TERAPIE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Seznam nejčastějších onemocnění rohovky oka u psů a koček. V článku se podíváme na jednotlivá onemocnění, zjistíme jejich příznaky a přiblížíme současnou nejlepší léčbu.
Získaná onemocnění rohovky
Zánět rohovky
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
Ve svém příspěvku LÉČBA PAPILOMATÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den, terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.
V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.
Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dobrý den, dokázal by mi někdo poradit, zda se jedná o bradavici? Právě jsem se vrátil po 4 dnech ze zahraničí a fena mhouri oko a je jí to očividně nepříjemné..je možné, aby vyrostla za 4 dny bradavice v koutku oka? Předtím tam rozhodně nic neměla. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď / radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Tumor je často léčitelný a včasná diagnostika vede veterináře k poskytnutí nejlepší možné péče. Každý typ nádoru potřebuje individuální péči a může zahrnovat jednu nebo kombinaci více druhů terapií: chirurgický zákrok, chemoterapii, radiační terapii nebo imunoterapii.
Důležité je také celkové zdraví vašeho zvířete. Veterinář může v souvislosti s léčbou tumoru doporučit změnu krmení nebo jiná opatření, aby pomohl lepší odpovědi zvířete na vlastní terapii nádoru. Když je stanovena diagnóza, veterinář s vámi prodiskutuje nejlepší způsob léčby a rizika a vedlejší účinky spojené s terapií. Důležitou součástí terapie je terapie bolesti. V některých případech tumorů vás může veterinář odkázat na jiné pracoviště. Určité typy tumorů mohou být vyléčeny zcela, jiné typy mohou být léčeny jen tak, že se omezí jejich rozšíření a prodlouží se život vašeho zvířete.
Včasné odhalení nádoru a zjištění jeho typu jsou nejdůležitější faktory určující úspěch terapie. U některých případů je zvažována eutanazie zvířete. Než se rozhodnete pro terapii nebo eutanazii, prodiskutujte případné možnosti s veterinářem, jedině tak můžete učinit to nejlepší rozhodnutí pro své zvíře i svou rodinu.
Procento úspěšné léčby silně závisí na typu a rozsahu tumoru, jakož na agresivitě terapie. Benigní tumor se obvykle léčí snadno a terapie nádoru je úspěšnější, je-li včas diagnostikován. Ačkoliv některé tumory (zvláště hodně agresivní rakovina) nemohou být vyléčeny, terapie může prodloužit vašemu zvířeti život a zlepšit jeho kvalitu. Nové diagnostické metody mohou napomoci odhalit nádory dříve a zlepšit tak šanci vašeho zvířete na vyléčení. Nové metody terapie jsou vyvíjeny tak, aby zlepšily úspěšnost a zmenšily rizika vedlejších účinků.
Ve svém příspěvku PROSÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den nevím co mám dělat můj pes má bouli pod okem. Nevím jestli to není rakovina. Prosím pomozte co mám dělat prosím pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka Bouchalová.
Operovat nebo počkat na zhoršení stavu? Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé 2krční plotýnky mezi 5-7 obratlem s diagnozou - lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu se stav uklidnil, bolestná křeč v délce cca 1-2 min. se objeví cca 1x za 2-3 dny, doma ale častěji odpočívá a nyní už běhá na volno po zahradě a honí ptáky, v poledne děláme 1/2 hod. procházky.
Co nás čeká po případné operaci? Bude v pořádku, bude bez bolestí, následuje nějaká terapie - jako laik tápu a samozřejmě se o ni bojím. Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme moc za zprávu obě dvě.
Léčbu můžeme rozdělit na chirurgickou a konzervativní. Některé typy lze – pokud jsou malé – rozpouštět pomocí speciální diety. Ostatní je třeba odstranit chirurgickou cestou. Při obstrukci močových cest je nutno provést zákrok neprodleně po vzniku problému.
Terapii urolitů je možné řešit chirurgicky, u některých typů urolitů lze využít i léčbu medikamentózní. Předpokladem úspěšné medikamentózní terapie je především správné určení typu močových kamenů. Teprve na jeho základě se stanoví speciální urologická dieta, která se hodí na zjištěný typ urolitu. Nutným doplňkem je při zánětech močových cest samozřejmě i léčba antibiotická. Podstatou chirurgického řešení urolitiázy je několik typů chirurgického otevření močových cest po předchozí přesné rentgenové či sonografické lokalizaci urolitu a poté jeho vynětí. I tento typ léčby je následně doplněn antibiotiky. Důležitým faktorem úspěšné léčby urolitiázy je také její prevence.
Je důležité odlišit prostý zánět močových cest a urolitiázu. Příznaky jsou v mnoha ohledech podobné.
V rámci diagnostického postupu se uplatňuje analýza moči, v níž jsou často zjištěny krystaly, ty ale samy o sobě nemusí znamenat přítomnost urolitů (močových kamenů). Dále bývá standardně prováděno rentgenologické vyšetření, jehož cílem je zjistit přesnou lokalizaci urolitů, případně jejich počet a velikost. Může být také provedeno vyšetření za pomoci ultrazvuku.
Důležité je stanovení chemického složení urolitu, které je poté základem k volbě vhodné terapie a následného preventivního programu. Typ urolitu lze nejpřesněji zjistit jeho přímou mikroskopickou analýzou. Pokud toto není možné, určuje se dle dalších informací: pH moči, přítomnost infekce, vzhled a zobrazení na RTG, krystaly v moči, plemenné, pohlavní a věkové predispozice.
Vždy je nutné, aby při léčbě spolupracoval pacient i jeho majitel. Součástí terapie bývá totiž přísné dodržování dietetických opatření, která pak často přetrvávají doživotně jako prevence opětovného výskytu urolitů.