Cane corso neboli italský corso pes je středně velký pes robustní, pevné postavy, avšak elegantní, štíhlý, s pevnou kostrou a dobře vyvinutými svaly. Jedná se o staré italské plemeno služebních psů ze skupiny molossu.
Chov od štěněte
Zdravé šťastné štěně je živé, hravé, s hlavou plnou báječných nápadů jak co ve svém okolí udělat, předělat a podobně. Vysvětlujte a odměňujte, mazlete se a hrajte si s ním, věnujte mu veškerý svůj čas a bláznivé štěně rychle pochopí, co se smí a co nikoli.
Cane corso je snadno vychovatelný a vycvičitelný pes. Kdo pochopí povahu tohoto plemene, dokáže reakce svého psa předvídat, pes ho nemůže svým jednáním překvapit a už vůbec ne zaskočit.
V přátelském prostředí bude pes přátelský, nikoli však vtíravý, v cizím neutrálním prostředí bude klidný a zároveň pozorný, v cizím nepřátelském prostředí bude pozorný, ale zároveň klidný. V případě ohrožení pána pak bleskurychle přejde z klidového režimu do režimu bojového, tedy zaútočí.
Majitelé psů-obranářů nesmějí dopustit, aby se dostali do situace, kdy bude pes nucen zasáhnout.
Také dobráka od kosti lze zkazit, zlomit jeho psychiku. Proto nesmíme ke štěněti cane corso přistupovat jako k potenciálnímu zabijákovi, jímž žádný pes coby vysoce domestikované zvíře už stovky let není. Dokonce u mnoha jedinců služebních plemen se musí vynaložit jisté úsilí, aby zaútočili na figuranta ohrožujícího je či psovoda.
Cane corso zaútočí na cizího člověka jen v případě, kdy ohrožuje je (pud sebezáchovy) nebo jejich člověka (instinkt obrany), výcviku na obranu netřeba. S láskou vychovaný pes nikdy nenapadne svého pána a jeho děti. Dá se tvrdit, že více než 80 procent jedinců molossoidních plemen nekousne pána naplno ani v případě, kdy se jím cítí být ohroženi na životě. Na mysli máme pouze psychicky zdravé jedince.
Při přebírání štěněte se chovatele zeptáme, čím krmil, abychom z hodiny na hodinu štěně nepřevedli na diametrálně odlišný druh potravy. Krmil-li granulemi, ty samé granule štěněti koupíme. Jakmile psovi něco libě voní, vylučuje velké množství slin, které potravu nejenom změkčí, ale i částečně chemicky zpracují. S chutí pozřenou potravu proto pes lépe tráví. Pes po potravě, kterou pozře jen proto, že má obrovský hlad, neprosperuje. Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Když štěně krmíte, musíte je naučit, aby si nechalo odebrat potravu a strpělo dotyk během krmení. Není nic horšího než obrovský lakotný pes, který si hlídá potravu, kosti a hračky.
Naučte štěně včas povelu „Dej!“ nebo „Pusť!“. Dá-li vám svou oblíbenou hračku, pochvalte je a dejte mu pamlsek. Pak si s ním pohrajte. Vrčí-li, ihned je potrestejte plácnutím nebo zatřepáním a hračku mu
Ve svém příspěvku BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anette.
Mohu se zeptat na border kolii.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumíra Kejhová.
Dobrý den,
BCC štěně 4 měsíce 14 kg začalo kulhat na pravou nohu. Je velmi temperantní, celý den na zahradě, pelíšek má domaale spí raději venku. Genet. bezproblémová. Krmivo Josera pro štěně + Canine caviar.
Děkuji za radu, (bojí se veter. kvůli očkováni, pozná cestu a zvrací, před 3 týdny byl pochválen “zdravej jak řípa”.
Nejlepším způsobem, jak zjistit, zda se váš pes stal chronickým okusovačem tlapek, je sledovat ho. Pokud si všimnete, že tímto chováním tráví abnormálně mnoho času, podívejte se blíže na oblast, kterou okusuje. Pokud je noha nebo tlapka bolavá, rozbolavělá, zanícená nebo pokud chybí srst, měli byste zpozornět.
Je normální, že si psi okusují nohy?
Mnoho psů si čas od času žvýká tlapky. Někdy jde jen o rozšíření běžné očisty nebo to může být zvyk, který se vytváří časem. Pro některé psy však může být žvýkání tlapek známkou základního problému, který vyžaduje lékařskou péči.
Jak zabráním tomu, aby si mu můj pes okusoval nohu?
Řekněte „FUJ“ a okamžitě se přestaňte pohybovat. Nehýbejte nohama ani nohama, protože pohyb by ve skutečnosti okusování odměňoval – pohyb je pro psy super odměna. Když se vaše štěně zastaví, chvalte ho jako blázen a poté nasměrujte své štěně na jinou vhodnou věc, na které si zaměstná svou pusu (hračku nebo psí žvýkačku).
Ve svém příspěvku VYKUSOVÁNÍ CHLUPŮ U ZAKRSLÉHO KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Dušková.
Dobrý den, nemá prosím někdo zkušenosti s tím, že si zakrslý králík začal vykusovat chlupy? Nejprve na břiše, teď si okusuje i přední packu. Chlupy má vykousané až na kůži. Králíkovi je 5 let. Byli jsme s ním na veterině, tam mu diagnostikovali zánět močového měchýře, ale na problém s chlupy doporučili jen měsíčkovou mast. Za odpovědi předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Dvorakova.
Já to znám od samiček, když se mají narodit malí králíčci, tak maminka si v trhá chlupy až na kůži, aby mohla kojit jednak, lépe drží a najdou bradavky a jednak těmi chlupy přikrývá králíčky, aby jim nebyla zima a odkrývá. Někdy jsou i králíci kluci zmatení, na kastrovaného kluka mě skočila samice a on si začal stavět hnízdo a dělat důlek. Za krkem to bývá vlhčí kůže. Není to holka? Nám prodali v City Parku ve Zverinexu Boba a pak jsme zjistili, že to je Bobinka a čeká malé.
Ještě dříve, než si štěně vůbec pořídíte, měli byste si rozmyslet, co od pejska očekáváte. Zdali s ním chcete závodit, nebo bude vaším pomocníkem na farmě při práci s ovcemi či skotem. Chovají se různé linie, které se specializují na daný druh práce. Také je dobré, když znáte rodiče štěněte, to, jakým stylem pracují, a jaký mají rodokmen. Protože právě rodokmen, ale i samotná práce rodičů vám hodně napoví, jak bude váš pejsek nejspíš pracovat.
Dalším důležitým bodem je dobře si vybrat chovatele. Dbejte na to, zda je chovatel zkušený, jaké má výsledky v odchovu, pracovní výsledky psů a podobně.
K výběru štěněte z vrhu se váže spousta mýtů a pověr, jako například pejsek bude dobře pást, pokud má černé patro tlamičky nebo pokud má černou tečku na bradě a podobně. Jsou to jen mýty. Stejně tak neplatí, že štěně, které po vás skáče a je aktivní, je lepší než to, které sedí v koutě a pozoruje vás. Naopak to může nasvědčovat tomu, že štěně sedící v koutě je klidnější a přemýšlivější než to skákající.
Můžete provést malý test, kdy si štěňata přilákáte k sobě a pak postupně každé lehounce klepnete prstem po čumáčku. Potom sledujete, jak se zachovají. Když se štěně nechá párkrát klepnout a neuteče, nebo si dokonce chce s prstem hrát, je to štěně hloupé a vzdorovité. Pokud štěně klepnete a ono uteče a už nepřijde, je to štěně ustrašené. Štěně, které klepnete po čumáčku, ono uteče, ale přesto se nechá přivolat zpět, je chytré a učenlivé.
Samozřejmě je třeba zkontrolovat chrup, uši, zda je štěně vitální, nemá „paspárky“ a podobně.
To je asi vše, podle čeho by se u tak malých drobečků dalo vybírat.
Nikdy při výběru štěněte 100% nepoznáte, jaký váš pejsek bude, až vyroste. Nezapomeňte, že ho bude hodně ovlivňovat vaše výchova.
Než si štěně přivezete domů, měli byste mu předem připravit bydlení. Kotec by měl být dost prostorný pro volný pohyb dospělého psa. Pozor, ne tak velký, aby tam mohl pes běhat a zbytečně se unavovat. Co se týče umístění kotce, měl by být v klidném místě, kde by psa nic nerušilo, a natočen tak, aby neměl výhled na jiná zvířata nebo silnici, kde jezdí auta a chodí lidé. Velikost boudy by měla odpovídat velikosti psa. Příliš velkou boudu si pes nedokáže při chladném počasí zahřát vlastními silami a v příliš malé boudě bude mít omezený pohyb (při otáčení). Jako výstelku použijte hobliny nebo slámu, ale můžete použít třeba i seno. Dají se použít i koberce či matrace, ty se ale špatně udržují čisté a psi je mohou trhat či jíst.
Ve svém příspěvku PÉČE O YORKSHIRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Ondrejkova.
Dobrý den,mám 3 a půl měsíčního yorkshira,chtěla jsem se zeptat pořád kouše a
nedaří se to odnaučit,při hraní i při česání,hygieně nevím si už rady dost to
už bolí,děkuji za radu Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek.
Hele myslím si, že to je o tréninku, zkusit mu nabídnout pamlsek a udělat danou aktivitu... Pomalé pohyby. Důležité je, aby si to spojil s něčím příjemným. 3 a půl měsíční štěně je malé ještě štěně a zvládne se to odnaučit.
Mezi nejčastější příčiny nutkavého olizování, žvýkání nebo škrábání patří blechy, klíšťata a roztoči.
Psi, kteří si chronicky koušou/žvýkají/olizují tlapky nebo nohy, zažívají víc než jen typické svědění. Je možné, že se u vašeho psa vyvinula alergie nebo trpí kousnutím hmyzem/blechami nebo plísňovou infekcí. Další možností je, že váš pes šlápl do něčeho žíravého nebo dráždivého, když byl na procházce. Může to být také bakteriální pyodermie, také známá jako impedigo, což je bakteriální kožní infekce běžná u štěňat a psů. Ať už je příčina jakákoli, pokud je oblast bolavá a podrážděná, vezměte svého psa k veterináři na vyšetření a ošetření. Léčba bude záviset na diagnostikované příčině problému.
Proč si můj pes neustále okusuje tlapku?
Psi mohou do tlapek dostat bakteriální a kvasinkové infekce, což vede k zarudnutí, otoku a bolestivému svědění. Pokud se zdá, že si váš pejsek žvýká nebo olizuje tlapky více než obvykle, je důležité co nejdříve navštívit veterináře. Podle potřeby předepíše antibiotika nebo antimykotika k léčbě svědivých tlapek vašeho psa.
Ve svém příspěvku JAK SE CHOVAT K BORDER KOLII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žaneta.
Dobry den mam stene Border kolii je mu 10tydnu v pondeli 3.4 mu bude 11tydnu a chtela bych se zeptat jak ucit stene sedni lehni knoze vim ze kdyz udela neco dobre tak ho pochvalim a dam mu zato i pamlsek kfyz udela neco spatne tak se mu snazim vysvetlit ze nesmi a beru nanej novyny a zasustim snima pred nim neumim zvireti dat naprdel novinama ani to delat nechci ale potrebovala bych poradit mam i dceru rok a pul starou tak se snazim ji zapojit do vseho i kdyz je pes hravi a rad si hraje a kouse a olizuji se z dcerou na vzajem poradili by ste mi neco jak na psa a by se pomalu ucil co smi mesmi atd dekju žaneta :-)
To, jaké vlastnosti bude mít dospělý francouzský buldoček, záleží už na jeho výchově v raném věku. Socializační období trvá zhruba do věku patnácti týdnů, a v tomto čase se štěně učí reagovat na různé životní situace. Je proto vhodné předkládat štěněti maximum podnětů a vést ho k tomu, aby na neobvyklé zážitky reagovalo klidně: vyzkoušet jízdu výtahem, autem či jinými dopravními prostředky, vyjít si na procházku do odlišného prostředí, než je štěně zvyklé, zvykat ho na provoz na silnicích, seznamovat psa se zvířaty, s dětmi i dospělými, navštívit veterináře, vyzkoušet vodítko a obojek.
Chovatel musí mít na paměti, že sám musí i na nečekané situace reagovat klidně, aby psa nestresoval vlastními netypickými reakcemi – a nikdy nezvedat psa do náruče. Důslednost je nejdůležitější moment při výchově francouzského buldočka. V zásadě platí, že cokoliv je jednou povoleno, mělo by být povoleno vždy a naopak, a že cokoliv zakáže jeden člen domácnosti, musí zakazovat i ostatní. Toto plemeno dokáže dobře vycítit jakékoliv zaváhání a umí jej využít ve svůj prospěch.
Pes se nejlépe naučí poslouchat povely za odměnu – pochvalu, pohlazení i pamlsek. Od chvíle, kdy se štěně ocitne v nové domácnosti, je třeba využívat každého kladného momentu v chování psa a spolu s příslušným povelem jej pochválit. Francouzský buldoček se rád zavděčí a bude proto opakovat všechno, za co byl pochválen.
Francouzští buldočci milují pozornost a každé odloučení pokládají za trest. Štěně tak v době, kdy rodina není doma, může ničit věci, a to jednak proto, aby se zabavilo, jednak proto, aby si vynutilo pozornost.
S tresty za podobně nevhodné chování je to složitější. Konkrétně za ničení věcí je lépe přivyknout jej na pokojovou boudu, avšak nikdy ne za trest. Pes by měl boudu chápat jako místo, kde je sám chráněný a kde by ho nikdo, tedy ani děti, neměl rušit. Štěně trestáme vždy těsně před tím, než má k nevhodnému chování dojít, například než se rozběhne za kočkou, a to tak, aby vůbec nepoznalo pocit uspokojení z dobře prohnané kočky. Pokud trest následuje až po činu, bude pes příště dávat přednost kladům požitku před zápory trestu.
Způsob trestání musí být umírněný. Není vhodné štěně uchopit za kůži na krku a zatřást s ním, protože to je způsob, kterým psi usmrcovali kořist. Trestat lze slovně, například výkřikem „Fuj!“, nejlépe tak, aby se leklo.
Výcvik k čistotnosti spočívá v prevenci, štěně musí od prvního dne u chovatele chodit často ven. Za každé vyprázdnění mimo domácnost následuje pochvala a opakování nějakého slova, které bude v budoucnu využíváno jako
Ve svém příspěvku ZTRÁTA SRSTI ŠTĚNĚ POMERAIN PROSÍM O RADU :( !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobrý den mám velikou prosbu před týdnem jsme koupili stěně Pomerain je mu jeden měsíc a cca dva dny mu mizí srst v okolí cumaku a brady :( majitelka uváděla ze pes je zdravý bez problému a jeho vrstevníci ani matka žádný problém nemají a viděli jsme je také .. v příloze zasilam fotku naše veterinarka dnes dala dvě injekce na alergii ze to muže bejt z jídla ale máme strach ze to bude závažnější prosím o radu ! Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andy.
Já Vás nechci strašit,ale připomíná to hodně plísňové onemocnění....dle fotky. Bylo by dobré udělat urychleně testy a ještě rychleji začít léčit.Doufejme,že máte na léčbu dost peněz...Zároveň ale doufám,že to plíseň nebude!Kolik že je tomu štěňátku prosím?
V první řadě nesmíte zapomenout na vhodné kvalitní krmivo. Zeptejte se chovatele, na co je štěně zvyklé, a při první návštěvě veterinárního lékaře si nechte poradit, co je pro štěně v této fázi života nejvhodnější. Pokud chcete krmivo změnit, nedělejte to nikdy najednou, ale vždy postupně alespoň v průběhu 3–5 dnů, předejdete tím různým trávicím potížím.
Když si novopečení majitelé vyzvedávají své7–8týdenní štěňátko, většinou září pýchou a láskou. Udělají všechno možné, jen aby se čerstvý rodinný přírůstek cítil ve svém novém domově co nejlépe a aby mu co nejlépe pomohli přizpůsobit se veliké změně v jeho životě. Majitelé jsou často „přesyceni“ informacemi o krmení, vakcinaci i odčervování, ale brzy vyvstane řada dalších otázek a najít na ně odpověď není vždy snadné. Nejdůležitější pravidlo je: Nic se nemá přehánět.
Štěně potřebuje dobré krmivo. A potřebuje ho dostatek. V tomto stadiu života potřebuje vyvážené krmivo k výživě rostoucích kostí, zubů a svalů, k udržení krásné srsti a pro správný vývoj veškerých orgánů. Potřebuje také dostatek energie, aby zvládl náročné celodenní hraní.
Krmení po odstavu: Pokud je štěňátko čerstvě odstavené, potřebuje zhruba 2x tolik energie než dospělý pes. Jak stárne, tato energetická spotřeba se snižuje. Jakmile dosáhne 40 % své dospělé váhy, bude potřebovat asi 1,6x víc energie než dospělý pes a při 80 % to bude jen 1,2x víc. Toto jsou samozřejmě pouze hrubé odhady, které se mohou pro každé plemeno mírně lišit.
Krmení štěňat: Než začne být štěně odstavováno (zhruba kolem 5. týdne věku), může začít s pevnou stravou 3x a víckrát denně. Nejlepší je začít s granulemi pro štěňata zalitými vodou a rozmíchanými na kaši. Od věku 7 týdnů je vhodné vodu v granulích ubírat a přejít na granule suché. Kolem 3. měsíce pak stačí počet denních dávek omezit na dvě.
Krmení vrhu: Dejte největší štěně na chvíli stranou, když se chystá první krmení, ať mají jeho sourozenci větší šanci se k misce také dostat, a zpátky ho pusťte až později, když má každý u misky své místo. Stejně tak by v době krmení štěňat neměla být přítomna fena – i ona by byla daleko rychlejší než štěňata.
Během prvních několika týdnů života by štěňátko samozřejmě mělo vypadat jako kulička, ale pokud tak vypadá i kolem 13. týdne, uberte trošku na krmné dávce. Ve věku 3,5–4 měsíce pak opět mírně omezte krmnou dávku – rozhodně ne tak, aby štěně bylo hubené, ale abyste měli jistotu, že nebude tlusté. Pokud si nejste jisti, jak na tom se svou váhou je, poraďte se s veterinářem.
Kolem 6. měsíce, v závislosti na plemeni, dochází k růstovému sprintu a pejsek se stává dlouhým a hubeným. Ale nestrac
V naší poradně s názvem PRŮJEM U ŠTĚNĚTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše Kyhosova.
Dobrý den mám dotaz. Mám 4měsíční štěně. Koupila jsem mu yoggies kachna aktive a najednou má štěně řídkou stolici. Může být příčina v novém krmivu? Děkuji Kyhosová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Každý pes někdy v životě trpí průjmem. Průjem je obvykle způsoben trávicími problémy, takže správné jídlo je důležité, když váš mazlíček trpí tímto stavem.
Průjem vzniká v důsledku podrážděného žaludku. Ve většině případů váš pes snědl něco, co pro něj nebylo dobré, ale také mohl mít alergickou reakci, stres nebo bakterie.
Průjem je způsob, jakým se tělo zbavuje toxinů a čistí se.
Abyste zjistila, že na vině je konkrétní krmivo, tak ho přechodně nahraďte dietní nevýraznou stravou po dobu jednoho týdne a zjistěte reakci vašeho pejska.
Dietní strava se skládá ze tří dílů čisté vařené rýže a jednoho dílu vařeného, nekořeněného, vykostěného kuřete. Nezapomeňte na nepřetržitou dostupnost pitné vody.
Pokud průjem během několika dní zmizí, tak na vině je vaše nové krmivo.
Na výchově pejska začněte pracovat okamžitě, jakmile si ho přivedete domů. Klidně už v 8 týdnech. Práce se štěnětem je mnohem snadnější než s dospívajícím puberťákem, u kterého se na výchovu zapomnělo. Výcvik štěněte však nemusí být vůbec snadný, pokud je neposlušné.
Cvičit pejska neznamená s ním hned trávit 2 hodiny na cvičáku, tak dlouho pozornost neudrží ani dospělý pes. Cvičit můžete 5 minut při každém venčení.
Na každé venčení byste měli mít s sebou následující vybavení (jak na manipulaci s pejskem, tak na jeho výcvik):
obojek a vodítko – obojek bude nosit pejsek po celý život, měl by si na něho zvyknout co nejdřív; snadno ho za něho chytnete nebo připnete k vodítku;
hračku – osvědčený je uzlík na přetahování, upoutáte jím pejskovu pozornost a zabavíte ho;
pamlsky – díky pamlskům pejsci většinou udělají vše, na dobrotu se naláká každý pejsek.
Pejska oslovujeme jménem, voláme na něj a neustále mu jej opakujeme. Zároveň však učíme štěně základům slušného chování a socializaci, to znamená, že mrňouska bereme všude s sebou. Vozíme ho autem, bereme do města mezi lidi (obzvlášť je dobré mezi malé děti, aby si jej chovaly a hrály si s ním). Vyroste vám tak sebevědomý a nebojácný pes. Po jméně můžeme začít učit štěně přivolání, zalehnutí či sednutí, které se učí formou hry, a můžeme použít i pamlsky jako odměny. Je dobré štěněti na obojek připevnit tenkou šňůrku několik metrů dlouhou, která nám bude sloužit jako prodloužená ruka.
Mezi nejčastější chyby při výcviku patří:
Neznalost práce s pejskem – bývá asi nejčastější příčinou všech neposlušných psů. Člověk si pořídí psa a vůbec netuší, jak s pejskem pracovat. Mezitím štěněcí období je to nejdůležitější. Nejdříve si tedy něco nastudujte z knížek, nebo se jděte podívat na cvičák.
Trestání pejska – musíte štěně nejdřív naučit všechny povely, a netrestat ho za to, že neposlouchá, když jste ho to nenaučili, když neví, co se po něm chce.
Negativní přístup – navazuje na předchozí bod. Lidé si myslí, že když budou na pejska křičet, že poslechne. Opak je pravdou. Pejsek se bude bát a povel nesplní.
Nedůslednost – často se volá na psy „ke mně, k noze, čekej“ a další povely zakřičené téměř společně. Jak má pejsek vědět, jaký povel splnit? Nakonec pejsek nesplní ani jeden, dostane vynadáno a páníčkovi je to jedno.
Ignorace – s trendem mít pejska je trend nechat ho dělat cokoli. Při útoku na jiného psa je to majiteli jedno, při nežádoucím skákání na lidi je to majiteli také jedno a pes nedostane žádný signál, že
Ve svém příspěvku ŠTĚNĚ NĚMECKÝ OVČÁCKÝ PES-STÁŘÍ 4 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Máme doma štěně 4 měsíce,jmenuje se Ben,je to krásný pes,máme ho velmi rádi!Ben se začal otáčet za ocasem,vypadalo to,že si hraje,ale otáčí se a kouše se do ocásku .Protože to dělá již docela dlouho,nevíme si rady-prosíme poraďte nám.Zkoušeli jsme ho vykoupat šamponem na blechy a parazity-zatím to nepomohlo.Děkujeme předem
Při trpělivém vedení lze s cane corso činit zázraky. Štěně žijící v domě musí mít možnost vybíhat ven, aby se naučilo zachovávat čistotu a mohlo si hrát na čerstvém vzduchu a na sluníčku, což jsou důležité předpoklady pro zdravý život. S malinkým štěňátkem vybíháme, a to v pravidelných intervalech, zejména pak po krmení a před spaním. Stavíme je na stejné místo a k činu je vybízíme stále stejným povelem. Když se dílo podaří, štěňátko pochválíme. Za loužičky štěně nemůže, neboť svěrač močového měchýře mu začne sloužit až mezi třetím a čtvrtým měsícem. Spící štěně musí odpočívat v naprostém klidu. Děti je třeba naučit, že štěně nesmí během spánku rušit a že pelíšek je pouze štěňátka. Pelíšek se musí stát bezpečným útočištěm a oázou klidu, takže povel „Pelíšek!“ nesmí být něčím, čím psa trestáme. Štěně učíme, aby s důvěrou a potěšením snášelo doteky naší ruky tak, že je posadíme, klekneme si k němu a s láskyplným pobrukováním je hladíme po nožkách, hrudi, bocích, zádech a hlavě. Ruka se musí stát prostředkem komunikace se psem. Ruka hodného, šikovného a chytrého pejska pohladí, podrbe a podá mu misku s potravou, pamlsek či hračku, ruka zlobivého pejska vycuká za vodítko nebo vykráká (s citem) za faldíček za krkem či šustivě třepne novinami. Se štěnětem si hrajeme, protože hra rozvíjí jeho intelekt. Pes vyrostlý v kotci je ve srovnání s domácím psem tupý a hloupý, protože jeho mozek nedostával dostatek podnětů k přemýšlení. Máte-li chytrého psa, který si ví v každé situaci rady, pak je to především vaše zásluha.
Cane corso je velmi inteligentní a pro milovaného pána učiní cokoli. Dobře socializovaný cane corso má široké srdce, ale protože je moloss, pohlídejte si fenku, až bude mít štěňata. Mateřský instinkt fence velí chránit mladé, takže jakmile usoudí, že jim hrozí sebemenší nebezpečí, začne je bránit. Cane corso je tak fixovaný na pána a na své teritorium, že nemá sklon k toulání, ani při venčení na volno se od svého člověka příliš nevzdaluje. Cane corso je „kolektivní typ“, své lidské bytosti stále přepočítává, kontroluje a je šťastný, když jsou všichni hezky pospolu.
Ve svém příspěvku ŠTĚNĚ NĚMECKÝ OVČÁCKÝ PES-STÁŘÍ 4 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Prosím o radu-krásný pes Ben,ale nevím si rady s jeho chováním.Pokud já pracuji na dvorku,chodí za mnou docela v pohodě,ale myslím si,že když manželka (chodící o berlích)přijde s radostí za Beníkem,posadí se,manželka ho pohladí a vzápětí to začne.Otáčí se za ocasem,,drží ho zubama, pořád dokola,pořád dokola se otáčí,ale již dosti dlouho,také se mu daří čím dál větší rychlost. Nedaří se nám ho to odnaučit.Děkuji předem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Prosím o radu-krásný pes Ben,ale nevím si rady s jeho chováním.Pokud já pracuji na dvorku,chodí za mnou docela v pohodě,ale myslím si,že když manželka (chodící o berlích)přijde s radostí za Beníkem,posadí se,manželka ho pohladí a vzápětí to začne.Otáčí se za ocasem,,drží ho zuby, pořád dokola,pořád dokola se otáčí,ale již dosti dlouho,také se mu daří čím dál větší rychlost. Nedaří se nám ho to odnaučit.Děkuji předem.
Důvodem, proč si pes olizuje tlapky, může být i skutečnost, že interpretace symptomů, kdy nelze určit jasnou příčinu problému (například akutní zánět, alergie, roztoči a podobně), se nejčastěji odvozuje od chování psa. To se však může významně lišit a vést tak šetření různými směry. Jedním takovým příkladem mohou být právě tlapky či jiná část těla, kterou si pes často olizuje či okusuje. Nemyslí se případ, kdy si například pes chce odstranit něco přilepeného v kožichu či stékající vodu po srsti, ale situaci, kdy si dané místo olizuje s takovým nasazením, že si až způsobí poranění, či dokonce trvalé změny, nebo v lepším případě dané místo „pouze“ změní barvu (nejčastěji na růžovohnědou). Může se i stát, že toto záludné chování zůstane majitelem nepovšimnuto, neboť se stane běžnou součástí chování psa, například když odpočívá nebo v průběhu noci.
Pokud si pes kouše přední tlapky, nejčastěji problém pochází od krku. Jde-li o zadní tlapky či bederní oblast, kam se psi často snaží dosáhnout, tak se snaží ulevit si od napětí či nepříjemného pocitu většinou v dané oblasti. Není to ale vždy pravidlem. Dráha může vést i ze vzdálených oblastí na těle. Je tedy nutná péče o měkké tkáně a uvolnění symptomů způsobujících potíže. Bohužel velmi často daný problém nebývá řešen, a pokud ano, pak majitelé řeší pouze dopad (zkouší nejrůznější šampony, mastičky lokálně na dané místo a podobně), nikoliv samotnou příčinu, to znamená uvolnění měkkých tkání, ať již na krku, kolem ramen, či v bederní a pánevní oblasti, případně „porovnání“ kostí. Samozřejmě otázka olizování tlapek může být součástí jiného pohybového problému, který je třeba identifikovat a řešit pomocí vhodné péče o pohybový aparát psa. Rozhodně se však nejedná o něco, co byste měli nechat bez povšimnutí.
Psi jsou od přírody smečková zvířata; to znamená, že potřebují společnost a nemají rádi, když jsou po dlouhou dobu sami. Často, pokud jsou domácí mazlíčci ponecháni o samotě příliš dlouho, budou olizovat a žvýkat části svého těla, dokud je to nezačne bolet. To je nejčastější u domácích mazlíčků s vysokou energetickou hladinou, kteří se nudí nebo nemají dostatek pohybu nebo pozornosti. Pokud je to vaše situace, možná byste mohli požádat přítele, aby se uprostřed dne s pejskem prošel nebo si s ním hrál.
Najmout si pejskaře na venčení je také skvělý nápad – a můžete se také podívat, zda je ve vaší oblasti psí školka. Ujistěte se, že svému psovi poskytnete stimulující hračky, které ho zabaví, když nejste poblíž, abyste si s ním mohli hrát. Dalším tipem, který by mohl pro vašeho psa fungovat, je nechat zapnutou televizi nebo rádio. Někdy to poskytuje vašemu psovi nějaké rozptýlení a „společnost“, když jste mimo domov.
Proč si můj pes neustále olizuje přední nohy?
Může jít o příznak úzkosti nebo stresu.
Vystavení děsivým interakcím s lidmi nebo jinými zvířaty může vést k nadměrnému olizování předních nohou jako způsob, jak se pes sám uklidní. Mnoho věcí v našem každodenním životě může u psů způsobit úzkost a stres.
Agility (v anglickém překladu znamená hbitost) ve výcviku psů znamená sport se psy (něco jako parkur). Vzniklo okolo roku 1978 v Anglii a jedná se o sport, ve kterém jde o nejrychlejší překonání dráhy v určitý čas.
Začít trénovat se má s velkým psem nejdříve v roce a se psem menším ne dříve než v deseti měsících. Je to z toho důvodu, že pejsci nemají ještě zcela vyvinutý pohybový aparát a také se ještě nedokážou dostatečně soustředit. To všechno se musí teprve naučit. Když začnete pracovat na překážkách už se „skoro dospělým“ psem, který spoustu věcí zná, bude vaše práce pokračovat rychleji kupředu a oba z toho budete mít radost. A v neposlední řadě vám pejsek pak vydrží běhat do vyššího věku. Je spousta věcí, které by se měl pes do té doby naučit, aby pak byla práce na parkuru jednodušší.
Se štěňátkem můžete začít pracovat hned po pár dnech, kdy si ho přinesete domů. Malá štěňátka jsou velmi tvárná, a pokud budete postupovat správně, ani nemusí postřehnout, že se něco učí. Důležitá je pozitivní motivace a vaše důslednost. Jako vhodná motivace může být použito krmení – u žravých pejsků, nebo tahacích hraček – u těch „hravějších“. Míček není v tento moment moc vhodný, protože neutvrzuje kontakt mezi pejskem a psovodem a pejsek si s ním může hrát sám, nepotřebuje vás k tomu. Důležité je, abyste se svým štěňátkem navázali úzký kontakt. To znamená, že ho zpočátku musíte naučit, že na hraní jste tam vy. Klidně mu nechejte na kousání nějakou kostičku, aby se nenudilo, když nejste doma, ale hračky vytáhněte, až když budete doma. Skvělá věc jsou uzlíky. Štěňátkům se dobře drží, skvěle se o ně přetahuje a hlavně docela dost vydrží. Hru vždy začínejte i končete vy. Hru ukončete dřív, než to pejska přestane bavit, aby se příště víc těšil. Ze začátku si se štěňátkem hrajte v krátkých časových úsecích. Mimo tahání nezapomínejte taky na mazlení a škrábání. Venku se vám štěně bude držet poblíž nohou, tak toho využijte a kousek popoběhněte, a když vás následuje, hodně ho chvalte. Můžete ho opět i lákat na uzlík, který potom „uloví“, nebo na dobrůtku, kterou pak dostane. Až si na vás štěňátko zvykne a bude kolem vás pobíhat, sotva se na něj podíváte a vezmete hračku, můžete přistoupit k dalšímu stupni učení.
Nyní pár rad k učení s hračkou. Když už štěně ví, že uzlík nebo jiná věc je prima na tahání, a sotva ji uvidí, už se po ní sápe, je načase pokročit. Sedněte si na zem a zkuste pohodit uzlík kousek od sebe. Pozorujte, co pejsek dělá. Nijak nezasahujte, maximálně zkuste natáhnout ruku, když je u hračky. Pokud
Ve svém příspěvku ZLAMANA SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Horáková .
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Mám německého ovčáka a na hřbetě se vyskytuje asi ve velikosti dlaně zlamana srst. Už vystřídala různé krmení a má to stále. Prosím o radu. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nekvapilová Jitka.
Dobrý den.
Máme Huskyho, dnes mu jde na 8 rok. Všechna místa, kde měl bílou srst, mu vypadala. Krk má už úplně holý. Myslela jsem, že je to vydřené od obojku nebo postroje. Postroj jsme zrušili, dostal nový šetrnější obojek.
Byl léčen penicilínem, 2x Biotin, vykoupán v protiinfekční koupeli od veterináře. Pejsek je čilý, lítá, neškrábe se. Holá místa jsem začala potírat panenským lososovým olejem z lékárny. Do granulí dostává sprej s omega 3, žloutky, dostává kuřecí a hovězí maso.
Vzali jsme si ho jako štěně, 10 měsíců, měl varlátka v břišní dutině, ale po celou dobu vůbec žádné problémy. Srst měl vždy nádhernou, velký bílý límec Letos na jaře poprvé vzal "Bravecto" tabletu proti klíšťatům. Vloni měl injekci proti klíšťatům a - bez problémů. Žere a vyměšuje pravidelně. Očkován je pravidelně.
Veš psí u psa parazituje jako opravdová veš, která saje krev, zato všenka, která má kousací ústní ústrojí, se živí se kůží a chlupy. Jsou to dva různé druhy parazitů s odlišnou životní strategií a u postiženého psa jejich přítomnost způsobuje trochu odlišné klinické příznaky.
Veš psí (Linognathus setosus) je 1–2 mm velký zploštělý bezkřídlý hmyz. Má nápadně malou protáhlou špičatou hlavu, nemá žádné oči a k pohybu v srsti jí slouží šest silných nohou opatřených drápkem. Živí se krví hostitele. Parazituje na psovi i na lišce. Preferovaným místem výskytu je hlava a krk, zvláště převislé uši některých plemen, dále kůže pod zplstnatělou srstí, hromadí se také okolo očí či pod obojkem. Jsou to pomalu se pohybující zvířata, při rozhrnutí srsti jsou zakousnuté vši snadno vidět. Svého hostitele dobrovolně nikdy neopouštějí. Dospělá samička klade jedno vajíčko denně. Hnidu lepí ke kořínkům chlupů. Trvá 10– 15 dní, než se z vajíčka vylíhne nymfa podobná dospělci, jen menší. Nymfa dospívá asi za dva týdny a cyklus se opakuje. Mimo hostitele přežije veš jen 1–2 dny. K přenosu dochází přímým kontaktem mezi psy, štěňata se nakazí od matky, psi získají vši také ležením ve společných peleších či sdílením hřebenů a dek. Na vypadaných chlupech mohou být živé hnidy, na kterých vši přežívají poněkud déle.
Bodání vší způsobuje na psí kůži vznik svědivých pupínků. Malé množství vší a tím pádem i štípanců může uniknout pozornosti, ale při větším počtu si pes štípance rozškrábe do krve, do poškozené kůže se dostane infekce, srst je olámaná, matná, suchá, pocuchaná. Vlhká srst napadených psů je cítit po myšině. Zanícená svědivá kůže na uších může připomínat svrab. Vši mohou navíc sát tolik krve, že u svého hostitele, typicky u štěněte, způsobí chudokrevnost s bledými sliznicemi, nebo dokonce celkovou slabost a oslabení imunity.
Všenka psí
Všenka psí (Trichodectes canis) je 1–2 mm velký bezkřídlý hmyz s krátkou širokou hlavičkou. Všenka je zbarvená do žluta. Stejně jako veš se pohybuje pomocí šesti končetin s drápky. Na rozdíl od vši velmi čile. Neustálým lezením v srsti způsobuje velké svědění. Všenka psí nesaje krev, ale okusuje pokožku a živí se kůží, srstí a organickými nečistotami. Pes domácí je hlavním hostitelem této všenky, ale stejně tak může parazitovat i na vlku, kojotech, šakalech a liškách. Na zamořeném psovi se nachází především na hlavě, krku a na zádech a ocasu. Shromažďuje se kolem tělních otvorů či ran. Drží se u kořínků chlupů, rychle běhá a nemusí být snadné ji spatřit. Životní cyklus je podobný jako u
V tomto případě je výběr chovatele velmi důležitý. Zdraví vašeho budoucího štěňátka do jisté míry závisí právě na něm. Měli byste vědět, jak chovatel pečoval o maminku štěňátka, tedy chovnou fenu – o její správné krmení, dostatečný přísun vitamínů, pohybu a hlavně lásky. To vše se v budoucnu na štěněti projeví. Pro zodpovědného chovatele nekončí péče o štěně odchodem z domu, ale je ochoten vám podávat cenné rady i nadále. Při koupi si ověřte, zda štěňátko nemá fontanelu, která při větším rozměru může být i životu nebezpečná. Fontanela je mezera mezi lebečními kostmi různé velikosti. Zkontrolujte také, zda má pejsek obě varlata. I zde platí, že solidní chovatel nezkušenému zájemci o štěně řekne, jak má zdravé štěně vypadat a vše mu ukáže a vysvětlí.
Pes i fena s průkazem původu (PP), chtějí-li mít štěňátka s PP, se musí zúčastnit takzvané bonitace. Při bonitacích, pořádaných jednotlivými kluby, posuzuje rozhodčí exteriér psů daného jedince dle bonitační karty a jeho kvalit. Pokud všechny plemenné znaky vyhovují standardu a nemají žádné vady vylučující z chovu, jsou jedinci uznáni chovnými. Bonitace se smí zúčastnit jen psi s PP, kteří dovršili věk 12 měsíců. K chovu smí být použiti jedinci od 15 měsíců, kteří byli při bonitaci uznáni chovnými. Psa ke krytí feny si majitel fenky vybírá sám anebo může výběr nechat na poradci chovu, pak jde o takzvaný řízený chov. Krycí poplatek si majitel krycího psa určuje sám podle kvalit jedince, rodokmenu a výstavních úspěchů.
Ve svém příspěvku UŠNÍ SVRAB U ŠTĚNĚTE Z CHOVNÉ STANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den,u 3.mes.stenete dg.usni svrab.Od matky odstaven v 6.ty.v 9.ty dan k prodeji.Ma svrab od ostatnich psu?Muze majitelka vedet,ze ma nemocne psyi?Kvs tvrdi,ze provadi u ni kontroly a ze jsou psi v poradku.Ale psi ziji venku,tak asi nevidi,ze se v noci skrabou.Veterinar asi nekontroluje usi,chci si stezovat na jeji chovnou stanici.Jakou mam sanci,at se vysetri ostatni psi u ni.Mnozstvi mopsu asi 10v kotci,po odebrani od matky,at se uci stene zrat,zilo s jinou desitkou psu.Nic jsem nenadelala,kdyz jsem se na KVS Pelhrimov,ptala na takovy zpusob chovu.Ze je tam vse v poradku a ted svrab.Myslim,ze to byva v takovych podminkach.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Malé štěně lze koupat již ve velmi raném věku (2–3 měsíce). Koupání takto malého pejska má však několik zásad. Štěně nesmí prochladnout, to znamená, že po koupání je nutné pejska řádně vysušit ručníkem, popřípadě vyfoukat fénem a umístit do vytopené místnosti bez průvanu. Není dobré, pokud je venku chladno, jít v krátké době po vykoupání venčit. Dále není dobré koupat po vakcinaci, a to nejméně 10 dní.
Co se týká samotného koupání, pejskovi důkladně namočte srst teplou vodou a naneste potřebné množství šampónu, srst řádně promyjte a poté důkladně vypláchněte proudem vody. Tento postup je vhodné opakovat ještě jednou. Nakonec použijte vhodný kondicionér. Při koupání dávejte pozor, aby se šampón a voda nedostaly do očí a uší. Do oušek je možné dát vatové tampónky. Obzvláště velký pozor dejte, pokud pejska koupete v antiparazitárním šampónu, nebo v šampónech zvýrazňujících barvu. Četnost koupání záleží na několika faktorech. Za prvé na plemeni pejska – si, u nichž se požaduje tvrdá srst, je lépe koupat méně často. Za druhé záleží na používané kosmetice – pokud budete koupat v kvalitním šampónu, může být koupání častější. Za třetí, pokud je srst pejska ošetřena olejovými přípravky, je nutné častější koupaní – mastná srst působí jako magnet na prach. V tomto případě se doporučuje koupat každý týden. Obecně lze říct, že pokud použijete pro pejska vhodnou a kvalitní kosmetiku, můžete koupat, jak často uznáte za vhodné.
Štěňata koupejte v šampónu pro štěňata nebo v jemném proteinovém šampónu. Pro plemena s dlouhou srstí se doporučuje používat olejové či proteinové šampóny a kondicionéry. Pro plemena s tvrdou srstí jsou speciální šampóny, které srst nezměkčují, a je vhodná kombinace s příslušným kondicionérem. Lze zde používat i takzvaný suchý šampón.
Ve svém příspěvku BORDEL KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kveta smidova.
dobry den mam stene borderr kolie rada bych vedela jak a cim ji krmit jsou 4mesice a kolik by mela vazit dekuji za spravu smidova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Nejlepší je Purina ProPlan pro štěňata s dávkováním jak je uvedeno na obale. Border kolie je velmi aktivní zvíře a potřebuje o něco více kalorií než běžná plemena. Takže během dne doplňujte energetický příjem pamlsky.
Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.
Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.
Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.
Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.
U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.
Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.
Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.
Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa mů
První tři týdny života je štěně zcela živeno matčiným mlékem. Mezi druhým a třetím týdnem by mělo dojít k odčervení štěněte. V okamžiku, kdy fena nemá dostatek mléka, je třeba štěně přikrmovat třeba různými prodejními náhražkami mléka. Rozhodně není vhodné krmit štěně kravským mlékem. Náhražky mléka by měly být doplněné i o smetanu, vaječný žloutek, kostní moučku a kyselinu citrónovou. Ve čtvrtém týdnu už musí takto přikrmovat každý chovatel. Od pátého týdne si štěňata postupně více zvykají na stále pevnější stravu, buď formou granulí, nebo tradičního krmení. V sedmém týdnu fena obvykle zcela přestává kojit. Štěňata jsou pak zpravidla krmena různými granulemi, kterých je na trhu obrovské množství (důležité je, aby obsahovaly dostatek vitamínů a minerálů). Jako zpestření psí stravy mohou sloužit také konzervy určené pro psy. Takováto psí strava by neměla být doplňována tradičními krmivy připravovanými doma, mohlo by to u psa vyvolat zažívací potíže. Kupovaná krmiva mají i tu výhodu, že obvykle obsahují návod, kolik krmiva psovi podávat na základě údajů o jeho věku, plemenu a váze. Při výběru krmiva je důležité vybrat takové, které bude pozitivně ovlivňovat jeho kosti a svaly, životní orgány, kůže a srst, zažívání, zuby a dásně, mysl a smysly.
