Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
čtěte níže
Téma

TMAVÁ MOČ U PSA

Obsah

Tmavá krev ve stolici psa

Tmavá krev ve stolici psa se značným zápachem může značit střevní nebo žaludeční katar. Ten je způsoben požitím závadné a nedostatečně rozkousané potraviny. U tohoto onemocnění je typická krev ve stolici, zápach stolice, průjem a zvracení. A tyto příznaky jsou nejčastější po požití potravy. Je potřeba okamžitě navštívit veterinárního lékaře, který psa vyšetří, stanoví diagnózu a zahájí léčbu.

Tmavá krev ve stolici psa může být ale i projevem rakovinotvorného onemocnění. Toto onemocnění je nejčastěji spojeno i s průjmem. Je potřeba okamžitě navštívit veterinárního lékaře, který psa vyšetří, stanoví diagnózu a zahájí léčbu.

Tmavá krev ve stolici psa může být rovněž důsledkem prasklého vředu v žaludku a dvanácterníku. Zde je také potřeba vyhledat veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu na základě provedených vyšetření a zahájí léčbu.

Zdroj: Co znamená krev ve stolici u psa

Diskuze

V diskuzi BIŠONEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Grigorjan.

Dobrý den ,mám 10 letého bišonka a dnes při vyprazdnování byla v jeho stolici sražená tmavá krev,trochu hlenu a část byla řídká .Několik minut před žral travu a ta vyšla také. Odmítal ranní krmivo ,venku veselý ,trochu žral a ted spí .

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Bišonek

Chov

Ragdoll nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Polodlouhá srst se nezacuchává a úplně postačí občas (asi jednou týdně) odstranit odumřelé chlupy hrubým hřebenem nebo kartáčem. V době línání frekvenci kartáčování podle potřeby zvyšte, ale pozor, aby se srst příliš častým česáním nepoškodila.

Kočky jsou zjevně menší než kocouři, vývin je pomalý (až 4 roky).

Koťata ragdollů se rodí celá bílá a po dvou dnech se začnou jejich uši, čumáčky, ocásky a nohy barvit do tmava. Barva těla ragdollů tmavne s přibývajícím věkem.

Zdroj: Ragdoll

Diskuze

V diskuzi LYSINY NA KŮŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Karaskova.

Mam dotaz.
Nas mopsik ma po tele lysiny na kuzi.Barva kuze je tmava a srst kremova,takze vypada trochu jako dalmatin.Neskrabe si to a nijak ho to neobtezuje,ale nevim,jestli je to standartni linani nebo nejaky jiny problem.Stari mopsika je 7 mesicu.
Za radu predem dekuji.

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Lysiny na kůži

Krev ve stolici psa

Pokud objevíte ve stolici psa krev, navštivte veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu. Ne vždy je přítomnost krve ve stolici viditelná. V tom případě se mluví o okultní krvi (tajemná, skrytá) ve stolici. Jestliže zjistíme jakékoliv změny, je rozhodně důležité navštívit co nejdříve veterinárního lékaře a nechat psa vyšetřit.

Barva krve ve stolici je buď světlá, nebo tmavá. Běžná barva stolice psa je čokoládově hnědá. Občas ho samozřejmě krmíte lidským jídlem, které příznačně obarví i psí exkrementy.

Pokud pozorujete krev ve stolici u dospělého psa, který má v pořádku všechna očkování a je pravidelně odčervován, tak se s největší pravděpodobností nebude jednat o nic vážného. Psa je potřeba jen sledovat, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Pokud by se objevila opakovaně nebo nemáte v pořádku všechna očkování, tak navštivte veterinárního lékaře.

Zdroj: Co znamená krev ve stolici u psa

Krvavý průjem

Pokud má váš pes průjem s obsahem krve, většího množství hlenu, má nafouklé břicho, bledé dásně a ostatní sliznice, ihned kontaktujte veterináře.

Průjem s krví je velkým strašákem. Pokud ve stolici objevíte krev, měli byste navštívit veterináře. Ten následně odhalí příčinu jejího výskytu.

Jestliže se ve stolici objeví krev (krvavá stolice), je to následek krvácení v horní či dolní části trávicího traktu. Podle barvy krve ve stolici můžeme zjistit, zda krvácení nastává v žaludku, nebo v horní části tenkého střeva, respektive v dolní části jak tenkého, tak tlustého střeva. Krev ve stolici je tmavá, když praskne vřed v žaludku, dvanácterníku, čehož důsledkem je černá stolice. Naopak světlejší barva prozrazuje, že krvácení nastalo ve druhé polovině trávicího traktu.

Pokud se u psa objeví průjem s krví, je třeba okamžitě vyhledat veterinárního lékaře, který štěně vyšetří a nasadí vhodnou léčbu.

Zdroj: Jak léčit průjem u štěněte

Česnek

Česnek a další rostliny z čeledi Allium (viz níže) jsou sice často nabízeny jako homeopatická léčba blech, ale pro psy jsou vysoce toxické. Čivava nesmí česnek syrový, vařený ani v prášku. Proto česnek a potraviny obsahující česnek by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.

Česnek obsahuje látku zvanou thiosíran, k jehož trávení psi postrádají potřebný enzym, a také různé organosírové sloučeniny, které dodávají česneku jeho výraznou vůni. Při požití čivavou se tyto organosírové sloučeniny metabolizují na oxidační sloučeniny, které ničí červené krvinky a vedou ke stavu známému jako Heinzova tělesná anémie.

Mezi příznaky otravy česnekem patří zvracení, průjem, nadměrné slinění, bledé dásně, tmavá moč, letargie, slabost, zrychlená srdeční frekvence, nadměrné a/nebo mimovolní močení. V závažných případech může dojít k záchvatu, kolapsu a smrti. Příznaky jsou obvykle viditelné během 24 až 72 hodin po expozici.

Česnek je pro čivavy smrtelný v dávce 22 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, požití 44 gramů česneku může být smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 66 gramů může být smrtelných.

Co nesmějí jíst čivavy:

  • Česnek;
  • Cibule;
  • Šalotka;
  • Pažitka;
  • Pórek;
  • Jarní cibulky.

Zdroj: Co nesmí čivava

Tvrdá stolice

Tvrdá stolice může naznačovat, že pes nepije dostatečné množství vody, anebo nekonzumuje dostatek stravy bohaté na vlákninu. Tvrdá stolice je často tmavá, protože zůstává ve střevě delší dobu, než je potřebné a užitečné.

Při zjištění, že má váš pes tuhou stolici a má s konáním potřeby velkou práci, je vhodné se poradit s veterinářem. Příčinou může být zvětšená prostata, cizí těleso, ale i nádor ve střevech. Nebo tyto symptomy také mohou být příčinou toho, že pes sežral větší množství kostí – i když k tomu by docházet nemělo.

Jestliže se podaří vyloučit chorobný stav, je třeba se pokusit zlepšit odchod stolice změnou krmení a zvýšeným pohybem. Většinou u starších psů je faktem, že mívají línější střeva, a to vyžaduje povzbuzení ze dvou stran. Z jedné strany dlouhé svižné procházky hned po krmení a z druhé strany krmivo. Tady v tomto případě jsou na místě balastní látky, nerozpustné cukry, které psí střeva nedokážou zpracovat. Ty natahují vodu do střev a způsobují, že stolice je pak měkčí a tekutější. Takovéto vlastnosti má například zelenina, lněné semínko nebo pšeničné otruby. Při používání hotových krmiv bychom měli dbát na vysoký obsah surové vlákniny. Ten je uváděn na obalu a při sklonech k zácpám by neměl činit méně než 10 % krmiva. Nejlépe uděláme, když rozdělíme krmení alespoň na dvě porce denně a postaráme se, aby pes měl k dispozici dostatek čerstvé vody. Pokud tato opatření nepostačí, můžeme přidat ke krmivu parafínový olej nebo mléčný cukr.

Zdroj: Diagnostika psa podle stolice

Co znamená krev ve stolici u psa

Krev ve stolici je velkým strašákem. Může se u psů objevit v řídké i normální stolici. Při venčení pejska si tedy stolici čas od času prohlédněte, abyste si byli jisti jeho zdravím. Pokud ve stolici objevíte krev, měli byste navštívit veterináře. Ten následně odhalí příčinu jejího výskytu. Může se jednat o banalitu, ale stejně tak i o závažný problém. S touto návštěvou tedy rozhodně neotálejte.

Jestliže se ve stolici objeví krev (krvavá stolice), je to následek krvácení v horní či dolní části trávicího traktu. Podle barvy krve ve stolici můžeme zjistit, zda krvácení nastává v žaludku, nebo v horní části tenkého střeva, respektive v dolní části jak tenkého, tak tlustého střeva. Krev ve stolici je tmavá, když praskne vřed v žaludku, dvanácterníku, čehož důsledkem je černá stolice. Naopak světlejší barva prozrazuje, že krvácení nastalo ve druhé polovině trávicího traktu. Krev ve stolici může zapříčiňovat kromě jiného rakovina žaludku anebo střeva, zápal výdutí (divertiklů) – divertikulitida, ulcerózní kolitida. Ne vždy je přítomnost krve viditelná. V tom případě se mluví o okultní krvi (tajemná, skrytá) ve stolici. Jestliže zjistíme jakékoliv změny, je rozhodně důležité navštívit co nejdříve veterinárního lékaře a nechat udělat fekální okultní krevní test, který odhalí skrytou krev ve stolici.

Pokud má pes krev po stolici, signalizuje to potíže se zanícenými vnitřními anebo vnějšími hemoroidy, které po vypuzení stolice začnou krvácet. Krev po stolici můžeme pozorovat i po mechanickém poškození sliznice análního otvoru. V takovém případě je krev světle červená. Opět je důležité navštívit co nejdříve veterináře.

Zdroj: Diagnostika psa podle stolice

Recept

Výroba této masti je možná i v domácím prostředí.

Obecné pokyny: Domácí bylinné masti se dělají dvěma způsoby. V obou případech je základem masťový základ (koupí se v lékárně) nebo sádlo (přírodní, nesolené), případně i máslo. Vhodné je použití sádla, protože se velmi dobře vstřebává pokožkou, někomu však může vadit jeho pach. Sádlo se rozpustí v hrnci a do něj se vmíchá bylina, ze které se mast dělá. Bylin má být tolik, aby byly zcela ponořené v masťovém základu. Směs se na mírném žáru vaří asi hodinu. Pak se odstaví a nechá vystydnout. Další den se směs rozehřeje, opět se asi hodinu vaří a pak se přefiltruje přes plátno nebo staré froté prostěradlo. Tím vznikne tmavá čirá tekutina. Dokud je ještě teplá, lze do ní vmíchat například kafr, včelí vosk, pryskyřici, tinkturu (například kaštanovou) nebo éterický olej. Pak už se mast plní do lahviček a kalíšků. V chladu vydrží rok i více bez jakýchkoliv konzervovadel.

Postup: Smíchejte krušinu s třezalkou a měsíčkem, přičemž krušinu nejprve vařte samotnou cca 1 hodinu na mírném ohni (nesmí se připálit a udržuje se v teple). Poté přidejte zbylé bylinky. Pro větší účinnost můžete nechat louhovat uvedené bylinky nejprve několik dní v oleji, pak scedit a smíchat s masťovým základem, jako je lékařská vazelína, sádlo, kokosový tuk a podobně.

Chcete-li použít mast k léčbě psa, určitě můžete, dle recenzí je účinná. Pokud má pes lipom na zádech, musí se trochu vyholit srst, aby se mastička dostala přímo na kůži, a poté mazat 3x denně. Bylinky na mast koupíte buď v bylinkářství, nebo na internetu. Budete potřebovat krušinu, měsíček, třezalku a k tomu dobré domácí sádlo.

Zdroj: Krušinová mast

Příčiny

Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.

Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.

Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.

Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.

Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišné uhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.

Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krvácení mohou být krvácivé choroby žaludku, vředy žaludku a dvanáctníku, jícnové varixy nebo nádory žaludku a jícnu. S tímto příznakem je nutné se neprodleně dostavit k veterinárnímu lékaři. Je-li zároveň přítomno i zvracení krve (hemateméze), ihned volejte záchrannou službu.

U nejmenších psů, kteří ještě nemají všechna platná očkování, je krev ve stolici vždy nebezpečná. Obvykle se objevuje zároveň s průjmem, který je pro nevyvinutý organismus smrtelně nebezpečný. Může jít o příznak zamoření střevními parazity nebo o první stadium psinky.

Zdroj: Černá stolice u psa

Charakteristika jorkšírského teriéra

Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn chudými tkalci v Anglii, důvodem chovu byl zákon vydaný v 11. století, který přísně zakazoval poddaným lovit zvěř a chovat velké psy vhodné k lovu. Psi se podrobovali jednoduchému testu, pokud bez problémů prošli obručí o průměru asi 18 cm, mohli si je jejich majitelé ponechat. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního na psa luxusního se udál až koncem 19. století. Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších jorkšírských teriérů – Huddersfield Ben, který žil v letech 1865–1871. Toto plemeno bylo oficiálně zapsáno do chovné knihy English Kennel Club až roku 1886.

Jorkšírský teriér je jako pyšný malý lev s hřívou po celém těle. Pokud máte jednoho nebo více doma, určitě se už nenecháte zmýlit rozkošným vzhledem, je to rozený teriér. Při výchově v normálním prostředí s dostatkem podnětů se stane aktivním, inteligentním společníkem plným života, ale zároveň jistě oceníte jeho přirozeně vyrovnanou povahu.

Jorkšírský teriér je v mnoha ohledech fascinující. Jeho velkolepá srst vyžaduje velmi pravidelnou údržbu a jeho asertivní povaha jej může učinit velmi vybíravým, co se týče potravy. Rád ukazuje sílu svého charakteru.

Tolik pověstná dlouhá, hedvábně lesklá srst jorkšírských teriérů sice nelíná, ale vyžaduje pravidelnou péči a vhodný přísun živin, aby se zabránilo ztrátě lesku, lámání, maštění nebo podráždění pokožky. Srst nemá podsadu, pokožka je proto více vystavena vlivům, jako je chlad, horko, déšť, znečištění ovzduší ve městě a podobně.

Ideální výška psů i fen je 23 cm. U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini – jorkšír je jen jeden, s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg.

Hlava je spíše malá a plochá, nesmí být příliš okrouhlá ani dlouhá, zejména v čenichové partii, stop je výrazný, čenich vždy černý. Oči jsou středně velké a jiskrně tmavé s inteligentním výrazem. Jsou posazené těsně nad lícemi, hledí vpřed. Oči nejsou vystouplé, víčka přilehlá na okrajích jsou tmavá. Uši tvaru písmene V jsou malé, vzpřímené, posazené ne příliš po stranách hlavy. Jorkšír má pravidelný nůžkový skus, zuby jsou nasazené kolmo. Krk je pevný, vztyčený. Hrudník je přiměřeně široký i hluboký, žebra klenutá, hřbet je rovný, bedra silná. Záď mírně zaoblená, břicho velmi jemně vtažené. Hrudní končetiny jsou pevné a rovné. Ocas je nesen mírně nad úrovní hřbetu, měl by být rovný.

Srst na celém těle jorkšíra by měla být dlouhá, zcela rovná, bohatá, jemná a hedvábná. Tříslová barva na hlavě by neměla zasahovat až na krk a nesmí obsahovat tmavé chlupy. Končetiny jsou pokryté sytě zlatavou barvou, která je nejtmavší u kořínků, zlatá barva nezasahuje nad lokty a u pánevních končetin nad hlezna. Péče o srst je poměrně náročná, je potřeba ji zastřihovat a upravovat do fazonky, také pravidelně denně česat, aby se netvořily žmolky. Je nutné nejen kartáčování, ale i olejování a natáčení. Dobré je delší chlupy nad čelem svázat, aby pejskovi nepadaly do očí. Potřebné je také pravidelné koupání a zastřihávání srsti na uších. Dlouhou srst však majitelé udržují většinou pouze k výstavním účelům, domácím mazlíčkům, kteří se výstav neúčastní, majitelé srst zkracují stříháním do přiměřené délky. Jak pak takové střihy vypadají, se můžete podívat na těchto fotografiích: jorkšírský teriér střihy. Důležitá je také péče o uši, vnitřní zvukovod musí být udržován v čistotě a měly by z něj být odstraňovány uvolněné chlupy. Drápky psa se musí udržovat krátké.

Pes i fena s průkazem původu (PP) se musí zúčastnit bonitace, v opačném případě budou jejich štěňata bez PP. Bonitace se smí zúčastnit jen psi a feny, kteří dovršili věk 12 měsíců. K chovu smí být použiti jedinci, kteří byli při bonitaci uznáni chovnými. (Bonitace je podrobný popis zvířete z hlediska jeho exteriéru a povahy, psa posuzuje rozhodčí – specialista na dané plemeno. Bonitaci lze absolvovat pouze 1x za život psa, rozhodnutí o chovnosti je konečné.)

Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Toto plemeno nemá žádné pracovní využití. Je to velmi odvážný a ostražitý pes, na svou trpasličí velikost přiměřeně ostrý, každou návštěvu vám velmi hlasitě ohlásí. Umí se přizpůsobit. Od přírody je však velmi temperamentní, proto je ideální zabezpečit mu hodně pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.

Jorkšír je kurážný, zvědavý, sebevědomý a společenský pes, který se nebojí ani větších psů. I když podléhá módě, plemeno zůstává bojovné a odolné. Štěňata se rodí vždy černá, šedivění – probarvování –nastává po narození a může pokračovat až do stáří, jeho původcem je gen, který se označuje písmenem G.

U výstavního psa je každodenní péče o srst nutností. Majitel se musí seznámit s uměním, jak srst balíčkovat. Je to velmi náročný postup natáčení srsti do velkého počtu papírových balíčků. Srst se balíčkováním chrání před poškozením a zacucháním a zajišťuje se tak její co největší možná délka. U některých jedinců můžeme vidět „botičky“, aby si pes drbáním nevyškubal srst a nezničil si tak svůj krásný vzhled. Chocholku na hlavě je nutné pečlivě sčesat a svázat ozdobnou mašlí nebo gumičkou.

Na druhou stranu někteří majitelé nechávají pejsky různě stříhat, nebo dokonce ostříhat úplně nakrátko.

Zdroj: Jorkšírský teriér

Birma kočka

Ve Francii byla birma uznána v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC. Jakým způsobem se kočky do Francie dostaly, či zda byly vyšlechtěny až na jejím území, je stále nevyřešeno. První pár dovezený do Francie pocházel údajně z jihovýchodní Asie a nezachovali se po něm žádní potomci. Jiné domněnky uvádějí jako předka současných koček birma křížence siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v klášteře tibetském, mniši darovali pár francouzskému diplomatu Augustu Paviemu a anglickému majoru Gordonu Rusellovi za to, že jim pomohli při útěku z Tibetu. Kocour cestu do Evropy nepřežil, březí kočička ale dala základ chovu tohoto plemene na starém kontinentu.

Birma patří mezi polodlouhosrsté kočky. Je to středně velká kočka s dlouhým hedvábným kožichem, ten však nedosahuje ani délky, ani hustoty perských koček. Má delší tělo a užší obličej než typická perská kočka. Váha dospělé kočky se pohybuje mezi 2,5 až 4,5 kg, kocour je robustnější, dosahuje váhy až 5 kg. Birmy dospívají zhruba ve věku 18 měsíců, plné dospělosti však dosahují až ve věku 4 let. Od počátku se dlouhá desetiletí chovaly birmy pouze v klasických plných barvách odznaků. Novinkou a oblíbenou zajímavým oživením ve standardu se stala kresba tebby. Zhruba v osmdesátých letech se o toto zpestření zasadila především chovatelská stanice Las Perlas Sin, která přinesla gen pro aguti (díky němuž kresba vzniká) do pestré palety zabarvení birem a je považována za matku kresby v barvených varietách těchto koček. Birmy se dožívají až 15 let věku.

O birmách se říká, že vyvolávají závislost. Jsou to kočky velmi vnímavé, inteligentní, milé, učenlivé, přizpůsobivé, společenské, mají klidnou a mírnou povahu. Postrádá agresivitu vůči lidem, ostatním kočkám či psům. Náklonnost dává najevo vrněním, předením, láskyplným otíráním a tichým mňoukáním. Hlučnější bývá jen v období říje, tehdy se projevem trochu podobá siamkám. Birma nebývá ráda o samotě. Dovede velmi přilnout ke svému páníčkovi a dávat mu najevo svou lásku a náklonnost. Velmi vnímá i výkyvy nálad osoby, která je jí blízká, a celkovou rodinnou atmosféru. Spřátelí se snadno s ostatními jedinci stejného druhu. Jedna birma je sice krásná a milá společnice, ale pozorovat dvě nebo tři při hře je ještě daleko působivější. Klidná povaha birmy je zárukou, že bude dobře vycházet s dětmi. K typickým vlastnostem tohoto plemene patří i výrazná zvědavost a přizpůsobivost. Birmy pozorují svého člověka a snaží se napodobovat jeho běžné činnosti, například otevírání dveří a podobně. Naučí se ty nejúžasnější kousky a pak je využívají k prosazení své vůle i pobavení okolí.

Jedinečná chápavost usnadňuje jejich výchovu. Birmy se chtějí svému páníčkovi zalíbit, v tom se velmi podobají psům. Umí rychle pochopit, jaké chování není žádoucí, a stanovená pravidla dodržují. Není potřeba žádných fyzických trestů, většinou zcela postačí jasné a rozhodné „Ne“, tato inteligentní kočka situaci pochopí.

Birma má kompaktní, svalnatou a středně velkou stavbu těla. Hlava je širší s plnými tvářemi, ne příliš trojúhelníková, se zaobleným čelem a nosem beze stopu, výrazná brada nesmí ustupovat. Pod mírně klenutým, zaobleným čelem, ustupujícím dozadu, je v místě kořene nosu malá prohlubeň. Nos má tmavé zrcátko, pouze u variet s kresbou růžové, je římského tvaru, středně dlouhý, vystupuje zhruba jako zaoblení čela. Oči jsou sytě modré, oválné až kulaté, středně daleko posazené, podstatný je nejen jejich tvar, ale také hloubka a sytost barvy. Uši jsou menší, zaoblené, posazené středně daleko a mírně z boku, nesmí být příliš blízko sebe ani příliš daleko.

Tělo delší, kocour musí být robustnější než kočka. Končetiny jsou kratší, pevné, tlapky kulaté. Průměrně dlouhý ocas sahá optimálně mezi lopatky, je dobře osrstěný, bez zálomků.

Na obličeji, ocase, nohou, genitáliích a uších je srst tmavá – tvoří takzvané odznaky. Ostatní části těla mají barvu bílou, smetanovou nebo světle až zlatavě béžovou. Záleží na barevné varietě, je o odstín světlejší než odznaky, s velmi světlou až bílou náprsenkou a bříškem. Na spodku končetin jsou ponožky. Dospělá kočka má límec, který je nejvýraznější v zimě a u koťat nebývá patrný. Nejsou přípustné jakékoliv skvrny v odznacích, na břiše a v oblasti ponožek. Typickým znakem a největším oříškem pro chovatele tohoto plemene jsou ponožky, tedy zbarvení tlapek a spodní části končetiny. Musejí být zcela bílé, rovnoměrné, bílá barva končí ještě pod zápěstím. Punčoška nesmí být krátká, ale ani příliš dlouhá, měla by dosahovat k záprstí. Vadou jsou ponožky nesouměrné či zcela chybějící. Ideální je rovnoměrné zbarvení všech čtyřech tlapek, uznává se také alespoň souměrnost mezi oběma předními i zadními končetinami. Na zadních končetinách vybíhá bílá srst zespoda do trojúhelníku a tvoří takzvané šporničky. Ideální výběžek by měl sahat cca do 1/2 až 2/3 chodidla. Nemá přesahovat patu, nesmí být jakkoliv nerovnoměrný nebo mít jiný tvar než V.

Celkové zabarvení birmy je závislé na původu, stravě, věku kočky a klimatických podmínkách, ve kterých je birma chována. Zabarvení se mění v průběhu života. Tmavne. Tmavší bývají také starší jedinci, kastráti a některá zvířata krmená pouze suchou stravou. V teplejších oblastech je birma tepleji zabarvena čili bývá tmavší. Naopak v chladnějším podnebí je její zabarvení světlejší. V extrémně teplých klimatických podmínkách se může stát, že u dospělého jedince se odznaky jakoby ztrácejí (obzvláště u modré barvy odznaků). Dá se předpokládat, že stejně jako u ostatních plemen má tento jev opodstatnění v možnosti maskovat se ve volné přírodě. Proto bývají v oblastech, kde je po většinu roku zima a sníh, zvířata zabarvena tak, aby se na sněhu nevyjímala.

Péče o srst birem je poměrně nenáročná. Postačí kartáčování jemným kartáčem jednou týdně. Zvýšená péče je třeba jen v době línání, to kočky kartáčujte denně. Před výstavou kočku vykoupejte asi pět dní předem, aby se srsti vrátila elasticita a obnovil se lesk.

Zdroj: Oblíbené druhy koček


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP