Zde uvádíme aktuální časy pro západy a východy slunce a o tom, jak dlouho bude vidět, kdy se stmívá a kdy vychází slunce. Slunce postupuje každý den svojí dráhou přes naší republiku, nejdříve ho přivítá Jablůnkov a Ostrava, pak Brno, Hradec Králové, Praha, Plzeň a nakonec přes Karlovy Vary dorazí až k Aši. Než tuto vzdálenost urazí, tak dochází k rozdílům mezi východem a západem v Ostravě a v Karlových Varech a tak přechod rozednívání nebo soumraku, od východu k západu může trvat přibližně 30 minut.
Dnes 13. 1. 2025 nad územím České republiky vychází slunce v Jablůnkově v 7:35 a rozbřesk skončí v 8:03 v Aši. Vycházející slunce naší republikou prosviští tryskovou rychlostí 1104 Km/h.
Vidět dnes bude 9 hodin a 44 minut. Rozednívat se začne již od 7:14 a vidět bude do večera 16:59, kdy se již zcela setmí. Slunce dnes začne zapadat v 16:12 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 16:36.
Zítra započne východslunce v Jablůnkově v 7:34 a v Aši skončí v 8:03. Zítřejší doba, po kterou bude vidět, bude trvat 9 hodin a 46 minut. Rozednívat se začne od 7:13 a vidět bude do večera 17:00. Zítra slunce začne zapadat v 16:13 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 16:37.
Za deset dní bude změna časů denního světla výraznější. Východslunce započne v Jablůnkově v 7:26 a v 7:54 skončí v Aši. Délka doby viditelnosti bude za deset dní 10 hodin a 06 minut. Rozednívat se začne od 7:06 a vidět bude do večera 17:13. Slunce v tu dobu začne zapadat v 16:27 na východě našeho území a mizející slunce se postupně dostane až k Aši, kde ho bude naposledy možné spatřit v 16:51.
Procházka lesem při východu slunce bývá myslivci považována za jednu z nejkrásnějších denních chvil. Bývá pro ně potěšením pozorovat probouzející se les. Přestože spousta zvěře je aktivní hlavně v noci, i při východu slunce má pro myslivce význam vydat se na lov. Kolem doby východu slunce totiž srnčí a jelení zvěř vytahuje na pastvu, což je pro myslivce vhodná příležitost, jak k jejímu pozorování, tak i případnému odstřelu. V této době je také možné lovit i pernatou zvěř.
Řada zvěře je aktivní hlavně po západu slunce, i přesto že v této době myslivci většinu zvěře nesmí lovit. Mezi zvěř aktivní v noci patří například divoká prasata, lišky, jezevci, jeleni i zajíci. Pokud se myslivec vydá večer do lesa, je lepší dorazit na posed / kazatelnu, ještě před západem slunce, aby nepřišel zrovna v době, kdy zvěř vychází. Zajíci například vychází na pastvu hlavně za soumraku. Na lov se ve večerních hodinách vydává také liška, kterou právě v těchto hodinách mohou nachytat hospodáři, jak se jim „dobývá“ na jejich drobnou domácí zvěř. Je třeba si uvědomit, že to, že zvěř je aktivní v noci, neznamená, že přes den se s ní myslivec nepotká. Zvěř je samozřejmě k vidění, ale častěji jen někde odpočívá, obživu si pak obstarává právě večer a v noci.
Doba zvěře je u nás dána zákonem. Lov je povolen od jedné hodiny před východem sluncedo jedné hodiny po západu slunce. Netýká se to ale zvěře škodné z myslivosti a černé zvěře. U nich je lov povolen i během noci.
U dlouhodobého podávání je nutné hlídat játra, žaludek. Preventivně podávat například ostropestřec. Obecně se uvádí, že při užívání kortikoidů se nedoporučuje slunění.
Ke spáleninám od slunce dochází většinou jen ve dnech s tropickými teplotami. Ohroženy jsou zejména kočky se světlým zbarvením. Postiženy bývají konečky uší. Časem se takové poškození může vyvinout v rakovinu kůže. V tomto případě je nejdůležitější prevence. Buďto kočku v parných dnech nepouštějte ven, nebo ji uši namažte ochranným krémem s UV filtrem.
Původcem nákazy v ČR jsou divoká prasata. Tato nemoc byla zavlečena do Evropy z afrického kontinentu, kde se vyskytovala u prasat bradavičnatých a pomocí klíšťat byla šířena dále.
Nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata, se do země dostala nejspíš od divokého prasete, které přešlo přes hranice. V roce 2007 propukla nákaza v Gruzii, odkud se postupně rozšířila na západ do Arménie, Ázerbájdžánu a Ruské federace, následně pak do Pobaltí, Ukrajiny a Polska (výskyt zde byl potvrzen v roce 2014). Na polském území byla nákaza značně eliminována a její rozšíření potlačeno. V jižní části Polska nebyla nákaza zjištěna. a proto je trochu záhadou, jakým způsobem se dostala na naše území. Je pravdou, že černá zvěř je velmi migrující a za noc dokáže ujít i desítky kilometrů.
V okolí nálezu byla okamžitě stanovena ochranná zóna 10 km, ve které se nesmí lovit a krmit divoká prasata, dále musí myslivci aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty.
Pokud by byl nakažen chov domácích prasat, dojde k jeho úplnému vybití pomocí elektrických kleští u dospělých prasat a selata budou zabita oxidem uhelnatým. Vybité kusy se nebudou vykrvovat, aby se nákaza nemohla šířit dále.
Od roku 2014 je v ČR prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.
