STAFYLOKOK V MOČOVÉ TRUBICI, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Stafylokok je bakteriální onemocnění, které se velmi často vyskytuje u hladkosrstých psů, zejména pak u bulteriérů, ale i pitů, AST, buldočků či bullmastifů. V současnosti se však začíná objevovat i u retrívrů.
Zlatý stafylokok u psa
Domácí zvířata mohou být nositeli nebezpečného stafylokoku a nakazit se jím mohou třeba na veterinárních klinikách.
Zlatý stafylokok vyvolává nebezpečné infekce, které se obtížně léčí a mohou končit i smrtí. Domácí zvířata jsou nositeli stejného kmene stafylokoka jako lidé. U psů může být stafylokok přítomen na kůži, zdravým jedincům ale nemusí ublížit. Problém nastává, dostane-li se do rány.
Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) je plazmakoaguláza, tedy pozitivní stafylokok vyskytující se u zvířat na kůži a sliznicích jako potencionální patogen. Způsobuje akutní a chronické hnisavé záněty s častou recidivou a je častou příčinou alimentárních intoxikací. Ty jsou způsobovány dvěma poddruhy. Zlatý stafylokok je rezidentní na antibiotika.
Zlatý stafylokok se přenáší přímo (dotekem s kůží nakaženého), nebo nepřímo (přes předměty). Zbavit se této nákazy je velmi obtížné. Má mnoho druhů a je nutná léčba veterinářem.
Oslabená imunita a přímý kontakt se zlatým stafylokokem zvyšují šance, že se pes tímto onemocněním nakazí. Bakterie zlatého stafylokoka mohou být přítomny ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu. Další ovlivňující faktor je nedostatečná hygiena.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ PRŮDUŠNICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tumová Gabriela.
Dobrý den,mám pudlíka toye (3,80 kg) fnečka, která trpí velmi častými dávicími problémy. Bylo mi na veterině řečeno, že se stím nedá nic dělat, jedině operativně nahradit umělou trubicí. Velmi tuto možnost zvžuji, ale mojí Marušce je 14 let a mám vážnou obavu, aby se probudila z narkozy. Tato potíž trvá asi 2 roky. Jinak je na svůj věk pohyblivá a veselá. Ptám se na váš názor a není-li možná léčba medikamenty. Děkuji ze zprávu a přeji pěkný den. Gabriela Tumová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vznikají krystalizací solí v moči, poté se třou o stěny močového měchýře nebo odcházejí ven močovou trubicí a způsobují podráždění, bolest až zánět. Důvodem vzniku močových kamenů může být například nedostatečný příjem tekutin.
Příznaky močových kamenů v močovém měchýři jsou vyčerpanost, časté močení, krev v moči. Tato choroba se řeší chirurgickým zákrokem.
Kameny v močovétrubici se psům usazují mnohem častěji než fenám. Odchod kamenů z těla je velmi bolestivý proces.
Příznaky močových kamenů v močovétrubici jsou vyčerpanost, zvracení, nechuť jídlu, bolestivé močení, krev v moči. Tato choroba se řeší chirurgickým zákrokem.
Stafylokok je bakterie, která se běžně vyskytuje na kůži. Pokud si pes kůži rozškrábe, mohou se bakterie pomnožit a vyvolat tak bakteriální zánět. Ten je potřeba léčit stafylokokovými antibiotiky, navštivte tedy co nejdříve veterinárního lékaře, který vám doporučí další postup. Je potřeba zamezit dalšímu rozškrábání kůže a postižená místa oplachovat antibakteriálními roztoky, v případě svědivosti zklidňujícími šampony.
Až se boláky vyhojí, je vhodné sledovat, jestli se pes stále drbe, a pokud ano, zjistit dermatologickým vyšetřením příčinu svědění (parazité, alergie, přecitlivělost na krmivo, popřípadě jeho složku, dráždivé látky v okolí psa, vnitřní onemocnění, přehnaná nebo nedostatečná péče o pokožku psa, neuróza a podobně) a tu se snažit odstranit.
Počáteční příznaky mohou být zaměněny za alergii. U hladkosrstých psů se potravní alergie projevuje velmi často zarudnutím tlapek, kůže je jasně růžová nebo červená, většinou do poloviny hrudní končetiny, srst je řidší a mírně odstává. Téměř tytéž projevy se však vyskytují u invaze dravčíkem Cheyletiellou, pouze meziprstí je bez otoku a vředů. A naopak, pokud je postižené jen meziprstí, má onemocnění podobné příznaky s osinou nebo zánětem chlupového či mazového váčku.
Stafylokok se nějakou dobu nemusí projevit, zvíře dokonce může být jen přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To pak může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Infekce se může projevovat od drobných kožních problémů až po život ohrožující infekce. V důsledku toho se příznaky výrazně liší od umístění a závažnosti infekce.
U dospělých psů se může rovněž vyskytnout akné, někdy však jde o stafylokoka.
Stafylokok se vyskytuje u všech hladkosrstých psů, zejména bulteriérů, ale i pitbulteriérů, amerických stafordšírských teriérů, buldočků, bullmastifů. Začíná se velmi rozšiřovat u retrívrů, kde má ale trochu jiný průběh a příznaky. Dá se tedy říci, že jde převážně o hladkosrsté psy nejčastěji střední velikosti.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C. Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Počáteční příznaky mohou být zaměněny za alergii. U hladkosrstých psů se potravní alergie projevuje velmi často zarudnutím tlapek, kůže je jasně růžová nebo červená, většinou do poloviny hrudní končetiny, srst je řidší a mírně odstává. Téměř tytéž projevy se však vyskytují u invaze dravčíkem, pouze meziprstí je bez otoku a vředů. A naopak, pokud je postižené jen meziprstí, má onemocnění podobné příznaky s osinou nebo zánětem chlupového či mazového váčku.
Stafylokok u psa se nějakou dobu nemusí projevit, zvíře dokonce může být jen přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To pak může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Infekce se může projevovat od drobných kožních problémů až po život ohrožující infekce. V důsledku toho se příznaky výrazně liší od umístění a závažnosti infekce.
Stafylokok se rád přidružuje k jiné nemoci, dá se tedy hovořit o druhotné nákaze, přičemž využívá sebemenších příležitostí, například při poškození kůže, při snížení imunity nebo celkové slabosti a vyčerpanosti organismu. Léčba stafylokokových infekcí bývá zdlouhavá, a to právě pro jejich odolnost a rychlou schopnost přizpůsobit se podmínkám a vytvořit si rezistenci vůči podávaným lékům.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C.
Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Tvorba močových kamenů lze ovlivnit složením stravy psa a zajištěním příjmu dostatku tekutin.
Struvit (fosforečnan hořečnato-amonný) je nejčastějším typem kamenů v močovém měchýři a v močovétrubici. Jeho tvorba souvisí s infekcí; lze jej léčit antibiotiky a dietou.
Kameny ze šťavelanu vápenatého (oxalát) jsou také časté. Nelze je rozpustit, nereagují na změnu stravy; jsou-li velké, vyžadují chirurgické odstranění.
Méně časté jsou naopak cystinové kameny; příležitostně byly pozorovány u jezevčíků a buldoků. Léčba může vyžadovat chirurgický zákrok.
Jsou-li kameny velké, lze je nahmatat při vyšetření břicha, zjistit rentgenem nebo ultrazvukem. Pes s ucpanými močovými cestami má zřetelnou bolest. Je napjatý, kňučí, je neklidný a nemůže močit. Pokud se stav neléčí, velmi rychle se dostaví uremický šok. Tato situace ohrožuje život zvířete; pokud pes vykazuje příznaky obstrukce (ucpání) močových cest, měli byste vyhledat okamžitou veterinární pomoc.
Nejvíce blokací je zapříčiněno kameny, které se nalézají v močovétrubici před penisovou kostí (os penis); další příčinou retence (zadržení) moči může být zbytnění prostaty nebo nádor v močových cestách, případně i poranění míchy. Veterinář se bude snažit pomocí katétru vtlačit některé kameny zpět do močového měchýře. Není-li to možné, odsaje moč z naplněného močového měchýře jehlou skrz břišní stěnu. V některých případech je pro uvolnění močových cest nutný chirurgický zákrok.
Pomočování neboli inkontinence (neschopnost udržet moč) může mít několik příčin. Ty zahrnují chronický zánět dolních močových cest, roztažení močového měchýře, selhání ledvin, ztrátu kontroly svěrače (sfinkteru) močové trubice (spojeno s vyšším věkem). Další příčinou inkontinence bývá hormonální nerovnováha u starších psů i fen a také u kastrovaných fen; postihuje zejména dobrmany a bearded kolie. Existuje účinná terapie pomocí léků, která upravuje jak ztrátu ovládání svěrače, tak i formy inkontinence způsobené hormonálními změnami.
Klinické příznaky urolitiázy se liší v závislosti na anatomické lokalizaci urolitů. Urolity se klinicky neprojevují, pokud nenaruší normální funkci ledvin. Obvykle v močových cestách způsobí zánět, jehož vlivem dojde mimo jiné k otoku sliznice. Tento otok napomáhá ke zmenšení průměru močových cest a močové kameny se tak mohou snáze ukotvit – takto dochází k částečné nebo absolutní obstrukci močových cest. Majitel takového zvířete si v tuto chvíli všímá typických příznaků, jako jsou neúspěšné pokusy o močení, bolestivé močení, časté močení po malých množstvích, bolestivost na spodině břicha a nezřídka také krev, barvící moč do různých odstínů červené až hnědé barvy.
Lokalizace urolitů je různá, může být od ledvinné pánvičky přes močovody, močový měchýř až po samotnou močovou trubici.
Diagnostika urolitiázy se provádí prostřednictvím vyšetření moči, poté pomocí nativních nebo kontrastních rentgenových snímků. Velkým pomocníkem při diagnostice tohoto onemocnění je také ultrasonografické vyšetření. Pomocí rentgenového nebo ultrasonografického vyšetření lze stanovit nejen velikost a počet urolitů, ale také jejich lokalizaci v močovém traktu.
Klinicky se přítomnost kaménků v močových cestách projevuje častějším močením s vyloučením pouze malého množství moči, která může být hustší, tmavší a případně zapáchající (i z důvodu přítomnosti bakteriální infekce). V moči se může objevovat krev, viditelná pouhým okem, nebo identifikovatelná při mikroskopickém či biochemickém vyšetření.
Projevy urolitiázy závisí především na lokalizaci urolitů. Pokud se vytvoří v ledvinné pánvičce, může být onemocnění zcela bez příznaků, zvláště pokud je proces pouze jednostranný a urolit není infikován bakteriemi. V případě infekce může dojít k septikémii a stavům s ní spojených: horečce, apatii, nechutenství, ... Při oboustranné obstrukci v ledvinné pánvičce může dojít až k chronickému renálnímu selhání.
Urolity lokalizované v močovodech se projevují akutní bolestivostí břicha, výskytem krve v moči, může dojít i k poškození ledvin s příznaky uvedenými výše.
Lokalizace urolitů v močovém měchýři může být také zcela bez příznaků. Častěji však vzniká zánět, a tak se u pacienta projevují příznaky z něj vyplývající: obtížné, bolestivé a přerušované močení, nucení na močení, inkontinence. Velmi častý je také výskyt krve v moči. Někdy je možné urolity cítit pohmatem dutiny břišní.
Příznaky spojené s výskytem urolitů v močovétrubici jsou podobné lokalizaci v močovém měchýři. Při úplné obstrukci dochází k přeplnění močového měchýře, výrazné bolestivosti při pohmatu dutiny břišní. Pokud není umožněn odtok moči, objevuje se zvracení, slabost, problémy s koordinací až kóma. Za 24–72 hodin poté dochází k srdečnímu selhání v důsledku vysokého množství draslíku v těle, jež působí kardiotoxicky.
Každá ledvina se skládá přibližně ze 400 000 filtračních jednotek zvaných nefrony. Každý nefron obsahuje mikroskopické klubíčko krevních vlásečnic (glomerulus). V nefronu se z krve filtrují odpadní látky. Moč z nefronů se sbírá v ledvinové pánvičce ve středu ledviny a je odváděna močovodem do močového měchýře, který se v intervalech vyprazdňuje. Moč z močového měchýře odchází močovou trubicí zakončenou svěračem; u samce prochází močová trubice penisem; u feny je kratší a ústí ve vulvě (zevní pohlavní ústrojí). Kruhový sval (svěrač) uzavírající močovou trubici pes ovládá vůlí. Hormonální nebo psychické stimuly vedou k uvolnění svěrače a tím se spustí močení.
Počet nefronů v ledvině se věkem snižuje a nahrazuje je vazivová tkáň. Poté, co je zničena většina nefronů, začíná pes vykazovat příznaky onemocnění ledvin, mezi něž patří například zvýšená žízeň a zvýšené močení. Je-li diagnostikován nějaký urogenitální problém, obvykle veterinář zjistí v moči psa zvýšený obsah bílkovin, krevních destiček, glukózy, úlomků močových kamenů či bakterií; součástí vyšetření je rovněž testování koncentrace, kyselosti či zásaditosti (stupeň pH) moči.
Výborným vodítkem při diagnostikování onemocnění ledvin a močových cest je kontrola množství a kvality moči. Příčinou zvýšeného močení mohou být například: choroby ledvin, cukrovka, nedostatek antidiuretického hormonu (ADH), jaterní choroba, zánět dělohy, nadměrná funkce nadledvin (hyperadrenokorticismus), nedostatečná funkce nadledvin (hypoadrenokorticismus), nedostatečná funkce štítné žlázy (hypotyreóza), léčiva, nevhodná strava, bolest, horečka, pozměněné chování.
Pokud zaznamenáte v moči psa krev (hematurie), navštivte veterináře ještě tentýž den; může to být příznak vážného onemocnění.
Selhání ledvin se vyskytuje v případě, sníží-li se výkon ledvin na méně než jednu čtvrtinu původního výkonu. Může to být následkem zranění, nemoci, imunitní poruchy, otravy, infekce nebo pokročilým věkem. Selhání ledvin se vyskytuje náhle (akutní selhání ledvin), ale častější je pomalejší (chronické) selhání.
Před samotnou operací je potřeba vysvětlení nutnosti zákroku u psa a následná dietní omezení. Kameny se tvoří převážně v močovém měchýři, mnohem vzácněji v ledvinách. Z močového měchýře mohou být drobnější kamínky protlačeny močovou trubicí ven, mohou ovšem také ucpat dolní močové cesty a způsobit velice bolestivé a nebezpečné akutní stavy.
Průběh
Operace močového měchýře je pro zvíře i majitele zátěží, a proto je nutno na operaci zvíře připravit a stabilizovat. Po chirurgickém zákroku následuje infuzní terapie a další léčba, pooperačně jsou medikována antibiotika a léky proti bolesti, většinou spojená s krátkodobou hospitalizací. Při následné kontrole cca za dva dny po operaci je pes v dobré kondici a nemá s močením žádné problémy.
Ovšem kamínky někdy není možné vypláchnout z trubice ven. Zde může být dána indikace k takzvané uretrostomii, při které vytvoříme chirurgicky trvalý „náhradní“ vývod z močové trubice. Chirurgií ovšem terapie nekončí. Bez řešení infekce, která tvorbu samotných kamenů vyvolala, a bez striktní speciální diety nelze očekávat úspěšnou léčbu.
Odstraněné močové kameny je vhodné podrobit analýze ve specializované laboratoři. U těch typů konkrementů, jejichž složení to umožňuje, se předepíše speciální dieta, která slouží jako prevence vzniku dalších urolitů.
Cena
Chirurgické odstranění močových kamenů (cystotomie) se pohybuje v rozmezí od 2 800 do 4 000 Kč.
V ceně operačních zákroků je zahrnuta cena za kanylaci, infuzní terapii, anestezii při použití intravenózních anestetik a cena za léky v den operace.
Veškeré ceny jsou smluvní, mohou se u jednotlivých pacientů lišit v závislosti na technické a časové náročnosti operačních zákroků.
