ŠPATNÉ PROKRVOVÁNÍ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Zvýšená močovina v moči je poměrně častá závažná porucha, která způsobuje, že ledviny psa přestanou fungovat. Selhání ledvin může být akutní nebo chronické a může postihnout jakékoliv plemeno psa bez ohledu na věk, pohlaví nebo zdravotní historii. Akutní forma selhání ledvin je nejčastěji způsobena poraněním nebo požitím toxických látek. Chronická forma selhání ledvin je častější u starších psů.
Smrt psa z důvodu selhání ledvin
Příčiny ledvinného selhání bývají rozmanité. U mladých zvířat se lze setkat s vrozenou vadou podmiňující ledvinné selhání. Dědičné vady jsou charakteristické pro určitá plemena, ale mohou se vyskytnout u kteréhokoli psa nebo kočky (například kokršpaněl, irský setr, bulteriér, bernský salašnický, šarpej, Jack Russel teriér, pudl, basenji, lhasa-apso a mnoho dalších).
Další možnou příčinou jsou chybné reakce imunitního systému následkem chronických infekcí, jiné zánětlivé procesy, toxemie a podobně. Těžké infekční stavy nebo septický stav mohou vrcholit právě selháním ledvin. Často se například setkáváme se selháním ledvin u fen se zanedbaným zánětem dělohy. Rovněž neléčená obstrukce (ucpání) vývodných močových cest vede k selhání ledvin. Šokové stavy a velké ztráty krve také mohou způsobit selhání. Podílet se na něm může i dekompenzované srdeční selhání nebo tromboembolické stavy narušující prokrvování ledvin. Mnoho léčiv též navozuje stavy selhání (některá antibiotika, cytostatika, protizánětlivé léky). Samozřejmě různé intoxikace narušují funkci ledvin, asi nejznámější ledvinný jed je etylenglykol (FRIDEX), který svou sladkou chutí láká psy k ochutnání. Také bychom měli dát pozor na některé pro člověka neškodné potraviny, které mohou u psů vyvolat velké problémy (hroznové víno/rozinky, makadamové ořechy a podobně).
Včasné nasazení odpovídající léčby může zásadně omezit možnost komplikací v podobě selhání ledvin. Majitel by nikdy při podezření z konzumace jakéhokoliv možného jedu neměl váhat a ihned navštívit veterináře. Zde asi ponejvíce platí, že lepší je návštěva zbytečná než pak zoufat nad pomalu odcházejícím pejskem.
V časném stadiu chronického ledvinného selhání může odpovídající léčba doplněná správnou životosprávou výrazně prodloužit kvalitní život psa. Podle klinického a laboratorního nálezu veterinář zvolí vhodné doplňující léky, které mohou zpomalit nepříznivý proces nebo zlepšit příznaky uremie. V ojedinělých případech lze vhodným zákrokem zvrátit patologický proces a opravdu výrazně zpomalit progresi onemocnění, například odstraněním obturujících urolitů (kamínků).
Selhání ledvin se považuje za onemocnění agresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.
Zdroj: článek Zvýšená močovina v krvi u psů
Americký stafordšírský teriér
Také toto plemeno není příliš vhodné pro lidi, kteří nemají žádné zkušenosti se psy. Nevychovaný a dominantní pes může být velmi nebezpečný a mívá sklon k agresivitě, někdy může reagovat i na malé podněty útokem. Pokud je vydrážděn, zaútočí velmi tvrdě. Při správné výchově je svému pánovi oddaným společníkem, a pokud je k němu důsledná, respektuje i celou jeho rodinu. K cizím lidem je poněkud nedůvěřivý, ke známým návštěvám se chová přátelsky. Problémy mohou nastat při setkání s jinými psy, vůči nimž se tento pes chová dominantně a bojovně. Americký stafordšírský teriér se k dětem chová většinou mile a kamarádsky, při styku s malými dětmi je však nutný dohled. Při správné výchově se může mnohému naučit a stává se psem přítulným a poslušným.
Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, kde je mu umožněn neustálý kontakt s jeho pánem. Pokud je celoročně umístěn venku v kotci, potřebuje zateplenou, nejlépe mírně vyhřívanou boudu, protože poměrně špatně snáší umístění v chladných prostorách. Americký stafordšírský teriér není klasickým služebním plemenem. Vyhovují mu krátké, silové výkony.
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, je to pes vhodný k dětem i do bytu. Je to totiž typický ochranitel a obranář. Přestože je příslovečně odvážný, pokud je správně vychován, není nikdy agresivní. Pokud však byl vychován nedůsledně, může být agresivní vůči jiným psům a nedůvěřivý k cizím lidem. Přeci jen jsou v jeho krvi geny zápasníků. Někdy je poněkud tvrdohlavý, a proto vyžaduje opravdu disciplínu. Je velmi pohyblivý a čilý a neobyčejně zvídavý ke svému okolí. Je to dobrý krysař, ale i osobní strážce. Ve vypjatých situacích se umí rychle a správně rozhodnout, jinak je ale klidný a mírný.
Americký stafordšírský teriér má stejné předky s americkým pitbulteriérem, jsou jimi angličtí bulteriéři, v podstatě jde o dvě linie jednoho plemene. Spolu s anglickými přistěhovalci přišla do Ameriky i jejich vášeň psích zápasů a bulteriéři. Nový osadníci používali bulteriéra kromě zápasů i na lov škodné, jako jsou kojoti a červení rysy. Přibližně do roku 1935 se jednalo o čistě pracovního tvrdého psa, u kterého nebyl rozhodující exteriér, ale pracovní vlastnosti, povaha a „game“ (bojovnost). Čím dál častěji se však kladl větší důraz na exteriér. Chovatelé se rozdělili na dva tábory. Jedni upřednostňovali dále pracovní kvality a „game“ a chovali svého pitbula s proměnlivým exteriérem a vysokou bojechtivostí, ti druzí začali klást důraz na líbivý vzhled a jednotnost bez pracovních kvalit. Z těchto psů vznikl americký stafordšírský teriér.
Americký stafordšírský teriér je me
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pes pitbull
Kryptokoryna kalatkolistá
Kryptokoryna kalatkolistá (Cryptocoryne aponogetifolia) roste na Filipínách. Recentně známá pouze z provincie Luzon. Vyskytuje se zde v tekoucích potocích s kamenito-písčitým dnem, které je tvořeno čedičem nebo vápencem, a to až do hloubky 2 metrů. Je pro ni typické, že vytváří husté porosty, které mohou zcela porůstat dno o délce několika set metrů. Roste v zastíněných i osluněných částech toků.
Jedná se o opravdu velkou vodní rostlinu s dlouhými tuhými listy (šířka 3 až 4 cm), vhodnou pouze do velkých akvárií nejlépe s africkými cichlidami. Jakmile listy dosáhnou hladiny, položí se na ni a začnou stínit ostatním rostlinám v akváriu. Vytváří mohutný kořenový systém a nemá ráda přesazování, což se projeví stagnací růstu. Rozmnožuje se bočními výhonky. Daří se jí pouze v tvrdé alkalické vodě.
Nemá žádné zvláštní nároky. Je vhodná do akvárií se středně tvrdou nebo tvrdou vodou a vápencovým dnem, ale to neznamená, že v klasických akváriích špatně roste. Dno musí být z důvodů velkého kořenového valu vhodné hluboké. Kryptokoryně nevadí ani slabé světlo. Optimální teplota pro pěstování je 21–27 °C. Je vhodná do hlubších akvárií, protože v nižších nádržích má čepele položené na hladině a jsou vidět jen dlouhé řapíky. Při takovémto růstu jsou její listy často porůstány zelenou vláknitou řasou, která se špatně odstraňuje a při čištění takto postižených rostlin mohou být listy poškozeny. Emerzně se tato kryptokoryna pěstuje špatně a vytváří zakrslé formy s listy do 30 cm. Většinou, a to jen zřídka, kvetou jen submerzní listy.
Vodní rostlina s tuhými, páskovitými, až 1,5 m dlouhými listy. Listová čepel je až na 100 cm dlouhém řapíku, páskovitá, zřetelně puchýřkatá a dlouhá téměř 70 cm. Báze i vrchol čepele jsou ostré. V listu je zřetelná hlavní žilka. Toulec je 13–25 cm dlouhý a má až 20 cm dlouhou stopku, jejíž velikost se přizpůsobuje vodnímu sloupci. Čepel květenství je 4–6 cm dlouhá, vzpřímená, bývá stočená a na vnitřní straně purpurová. Límec chybí. Jícen je hladký, purpurově červený. Samičích květů je v toulci 6–8, samčích 60–70.
Zdroj: článek Cryptocoryne
