Projevem tohoto onemocnění je zduření mízních uzlin a sleziny. Králík je apatický, malátný, nakonec umírá.
Příčinou je nákaza touto bakterií, králík se může nakazit od jiného králíka, ale i od hlodavce, nebo člověka.
Toto onemocnění se neléčí.
Zabránění kontaktu s nakaženými králíky. Nakažený králík by měl být v karanténě.
Ano
Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Beta bojovnice, pomoc prosím!
Pes se může třást i ve spánku, což nemusí nutně znamenat, že se jedná o zdravotní problém, ale psovi se může něco pouze zdát nebo má určitý prožitek.
Pokud třes ve spánku déle přetrvává, bude lepší vyhledat veterinárního lékaře, aby psa vyšetřil.
Zdroj: článek Svalový třes u psa
Ve svém příspěvku ZAUZLENÍ STŘEV U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudelková.
Dobrý den,
mám dotaz náš Německý ovčák byl zvyklý chodit 3 denně na vycházky. Bohužel v současné době se zranil a nezvedene se na zadní nohy, má problém se jít na dvorek vyčůrat. Veterinář nám doporučil 3 týdny klid a žádné vycházky. Je možné že by mohlo dojít k zauzlení střev, když by se nám odmítal na dvorku vykadit?
Děkuji
Koudelková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Dobrý den Před čtrnacti dny nám umřel pejsek.Podle rtg a Sona se mu nepohybovaly střeva.V neděli zkolaboval,jeli jsme na veterinu Udělali zmíněné sono a rtg .Dostal infuzi a léky na bolest Byl apatický a dehydrovaný(odpoledne si ještě hrál na dvorku).Na druhý den zase veterina,dostal infuze,měl tmavý průjem a byl na tom stejně jako v neděli.Na veterině zvracel i po podání léků na zvracení,zvracel tmavou tekutinu,další den infuze,rentgen a vet.řekl,že dá léky na rozhýbání střev a pokud se střeva nepohnou,že bude se muset udělat operace.Ten den pejsek umřel.Řekl nám,že je to otrava,ale vím, že nic otráveného nesnědl.Nebyl typ pejska,který sní vše co najde.V neděli měl krevní testy v pořádku a v úterý měl selhaná játra i ledviny.Je možné,že nám umřel na nepohyblivost střev?Děkuji za odpověď
Zdroj: příběh Zauzlení střev u psů
Pes se třese z důvodu stresu, hyperaktivity, otravy, nemoci nebo radosti. Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.
Zdroj: článek Svalový třes u psa
Ve svém příspěvku TŘES U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anke.
Dobrý den.Mám maltézáka,6 roků.Poslední dobou se stal závislákem,přes den mě neustále pronásleduje,lehá si mi u nohou.Nejhorší v noci.Nad ránem nemůže spát,má záškuby těla,chvění,které mu neumožní usnout.Tiskne se ke mně,pokládá hlavu na rameno,na tvář,rychle dýchá,hrabe polštář,leze po mně.I když ho hladím,dýchá s vyplazeným jazykem,na chvíli usne a vše začne znovu.Po podání canidrylu se trochu zklidní nebo se s ním chvíli projdu,v domění,že chce venčit.Trochu se zklidní a vše začíná znovu.Usíná až za několik hodin,kdy jsem zcela vyčerpaná a nevyspalá. Ve dne kromě chození za mnou občas dostane amok a leze mi na klín,na stůl a většinou usíná,když sedím.Jakmile vstanu,chodí opět za mnou.Nikdy dřív to nedělal,nyní se to zhoršuje.Nejhorší je ten stav v noci.
Myslela jsem,že se zbláznil,ale nyní mám obavy,že ho něco bolí.-Podle veterináře je v pořádku,může prý to být reakce na hárání fen,které ho při venčení opravdu hodně vzrušují.-Prosím,poraďte,co mám dělat.Děkuji.Anke.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Třes u psa
Zánět střev je velmi frekventované onemocnění psů.
Častou příčinou jsou dietní chyby (příliš teplé nebo studené krmivo, znečištěné krmivo, náhlá změna krmení, zaplísněné, nakvašené nebo jiným způsobem znehodnocené krmivo). Poměrně často vyvolávají zánět střev cizí tělesa pozřená psem (kamínky, pecky, kousky rozkousaných hadrů, dřeva, umělých hmot a podobně). Uplatňují se i parazitární infekce, choroby vnitřních orgánů (játra, ledviny) i druhotné vlivy infekčních onemocnění.
Hlavním klinickým příznakem zánětu střev je průjem. Výkaly jsou řídké, zapáchající, někdy potažené hlenem, případně s krví. Okolí konečníku je potřísněno trusem. Břicho je bolestivé, napnuté, pes je neklidný, při vážnějším průběhu až apatický, vyhublý a dehydratovaný. Objevuje se i teplota, plynatost a uchem slyšitelná činnost střev.
Prognóza je poměrně příznivá při včasně zahájené léčbě. U chronických nebo celkovou infekcí komplikovaných případů i nejistá a méně často příznivá.
Zdroj: článek Psí nemoci
Jedná se vcelku o nové onemocnění, které se objevuje až poslední dobou. Není stále jisté, co přesně nemoc způsobuje, předpokládá se, že se jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou viry a bakterie a vnější faktory. Obvykle se nakazí mláďata zhruba do 3. měsíce jejich věku. Úmrtnost ve velkochovech je velmi vysoká.
U králíků trpících enterokolitidou se obvykle objevuje silný průjem (součástí průjmu je také průsvitný hlen), střeva má králík nafouklá (také bývá slyšet určité „žblunkání“), obvykle je apatický, malátný, příliš se nepohybuje, ale vypije mnoho vody. Králík nakonec obvykle Umírá na vyčerpání.
Králík se obvykle nakazí přímým stykem (často se právě mláďata nakazí od matky).
Veterináři se pokouší toto onemocnění léčit pomocí antibiotik, ale protože není přesně známá příčina, tak léčení není příliš úspěšné. Při léčbě se také králíkovi podává dostatek vlákniny.
Prevencí je zamezení kontaktu s nakaženým králíkem a respektování hygienických pravidel chovu (nutnost dezinfekce). Při nákupu nového králíka se také doporučuje počáteční karanténa.
Ano
Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci
Cane corso je vynikající hlídač, strážce a obranář. Je velmi silný, inteligentní a nebojácný. Je si vědom své síly, ale nezneužívá jí. Velmi miluje svou rodinu, děti, přátele i ostatní zvířata žijící v domácnosti. Vyžaduje úzký kontakt s člověkem. Je výborným rodinným psem, pro děti je chůvou i kamarádem. Uplatňuje se jako ochránce majetku, rodiny a domácích zvířat. V minulosti se používal k hlídání stád a lovu velké zvěře. Dnes se hodí pro řadu kynologických sportů (obrana, poslušnost či záchranářský výcvik).
Cane corso je vysoce inteligentní pes, který dokáže své jednání v různých situacích korigovat, takže není žádný výbušný cholerik. Je vyrovnaný a klidný, ale není flegmatický či apatický, má nízký práh dráždivosti. Uzná-li, že situace je tak vážná, že jeho zásah je nevyhnutelný, udeří jak blesk z čistého nebe: atak psa je bleskurychlý a tvrdý. Rozvahu a přemýšlivost nelze v žádném případě považovat za lenost: pes vždy tvrdě pracoval, ale nesměl být zbytečně štěkavý, kousavý a rvavý.
Cane corso je nejen ohleduplný k dětem, ale ke všem, kdož si ohleduplnost zaslouží, ke stařečkům, padesátikilové panince, ke všem, kdo jsou slabší než on.
Zdroj: článek Cane Corso
Častěji než játra v těle zvířat selhávají ledviny. Zhoršení stavu ledvin je typickým příznakem psího stáří. Selhání ledvin může být akutní, nebo chronické. V akutním případě je to náhlé a těžko se mu dá zabránit, úmrtnost je v takovém případě velmi vysoká. Pes zničehonic působí apaticky, nepřijímá potravu a přestává močit (výjimkou ale není ani opačný stav, kdy pes pije hodně a stejně tak i hojně močí). U chronického typu tohoto onemocnění se příznaky objevují postupně, a stejně tak se zhoršuje i stav zvířete. U tohoto typu se mění nejen chování psa, které postupně začíná být apatické, je unavenější, nechce si hrát ani se příliš mazlit, nemá zájem ani o jídlo a pohyb, mění se ale i vzhled psa, ten začíná hubnout, a horší se kvalita jeho srsti. Kromě selhání ledvin může psa také trápit prasklý močový měchýř, ledvinové kameny, ale i to, že samotné ledviny stárnou a jejich činnost již není tak kvalitní. Při ledvinových kamenech majitel u psa pozoruje větší apatii, častější konzumaci vody, ale i pomočování, ztráta chuti k jídlu, ztráta hmotnosti, zvracení, ale i hnědé zbarvení jazyku a podivný zápach z tlamy.
Zdroj: článek Nemoci starých psů
Posunčina, vědecky chorea čili tik, lidově Vítův tanec, nebo tanec sv. Víta, je vleklá nervová choroba, která se objevuje u psů mladých, chudokrevných nebo nedostatečně živených, obyčejně jako následek psinky. Projevuje se trvalým, zdánlivě bezděčným poškubáváním jednotlivých svalů, kýváním hlavou, potrhováním nohou, stálým otvíráním a zavíráním huby. Je-li pes sám, objevuje se posunkování méně, než když ho pozorujeme. Zdá se, že tato choroba nemá vliv na celkový stav psa.
Léčení mívá malý výsledek nebo žádný. Doporučuje se použití galvanického proudu, bromové soli, potravinové doplňky arzenové, železité a vápenné. Nejdůležitější je, aby měl pes klid a výživnou potravu.
Zdroj: článek Svalový třes u psa
Akutní selhání ledvin ohrožuje život a je obyčejně způsobeno stavem, který s močovými cestami nesouvisí; je například následkem srdečního selhání či otravy etylenglykolem (rozmrazovačem). Postižený pes ztrácí chuť k jídlu, slábne, je malátný až kolabuje, zvrací a má průjem. Pes vykazující výše uvedené příznaky by měl být co nejdříve vyšetřen veterinářem; má-li přežít, je nezbytná intenzivní péče s okamžitým zavedením intravenózního roztoku.
Chronické selhání ledvin je pomalá, zákeřná nemoc, většinou postihující starší psy. Obecné příznaky začínají zvýšeným pitím a močením a lehkým omezením pohybových aktivit. Pes může být vyčerpaný a apatický, ztrácí zájem o okolí. Příznaky se postupně zhoršují. Není-li stav léčen, pes začne zvracet pěnu nebo potravu. Objeví se tělesný třes nebo ztráta rovnováhy, pes trpí mírnými záchvaty. Hlavní léčbou chronického selhání ledvin je vhodná výživa. Tekutiny mohou být podávány nitrožilně, ačkoli v některých případech je nutné podávat je pod kůži (subkutánně). Vysoký krevní tlak je upravován podáním specifických léků. Mnohá léčiva jsou z těla odstraňována ledvinami; pokud je tedy u psa diagnostikováno chronické selhání ledvin, měly by být zcela přehodnoceny dávky všech léků, které dosud užívá.
Jakmile se u psa jednou vyvine chronické selhání ledvin, nelze tento stav zvrátit. Avšak pečlivě zvolená dieta může jeho postup zpomalit a potlačit některé jeho příznaky tak, aby pes mohl prožít plnohodnotný život. Veterinář doporučí vhodnou dietu v závislosti na stadiu choroby.
Urémie se vyskytuje v pozdním stadiu ledvinového selhání, kdy odpadní produkty látkové výměny, které jsou normálně odstraňovány močí z těla, vstupují nazpět do krevního řečiště. Je-li urémie pokročilá, je prognóza nepříznivá. Typické příznaky urémie zahrnují zvracení; zvýšenou žízeň a pití; ztrátu chuti; ztrátu hmotnosti; otupělost nebo malátnost; dech páchnoucí po čpavku; bledé dásně a vředy v tlamě; průjem.
Mezi další možné problémy patří zánět výstelky močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida), které vznikají následkem bakteriální infekce, ukládání minerálních látek, zranění, nádorů, a dokonce i stresu. Některé z těchto stavů mohou být velmi bolestivé. Moč postiženého psa je zakalená nebo má kyselý zápach a při její analýze lze nalézt krystalky minerálů, krev, bakterie a další látky.
Zdroj: článek Bolest ledvin u psa
Ušní svrab je parazitním onemocněním. Svrab se často rychle rozšiřuje, protože roztoči mají velkou schopnost se rychle rozmnožovat.
Ušní svrab má na první pohled zřetelné příznaky. Kolem uší (někdy i nosu) se u králíka objeví strupy, které si králík neustále škrábe (to způsobuje to nepříjemné svědění), králík je také neklidný a může působit apaticky, nebo agresivně. Neléčený svrab může způsobit i zánět zvukovodu, narušení středního nebo vnitřního ucha. Pokud by svrab způsobil hluchotu králíka (i dočasnou), je možné u něj pak pozorovat ztrátu koordinace.
Toto onemocnění způsobují roztoči, kteří se mohou objevovat ve všech králíkárnách. Roztoči, kteří „dopadají“ na kůži králíka, se do ní zavrtají a způsobují ušní svrab (také nazývaný prašivina). Králík se také může nakazit od již infikovaných králíků buď přímým kontaktem, nebo nepřímým, prostřednictvím stejného steliva, krmiva, pomůcek, ale roztoče k němu může přenést i chovatel.
Léčba ušního svrabu není náročná, je třeba dané místo potírat. Někdy veterináři doporučí léčbu v podobě injekcí. Důležité je také odstranit z dosahu králíka vše, co by mohlo být roztoči prolezlé a jeho klec vyčistit (ideálně vydezinfikovat). Pokud si chovatel ušního svrabu nevšimne, ten se může rozšířit i do uší a způsobit i hluchotu králíka. Je nutné králíka také umístit do karantény.
Pokud se objeví roztoči, chovatel si toho nemá šanci všimnout, dokud se neobjeví příznaky této prašiviny, je proto třeba králíky pravidelně kontrolovat, aby se nemoc podchytila včas.
Ano
Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci
Jedná se o bakteriální onemocnění, které může mít různé stupně závažnosti. Toto onemocnění postihuje hlavně tedy dýchací ústrojí.
U infekční rýmy je důležité rozlišit, jestli se jedná o velmi prudkou formu onemocnění, které může v krátké době (v rámci několika dní) způsobit králíkovu smrt, nebo jestli se jedná o chronickou formu, která je částečně podobná infekční rýmě u lidí. U akutní formy je výtok z nosu, zhoršené dýchání, v závěru se objevují křeče. Králík také působí apaticky a nejí. Typická je také vyšší teplota. U chronické formy se nemoc projevuje také výtokem z nosu a kýcháním. U perakutní formy nemoc končí selháním dýchací soustavy a srdce.
Králík se může infekční rýmou nakazit přímým kontaktem s již nemocným králíkem, ale klidně i nepřímo prostřednictvím krmiva, vodou. Náchylnější k tomuto onemocnění jsou králíci, kteří se pohybují v prašném prostředí nebo na průvanu. Králík se může nakazit i od králíka, který nemá žádné příznaky nemoci.
Léčbu infekční rýmy určuje veterinář, na kterého se chovatel obrátí (je opravdu lepší tuto nemoc nepodceňovat, protože je možné, že byste příznaky považovali za rýmu a on to byl ve skutečnosti králičí mor nebo jiné onemocnění). Veterinář obvykle předepíše antibiotika u chronické formy onemocnění. U peraktuní a akutní formy infekční rýmy veterinář králíka obvykle neléčí a králík na tuto nemoc umírá.
Stejně jako u člověka i u králíka může být prevencí užíváním různých vitamínů (vitamíny A, E a C). Důležitá je také hygiena v králíkárně a v případě, že je některý králík nakažený, tak jeho karanténa.
Ano
Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci
Další důležitou otázkou je, co takový králíček může a nemůže jíst. Králíček by měl mít neustále dostatek sena a vody. Protože králíci patří mezi býložravce, tak je pro ně absolutně nezbytné právě seno a zelenina. U zakrslých králíčků chovaných doma se jejich jídelníček běžně doplňuje různými granulemi, případně ovocem. Stejně jako pro člověka, tak i pro králíčka je důležitý správný a vyvážený jídelníček plný důležitých živin. Také je důležité, aby si majitel králíčka všímal všech králíčkových stravovacích návyků, protože jejich náhlá změna může být jasným signálem nějakého onemocnění, případně přerůstání zoubků. Obzvlášť nebezpečné je, když králíček zničehonic zcela odmítá potravu a zároveň začne působit velmi unaveně, přešle a apaticky. Pro králíčky není zdravé, aby nedostali potravu (nebo nejedli) celý den, kromě toho, že to značí nějaký zdravotní problém, tak to může i králíčkovi způsobit zpomalení nebo zastavení trávicího systému. Narozdíl od člověka pokud králíčka čeká nějaká operace (například i obrušování zoubků v narkóze), tak králíček musí i před zákrokem jíst. Samozřejmě by se neměl překrmovat, ale potravin v sobě musí mít dostatek. Stejně tak i po operaci králíček musí začít jíst co nejdříve, pokud stravu odmítá, musí být dokrmován (umělá výživa se dá do něj dostat tak, že se mu injekční stříkačkou samozřejmě bez jehly stříkne do pusy). Navíc i návštěva lékaře není na škodu, lékař může zabránit tomu, aby králíček byl dehydratován, a zároveň vám pro něj může dát různé léky, aby se podpořila chuť k jídlu.
Důležité je si také uvědomit, že tím, že králíčka nebudeme dostatečně krmit, nezpůsobíme, že králíček bude opravdu malý. Velikost králíčka je prostě dána geny, králíček poroste i s malými porcemi jídla. Naopak mu to může zdravotně velmi ublížit.
Zdroj: článek Zakrslý králík - strava
Účinek přípravku Huvemex® na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl studován. Mohou se u vás objevit nežádoucí účinky, jako jsou závratě, ospalost, závratě, třes, které mohou ovlivnit vaši schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pokud máte takové příznaky, neměli byste řídit nebo obsluhovat stroje.
Zdroj: článek Ivermectin příbalový leták
Psi mohou nastydnout stejně jako lidé. V zimním počasí a při střídání teplot pes nastydne poměrně snadno, poté kašle, kýchá a teče mu z nosu. V tomto případě mu podávejte 2x denně ¼ anopyrinu.
Pokud pes přestává žrát a je smutný a apatický, je třeba nasadit antibiotika, která vám předepíše veterinář. Ten vám také poradí s dobou a frekvencí podávání. Vždy se léky musí doužívat.
Mezi první příznaky onemocnění u zvířat patří výtok z očí nebo kašel. Tyto příznaky jsou příčinou virového onemocnění. Virové onemocnění pak může být zkomplikováno onemocněním bakteriálním. Pokud se hnisavá infekce dostane z nosní dutiny a očí i do oblastí nosohltanu, jedná se o takzvanou zvířecí angínu.
Začnou-li se tyto příznaky projevovat u vašeho zvířecího mazlíčka, je v každém případě nutné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Pokud má nemoc hladký průběh, bohatě postačí, pokud budete psa udržovat spíše v teple domova a omezíte venčení jen na nezbytně nutnou dobu. Popřípadě mu na cestu ven oblékněte teplý obleček. Dále pak můžete podávat různé podpůrné vitamíny pro psy.
Komplikovanější průběh nemoci se většinou vyskytuje jen u starších zvířat nebo u úplných mláďat. V tomto případě je vhodné postupovat podle instrukcí veterináře, protože průběh by mohl být v některých případech vážnější. Pokud by už například zvíře nemohlo ani přijímat potravu a tekutiny, je vhodné nasadit antibiotika. U klasického kašle či rýmy jsou však antibiotika zbytečná a zvířeti by mohla spíše ublížit, než mu pomoci.
Aby vaše zvíře bylo co nejzdravější, je třeba o něj dobře pečovat po celou dobu, ne jen po dobu nemoci. Pravidelná, vyvážená a zdravá strava je půl zdraví. Pak už jen stačí pravidelný a dostatečný pohyb. Pokud o svého mazlíčka máte obzvlášť starost, můžete jej nechat očkovat.
Jako prevence prosti nastydnutí může být, že psa koupeme večer – před spaním. Koupáním se totiž ztratí ochranná vrstva kůže, která se během noci stihne obnovit.
Zdroj: článek Rýma u psa
Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, denně ji konzumuje zhruba 83 % dospělé populace. Pokud váš den také začíná horkým šálkem kávy, měli byste ho držet dál od své čivavy. Káva je totiž také to, co čivava nesmí.
Káva – spolu s dalšími běžnými potravinami a nápoji (viz níže) – obsahuje krystalický purinový stimulant kofein, který je pro psy toxický. Na rozdíl od lidí nemohou naši psí společníci účinně metabolizovat kofein, což vede ke zvýšeným účinkům této látky.
Příznaky otravy kofeinem zahrnují hyperaktivitu, vzrušení, dehydrataci, lapání po dechu, třes, hypertermii, zvýšené slinění, zvracení a třes. V závažných případech může dojít k záchvatům a smrti. Příznaky se obvykle objevují během 1 až 2 hodin po expozici.
Kofein je pro čivavy smrtelný v dávce 165 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 330 mg kofeinu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 496 mg může být smrtelných.
Mezi potraviny a nápoje, které nesmějí jíst čivavy, protože obsahují kofein patří:
Zdroj: článek Co nesmí čivava
Pro chovatele může být v praxi velmi těžké poznat rozdíl mezi tím, zda se pes klepe, či u něj nastal svalový třes či svalové chvění. Pokud se pes třese, nemusí být na vině pouze svalová tkáň.
Kromě vrozených onemocnění a jiných příčin svalového třesu může být důvodem i okamžitý pocit psa, například vzrušení, napětí, strach a podobně. Na druhou stranu to může být dlouhodobý svalový třes u starých psů, který bývá neléčitelný. Teoreticky může existovat léčba, obvykle se k ní však nepřistupuje, neboť záleží na individuálním případu a na míře postižení psa. V případě malých a krátkosrstých psů, kteří nejsou fyziologicky přizpůsobeni k nízkým teplotám, může za svalový třes logicky pocit zimy.
Náhlý a stupňující, vytrvalý a na první pohled bezpříčinný svalový třes může být způsoben otravou psa. Ačkoliv si je v dnešní době každý člověk vědom, popřípadě alespoň tuší, že psi nemohou lidskou kořeněnou stravu, někomu nedomluvíte. Je zde i několik potravin, u kterých byste nečekali, že v konečném důsledku mohou psa zabít, přičemž pro člověka mohou být i prospěšná. Pes sice například s potěšením pozře čokoládu, ale ve větším množství pro něj může být fatální.
Otřesy jsou nedobrovolné, rytmické a opakující se pohyby svalů, které se střídají mezi kontrakcí a relaxací, obvykle zahrnují pohyby tam a zpět (záškuby) jedné nebo více částí těla. Otřesy mohou být rychlé, nebo to naopak mohou být pomalé vibrace, a mohou objevit v kterékoli části těla. Syndrom třesu postihuje většinou mladé psy, případně psy ve středním věku.
Záchvat nebo křeč je náhlá nadměrná činnost nervů v mozku, která vede k nekontrolovatelným stahům svalů a k abnormálnímu chování. Může trvat několik minut i několik vteřin. Takovéto záchvaty jsou příznakem nervové poruchy, nejsou samy o sobě nemocí. Původ záchvatů bývá často velmi obtížné diagnostikovat, to ale neznamená, že se pro vašeho pejska nedá nic dělat. Během záchvatu se soustřeďte na pozorování veškerých průvodních příznaků a zároveň zabraňte poranění psa. Nikdy se nesnažte otevřít mu tlamu a manipulovat s jeho jazykem – můžete být pokousáni! Snažte se navodit ticho, náhlé hlasité ostré zvuky mohou záchvat prodlužovat nebo zhoršovat. Po záchvatu poskytněte psovi dostatek času na vzpamatování se. Mluvte na něj, uklidněte ho. Co nejdříve po záchvatu dohodněte návštěvu veterináře. Pokud záchvat trvá déle než 10 minut, měl by ho veterinář vidět okamžitě.
V některých případech je třes projevem hyperaktivity, je dlouhotrvající a častý. V těchto případech je vhodné zamyslet se nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho.
Dalším důvodem třesu psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté důvody patří návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu u psa patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně.
Třes u psa může být i projevem onemocnění ledvin, které zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes může být jen mírný a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází dále časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý, proto je nutné toto onemocnění nepodcenit.
Zdroj: článek Svalový třes u psa