Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

UTRACENÍ ZVÍŘETE


Zajímá vás téma UTRACENÍ ZVÍŘETE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Eutanazie u psů neboli utracení psa je velmi těžké rozhodnutí. Od samého počátku se tolik obáváme ztráty zvířecího přítele, který pro nás tolik znamená. Nicméně tento čas jednou nastane a my, lidé sdílející s našimi zvířecími přáteli společný úděl, musíme čelit jejich smrtelnosti.


Utracení psa

Od 1. ledna 2014 zákony už nepohlíží na živé zvíře jako na věc. Změnu přinesla úprava obsažená v novém občanském zákoníku. Ten, kdo cizího psa nebo kočku zraní, musí nově zaplatit léčebné výlohy, zákoník pamatuje i na případy úmyslného zabití nebo na případy nálezu zvířete. Utracení zvířete upravuje zákon o ochraně zvířat proti týrání. Psa lze dle zákona utratit pouze pro slabost, nevyléčitelnou nemoc, těžké poranění, genetickou nebo vrozenou vadu, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením. Utracení zdravého psa není zákonem povoleno. V praxi je možné se setkat se dvěma extrémy porušování předpisů chránících zvířata, kdy se jedná o životě a smrti zvířete. Jedním z těchto extrémů je utracení zvířete veterinárním lékařem bez zákonného důvodu, myšleno utracení zdravého psa. Tím druhým je záchrana zvířete za každou cenu, ať už to je přání majitelů zvířete, nebo k tomu klienty dovedl veterinární lékař. Pokud přes opakované doporučení veterinárního lékaře, či lékařů, odmítáte eutanazii vašeho zvířete, může a měl by veterinární lékař předat podnět příslušné Krajské veterinární správě, aby vaší situaci prošetřila pro podezření z týrání zvířete. Pokud KVS zjistí porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, předá podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, která může v krajním případě, byť se to zdá naprosto absurdní, úředně nařídit eutanazii vašeho zvířete, aby se tak zamezilo jeho dalšímu utrpení (popřípadě úřad nařídí jiné zvláštní opatření, například odebrání zvířete). A právě to je ten extrém, do kterého bychom se určitě neměli se svými zvířaty nikdy dostat. Zde totiž hraničí touha záchrany za každou cenu s týráním zvířete.

Eutanazii, respektive lege artis utracení zvířete, smí provádět pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře. To znamená, že eutanazie psa doma je možná za těchto předpokladů, jinak ne.

Často se setkáváme s výrazem eutanásie, což je nesprávný výraz pro slovo eutanázie.

Zdroj: článek Uspání psa

Příběh

Ve svém příspěvku ODCHYT PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DAgmar.

prosím o radu jak mám chytit zlého psa pro utracení potřebuji koupit foukací píčtalu pro částečné uspání

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JAn.

Ty jsi ale hloupá. Utratit TEBE!!!

Zdroj: příběh Odchyt psa

Kdy utratit starého psa

Rozhodnout se, kdy je už pro vašeho starého psa život jen utrpením, je velmi složité. Psí představa o životě je zábava, energie, pozornost a zdravé tělo bez bolesti. Pokud toto není možné vzhledem ke zdravotnímu stavu psa a neexistuje žádná šance na zlepšení tohoto stavu, pak by utracení psa mělo být zváženo. Utracení psa je bezbolestné. Jedná se o aplikaci velké dávky uspávacího prostředku (anestetika) injekcí do žíly zvířete. Tato látka působí velmi rychle a uspí psa obvykle dříve, než je stříkačka prázdná. Tou dobou už je pes plně v bezvědomí a je jen otázkou času, kdy se jeho životní funkce zastaví. Někteří psi se špatnou cirkulací mohou reagovat trochu jinak a mohou nastat svalové záškuby. Pes o tomto stavu neví, protože je již plně v bezvědomí.

Postup

V dnešní době máte možnost rozhodnout se, kde k eutanázii dojde: zda u zvěrolékaře v ordinaci, nebo u vás doma. Pro většinu psů je věčné uspání lépe snesitelné doma. Nejsou stresováni nemocničním prostředím, pro majitele však často bývá uspání jejich mazlíčka hůře snesitelné doma. V místě, kde k eutanázii dojde, vidí majitelé akt i o mnoho měsíců později, a tak se pro ně jejich domov může stát stresujícím (neplatí naštěstí ve všech případech). Pokud se rozhodnete pro uspání v ordinaci, doporučuje se domluvit se s veterinářem na době, kdy nebude v čekárně rušno. Pejska i vás by to mohlo zbytečně rozrušit a znepokojovat. Je lepší, pokud vás do ordinace i zpět někdo doprovodí, někdo, kdo vám může poskytnout podporu. Pokud zůstanete se psem i v jeho poslední chvíli a zůstanete poměrně klidní (i když je to neskutečně těžké a vyžaduje to opravdu velkou dávku ovládání), zůstane poměrně klidný i on, a tak jeho odchod ze světa bude „lehčí“.

Buďte si jistí, že váš pejsek při eutanázii netrpí. Proces je poměrně rychlý a bezbolestný. Veterinář píchne pejskovi injekci s dávkou anestetika, které téměř okamžitě vyvolá ospalost a následný spánek, kdy je psovi podána další látka, aby mohl bezbolestně odejít.

Po smrti pejska si můžete vybrat, kde a jak má být váš psí miláček pochován. S veterinářem se můžete rovnou domluvit, zda má psa odvézt a pohřbít, zpopelnit anebo si jej můžete vzít domů, a pokud máte povoleno, tak pejska pohřbít na zahradě, třeba pod oblíbeným stromem, kam budete chodit uctívat jeho památku.

Cena

Eutanázie pes, kočka: 500 Kč + spotřebovaný materiál, dle velikosti zvířete; například eutanázie kočky celkem 800–900 Kč.

Asanace (hromadný svoz uhynulých zvířat): 30 Kč/kg.

Ceny jsou pouze orientační.

Zdroj: článek Uspání psa

Poradna

V naší poradně s názvem MŮŽE TO BÝT NÁDOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Hladíková.

Dobrý den, mám dvouletou fenečku norwich teriéra. Koupila jsem ji, když jí bylo 11 měsíců. Zjistila jsem , že je vážně nemocná a několik prvních měsíců jsme doslova bojovali o její život. Zjistilo se, že má jaterní zkrat, abnormálně velké srdce, je alergička, astmatička. Bere léky na podporu jaterní funkce a veterinarní dietu. Bohužel její tělíčko má problém fungovat i s vet. dietou, ale alespoň nemívá záchvaty.
Objevil se jí na přední tlapce maličký hrbolek, ten ale rychle rostl. Podle pana veterináře to může být bradavice a nebo nádorek. Bohužel kvůli jejímu špatnému zdravotnímu stavu pan doktor nechce odebrat vzorek na cytologické vyšetření - že by jí musel dát narkózu a tu by nemusela přežít. Mám si najít jiného pana doktora, který je lépe vybavený, pokud by nastala nějaká komplikace.
Dočetla jsem se, že je možnost cytologického vyšetření i odběrem jehlou, bez narkózy, je to bezpečné?
Můžu poprosit o posouzení přiložené fotografie - nechce mi ji váš program přijmout :-( co by to mohlo být? Hledala jsem na internetě a nejvíc mi to připomíná cystický útvar.
S fenečkou půjdu samozřejmě k jinému veterináři, ale zajímal by mě váš názor.
koupila jsem jí i sanicell, můžu ho podávat při jejích zdravotních problémech bez porady veterináře?
Předem děkuji za odpověď.
Hladíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Z vašeho dotazu je zřejmé, že velmi soucítíte se svou fenečkou, a že se snažíte sehnat pomoc, kde se dá. Bohužel ale přes internet se u takto nemocného zvířete dá radit jen s velkým rizikem neúspěchu. Proto zůstaňte u svého původního plánu - vyhledat veterinární kliniku, kde budou shopni a ochotni vám pomoci. Tim můžete svému zvířeti pomoci nejlépe.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Může to být nádor?

Kdy nechat psa utratit

V souvislosti s mnoha stařeckými nemocemi psů nastává otázka, kdy psa nechat utratit. Na začátku je třeba zdůraznit, že uspání pejska je rychlé a bezbolestné. Majitel se nemusí bát, že by jeho miláček v posledních chvílích trpěl.

Řada majitelů starších psů si klade otázku, jestli je lepší nechat psa dožít tak, jak je, nebo jej nechat uspat. Veterináři v takových případech radí, aby byl pejsek uspán, pokud trpí nějakou nevyléčitelnou a hlavně bolestivou nemocí. Je to pro něj důstojnější a lepší, než ještě několik měsíců trpět nesnesitelnými bolestmi. Platí tedy, že pokud zdravotní stav psa není dobrý a není naděje na jeho zlepšení, měl by majitel utracení psa zvážit.

Euthanasie obvykle probíhá u veterináře v ordinaci, ale na přání majitele k ní může dojít i doma. Psu je do těla vstříknuta velká dávka anestetik, které psa velmi rychle uspí, a pak je mu vpíchnuta další dávka, která postupně pak zastaví jeho životní funkce.

Zdroj: článek Nemoci starých psů

Příběh

Ve svém příspěvku IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kurt.

Dobrý den,vážení.
Chtěl bych se zeptat jaký je rozdíl mezi veterinárním a lidským Ivermektinem. Hledal jsem rozdíl mezi těmito preparáty v sortimentu u nejmenovaného čínského výrobce a rozdíl jsem našel pouze v mg účinné látky a tvaru pilulek. Tbl. - pes 6mg,drůbež 2mg,kůň 10mg a člověk 6mg. Tedy v případě,že účinná látka se nazývá Ivermectine a není pro každý druh zvířete nečím specifická a nebo není do tabletek přidán ještě nějaký jiný prvek. Děkuji

Ivermektin
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lorena.

Klidně si kup Ivermectin pro koně. Ze zkušenosti vím, že ty léky pro zvířata jsou čistější než ty pro lidi. Musíš si to ale dobře rozpoćítat. Kůň váží ca.600 kilo a já jen 60, tudíž jsem vzala jen jednou desetinu dávky. Docela ta pasta i chutnala. Měla příchuť jablek.

Zdroj: příběh Ivermectin pro lidi

Nejčastější příčiny bolesti

Bolest kromě varování nemá žádný užitek. Pokud je silná a déletrvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. Zvíře trpící bolestí má, zjednodušeně řečeno, zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak jeho majitele.

Akutní bolest je typická rychlým nástupem, relativně kratší dobou trvání, často je její intenzita zejména v počátku vyšší. Vzniká nejčastěji po úrazech spojených s frakturami, vykloubením nebo zhmožděním, jako jsou úrazy po střetu s vozem nebo pády z výšky, dále při křečových stavech trávicího traktu, vyskytuje se i při výhřezu meziobratlových plotének. Potlačením bolesti výrazně zmírníme nepříznivé změny spojené s těmito stavy – jde zejména o nebezpečné zvýšení srdeční frekvence, zrychlené dýchání, změny krevního tlaku, hormonální změny vyvolané stresem.

Chronická bolest je charakterizována delší dobou trvání, zpravidla 4 týdny a více. Tento typ bolesti se nejčastěji vyskytuje při degenerativních onemocněních pohybového aparátu, jako jsou artrotické změny kloubů a spondylóza páteře, a také v pokročilých stadiích rakoviny. Chronická bolest představuje dlouhodobý stres, který výrazně snižuje hybnost zvířete, zhoršuje funkci postižených končetin a znemožňuje rehabilitaci. Kromě toho se při chronické bolesti snižuje celková odolnost organismu, zvyšuje se riziko infekcí, snižuje se příjem potravy a tím dochází k nedostatku živin.

Zvláštní kategorií je pooperační bolest. Lze ji přirovnat k akutní bolesti, ale při jejím nedostatečném potlačení je riziko komplikací ještě vyšší. Pociťovaná bolest může způsobit neklidné probouzení s možností sebepoškození. Stejně tak je zpomaleno hojení chirurgických ran, čímž se prodlužuje doba zotavení po operaci.

U každé bolesti je důležité rozeznat její příčinu a tuto příčinu je nutno léčit. U mnoha chorob je však bolest dominujícím příznakem, který má kromě výše zmíněných závažných důsledků na zdravotní stav zvířete i zásadní vliv na jeho psychiku. Neléčená bolest, zejména chronická, může způsobit vážné změny v osobnosti zvířete, které jsou později obtížně léčitelné. V neposlední řadě, u nevyléčitelných chorob, jako je například rakovina nebo těžké degenerativní změny kloubů a páteře, představuje potlačení bolesti prakticky jedinou alternativu, jak zmírnit utrpení zvířete a tím pro něj zajistit přijatelnou kvalitu života. Je věcí veterinárního lékaře, aby podle příčiny bolesti a celkového stavu pacienta zvolil vhodnou léčbu pro zmírnění bolesti.

Rozpoznání bolesti představuje v mnoha případech

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bolest u psa

Poradna

V naší poradně s názvem KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hofmanová.

Dobrý den, kolik přibližně stojí, když nechám u veterináře zemřelého králíka?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pokud necháte svého zemřelého králíčka u veterináře a nedomluvíte se na jiném řešení, tak mrtvé tělo veterinář předá asanačnímu ústavu, který jej spálí. V peci se nachází i další zvířata. Jedná se o nejčastější řešení, když zvíře uhyne u veterináře a nebo je k němu doneseno mrtvé. Služba bývá zpoplatněna a ceny se liší. Asanační ústavy počítají poplatky za spálení podle kilogramů zemřelého zvířete a obvykle se pohybuje do 20 Kč za kg. Něco si připočte veterinář za dopravu a vyřízení této záležitosti, ale nemělo by to být nic drahého.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Kolik co dnes stojí u veterináře

Léčení nádoru

Tumor je často léčitelný a včasná diagnostika vede veterináře k poskytnutí nejlepší možné péče. Každý typ nádoru potřebuje individuální péči a může zahrnovat jednu nebo kombinaci více druhů terapií: chirurgický zákrok, chemoterapii, radiační terapii nebo imunoterapii.

Důležité je také celkové zdraví vašeho zvířete. Veterinář může v souvislosti s léčbou tumoru doporučit změnu krmení nebo jiná opatření, aby pomohl lepší odpovědi zvířete na vlastní terapii nádoru. Když je stanovena diagnóza, veterinář s vámi prodiskutuje nejlepší způsob léčby a rizika a vedlejší účinky spojené s terapií. Důležitou součástí terapie je terapie bolesti. V některých případech tumorů vás může veterinář odkázat na jiné pracoviště. Určité typy tumorů mohou být vyléčeny zcela, jiné typy mohou být léčeny jen tak, že se omezí jejich rozšíření a prodlouží se život vašeho zvířete.

Včasné odhalení nádoru a zjištění jeho typu jsou nejdůležitější faktory určující úspěch terapie. U některých případů je zvažována eutanazie zvířete. Než se rozhodnete pro terapii nebo eutanazii, prodiskutujte případné možnosti s veterinářem, jedině tak můžete učinit to nejlepší rozhodnutí pro své zvíře i svou rodinu.

Procento úspěšné léčby silně závisí na typu a rozsahu tumoru, jakož na agresivitě terapie. Benigní tumor se obvykle léčí snadno a terapie nádoru je úspěšnější, je-li včas diagnostikován. Ačkoliv některé tumory (zvláště hodně agresivní rakovina) nemohou být vyléčeny, terapie může prodloužit vašemu zvířeti život a zlepšit jeho kvalitu. Nové diagnostické metody mohou napomoci odhalit nádory dříve a zlepšit tak šanci vašeho zvířete na vyléčení. Nové metody terapie jsou vyvíjeny tak, aby zlepšily úspěšnost a zmenšily rizika vedlejších účinků.

Zdroj: článek Rakovina kůže u psů

Terárium

Terária lze rozdělit do tří základních skupin:

  • Pouštní (případně polopouštní) terárium je suché, s pískem, kameny, suchými větvemi, bez rostlin nebo s rostlinami sukulentního typu. Do tohoto terária můžete umístit stepní želvu, gekony, agamu i některé hady.
  • Tropické terárium musí udržovat vlhkost. Jako podklad se používá rašelina, lignocel, kokosové vlákno, kůra. Osázejte ho živými rostlinami, broméliemi, tilandsiemi, kapradinami, mechem a jinými. Tropické terárium je vhodné pro řadu ještěrů, hadů, bezobratlých živočichů a žabek.
  • Paludárium je třetí typ terária. Je to kombinace tropického terária a akvária. Ve vodní části můžete chovat vodní želvy a některé nenáročné akvarijní ryby. V pozemní části žabky, různé druhy hadů a ještěrů vyhledávající vodní tůňky.

Všechny tři druhy terárií musíte přizpůsobit chovanému živočichovi. Především zajistit dostatečné osvětlení, vyhřívání, cirkulaci vzduchu, dostatek úkrytů, potravu a pitnou vodu.

Osvětlení do terária kupujte v prodejnách s odbornou obsluhou. Ve všech typech terárií by měly být 2 druhy osvětlení. Denní bílé světlo s UVB zářením (pokud se nerozhodnete chovat nočního tvora) a výhřevná žárovka jako zdroj tepla. Čím hlubší (vyšší) terárium bude, tím důležitější je i síla světla, které by mělo dostatečně osvětlovat i rostliny ve spodní části terária. Na žárovku byste měli zakoupit speciální kryt, aby nedošlo k popálení zvířete při náhodném dotyku.

U vytápění terária platí, že by se teplota uvnitř měla pohybovat od 28 °C s lokálním vytápěním (pod žárovkou až 40 °C). V chovatelských potřebách lze zakoupit například i topné kameny, které se hodí pro pouštní nebo polopouštní ještěry (agamy vousaté, krajty královské). Co se osvětlení a vytápění týče, čas nám mohou ušetřit automatické spínací hodiny. Zvířeti prospěje přesný denní a noční režim. Ke spínacím hodinám je možnost připojit i automatické rosení.

Větrání je také velmi důležité. Profesionální terária jsou vyráběna tak, aby splňovala podmínky pro cirkulaci vzduchu. Nevětratelné terárium se může stát zdrojem plísní. Bez účinné cirkulace by mohlo dojít až k úhynu zvířete. Není proto vhodné použít místo terária akvárium, pouze v případě odborných a finančně nákladných úprav.

Voda musí být součástí každého terária. Misku zajistěte vždy tak, aby nemohlo dojít k jejímu převrácení. V paludáriích s větší vodní plochou vodu filtrujte nebo často a pravidelně měňte. Pouštní terária denně lehce roste (agama vousatá nepije stojatou vodu, ale pouze rosu).

Rostliny, kterými osazujete terárium, nesmí být jedovaté. Mezi teraristy jsou oblíbené tyto nejedovaté rostliny, které se hodí spíše do sušších terárií (šplhavec, tlusti

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Terárium

Vhodné krmivo

Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.

Jakákoliv klinická dieta, tedy i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady, to je být energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní. V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla mít dieta při nádorovém onemocnění zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený obsah argininu, glutaminu, leucinu, izoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro- i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.

Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice však bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35–40 % bílkovin, méně než 25 % sacharidů, 27–35 % tuků, více než 2 % argininu a 2,5–7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25–30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50–60 % z tuků a pouze 10–20 % ze sacharidů.

Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5–2násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo. Denní energetickou potřebu vypočítáme ze vzorce: E (kcal) = 70 x W 0,75 x 1,5–2(3) (W = hmotnost zvířete).

K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu, nebo doma připravovanou krmnou dávku. K přípravě tradiční krmné dávky používáme jako zdroj proteinů drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v tradiční krmné dávce jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení tradiční krmnou dávkou je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě či nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Výživa kočky po nádorovém onemocnění

Ušní svrab u koček

Ušní svrab se nejčastěji objevuje u toulavých koček, koťat a starších koček. Zanedbání léčby může vézt k vážným zánětům zvukovodu, dokonce až k ohluchnutí zvířete. Jedná se o parazita roztoče, který se jmenuje strupovka ušní.

Prvním příznakem je lehký zánět, začervenalý vnitřek ucha kočky, více průhledného ušního mazu, kočka třepe hlavou a hodně se škrábe v uchu. Jakmile se parazit rozmnoží, objevuje se v uchu typický černý maz nebo černé tečky v srsti na kraji ucha, což jsou vlastně výkaly množících se roztočů.

Ušního svrabu se běžným čištěním uší bohužel nezbavíte. Při prvních příznacích nemoci musíte vyhledat pomoc veterináře. Ten vám pro kočku předepíše speciální antiparazitární přípravek. Současná nabídka takových produktů je široká. Nejčastější jsou přípravky, které se aplikují přímo do kočičích uší. Léčba trvá po dobu nemoci a často i po odeznění příznaků. Je tedy dlouhodobá. Pokud by přežil jen jeden roztoč, stále by hrozilo navrácení nemoci. Zanedbání léčby může mít pro kočku velmi vážné následky. Neléčený těžký zánět může vést až k ohluchnutí zvířete, rozsáhlým otokům hlavy, zánětům nervů, což může ve výsledku vést až ke smrti zvířete, obzvláště u starších a oslabených koček. Majitelům naopak žádné nebezpečí nehrozí, ušní svrab není na člověka přenosný. Dále na roztoče působí i spreje používané proti blechám. Takové spreje se stříkají na zvířecí srst. K dispozici jsou i injekční přípravky. Pokud je nemoc v pokročilé etapě, je nutno podávat kočce určená antibiotika.

U tohoto onemocnění je důležité, aby byla přeléčena i ostatní zvířata v domácnosti. Svrab se mezi kočkami a psy může šířit pouhým setkáním s infikovaným zvířetem. Rozšiřují ho i odlupující se stroupky z uší a ušní maz, ve kterém najdeme roztoče. Touto cestou se svrab přenáší na další zvířata (člověk se nemůže infikovat). Nemoc je daleko častější u koček než u psů.

Pokud ušní svrab není léčen, může vygradovat v hnisavý zánět zvukovodu a posléze postihnout i bubínek či střední ucho zvířete.

Zdroj: článek Nemoci uší u koček

Jak ulevit psovi od svědění kůže

Alespoň jednou týdně zkontrolujte, jestli váš pes nemá v kožichu blechu. Jednoduchým diagnostickým testem je nález blešího trusu při česání. Jedná se o malé černé kuličky velikosti zrnka mletého pepře, které se při kontaktu s vodou zbarví do červena. Zkuste je při nálezu rozetřít o kousek vlhké vaty. Často totiž nemusíte blechu vůbec najít. Zvíře přečešte hustým hřebenem a zkuste tak blechu vyčesat. Blecha může být vidět v oblasti břicha, kde je méně srsti.

Velmi svědivá může být i suchá kůže. Tento problém často souvisí s výskytem nadměrného množství lupů nebo šupinek z kůže. Zacuchaný, mastný nebo špinavý kožich zvířete pak může být příčinou nepohody vedoucí k drbání.

Vyberte kvalitní krmení. Krmte dietou s pozitivním vztahem ke kvalitě kůže a srsti v průběhu celého života zvířete. Některé prémiové diety obsahují specifické balancované mastné kyseliny v poměru, který zlepšuje kvalitu srsti a snižuje výskyt suché kůže. Pokud máte krmení, které neobsahuje nenasycené mastné kyseliny, zvažte jejich přidávání do potravy zvířete. Ne každý typ tuků je obsahuje. Rostlinný olej, sádlo, máslo nebo slaninový tuk nejsou správnou volbou. Pro nejlepší výsledek musíte přidávat ke krmení mastné kyseliny omega-6 a omega--3 ve specifickém poměru. Existují i speciální oleje.

Zvažte rovněž typ používaného šamponu. Přílišné koupání zvířete může být důvodem vysušování jeho kůže. V některých případech můžete léčebně použít speciální veterinární šampon odstraňující odloupanou kůži. Běžné kartáčování a vyčesávání srsti může také pomáhat.

Zdroj: článek Co na svědění kůže u psa

Koupel pro psy a kočky

Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění dělíme parazitózy na dvě základní skupiny, a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními). Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci a podobně). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, jiný hmyz).

Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit–hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu: průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění a podobně. Některá z těchto onemocnění jsou přenosná ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.

Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).

Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům, a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, respektive v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců, se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působícími proti ektoparazitózám.

Zablešení – je asi nejrozšířenější u psů, koček, ale i člověka. Parazitem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis), zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadii – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, která si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat, jedná se o takzvaná místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“. Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Koupel na parazity

Rychlá léčba

Efektivní odstranění zubního kamene nelze provést v domácích podmínkách, proto je vždy provádí veterinární lékař. Odstranění kamene se provádí buď mechanicky ostrým srpkem, nebo za použití ultrazvuku, vždy však v sedaci zvířete nebo krátkodobé narkóze.

Během této procedury se odstraní zubní kámen, vypláchnou se žlábky mezi zubem a dásní, vyleští se sklovina zubu a provede se kompletní revize dutiny ústní. Teprve nyní je možno se pokusit o prevenci dalšího usazování zubního kamene.

Mnoho majitelů požaduje ošetření zubů bez narkózy či sedace zvířete. V případě, kdy je zvíře plně při vědomí a aktivní, však nelze v žádném případě chrup dokonale očistit, a to zejména z vnitřní strany zubů či v oblasti pod dásní. Taková polovičatá práce je pak spíše zbytečná, protože plak i kámen se pak rychle tvoří znovu. Je zbytečné se narkózy nebo sedace obávat, protože samotný zubní kámen, zánět parodontu či riziko systémové infekce je pro vašeho psa daleko větším nebezpečím. Veterinární lékaři vždy přihlížejí k aktuálnímu zdravotnímu stavu ošetřovaného zvířete i k jeho věku a snaží se volit ty nejšetrnější prostředky, které mají k dispozici.

V případě, že stav zubů a dásní psa je natolik vážný, je potřeba zuby extrahovat.

Zdroj: článek Bolest zubů u psů

Dieta na ledviny

Akutní nebo chronické selhání ledvin je velmi vážné onemocnění, které má mnoho příčin. Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má proto vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete. Chronické selhání ledvin je stav, kdy jsou ledviny z 80 % poškozené a zbylých 20 % nestačí odstraňovat odpadní látky z těla.

Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, které selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček jde především o dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují aspoň zčásti. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.

Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by. U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.

Jestliže máte byť jen malé podezření, ž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Kastrace psa pro a proti

Kastrace psů má své příznivce i kritiky, níže jsou uvedena pro a proti v otázce kastrace psů.

Pro

Pro kastraci existují v podstatě dvě kategorie důvodů, a to zdravotní a „morální“. Mezi zdravotní příčiny patří prevence proti řadě komplikací: tumory varlat, prostatické potíže.

Morální hledisko spočívá zejména v prevenci nežádoucího nakrytí feny a množení „nevhodných“ štěňat, zklidnění příliš temperamentního zvířete, hlučnosti a destruktivního chování psa jako následku sexuální touhy, toulavosti, snížení agresivity, nevhodného sexuálního chování (ukájení touhy na předmětech, lidech, zvířatech).

Pro psa-samce, který není chovným jedincem, je kastrace zákrokem zpříjemňujícím následný život, neboť neustálý „tlak“ sexuálních pudů bez jejich uplatnění je pro takové zvíře velmi stresující.

Proti

I přes řadu nesporných výhod přináší kastrace také určitá rizika, která jsou však zanedbatelná ve srovnání s riziky, která číhají na nekastrované zvíře. Mezi nevýhody patří inkontinence, což je nekontrolovatelný únik moči, dále nadměrný růst měkké „štěněcí“ srsti u dlouhosrstých plemen a obezita. Ta je spíše nejčastějším problémem majitelů. Pravda je totiž taková, že při správném a kvalitním krmení a dostatečném pohybu psa by k obezitě zvířete nemělo nikdy dojít. Je samozřejmé, že vymizením pohlavních hormonů dojde ke snížení aktivity zvířete, pak je na majiteli, zda upraví krmnou dávku a dopřeje svému miláčkovi dostatek pohybu, nebo jej bude překrmovat a nechávat válet na gauči – pak ho místo psího atleta bude na procházkách doprovázet valící se sud. Tudíž je jen na vás, jak vyhodnotíte všechna pro a proti u kastrace vašeho psa.

Zdroj: článek Kastrace psa

Dávkování a způsob použití

Přípravek Metacam je k dispozici ve formě perorální suspenze, injekčního roztoku a žvýkacích tablet. Léková forma a dávka závisí na druhu zvířete, jeho živé hmotnosti a léčené nemoci. Injekce se v závislosti na druhu zvířete a léčené nemoci mohou podávat do žíly, svalů nebo pod kůži.

Léčba se první den zahajuje jednorázovou dávkou 0,2 mg meloxikamu/1 kg živé hmotnosti, což lze aplikovat perorálně, nebo alternativně podáním přípravku Metacam 5 mg/1 ml injekčního roztoku. Léčba pokračuje perorálním podáváním udržovací dávky 0,1 mg meloxikamu/1 kg živé hmotnosti jednou denně (ve 24hodinových intervalech). Každá žvýkací tableta obsahuje buď 1 mg, nebo 2,5 mg meloxikamu, což odpovídá denní udržovací dávce pro psa o 10 kg živé hmotnosti, respektive 25 kg živé hmotnosti. Každá žvýkací tableta může být rozpůlená pro přesné podávání podle individuální živé hmotnosti zvířete. Žvýkací tablety lze podávat s krmivem nebo bez něj, jsou ochuceny a jsou většinou psy dobře přijímány.

Dávkování by měl určit veterinární lékař, ale i ten se musí řídit následujícími údaji. Pes o hmotnosti do 7 kg by měl požít ½ tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 7 do 10 kg by měl požít 1 tabletu 1 mg; pes o hmotnosti od 10 do 15 kg by měl požít 1 ½ tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 15 do 20 kg by měl požít 2 tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 20 do 25 kg by měl požít 1 tabletu 2,5 mg; pes o hmotnosti od 25 do 35 kg by měl požít 1 ½ tablety 2,5 mg; pes o hmotnosti od 35 do 50 kg by měl požít 2 tablety 2,5 mg.

Zdroj: článek Kdy použít Metacam pro psy

Jsou boule po očkování normální?

Přes veškerá pozitiva s sebou očkování přináší i občasné problémy v podobě nežádoucích reakcí. Jejich frekvence je naštěstí velmi nízká, nicméně čas od času se objevují, způsobují aktuální zdravotní problém u očkovaného zvířete a znamenají nepříjemné překvapení pro majitele psa a pochopitelně i pro veterinárního lékaře, který vakcínu aplikoval.

Je nutno předeslat, že jako postvakcinační reakce se zpravidla označuje celková akutní porucha zdravotního stavu, někdy i život ohrožující, která se objevuje v souvislosti s provedenou vakcinací. Mnohem častěji však probíhá na lokální úrovni, tedy v místě, kam byla očkovací látka aplikována.

Lokální reakce svým způsobem hraje pozitivní roli v aktivní tvorbě protilátek. Objevují se totiž výhradně u inaktivovaných vakcín, což jsou očkovací látky obsahující zárodky umrtvené chemickými antiseptiky (například formolem, merthiolátem). Inaktivace způsobuje snížení imunizační schopnosti vakcíny, a vyžaduje tudíž další úpravu ve smyslu zvýšení účinnosti. Toho se dosahuje přidáním adjuvans (pomocných prostředků – nejčastěji aluminium hydroxidu nebo olejové emulze), které vyvolávají zvýšenou tkáňovou reaktivitu v místě vpichu po dobu několika dnů až dvou týdnů. Imunitní systém tak získá dostatek času k rozpoznání vpraveného antigenu a následné protilátkové odpovědi. U většiny očkovaných psů tuto místní tkáňovou reakci ani nezaregistrujeme (probíhá v podkoží na mikroskopické úrovni), v menším počtu případů se objeví zatvrdnutí nebo uzlík zpravidla velikosti hrášku nebo nejvýše lískového oříšku, který spontánně vymizí během jednoho až dvou týdnů. Zcela výjimečně se vytvoří sterilní absces jako výsledek neadekvátní místní reakce, a je nutno jej řešit chirurgicky. S výše popsaným efektem souvisí i občas se objevující bolestivost během injekce nebo bezprostředně po ní, jde však zpravidla o záležitost několika vteřin, která nemá žádný další negativní vliv na očkovaného jedince.

Jiná situace je u celkových nežádoucích reakcí. Ty vznikají jako patologická odpověď imunitního systému na organické komponenty, nejčastěji fragmenty buněčného materiálu nebo antigeny kultivačních médií, eventuálně na bakteriální antigeny (především v případě leptospirových vakcín). U určitého procenta celkových reakcí jsou příčinou komponenty zvířecích sér (například hovězí proteázy), které jsou běžnou součástí buněčných kultur sloužících k produkci vakcinačních kmenů. Alergičtí jedinci mohou být předem senzitivováni těmito bílkovinami, které od časného věku přijímají s potravou, aniž dotyčného jakkoli poškozují. Teprve po jejich vpravení do organismu jinak než přes trávicí trakt, tedy injekčně s vakcínou, u nich dojde k nastartování abnormál

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Boule u psa po očkování

Nádorové onemocnění

Nádorová onemocnění patří mezi nejvážnější onemocnění kůže psa. Dle některých pramenů kolem 50 % psů starších 10 let zemře přímo či nepřímo na následky nádorového procesu. Ve srovnání s člověkem onemocní psi rakovinou dokonce dvakrát tolik. Nejčastěji se u psů i koček objevují novotvary kůže a mléčné žlázy.

Nádor (tumor, novotvar) je patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a roste na něm nezávisle.

Maligní (zhoubný) nádor při svém růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska (metastázy). Typickým příkladem je karcinom mléčné žlázy, který je reprezentován útvarem na mléčné liště a případnými metastatickými ložisky nejčastěji na plicích či v mízních uzlinách.

Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá. Může však utlačovat okolní struktury či jinak mechanicky překážet. Příkladem je v tomto případě adenom mléčné žlázy, který tvoří útvar na mléčné liště bez dalších ložisek. I ten však může znepříjemňovat život zvířete tím, že mu brání v pohybu, zvíře si ho může zraňovat, rána se může následně zanítit, bolet a podobně.

Vznik nádorového bujení je proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.

Onkologie malých zvířat nezůstává pozadu jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu.

K odstranění či omezení nádorového bujení slouží u zvířat nejen chirurgie, ale i chemoterapie a ozařování.

K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Pes či kočka se tak s jejich pomocí lépe vyrovnávají se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji re

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina kůže u psů

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová


utracení starého psa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
utrata psa
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.