Téma

TUKOVY UTVAR KOCKA


Dilema, jestli si pořídit kočku nebo psa, řeší spousta rodin. Pokud by se členové rodiny rozhodli pořídit si kočku, nabízí se jim řada plemen. Jedním z nejoblíbenějších plemen je britská kočka, kterou si lidé vybírají pro její přítulnost a krásnou hebkou srst.


Druhy britských koček

Černá britská krátkosrstá kočka

Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.

Bílá britská krátkosrstá kočka

Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u  kočky černé britské krátkosrsté.

Krémová britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.

Modrá britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.

Modrokrémová britská krátkosrstá kočka

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré. Těl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Britská kočka

Příběh

Ve svém příspěvku KOCKA-STRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Dobry den mam 10-i mesicni kocku ktere se z niceho nic behem odpoledne udelala na zadech lysina cca 2x1 cm (vypadalo to jako by ji nekdo v tom miste oholil ziletkou). Pak ji to zacalo mokvat a udelal se strup. Obvazali jsme ji to aby si to nemohla skrabat. Co to muze byt? Kocka se mnou chodi na zahradu ale je na voditku a do styku s jinymi zviraty neprijde. Dekuji za vasi odpoved. Hana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.

Dobry den ,
s nasi kockou, ktere je 16 let, jsem byla dnes u veterinare, udelal rozbor krve a abdominalni echografii. Vysledek - rakovina leve casti jater , scasi i sleziny ,tez metastazy nebo spise strukovatele jatra, prakticky nelecitelne , pokrocile a predepsal si protizapalovy lek a neco pro jatra a ledviny.

Kocka uz delsi dobu stradala na vaze- my to pripisovali veku, / ze 4 kg se asi behem roku dostala na 2,75 kg/ , v posledni dobe casteji vracela a nekdy mela potize s mocenim. Nutkalo ji , ale vysledek byl “ neco malo, hustsi a naruzovaly” . Stavalo se to nekdy, obcas.
Nechce se mi verit, zeby nebylo jine sanci. Jeden lekar rika, dejte ji k jidlu TO co jste ji davali doposud, treba i syrove maso, kdyz to miluje, stejne toho nema moc. Jiny lekar pry, abychom ji davali jenom spec. stravu pro jatra….
Tak ja nevim, co mam delat ?
a hlavne co mam delat aby kocka netrpela.
Na otazku odkud vim, jestli ma bolesti nebo ne, nestli ji je spatne nebo ne - odpoved znela, "tenkrat, az uz nebude nic jist. " A to mam do tehdy cekat, nebo jak ?! Prosim o odbornou pomoc.
Pripajim foto z abdominalni echografii.
Dekuji za kazdou vasi pripadnou odpoved nebo radu.

Zdroj: příběh Kocka-strup

Charakteristika

Skotská klapouchá kočka dostala své jméno podle ušních boltců ohnutých dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s uvedenou mutací znají lidé (především v Číně) už dlouho. V roce 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku bílé kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později se tato bílá kočka jménem Susie okotila a dvě koťata měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross (také pastýř) si jedno kotě vzal a se svou ženou Mollie dali vzniknout plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd (gen sklopených uší) je dominantní a mají ho pouze skotské klapouché kočky. Později bylo však odhaleno, že křížením dvou klapouchých koček vznikne jedinec, který má zesílené nohy a ocas. Tento rys nebyl považován za další znak plemene, nýbrž za poruchy na kostře. A skotská klapouchá kočka téměř vymizela. Tato rasa se znovu objevila ve chvíli, kdy se zjistilo, že jejím zkřížením s britskou krátkosrstou kočkou se narodí koťata, z nichž polovina je zdravá a má sklopené uši. Ovšem začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování skotské klapouché kočky. V USA se toto plemeno začalo chovat v roce 1974, kdy se klapouchá kočka spářila s exotickým krátkosrstým kocourem. Jedno kotě z tohoto vrhu mělo ohnuté boltce. Dostalo jméno Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.

Skotská klapouchá kočka je díky svému venkovskému původu velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Rovněž výborně loví, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a „zabírá“ si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá kočka má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Co se týče temperamentu, nejedná se o žádné divochy, jsou to spíše něžná a mazlivá stvoření, jež vám dělají společnost při nejrůznějších domácích činnostech (od vaření až po úklid). Skotská klapouchá kočka spí často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá nikým a ničím vyprovokovat, tudíž ji s vytaženými drápky jen tak neuvidíte.

Skotská klapouchá kočka váží 2,5 až 6 kg. Hlavu má kulatou se širokým a krátkým nosem. Uši jsou ohnuté a špičky kulaté. Mohou však mít i klasický tvar a postavení (tedy uši nesklopené) a pak se plemeno označuje jako Scottish Straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší, které vytvoří jakousi čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Skotská klapouchá kočka má středně velké zavalité tě

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Skotská klapouchá kočka

Příběh

Ve svém příspěvku TUKOVÁ BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Dobrý den, mám k Vám velkou prosbu.Vloni se mé 11leté fence udělala na pravé zadní noze boule o velikosti cca6cm posléze ji praskla a vytékalo zní něco jako žluklé máslo i to tak vonělo vše bylo vyčištěno.Ale letos boule opět narostla a dnes vnoci opět praskla co udělá veterinář odstraní bouli a zašije,? Nechci jí moc trápit prošla si před třemi lety nechtěnou kastací kde jí MvDr vyoperovala celý vniřek jelikož měla už i sepsy a já nevěděla zda přežije činé.Ale je to holka statečná je veselá sní vše co jí dám. Byla by od Vás nějaká možná rada? Předem děkuji za vstřícnou odpověď.J.Ž.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.

Dobrý den,
útvar na noze může být různého původu - může se jednak o pouhý absces (útvar naplněný hnisem, který Vám může připomínat ono žluklé máslo) vzniklý např. kousnutím, poraněním; dále může jít o tumor (jak maligní, tak benigní), ale i o kombinaci obou, tedy abscedující tumor.Z dotazu to nelze určit.
Pro fenu je jednoznačně nejlepší ihned navštívit Vašeho veterinárního lékaře, který podle situace doporučí konkrétní postup a léčbu. Hnisající obsah se rozhodně neobejde bez antibiotik - i zde hrozí riziko sepse. Chirurgického řešení se neobávejte, předchází mu důkladné předoperační vyšetření. Po odstranění a vyčištění útvaru se bude fence zase běhat lépe.
Hodně zdraví,
MVDr. Hrachová

Zdroj: příběh Tuková boule u psa

Skotská klapouchá kočka

Skotská klapouchá dostala své jméno podle přehnutých ušních boltců dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s touto mutací jsou známy už dlouho, a to především v Číně. Roku 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později tato bílá kočka jménem Susie porodila koťata a dvě z nich měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross, také pastýř, si vzal jedno toto kotě a se svou ženou Mollie dali základ plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd pro sklopené uši je dominantní a mohou jej přenášet pouze skotské klapouché kočky. Ovšem později se zjistilo, že při křížení dvou klapouchých má potomek zesílené nohy a ocas, což nebyl další znak plemene, ale poruchy na kostře. Skotská klapouchá téměř vymizela. Až když se zjistilo, že při křížení s britskou krátkosrstou je polovina koťat zdravých a má sklopené uši. Začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování. V USA začal chov tohoto plemene v roce 1974. Klapouchá kočka byla v Americe připuštěna k exotickému krátkosrstému kocourovi. Z tohoto vrhu mělo jedno kotě ohnuté boltce, jmenovalo se Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.

Díky svému venkovskému původu je to kočka velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Je výborným lovcem, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a zabírá si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Nejsou to žádní přehnaní divoši, spíše něžná a mazlivá stvoření. Doprovází vás v nejrůznějších domácích činnostech od vaření až po úklid. Zajímavostí je, že skotská klapouchá kočka spí velmi často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš často jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá ničím vyprovokovat, a tak ji asi nikdy neuvidíte s vytaženými drápky.

Skotská klapouchá kočka dosahuje váhy 2,5 až 6 kg. Hlava je kulatá se širokým a krátkým nosem. Uši jsou přehnuté, špičky jsou kulaté. Mohou však být klasické, nesklopené a pak se plemeno nazývá Scottish straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší tak, že tvoří čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Tělo skotské klapouché je středně velké, zavalité, s pružným hřbetem. Končetiny jsou středně dlouhé a silné. Ocas je u kořene silný, je střední délky a není příliš ohebný. Srst je hustá, silná, měkká a má odstávat od těla. Může být krátká i dlouhá. Zbarvení je p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené druhy koček

Poradna

V naší poradně s názvem LYSINY U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Dobrý den,
máme doma psa, kocoura a kočku. Kočky mají možnost chodit ven, proto domů donesly blechy.( přestože jsme jim pravidelně dávali kapku za krk) Řešili jsme to tak, že jsme psa a kocoura vykoupali, kočka se nenechá. Zvířatům jsme koupili antiparazitické obojky a důkladně jsme vyčistili jejich pelechy a všechny místa, kde by se mohly blechy nacházet. Zatím to vypadá, že se pes i kocour uklidnili. Kočka se ale neustále olizuje. Začaly se jí dělat veliké lysiny a je plná nepěkných strupů, které si ale neustále olizuje. Dnes si dokonce udělala lysinu v okolí obojku. Hodně se ale čistila a olizovala i dříve.
Myslíte, že by jí v tomto případě pomohla již zmiňovaná antibiotika? Jak kočce zabránit, aby se dále neolizovala?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Příčinou můžou být blechy, svrab, kožní infekce a další. Pro zahájení účinné léčby bude třeba provést vyšetření. Antibiotika by pomohla pouze v případě, kdyby kočku postihl bakteriální zánět kůže. Na ostatní možné příčiny by antibiotika neúčinkovala. Vezměte kočku k veterináři a hned se dozvíte co ji to trápí a čím ji nejrychleji můžete pomoct.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Lysiny u kočky

Popis

Jedná se původně o plemeno americké, což už ostatně napovídá samotný název kočky. Toto plemeno se v průběhu let rozšířilo i do ostatních koutů světa a získává si stále větší oblibu. Mainské mývalí kočky byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho je částečně odvozeno jméno plemene. Druhé přídavné jméno, a sice mývalí, získala kočka díky svému chocholatému ocasu, jenž nápadně připomíná ocas medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro tyto kočky typický.

Jedna legenda vypráví o Marii Antoinettě, která právě tyto kočky nesmírně milovala. Aby kočky unikly před Velkou francouzskou revolucí, poslala je do Ameriky. A zde z nich postupně vzniklo současné plemeno. V některých amerických chovech byly mainské mývalí kočky uznány už v roce 1967. Od 80. let jsou akceptovány i v Evropě.

Mainská mývalí kočka (anglicky Maine Coon cat) má několik charakteristických znaků: velký huňatý ocas připomínající ocas mývala (anglicky coon, racoon), dlouhé obdélníkové tělo, širokou hruď a na uších štětičky jako rys. Její tělo musí být hlavně harmonicky vyvážené. Když je kočka dlouhá a má krátké nohy, je to špatně.

Mainka se může vyskytovat ve všech přirozených barvách (stejně jako kočka domácí), s kresbou i bez kresby. Exotické barevné odstíny (lila, skořicová, čokoládová, plavá, barmská či s odznaky) nepřipadají v úvahu, takto vybarvené kočky nejsou zapsány do chovu.

Naopak barva očí může být různá, a dokonce se může s věkem měnit. Koťata se rodí s modrýma očima a teprve za pár týdnů získávají oči svoji stálejší barvu, například oranžovou. Ta se časem (kolem prvního nebo druhého roku) může ještě změnit v zelenou.

Mainka má polodlouhou srst, což může řadu lidí odradit. Avšak péče o její hedvábnou a měkkou srst není nikterak náročná. Záleží na kvalitě srsti konkrétního zvířete. Pokud má kočka opravdu kvalitní srst, stačí ji jednou za měsíc pořádně vykartáčovat.

Srst mainské mývalí kočky se ovšem může poměrně hodně mastit v souvislosti s hormonálními změnami. Přehnané maštění srsti u ocasu se někdy může objevit u kocourů, ale to lze jednoduše vyřešit dětským pudrem.

Mainská mývalí kočka dospívá poměrně pozdě, asi až ve třech letech. Mainky jsou velmi klidné a ve srovnání se štíhlými aktivními krátkosrstými kočkami (bengálka nebo habeška) to nejsou žádní běžci. Řadí se však mezi zdatné skokany: z místa vyskočí skoro do dvoumetrové výšky.

Mainská mývalí kočka je mimořádně krásná kočka. Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit až 10 kg a měřit až 1 m. Hmotnost kastrátů může být dokonce až 12 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mainská mývalí kočka

Příběh

Ve svém příspěvku KOČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štefan Sakač.

Co dělat naše kočka pořídila jedno kotě tři dny nic ,ale ještě má určitě aspoň podle mě tři mám o ní strach co dělat já vím k doktorovi,ale je pořád zalezlá a nechce vylézt potřebují Vaší radu Mockrát Děkuji!!!

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Kočka

Nádorové onemocnění

Nádorová onemocnění patří mezi nejvážnější onemocnění kůže psa. Dle některých pramenů kolem 50 % psů starších 10 let zemře přímo či nepřímo na následky nádorového procesu. Ve srovnání s člověkem onemocní psi rakovinou dokonce dvakrát tolik. Nejčastěji se u psů i koček objevují novotvary kůže a mléčné žlázy.

Nádor (tumor, novotvar) je patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a roste na něm nezávisle.

Maligní (zhoubný) nádor při svém růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska (metastázy). Typickým příkladem je karcinom mléčné žlázy, který je reprezentován útvarem na mléčné liště a případnými metastatickými ložisky nejčastěji na plicích či v mízních uzlinách.

Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá. Může však utlačovat okolní struktury či jinak mechanicky překážet. Příkladem je v tomto případě adenom mléčné žlázy, který tvoří útvar na mléčné liště bez dalších ložisek. I ten však může znepříjemňovat život zvířete tím, že mu brání v pohybu, zvíře si ho může zraňovat, rána se může následně zanítit, bolet a podobně.

Vznik nádorového bujení je proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.

Onkologie malých zvířat nezůstává pozadu jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu.

K odstranění či omezení nádorového bujení slouží u zvířat nejen chirurgie, ale i chemoterapie a ozařování.

K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Pes či kočka se tak s jejich pomocí lépe vyrovnávají se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji re

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina kůže u psů

Poradna

V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.

Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.

Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.

Zdroj: příběh Strupy na kůži u koček

Charakteristika

K prvnímu pokusu o vyšlechtění dnešní bengálské kočky došlo v šedesátých letech 20. století, a to ve Spojených státech. Cílem bylo vyšlechtění přátelské a plně domestikované domácí kočky s alespoň částečným zachováním podoby a fyzických vlastností kočky divoké, což bylo snem mnoha chovatelů. První křížení však neiniciovali chovatelé, ale američtí genetikové, neboť u divokých bengálských koček byla zjištěna nepřítomnost genu kočičí leukémie, vůči níž tak byla tato kočka imunní. I přes snahu genetických vědců se však křížení nedařilo a další chov narážel na problém neplodnosti kocourů a těžké ochočitelnosti koťat první generace, což další pokusy téměř zastavilo.

Další pokus o zkřížení se tak opakoval až o několik desítek let později, kdy se o něj pokusila Američanka Jean Millová, která byla již dopředu obeznámena s možnými úskalími a problémy, které by případně mohly nastat. Chovatelka tak počítala s divokostí původního plemene i s možnou neplodností kocourů první generace. Tu vyřešila šlechtěním pouze samičích koťat s domestikovanými kocoury, čímž byla plodnost zaručena, neboť neplodnost se objevovala pouze u samců. I přesto však byl chov značně problematický a všeobecně byla přijata až čtvrtá generace původních koček, kterou ale uznaly jen některé z chovatelských asociací. Evropská FIFE uznala bengálské kočky teprve v roce 1998.

I když vyšlechtění bengálské kočky patří k největším chovatelským úspěchům, její šlechtění není ještě zcela ukončeno, neboť v některých chovných programech se dodnes používají divoké bengálské kočky.

Bengálská kočka má dlouhé a svalnaté tělo. Ocas bývá střední délky a na konci je vždy černě zbarvený. Hlava je vzhledem k tělu malá protáhlá. Toto plemeno má velmi hustou srst a můžeme se setkat s celou řadou provedení s hnědou barvou v odstínech žluté či zlaté. Méně časté bývá provedení bílé, stříbrné, modré a vzácně se objevuje černé zbarvení celého těla.

Opticky se sice tato kočka podobá malému africkému leopardovi, ocelotovi nebo tygrovi, ale navzdory svému divokému vzhledu má velmi přítulnou povahu a s hlasitým předením se ráda nechává rozmazlovat od svého člověka.

Bengálská kočka má dosti dlouhé, svalnaté a dobře vyvinuté tělo s těžkými kostmi. Zadní nohy jsou o něco delší než přední a tlapky jsou relativně velké a kulaté. Ocas je střední délky, pevný na dotek, má zakulacený koneček, který je vždy černě zbarvený. Klínovitá hlava je v poměru k tělu malá a je o něco delší než širší. Malé uši jsou namířeny trochu dopředu, široce nasazené a nesmějí mít žádné štětinky. Nos je dlouhý a široký s lehkým prohnutím v místě, kde přechází v horní část lebky. Oči jsou velké, mají mandlovitý až k

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bengálská kočka

Siamská kočka

Podle některých pramenů vzniklo toto plemeno v 17. století v Siamu, podle jiných je starší více než 600 let. Každopádně se předpokládá, že jeho přímým předchůdcem byla bengálská kočka. Siamské kočky byly velmi ceněné a chovaly se pouze na panovnických dvorech. První zmínka o siamské kočce v Evropě je z roku 1884, kdy ji přivezl do Londýna anglický konzul v Bangkoku. Tehdy se ovšem vzhledově značně lišily od dnešního standardu. Byly zavalitější, měly deformovaný ocas a často šilhaly. Standard byl ustaven v roce 1902 v Anglii. Postupně se začala siamská kočka chovat i v jiných částech světa, ale v důsledku jejího křížení s místními plemeny se začala ztrácet čistota rasy. To se nyní řada chovatelů, zastřešených v Asociaci ochrany divokých koček Thajska, snaží napravit. V současnosti existuje asi dvacet barevných variant.

Siamská kočka má dost komplikovanou povahu. Je velmi energická, hravá, zvídavá a inteligentní. Vyžaduje stále pozornost, je přítomna všemu, co se v domácnosti děje. Říká se, že je drzá, panovačná, dotěrná, pyšná a hlučná (ozývá se velmi zvučným hlasem, který nepřeslechnete). Na druhou stranu umí být toto nesmírně okouzlující stvoření také velmi oddané, někdy až do té míry, že nesnese přítomnost nikoho jiného než svého nejbližšího člověka. Má až psí povahu. Snadno se také naučí chodit na vodítku na procházku se svými pány. Je poměrně hlučná a dokáže dobře komunikovat s člověkem. Je zvídavá, u všeho musí být a někdy dokáže být značně tvrdohlavá. Hodí se výborně jako společnice i pro začínajícího chovatele. Rychle dosahuje dospělosti a mívá početný vrh.

Je to středně velká kočka s hmotností od 2,5 do 5,5 kg. Siamská kočka má klínovitou, středně velkou hlavu s dlouhým a rovným nosem, delšíma velkýma ušima a zešikmenýma očima mandlového tvaru, které jsou vždy modré a dodávají jí orientálního vzhledu. Siamská kočka je tím kvalitnější, čím tmavší odstín modré barvy její oči mají. Má extrémně štíhlé protáhlé tělo, které je však dobře osvalené a přitom pružné a elegantní. Ramena a bedra jsou stejně široká, záda silná, zadní nohy delší než přední. Tlapky má siamská kočka malé a oválné, ocas tenký, na konci zašpičatělý. Srst je krátká, hustá, lesklá, bez podsady a dobře přiléhající. Po narození je srst světlá, postupně tmavne. Siamské kočky mají takzvané akromelaninové zbarvení, tedy různou barvu základní srsti na koncových částech těla (uši, nos, končetiny, ocas). Typickým a ideálním zbarvením je bílá. Ohledně barvy siamských koček je zajímavý fakt, že koťata se rodí vždy čistě bílá a teprve časem jim konečky ztmavnou.

Siamská kočka je krátkosrsté plemeno, takže o její srst není třeba nijak zvlášť pečovat, pouze jednou týdně kartáčovat. V potravě by měla dostávat zvýšený podíl bílkovin – kvůli štíhlé postavě. Samota ji stresuje, proto by neměla být často sama. Hlasitě projevuje svoje nálady – kocour v říji až tak hlasitě, že o tom ví široké okolí.

Zdroj: článek Oblíbené druhy koček

Příběh

Ve svém příspěvku BOULE POD KŮŽÍ NA BRISE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Mikulec.

boulička na břiše psa- může to být také lipom- tzn. nezhoubný tukový nádorek, pokud je bulka pohyblivá pod kůží. Mám vlastní zkušenost, mám již 3.labradora a všichni to měli. Pokud se odoperuje, většinou narůstá pomalu znovu. Ale mám vyzkoušenou vynikající mast přímo na lipomy. Je to krušinová mast- můžete vyrobit snadno doma. Natírali jsme psovi velký lipom na zádech a po měsíci už úplně zmizel. Už je to rok a zatím nikde. chtělo by to ale trochu vyholit srst, aby se mastička dostala přímo na kůži a mazat 3x denně. Bylinky na mast koupíte buď v .bylinkářství nebo na internetu. Skládají se z: krušina, měsíček,třezalka a k tomu potřebujete dobré domácí sádlo. Návod k vaření vám zdarma pošlu na mail.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína Janečková.

Dobrý den pane Mikulec,
mohu Vás poprosit o zaslání návodu na výrobu masti. Mockrát děkuji.
S pozdrevam
Janečková

Zdroj: příběh Boule pod kůží na brise

Exotická krátkosrstá kočka

Toto plemeno vzniklo celkem nedávno – v 60. letech 20. století v Americe. Chovatelé zkřížili americké krátkosrsté a perské kočky, čímž chtěli dosáhnout lepší srsti u perských koček. Ve skutečnosti ale vyšlechtili nový druh krátkosrsté perské kočky, jak ji původně nazývali, s plochým čenichem. Exotická kočka byla uznána FIFe v roce 1984 a CFA v roce 1967. Do Evropy se první exotické kočky dostaly asi v roce 1982, a to do Skandinávie, Německa a Švýcarska.

Exotická kočka patří k mírným a vyrovnaným plemenům. Jistě si brzy ve vaší domácnosti najde teplé a měkké místo, kde bude moct nerušeně odpočívat. Odměnou za pohodlí vám bude její spokojené předení. Má ráda lidskou společnost a ke své rodině se chová velmi mile a přátelsky. Zároveň je zvědavá a chytrá. Je vhodná do kteréhokoliv prostředí. Díky své klidné povaze může žít v bytě, dobře se snáší s dětmi a nemá žádný problém s tím, když musí zůstat doma sama. Je spíše tichá a její občasné mňoukání jen doplňuje harmonickou povahu těchto koček.

Exotická kočka svým vzhledem a strukturou srsti připomíná plyšového medvídka. Na rozdíl od ostatních koček má zaoblené a baculaté tvary. Srst svojí měkkostí a načechraností připomíná plyš. U exotické kočky se nejčastěji vyskytuje tygrovaná (kolmé pruhy přes tělo) nebo tečkovaná kresba. Exotická kočka zdědila po svých perských předcích některé vady, jako jsou výrazné slzné kanálky, zúžené nozdry a krátký čenich (britský standard diktuje, že okraj nosního zrcátka nesmí přesahovat spojnici mezi očima), což jim způsobuje dýchací problémy. Také mívají problémy se zuby.

Exotická kočka má robustní stavbu těla. Ramena a hrudník jsou široké a stejně jako zbytek těla svalnaté. Bohatě osrstěný ocas i nohy jsou krátké a silné. Ocas se ke konci zužuje. Tlapky by měly být velké, pevné a kulaté. Hlava musí být masivní a mít tvar koule. Lícní kosti mají být dobře vyvinuté a brada a čelisti silné. Velké kulaté oči mohou mít buď modrou, oranžovou nebo zelenou barvu. Vyskytují se však i jiné barvy očí. Budí dojem, že jsou doširoka otevřené. Uši jsou drobné a postavené daleko od sebe. Srst je hustá s podsadou. Stejně jako perská kočka se může vyskytovat v jakékoliv barevné variaci. Kvůli její krátké srsti se musí více než u perských koček dbát na to, jak k sobě ladí jednotlivé části těla.

Hmotnost exotické krátkosrsté kočky se pohybuje v rozmezí 3 až 6,5 kg. Kočky žijící doma se dožívají okolo 10 let.

I když má exotická kočka kratší srst než perská kočka, musí se kvůli dvojité, husté srsti pročesávat minimálně dvakrát týdně. V době línání je nutné ji kartáčovat ještě častěji, aby se přede

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené druhy koček

Příběh

Ve svém příspěvku BOULE POD KŮŽÍ NA BRISE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Mikulec.

Zakoupíte krušinu olšovou-kůra/ latin.frangula alnus/,třezalku a měsíček , 1/2 kostky vepřového sádla cca 125g. Na pánvi rozpustíme sádlo na mírném ohni, aby se nepřepálilo, do něho nasypeme 34 g krušiny a toto pomalu vaříme na mírném ohni 1 hod.tak, aby sádlo s bylinou jen mírně probublávalo, pomalu jemně mícháme, když by se vám zdálo, že je sádla málo můžete malinko přidat, tak aby se krušina v sádle vařila a ne smažila.!! 1 minutu před koncem vaření přisypete 17g třezalky a 17 g měsíčku, a mícháte a vaříte 1 min. Pak odstavte a pánev přikryjte poklicí a nechejte stát přes noc/ asi 12hod./ Druhý den opět zahřejete tak, aby toto vše bylo tekuté a přecedíte přes nějaké plátno nebo hustý cedník do uzaviratelné nádobky- nejlépe skleněné/ např. od přesnídávky nebo od krému,od džemu./ Po vychládnutí a ztuhnutí je mast hotová.Skladujte v chladnu ale nemrazit, nejlépe dole v lednici. Vtírejte 3x denně do kůže.,/ přímo na bulku/ nejlépe jemně oholené, aby se mast dobře vstřebala. Vtírejte tak dlouho až uvidíte znatelné zmenšování bulky, až do úplného vymizení - u nás to trvalo asi 1 měsíc a už je to rok a nic dalšího se neobjevilo. Pokud to je opravdu lipom/nezhoubný tukový nádorek/, mělo by to účinkovat, pokud je to ovšem jiný typ nádorového bujení, účinkovat to zřejmě nebude. Ale veterinář to pozná, pokud udělá sono těchto bouliček.My jsme nejprve prošli sonem a pak teprve jsme aplikovali tuto mastičku.Držíme všechny palce, ať je to jen lipom a ať se zdaří celá procedůra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.

Děkuji Vám za recept, zkusim, děkuji za Vaši ochotu.

Zdroj: příběh Boule pod kůží na brise

Povaha

Bengálská neboli leopardí kočka si i přes svou domestikaci zachovala jisté rysy poukazující na její divoký původ. Po divokých předcích jí zůstalo především zbarvení srsti s kresbou, která může být buď mramorovaná, nebo tečkovaná.

V chování není tato kočka příliš divoká ani agresivní. Je však velmi aktivní: vyžaduje činnost, pozornost, všechno ji zajímá a nic jí neunikne.

Chová se jako normální kočka, ovšem kočka v pravém smyslu slova. Rozhodně neproleží celý den na gauči, je zvědavá, živá, temperamentní. Rozhodně vám doma nebude dělat pouze orientální doplněk nebo zvířátko na ukazování. Nechat se okouzlit vzhledem této kočičky je velmi jednoduché. Proto je velmi důležité si její pořízení dopředu dobře rozmyslet a zjistit si, jaké požadavky má tento domestikovaný leopard na nás.

V první řadě by stejně jako ostatní kočky měla mít k dispozici škrabadlo a hračky k ukojení hravého ducha. To je skutečně nutnost, protože je to kočka nesmírně inteligentní, zvídavá a chytrá a potřebuje se zabavit. Nepřítomnost škrabadla by nesla velmi nelibě, mohl by to odnést váš nábytek.

Bengálské kočky jsou inteligentní, zvědavé, aktivní, ale především velmi temperamentní plemeno, za což může jejich divoký původ. Jsou tudíž i výbornými lovci a nemělo by vás tedy překvapit, když se vám přijde pochlubit se svým úlovkem, třeba i v podobě ptáka, krtka či menší lasičky. Mimo to je bengálská kočka velmi hravá, což jí vydrží až do dospělosti. Má velmi ráda společnost a soužití s jinými kočkami či psy bývá naprosto bezproblémové.

Bengálské kočky dokážou zaujmout bdělou povahou, svou živostí a jedinečně rychlými pohyby. Potřebují si hrát a šplhat a nic pro ně nemůže být dost bláznivé. Mají rády prostor, milují hru, společnost a jen tak se nepodřídí klidnému prostředí. Vzhledem ke své inteligenci dokážou rozpoznat složité souvislosti. Tento fakt usnadňuje jejich výchovu, takže je člověk může velice rychle naučit, že stoly nebo jiná určitá místa v domě jsou tabu. Exotičtí pokojoví tygři a leopardi bezvadně vycházejí s dětmi, jsou bdělými pozorovateli a chovají se nadmíru přátelsky. Vůči svému člověku jsou velmi přítulní a mazliví. Klín nebo ramena milovaného člověka se brzy stávají oblíbenými místečky bengálských koček. Soužití s jinými kočkami funguje bez problémů, protože „bengálky“ nemají sklon k agresivnímu chování. Neodolatelně je však přitahuje voda. Znalci tohoto plemene občas svá zvířata potěší velkou mísou s vodou, v níž plave míček nebo list. Touto hračkou se mini leopardi dovedou zabavit celé hodiny, ale samozřejmě přitom zaplaví celý byt. Akvária je lepší pro jistotu zabezpečit krytem – jinak by mohl rybičkám hrozit brzký konec, dále je zde riziko i pro samotnou kočku. Velice oblíbené jsou pak zvýšené posedy, z nichž mohou nerušeně pozorovat celé okolí.

Zamilovat si tento druh kočky je opravdu velmi jednoduché, horší je udržet svou lásku na uzdě, jelikož se velmi brzo může stát, že počet jedinců pro svou dokonalou krásu a povahu naroste do velmi vysokých čísel.

Zdroj: článek Bengálská kočka

Příběh

Ve svém příspěvku MŮJ PES MÁ BOULI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.

Dobrý den mému pejskovi se udělala boule u žeber u končetiny.Boule je červená a tvvrdší.Co stím mám dělat ??

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.

Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová

Zdroj: příběh Můj pes má bouli

Povaha

Skotská klapouchá kočka má skvělou povahu: je něžná, mírná, zároveň aktivní. Je přátelská, ráda se mazlí a vyhledává lidskou společnost. Člověka doprovází při všech domácích činnostech. Někdy může být majetnická a upozorňovat na sebe, nebývá však příliš dotěrná nebo nepříjemná, vše dělá s mírou tak, aby dala najevo, po čem touží. Vychází dobře i s dalšími zvířaty, je nekonfliktní, učenlivá a hravá. Hodí se i k dětem. Tato kočka je velmi odolná vůči nemocem. Její divoký původ pak připomíná zachovaná schopnost lovce a predátora, proto se nedoporučuje ji pouštět volně ven.

K zvláštnostem se řadí i její jemňounký hlásek, který však skotská klapouchá kočka příliš nevyužívá. Taktéž je natolik mírumilovná, že téměř vůbec nepoužívá drápky. Rovněž je neobvyklé, že spí často na zádech.

Skotská klapouchá kočka se snadno přizpůsobí jakékoliv situaci doma. Cítí se dobře jak v místnosti plné hlučných dětí a psů, tak v pokoji pouze s jednou osobou. Na výstavách nebo na neznámých místech zpravidla nepanikaří. Rychle si zvykne na další zvířata.

Skotská klapouchá kočka se může cítit osaměle, když dlouhou dobu nevidí svého páníčka. V takovém případě ji může rozptýlit pes nebo jiná kočka.

Zdroj: článek Skotská klapouchá kočka

Příběh

Ve svém příspěvku VÝRUSTEK NA KONEČNÍKU U ŠTĚNĚTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat,mám 7 týdení fenku LR, a u konečníku se ji vyboulila žlázka - či udělala boulička, je zklidněná,suchá, nehnisá, není nijak zanícená..
Ale netuším jestli se to samo ztratí či co to může být? Prosím o názor.
Děkuji.
Zdravím
Veronika

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.

Dobrý den,
v oblasti konečníku se vyskytují anální žlázky, které v případě přeplnění zduří a vytvoří se útvar ve tvaru bouličky - což mi dle Vašeho popisu příjde jako nejpravděpodobnější. K potvrzení by samozřejmě bylo vhodné pejska vyšetřit naživo. Tendence k přeplnění žlázek jsou způsobeny jednak plemennou predispozicí, potížemi s defekací (průjem či zácpa), atd.
Pokud nedojde k evakuaci, žlázka často praskne a následně vytvoří píštěl, což je pro pejska velmi bolestivé a následně se léčí proplachy a lokálními či celkovými antibiotiky.
Radou je tedy co nejdříve navštívit veterinárního lékaře, který obsah evakuuje.
Hezký víkend,
MVDr. Hrachová

Zdroj: příběh Výrustek na konečníku u štěněte

Birma kočka

Ve Francii byla birma uznána v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC. Jakým způsobem se kočky do Francie dostaly, či zda byly vyšlechtěny až na jejím území, je stále nevyřešeno. První pár dovezený do Francie pocházel údajně z jihovýchodní Asie a nezachovali se po něm žádní potomci. Jiné domněnky uvádějí jako předka současných koček birma křížence siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v klášteře tibetském, mniši darovali pár francouzskému diplomatu Augustu Paviemu a anglickému majoru Gordonu Rusellovi za to, že jim pomohli při útěku z Tibetu. Kocour cestu do Evropy nepřežil, březí kočička ale dala základ chovu tohoto plemene na starém kontinentu.

Birma patří mezi polodlouhosrsté kočky. Je to středně velká kočka s dlouhým hedvábným kožichem, ten však nedosahuje ani délky, ani hustoty perských koček. Má delší tělo a užší obličej než typická perská kočka. Váha dospělé kočky se pohybuje mezi 2,5 až 4,5 kg, kocour je robustnější, dosahuje váhy až 5 kg. Birmy dospívají zhruba ve věku 18 měsíců, plné dospělosti však dosahují až ve věku 4 let. Od počátku se dlouhá desetiletí chovaly birmy pouze v klasických plných barvách odznaků. Novinkou a oblíbenou zajímavým oživením ve standardu se stala kresba tebby. Zhruba v osmdesátých letech se o toto zpestření zasadila především chovatelská stanice Las Perlas Sin, která přinesla gen pro aguti (díky němuž kresba vzniká) do pestré palety zabarvení birem a je považována za matku kresby v barvených varietách těchto koček. Birmy se dožívají až 15 let věku.

O birmách se říká, že vyvolávají závislost. Jsou to kočky velmi vnímavé, inteligentní, milé, učenlivé, přizpůsobivé, společenské, mají klidnou a mírnou povahu. Postrádá agresivitu vůči lidem, ostatním kočkám či psům. Náklonnost dává najevo vrněním, předením, láskyplným otíráním a tichým mňoukáním. Hlučnější bývá jen v období říje, tehdy se projevem trochu podobá siamkám. Birma nebývá ráda o samotě. Dovede velmi přilnout ke svému páníčkovi a dávat mu najevo svou lásku a náklonnost. Velmi vnímá i výkyvy nálad osoby, která je jí blízká, a celkovou rodinnou atmosféru. Spřátelí se snadno s ostatními jedinci stejného druhu. Jedna birma je sice krásná a milá společnice, ale pozorovat dvě nebo tři při hře je ještě daleko působivější. Klidná povaha birmy je zárukou, že bude dobře vycházet s dětmi. K typickým vlastnostem tohoto plemene patří i výrazná zvědavost a přizpůsobivost. Birmy pozorují svého člověka a snaží se napodobovat jeho běžné činnosti, například otevírání dveří a podobně. Naučí se ty nejúžasnější kousky a pak je využívají k prosazení své vůle i&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené druhy koček

Příběh

Ve svém příspěvku BOULE NA BOKU A STEHNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.

Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat mám fenku 11 let starou je to kříženec udělala se ji asi 1cm bulka tmavší barvy už jí to roste delší dobu téměř vůbec se nezvěčňuje a je velice tvrdá to samé má na stejně nevíte co to může být pooř jak se toho zbavit? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.

Dobrý den,
přesnou povahu daného útvaru opravdu nelze z fotografie zjistit. Obecně připadá v úvahu klasická diferenciální diagnostika - absces, cysta, novotvary benigní i maligní, atd.
Jediným řešením je chirurgické odstranění s následným histologickým vyšetřením odstraněného útvaru, které Vám pak přesně řekne, co je útvar zač a co od něj lze čekat do budoucna.
Pejskovi by bylo vhodné posílit imunitu např. kvalitním lososovým olejem, problém útvaru se tím ale nevyřeší, to opravdu chirurgicky.
Hodně zdraví.
MVDr. Hrachová

Zdroj: příběh Boule na boku a stehně

Porod u koček

Březost kočky trvá ± 65 dnů, koťata narozená před 60. dnem obvykle nepřežijí, po 70. dnu březosti již kočka přenáší a k vyvolání porodu jí musí pomoci veterinární lékař.

Několik dní před porodem začne být kočka neklidná a začne se u ní projevovat hnízdní chování. Tato doba je nejpříhodnější k seznámení kočky s porodní bedýnkou. Porodní bedýnku uložte na klidné, stinné místo a kočičce čas od času ukažte, kde nový pelíšek má. Pokud kočku na bedýnku včas nezvyknete, může se stát, že si místo k porodu najde sama, a pak může porodit v posteli nebo třeba ve skříni.

Porodní bedýnka musí obsahovat podložku s vysokou absorpční schopností, dále si na porod připravte ručníky nebo žínky, kvalitní náhražkové mléko pro koťata a stříkačku bez jehly.

Začátek porodu poznáte podle slabých, postupně se zesilujících stahů, které jsou na břiše kočky dobře viditelné. Stahy od počátku až k samotnému porodu trvají obvykle dvě hodiny. Samotné vypuzení kotěte se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 minut. Pokud bude porod probíhat rychleji, není důvod se strachovat, často se stává, že se koťata rodí už po deseti, či dokonce pěti minutách.

Normálně se koťata rodí hlavičkou a předními packami napřed. Dost často se však stává, že se rodí obráceně, zadečkem napřed. To jde hůře, a tak je třeba rodičce námahu usnadnit. Když kotě trochu povyleze, je nutno uchopit je pevně za zadní část těla (ale nemačkat) do kousku sterilizovaného froté ručníku nebo měkké látky a opatrně kočce pomáhat šroubovitým pohybem dokončit porod. Druhá ruka podepírá jemně břicho rodičky, aby se akce usnadnila. Pozor na nožičky kotěte, zejména u předního páru se může stát, že se v rodidlech zaklíní; pak je třeba nožičky co nejrychleji a nejšetrněji osvobodit. Objeví-li se při porodu nejdříve nožičky a porod pak dále nepokračuje, namažte si prst vazelínou nebo nějakým sterilním tukem a zaklíněné pacinky kotěte vtlačte zpátky do těla kočky. Kotě za chvíli změní svou polohu a při příštích stazích může třeba vyjít ven již normálně.

Čerstvě narozené kotě začne kočka omývat a sama překousne pupečník. Pokud tak kočka neučiní, musíte její funkci zastat vy. Pomocí nehtů v místě tlamičky kotěte opatrně protrhněte plodový obal a po tom, co kotě začne dýchat, přerušte pupečník asi 4 cm od bříška kotěte. Poté kotě podržte hlavičkou dolů, aby mu z čenichu a tlamičky vytekla plodová voda. Kotě můžete přiložit k matčinu struku ve chvíli, kdy plodová voda odteče a kotě se rozkřičí. Pokud se kotě nebude moci samo nadechnout, jemně ho třete žínkou, tím ho zahřejete, očistíte a rozpumpujete mu srdíčko. Musíte být velmi opatrní, abyste koťátku neublížili. Prstem mu ta

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak vyvolat porod u kočky

Poradna

V naší poradně s názvem MŮŽE TO BÝT NÁDOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Hladíková.

Dobrý den, mám dvouletou fenečku norwich teriéra. Koupila jsem ji, když jí bylo 11 měsíců. Zjistila jsem , že je vážně nemocná a několik prvních měsíců jsme doslova bojovali o její život. Zjistilo se, že má jaterní zkrat, abnormálně velké srdce, je alergička, astmatička. Bere léky na podporu jaterní funkce a veterinarní dietu. Bohužel její tělíčko má problém fungovat i s vet. dietou, ale alespoň nemívá záchvaty.
Objevil se jí na přední tlapce maličký hrbolek, ten ale rychle rostl. Podle pana veterináře to může být bradavice a nebo nádorek. Bohužel kvůli jejímu špatnému zdravotnímu stavu pan doktor nechce odebrat vzorek na cytologické vyšetření - že by jí musel dát narkózu a tu by nemusela přežít. Mám si najít jiného pana doktora, který je lépe vybavený, pokud by nastala nějaká komplikace.
Dočetla jsem se, že je možnost cytologického vyšetření i odběrem jehlou, bez narkózy, je to bezpečné?
Můžu poprosit o posouzení přiložené fotografie - nechce mi ji váš program přijmout :-( co by to mohlo být? Hledala jsem na internetě a nejvíc mi to připomíná cystický útvar.
S fenečkou půjdu samozřejmě k jinému veterináři, ale zajímal by mě váš názor.
koupila jsem jí i sanicell, můžu ho podávat při jejích zdravotních problémech bez porady veterináře?
Předem děkuji za odpověď.
Hladíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Z vašeho dotazu je zřejmé, že velmi soucítíte se svou fenečkou, a že se snažíte sehnat pomoc, kde se dá. Bohužel ale přes internet se u takto nemocného zvířete dá radit jen s velkým rizikem neúspěchu. Proto zůstaňte u svého původního plánu - vyhledat veterinární kliniku, kde budou shopni a ochotni vám pomoci. Tim můžete svému zvířeti pomoci nejlépe.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Může to být nádor?

Othematom u kočky

Pokud má kočka problémy s ušima (zánět, cizí těleso), může se stát, že se boltec náhle výrazně zvětší a vznikne zduřenina zabírající menší nebo větší plochu této části ucha. Jedná se o výron krve z prasklé cévy mezi kůží a chrupavkou ušního boltce, který si kočka způsobí intenzivním klepáním hlavou a úderem ucha o tvrdý předmět. Kočka je na postižené ucho citlivá, boltec je bolestivý a kočka nepřestává klepat hlavou, čímž se může celý problém ještě zhoršit.

Léčba spočívá v chirurgickém ošetření prováděném v celkové anestezii, při němž je odstraněna krev z othematomu a boltec je cca na 14 dní prošit speciální chirurgickou metodou. Tyto dva týdny jsou velmi náročné na pooperační péči ze strany majitele, neboť kočka se snaží si ucho stále drbat a může si stehy poškodit. Přesto je tento z pohledu majitele náročný výkon nutný. Jestliže se totiž krev pouze vypustí, dojde v naprosté většině případů velmi rychle k opětovnému naplnění a výše zmíněné operaci se zvíře stejně nevyhne. Naopak je možná komplikace v důsledku infekce othematomu. Při odkládaném zákroku stejně jako při špatné pooperační péči může dojít i k trvalé deformaci ucha.

Zdroj: článek Kočka se škrábe v uších

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cezar.

Pejskovi ve stáří 9,5 let (střední plemeno), který je ve velmi dobré kondici při sono vyšetření našli nějaký útvar na močovém měchýři. Okamžitě nám doporučili nákladnou operaci, dle které se teprve prý dá rozhodnout, co dál.
Máme se prý během pár dnů rozhodnout, zda odoperovat. Vyšetření krve je dobré, vše v normě.

poraďte, prosím

děkujeme

majitelé

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Nemoci starých psů

Primární kožní novotvary

a) epiteliální

Cystické epidermální tumory

Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.

Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.

Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.

Papilom

Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.

Spinocelulární karcinom

Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.

Aktinická keratóza

Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.

Bazaliom

Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.

Nádory kožních žláz

Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kožní nádory u psů

Příběh

Ve svém příspěvku KOŽNÍ NÁDORY U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatava kubna.

dobry den . u stareho psa u korene ocasu na spodni strane kulovity a zvetsujici se utvar .obcas krvacel . po delsi dobe cira tekutina . jiz velikost male mandarinky . vetsinou svetla a leskla . budu rada za vasi odpoved.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Kožní nádory u psů

Jak to poznat

Choroba může probíhat akutně nebo chronicky, tedy od jednoho dne do tří týdnů. Při anamnéze se lze nejčastěji setkat s apatií, anorexií, bolestivostí nebo zvětšením břišní dutiny, tmavou močí, zvracením a průjmem. Mezi klinickými příznaky převládají bolestivost břišní dutiny, palpačně masa v oblasti mezogastria, někdy doprovázená horečkou, dehydratací, anemií sliznic, i případně projevy šoku.

Ke stanovení diagnózy se využívá laboratorní vyšetření, Coombsův test, rentgenologické vyšetření, sonografické vyšetření. Poloha sleziny může být změněná.

Torze sleziny je dobře hmatatelná, když položíte psa na bok, zjistíte cca 30 až 40 cm dlouhý tvrdý útvar, celkem pravidelného tvaru, který je tvrdý jako kámen. Někdy tento útvar může mít i zahnutou podobu, podle toho, jak k přetočení dojde.

Choroba může probíhat akutně, ale jsou případy, kdy probíhá i chronicky, pes s otočenou slezinou žije 1 až 3 týdny. Akutní fáze se projevuje neklidem, pes si není schopen lehnout na břicho, válí se, má teplotu nad 39 °C. Ke zvětšování břicha dochází pozvolna, a to spíše ve spodní části pravé strany. Při chronické fázi – méně častém průběhu – si všimneme neklidu, apatie, nechutenství, bolesti břicha, zvracení, průjmu, teploty, bledosti sliznic.

Zdroj: článek Torze sleziny u psa

Příznaky ganglionu u psa

Majitel si nejčastěji všimne malé bulky, která může postupně růst. Typické projevy zahrnují:

  • kulatý nebo oválný útvar pod kůží
  • obvykle nebolestivý na dotek
  • změny velikosti – cysta se může plnit nebo naopak zmenšovat
  • příležitostné kulhání, pokud útvar tlačí na šlachu
  • otok tlapky nebo kloubu

Zdroj: článek Ganglion u psa

Autoři uvedeného obsahu


tukový nádory u psů
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
tukový vřídek pod kůží
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.