STRAVA JORKSIRU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Srst jorkšírského/yorkshirského teriéra je na těle přiměřeně dlouhá, zcela rovná, nezvlněná, lesklá, jemná, hedvábná, nikoli jako vlna. Na hlavě je dlouhá, bohatá, sytě zlatá, tmavší na stranách hlavy, kolem uší a na čenichové partii, kde je zvlášť dlouhá.
Účesy jorkšírů
Jorkšírský teriér má dlouhé hedvábné chlupy, podobné lidským vlasům. Aby srst jorkšíra byla upravená, je potřeba používat speciální šampony, balzámy a kondicionéry. Nedoporučuje se používat kartáč na mokrou srst, jelikož se mohou poškodit chloupky – začnou se dělit a postávat ve všech směrech. Péče o srst a její údržba klade na majitele jorkšírského teriéra velké nároky. Dlouhá hedvábná a modře zbarvená srst patří k hlavním plemenným znakům. Pěstovaná srst v plné délce se obvykle ponechává jen výstavním psům. Všem ostatním psíkům většina majitelů nechá srst zastřihávat do přiměřené délky, aby jim nepřekážela v pohybu a snáze se udržovala. Účes, respektive střih. dodá vašemu mazlíčkovi pěstěný a elegantní vzhled a zvýrazní charakteristiku plemene. Současně s účesem dostane jorkšír u specializovaných odborníků veškerou potřebnou péči a pozornost.
Zde si můžete prohlédnout fotografie účesů, respektive různých střihů jorkšírů.
V naší poradně s názvem BOULICKA U TRISLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Prosim Vas .. Mame francouzskeho buldocka, ktery je 3 mesice stary. Navecer jsme ji hladili a vsimli si, ze ma na trisle malou modrinku. Mysleli jsme si ,ze se nekde odrela, ale pozdeji vecer se udelala ohranicena, cervena, na dotyk asi citliva bulka. Nevim si rady. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle fotografie to může být povrchová dermatitida způsobená bakteriemi a nebo obyčejné kousnutí od pavouka. Přesné určení může provést veterinář při prohlídce psa a může provést i případné stěry, aby zjistil bakteriálního původce a zvolil tak nejrychlejší léčbu. Pokud z nějakého důvodu nechcete jít k veterináři, tak můžete následovat těchto několik rad. Budeme vycházet z toho, že jde o dermatitidu, protože kousnutí od pavouka se samo vytratí i při této péči.
Povrchovou dermatitidu způsobují bakterie v kůži, které přežívají v oblastech pokožky s kožními záhyby. Kvůli řídké srsti, vlhkosti, tření a / nebo podráždění, může být v těchto oblastech pokožky příznivé prostředí pro bakterie, které by způsobily vznik této dermatitidy. Léčba spočívá v udržení těchto míst v čistotě.
1. Psa koupejte 1-2 krát týdně s jemným dětským šamponem po dobu 3 až 6 týdnů. Dobře opláchněte a pečlivě vysušte.
2. Zasypte místo dětským pudrem nebo kukuřičným škrobem na vaření. To pomůže snížit tření a udrží oblast v suchu. Když si to bude pes olizovat, tak mu nasaďte dětské trenýrky.
3. Strava by měla být z nezpracovaných syrových surovin a / nebo konzervovaná. Po dobu léčby určitě vynechte všechny možné suché stravy - granule, sušené pamlsky a podobně.
4. Zvažte podporu imunity těmito potravními doplňky:
- https://www.prozdravi.cz/im…
- https://www.prozdravi.cz/im…
Doplňky dávkujte jednu tobolku do jídla dvakrát denně a vždy to polijte echinaceou.
5. V letošním roce by pes neměl být očkován.
Strava je velmi důležitým činitelem, který je třeba vzít v úvahu při onemocnění ledvin, protože pomáhá zpomalit jeho vývoj, i když neřeší již existující poškození. Ledvinová dieta a její jídelníček je uvedena podrobně dále v této části.
Hlavní cíle, kterých chceme dietou dosáhnout, jsou:
Pokryjte energetické a nutriční potřeby psa, vyhněte se anorexii a hubnutí.
Minimalizujte produkci uremických toxinů (urea a kreatinin).
Poskytuje chutnost, která působí proti nechutenství psa k potravě v důsledku urémie, která ovlivňuje smysl pro chuť a čich.
Proteiny
Jak jsme již zmínili, azotemie a urémie jsou způsobeny hromaděním odpadních látek v krvi, které jsou výsledkem degradace bílkovin ve stravě nebo vnitřních tělesných bílkovin, protože ledviny nefungují dobře a nejsou schopny je vylučovat.
Vysoký příjem bílkovin způsobuje zvýšení této azotemie, ale ačkoli je velmi běžné slyšet, že dieta pro psy s ledvinami musí obsahovat velmi nízký obsah bílkovin, nedostatek bílkovin ve stravě může být také škodlivý pro zdraví psa.
Kvalita těchto bílkovin je velmi důležitá, proto krmiva pro štěňata s onemocněním ledvin musí mít vysoce kvalitní bílkoviny a vysokou biologickou hodnotu a nesmí být nižší než 18%. Nadměrné omezování bílkovin může vést k proteinové malnutrici s následným úbytkem hmotnosti, svalové hmoty atd.
Každý případ je jiný, takže i míra omezení bílkovin ve stravě se bude lišit v závislosti na stupni funkce ledvin u každého psa.
Tuky
Ledvinová strava musí být bohatá na tuky, musíme mít na paměti, že, jak jsme již řekli, bude poněkud omezenější v bílkovinách, jedné z hlavních živin, ze kterých psi běžně získávají energii, takže budou muset být schopni extrahovat energii z jiné živiny, hlavně tuků.
Navíc, jak jsme již zmínili, jedním z typických příznaků u psů s onemocněním ledvin je nevolnost, zvracení a ztráta chuti k jídlu. Podání stravy bohaté na tuky, tedy energeticky vydatnější docílíme toho, že:
Budeme moci podávat menší množství krmiva, abychom uspokojili potřeby psa. Takže pokud bude jíst málo, bude mít i tento malý kousek již dost koncentrované energie na pokrytí jeho potřeb.
Menší množství méně naplní žaludek, čímž se sníží pravděpodobnost vyvolání zvracení a nevolnosti.
Tukem se zvyšuje chutnost a tím se překonává nechuť k jídlu.
Fosfor
Při onemocnění ledvin ledviny zadržují elektrolyty, jako je fosfor. Tato hyperfosfatémie (vysoká hladina fosforu v krvi) může způsobit sekundární renální hyperparatyreózu, což je patologie, která způsobuje tvrdnutí tělesných tkání v důsledku akumulace mineralizace v nich. Kromě toho bylo v někol
Ve svém příspěvku KOŽNÍ PROBLÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sochorová Jana.
Dobrý den,prosila bych o radu,která se týká 10 leté NO.Stále se drbe a vykusuje. V oblasti třísel a paždí přední nohy se objevila jakoby opruzenina-zapařenina .Namazala jsem to rozt. betedine a zdálo se,že se to uklidnuje,ale pak jsem zjistila ,že tato místa úplně zčernala a pokračuje to dál ,když to nechám tak se to rozbolaví jako zapařenina .Tato fenka věčinu času je doma.Strava jsou granule a kapsičky.CHut k jídlu je normální.Prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Peršín.
MÁM MALTEZSKÉHO PINČE. KOLEM ZADEČKU M CHLUPY DO ČERVENA. POTŘEBOVAL JSEM ŘEŠIT SVŮJ KOŽNÍ PROBLÉM S DOPORUČENÍM NA ŘEP ÍKLÉKAŘSKÝ. POMOHLO A APLIKOVAL JSEM ODVAR NA VTÍRÁNÍ KOLEM ZADEČKU. JE TO SUPER. PAK I POD A KOLEM OČIČEK PO VÝTOCÍCH. VŠE ZABÍRÁ PRAKTIKUJI TÉMĚŘ DENNĚ. I U SEBE. VŠE BEZ PROBLÉMU
FANDA
Nikdo neví jistě, co způsobuje rozvoj lipomů u psů. Ať už způsobuje tukové nádory u psů cokoli, pokročilý věk a nadváha se zdají být primárními rizikovými faktory.
Lipomy se vyskytují nejčastěji u psů středního věku a seniorů, a často se vyskytují u fen s nadváhou. Některá plemena psů jsou náchylnější k lipomu, včetně labradorů, dobrmanů, malých kníračů, kokršpanělů, jezevčíků, pudlíků a teriérů, což naznačuje, že zde může být jakási genetická predispozice.
Některé lipomy mohou být způsobeny fyzickým traumatem. Další příčiny tvorby lipomu u psů mohou zahrnovat:
Vystavení chemikáliím. Chemikálie ve vodě z vodovodu a v životním prostředí mohou narušit správnou funkci štítné žlázy a endokrinního systému, což může následně narušit schopnost těla vylučovat potenciální toxiny kůží a způsobit vznik tukových nádorů.
Špatná strava. Kromě toho, že jsou psi překrmováni a mají nadváhu, může k rozvoji lipomů přispět i špatná strava plná přebytečných sacharidů a chemických konzervačních látek, které se nacházejí ve zpracovaném krmivu pro psy.
Jaké potraviny způsobují tukové boule u psů?
Špatná strava je pravděpodobně důvodem, proč se u vašeho psa stále objevují lipomy. Nadměrné množství sacharidů, konzervačních látek a toxinů ve zpracovaném krmivu pro psy přispívá k růstu psích lipomů.
V naší poradně s názvem DIAGNOSTIKA PSA PODLE STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta Peti.
Dobrý den, děkuji za podrobný článek o stolici psa. Bohužel máme několik příznaků dohromady u půlročního francouzského buldočka a to již 3 měsíce v kuse. Stolice řídká, většinou světlá, s čerstvou krví, často hlen. Opakovana koprologie ani krevní testy nic neukázaly. Na co to může ukazovat? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste nasadit léčbu pomocí probiotik a diety. Kupte pejskovi psí probiotika a dávkujte mu je ze začátku v dvojnásobné dávce, kterou po týdnu snižte na doporučenou dávku. Strava: Vařené kuřecí maso smíchejte s bílou rýží a lžičkou konzervované dýně. Tato směs je dobrá domácí dieta, kterou lze bezpečně krmit několik dní.
Pokud by se to po dvou týdnech nezlepšilo, tak bude třeba dále pokračovat v pátrání za pomoci veterinárního lékaře. K dispozici je několik dalších vyšetřovacích metod:
- Analýza moči
- Rentgen břicha
- Endoskopie
- Biopsie střevního traktu
Zánět zvukovodu se vyskytuje především u psů s převislýma ušima. Obecně mají záněty různé příčiny – bakteriální, parazitární nebo plísňové. Někdy může být spouštěčem zánětu také cizí těleso (travní osiny). U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jorkšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytvářejí často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu, a to vede ke vzniku zánětu.
Klasickými příznaky zánětu zvukovodu jsou časté třepání hlavou a drbání ucha. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, vytéká z něj páchnoucí tekutina, jeho povrch je zarudlý či zdrsnělý, nebo si zvíře nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec, určitě s návštěvou veterináře neotálejte!
Pokud ucho jen svědí, ale nic z něj neteče, vykapejte ho čisticími kapkami. Jestliže zpozorujete, že se zvířeti ulevilo, opakujte čištění každý den až do odeznění příznaků. Zvířeti nikdy nečistěte uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem.
Pokud zpozorujete páchnoucí sekret, musíte navštívit veterináře, který ucho zvířete vyšetří a nasadí odpovídající léčbu (speciální kapky). Vždy pečlivě dodržujte léčebný postup, který naordinoval veterinář. Domácím mazlíčkům je kapání zanícených uší velmi nepříjemné, proto proti němu mnohdy velmi zarputile protestují. Ovšem vy to nevzdávejte a vytrvejte, do nedoléčeného ucha by se infekce velmi rychle vrátila. Často se veterináři setkávají s případy, kdy majitelé vodí svá zvířata do ordinace z důvodu, že předchozí kapky „nezabraly“, takže se nasadí jiné. Za měsíc se opakuje stejný scénář. Výsledkem pak může být chronický zánět zvukovodu. Přitom by mnohdy stačilo, kdyby se při prvním zánětu dodržel léčebný postup a nepřerušil se v průběhu, když došlo k prvnímu zlepšení.
V případě, že zvířeti nejste sami schopni uši vykapat, nezbývá vám nic jiného než se domluvit s veterinářem a chodit na tento úkon do ordinace.
Dráždit a zraňovat ucho psa mohou i osiny trav, které se dostanou do zvukovodu. V takovém případě často dochází k zanícení a zvířeti se spustí z ucha hnisavý výtok. Vždy je v těchto případech nutné odborné odstranění cizího tělesa a vyčištění zvukovodu. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může v nejhorším případě dojít až k perforaci (proděravění) bubínku.
Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné. Ucho vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu (klidně ve větším množství) a chrupavčitou trubici zvukovodu masírujte tak, abyste slyšeli šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu to, co zvíře vyklepe do ústí zvukovodu. Před čištěním druhého ucha vždy očistěte kónus kapek (hrozí riziko zavlečení infekce z nemocného ucha do zdravého). Pokud si nevíte rady, nechte si od veterináře předvést, jak ucho správně vyčistit (případně jak aplikovat speciální kapky při léčbě).
V naší poradně s názvem STRAVA KRÁLÍKA DOMÁCÍHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek Z.
Dobrý den, letos nám na louce kde sušíme seno pro králíky vyrostlo velké množství Pryskyřníku prudkého.
Je možné podávat králíkům seno, které obsahuje větší množství Pryskyřníku prudkého?
Je sušený Pryskyřník prudký jedovatý?
Děkuji za info a přeji pěkný den VZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pryskyřník prudký je člen rodiny Ranunculus a je jedovatý pro králíky, ne vážně, ale může způsobit zažívací potíže a kontaktní puchýře na rtech a v ústech. Několik sušených pryskyřníků, které se přirozeně vyskytují v senu, nezpůsobí problém, ale opravdu byste neměli dopustit, aby jich bylo moc. Pryskyřičníky jsou noční můrou se silnými kořeny, a navrhoval bych je všechny vytáhnout nebo vykopat, jinak se budou velmi rychle šířit.
Biewer teriér pochází z Německa a za rok jeho vzniku je považován rok 1984. Manželé Gertruda a Werner Biewerovi zkřížili dva strakaté psy s recesivním strakatým genem. Štěňata se jim velice zalíbila, a tak se rozhodli pro rozšíření chovu a své pejsky pojmenovali Biewer Yorkshire Terrier a la Pom Pon. Jiní chovatelé chtěli stejného výsledku dosáhnout křížením jorkšírů se shi-tzu. Avšak výsledkem nejsou typičtí biewerové. Takto vykřížení psi mají až moc společného se shi-tzu. První Biewer YT klub vznikl v roce 2003 v Německu. Nejoblíbenější jsou biewerové v USA. FCI toto plemeno zatím neuznalo.
Biewer dosahuje výšky 23 cm a váhy 1,8–3,2 kg. Zploštělá hlava má krátký čenich a černou nosní houbu. Středně velké oči jsou buď kulaté, nebo mají mandlový tvar. Malé vzpřímené uši tvaru písmene V jsou posazeny v zadní části lebky a leží poměrně blízko u sebe. Tělo je dobře stavěné a má hezké linie, délka je o málo větší než výška psa. Přední nohy jsou rovné, dobře osvalené a hojně osrstěné. Tlapky jsou kompaktní, kulaté s černými nebo bílými nehty. Ocas je nesen vysoko nad tělem a chlupy na něm tvoří praporek. Srst je dlouhá a měkká s jemnou texturou. Osrstění hlavy by mělo dosahovat ze ¾ na zem. Chlupy překrývající oči se svazují do culíčku nebo se nechávají volně splývat.
Základní zbarvení jsou modrá s černou, bílou a zlatou; modrá s černou a zlatou; zlatá s bílou.
Zbarvení hlavy je buď modré, nebo černobílé. Hruď, břicho, nohy a špička ocasu musí být bílé.
Od známého jorkšíra se liší zejména barevností. Standardem pro uznání biewer teriéra jsou bílé pruhy, které by se měly u psů vyskytovat na hlavě, na předních i zadních tlapkách, na břiše, jako límec za krkem psa a na konci ocasu.
V naší poradně s názvem ZAKRSLÝ KRÁLÍK - STRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Podšerová.
Včera jsem si koupila ve zverimexu zakrslého králíčka a zapoměla jsem se zeptat kolik mu je…. Ale nejspíš miminko asi něco přes 2 měsíce jinak by byl ještě u mámi…..na internetu jsem četla co vše od 2 měsíců může ale v prodejně mi řekli ať ho teď ještě nekrmím ovocem a zeleninou že by si s tím jeho tělíčko neporadilo….. ať ještě tak 2 měsíce počkám Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Králíček je krásnej. Krmte ho normálně to je: seno, ovesné vločky, kukuřičný šrot, mrkev, voda.
Malí psi, brachycefalická plemena a obecně psi s nepravidelným skusem trpí problémy se zuby častěji. Je to dáno tím, že v normálním pravidelném skusu do sebe zuby zapadají a zubní plak se při žvýkání otírá. Někdy je třeba vytrhnout i zub, který na první pohled vypadá zdravě. Největší část zánětlivého procesu probíhá pod povrchem dásně a lze to zjistit pouze pomocí parodontální sondy, která odhalí kapsy mezi zubem a dásní (periodontální choboty). Často je zubní kámen to poslední, co ještě zub drží v dásni. Ve spoustě případů se po odstranění zubního kamene pozoruje ústup dásně a odhalení zubního krčku a kořene, pak je nezbytné takový zub vytrhnout. V některých případech je nezbytné i rentgenologické vyšetření, které pomůže zhodnotit reakci okolní tkáně zubu a ústup kosti.
Extrakce jednokořenových zubů probíhá ve dvou krocích. Nejprve se uvolní periodontální spojení pomocí extrakční páky, poté je zub vytažen extrakčními kleštěmi. Zuby s více kořeny (třenové zuby a stoličky) je třeba nejprve rozřezat vrtáčkem na jednotlivé segmenty a dále se postupuje stejně jako u jednokořenových zubů. Nekrotická tkáň se odstraní a defekt se buď ponechá otevřený, nebo se uzavře přešitím dásňového laloku. Používá se vstřebatelný šicí materiál, který se po čase sám rozpadne, tudíž není třeba stehy vyndávat.
Obavy z toho, jak bude pes žít bez zubů, jsou zbytečné. Psi při příjmu potravy moc nežvýkají, spíš hltají. Po extrakci většího počtu zubů, zejména stoliček, samozřejmě musíme přizpůsobit dietu – granule nahradit měkkou stravou, například konzervami.
Obecně lze říci, že do konce sedmého měsíce věku psa (i kočky) by měla být výměna zubů dokončena. To znamená, že všechny mléčné zuby jsou vypadlé a všechny trvalé zuby jsou prořezané. Nicméně existují mezi plemeny i mezi jedinci individuální rozdíly. Pak platí pravidlo „jednoho zubu“. Pokud je už prořezaný trvalý (druhý) zub, ten mléčný už tam nemá být.
Pokud mléčné zuby nevypadnou a zůstávají vedle těch trvalých, bývají hodně namačkané. Někdy se i stane, že druhý zub nemá místo pro svůj růst a úplně se otočí nebo musí růst jiným směrem, než má. A jak jsou zuby namačkané jeden na druhý, mezery mezi nimi jsou malinké. Právě v těchto místech se hromadí velké množství zubního plaku a později i zubního kamene. Následně nastupuje zánět dásní a parodontitida. A bohužel už u velmi mladých zvířat – klidně kolem desátého měsíce věku.
Když zuby rostou jinak, než by měly, vede to k různým vadám skusu. A vada skusu opět není jen kosmetický problém. Jakmile zuby nemohou dobře spolupracovat během žvýkání, neprobíhá to, čemu se říká „samočisticí funkce chrupu“. A tak se opět hromadí zubní plak, který je příčinou vzniku zápachu a zánětu. Navíc se může zvíře špatně rostlým zubem ošklivě kousat třeba do patra nebo do dásní.
U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jorkšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytvářejí často společně s ušním mazem zátku, která brání větrání zvukovodu a vede ke vzniku zánětu. Mechanické vytrhávání chloupků můžete provádět ručně, na trhu jsou k dispozici i pomůcky určené speciálně k tomuto účelu. V případě, že by vám tento způsob nevyhovoval, lze chlupy z uší vystříhávat, ale zde musíte být obezřetní, protože ostříhané chlupy se musí z uší odstranit.
Další prevencí onemocnění uší je zamezit tomu, aby do ucha při koupání zvířete natekla voda. Pokud se tak stane, je třeba uši důkladně vysušit.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit?????? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.