Spolknutí kousku skla nebo spolknutí střípku je možné, většinou tyto předměty samy projdou zažívacím traktem, ale je vhodné tomu pomoci podáním kysaného zelí, které střep obalí.
Jestliže váš pes spolkne větší střepy, raději navštivte veterinárního lékaře. Někteří psy polykání střepů vyhledávají a to zejména z toho důvodu, že se jim lesknou a je to láká.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ CIZÍHO TĚLESA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tupý Jaromír.
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pročištění trávícího traktu u psa je nejlepší kysané zelí. To se na předmět nabalí a pomůže ho dostat přirozeně ven.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Spolknutí cizího tělesa u psa
Když pes pozře plast, tak je to podobné jako u jiného cizího tělesa. Problém nastává u igelitového pytlíku, který se může přilepit na stěny zažívacího traktu. Pokud tedy pes pozře sáček, tak jej musíte sledovat, zda ho vyloučí.
Pokud se tak nestane, je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
Ve svém příspěvku SPOLKNUTÍ CIZÍHO TĚLESA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tupý Jaromír.
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona.
Dobry den,
Fekna mi vcera snedla ovalne rajce, ale podle vseho ho nerozkousala, ale zhltla rychle celé. Je to problem? Děkuji za odpoved
Zdroj: příběh Spolknutí cizího tělesa u psa
Ostré předměty mohou při kousání poranit jazyk a dutinu ústní. To se naštěstí stává výjimečně. Při rozmělňování potravy jsou totiž záhy zjištěny a se stravou vyplivnuty. Eventuální poranění ústní dutiny nebývá vážné.
Spolknutí ostrých předmětů jako střepů, hřebíků nebo špendlíků v žaludku ani ve střevech nezpůsobí žádné potíže. Stěna střevní uhne před hrotem špendlíku podobně. Špendlík se ve střevě vždy otočí hlavičkou napřed a putuje spolu se stravou zažívacím traktem a vyjde se stolicí. Stěna žaludku nebo střevní nebývá hrotem ani ostřím střepu poraněna! Plochý střep nebo ostří žiletky by mohly teoreticky poranit až konečník při stolici.
Při polykání však mohou ostré předměty poranit krk nebo jícen. Celkem časté je poranění kuřecí kostí, které bývá spojeno s hltavým způsobem jídla. Kost v dutině ústní zbrklý jedlík podcení a spolkne spolu se soustem. Takové poranění jícnu může být závažné.
Při spolknutí ostrého předmětu je dobré navštívit veterinárního lékaře.
Zjistíte-li, že pes sežral ostrý předmět, je možné mu podat kysané zelí, které tyto předměty obalí a ty snadněji projdou zažívacím traktem. Vhodné je u této metody se psem absolvovat delší procházky, které stimulují trávicí pochod střev.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
Nebezpečné jsou zejména úlomky kostí a rybí kosti, které mohou poškodit zuby a způsobit obstrukci krku nebo střev. Pes by nikdy neměl dostávat kuřecí kosti, protože ty se při žvýkání tříští a po spolknutí mohou způsobit vážné poškození zažívacího traktu. Psi by neměli dostávat ani větší kosti, i když je jimi lidé tradičně krmí, neboť mohou způsobit obstrukci střev.
Zjistíte-li, že pes pozřel kuřecí kost, tak jej sledujte, nemusí se nic stát, ale pokud by měl pes příznaky poranění zažívacího traktu, urychleně vyhledejte veterinárního lékaře.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
Když pes spolkne pecku menšího rozměru, tak se obvykle nic neděje, ale někdy se může stát, že se pecka někde v zažívacím traktu zaklíní a pes pak bude mít naopak značné zdravotní problémy.
Jádra jablek a hrušek, třešňové, švestkové, broskvové a meruňkové pecky navíc obsahují jedovatý kyanid. Pár pecek nebo jadérek psovi problémy způsobit nemusí, avšak po každém požití dochází k hromadění kyanidu v těle. Kousání jadérek a pecek způsobuje uvolňování kyanidu. Problémem může být i nesprávné spolknutí, při kterém se pes může začít dusit. Rozkousnutá pecka může vytvořit možnou ostrou hranu, která rovněž může poškodit zažívací trakt.
V případě, že máte podezření na spolknutí pecky a projeví se určité příznaky, které značí poškození zažívacího traktu, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.
Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.
Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
Cizími tělesy myslíme předměty, které nejsou obvyklou součástí potravy a které se psovi dostanou více či méně dobrovolně do zažívadel. Zažívací trakt začíná dutinou ústní – tlamou a již zde se můžeme s cizími tělesy setkat. Nejčastěji jsou to různé části aportů, obvykle kusy dřeva, zaklíněné mezi zuby, zapíchnuté podél zubů do dásně, eventuálně do kterékoli měkké části tlamy.
Obecnými příznaky je silný výtok vazkých slin, zápach z tlamy a neochota nebo neschopnost tlamu otevřít. Uvedené příznaky vznikají náhle.
Spolknutá cizí tělesa se dále mohou dostat do žaludku. Předměty zde uvízlé se diagnostikují obtížně a velmi záleží na chovateli a údajích, které vzhledem ke zdravotnímu stavu psa poskytne. Při absenci spolehlivé anamnézy může veterinář provést rentgenové vyšetření, je však třeba mít na paměti, že řada hmot nenechává na rtg snímku stín. Přitom může jít o velmi nebezpečné případy, například o různé části hraček z umělé hmoty nebo útržky PVC, které se nalepí na žaludeční sliznici.
Větší spolknuté předměty (kameny) mohou ucpat částečně nebo úplně vyústění žaludku do tenkého střeva. Společnými příznaky je úporné zvracení různě silně natrávené potravy brzy po nakrmení a bolestivost na pohmat v krajině žaludku. V pokročilejších případech mohou zvratky obsahovat natrávenou krev. Pokud se pes zvracením cizího tělesa nezbaví, nezbývá než přikročit k chirurgickému zákroku.
Menší cizí tělesa postupují do střeva a pak se nachází v celém rozsahu tohoto orgánu. Předmět uvázlý v tlustém střevu je nejčastějším případem prostupu cizího tělesa zažívadly. Diagnóza prohmatáním obsahu dutiny břišní však dělá potíže u psů přetučnělých nebo u takových, kteří ze strachu z vyšetření napnou břišní stěnu. Příznaky jsou dost obecné, nechutenství, malátnost, zvracení, zvýšená teplota, takže se z nich nedá na přítomnost cizího předmětu jednoznačně usoudit. Na absolutní velikosti a poloze tělesa v zažívadlech pak záleží, zda má pes zácpu nebo průjem. V tomto druhém případě totiž cizí těleso zadrží tuhé složky potravy a propustí pouze tekuté nebo kašovité. Předměty uvízlé v konečníku lze vypalpovat nebo vysondovat řitním otvorem.
Společným jmenovatelem pro cizí těleso ve střevě psa (snad kromě konečníku) je nebezpečí z prodlení. Pouze pokud má veterinář k dispozici alespoň přibližné údaje a celkový zdravotní stav psa je dosud dobrý, může se pokusit olejovým nálevem nebo klyzmatem o odstranění předmětu konečníkem. Část střeva přiléhající k cizímu tělesu je totiž během několika dnů postižena prudkým zánětem nebo odumřením a nastává akutní nebezpečí perforace (proděravění střeva) nebo přestup zánětu na pobřišnici. Není-li proto jistota, že odložení zákroku neohrozí život pacienta, je lépe přikročit k chirurgickému vynětí cizího tělesa (enterotomie).
Na pozření cizího předmětu může (ale taky nemusí) ukazovat přetrvávající zvracení, nechutenství, střídání dnů, kdy se daří lépe, a dnů, kdy je to horší. Může být zástava stolice, ale stejně tak může být průjem nebo i formovaný trus. Zkrátka, cizí předmět v trávicím traktu se projevuje velmi neurčitě, a proto byste každý zažívací problém, který trvá déle než 48 hodin (byť se jeví třeba i banálně), měli řešit s veterinárním lékařem. Jste-li svědky toho, že zvíře něco nepoživatelného pozřelo, je namístě navštívit veterinárního lékaře a ten psa vyšetří.
Pokud cizí předmět zůstane ležet v žaludku, je to situace vcelku dobře chirurgicky řešitelná. Pokud se mu ale podaří dostat do střeva, přežití zvířete záleží na mnoha okolnostech. Jedná-li se o předmět, který střevo ucpe, ale neporaní (gumová hračka, igelit, míček a podobně) a je včas diagnostikován a následně chirurgicky odstraněn, zvíře se rychle zotaví bez následků. Podstatně horší prognózu mají zastaralé případy, při nichž už došlo k odumření utlačované části střeva, neboť je nutná resekce, tedy odstranění poškozené části. Problémové jsou zejména partie hned za žaludkem, které se odstranit nedají nebo dají, ale pouze s vážnými trvalými dopady na zdraví.
Velmi nebezpečné jsou různé provázky, nitě a textilie, ty se totiž většinou jedním koncem někde zaháknou a druhý konec projde až do střev, kde se kolem nich omotávají a prořezávají se. Stejně tak ostré předměty (pecky, bakelit) dokážou střevo rozkrájet jako ostrý nůž. Jakmile je jednou střevo porušeno a jeho obsah vyteče do dutiny břišní, je prognóza už velmi nejistá, neboť se velmi rychle rozvíjí sepse způsobující totální rozvrat těla a úhyn nebo nutnost eutanazie.
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa
A co dělat, když kočka pozře třeba igelitový sáček nebo kus hadru? Hlavně nepanikařit! Nejdříve se přesvědčte o tom, kolik toho opravdu snědla. To, že něco spolkla, ještě nemusí znamenat, že dojde k neprůchodnosti trávicího traktu, a už vůbec ne, že váš miláček musí umřít. V případech, kdy kočka zkonzumovala například velkou část vašeho trička, je vhodné zavčas navštívit veterinárního lékaře, který může vyvolat zvracení.
Zdroj: článek Odstranění cizího tělesa ze žaludku kočky
Některé klinické studie uvádějí, že neprůchodnost střeva způsobená lineárním cizím tělesem je spojena až s 30% úmrtností. Je to dáno tím, že lineární cizí těleso může poškodit rozsáhlý úsek trávicího traktu. Dochází totiž k tomu, že se stěna střeva doslova „prořeže“ při snaze cizí těleso vypudit. Mnohdy k takovému poškození dojde na několika místech. Důsledkem toho se rozvíjejí závažné komplikace. Jednou z nich je například zánět pobřišnice.
U koček a koťat se snažte z jejich okolí odstraňovat veškeré rizikové předměty a minimalizovat nebezpečí jejich pozření. Taktéž se doporučuje majiteli zvířete vyhnout se podávání kostí, které mohou uvíznout v žaludku, tenkém střevě nebo projít do střeva tlustého a zde vyvolat zácpu.
Zdroj: článek Odstranění cizího tělesa ze žaludku kočky
Kastrace kočky - 1550 Kč.
Kastrace kocoura - 1480 Kč.
Kastrace feny - 3500 Kč.
Kastrace psa - 3000 Kč.
Císařský řez - 3500 až 5000 Kč.
Ruptura předního zkříženého vazu malý pes - extrakaps. fixace - 4500 Kč.
Ruptura předního zkříženého vazu - MMT-TTA - od 10000 Kč.
Luxace pately - transpozice tuberositas tibiae od 4500 Kč.
KoreKč.ní osteotomie růstových deformit od 6000 Kč.
Operace páteře + myelografie od 8000 Kč.
Operace krční páteře od 9000 Kč.
Woblerúv syndrom 12000 Kč.
Chirurgické řešení zlomenin kočka - osteosyntéza od 3500 Kč.
Chirurgické řešení zlomenin pes od 4000 Kč.
Laparotomie torze žaludku 8000 až 10000 Kč.
Odstranění cizího tělesa - enterotomie, resekce střeva - 5000 Kč.
Chirurgické odstranění sleziny (splenektomie) - 5000 Kč.
Močové kameny - 5000 Kč.
Perineální kýla - 5000 Kč.
Onkologické operace - 5000 Kč.
Vyšetření endoskopická (broncho-, gastro-, laparo-, artro-, a další) od 1500 Kč.
Zdroj: článek Kolik co dnes stojí u veterináře
Kočka málokdy pozře předměty, které neprojdou zažívacím traktem. Na rozdíl od psů nerozkusuje gumové hračky a nepolyká je, ani nepolyká ponožky, kapesníky a hadry. Kočky rády cupují vlněné svetry, zvláště ty propocené v podpaždí. Kousky vlny bývají tak drobné, že bez problému projdou zažívacím traktem a nestrávené vyjdou v trusu nebo ve zvratcích. Za cizí těleso je možno považovat i trichobezoáry, které se tvoří v zažívadlech z olízané a spolykané srsti, zejména pak u koček dlouhosrstých. Tyto útvary mohou u koček vyvolat obdobné příznaky jako po pozření cizího tělesa. Kočkám se preventivně nabízí k okusování tráva nebo obilí pěstované na vatě, nebo speciální pasty.
Větším problémem jsou lineární cizí tělesa, jehly, odštěpky kostí, drátky. Většinou se zapíchnou pod jazykem nebo při jeho bázi. Stejně tak nit omotaná kolem jazyku nebo prstenec z průdušnice či kost navlečené na zubu vyvolávají neklid, slinění i zvracení. Cizí tělesa mohou být polknuta, méně často uvíznou v jícnu nebo žaludku, častěji perforují střevo. Diagnóza je možná rentgenem, někdy sonograficky, nekontrastní cizí tělesa, například podélně natažené nitě nebo provázky, nelze ani takto vyloučit.
Cizí těleso v dutině ústní může majitel sám nalézt a při troše šikovnosti i sám odstranit. Pokud je podezření na polknuté cizí těleso nebo pokud kočce s trusem odchází nit nebo provázek, je nutné včasné ošetření. Za případné provázky vycházející z konečníku nikdy nesmíme tahat, nevíme, jak jsou dlouhé a jak daleko jsou ve střevě natažené.
K nejčastěji zjišťovaným cizím předmětům patří části hraček, kamínky, kaštany, dřívka, pecky, folie, gumičky, jehly, gumové míčky, provázky a jiné.
Klinické projevy přítomnosti cizích předmětů v trávicím traktu jsou velmi různorodé. Zvíře může trpět jen krátkodobým nechutenstvím a cizí těleso bez povšimnutí projde zažívacím ústrojím. U většiny cizích předmětů však dochází k dramatickým projevům, zejména pokud dojde k uzavření průchodnosti trávicího traktu nebo k poranění sliznice. Zvířata jsou smutná, většinou polehávají, nejeví zájem o jídlo a dochází ke zvracení. Stav pacienta se časem zhoršuje.
Průkaz cizího tělesa v zažívacím traktu, pokud není majitelem spatřeno jeho pozření, není vždy jednoduchý. Při běžném vyšetření nelze cizí předmět prokázat. Z diagnostických přístrojů se používá rentgenové vyšetření. Při nativních snímcích, tedy bez kontrastní látky, lze prokázat jen takové předměty jako kosti či kovové věci. Bohužel většina předmětů, například dřevo, pecky, kameny, plasty, igelit, se na nativních snímcích nezobrazí. V tomto případě se dává kočce vypít kontrastní látka, která cizí předmět buď ohraničí, nebo na něm ulpí po jejím odchodu. Pro sledování postupu kontrastní látky zažívacím ústrojím se zhotoví v časovém sledu série rentgenových snímků.
Nebezpečnost těchto cizích těles spočívá i v tom, že se obtížně diagnostikují běžným rentgenologickým vyšetřením. Příznaky bývají pozvolné, u některých pacientů zpočátku ne příliš dramatické, ale později s o to horšími následky.
Při operačním ošetření je nutné mnohdy otevřít žaludek či střevo dokonce na několika místech tak, aby bylo možné dlouhé lineární cizí těleso bezpečně vybavit. V případech, kdy dojde k prořezání cizího tělesa stěnou střeva, musíme odstranit celou jeho poškozenou část.
U koček dochází typicky například k uvíznutí nitě kolem kořene jazyka. Ta potom v závislosti na své délce může poškodit značnou část trávicí trubice. Může dojít k traumatizaci jícnu, žaludku i střeva, proto je nutné při každém podezření na pozření lineárního cizího tělesa u koček důkladně vyšetřit dutinu ústní.
Příznaky uvíznutí lineárních cizích těles v zažívacím traktu bývají nespecifické, to znamená, že mohou připomínat jakékoliv onemocnění břicha. Nejčastěji k nim patří zvracení, apatie, nechutenství, hubnutí, v některých případech průjem. Bolestivost dutiny břišní nemusí být na pohmat dobře rozpoznatelná. Doporučuje se proto návštěva veterinárního lékaře v případech, kdy je zvracení časté (třikrát a vícekrát denně), nebo když k němu dochází několik dnů po sobě (dva a více), a to bez odezvy na dietní opatření.
Se zápachem z dutiny ústní se setkáme u kočky minimálně. Kromě tradičního spojení s onemocněním zubů může mít i řadu jiných důvodů, ke kterým patří například příčiny spojené s příjmem potravy (potrava bohatá na bílkoviny, špatně stravitelné bílkoviny), ostatní onemocnění dutiny ústní (zánět, cizí tělesa, nádory), onemocnění hltanu (zánět, cizí tělesa, nádory), onemocnění jícnu (megaezofagus, cizí tělesa), onemocnění tenkého střeva a slinivky břišní, onemocnění dýchacího aparátu (zánět sliznice dutiny nosní, zápal plic), onemocnění kůže, metabolická onemocnění (selhání ledvin, cukrovka) a zápach spojený s péčí o povrch těla.
Zdroj: článek Odstranění cizího tělesa ze žaludku kočky
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušního boltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušního boltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
Fotografie, na kterých je vidět zánět chrupavky u psa jsou vidět zde: foto pejsků se zánětem chrupavky ucha.
Zdroj: článek Bolavé ucho u psa
Vhodnou léčbu volí veterinární lékař podle typu cizího tělesa a klinických projevů. V případě nechutenství a zvracení je nutné cizí předmět z trávicího traktu odstranit chirurgicky. Zejména ostrá nebo toxická tělesa, například baterie, představují velké riziko a mělo by dojít k jejich rychlému vyjmutí. Pacient se stabilizuje a poté se operativně ze žaludku nebo ze střeva cizí předmět odejme a posoudí se vitalita tkání. Předměty malých velikostí s hladkým povrchem lze do 2 hodin od pozření ze žaludku odstranit zvracením. Pokud u zvířete není zdravotní stav změněn a jde o malé hladké předměty, je možné se pokusit o jejich průchod trávicím traktem. Pacient však musí být pod kontrolou majitele a v případě zhoršení stavu je nutné okamžitě kontaktovat veterinárního lékaře. Při výskytu trichobezoárů se kočkám podávají lubrikační látky ve formě gelu 2–3x denně.
BEZO-PET je pasta obsahující olejovitou emulzi, která obalí vysoce kluzkým slizem povrch sliznice zažívacího traktu a cizího tělesa ležícího v žaludku – trichobezoáru (smotku z chlupů), který brání trávení.
Na některých pracovištích lze vyjmout cizí těleso ze žaludku endoskopicky (to znamená bez nutnosti operace).
V případě, kdy se cizí těleso dostane až do střeva, je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav pacienta, v indikovaných případech pak provést zobrazovací diagnostiku založenou na kontrastním vyšetření trávicího traktu či ultrasonografickém vyšetření dutiny břišní.
Pooperační opatření vycházejí ze závažnosti stavu. Záleží na tom, jak moc a v jakém rozsahu bylo střevo poškozeno, zda bylo nutné provést odstranění jeho části a podobně. Obecně se doporučuje na 24–48 hodin omezit příjem tekutin a potravy. To znamená, že po tuto dobu musí pacient dostávat nitrožilní výživu. Kromě antibiotik jsou důležité infuze pro zajištění normální hydratace. Poté se podává voda a kašovitá strava. Je možné aplikovat speciální komerčně dostupné diety určené pro pacienty v rekonvalescenci, nebo vařit například kuřecí maso s rýží a podobná dietní jídla. Přechod na běžnou stravu se většinou doporučuje za 5–7 dní po operaci.
V případě, že pooperační období probíhá bez komplikací, nemívají pacienti žádné trvalé následky. Při nutnosti resekce velkého úseku tenkého střeva (polovina a více) hrozí riziko poruch trávení, v případech prodělaného zánětu pobřišnice je pak reálné riziko vzniku pooperačních srůstů.
Zdroj: článek Odstranění cizího tělesa ze žaludku kočky
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušního boltce. Ušní boltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušního boltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušního boltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka. Druhou častou příčinou je svědivé onemocnění vnějšího zvukovodu, při kterém si pes úporně ucho škrábe nebo otírá. Svědění může být vyvoláno také poštípáním hmyzem nebo vniknutím cizího předmětu do zvukovodu (zeminy u norníků).
Na jiných částech těla psa jsou hematomy velmi ojedinělé, ale mohou se vyskytnout. Většinou vznikají po úrazech (naražení, udeření, rvačka psů), ale mohou být i známkou jiného vnitřního zranění, tyto hematomy by se neměly podceňovat, vždy je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Hematom může začít hnisat, což vede ke vzniku abscesu. Absces je hnisem vyplněná dutina, která se může se také spontánně vyhojit, případně zajizvit jako hematom. V některých případech ale může prasknout, takže obsah vyteče.
Drobné kožní reakce dočasně zůstávají rovněž po pokousání hmyzem, po přisátém klíštěti a podobně.
Zdroj: článek Hematom u psa
Postava: robustní (i přesto se ale pes pohybuje lehce), dobře osvalená (uši nízko zavěšené)
Výška (v kohoutku): pes = 39 – 41 cm, fena = 38 – 39 cm
Zbarvení: černé, černobílé, zlaté, trojbarevné
Lov: původně pernatá zvěře a přinášení předmětů z vody
Schopnosti:
Povaha: aktivní, hravý, veselý, bystrý, vnímavý, milý, přátelský, s jinými psy nekonfliktní, silný lovecký pud, loajální
Vztah:
Zdroj: článek Lovecká plemena – slídiči
Gastritida je u psů poměrně častá kvůli špatným stravovacím návykům. Není tedy neobvyklé, aby normální zdravý pes měl v průběhu svého života občas akutní gastritidu, zejména pokud jde o dlouhosrstou rasu nebo o psa majícího ve zvyku pátrat v odpadkovém koši. Je však důležité rozlišit, zda se jedná o akutní, nebo o chronickou gastritidu, či o gastritidu způsobenou opakovaným zvracením (způsobená špatným polknutím nebo nenuceným vyprázdněním tekutin, hlenu nebo nestrávené potravy z jícnu).
U psů, kteří se jinak cítí dobře, postačí takzvaná symptomatická léčba, která zahrnuje odstranění všech potravin a vody po určitou dobu, a postupně se znovu zavádí nějaká dieta. Pokud pes dále vykazuje příznaky gastritidy (zvracení, nechutenství, nevolnost), nebo je-li krev přítomna ve zvratkách, je důležité kontaktovat veterináře. Jestliže váš pes vypadá, že trpí bolestmi, je úzkostný nebo nemocný nějakým jiným způsobem, měli byste kontaktovat svého veterináře ihned.
Gastritidu může způsobit stravovací nerozvážnost (požití zkaženého jídla, cizího tělesa, rostlinných látek, chlupů nebo přejídání); stravovací nesnášenlivost nebo alergie; požití chemických nebo toxických látek (hnojiva, čisticích prostředků); léčiva (aspirin, antibiotika, steroidy); infekční vlivy (virové, bakteriální, parazitární); šok nebo otrava krve (systémová infekce); zánětlivé onemocnění střev; rakovina žaludku.
Existují rovněž některé systémové choroby, které mohou být spojeny s akutní i chronickou gastritidou. Mezi ně patří selhání ledvin, onemocnění jater, Addisonova choroba, neurologické nemoci a vředy. Vzhledem k větším stravovacím prohřeškům u mladších zvířat, jsou právě štěňata nejvíce ohrožena tím, že onemocní akutní gastritidou. Chronická gastritida se pak může objevit ve všech věkových kategoriích.
Zdroj: článek Zánět žaludku u psa
Dobrý večer,
vyhledejte veterinu.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Na pročištění trávícího traktu u psa je nejlepší kysané zelí. To se na předmět nabalí a pomůže ho dostat přirozeně ven.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobry den,
Fekna mi vcera snedla ovalne rajce, ale podle vseho ho nerozkousala, ale zhltla rychle celé. Je to problem? Děkuji za odpoved
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět