SVĚDĚNÍ KŮŽE VE VLASECH

Co dělat, když se pes škrábe do krve

Pokud pes tráví většinu času škrábáním a kousáním se do krve, jedná se o pruritus (extrémní svědivost pokožky). Svědění je vyvoláno chemickou reakcí probíhající v kůži. Ta stimuluje nervy, které informují mozek a ten pak cítí svědění. Následné škrábání podporuje vyvolávající zánětlivou příčinu v kůži a tím se stav zhoršuje. Cokoliv, co vyvolává zánět kůže, způsobuje zároveň i pruritus.

Pokud svědění trvá déle než jeden den a vede ke vzniku lézí s vypadávající srstí, k zarudnutí kůže a očividné bolestivosti a nepohodlí, měli byste navštívit veterináře.

Může se jednat o:

• atopii – reakci na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči; psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí; stav se většinou zhoršuje během léta;
• potravní alergii – alergii na jednu nebo více složek potravy; projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie;
• alergii na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem; jde o poměrně málo častou alergii, která se projevuje na místech nejčastěji postižených pokousáním (hřbet nosu, uši);
• kontaktní (dotykovou) alergii – jde o velice vzácnou formu alergie u psů, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.

Paraziti:

• svrab – jde o silně intenzivní postižení kůže způsobené zákožkou svrabovou; je to infekční postižení přenosné mezi zvířaty; nejčastější léze bývají na uších, loktech, kotnících;
• demodikóza – patří také mezi svrabová onemocnění, je vyvolávaná parazitem Demodex canis; primárně svědivá není, až po následné infekci kůže se projevuje svědivost; chyrakteristickým projevem bývá vypadávání srsti v malých místech, která se postupně rozšiřují;
• blechy – způsobují svědění i u psů bez alergie, ale míra svědění je zde daleko menší.

Ke stanovení diagnózy je třeba: podrobná celková anamnéza, detailní klinické vyšetření, kožní seškraby při podezření na svrab, kultivace chlupů při podezření na plísně.

Léčba

K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo:

• antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci) – u psů jsou méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů, v porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné;
• přidáváním mastných kyselin do krmiva – vhodné jsou zvláště při chronickém pruritu, upravují imunitní odpověď, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci;

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Co na svědění kůže u psa

Poradna

V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.

moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).

Léčba:

1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.

2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).

3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Vyrážka u koček