VIROVÁ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Infekce v oku bojovnice (Betty) způsobují různá onemocnění, která se projevují vyboulením očí a bílým zakalením oční čočky.
Infekční vodnatelnost
Předpokládá se, že skutečným původcem této choroby je virová nákaza, kterou následně doprovází, podporují a komplikují některé bakterie. Může se ale také jednat o nespecifickou infekční vodnatelnost způsobenou několika druhy bakterií bez primární virové infekce. Mezi charakteristické příznaky patří nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny a vystouplé oči (exophthalmus). Typické jsou také vodnaté puchýřky mezi šupinami.
Nemoc propuká u ryb oslabených nesprávnou výživou, špatnými podmínkami v akváriu, stresovaných podchlazením, transportem. Infekce může být trvale přítomna v nádrži bez zjevných příznaků na rybách, projeví se teprve při jakémkoliv oslabení ryb.
Léčba je velmi problematická a možná pouze u ryb s počátečním stadiem nemoci pomocí některých antibakteriálních léčiv (antibiotika, sulfonamidy). Napadené ryby je nutné ihned izolovat a nádrž vydezinfikovat. U této nemoci bohužel platí, že je vhodnější napadené ryby šetrně utratit vzhledem k nákladné a problematické léčbě.
Při častém a nevhodném použití antibiotik hrozí možnost navození rezistence, to znamená, že se bakterie stanou vůči antibiotikům odolnými a léčba je pak neúčinná. Antibiotika mají také u ryb vedlejší účinky a potlačují následně jejich přirozenou odolnost vůči dalším infekcím.
Virovou papilomatózu psů vyvolává papilomavirus z čeledi Papovaviridae, který má onkogenní vlastnosti. K přenosu dochází přímým i nepřímým způsobem a papilomy se objevují po uplynutí inkubační doby trvající 2–6 měsíců. Nejčastěji bývají postiženi mladí a imunosupresivní jedinci.
U štěňat a mladých psů se objevují jednotlivé nebo mnohočetné útvary bílošedé barvy, které mají vzhled pendulujících výrůstků nebo květáku a dosahují rozměrů až 3 cm2. Jejich lokalizace byla zjištěna převážně na sliznici dutiny ústní, jazyku, měkkém patře, hltanu, epiglotis (hrtanové příklopce), pyscích, očních spojivkách, na rohovce a očních víčkách.
Méně častou formou je invertovaný kožní papilom, který se objevuje v oblasti břicha a slabin, přičemž je na kůži vidět propadnutí o průměru 1–2 cm s centrálním pórem. Léze tak má charakter kráteru. Kromě toho se může vyskytovat také pod drápy, kde vyrůstá přímo z germinativní (zárodečné) vrstvy drápového lůžka.
V poslední době je virus papilomatózy psů považován za jeden z vyvolávajících faktorů trvalých verukózních změn na prstních polštářcích a nehtových lůžkách mladých dospělých psů a mnohočetných papul a pigmentovaných hyperplastických plaků u mopsů. Byly však popsány i vzácné případy, kdy se benigní forma rozvinula ve skvamocelulární karcinom. U psů se také zjišťují idiopatické skvamózní papilomy, které nemají virový původ.
Diagnóza se prokáže histologicky, kdy v nálezu dominuje výrazná hyperplazie epidermis s koilocyty a intracytoplazmatickými inkluzními tělísky v keratinocytech. Virové skvamózní papilomy se dají histologicky rozlišit na tři typy: exofytní papilom, plochá bradavice, invertující papilom. Onemocnění se projevuje světlými výrůstky, které se rychle šíří a rostou do podoby květákovitých papilomů s malými nitkovitými výběžky. Jejich velikost se pohybuje okolo 2 cm. Nejčastěji je můžeme nalézt na sliznici dutiny ústní, okraji pysků, hrtanu a mandlích. Mimo dutinu ústní se vyskytují na víčkách a spojivce očí, kůži hlavy a spodních částech končetin.
Zpočátku je rozvoj bradavic velmi rychlý a jejich počet rapidně stoupá. Přibližně po 2 měsících dochází k ústupu a bradavice většinou úplně vymizí. Do 5 měsíců je většina bradavic pryč. Pouze papilomy v oblasti očí ustupují pomaleji. Papilomy v oblasti ústní se vyskytují u zvířat do 2 let stáří a předpokládá se, že se vůči papovaviru postupně objevuje odolnost. V oblasti oční se nejčastěji vyskytují do 4 let věku zvířete.
Virová papilomatóza psů je onemocnění, se kterým se v rámci kategorie kožních virových chorob psů můžeme setkat asi nejčastěji.
Trávicí problémy patří mezi nejčastější problémy u psů. Řadíme sem nejen průjmové onemocnění, ale i opačný problém – zácpu. Oba zmiňované problémy jsou nejčastěji způsobeny dietní chybou, kterou ve většině případů zaviní sám chovatel svojí nepozorností, nevědomostí či nadměrnou láskou a neschopností něco odříci svému psu. Nezřídka se na tom podílejí i děti a příliš starostliví sousedé.
Problémy s trávením mohou způsobit i orgánové choroby, bakteriální či virová onemocnění, střevní paraziti či alergie na určité složky v potravě. Ojediněle může jít o otravu.
Pokud dojde k zácpě či průjmu, zamyslíme se v první řadě nad možnou příčinou vzniku těchto zažívacích problémů.
Prvním základním a osvědčeným úkonem je „nasadit“ psovi přísnou dietu. Průjmové onemocnění bývá většinou doprovázeno i zvracením, v první fázi obsahují zvratky natrávenou potravu, pak jen žaludeční šťávy. To už je nutné dodržovat přísnou dietu. Psovi nepodáváme nejlépe až 48 hodin žádnou potravu, velmi omezeně tekutiny. Z tekutin se doporučuje černý neslazený čaj, který psovi nechutná, a proto pozře jen množství pro utlumení žízně. Pokud delší dobu pes čaj nechce přijímat, dáme mu malé množství převařené vody pokojové teploty. Malé dávky a často.
Nepodáváme žádné piškoty, suchary a jinou dietní potravu, neboť sliznice trávicího ústrojí potřebuje až 48 hodin na uklidnění, tedy bez kontaktu s potravou. Po této „hladovce“ jako první podáme mírně osolenou polévku z ovesných vloček nebo uvařenou rýži. Pokud se následně nedostaví zažívací problémy, můžeme dát psovi uvařené bílé maso nebo malou dávku masa ze psí konzervy.
Jestliže se nedostaví další průjem nebo zvracení, denní – ale stále dietní – dávky pomalu zvyšujeme. Uvádí se, že za 7–10 dnů se pes může začít krmit běžným, pro něho zvyklým krmivem a již v obvyklých dávkách. Pokud jsme si vědomi, že průjem vznikl po podání jiného krmiva, než na jaké byl pes zvyklý, toto ihned vysadíme a krmíme již odzkoušeným.
Jestliže i přes tuto dietu a úpravu stravy dojde k opětovným zažívacím problémům, je třeba navštívit veterinárního lékaře, který provede vyšetření psa, včetně laboratorního vyšetření trusu. I přes finanční náročnost těchto vyšetření je výsledek velmi efektivní, neboť na základě zjištěných výsledků lékař stanoví přesnou diagnózu.
Náš trh s krmivy pro psy je hojně zásoben i dietními krmivy při zažívacích problémech, a pokud nemáme čas psovi vyvařovat dietní stravu, můžeme koupit již krmivo dietní s nízkým obsahem proteinů a tuků a vyšším obsahem hrubé vlákniny. Doporučuje se podrobně prostudovat návod na krmení (některé krmivo se doporučuje namáčet) a rovněž prostudovat dávkování. Kupujte krmivo osvědčených značek, nejlépe ve specializovaných prodejnách.
Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.
Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.
Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.
Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.
U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.
Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.
Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.
Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa mů
