psovi nějakým způsobem neublížil.

Zdroj: Obojek proti štěkání

Diskuze: mini čivava výchova štěňátka

Máme 5měsicni štěňátko čivavy kluka,a začal zlobit s čuranim na koberec.Ze začátku chodil na plenu na kterou pouze kadi,a čura kde se mu zamane.Je mu 5měsicu,muze mi někdo prosim poradit jak na něj,a zvažují kastraci pomůže to aby necurak kde se mu zamane?

Zdroj: diskuze Mini čivava výchova štěňátka
Počet odpovědí: 0

Druhy

U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini, jorkšír je jen jeden, a to s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg. Chování jorkšíra je charakterizováno jeho tvrdohlavostí, vyžaduje společnost lidí, nerad je sám. Charakteristický je i jeho štěkot. Při špatné výchově bývá rozmazlený a uštěkaný. Srst potřebuje údržbu. Toto plemeno má sklon k vadě nedostatečného růstu: moc málo roste, což se následně projeví na délce života a na větší náchylnosti k vadám srdíčka a podobně. Při výcviku ho rozruší opravdu každá maličkost a poté je hodně těžké vrátit jeho pozornost zpět. Nemusí moc malé děti a je žárlivý. Jednoduše řečeno, je to velký pes v malém těle. V podstatě je ale dobře vychovatelný, stejně jako všechny druhy psů – není to totiž o druhu plemena, ale o důsledné výchově od štěněte až do dospělosti.

Zdroj: Jorkšírský teriér výchova

Diskuze: Jorkšírský teriér výchova

Hezký den. Už delší dobu máme problém s našim mazličkem. Večer se nechce chodit venčit. Posadi se na schody a na každého vrčí. Rovněž nesnáši umyvání po návratu z procházky. To rovněž na každého vrčí. Nejde to sním po dobrém, ani po zlem-myslím tím zvyšením hlasu. Poraďte jak ho toto odnaučit.

Zdroj: diskuze Jorkšírský teriér výchova
Počet odpovědí: 0

Výchova s obojkem proti štěkání

Výchova a výcvik zvířete mohou probíhat rozličnými způsoby. K výcviku psa mohou být použity různé výchovné prostředky, které usměrní nevhodné chování psa. Výchovný obojek je jedním z nutných pomocníků při výchově psa. S obojkem proti štěkání se však vychovává pes pouze k tomu, aby neštěkal nebo nevyl.

K výcviku a výchově psa například na určité povely se používají obojky na dálkové ovládání, zpravidla mají několik funkcí (zvukový nebo světelný signál, krátká nebo dlouhá vibrace). Obojek je účinný do vzdálenosti 200 m a při nežádoucím chování psa dá psovod pomocí dálkového ovladače psovi impuls. Tento obojek pomáhá pracovat s problémovým chováním některých psů.

Zdroj: Obojek proti štěkání

Diskuze: Jak léčit průjem u štěněte

Ještě jsem se chtěla zeptat jestli můžu odčervit štěně když má průjem děkuji

Zdroj: diskuze Jak léčit průjem u štěněte
Počet odpovědí: 0

Prodej a cena

Výběr chovatele je velmi důležitý. Zdraví vašeho budoucího štěňátka do jisté míry závisí právě na něm. To, jak chovatel pečoval o fenu štěňátka, o její správné krmení, dostatek vitamínů, pohybu a hlavně lásky. To vše se v budoucnu na štěněti projeví. Zkontrolujte si, zda má pejsek obě varlata.

Australského ovčáka s průkazem původu je nejlépe koupit z chovných stanic, je vhodné si chovnou stanici ověřit a zjistit si na ni recenze. Cena štěněte se pohybuje od 6 000 do 10 000 korun. Cenu ovlivňuje, zda má štěně průkaz původu, kredit chovné stanice, původ rodičů. Na trhu je možné zakoupit i psy bez průkazu původu, jejich cena se pohybuje do 5 000 korun.

Zdroj: Australský ovčák

Diskuze: Pšikání u štěněte

Hezký den,
prosím o radu.Máme doma 9 týdenní štěně trpasličího špice bez PP.Ještě jsme s ním nezačli chodit ani ven,protože byl minulý týden na ATB(počínající zánět průdušek)Včera nám začal hodně a často pšikat(bez hlenů),a dnes začal být abnormálně spavý(spal i celou noc).Jen se nažere granulí a spí dále.Může se stát z předtím velmi aktivního šteněte najednou takový spáč?A je třeba s pšikáním jít na veterinu?Děkuji

Zdroj: diskuze Pšikání u štěněte
Počet odpovědí: 1

Výchova štěněte border kolie

Ještě dříve, než si štěně vůbec pořídíte, měli byste si rozmyslet, co od pejska očekáváte. Zdali s ním chcete závodit, nebo bude vaším pomocníkem na farmě při práci s ovcemi či skotem. Chovají se různé linie, které se specializují na daný druh práce. Také je dobré, když znáte rodiče štěněte, to, jakým stylem pracují, a jaký mají rodokmen. Protože právě rodokmen, ale i samotná práce rodičů vám hodně napoví, jak bude váš pejsek nejspíš pracovat.

Dalším důležitým bodem je dobře si vybrat chovatele. Dbejte na to, zda je chovatel zkušený, jaké má výsledky v odchovu, pracovní výsledky psů a podobně.

K výběru štěněte z vrhu se váže spousta mýtů a pověr, jako například pejsek bude dobře pást, pokud má černé patro tlamičky nebo pokud má černou tečku na bradě a podobně. Jsou to jen mýty. Stejně tak neplatí, že štěně, které po vás skáče a je aktivní, je lepší než to, které sedí v koutě a pozoruje vás. Naopak to může nasvědčovat tomu, že štěně sedící v koutě je klidnější a přemýšlivější než to skákající.

Můžete provést malý test, kdy si štěňata přilákáte k sobě a pak postupně každé lehounce klepnete prstem po čumáčku. Potom sledujete, jak se zachovají. Když se štěně nechá párkrát klepnout a neuteče, nebo si dokonce chce s prstem hrát, je to štěně hloupé a vzdorovité. Pokud štěně klepnete a ono uteče a už nepřijde, je to štěně ustrašené. Štěně, které klepnete po čumáčku, ono uteče, ale přesto se nechá přivolat zpět, je chytré a učenlivé.

Samozřejmě je třeba zkontrolovat chrup, uši, zda je štěně vitální, nemá „paspárky“ a podobně.

To je asi vše, podle čeho by se u tak malých drobečků dalo vybírat.

Nikdy při výběru štěněte 100% nepoznáte, jaký váš pejsek bude, až vyroste. Nezapomeňte, že ho bude hodně ovlivňovat vaše výchova.

Než si štěně přivezete domů, měli byste mu předem připravit bydlení. Kotec by měl být dost prostorný pro volný pohyb dospělého psa. Pozor, ne tak velký, aby tam mohl pes běhat a zbytečně se unavovat. Co se týče umístění kotce, měl by být v klidném místě, kde by psa nic nerušilo, a natočen tak, aby neměl výhled na jiná zvířata nebo silnici, kde jezdí auta a chodí lidé. Velikost boudy by měla odpovídat velikosti psa. Příliš velkou boudu si pes nedokáže při chladném počasí zahřát vlastními silami a v příliš malé boudě bude mít omezený pohyb (při otáčení). Jako výstelku použijte hobliny nebo slámu, ale můžete použít třeba i seno. Dají se použít i koberce či matrace, ty se ale špatně udržují čisté a psi je mohou trhat či jíst.

Zdroj: Výcvik štěňat border kolie

Diskuze: Jorkšírský teriér - střihy

Dobrý den můžu kdy je vhodne první stříhání štěněte? Jako na úplný sestřih děkuji.

Zdroj: diskuze Jorkšírský teriér - střihy
Počet odpovědí: 0

Jak vychovat yorkshira

Jorkšírský teriér je čilý a inteligentní pes. Svou povahou je to typický teriér, má velké sebevědomí a bohužel se nezalekne ani větších psů ani vetřelců. Svého pána nadevše miluje a je mu velice oddaný. Přítulný a věrný je celé rodině. I k cizím lidem bývá příjemný, pokud jsou vítanými hosty a dají mu najevo svou náklonnost. S jinými psy vychází dobře. Soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez problémů. S dětmi si velmi dobře rozumí a rád se účastní i jejich her. Je však potřeba děti upozornit, že pes není hračka, a že by jej neměly rušit ve chvílích, kdy chce odpočívat.

Výchova u tohoto psa musí být kvalitní a důsledná. Jorkšírský teriér je velmi učenlivý a přizpůsobivý. Pokud je pro něj výcvik příjemný a zajímavý, stává se milým a poslušným psem. Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Aby zůstal zdravý a vitální, potřebuje však ke svému životu opravdu hodně pohybu. Je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.

Zdroj: Jorkšírský teriér výchova

Diskuze: výcvik štěněte labradora

Dobrý den.Je vhodné mít psa /labradora) doma kde je podlahové topení? DěKuji

Zdroj: diskuze Výcvik štěněte labradora
Počet odpovědí: 0

Německý obrovitý strakáč (oficiální označení: NoS)

Německý obrovitý strakáč vznikl křížením belgického obra a strakatého králíka. Jedná se o celkem staré plemeno zhruba z 19. století. V České republice patří německý obrovitý strakáč k oblíbeným plemenům.

Vzhled

U plemene německého obrovitého strakáče je ideální váha kolem 6 kilogramů (i zde může být ale váha vyšší). Jak již název napovídá, je pro toto plemeno typická hrubší černá nebo modrá kresba obvykle na bílém podkladě. Většina srsti je tedy bílá s tmavými skvrnami. Skvrny se nacházejí obvykle u nosu, očí, uší i na bocích. Oči mívá toto plemeno tmavé. Barva srsti je obvykle černá, modrá či havanovitá. Srst je dlouhá asi 3cm.

Chov

I toto plemeno patří v chovu k náročnějším díky jeho nárokům na krmení a ustájení. Navíc musí být držen v čistotě kvůli své bílé srsti. V chovu se navíc vyskytuje mnoho jedinců se špatnou (nepřesnou) kresbou. Pokud se německému obrovitému strakáčci narodí mládě s bílou srstí, tak bývá utraceno (bílá barva srsti u nich totiž značí náchylnost k nemocem).

Obrázky

Odkaz na fotografie německého obrovitého strakáče na googlu: německý obrovitý strakáč foto.

Zdroj: Ukázkové druhy velkých plemen králíků

Výchova

Velký švýcarský salašnický pes vyžaduje stejně jako všechna původně pracovní plemena nějaké zaměstnání. Bude-li to záchranářský výcvik, hlídání domu, stopování, výcvik poslušnosti, tahání vozíku či tanec se psem, je vcelku jedno, rozhodující je, aby tato činnost psu i jeho pánovi vyhovovala a aby oba bavila.

Ze zkušenosti majitelů tohoto plemena vyplývá, že tento velký pes se už jako malé štěně musí naučit přijímat svoji pozici v sociální struktuře své smečky a respektovat absolutní (dobře míněnou) autoritu všech členů rodiny. Právě výchova k důvěře a bezpodmínečné toleranci je u tohoto plemene mimořádně nutná. Pes se musí také naučit dobře vycházet s ostatními psy – zpočátku při hrách se štěňaty a později při pravidelném skotačení s jinými dospělými psy. A konečně se musí také naučit chovat se sebejistě a bezproblémově v nejrůznějších situacích lidského života, k čemuž patří návštěva restaurace, u veterináře, na procházce v lese nebo v nákupním centru, při oslavě narozenin dětí nebo při cestách autem či jiným dopravním prostředkem.

Zdroj: Velký švýcarský salašnický pes

Výcvik štěněte staforda

Předpokladem úspěšného výcviku staforda je dodržení některých důležitých zásad. K výcviku staforda je třeba velké a nekonečné množství trpělivosti a lásky. I když se vám zdá, že pes zrovna nesplnil dokonale to, co jste od něj žádali, nesmíte ho kárat. Naopak, za sebemenší snahu jej musíte pochválit a odměnit pamlskem nebo hrou. Jen tak lze udržet jeho zájem o různé cviky a motivovat ho k jejich plnění.

Staford je povahově velmi odlišný od německého ovčáka (jako ideálního zástupce služebních plemen), a proto není schopen intenzivního výcviku, který se u ovčáků s úspěchem používá. Veškeré činnosti musí staford vykonávat z lásky ke svému pánu-psovodovi. Je-li k některým cvikům donucen násilím, buď je úplně odmítne dělat, nebo pracuje s neochotou a chybně. Staford, který nemá svého psovoda hluboce rád a poslouchá jen z donucení či strachu, je nevyzpytatelný a může být i velmi nebezpečný.

Staford se hůře učí a není schopen napoprvé splnit to, co od něj psovod při výcviku chce. Potřebuje více času a několikeré opakování každého cviku, aby pochopil, co má udělat. Na rozdíl od německých ovčáků si ale to, co se dobře naučil, pamatuje a je schopen cvik i po delší přestávce bezchybně zopakovat.

Staforda je třeba cvičit v kratších, zhruba patnáctiminutových sériích, a pak si s ním pohrát a dát mu volno. Série cviků je žádoucí opakovat s odstupem nejméně dvou hodin. Výcvik touto metodou je sice pomalý, ale pro staforda vhodný. Jsou-li série cviků delší nebo jdou-li příliš rychle za sebou, pes se unaví, práce ho přestane bavit, nevnímá psovoda a neučí se.

Stavbou těla je staford plemeno cvalové. Je to sprinter, který vkládá do své činnosti mnohdy zbytečně mnoho energie. Vyhovuje mu tedy více krátký a silový výkon než pomalejší a vytrvalecká práce. Jeho fyzický fond mu neumožňuje nasazení po takovou dobu jako klusáckým plemenům (například již zmíněným německým ovčákům). Nelze s ním dělat několikahodinové stopy nebo dlouhodobé pátrací akce, ale výborně se hodí pro ochranu majetku, auta, zadržení útočníka nebo vyhledávání drog či zbraní. Obranářské disciplíny ho vyloženě baví.

Cvičit staforda v poslušnosti či pachových pracích lze s úspěchem i doma, není na to třeba speciálních obranářských disciplín. Výhodnější však je, aby výcvik probíhal na kynologickém cvičišti. Pro výcvik staforda lze použít zkušenosti získané s boxery, rotvajlery a dobrmany, aplikované s ještě větší láskou, trpělivostí a pochopením. Cvičený staford je plně srovnatelný s klasickými služebními plemeny a v mnohém je i předčí. Staford je v práci spolehlivý a poctivý – snaží se daný povel splnit s umíněností sobě vlastní, často za každou cenu. Proto i psovod musí být ke svému psu poctivý a nedávat mu takové úkoly, které pes nemůže splnit, nebo matoucími a nejasnými povely navozovat nejasné situace. Příkazy a povely musí být vždy stejné, jasné a jednoznačné.

Výcvik je možné zhlédnout na internetu, tady je malý útržek videonávodu výcviku.

Zdroj: Výcvik štěněte

Výcvik štěněte německého ovčáka

Výcvik u německého ovčáka musí začít již od útlého věku a musí být důsledný. Výcviku se musí věnovat opravdu dostatečné penzum času, aby byl účinný. Pracovat by se mělo s hlasem a jeho tónem. V době mezi sedmým a čtrnáctým týdnem života u štěněte probíhá velmi důležitá část vývoje, kdy je hodně citlivé na okolní prostředí. V této fázi by se štěně mělo naučit, aby nemělo strach z cizích lidí a zvířat, což se posléze projeví v jeho dospělých letech. Německý ovčák dokáže perfektně plnit pokyny svého pána a má vlohy se podřídit zcela i rozkazům a povelům, nicméně k těmto dovednostem se musí dovést postupem času a cestou učení. Chybné je použití násilí, protože pes se poté stane bázlivým a může být i nebezpečný pro svoje okolní prostředí. Cvičitel by měl pro psa z výcviku udělat spíše zábavu, pak bude určitě lépe reagovat na podněty. Cvičení by mělo probíhat v klidu a pohodě, nikam by se nemělo spěchat, ale každopádně se musíte vyvarovat nácvikových chyb. Výcvik základních povelů je založen na předchozí výchově psa. Jestliže by pes nebyl dobře vychovaný, nedá se od něj čekat ani potřebné plnění cviků. Celý výcvik je tedy postaven na výchově. Pro výcvik budete jednoznačně potřebovat trpělivost a pevné nervy. Hodit se bude i vodítko, náhubek či pamlsky. Cvičit německého ovčáka by měl vždycky pouze jeden člen domácnosti, protože každý by mohl mít na zvíře jiné nároky a pes by následně byl zmatený. Povely se musí dávat stále stejně, což znamená, že se nesmí měnit intonace hlasu či názvy povelů, aby si to pes mohl zapamatovat.

Před každým cvičením by se pes měl vydovádět a vyvenčit, aby následně nemyslel na něco jiného, než co je zapotřebí. Pro výcvik se hodí zvolit klidné místo, kde psa ani vás nebude nic vyrušovat. Pes by se v příliš rušném prostředí pořád díval jinam a všechno by ho přitahovalo více než samotný výcvik. Cvičit by se mělo nanejvýš pět minut v kuse a pak by měl pes dostat krátkou přestávku, během níž se odreaguje. Příliš zdlouhavé cvičení by nudilo psa i vás. Při vykonávání cviku by se pes měl slovně chválit a po správném dokončení by měl jako odměnu dostat pohlazení, hru nebo pamlsek. Odměna by měla přijít nejpozději pět vteřin po vykonání cviku. Velice důležitá je i důslednost, protože pokud byste netrvali na vykonání cviku, pes by si po čase mohl začít dělat, co by chtěl, a povely by mohl ignorovat.

Pes by měl zvládnout dva klíčové povely, aby se s jejich pomocí mohl naučit další. Těmi povely jsou: „sedni“ a „lehni“. Ideální je začít povelem sedni. Pes by se povely měl učit jedině na vodítku, jinak by mohl zbytečně pobíhat všude po okolí. Jak tedy na povel „sedni“? Ideální bude, když se pes za pomoci vodítka dostane na pozici vedle levé nohy. Vodítko si umístěte do pravé ruky a trochu se boky vytočte k psovi, aby se vám vodítko dobře drželo. Vodítko musí být napnuté směrem nahoru, ne do boku, aby pes nebyl tahán do boku nebo se nemusel někam otáčet. Levou ruku položte psovi na záď, aby se dal dobře tlačit směrem dolů. Vhodné je ho tlačit doprostřed mezi slabiny a ocas. Povel „sedni“ musí být vysloven zřetelně a důrazně, aby pes dostatečně zpozorněl. Těsně po vyslovení povelu zatlačte psovi přiměřeně na záď a donuťte ho, aby si sedl. Nezapomeňte mít vodítko pořád napnuté, aby si pes nelehl. Jakmile psa posadíte, pochvalte ho a můžete mu případně dát i pamlsek. Akci několikrát zopakujte a pokaždé lehce zmírněte tlak na psovu záď. Jakmile si budete myslet, že už si pes sedá dobrovolně a samostatně, můžete mu přestat pomáhat rukou. Povel „sedni“ se dá cvičit také při podávání krmiva. Krmení dáte do misky a psovi dáte čichnout, aby věděl, že je krmení v misce. Většinou když mu misku dáte trochu výš než je on, tak si sedne. Pokuste se tuto dobu vystihnout a krátce předtím, než si sedne, mu dejte pokyn „sedni“. Jestliže pes povel splní, pochvalte ho. Poté můžete misku položit a psovi dát povel, aby si mohl sníst svoje jídlo.

Dalším důležitým povelem je „ke mně“. Pes by po jeho vyslovení měl okamžitě přiběhnout ke svému majiteli. Měl by ihned všeho nechat a nejkratší cestou se vydat ke svému páníčkovi. Tento povel se dá dostatečně dobře cvičit až ve chvíli, kdy je štěně zvyklé na svoje jméno. Cvičit by se mělo v poklidném prostředí, kde zvíře nemůže utéct, nebo výcvik nemohou přerušovat třeba jedoucí automobily. Zavolejte na psa jménem, a jestliže se rozběhne vaším směrem, přidejte povel „ke mně“. Ideální je mít zvíře na delším vodítku, protože se cestou může někde pozastavit, takže v takovém případě se vyplatí škubnout vodítkem požadovaným směrem a opakovat povel. Jakmile štěně dorazí, musíte ho důkladně pochválit. Když ho budete chválit už cestou k vám, určitě nic nezkazíte a zvíře si aspoň bude více všímat plnění povelu. U malých štěňat většinou zpočátku dostačuje, když pouze přijdou.

V základní psí výbavě by neměl chybět ani povel „lehni“. Jde o poměrně užitečný povel při samotném výcviku, ale třeba i u veterinárního doktora. Občas je totiž lepší, když pes u veterináře leží, než kdyby seděl. Povel „lehni“ vychází z povelu „sedni“. Psa musíte posadit, vyslovit povel a vzít zespoda jeho přední tlapy a položit je na zem, aby pes ležel. Druhou rukou položenou na kohoutku mezitím jemně tlačte psa dolů. Potom se psa přestaňte dotýkat, a jakmile zůstane v poloze „lehni“, pochvalte ho. Další možnost výcviku představuje vodítko a škubnutí směrem dolů spolu s povelem „lehni“. Druhá možnost ovšem nemusí fungovat na každého psa a je o něco drsnější.

Jedním z nejdůležitějších povelů celého výcviku je povel „zůstaň“. Povel se dá využívat i při dalších cvičeních, ale také se hodí i v normálním životě. Pokud potřebujete, aby pes někde zůstal, měl by stačit jeden povel. Jak toho ovšem docílit? Úplně nejlépe se tento povel učí u psa, který už ovládá povel „lehni“. Hůř se mu totiž vstává než z pozice, ve které sedí, a proto máte o chvilku času navíc, abyste ho dostali zpátky do požadované pozice. Psovi dejte povel „lehni“ a nechte ho chvíli zůstat v této poloze. Pak dejte povel „zůstaň“ a ustupte o jeden krok. Jestliže pes opravdu zůstane přesně podle povelu, pochvalte ho. Tento postup několikrát zopakujte, a když se bude všechno dařit, můžete vzdálenost od psa o něco prodloužit. Ze začátku musíte psa opravdu hodně chválit a dávat mu přestávky. Povel by se měl cvičit opět v nerušeném prostředí, dokud ho pes nebude stoprocentně ovládat.

Výcvik je možné zhlédnout na internetu, tady je malý útržek videonávodu výcviku.

Zdroj: Výcvik štěněte

Průjem u štěněte po odčervení

Přípravky na odčervení jsou u štěňat velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostný průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i s průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.

Léčba by v těchto případech neměla být nutná, protože tento stav obvykle sám ve velmi krátké době odezní. Jako prevence je vhodné příště zvolit jiné preparáty k odčervení, což je dobré konzultovat s veterinárním lékařem.

Zdroj: Jak léčit průjem u štěněte

Německý špic velký

Vzhled:

Velký špic dosahuje obvykle rozměrů kolem 46 cm (+/- 4 cm). Jeho váha se pohybuje v rozmezí 17,5 – 18,5 kg. Svými mírami se hodí více k rodinnému domu než do bytu, také potřebuje více pohybu než menší typy. Nejčastější zbarvení je bílé, hnědé a černé.

Povaha:

Povaha špiců je popsána výše. U německého špice velkého je jen menší sklon k popudlivosti. I tak je to ale veselý a hravý pes.

Strava:

Množství a kvalita potravy tohoto psa musí být přizpůsobena jeho věku a tělesné konstrukci.

Línání:

Výhodou tohoto psa je, že není nutná příliš velká péče o jeho srst, výjimkou je doba línání, kdy je vhodné denně pročesávat srst alespoň v místech, kde je hustší + podsada.

Foto:

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět německý špic velký: německý špic velký foto.

Zdroj: Německý špic

Hračky

Štěňátku dávejte hračky určené pro psy a koupené ve specializovaných prodejnách pro psy. Nedávejte psovi hračky, ze kterých může něco odkousnout (například knoflíky) a sežrat.

Zdroj: Výcvik štěněte labradora

Výchova a výcvik psa

K výcviku psa může dojít, až když je dostatečně vychován. Pod pojmem výchova je myšleno jeho navykání k čistotě, jeho socializace (správné reakce na nejrůznější podněty, správné chování k cizím lidem, psům a jiným domácím zvířatům). V rámci výchovy je důležité i zvládnout jeho ovladatelnost, aby nebyl na obtíž svému majiteli a jeho okolí. Výcvik psa může začít až v okamžiku, kdy na něj bude dostatečně psychicky i fyzicky vyspělý. Vždy je ale třeba u štěněte respektovat jeho potřebu odpočinku, hry a pohybu. Zhruba půl roku po narození štěněte se do jeho her začínají přidávat pravidla, což ho připravuje na výcvik. Při vycházkách se dá pes učit orientaci (například tím, že se mu páníček schová a čeká, až ho pes najde, za to ho pak odmění. Tím se pes učí spolupráci s pánem a zároveň je to jeho počátek „hlídání“ pána na lovu).

Každého psa je potřeba od počátku učit čistotě. Proto je třeba i v psinci mu vyčlenit jedno místo (obvykle vystlané pilinami, nebo pískem), kde může vykonat potřebu. Jiný způsob je, že je pes pravidelně vypouštěn z kotce k vykonání potřeby. Psa v bytě je třeba pravidelně venčit, ideálně se začíná hned po probuzení. Při každém venčení je zpočátku důležité psa chválit, tím se naučí, kde má vykonávat potřebu a že se má ozvat, jestliže potřebuje ven. Pes v bytě by neměl být nikdy trestán, jestliže vykonal potřebu v bytě, když nemohl jít ven. I pes žijící v bytě potřebuje mít zde místo sám pro sebe, kde bude odpočívat a nebude ho nikdo rušit. Může se jednat o nějaký koš, lehátko, ale klidně i transportní box. Pes by neměl také spát na holé zemi, protože u země je nejchladnější vzduch, který psi nemají příliš rádi. Výhodou transportního boxu je, že psovi vytváří vlastní klima, navíc si pes na box zvykne a nevadí mu pak žádný transport v něm. Samozřejmě se boxy doma nezamykají.

Pes je při výcviku cvičen hlavně k poslušnosti, ta je při lovu velmi důležitá, protože neposlušný a neovladatelný pes je při lovu velkou zátěží. O jakou poslušnost se jedná, záleží na loveckém plemeni, protože jiná poslušnost se vyžaduje od ohaře, jiná od honiče, teriéra i jezevčíka, protože všichni pracují odlišně. Honič, jezevčík, teriér jsou více nezávislí, protože pracují samostatně, neboť bývají při lovu často velmi vzdáleni od svého vůdce. Ohař naopak musí být pod kontrolou.

Výcvik v poslušnosti obvykle začíná zvykáním psa na jméno, začíná se hrou s přivoláním. Využívá se při tom pohlazení, laskání štěněte, a když přiběhne, je odměněn pamlskem. Postupně se tento podmíněný reflex posiluje ještě zapískáním. V kynologii se užívají určité signály, krátké písknutí znamená upozornění psa, a i například změnu směru. Dvě krátká zapísknutí slouží jako přivolání. Dlouhé zapískání znamená ulehnout. Dále se cvičí vodění na řemenu. Mladý pes musí být před upoutáním na řemen řádně proběhnutý, aby se na řemenu rychle zklidnil. Po upoutání na řemen má jít pes u levé nohy, nesmí tahat za řemen, nebo jít volně podle nohy na prověšeném řemeni. Při tomto výcviku se někdy využívá zdí domů, nebo třeba i ploty. Pokud se jde se psem podél zdi a on chce začít předbíhat, pak jej majitel kolenem mírně přitlačí ke zdi s povelem k noze. Toto cvičení se dá dělat i v tyčovině v lese, pes se musí naučit sledovat vůdce, netahat na řemeni a nezaskakovat za stromy. Další výcviky vychází z toho, o jaký typ loveckých plemen se jedná, liší se tak jejich zkoušky.

Zdroj: Lovecký pes

Váha štěněte border kolie

Jak je napsáno výše, s výcvikem se má začít ihned po přivezení domů. Váha kolie ve třech měsících by měla být okolo 10 kg.

Zdroj: Výcvik štěňat border kolie

Výchova

Zacházejte se štěňátkem jako s batoletem. Nechejte ho jíst, spát a hrát si. Ve věku 8 týdnů by se štěně nemělo procházet déle než 10 minut na vodítku po vašem boku, 5 minut tam a 5 minut zpět. Naučte jej, že vodítko znamená zábavu, hurá, jde se ven. Na vodítku s ním dojděte k místu, kde je možné jej vypustit a dejte mu povel „volno“. Důvěřujte svému štěňátku a mějte jej co nejvíce na volno, ono se vám odmění tím, že nebude mít tendenci okamžitě utéct.

Dejte pozor, aby si štěňátko mladší 12 měsíců nehrálo divoce se staršími psy. Mohlo by to vést například k poškození kolenních vazů. Cvičit se snažte před každým krmením. S povely štěňátko seznamujte postupně, nevyžadujte všechny cviky najednou:

  1. přivolání – povel „KE MNĚ“
  2. povel „SEDNI“
  3. chůzi na vodítku u nohy
  4. postupný nácvik výstavního postoje pro zájemce o výstavy

Buďte trpěliví, cvik opakujte pouze několikrát, ale vícekrát denně. Zpočátku by výcvik neměl trvat déle než 10 minut, po ukončení výcviku pejska odměňte pamlskem, pochvalu musí dostat po každém správně provedeném cviku.

Komunikace s pejskem musí být s velkými rozdíly intonace v hlase a nebojte se „dělat šaškárny“. Pokud pejsek udělá něco správně, vesele vyšším hlasem ho chvalte třeba: „No ty jsi pašák! To je šikulka!“

Štěně nikdy nestresujte. Pouze důrazně hlubším hlasem vyslovte „fuj“ a tuto hlasovou intonaci používejte výhradně při kárání. Pokud budete psa bít, nezíská k vám důvěru a projeví se to například při povelu „ke mně“, který nebude nikdy spolehlivý.

Měli byste mít dva typy zákazů:

  1. FUJ, který je absolutní; a 
  2. NE, případně NESMÍŠ, kterým zakazujete něco, co pejsek normálně může, ale v daný okamžik je to nežádoucí chování.

Příklad: Pejsek se chystá dát si nějakou dobrotu z chodníku, použijte příkaz FUJ. Nebo: Dáváte pejskovi misku se žrádlem a pejsek se sápe, řekněte důrazně NE.

Zdroj: Výcvik štěněte labradora

Péče a výchova

Srst cane corso nepotřebuje žádnou speciální péči. Dobré je pravidelně kontrolovat uši, ve kterých se může objevit zánět. Cane corso potřebuje pevnou a důslednou výchovu, nesmí se s ním však jednat tvrdě. Přirozeně poslouchá autoritu rodiny a jeho výchova tak není příliš náročná, je však dobré nezanedbat základní výcvik. Už jako štěně je nutné jej řádně připravit na různé situace a kontakt s jinými zvířaty, psy a cizími dětmi.

Dobrý pozor byste si měli dávat na uši, jelikož toto plemeno má sklony k zánětu zvukovodů. Dobré je proto odmalička psa naučit na to, že ho občas prohlédnete – při takové prohlídce si k uším přičichněte, protože pokud z nich vychází zápach, signalizuje to zánět, také je prohmatejte, zda psa vaše doteky nebolí.

Do drápků se nemusí nijak zasahovat, pokud si je pes brousí o chodník nebo beton, pokud ne, tak bude potřeba je nechat občas zastřihnout, buď doma, nebo u veterináře na každoroční prohlídce.

Toto plemeno vyžaduje pravidelný pohyb, ideální jsou procházky přírodou, příliš se nehodí pro běžné psí sporty, jako je například agility. Nehodí se pro celoroční držení venku. Potřebuje kontakt se svou rodinou.

Pro správný vývoj potřebuje kvalitní krmivo, pro prevenci kloubních potíží je vhodné přidávat mu kloubní výživu.

Od ostatních starobylých molossů se cane corso výrazně odlišuje svou poslušností pánovi. Cane corso vlastní hlavou pochopí, že jeho člověk stojí na vyšším stupni hierarchického žebříčku než on, takže není zapotřebí mu to sáhodlouze vysvětlovat. Skutečnost, že šéfem je páníček (panička), pes trvale respektuje. Cane corso není psem jednoho pána, silná citová vazba ho váže ke všem členům jeho lidské smečky a nerozlišuje – všechny poslouchá stejně.

Zdroj: Cane Corso

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

MVDr. Karolína Macejková


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU