V naší poradně s názvem SVALOVÉ TIKY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Linhart.
Dobrý den,prosím o radu. 4letý JRT, svalové záškuby zadních končetin,přetrvávající i v klidu,ve spánku,pak zas chvíli klid.
Zhoršující se ve stresu, kdy bývá agresivní,vrčí ,cení zuby..Nezjistili jsme příčinu,občas mu v hlavě blikne ...Na veterině jsme byli,dostal prášky vit.B-název nevím / efekt nula/,krevní rozbor v pořádku.Nevím jestli mám vyhledat neurologa..v okolí není nebo zkusit antistresový obojek...Děkuji za případné rady
Honza
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitamíny řady B jsou nesporně dobrou volbou pro dobrou funkci mozku pro každého psa. V tomto případě jde nejspíše o neurologický problém mozečku a nebo zadního mozku. Antistresové obojky bych osobně nepoužil - myslím že v tomto případě to bude také efekt nula. Jedine navštívit neurologa nebo změnit veterinu. K dispozici je vyšetření mozku pomocí CT a EEG podobně jako u lidí. To by mohlo ukázat více a nasměrovat tak vhodnou léčbu.
Pes se třese z důvodu stresu, hyperaktivity, otravy, nemoci nebo radosti. Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.
Posunčina, vědecky chorea čili tik, lidově Vítův tanec, nebo tanec sv. Víta, je vleklá nervová choroba, která se objevuje u psů mladých, chudokrevných nebo nedostatečně živených, obyčejně jako následek psinky. Projevuje se trvalým, zdánlivě bezděčným poškubáváním jednotlivých svalů, kýváním hlavou, potrhováním nohou, stálým otvíráním a zavíráním huby. Je-li pes sám, objevuje se posunkování méně, než když ho pozorujeme. Zdá se, že tato choroba nemá vliv na celkový stav psa.
Léčení mívá malý výsledek nebo žádný. Doporučuje se použití galvanického proudu, bromové soli, potravinové doplňky arzenové, železité a vápenné. Nejdůležitější je, aby měl pes klid a výživnou potravu.
Ve svém příspěvku TŘES U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anke.
Dobrý den.Mám maltézáka,6 roků.Poslední dobou se stal závislákem,přes den mě neustále pronásleduje,lehá si mi u nohou.Nejhorší v noci.Nad ránem nemůže spát,má záškuby těla,chvění,které mu neumožní usnout.Tiskne se ke mně,pokládá hlavu na rameno,na tvář,rychle dýchá,hrabe polštář,leze po mně.I když ho hladím,dýchá s vyplazeným jazykem,na chvíli usne a vše začne znovu.Po podání canidrylu se trochu zklidní nebo se s ním chvíli projdu,v domění,že chce venčit.Trochu se zklidní a vše začíná znovu.Usíná až za několik hodin,kdy jsem zcela vyčerpaná a nevyspalá. Ve dne kromě chození za mnou občas dostane amok a leze mi na klín,na stůl a většinou usíná,když sedím.Jakmile vstanu,chodí opět za mnou.Nikdy dřív to nedělal,nyní se to zhoršuje.Nejhorší je ten stav v noci.
Myslela jsem,že se zbláznil,ale nyní mám obavy,že ho něco bolí.-Podle veterináře je v pořádku,může prý to být reakce na hárání fen,které ho při venčení opravdu hodně vzrušují.-Prosím,poraďte,co mám dělat.Děkuji.Anke.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Účinek přípravku Huvemex® na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl studován. Mohou se u vás objevit nežádoucí účinky, jako jsou závratě, ospalost, závratě, třes, které mohou ovlivnit vaši schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pokud máte takové příznaky, neměli byste řídit nebo obsluhovat stroje.
Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, denně ji konzumuje zhruba 83 % dospělé populace. Pokud váš den také začíná horkým šálkem kávy, měli byste ho držet dál od své čivavy. Káva je totiž také to, co čivava nesmí.
Káva – spolu s dalšími běžnými potravinami a nápoji (viz níže) – obsahuje krystalický purinový stimulant kofein, který je pro psy toxický. Na rozdíl od lidí nemohou naši psí společníci účinně metabolizovat kofein, což vede ke zvýšeným účinkům této látky.
Příznaky otravy kofeinem zahrnují hyperaktivitu, vzrušení, dehydrataci, lapání po dechu, třes, hypertermii, zvýšené slinění, zvracení a třes. V závažných případech může dojít k záchvatům a smrti. Příznaky se obvykle objevují během 1 až 2 hodin po expozici.
Kofein je pro čivavy smrtelný v dávce 165 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 330 mg kofeinu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 496 mg může být smrtelných.
Mezi potraviny a nápoje, které nesmějí jíst čivavy, protože obsahují kofein patří:
Káva (250 ml kávy = 100 až 150 mg kofeinu), přičemž káva připravená za studena obsahuje více kofeinu než káva vařená za horka.
Kávová sedlina (12 gramů = 120 mg kofeinu).
Espresso (30 ml = 64 mg kofeinu).
Čajové sáčky (1 sáček = 30 až 70 mg kofeinu).
Černý čaj (250 ml = 30 až 60 mg kofeinu).
Čokoláda (100 g = 30 až 50 mg kofeinu).
Zelený čaj (250 ml = 25 až 45 mg kofeinu).
Káva bez kofeinu (250 ml = 2 až 12 mg kofeinu).
Limonáda s kofeinem (350 ml = 23 až 69 mg kofeinu), přičemž dietní soda obvykle obsahuje více kofeinu než běžná soda.
Zmrzlina (100 ml = 0 až 45 mg kofeinu).
Proteinové tyčinky (1 tyčinka = 0 až 50 mg kofeinu).
Psinka je virové onemocnění masožravců, z domácích zvířat se může nakazit pes. Je to vážná nová psí nemoc, která může způsobit smrt či trvalé následky u uzdraveného zvířete. V populacích neočkovaných zvířat způsobuje každých deset až dvacet let epidemie, přičemž poslední taková epidemie psinky byla v České republice v letech 1990–1992, kdy onemocnělo 40 % všech psů. Očkování proti psince sice není povinné ze zákona, ale je to určitě očkování, na kterém se nevyplatí šetřit.
Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček. Stejně jako spalničky je i psinka velice nakažlivá. Virus nepřežívá vyschnutí a vyšší teploty, v létě mimo nemocné zvíře proto dlouho nevydrží, ale v zimě, když je teplota venku kolem nuly, vydrží i několik týdnů. Ve vyloučených sekretech z nemocného zvířete je živý minimálně 20 minut.
Psinkou se mohou nakazit šelmy psovité, kromě psa tedy třeba i liška, lasicovité šelmy, kromě fretky i kuna, lasice, jezevec, výjimkou nejsou mývalové, medvědi, tuleni nebo třeba delfín. Člověku nebezpečí nehrozí. Psinka je kapénková infekce, zdravé zvíře se tedy může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem a různými tělními výměšky, přičemž virus psinky je vylučován ještě 2 až 3 měsíce po infekci! Aby to nebylo málo, jen asi polovina nakažených zvířat onemocní zjevně psinkou, ostatní jen vylučují virus, aniž by na nich bylo cokoliv poznat.
Pokud zvíře přežije počáteční atak viru, má často trvalé následky, jako jsou deformované zuby, nervové tiky nebo predispozice k silným epileptickým záchvatům. Léčba je často neúčinná kvůli dlouhé inkubační době (často i tři týdny). Po vzplanutí je obvykle již pozdě na vakcinaci.
Případy psinky se častěji vyskytují za vlhkého a chladného počasí. Od 1 týdne až do 2 měsíců (!) po nakažení vylučuje infikovaný pes virus tělesnými sekrety: slinami, výtoky z nosu a očí, močí a exkrementy. Jelikož virus psinky přežívá i ve vnějším prostředí, může se zvíře nakazit kontaktem s virem na ulici nebo je virus zavlečen do domácnosti na šatech a obuvi. Virus mohou také přenášet psi s chronickou asymptomatickou (bezpříznakovou) formou psinky, kteří tak nakazí ostatní psy bez ohledu na podmínky prostředí.
Pokud není pes imunizován očkováním, je vůči tomuto viru náchylný v jakémkoliv věku.
Pro chovatele může být v praxi velmi těžké poznat rozdíl mezi tím, zda se pes klepe, či u něj nastal svalový třes či svalové chvění. Pokud se pes třese, nemusí být na vině pouze svalová tkáň.
Kromě vrozených onemocnění a jiných příčin svalového třesu může být důvodem i okamžitý pocit psa, například vzrušení, napětí, strach a podobně. Na druhou stranu to může být dlouhodobý svalový třes u starých psů, který bývá neléčitelný. Teoreticky může existovat léčba, obvykle se k ní však nepřistupuje, neboť záleží na individuálním případu a na míře postižení psa. V případě malých a krátkosrstých psů, kteří nejsou fyziologicky přizpůsobeni k nízkým teplotám, může za svalový třes logicky pocit zimy.
Náhlý a stupňující, vytrvalý a na první pohled bezpříčinný svalový třes může být způsoben otravou psa. Ačkoliv si je v dnešní době každý člověk vědom, popřípadě alespoň tuší, že psi nemohou lidskou kořeněnou stravu, někomu nedomluvíte. Je zde i několik potravin, u kterých byste nečekali, že v konečném důsledku mohou psa zabít, přičemž pro člověka mohou být i prospěšná. Pes sice například s potěšením pozře čokoládu, ale ve větším množství pro něj může být fatální.
Otřesy jsou nedobrovolné, rytmické a opakující se pohyby svalů, které se střídají mezi kontrakcí a relaxací, obvykle zahrnují pohyby tam a zpět (záškuby) jedné nebo více částí těla. Otřesy mohou být rychlé, nebo to naopak mohou být pomalé vibrace, a mohou objevit v kterékoli části těla. Syndrom třesu postihuje většinou mladé psy, případně psy ve středním věku.
Záchvat nebo křeč je náhlá nadměrná činnost nervů v mozku, která vede k nekontrolovatelným stahům svalů a k abnormálnímu chování. Může trvat několik minut i několik vteřin. Takovéto záchvaty jsou příznakem nervové poruchy, nejsou samy o sobě nemocí. Původ záchvatů bývá často velmi obtížné diagnostikovat, to ale neznamená, že se pro vašeho pejska nedá nic dělat. Během záchvatu se soustřeďte na pozorování veškerých průvodních příznaků a zároveň zabraňte poranění psa. Nikdy se nesnažte otevřít mu tlamu a manipulovat s jeho jazykem – můžete být pokousáni! Snažte se navodit ticho, náhlé hlasité ostré zvuky mohou záchvat prodlužovat nebo zhoršovat. Po záchvatu poskytněte psovi dostatek času na vzpamatování se. Mluvte na něj, uklidněte ho. Co nejdříve po záchvatu dohodněte návštěvu veterináře. Pokud záchvat trvá déle než 10 minut, měl by ho veterinář vidět okamžitě.
V některých případech je třes projevem hyperaktivity, je dlouhotrvající a častý. V těchto případech je vhodné zamyslet se nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho.
Dalším důvodem třesu psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté důvody patří návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu u psa patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně.
Třes u psa může být i projevem onemocnění ledvin, které zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes může být jen mírný a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází dále časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý, proto je nutné toto onemocnění nepodcenit.
Pes se třese z důvodu stresu, hyperaktivity, otravy, nemoci nebo radosti. Rychlé dýchání pomáhá psům, aby se ochladili, když je vedro nebo když mají za sebou intenzivní fyzickou aktivitu.
Může však být způsobeno i jinými důvody, jako jsou vážné zdravotní potíže (chronické onemocnění, nemoci srdce, otravy). V závislosti na konkrétní situaci může být zrychlené dýchaní u psů spojeno i se stresem.
Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.
Nejčastěji hlášenými vedlejšími účinky metronidazolu u psů jsou nauzea a zvracení.
Další možné nežádoucí účinky zahrnují zánět jazyka (glositida), zánět úst (stomatitida) a příznaky neurotoxicity, jako jsou záchvaty, ztráta koordinace (ataxie), třes, slepota a dezorientace. Po vysazení metronidazolu se klinické příznaky neurotoxicity u psů obvykle začnou zlepšovat. Může však trvat několik týdnů nebo dokonce měsíců, než se plně zotaví.
Je důležité si uvědomit, že ne všichni psi budou mít tyto nežádoucí účinky a že se mohou lišit v závažnosti. Pokud po zahájení užívání metronidazolu u svého psa zaznamenáte jakékoli související příznaky, je důležité co nejdříve kontaktovat svého veterináře.
Ve vzácných případech se ukázalo, že metronidazol dočasně ovlivňuje čich psa. Tento nežádoucí účinek je obvykle dočasný a měl by vymizet do 10 dnů po ukončení užívání metronidazolu.
Zatímco většina ořechů je pro čivavy netoxická, makadamové ořechy jsou výjimkou. Obsahují neznámou sloučeninu, která je pro psy toxická. Dobrou zprávou je, že většina případů otravy makadamovými ořechy je mírná a psi se obvykle zotaví do 48 hodin. Ale i tak patří makadamové ořechy mezi to, co čivava nesmí. V závislosti na množství zkonzumovaných ořechů však může být vyžadována veterinární péče. Psi jsou jediným druhem, u kterého byly hlášeny nepříznivé příznaky makadamových ořechů.
Příznaky otravy makadamovými ořechy zahrnují slabost, letargii, zvracení, hyperglykémii, třes, zvýšenou srdeční frekvenci a ataxii. V těžkých případech může dojít ke kolapsu a smrti. Příznaky jsou obvykle viditelné během 2-12 hodin po expozici.
Makadamové ořechy nesmějí čivavy jíst, protože pro ně mohou být i smrtelné, sice jen zřídka, ale byly hlášeny při dávkách 10,6 až 137,3 gramů ořechů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například dva kilogramy, požití 21 až 275 gramů makadamových ořechů může způsobit projevení symptomů. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 32 až 412 gramů může způsobit, že se příznaky projeví.
Psi mají vysoké prahy bolesti a instinkt nedat najevo, když je něco bolí. Ve volné přírodě je totiž zjevně zraněné zvíře to, které dravci seberou. Ale pokud budete pozorní, můžete zjistit, zda váš pes má bolesti z poranění disku. Podívejte se na následující varovné příznaky poranění páteře:
Třes – zvláště v kombinaci s neobvyklou nečinností;
Odmítání vstát a hrát si, dokonce i kvůli jídlu;
Kňučení, když svého psa hladíte nebo se ho pokoušíte zvednout;
Stažená hlava, prohnutá záda nebo jiná podivná poloha;
Odmítnutí sklonit se k misce s jídlem nebo vodou, aby se najedli nebo napili;
Kulhání jakéhokoli druhu;
„Opilá“ zadní část, která se pohybuje, ale vypadá, jako by nebyla zcela pod kontrolou;
Tahání zadních nohou;
Pokud si všimnete některého z těchto varovných příznaků, okamžitě zavolejte svého veterináře. Pokud váš pes tahá zadní nohy nebo vykazuje jakékoli jiné známky ochrnutí nebo silné bolesti, zamiřte ihned do ordinace. Je moudré nečekat a zavolat veterináři po cestě.
Psi se třesou a rychle dýchají, když si hrají, protahují se anebo když se chtějí zbavit něčeho na svém kožichu, například vody. Třes a zrychlené dýchání se často vyskytují u malých plemen, v těchto případech se obvykle nejedná o zdraví ohrožující stav. V tomto případě může být důvodem strach nebo okolní nízká teplota. Existují i další důvody, proč se pes třese a zároveň není fyzicky nemocný, viz níže.
Příčiny třesu a zrychleného dýchání a jejich možná řešení:
Radost
Psi mohou projevit svou radost rychlým dýcháním a třesem.
Co s tím dělat
Tento jev do pár minut sám vymizí.
Mokrá srst
Dalším důvodem třesu a rychlého dýchání u psů může být reflex oklepání se, kdy se pes jednoduše snaží uschnout rychleji. Tento reflex neprobíhá vědomě, pes nechce uschnout, ale tekoucí voda (nebo jiné předměty) ho na těle svědí/dráždí, a tak následuje oklepání a zrychlený dech psa.
Co s tím dělat
Tyto projevy psů jsou zcela běžné a nepřinášejí nutnost léčby. Zklidněte psa nebo jej osušte.
Hyperaktivita
Někdy jsou třes a zrychlené dýchání signálem projevu hyperaktivity.
Co s tím dělat
V těchto případech třesu psa je vhodné se zamyslet nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho a podobně.
Stres
Dalším důvodem třesu u psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté patří: návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu ještě další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, chvění se, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně. Frustrace či deprivace mohou u psa vyvolat selhání kardiovaskulárního systému, respektive srdce.
Co s tím dělat
U psa eliminujte spouštěče stresu. Pokud to není možné, pomalu psa na dané jevy zvykejte. Jestliže dojde k nenadálé situaci a pes je vystresovaný, zachovejte klidnou hlavu, mluvte na něj klidným hlasem a dělejte, jako že se nic neděje.
Stáří
U starých psů se může objevovat třes a rychlé dýchání proto, že jsou celkově náchylnější vůči patogenům.
Co s tím dělat
V tomto případě nelze stav psa léčit, ale příznaky lze zlepšit vhodnou formou terapie či medikace. Konzultujte stav psa s veterinářem.
Addisonova nemoc
Addisonova nemoc je způsobena nedostatkem kortizolu (hydrokortizonu), což je hormon, který je syntetizovaný (vzniká) v nadledvinách. Tato nedostačující činnost nadledvin může být způsobena dědičností anebo vnějšími vlivy (stravou a podobně). Addisonovu chorobu v praxi zpravidla doprovází ztráta chuti k jídlu. Addisonova choroba se projevuje nedostatkem sodíku a naopak nadbytkem draslíku v těle jedince. Na kůži psa se mohou vyskytnout temné grafitové skvrny. V pozdějším stadiu doprovází tuto nemoc i poruchy srdečního rytmu (arteriální hypotenze), záchvaty, třes, zrychlené dýchání a další. Tento typ onemocnění se (nejen) u psů těžko diagnostikuje, neboť není moc častý a všechny příznaky jsou zaměnitelné s jinou nemocí.
Co s tím dělat
Léčbu je nutné zahájit co nejdříve. Typ medikace se liší od forem (akutní a chronická) Addisonovy choroby.
Onemocnění ledvin
Onemocnění ledvin zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes a zrychlené dýchání u psa může být jen mírné a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý.
Co s tím dělat
Je nutné toto onemocnění nepodcenit. Onemocnění ledvin u psů většinou nelze léčit, nicméně lze zmírnit příznaky a psovi prodloužit (téměř plnohodnotný) život.
Otrava
Otrava u psů bývá způsobena pozřením většího množství listů jedovatých rostlin, čokolády (kakaa), hroznového vína, rozinek a podobně. Po otravě se kromě nekontrolovatelného třesu u psů vyskytuje malátnost, těžké dýchání, ztráta chuti k jídlu, zvracení, nadměrné slinění, pes nemusí být schopen vstát či sednout si.
Co s tím dělat
Jestliže máte podezření, že příčinou třesu a rychlého dýchání jsou toxické látky, ihned konzultujte situaci se svým veterinářem.
Psinka
Nejvíce jsou ohrožena štěňata, která nebyla řádně očkována. V České republice je na psinku povinné očkování. Dodnes na tuto nemoc není známý lék. Příznaky lze zmírnit podáním léků, které zamezí sekundární infekci. Psinku v praxi doprovázejí další příznaky, mezi něž patří nadměrné slinění, horečka (teplý čumák psa), kašel, výtok hlenu z čumáku, zrychlené dýchání a třes.
Co s tím dělat
Při podezření na tento typ onemocnění co nejrychleji vyhledejte veterinární pomoc. Psovi nebo feně pravděpodobně budou nasazena antibiotika a další léky na ztlumení horečky a příznaků psinky.
Syndrom třesu
Syndrom třesu u psů způsobuje psychické vypětí. Spouštěčem jsou většinou specifikované jevy nebo věci, kterých se pes bojí anebo v jejich blízkosti pociťuje úzkost a strach. Tento syndrom byl zaznamenán u „westíků“, dalšími náchylnými plemeny psů jsou bišonci, pudlové a maltézští psíci. V dnešní době byl ale tento syndrom pozorován i u velkých psích plemen.
Co s tím dělat
Tento typ onemocnění naštěstí lze u psů léčit, a to podáním kortikosteroidů. Třes se začne zmírňovat již po prvním týdnu užívání kortikosteroidů. Kvůli přesné diagnóze ale vyhledejte veterinární péči.
Psi se mohou radostí pomočit anebo se třást. Tento jev ale do pár minut vymizí. Dalším důvodem třesu u psů může být reflex oklepání se, kdy se pes jednoduše snaží rychleji uschnout. Tento reflex de facto neprobíhá vědomě, pes nechce uschnout, ale tekoucí voda (nebo jiné předměty) ho na těle svědí/dráždí, následuje tedy oklepání psa. Tyto projevy psů jsou zcela běžné a neznamenají nutnost léčby.
Důvodem třesu ležícího psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté patří: návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky, viz výše.
Jestliže máte podezření, že příčinou třesu u vašeho psa může být pozření toxické látky, ihned konzultujte situaci se svým veterinářem. Otrava u psů bývá způsobena pozřením většího množství listů jedovatých rostlin, čokolády (kakaa), hroznového vína, rozinek a podobně.
Pokud si nejste jisti, z jakého důvodu se pes třese, je lepší vyhledat veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu.
Semena, jádra a pecky některých druhů ovoce obsahují kyanid, který je pro psy vysoce toxický. Čivava nesmí sníst jádra jablek, semeno z pecky třešní, semeno z pecky broskví, semeno z pecky švestek, pecky z nektarinky a semeno z pecky meruněk. Dužina samotného ovoce je obvykle bezpečná. Jsou to semena a pecky, které musí majitelé držet dál od svých čivav.
Existuje mnoho forem kyanidu, které nesmějí jíst čivavy, včetně kyanovodíku (HCN), kyanogenchloridu (CNCl), kyanidu sodného (NaCN) a nebo kyanidu draselného (KCN). Všechny fungují tak, že brání buňkám v těle používat kyslík. A bez kyslíku jinak zdravé buňky umírají.
Příznaky otravy kyanidem zahrnují slabost, letargii, zvracení, průjem, třes, hyperventilaci, zarudnutí kůže, slintání a lapání po dechu. Při těžké zástavě srdce může nastat kóma a smrt. Příznaky se mohou objevit během několika minut nebo hodin po expozici.
Smrtelná dávka kyanidu se liší v závislosti na váze čivavy, typu a množství požitých plodů nebo semen, zda byla semena rozdrcená nebo celá a dalších faktorech. Pokud vaše čivava zkonzumovala jakékoli množství semen nebo pecek uvedených výše, kontaktujte svého veterináře.
K otravě čokoládou u psů dochází častěji, než jakoukoli jinou potravinou nebo látkou. Čokoláda je další potravina, kterou nesmí čivava pozřít. Čokoláda obsahuje dvě methylxantinové látky, které jsou pro psy toxické: kofein a teobromin, z nichž poslední jmenovaný je zvláště škodlivý pro nejlepšího přítele člověka.
Teobromin, dříve známý jako xanteóza, je primární alkaloid nacházející se v kakau a čokoládě. Při požití čivavou spouští uvolňování norepinefrinu a epinefrinu, což vede ke kardiovaskulárním problémům, jako je zvýšená srdeční frekvence a arytmie. Psi metabolizují teobromin pomaleji než lidé, takže zatímco pro nás je čokoládová tyčinka naprosto bezpečnou svačinou, pro malou čivavu může být smrtelná.
Mezi příznaky otravy čokoládou patří hyperaktivita, vzrušení, zvracení, průjem, zrychlené dýchání, zrychlený srdeční tep, nadměrné močení, třes, zvýšená žízeň, lapání po dechu a nízký krevní tlak. V těžkých případech může nastat kóma, srdeční selhání, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 6 až 12 hodin po expozici.
Theobromin je smrtelný pro čivavy v dávce 220 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 440 mg theobrominu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 660 mg může být smrtelných.
Co nesmějí jíst čivavy, protože to obsahuje theobromin:
Kakaové boby (28 gramů = 300 až 1500 mg theobrominu).
Dobrý den,pejsek jí,pije,vítá,venku je čilí běhá, skáče,je spokojený.Doma má divné chování ,má jakoby slabé tiky jako když spíte a nejednou se leknete.Nema někdo zkušenost?Děkuji
Dobrý den,prosím o radu. 4letý JRT, svalové záškuby zadních končetin,přetrvávající i v klidu,ve spánku,pak zas chvíli klid.
Zhoršující se ve stresu, kdy bývá agresivní,vrčí ,cení zuby..Nezjistili jsme příčinu,občas mu v hlavě blikne ...Na veterině jsme byli,dostal prášky vit.B-název nevím / efekt nula/,krevní rozbor v pořádku.Nevím jestli mám vyhledat neurologa..v okolí není nebo zkusit antistresový obojek...Děkuji za případné rady
Honza
Vitamíny řady B jsou nesporně dobrou volbou pro dobrou funkci mozku pro každého psa. V tomto případě jde nejspíše o neurologický problém mozečku a nebo zadního mozku. Antistresové obojky bych osobně nepoužil - myslím že v tomto případě to bude také efekt nula. Jedine navštívit neurologa nebo změnit veterinu. K dispozici je vyšetření mozku pomocí CT a EEG podobně jako u lidí. To by mohlo ukázat více a nasměrovat tak vhodnou léčbu.
Dobrý den.Mám maltézáka,6 roků.Poslední dobou se stal závislákem,přes den mě neustále pronásleduje,lehá si mi u nohou.Nejhorší v noci.Nad ránem nemůže spát,má záškuby těla,chvění,které mu neumožní usnout.Tiskne se ke mně,pokládá hlavu na rameno,na tvář,rychle dýchá,hrabe polštář,leze po mně.I když ho hladím,dýchá s vyplazeným jazykem,na chvíli usne a vše začne znovu.Po podání canidrylu se trochu zklidní nebo se s ním chvíli projdu,v domění,že chce venčit.Trochu se zklidní a vše začíná znovu.Usíná až za několik hodin,kdy jsem zcela vyčerpaná a nevyspalá. Ve dne kromě chození za mnou občas dostane amok a leze mi na klín,na stůl a většinou usíná,když sedím.Jakmile vstanu,chodí opět za mnou.Nikdy dřív to nedělal,nyní se to zhoršuje.Nejhorší je ten stav v noci.
Myslela jsem,že se zbláznil,ale nyní mám obavy,že ho něco bolí.-Podle veterináře je v pořádku,může prý to být reakce na hárání fen,které ho při venčení opravdu hodně vzrušují.-Prosím,poraďte,co mám dělat.Děkuji.Anke.