Cane corso neboli italský corso pes je středně velký pes robustní, pevné postavy, avšak elegantní, štíhlý, s pevnou kostrou a dobře vyvinutými svaly. Jedná se o staré italské plemeno služebních psů ze skupiny molossu.
Chov od štěněte
Zdravé šťastné štěně je živé, hravé, s hlavou plnou báječných nápadů jak co ve svém okolí udělat, předělat a podobně. Vysvětlujte a odměňujte, mazlete se a hrajte si s ním, věnujte mu veškerý svůj čas a bláznivé štěně rychle pochopí, co se smí a co nikoli.
Cane corso je snadno vychovatelný a vycvičitelný pes. Kdo pochopí povahu tohoto plemene, dokáže reakce svého psa předvídat, pes ho nemůže svým jednáním překvapit a už vůbec ne zaskočit.
V přátelském prostředí bude pes přátelský, nikoli však vtíravý, v cizím neutrálním prostředí bude klidný a zároveň pozorný, v cizím nepřátelském prostředí bude pozorný, ale zároveň klidný. V případě ohrožení pána pak bleskurychle přejde z klidového režimu do režimu bojového, tedy zaútočí.
Majitelé psů-obranářů nesmějí dopustit, aby se dostali do situace, kdy bude pes nucen zasáhnout.
Také dobráka od kosti lze zkazit, zlomit jeho psychiku. Proto nesmíme ke štěněti cane corso přistupovat jako k potenciálnímu zabijákovi, jímž žádný pes coby vysoce domestikované zvíře už stovky let není. Dokonce u mnoha jedinců služebních plemen se musí vynaložit jisté úsilí, aby zaútočili na figuranta ohrožujícího je či psovoda.
Cane corso zaútočí na cizího člověka jen v případě, kdy ohrožuje je (pud sebezáchovy) nebo jejich člověka (instinkt obrany), výcviku na obranu netřeba. S láskou vychovaný pes nikdy nenapadne svého pána a jeho děti. Dá se tvrdit, že více než 80 procent jedinců molossoidních plemen nekousne pána naplno ani v případě, kdy se jím cítí být ohroženi na životě. Na mysli máme pouze psychicky zdravé jedince.
Při přebírání štěněte se chovatele zeptáme, čím krmil, abychom z hodiny na hodinu štěně nepřevedli na diametrálně odlišný druh potravy. Krmil-li granulemi, ty samé granule štěněti koupíme. Jakmile psovi něco libě voní, vylučuje velké množství slin, které potravu nejenom změkčí, ale i částečně chemicky zpracují. S chutí pozřenou potravu proto pes lépe tráví. Pes po potravě, kterou pozře jen proto, že má obrovský hlad, neprosperuje. Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Když štěně krmíte, musíte je naučit, aby si nechalo odebrat potravu a strpělo dotyk během krmení. Není nic horšího než obrovský lakotný pes, který si hlídá potravu, kosti a hračky.
Naučte štěně včas povelu „Dej!“ nebo „Pusť!“. Dá-li vám svou oblíbenou hračku, pochvalte je a dejte mu pamlsek. Pak si s ním pohrajte. Vrčí-li, ihned je potrestejte plácnutím nebo zatřepáním a hračku mu
Ve svém příspěvku UŠNÍ SVRAB U ŠTĚNĚTE Z CHOVNÉ STANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den,u 3.mes.stenete dg.usni svrab.Od matky odstaven v 6.ty.v 9.ty dan k prodeji.Ma svrab od ostatnich psu?Muze majitelka vedet,ze ma nemocne psyi?Kvs tvrdi,ze provadi u ni kontroly a ze jsou psi v poradku.Ale psi ziji venku,tak asi nevidi,ze se v noci skrabou.Veterinar asi nekontroluje usi,chci si stezovat na jeji chovnou stanici.Jakou mam sanci,at se vysetri ostatni psi u ni.Mnozstvi mopsu asi 10v kotci,po odebrani od matky,at se uci stene zrat,zilo s jinou desitkou psu.Nic jsem nenadelala,kdyz jsem se na KVS Pelhrimov,ptala na takovy zpusob chovu.Ze je tam vse v poradku a ted svrab.Myslim,ze to byva v takovych podminkach.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ještě dříve, než si štěně vůbec pořídíte, měli byste si rozmyslet, co od pejska očekáváte. Zdali s ním chcete závodit, nebo bude vaším pomocníkem na farmě při práci s ovcemi či skotem. Chovají se různé linie, které se specializují na daný druh práce. Také je dobré, když znáte rodiče štěněte, to, jakým stylem pracují, a jaký mají rodokmen. Protože právě rodokmen, ale i samotná práce rodičů vám hodně napoví, jak bude váš pejsek nejspíš pracovat.
Dalším důležitým bodem je dobře si vybrat chovatele. Dbejte na to, zda je chovatel zkušený, jaké má výsledky v odchovu, pracovní výsledky psů a podobně.
K výběru štěněte z vrhu se váže spousta mýtů a pověr, jako například pejsek bude dobře pást, pokud má černé patro tlamičky nebo pokud má černou tečku na bradě a podobně. Jsou to jen mýty. Stejně tak neplatí, že štěně, které po vás skáče a je aktivní, je lepší než to, které sedí v koutě a pozoruje vás. Naopak to může nasvědčovat tomu, že štěně sedící v koutě je klidnější a přemýšlivější než to skákající.
Můžete provést malý test, kdy si štěňata přilákáte k sobě a pak postupně každé lehounce klepnete prstem po čumáčku. Potom sledujete, jak se zachovají. Když se štěně nechá párkrát klepnout a neuteče, nebo si dokonce chce s prstem hrát, je to štěně hloupé a vzdorovité. Pokud štěně klepnete a ono uteče a už nepřijde, je to štěně ustrašené. Štěně, které klepnete po čumáčku, ono uteče, ale přesto se nechá přivolat zpět, je chytré a učenlivé.
Samozřejmě je třeba zkontrolovat chrup, uši, zda je štěně vitální, nemá „paspárky“ a podobně.
To je asi vše, podle čeho by se u tak malých drobečků dalo vybírat.
Nikdy při výběru štěněte 100% nepoznáte, jaký váš pejsek bude, až vyroste. Nezapomeňte, že ho bude hodně ovlivňovat vaše výchova.
Než si štěně přivezete domů, měli byste mu předem připravit bydlení. Kotec by měl být dost prostorný pro volný pohyb dospělého psa. Pozor, ne tak velký, aby tam mohl pes běhat a zbytečně se unavovat. Co se týče umístění kotce, měl by být v klidném místě, kde by psa nic nerušilo, a natočen tak, aby neměl výhled na jiná zvířata nebo silnici, kde jezdí auta a chodí lidé. Velikost boudy by měla odpovídat velikosti psa. Příliš velkou boudu si pes nedokáže při chladném počasí zahřát vlastními silami a v příliš malé boudě bude mít omezený pohyb (při otáčení). Jako výstelku použijte hobliny nebo slámu, ale můžete použít třeba i seno. Dají se použít i koberce či matrace, ty se ale špatně udržují čisté a psi je mohou trhat či jíst.
Ve svém příspěvku VÝRUSTEK NA KONEČNÍKU U ŠTĚNĚTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat,mám 7 týdení fenku LR, a u konečníku se ji vyboulila žlázka - či udělala boulička, je zklidněná,suchá, nehnisá, není nijak zanícená..
Ale netuším jestli se to samo ztratí či co to může být? Prosím o názor.
Děkuji.
Zdravím
Veronika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
v oblasti konečníku se vyskytují anální žlázky, které v případě přeplnění zduří a vytvoří se útvar ve tvaru bouličky - což mi dle Vašeho popisu příjde jako nejpravděpodobnější. K potvrzení by samozřejmě bylo vhodné pejska vyšetřit naživo. Tendence k přeplnění žlázek jsou způsobeny jednak plemennou predispozicí, potížemi s defekací (průjem či zácpa), atd.
Pokud nedojde k evakuaci, žlázka často praskne a následně vytvoří píštěl, což je pro pejska velmi bolestivé a následně se léčí proplachy a lokálními či celkovými antibiotiky.
Radou je tedy co nejdříve navštívit veterinárního lékaře, který obsah evakuuje.
Hezký víkend,
MVDr. Hrachová
Výcvik štěněte labradora je zpravidla velmi příjemný, protože jde o plemeno s vysokou ochotou spolupracovat. Labradoři jsou známí svou přátelskou povahou, ale i značným temperamentem.
Na co si dát pozor
Výchova štěněte labradora by měla klást důraz na sebekontrolu, protože tito psi mají sklony k nadšení a neřízené energii, zejména v mladém věku.
kontrola skákání na lidi
klidné přivítání návštěv
práce s motivací pomocí pamlsků
Zkušenosti majitelů
Majitelé labradorů často potvrzují, že důsledná výchova v prvním roce života výrazně usnadní soužití v dospělosti.
Základní výcvik štěněte by měl začít okamžitě po příchodu psa do nového domova. Nejde přitom o dril nebo složité povely, ale především o vytvoření jasných pravidel, pocitu bezpečí a vzájemné důvěry. Štěně se učí neustále – každou reakcí majitele, každým úspěchem i chybou.
Co by měl základní výcvik obsahovat
V první fázi je klíčové zaměřit se na socializaci, hygienické návyky a schopnost zvládat běžné situace bez stresu. Správně vedený výcvik štěněte předchází budoucím problémům s agresí, strachem nebo destruktivním chováním.
naučení jména a přivolání
základní povely jako „sedni“, „lehni“, „ke mně“
klidné chování doma i venku
zvykání na lidi, psy a nové podněty
Nejčastější chyby majitelů
Mezi nejčastější chyby patří nedůslednost, přílišná přísnost nebo naopak úplná benevolence. Odborníci zdůrazňují, že pozitivní motivace a klidný přístup jsou mnohem účinnější než tresty.
Ve svém příspěvku TUKOVÉ BOULE NA ZADECH 10-TI DENNIHO STENATKS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Zdravim,chtela jsem se zeptat zda mi nekdo neporadi..Stenatko je nejmensi z vrhu..vcera se mu za hlavickou objevila boulicka.Ma tam i stroupek.Nevim jak se mam v teto situaci chovat..zda vzit maleho na veterinu..ma jen 10dni..prosim porad te dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
posoudit oč se jedná - zvlášť u tak malého štěněte - bez pohmatu útvaru a případně punkce nelze. Objednejte se proto na veterinární pracoviště, určitě Vám poradí. Chce to ale pejska opravdu osobně vidět.
Hezký večer,
MVDr.Hrachová
Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.
Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.
Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.
Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.
U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.
Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.
Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.
Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa mů
V naší poradně s názvem PŠIKÁNÍ U ŠTĚNĚTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Vávrová.
Hezký den,
prosím o radu.Máme doma 9 týdenní štěně trpasličího špice bez PP.Ještě jsme s ním nezačli chodit ani ven,protože byl minulý týden na ATB(počínající zánět průdušek)Včera nám začal hodně a často pšikat(bez hlenů),a dnes začal být abnormálně spavý(spal i celou noc).Jen se nažere granulí a spí dále.Může se stát z předtím velmi aktivního šteněte najednou takový spáč?A je třeba s pšikáním jít na veterinu?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
To vypadá, jako kdyby váš pejsek onemocněl. Přesná příčina jeho únavy se dá zajistit z laboratorního vyšetření krve. Zkuste se zastavit u veterináře, ať máte jistotu, v čem tkví tahle změna v chování.
Výcvik štěněte německého ovčáka vyžaduje systematičnost, trpělivost a dostatek mentální stimulace. Jedná se o velmi inteligentní a pracovité plemeno, které potřebuje jasné vedení už od útlého věku.
Specifika plemene
Výchova štěněte německého ovčáka musí počítat s jeho vysokou učenlivostí i citlivostí. Pokud není pes správně veden, může se u něj objevit přehnaná ostražitost nebo nervozita.
pravidelné krátké tréninky
důraz na přivolání a sebekontrolu
mentální hry a úkoly
Doporučení zkušených kynologů
Kynologové doporučují začít s výcvikem formou hry a postupně přidávat náročnější úkoly. Německý ovčák potřebuje mít pocit smysluplné práce.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT PRŮJEM U ŠTĚNĚTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den máme 7 tydení štěně a má průjem. Jeden den má rýží s mrkví a kuřecím masem a četla jsem že můžou černé uhlí ale nevím jestli to můžou štěňata.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud máte podezření, že je váš pes nemocný, jistě budete chtít zjistit, jestli má zvýšenou teplotu. Pokud víte, jak teplotu změřit, máte napůl vyhráno. Normální rektální teplota psa (měřeno v konečníku) by měla být v rozmezí 37,5 až 39,0 °C. Vyšší teplota bude znamenat, že cesta k veterináři vás s největší pravděpodobností nemine, samozřejmě v závislosti na ostatních příznacích.
Pokoušet se zjistit teplotu pejska podle studených uší či čumáku opravdu není spolehlivá metoda. Je vždy zapotřebí zjistit „vnitřní teplotu“, abyste ji mohli objektivně posoudit. Tu můžete měřit buď v konečníku běžným teploměrem, nebo v uchu speciálním teploměrem (viz výše).
Protože se standardní tělesná teplota u psa pohybuje v rozmezí 37,5 až 39 °C, je pes na dotek teplejší než člověk. Mnoho nezkušených majitelů se pak děsí, že má jejich miláček teplotu, nebo dokonce horečku. Hledají potom další příznaky, které by mohly signalizovat nějaké onemocnění, a psa tak mohou i zbytečně vzít k veterináři.
Stejně jako horečka u lidí je i horečka u psů průvodcem různých onemocnění. Sama o sobě většinou není nijak nebezpečná.
Veterináře byste měli navštívit tehdy, když tělesná teplota vašeho pejska překročí 39,5 °C nebo když naopak klesne pod 37 °C. K veterináři nemusíte běžet okamžitě. Pokud se ale teplota nesníží do 24 hodin, neměli byste déle otálet. To samé platí, když na pejskovi pozorujete i další příznaky některého onemocnění. Patří mezi ně například průjem, zvracení, nechutenství, přílišná únava nebo změny dechu.
Riziko poškození orgánů se zvyšuje s tělesnou teplotou až kolem 42 °C. Pokud takto vysokou teplotu naměříte, okamžitě kontaktujte veterináře. Hrozí zde selhání trávicí a dýchací soustavy, nervových a svalových buněk nebo může dojít až ke krvácivosti. Takto vysokou teplotu ztlumí jen léky.
Většina majitelů teplotu svému zvířeti neměří, ačkoliv to není nijak složité. Vezmete teploměr (například digitální) a zavedete jej zvířeti do zadečku. Jinde není možné teplotu správně změřit. Před měřením by měl být pes v klidu, rozhodně ne venku na sluníčku ani krátce po pohybové aktivitě. Teplota se během dne může měnit. Jestliže tedy naměříte zvýšenou, zkuste měření po pár hodinách zopakovat. Teploměr zavádějte vždy opatrně, nikdy ne násilím. Pokud zvíře klade odpor, buďte maximálně šetrní. Teploměr si můžete pomazat olejem, díky kterému půjde snáze zasunout. Teploměr vsunujte maximálně 1,5 cm hluboko.
Někteří psi s měřením rektální teploty nemají problém, jiní to opravdu nemají rádi. U takových je lepší, pokud máte po ruce člověka, který vám může pomoct. Postup je následující: Používáte-li rtuťový teploměr, nezapomeňte jej před měřením setřepat. Namočte ho do jakéhokoliv lubrikačního gelu. Poproste svého pomocníka, aby přidržel psa ve stoje a pevně mu držel hlavu a přední část těla v objetí. Zvedněte psovi ocas, opatrně zaveďte teploměr do konečníku, podle velikosti psa zhruba 1–2,5 cm. Teplotu odečtěte u rtuťového teploměru zhruba po 2 minutách, u digitálních po zvukovém signálu. Vyjměte teploměr a odečtěte teplotu.
Normální teplota v uchu psa je mezi 37,8 a 39,4°C. Ušní teploměr pracuje tak, že posuzuje infračervené teplotní vlny vyzařované z okolí ušního bubínku. Ušní bubínek je považován za velmi dobrý indikátor tělesné teploty, neboť přímo reaguje na teplotu krve v mozku. Je důležité umístit teploměr dostatečně hluboko do horizontální části zevního zvukovodu, aby měřená teplota byla skutečná. Pokud se teprve učíte s ušním teploměrem zacházet, vždy nejdříve měřte ušní i rektální teplotu a výsledky porovnejte. Měly by být téměř stejné, pokud postupujete při měření správně.
Pokud má váš pes teplotu nižší než 36,5 °C nebo vyšší než 39,7 °C, okamžitě kontaktujte veterináře nebo místní pohotovost. Vysoká teplota může být známkou přehřátí nebo počínajícího infekčního onemocnění. Velmi nízká teplota může být stejně závažná – může být známkou šoku.
Ve svém příspěvku JORKŠÍRSKÝ TERIÉR - STŘIHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Pecholtová.
Dobrý den můžu kdy je vhodne první stříhání štěněte? Jako na úplný sestřih děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libuše Kyhosova.
Dobrý den mám dotaz. Mám 4měsíční štěně. Koupila jsem mu yoggies kachna aktive a najednou má štěně řídkou stolici. Může být příčina v novém krmivu? Děkuji Kyhosová.
Německý rex není vůbec náročný na údržbu srsti. Úplně stačí hlazení a občasné vykartáčování. Toto plemeno téměř nelíná. Tvrdí se, že je vhodné také pro alergiky, avšak nic není stoprocentní. Kvůli své řidší srsti se může prochladit nebo naopak přehřát, proto dávejte pozor na změny teplot. Tělesná teplota u všech plemen typu rex je vyšší než u ostatních koček, a to přibližně o dva stupně. Vyšší teplota znamená i rychlejší metabolismus. Pozor na přejídání a obezitu.
Pro kočku tohoto plemene je vhodný majitel, který jí může poskytnout společnost a péči po celý den, nehodí se tedy do rodin celodenně zaměstnaných chovatelů, ledaže by měli více koček, které si budou navzájem dělat společnost.
Německý rex je velmi přítulnou a mazlivou kočičkou, společnost člověka je pro něj téměř životní nutností. Není ideální ponechávat jedince tohoto plemene delší dobu o samotě, neboť mohou psychicky strádat. Tito rexové se hodí velmi dobře do bytu, jelikož mají rádi teplé prostředí.
Pokud je budete chovat doma, dopřejte jim hodně překážek a prolézaček, doslova milují zábavu, hru a také předvádějí překvapivé akrobatické kousky. Vedle hravosti jsou tyto kočky také značně inteligentní a vnímavé, takže se dobře učí novým věcem.
K dětem, ale i k cizím lidem se chová německý rex velmi vstřícně, trochu jinak je tomu ale v případě, že doma chováte další kočky, případně psy. German rex se k nim bude velmi pravděpodobně chovat dominantně a může docházet k častým konfliktům. S touto vlastností souvisí také příslovečná odvaha tohoto plemene.
Velkou výhodou německého rexe je, že téměř nelíná. Proto není péče o srst nijak zvlášť náročná, naopak, téměř nebudete muset používat kartáč, postačí jen hlazení rukou. Již bylo naznačeno, že jsou tyto kočky teplomilné, dodejme ještě, že nemají vůbec rády změny teplot, a tak by měl chovatel zajistit vyvážené klima. Německý rex má navíc dost jemnou srst a kůži, takže může dojít k prochlazení, nebo naopak k přehřátí. Ideální je pokojová teplota kolem 20 °C, tedy podobné podmínky, jaké vyhovují člověku.
O kočkách plemene německý rex se velmi dobře ví, že jejich tělesná teplota je asi o dva stupně vyšší, než je tomu u jiných koček. Díky tomu mají také rychlejší metabolismus a mohou mít tendenci přejídat se. S tímto nešvarem je pak spojena vyšší náklonnost k obezitě.
Většina koček pohlavně dospívá v 7. až 9. měsíci, kočky obvykle dospívají později než kocouři. U některých jedinců může dojít k pohlavní dospělosti už v 6 měsících věku, naopak u některých plemen, zvláště těch větších, dochází k pohlavní dospělosti až po jednom roce věku jedince. Časnější nástup stimuluje styk s již cyklujícími kočkami či kocoury. Protože kočky tělesně dospívají později, než dojde k dospělosti pohlavní, neměly by se nakrývat před dosažením alespoň 12 měsíců věku. Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat.
Ve svém příspěvku PREDNISON PRO PSA PŘI OCHRNUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Dudyova.
Dobrý den,opravdu může pomoct prednison,když nám pes ochrnul na zadní packy?Podle veterináře je to buď skriply nerv v páteři nebo vyhřezla plotýnka.Uz je to paty den,co nechodí a ty nohy tahá za sebou jak kus hadru.Prasky bere zatím druhý den,ale když ji vidím,tak se mi nechce věřit,že to rozchodi.Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Prednison jsme ji dávali 14dni,výsledek žádný. Nakonec se zjistilo,že je to rakovina..bohužel..☹️ 13.12. jsme ji museli nechat uspat.Bylo ji 10,5..Často na ni myslím,byla s námi od stenete.Clovek se s tím ale musí srovnat,tak to prostě chodí..
Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.
Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Pokud má vaše kočka teplotu nižší než 36,5 °C nebo vyšší než 39,7 °C, okamžitě kontaktujte vašeho veterináře nebo místní veterinární pohotovost. Vysoká teplota může být známkou přehřátí nebo počínajícího infekčního onemocnění. Velmi nízká teplota může být stejně závažná – může být známkou šoku.
Pokoušet se zjistit teplotu kočky podle studených uší či čumáku opravdu není spolehlivá metoda. Je vždy zapotřebí zjistit vnitřní teplotu, abyste ji mohli správně posoudit. Tu můžete měřit buď v konečníku běžným teploměrem, nebo v uchu speciálním teploměrem (infračerveným).
Rektální teplota – Některé kočky s měřením teploty nemají problém, jiné to opravdu nemají rády. U takových je lepší, pokud máte po ruce člověka, který vám může pomoct. Postup je následující: používáte-li rtuťový teploměr, nezapomeňte jej před měřením setřepat. Namočte ho do jakéhokoliv lubrikačního gelu. Poproste pomocníka, aby přidržel vaši kočičku pevně ve stoje. Buď může její hlavu přidržet v ohybu ruky, nebo celou kočku zabalit do ručníku a nechat volnou pouze zadní část těla.
Poté zvedněte kočce ocas a opatrně zaveďte teploměr do konečníku, zhruba 1–2,5 cm. Teplotu odečítejte u rtuťového teploměru po zhruba 2 minutách, u digitálních po zvukovém signálu. Vyjměte teploměr a odečtěte teplotu.
Teplota v uchu – Normální teplota v uchu kočky je mezi 37,8 a 39,4 °C. Ušní teploměr pracuje tak, že posuzuje infračervené teplotní vlny vyzařované z okolí ušního bubínku. Ušní bubínek se považuje za velmi dobrý indikátor tělesné teploty, neboť přímo reaguje na teplotu krve v mozku. Je důležité umístit teploměr dostatečně hluboko do horizontální části zevního zvukovodu, aby měřená teplota byla skutečná. Pokud se teprve učíte s ušním teploměrem zacházet, vždy nejdříve měřte ušní i rektální teplotu a výsledky porovnejte. Měly by být téměř stejné, pokud postupujete při měření správně.
Vybíráme buď terárium pouštního (agama límcová, vousatá), nebo tropického (agama kočinčinská) typu, ale vždy dostatečně velké. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Nepodceňujte nikdy u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech – proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když agamy pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení, neboť jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je nutné osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária pak výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdravý a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6–12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Ve svém příspěvku PRŮJEM U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den.
Mám 2,5 roku starého německého ovčáka. Už od štěněte trpí silnými záchvaty průjmu. Doposud dostával probiotika a antibiotika. Nic mu bohužel nepomohlo a nyní se jeho stav zhoršil že má průjem jednou za tři dny. K okamžité úlevě mu dáváme tasektan s probiotiky. Minulý týden ve středu dobral po dvacetidenní kůře antibiotika a v sobotu dostal opět silný průjem a dnes po třech dnech znovu. Celý jeho život je na speciálních gastrogranulích od veterináře a nedostává nic navíc. Už jsem zoufalá. Začal i na čumáku šedivět. Dnes jdeme opět na veterinu a pokusím se domluvit na hloubkových testech.
Chtěla jsem se zeptat, jestli Vás nenapadá, co by mu mohlo být. Je mi ho moc líto a chci mu pomoci.
Moc děkuji za odpověď.
Přeji pěkný den.
S pozdravem Dušková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sysel Parryův (Spermophilus partii) žije v arktické tundře a zimu tráví spánkem v podzemních doupatech. Úplně strne a jeho tělesná teplota poklesne pod bod mrazu až na -3 °C. Zjistili to vědci, kteří spícím syslům umístili do těla teploměr. Je to vůbec nejnižší teplota, jakou kdy (živým) savcům naměřili. Mrazuvzdornost syslům dodávají zvláštní molekuly, které kolují v krvi a zabraňují tomu, aby se v ní vytvořily ledové krystaly.
Během zimního spánku, který trvá 7 měsíců, se sysel Parryův každé dva nebo tři týdny začne třást, čímž se jeho tělesná teplota vrátí na běžných 36,4 °C, a to na 12 až 15 hodin. Odborníci říkají, že tato doba je sice krátká, ale pro zachování funkcí mozku je velmi důležitá. Kromě toho má hlava sysla během hibernace o trochu vyšší teplotu než zbytek těla. Při laboratorních pokusech se ukázalo, že teplota jejich krku nikdy neklesla pod 0,7 °C. Sysel totiž dostává samovolné svalové křeče, při nichž jeho tělo kmitá tak rychle, že se zahřeje opět na normální teplotu, a to všechno, aniž by se sysel vůbec probudil. Potom co se sysel z hibernace probere, začne jeho mozek během pouhých dvou hodin normálně fungovat. Jedna studie naznačuje, že mozek pak pracuje dokonce ještě lépe.
Samci a samice arktických syslů vedou zcela odlišný způsob života. Zatímco samice jsou aktivní, samci mizí na dlouhé hodiny pryč a nedělají nic. Samice se v sezóně prakticky nezastaví. Musí si doplnit zásoby energie, o kterou přes zimu přišly, starají se o mláďata a doplňují zásoby potravin na příští zimu. Kdežto samci se převážně vyhřívají na slunci.
Sysel Parryův se živí především zelenými částmi rostlin, semeny a zrním, někdy chytá i drobný hmyz a mláďata na zemi hnízdících ptáků. Při vyrušení si potravu zanáší v nevelkých lícních torbách do úkrytu. Vyjma migrujících (rozsídlujících se) jedinců se od hranic kolonie daleko nevzdaluje.
Výchova mopse musí být důsledná, ale velice mírná. Mops ví, co chce, a stojí si za tím, dokud nedosáhne svého. Násilím ho nutit k něčemu, co sám nechce a nechápe, zanechává následky na jeho povaze, proto je třeba k němu přistupovat ohleduplně. Toto plemeno velmi citlivě reaguje na tón hlasu, takže nějaké přísnější trestání psa je naprosto zbytečné.
Správnou výživou štěněte je možné u tohoto plemene předejít budoucí možné obezitě. Krmivo pro štěňata by mělo být vyvážené a mělo by obsahovat i vitamíny a minerální látky, potřebné ke správnému vývoji štěněte.
Na výchově pejska začněte pracovat okamžitě, jakmile si ho přivedete domů. Klidně už v 8 týdnech. Práce se štěnětem je mnohem snadnější než s dospívajícím puberťákem, u kterého se na výchovu zapomnělo. Výcvik štěněte však nemusí být vůbec snadný, pokud je neposlušné.
Cvičit pejska neznamená s ním hned trávit 2 hodiny na cvičáku, tak dlouho pozornost neudrží ani dospělý pes. Cvičit můžete 5 minut při každém venčení.
Na každé venčení byste měli mít s sebou následující vybavení (jak na manipulaci s pejskem, tak na jeho výcvik):
obojek a vodítko – obojek bude nosit pejsek po celý život, měl by si na něho zvyknout co nejdřív; snadno ho za něho chytnete nebo připnete k vodítku;
hračku – osvědčený je uzlík na přetahování, upoutáte jím pejskovu pozornost a zabavíte ho;
pamlsky – díky pamlskům pejsci většinou udělají vše, na dobrotu se naláká každý pejsek.
Pejska oslovujeme jménem, voláme na něj a neustále mu jej opakujeme. Zároveň však učíme štěně základům slušného chování a socializaci, to znamená, že mrňouska bereme všude s sebou. Vozíme ho autem, bereme do města mezi lidi (obzvlášť je dobré mezi malé děti, aby si jej chovaly a hrály si s ním). Vyroste vám tak sebevědomý a nebojácný pes. Po jméně můžeme začít učit štěně přivolání, zalehnutí či sednutí, které se učí formou hry, a můžeme použít i pamlsky jako odměny. Je dobré štěněti na obojek připevnit tenkou šňůrku několik metrů dlouhou, která nám bude sloužit jako prodloužená ruka.
Mezi nejčastější chyby při výcviku patří:
Neznalost práce s pejskem – bývá asi nejčastější příčinou všech neposlušných psů. Člověk si pořídí psa a vůbec netuší, jak s pejskem pracovat. Mezitím štěněcí období je to nejdůležitější. Nejdříve si tedy něco nastudujte z knížek, nebo se jděte podívat na cvičák.
Trestání pejska – musíte štěně nejdřív naučit všechny povely, a netrestat ho za to, že neposlouchá, když jste ho to nenaučili, když neví, co se po něm chce.
Negativní přístup – navazuje na předchozí bod. Lidé si myslí, že když budou na pejska křičet, že poslechne. Opak je pravdou. Pejsek se bude bát a povel nesplní.
Nedůslednost – často se volá na psy „ke mně, k noze, čekej“ a další povely zakřičené téměř společně. Jak má pejsek vědět, jaký povel splnit? Nakonec pejsek nesplní ani jeden, dostane vynadáno a páníčkovi je to jedno.
Ignorace – s trendem mít pejska je trend nechat ho dělat cokoli. Při útoku na jiného psa je to majiteli jedno, při nežádoucím skákání na lidi je to majiteli také jedno a pes nedostane žádný signál, že
