Zajímáte se o téma ŠPIC POMERANIAN NEMOCNY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pomeraniani jsou inteligentní psi, kteří dobře reagují na trénink a mohou být velmi úspěšní v tom, co po nich jejich majitel požaduje. Pokud však nejsou dobře vycvičení, může jejich potřeba být středem pozornosti vést k agresi.
Povaha
Pomeraniani jsou typičtí svým přátelským, hravým a temperamentním chováním. Milují být v přítomnosti svých majitelů a též se ví, že své páníčky velmi brání. Jsou ostražití a na jakoukoli změnu ve svém prostředí reagují štěkáním, mohou tudíž štěkat velmi často. Čas o samotě většinou snášejí dobře v prostředí, kde jsou hračky.
Psí plemeno pomeranian se řadí ke skupině německých špiců. V mnoha zemích je pomeranian známý jako trpasličí špic. Jeho postava je kompaktní a robustní, s velmi osrstěným ocasem, jenž je vysoko posazený a plochý. Pomeraniany charakterizuje mimo jiné jakýsi límec u krku tvořený krycí srstí a také jemné chloupky na zadních končetinách. Krycí srst je dlouhá, rovná a tvrdá, s texturou. Podsada je oproti tomu měkká, hustá a krátká. Pomeranian může mít různou barvu srsti: bílou, černou, hnědou, červenou, krémovou, černou s pálením, hnědou s pálením, žíhanou a další. Mezi nejčastější barvy patří oranžová, černá a krémová. V poslední době si lidé velmi oblíbili zbarvení merle, které v sobě kombinuje modrou a převážně bílou barvu srsti.
Pomeranian je malé psí plemeno, jehož zástupci dosahují výšky v kohoutku 13 až 28 cm a hmotnosti 1,9 až 3,5 kg.
Ačkoli mají pomeraniani dvojitou tlustou srst, péče o ni není nikterak náročná. Chovatelé doporučují srst jednou denně vyčesat pro udržení její kvality, jelikož ji pomeranian pravidelně ztrácí. Zkracovat by se pak měla každý měsíc až dva. Rovněž je třeba věnovat pozornost stavu uší, očí a zubů.
Co se týče věku, pomeraniani se obecně dožívají 12 až 16 let.
Chovatelé nesouhlasí s tím, že FCI standard z roku 1998 přiřadil pomeraniana k německému špicovi, a tvrdí, že po sto letech vývoje se už jedná o samostatné plemeno. Taktéž se snaží vyhnout křížení pomeraniana s německým trpasličím špicem, a to už jen proto, aby se zachoval mírně odlišný vzhled.
Slovo pomeranian bylo odvozeno od slova pomořanský. Z Pomořan pocházel původně až třicetikilový pastevecký špic. Toto plemeno uznal až v roce 1870 anglický Kennel Club a v roce 1888 byl první špic dovezen do USA.
Za více než sto let se původní pomořanský špic úplně změnil: změnila se jeho srst, postavení nohou, chůze. Dnes se jedná o úplně jiného psa.
Ve svém příspěvku TRPASLÍCI ŠPIC - POMERANIAN ? ZMENA SRSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Prosím o radu.
Môj psík má 3a pól mesiaca. Kupovali sme ho ako Pomika no viac sa mi podoba na trpaslicieho špica. Bol take malé klbko kupovali sme ho ako 6 týždňového. Srsti mal kopec, no po 2 a pól mesiaci mu začala postupne rednúce srsť, vytvorili sa mu 3 lysiny. Hrudník mu cely zišiel no už mu síce rastu nové chlpy, ale stále sa obávam či je to normálne. Či až takto môže meniť rapídne srsť a či je to prirodzene. Dočítala som sa že tento proces môže trvať aj rok kým sa mu uprace srsť. Neviem či tomu mám veriť
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Psickarka1992.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať či ste kupovali psa v Bratislave lebo som mám pom-špicika ktorý vašemu sa veľmi podoba a mohol by to byt další súrodenec ktorého som vypátrala
Psí plemeno pomeranian se řadí ke skupině německých špiců. V mnoha zemích je známé jako trpasličí špic. Jeho celková postava je kompaktní a robustní, s velmi osrstěným ocasem, který je vysoko posazený a plochý. Pomeraniani jsou dobře známí krycí srstí tvořící jakýsi límec u krku a také jemnými chloupky na zadních končetinách. Krycí srst je dlouhá, rovná a tvrdá, s texturou. Podsada je oproti tomu měkká, hustá a krátká. Barva srsti může být dnes nejrůznější: bílá, černá, hnědá, červená, krémová, černá s pálením, hnědá s pálením, žíhaná a další. Mezi nejčastější ovšem patří oranžová, černá nebo krémová. V poslední době je velmi oblíbené zbarvení merle, které je kombinací modré a převážně bílé barvy srsti.
Pomeraniani jsou zařazeni podle standardu FCI do skupiny 5 – špicové a primitivní plemena, sekce 4 – evropští špicové, bez pracovní zkoušky.
Pomeraniani jsou náchylní k časté ztrátě zubů, takže se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět mírnou až těžkou hluchotou, zvýšením nitroočním tlakem, ametropií. V případech, že se jedná o psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče byli oba se zbarvením srsti merle, mohou psi navíc trpět abnormalitou skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.
Plemeno pomeranian bývá často zaměňováno s plemenem německého špice. Německý trpasličí špic má hlavu klínovitou, menší, s většíma špičatýma ušima blíže k sobě, uši jsou posazené navrchu hlavy, čenich je dlouhý, špičatý, nohy tenké, méně osrstěné než zbytek těla, kostra není tak kompaktní jako u pomeraniana. Němečtí trpasličí špicové dvakrát ročně silně línají, kdežto plemeno pomeranian, které má bohatou srst, při pravidelném pročesávání a přistřihování většinou líná minimálně a srst zůstává v kartáči, takže chlupy takzvaně nesněží po podlaze. Ocas klasického německého špice je zahnutý a posazený na bok. V Česku se tato dvě plemena moc nerozeznávají, zatímco v ostatních zemích Evropy, dále pak v USA a Thajsku jsou tato plemena již dávno rozdělena a každé má svůj vlastní plemenný standard.
Ve svém příspěvku BLACK SKIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Běla Binková.
Mame pejska pomeranian, ktery trpi vypadavanim srsti tzv. Black skin. Jako maly byl prvnimi majiteli vykastrovan a drst se opet srovnala. Po dvou letech, ale doslo k opětovnému vypadávani srsti. Zkouseli jsme ho léčit na problemy se stitnou žlázou. Davame mu prasky s obsahem melatoninu, ale vysledky se stale nedostavuji. Věk 4 roky.
Dekuji za radu.
V naší poradně s názvem JAKÁ KLOUBNÍ VÝŽIVA PRO ŠTĚNĚ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Rejholdová.
Chtěla jsem Vás poprosit o názor, je možné dát štěněti Výmarského ohaře Geloren Dog? co byste jiného doporučil od kolika měsíců a proč?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Geloren pro psy obsahuje kyselinu hyaluronovou, glukosamin, chondoitin a kolagen. Všechny tyto látky zvíře normálně přijímá stravou založenou na mase. Když budete takto mladému psovi podávat geloren pro psy, tak mu tím spestříte pamlskový plán, ale v tomto věku mu nijak zvlášť nepomůžete. Tedy v případě, že používáte kvalitní krmivo. Někdy chovatel koupí velmi levně v akci krmení pro psy, ale to většinou obsahuje především bobtnající směsi, které pejska nasytí, ale nevyživí. Známkou jsou pak objemné výkaly a nemocný pejsek. Geloren pro psy má smysl jako výrazné preventivní opatření od tří let.
Toto plemeno bylo vždy vhodné k nejrůznějším vycvičením, protože má tvárnou povahu a je schopné se přizpůsobit svému okolí a hlavně rodině, v níž žije. Ke své rodině mají špici velmi milý vztah a nedají na ně dopustit, v rodině nemají problém ani s dětmi. Jejich výhodou je, že se dají lehce zvládnout, a tak o ně mohou pečovat i děti. K dětem mají blízko i proto, že jsou velmi hraví, rádi dovádí a vždy jsou připraveni ke hře. Jedná se o veselé plemeno, které je současně i inteligentní a rychle (a rádi) se učí. I proto se špici využívají často v různých cirkusech a jiných vystoupeních, dokážou se totiž naučit nejrůznější kousky, od panáčkování po různorodé skoky. Špici ale zvládají i regulérní výcvik. O špicech se navíc říká, že cvičí ne proto, aby potěšili páníčka jako jiná plemena, ale proto, aby potěšili sebe. Cvičení je baví, obzvlášť když za něj mohou dostat pamlsky. Od štěněte mají špici instinkt k hlídání. Všímají si všeho, co se kolem nich děje a neváhají na to svého majitele upozornit hlasitým štěkotem. I proto může lidem připadat, že špic je uštěkanější než jiná plemena, ale není to pravda. Tento názor vychází z toho, že člověk se obvykle se špicem setkává ve chvílích, kdy se dostává do jeho okolí, a špic má prostě jen tendenci návštěvníka pořádně ohlásit svému majiteli. Při výchově špiců je třeba dbát na důslednost, špic si totiž velmi dlouho pamatuje to, co se naučil, tím pádem se špatně chování hůře přenaučí, někdy je to dokonce téměř nemožné. Špic také patří k velmi samostatným plemenům, je to dáno tím, že už jeho předci byli samostatní a nepotřebovali ke své práci přítomnost člověka (ovčáčtí, lovečtí). Jejich samostatnost může být ale pro člověka i výhodou, nemusí se totiž příliš namáhat, aby psa nějak zabavil, ten si dokáže najít zábavu sám. Neznamená to ale, že by špicovi vadilo válení se, naopak odpočívá rád, obzvlášť když u toho může být se svou rodinou.
Špicové hrozně rádi běhají, jejich tělo je ke krátkým sprintům jako stvořené, naopak se nehodí na vytrvalostní běhy. Jejich majitel by je rozhodně neměl brát na společnou vyjížďku na kole. Špic není také vhodný k aportování a nehodí se ani k obraně. Naopak vhodní jsou třeba na agility (psí parkour).
Ve svém příspěvku NEMOC KRALICKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
dobry den,vcera byl zakrsly kralicek v poradku,dnes ma hlavicku k jedne strane-i při spani a cervenejsi spojivku u jednoho oka.je to priznak typicky pro nejake onemocneni?byla jsem pryc,tak nevim,jestli se jen skrabl nebo uhodil,nebo je nemocny.poradite?dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den ,Jano.
Chtěla jsem se zeptat na zdraví vašeho králíčka, protože včera se to samé stalo tomu mému. Má hlavičku do boku,stále má takové záškuby,je apatická a ani nevyleze z klece.
Nejí a skoro nepije.
Doufám,že váš králíček je v pořádku a pomohl veterinář.Mám obavy o moji Elišku.
Malý špic obvykle dosahuje velikosti kolem 26 cm (+/- 2 cm). Váha tohto psa se pohybuje kolem 1,8 – 2,5 kg. Nejčastějším zbarvením bývá: bílé, hnědé, černé, oranžové, vlčí.
Povaha:
Špicí povaha je vypsána již v kapitole výše. Jen je třeba zmínit, že i u špiců platí, že čím je pes menší, tím víc je uštěkanější. Navíc při setkání s většími psy se jim snaží zcela vyrovnat, svůj výškový „handicap“ pak dorovnává odvahou, která může páníčkovi způsobit potíže.
Strava:
Stejně jako u jiných psích plemen je i u německých špiců důležitá vyvážená strava, která má zajistit jejich správný vývoj a zdraví. Majitel by pro svého psího miláčka měl zajistit co nejkvalitnější krmivo. Množství (a typ) krmiva by měl odpovídat nejen velikosti psa, ale i jeho stáří. Majitel špice by měl volit krmivo, které bude prospěšné pro psí srst.
Línání:
Stejně jako jiní psi i špic líná, obvykle ho to postihuje jednou – dvakrát do roka. V tomto období je potřeba psa vyčesávat častěji, obzvlášť v místech, kde je srst hustší.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SPOJIVEK U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dave.
Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ophthalmo framykoin se běžně používá i ve veterinární praxi pro kočky. Působí proti infekcí předních částí oka způsobených například bakteriálními záněty spojivky, rohovky, okraje víčka a slzného váčku, ječného zrna, vředy rohovky. Má podobné účinky jako Floxal. Pokud se stav po Floxalu nelepší, musíte o tom informovat veterináře, aby změnil léčbu. Nejspíše bude nutné udělat stěr z oka a nechat v laboratoři vyšetřit přesnou příčinu a k tomu i vhodnou léčbu.
Pro vlčího špice je typická velikost kolem 49 cm (+/- 6 cm). Tento typ je nejtěžší, jeho váha se pohybuje mezi 25 – 30 kg. Jeho zbarvení je vlkošedé = vlčí.
Povaha:
Vlčí špic zvaný jako keeshond je typickým představitelem špiců, je hravý, přátelský a velmi inteligentní. Nade vše miluje svou rodinu, vůči cizincům může působit nedůvěřivě.
Strava:
Strava keeshonda musí odpovídat jeho stáří i rozměrům. Pokud majitel neví, jaké krmivo pro něj zvolit je dobré se obrátit na odborníky, které s tím mají své zkušenosti.
Línání:
I vlčí špic se minimálně jednou za rok nevyhne línání, naštěstí i jako ostatní špicí varianty ani on nevyžaduje extrémní péči o srst. Stačí ho v případě nutnosti vyčesat hlavně v místech se zvýšenou hustotou srsti.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE LEŽÍ NA DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Lelek.
Už několikátý den leží betty u dna akvária schovávají se a jen vyplavou se nadýchnout. Máme obavy jestli nejsou nemocný. Rádi by jsme věděli co se jim děje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Dobrý den, mám cca půl roku samce betty. Vždy byl aktivní ryba, hned když mě ráno slyšel , tak vyplaval na hladinu a čekal na krmení. Poslední týden odmítá žrát, pouze leží v divné poloze (na boku) na dně akvária a nepohne se dokud do něj vyloženě neštouchnete. Na jídlo vůbec nereaguje. Je v akváriu sám, akvárko pravidelně čistím, hledala jsem si nemoci, které by mohl mít, ale nemá na sobě žádné skvrny, nic. Už jsem vážně neštastná a nevím ,co mám dělat. Přemýšlela jsem, že koupím paví očko, protože je betty prý honí , popř. sní. Ale myslím si, že by na to vůbec nereagoval a rybu nechal v akvárku spokojeně plavat.Můžete mi poradit, co mám udělat?
Střední špic bývá vysoký kolem 34 cm (+/- 4 cm). Středně velký špic dosahuje váhy kolem 10,5 – 11,5 kg.
Povaha:
Stejně jako ostatní špici i tento je přátelský a hravý, přestože původně býval určen hlavně k práci na statcích (na rozdíl od trpasličí varianty, od které to nikdo nemohl očekávat). Při nedůsledné výchově z něj může být vůči cizím lidem nedůtklivý a bojechtivý jedinec.
Strava:
Strava tohoto psa se nijak neliší od jeho špicích „kolegů“.
Línání:
Ani tomuto špici se línání nevyhne, zvládá ho ale stejně bezproblémově jako ostatní špici jen s občasnou péčí o srst.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Dobry den moje beta take skoro neji uz ctrnact dni pod tlamickou se zbarvila do bela az sediva nevim co to muze být jinak je ciperny...poradte co to muze byt dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška.
Dobrý den,
mám samce Betty a už přes týden nic nesnědl, pořád polehává po dně a pod tlamou se zbarvit do bílošeda, dříve byl hodně čiperný, ale poslední dobou jako by byl nemocný, ale nemůžu přijít na to,co mu je. Vodu se snažím měnit často. Poradíte mi někdo prosím?
nejmenším špicím plemenem je trpasličí špic, který bývá vysoký kolem 20 cm (+/- 2 cm). Jeho váha je menší než 2 kg. Jeho rozměry ho předurčují k životu uvnitř bytů a domů, rozhodně se nehodí jako hlídač k domu. Nejčastější zbarvení je bílé, hnědé, černé, oranžové, vlčí.
Povaha:
Kvůli jeho vzhledu ho lidé využívají více jako svého „mazlíka“ než jako hlídače. Proti mazlení špic nic nemá, pokud mu během dne jeho majitel poskytne dost her a různých podnětů. Problém může nastat jen, když jeho majitel ho správně nevychová, pak může být protivnější, uštěkaný a vůči větším psům klidně i bojechtivý.
Strava:
Pes takto malých rozměrů nepotřebuje dostávat denně velké množství jídla, vhodnější je dbát na kvalitu jeho pokrmů. Zároveň by majitel měl vybírat konzervy i granule vhodné pro takto malá plemena.
Línání:
Stejně i jako ostatní špice i trpasličí variantu postihuje jednou – dvakrát do roka období línání. V tu dobu je vhodné se jeho srsti více věnovat a vyčesávat ji.
Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.
Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.
Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.
Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.
Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.
Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.
Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.
Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.
Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.
Plemeno pomeranian je záměrně vyšlechtěná psí zmenšenina s lišáckým výrazem. Pochází z rodiny větších špicovitých psů nalézajících se v okolí německého a polského území. Na území Velké Británie a později v USA byl prošlechtěn na nynějšího okouzlujícího a elegantního společníka člověka. Je známý po celém světě pro svou bohatou, nadýchanou srst, malý vzrůst a temperamentní povahu. Pomeranian je velkým potěšením pro majitele, a to především kvůli svému vzhledu, povaze a okouzlujícím způsobům. Do každé rodiny, která jej vlastní, vkládá eleganci a vzrušení. Hodí se pro rodiny, jež hledají odolného temperamentního trpasličího pejska, který je i jejich přátele bude milovat. Je to velmi společenský psík, který připomíná psa jako hračku – toy dog s dětskou tvářičkou, nebo plyšového medvídka – teddy bear. Přes svůj temperament je velmi inteligentní a ve vážných situacích (výstavy a na návštěvách) je velmi distingovaný a disciplinovaný. Jeho nejpozoruhodnějším rysem je touha po přízni člověka. Miluje lidi a je velmi družný. Pomeraniani se velmi dobře mezi sebou snášejí, takže si můžete obstarat i několik jedinců najednou.
Když se k vám štěňátko nastěhuje, nechte ho jeden nebo dva dny v klidu, teprve poté začněte pomalu a opatrně s výchovou. O malých psech se říká, že jsou uštěkaní. Tak to ale být nemusí, záleží jen na vás. Většina pomeranianů se chová zpočátku v novém prostředí klidně. Mnoho nových majitelů se proto snaží vyprovokovat je k aktivitě předstíraným štěkáním. Pomeranian si pak myslí, že každý nový přítel dělá totéž a přes pozdější hubování dává svou radost najevo zbytečným štěkáním. Malé štěňátko je jako malé dítě – často spí, často jí, často vyměšuje a často si hraje – psím způsobem. Níže si tedy přečtěte, co vás čeká a nemine v následujících týdnech a jakou péči a výchovu je třeba novému členovi domácnosti poskytnout.
Výchova k čistotnosti –pomeranian bydlí vždy s vámi v bytě, takže je nutné štěně učit, aby zachovávalo čistotu. Zcela určitě nejhorší jsou první týdny – malé štěně má velmi malý močový měchýř a často dělá loužičky. Proto je nejlépe vymezit mu prostor, kde je na podlaze položené linoleum – snadno se udržuje vytíráním. Zapamatujte si, že štěně loužičku udělá vždy, když se vzbudí nebo když se nakrmí. Když se vzbudí, vezměte jej do náruče a přeneste na místo, kde chcete, aby potřebu vykonalo (na trávník před domem). Umístěte jej na požadované místo, a pokud vykoná potřebu, velmi radostně jej pochvalte, můžete přidat i oblíbený pamlsek, například kousek piškotu (ne uzeniny nebo slaný sýr).
Doporučuje se úkon vykonávání potřeby doplnit i povelem (například „čurej“), po čase štěně bude i na hlasový povel chápat, co se po něm chce. Zapamatujte si, že štěně musíme velmi a hodně radostně pochválit a pohladit, když udělá, co po něm chceme. Pamlsek tento libý vjem ještě posílí. Při správné péči a vedení by se štěně mělo samo odebrat na stálé místo s novinami, nebo ještě lépe začíná nepokojně pobíhat za vstupními dveřmi, kterými se chodí ven, kňučet a někdy i škrábat na dveře, protože ví, že se má jít venčit ven. Měli byste vědět, že rozdíly mezi štěňaty jsou velké a nelze říci, za jak dlouho se to naučí. Některé se to naučí rychle a u některého to trvá i týdny. Na štěněti poznáte i během hry, že se mu chce venčit – přestane si hrát, je roztěkané, začíná očichávat podlahu. Postup je vždy stejný a byl již popsán. Je-li štěně dopoledne samo doma a v rodině jsou děti, mělo by se stát samozřejmostí, že když přijde dítě domů, mělo by ho vzít ven. Štěně se totiž při příchodu zpravidla samo vzbudí a určitě brzy udělá loužičku, proto by se mu dítě mělo okamžitě již popsaným způsobem věnovat. Čím větší úsilí budete věnovat výchově k&n
Velký špic dosahuje obvykle rozměrů kolem 46 cm (+/- 4 cm). Jeho váha se pohybuje v rozmezí 17,5 – 18,5 kg. Svými mírami se hodí více k rodinnému domu než do bytu, také potřebuje více pohybu než menší typy. Nejčastější zbarvení je bílé, hnědé a černé.
Povaha:
Povaha špiců je popsána výše. U německého špice velkého je jen menší sklon k popudlivosti. I tak je to ale veselý a hravý pes.
Strava:
Množství a kvalita potravy tohoto psa musí být přizpůsobena jeho věku a tělesné konstrukci.
Línání:
Výhodou tohoto psa je, že není nutná příliš velká péče o jeho srst, výjimkou je doba línání, kdy je vhodné denně pročesávat srst alespoň v místech, kde je hustší + podsada.
Jak ukazují archeologické nálezy z oblastí Švýcarska a Německa patří toto psí plemeno k těm nejstarším, protože nálezy zbytků koster špicovitých psů se datují do doby před pěti tisíci lety. Důkazem jsou i hliněné a keramické nádoby ze starých časů, kde bývají tito psi často vyobrazení. Původně se toto plemeno označovalo jako psi rašelinní a bylo rozšířeno po celé Evropě. Koncem devatenáctého století se špici stali v Německu registrovaným plemenem, a proto se dnes běžně označují jako Němečtí špici. Lidé si je oblíbili kvůli jejich vlastnostem jako je odolnost a statečnost. Špici byli vhodní k hlídání domů, i nákladních povozů a vinic, chytali myši ve stájích, stejně tak byli schopnými pasteveckými psy. V Čechách se chov špiců rozšířil v 60. letech, v této době byl nejrozšířenějším typem bílý špic střední velikosti, až později sem byli dovezeni i špici jiných barev a velikostí i německý špic malý. K největšímu oživení tohoto chovu došlo po roce 1989, kdy se na naše území dostalo několik kvalitních jedinců, kteří zvedli úroveň tohoto plemene.
Špic má středně silnou postavu kvadratického rámce těla. Pro špice je typický jejich tvar hlavy, který je velmi podobný liščí hlavě. Špic má navíc malé, stojící uši, které jsou blízko u sebe, jeho oči jsou bystré.
Jeho srst je dlouhá a bohatá. Chlupatější je u krku a na ocase. Jeho srst na těle odstává, a tak psovi přidává na „objemu“. U německého špice je přípustné 13 barevných variet, od sněhobílé, černé přes čokoládově hnědou, zářivě oranžovou, vlkošedou, krémovou, krémovou s černým nádech, orange-sable, černou s tříslovými znaky, strakatou. U velkých špiců ve většině případů je zbarvení jen bílé, hnědé, nebo černé. Vlčí špicové jsou vlkošedí.
Jednotlivé variety špiců se liší i velikostí. Obrovskou výhodou špiců je, že jsou nenároční na chov. Hodí se jak do bytu, tak i k domu. Špici se často dožívají velmi vysokého věku, i ve vyšším věku jsou navíc schopni aktivního psího života.
Řada lidí se obává, že bude muset u špice příliš pečovat o jejich srst. Ve skutečnosti to ale skoro vůbec potřeba, protože struktura jejich srsti neinklinuje k plstnatění a navíc má samočistící schopnost. Špice stačí kartáčovat tak jednou týdně a zlehka. Podsada se u špiců kartáčuje tak jednou za měsíc. Výjimkou je ale období línání, kdy je kartáčování nutné častěji. Důležité je se pak zaměřit nejen na podsadu, ale i místa pod krkem a za ušima. K línání dochází nejčastěji na jaře a trvá pár týdnů, v tu dobu je potřeba vyčesávat hlavně zimní podsadu, která vypadává. Špicí srst je dlouhá s hustou podsadou, což je v zimě výhodné pro špice, kteří žijí u domu (vhodné je to pro vlčího, velkého a středního špice, malý a trpasličí špic by měl být spíše v bytě, protože na venkovní pobyt je moc malý).
Bude-li mít tento pes vhodnou stravu, může se vyhnout řadě zdravotních komplikací.
Vzhledem k malé váze nehrozí pomeranianovi například dysplazie kloubů, jež tolik trápí velká plemena s vyšší hmotnostní (či dokonce s nadváhou nebo obezitou). Celkově se jedná o zdravého psa, u kterého představuje největší zdravotní komplikaci vykloubení čéšky. Dalším problémem může být také tracheální kolaps a zřídka se můžeme setkat s kožními problémy.
Pomeranianové jsou náchylní ke ztrátě zubů, tudíž se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět i mírnou až těžkou hluchotou, zvýšeným nitroočním tlakem a ametropií (porucha vidění způsobená nepoměrem mezi předozadní délkou očního bulbu a lomivou silou optického aparátu). Pakliže máme psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče (oba) měli srst téže barvy, může se u něj navíc objevit abnormalita skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.
Luxace čéšky je stav, kdy se čéška vysmekne ze svého žlábku. Většinou se jedná o zděděnou poruchu, ale může být způsobena i zraněním. Existují různé stupně luxace: od mírné, která psa téměř neomezuje, až po těžkou, jež vyžaduje operaci. Diagnózou luxace čéšky se nenechte odradit, poněvadž většina pomeranianů s touto poruchou vede normální život (a pokud ne, problém vyřeší operativní zákrok). U lehkých případů se tlapa postižené nohy stáčí směrem dovnitř a hlezno směřuje ven. Když se koleno vysmekne, pes natáhne zadní nohu podél svého těla, tlapka bude mířit směrem k čumáku a pejsek bude trpět velkou bolestí. Co v takovém případě dělat? Svého pomeraniana vezměte k veterináři a požádejte ho, aby vám ukázal, jak vrátit koleno zpět na své místo.
Pomeranianové mohou trpět i hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy). Štítná žláza má mnoho různých funkcí, k nejznámějším patří regulace metabolismu. Hypotyreóza nastává ve chvíli, kdy není produkován dostatek tyroxinu. Její příznaky jsou: nárůst váhy (obezita), nadměrné vypadávání srsti, suchá srst, vysoký krevní cholesterol, anémie, špatné snášení chladu, pomalý tep.
Kolaps trachey (průdušnice) se projevuje tak, že pomeranian vydává kejhavý zvuk nebo zní, jako by vykašlával chuchvalec chlupů. Poruchu lze diagnostikovat pomocí rentgenu, poté se obvykle předepisují léky na tlumení kašle. Může se jednat o problém ohrožující život, proto uvedené příznaky nikdy neignorujte.
Hypoglykémie je náhlý pokles hladiny cukru (glukózy) v krvi. Většinou se vyskytuje u velmi mladých štěňat, ale může se objevit i u starších stresovaných pomeranianů. Mezi příznaky patří nenadálý kolaps, slabost, třesení, někdy křeče. Pokud se tyto problémy objeví u vašeho pomeraniana, okamžitě vyhledejte zvěrolékaře.
Pomeranian (ač miniaturní pejsek) je ve své ryzí podobě velmi drahý. Vyvíjel se totiž asi sto let v USA a ve Velké Británii a u nás je jen málo chovatelů, kteří dbají na čistotu plemene. Daleko častěji (a také levněji) koupíte křížence pomeraniana a německého trpasličího špice, tedy jeho prapředka.
Chovatelé rozhodně nabádají k opatrnosti. V České republice se cena pomeranianů pohybuje (samozřejmě i podle kvality jednotlivých štěňat) od 25 000 korun směrem nahoru. Jedinci na výstavy mohou stát 50 000 korun i více. Pakliže se rozhodnete přivézt štěně pomeraniana z Británie, počítejte s cenou až 2 500 liber plus doprava, z USA si psa přivezete za 3 500 dolarů plus cesta.
Při pročítání inzerátů můžete často narazit na štěňátka, jež vznikla křížením v nějaké „množírně‟. Varovat by vás měla především výhodná cena, která může zlákat ke koupi.
Chovatelské stanice
Chovatelské stanice pomeranianů najdete prostřednictvím vyhledávače na internetu. Stanice nabízejí k odběru štěňata jak s průkazem původu, tak i bez něj.
Za nás můžeme doporučit chovatelskou stanici z povltaví: www.pomeranian.cz.
