Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

SMECTA PRO PSA

Léky na průjem u psa

Léků na průjem a zvracení (probiotika) je celá řada, můžete použít i homeopatika.

Homeopatická léčba

China je lék, který je vhodný podávat psovi u všech průjmových onemocnění a zvracení různého původu jako prevence dehydratace. Ředění (9–15krát) se nastavuje podle intenzity zvracení, lék se podává 5krát denně.

Arsenicum album je lék vhodný při léčbě virových a bakteriálních průjmů a zánětu zažívacího aparátu. Nebo se doporučuje při průjmu a zvracení po pozření nevhodné nebo zkažené potravy. Podává se ředěný (9krát) až 5krát denně.

Proti zvracení můžete koupit i čípky Spascupreel nebo Viburcol. Původně jsou určeny pro děti, ale mohou je použít i zvířata proti křečím, bolestem trávicí soustavy a zvracení. Aplikace čípku má tu výhodu, že ho zvíře nevyzvrací. Podávejte polovinu až jeden čípek po šesti až osmi hodinách.

Černé uhlí

Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý čaj, popřípadě slazený Glukopurem nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky zkonzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace. Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.

Cena černého uhlí je velmi příznivá.

Endiaron

Endiaron (léčivá látka cloroxin) patří mezi halogenované hydroxychinoliny a je v humánní medicíně používán pro jeho účinek na některé střevní parazity a řadu bakteriálních střevních patogenů. K jeho vlastnostem patří, že se ze zažívacího ústrojí téměř nevstřebává, nicméně existuje malý podíl, který se může resorbovat nebo vést k případům nevolnosti a lékového exantému u pacientů. Dlouhodobé podávání může vyvolávat poškození nervového aparátu.

Vzhledem k tomu, že přípravek není ve veterinární medicíně registrován, jsou o něm dostupné pouze velmi omezené údaje. Dále je potřeba mít na paměti, že ze zdánlivě banálních střevních obtíží se mohou vyvinout velmi těžké stavy, které mohou ohrozit zdraví, a dokonce život zvířete. S ohledem na charakter látky a omezený způsob jejího vstřebávání ze zažívacího ústrojí lze předpokládat nízkou toxicitu této látky u psa, nicméně s ohledem na nedostupnost ověřených údajů nelze jednoznačně doporučit bezpečnou a účinnou dávku u psa. Je možné, že pozorované zlepšení po empirickém podání Endiaronu by se dostavilo samo, popřípadě například pouze po zavedení diety.

Veterinární použití Endiaronu se nedoporučuje. Cena tohoto léku se pohybuje kolem 100 korun.

Smecta

Jedná se o lék na více typů průjmu. Smecta je přírodní čištěný jíl s vysokou vazebnou kapacitou, který se váže s hlenem sliznice zažívacího traktu a zvyšuje tak jeho kvalitu a množství. Touto cestou chrání sliznici proti infekci a škodlivým látkám a umožňuje rychlejší uzdravení. Navíc váže toxické látky produkované infekčním původcem průjmu, nebarví stolici, není RTG-kontrastní, nezrychluje ani nezpomaluje průchod trávicím traktem. Vzhledem k minimálním nežádoucím účinkům (pouze přecitlivělost na účinnou látku nebo zácpa) a nevstřebávání se do organismu je Smecta vysoce bezpečná při používání ve veterinární praxi.

Smecta patří mezi adsorbenty. To zjednodušeně řečeno znamená, že tento preparát vytváří suspenzi částeček navazujících na svůj povrch některé bakteriální toxiny, ale i jiné škodlivé látky, obaluje povrch sliznic, ale i obsahu střeva povlakem – filmem částic. Protože se Smecta ze střeva nevstřebává, odchází škodlivé látky společně se Smectou stolicí.

V případě, že příznaky neustoupí během 4 dnů léčby, dojde ke zhoršení stavu pacienta nebo se ve stolici objeví krev, je nezbytné vyhledat lékaře.

Léčba Smectou nevylučuje v případě potřeby rehydrataci (doplnění tekutin). Míru rehydratace a způsob podání je nutno přizpůsobit věku a stavu pacienta a závažnosti průjmu.

Dávkování Smecty je pro malého psa 1/3 sáčku 3x denně, pro velkého psa 1 sáček 3x denně. Cena Smecty se pohybuje v rozmezí 100–200 korun, a to podle velikosti balení.

Zdroj: Průjem u psa

Smecta na průjem

U štěňat je vhodné se před použitím Smecty poradit s veterinárním lékařem.

Jedná se o lék na více typů průjmu. Smecta je přírodní čištěný jíl s vysokou vazebnou kapacitou, váže se s hlenem sliznice zažívacího traktu a zvyšuje tak jeho kvalitu a množství. Touto cestou chrání sliznici proti infekci a škodlivým látkám a umožňuje rychlejší uzdravení. Navíc váže toxické látky produkované infekčním původcem průjmu, nebarví stolici, není RTG-kontrastní, nezrychluje ani nezpomaluje průchod trávicím traktem. Vzhledem k minimálním nežádoucím účinkům (pouze přecitlivělost na účinnou látku nebo zácpa) a nevstřebávání se do organismu je Smecta vysoce bezpečná i při používání ve veterinární praxi. Smecta patří mezi adsorbenty. To zjednodušeně řečeno znamená, že tento preparát vytváří suspenzi částeček navazujících na svůj povrch některé bakteriální toxiny, ale i jiné škodlivé látky, obaluje povrch sliznic, ale i obsah střeva povlakem – filmem částic. Protože se Smecta ze střeva nevstřebává, odchází škodlivé látky společně se Smectou stolicí.

V případě, že příznaky u štěněte neustoupí během 2 dnů léčby, případně dojde ke zhoršení stavu nebo se ve stolici objeví krev, je nezbytné vyhledat lékaře.

Léčba Smectou nevylučuje v případě potřeby rehydrataci (doplnění tekutin). Míru rehydratace a způsob podání je nutno přizpůsobit věku a stavu zvířete a závažnosti průjmu.

Zdroj: Jak léčit průjem u štěněte

Co dalšího použít na průjem u psa

Při průjmovém onemocnění je možné kromě živočišného černého uhlí podávat i jiné léky, které jsou určeny pro člověka. Tyto přípravky nejsou sice určeny pro zvířata, ale někteří veterinární lékaři se jejich užití u psů nebrání. Jedná se o Endiaron a Smectu. Tyto preparáty mají hlavní výhodu v tom, že neobarvují stolici psů. Pokud se stav po podávání těchto preparátů nezlepší do dvou dnů, navštivte veterinárního lékaře. Pes by neměl mít jiné symptomy, jakými jsou únava, bolest, zvracení, zvýšená teplota, apatie nebo krev ve stolici.

Endiaron má účinek na některé střevní parazity a řadu bakteriálních střevních patogenů. Tento preparát se do zažívacího ústrojí téměř nevstřebává, nicméně existuje malý podíl, který se může resorbovat nebo vést k případům nevolnosti a lékového exantému u pacientů. Určitě by neměl být podáván dlouhodobě, protože zde hrozí poškození nervového aparátu. S ohledem na charakter látky a omezený způsob jejího vstřebávání ze zažívacího ústrojí lze předpokládat nízkou toxicitu této látky u psa, nicméně s ohledem na nedostupnost ověřených údajů nelze jednoznačně doporučit bezpečnou a účinnou dávku, ale většinou se dávkuje následovně: pes o hmotnosti do 10 kg ¼ tablety, a to maximálně 2x denně, pes o hmotnosti nad 10 kg ½ tablety, a to maximálně 2x denně.

Smecta je přírodní čištěný jíl s vysokou vazebnou kapacitou, váže ses hlenem sliznice zažívacího traktu a zvyšuje tak jeho kvalitu a množství. Tímto chrání sliznici proti infekci a škodlivým látkám a umožňuje rychlejší uzdravení. Výhodou je, že nebarví stolici a nezrychluje ani nezpomaluje průchod trávicím traktem. Vzhledem k minimálním nežádoucím účinkům, jako je přecitlivělost nebo zácpa, se Smecta nevstřebává do organismu, a proto je často podávána i veterinární praxi. Tento preparát vytváří suspenzi částeček navazujících na svůj povrch některé bakteriální toxiny, ale i jiné škodlivé látky, obaluje povrch sliznic, ale i obsah střeva povlakem – hlenem, proto škodlivé látky odcházejí společně se Smectou stolicí. Dávkování Smecty je pro malého psa 1/3 sáčku 3x denně, pro velkého psa 1 sáček 3x denně.

Zdroj: Černé uhlí pro psy

Řídká stolice

Řídká stolice neboli akutní průjem u štěněte je poměrně častá záležitost, se kterou se majitelé psů setkávají. Akutní průjem má zpravidla rychlý nástup a rychle také odezní (během několika dnů, netrvá déle než 3 týdny). Nejčastější příčinou je špatná strava, což je podobné jako u nás lidí. Podobně se také projevuje, tedy řídkou stolicí, někdy s příměsí krve, a také nepříjemným zápachem.

Průjmy mohou být způsobené rovněž vnitřními parazity, proto je velmi důležité pravidelné odčervování. Cizopasníci samozřejmě mohou způsobit i další, ještě nebezpečnější onemocnění.

Nejen změna jídelníčku psa, ale také cokoliv nevhodného, co pes sežere, může vyvolat průjem. Mnoho humánních léčiv, pamlsků (nejen čokolády) a jiných pro lidi i zdraví prospěšných potravin je pro psy mnohdy až smrtelně nebezpečných. Snad každý chovatel psa ví o čokoládě, pes a natož štěně ji žrát opravdu nesmí.

Nejčastější a zároveň i nejbanálnější příčinou vzniku průjmů u štěňat je přechod na jiný druh stravy. Dalšími příčinami jsou stres a dlouhodobý pocit strachu, požití cizího předmětu či toxické látky, napadení psa endoparazity a virová infekce.

U mladých psů je stejně jako u dětí nástup doprovodných symptomů mnohem rychlejší než u dospělých jedinců. Případná fatální dehydratace nastupuje u štěněte také mnohonásobně rychleji.

Pokud je za průjem u štěněte zodpovědný stres, neměly by se u něj vyskytnou žádné další fyziologické potíže. Tento stav zpravidla ustane do pár dní. Jak známo, stres může vyvolat průjem i u lidí. Přivezete si domů štěně a ono je ve stresu. Do této doby totiž bylo zvyklé na svou matku, chovatelku feny, na své sourozence, de facto pouze na jedno konkrétní prostředí. Nyní se pro ně vše změnilo. První noc je pro štěňata velmi krušná a psychicky náročná, je vhodné od chovatelky přibalit látku s pachem sourozenců a matky. Ze dne na den se štěněti změní celý svět, berte na to ohled. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete, že pes bude spát venku v kotci anebo nesmí do postele či na gauč, je důležité tato pravidla dodržovat již od prvního dne a nepodléhat roztomilosti a kňučení.

Projevy průjmu v takových případech nebývají extrémní, pokud se vám však něco nezdá, je možné navštívit veterinárního lékaře, nejen pro jistotu, že je na vině stres, veterinář může štěněti mimo jiné předepsat podpůrné látky proti průjmu.

Léčba psího průjmu je možná i podomácku, ale opravdu pouze v takových případech, kdy se jedná o čistý průjem, tedy takový, který se neprojevuje například krvácením nebo neobvyklým hlenem. Pokud průjem netrvá dlouho a pes je jinak v dobré kondici a aktivní, nemělo by jít o významný problém. Průjem u psa může způsobit výraznou ztrátu vody, která vede k dehydrataci, elektrolytické nerovnováze a porušení acidobazické rovnováhy v těle. Proto dodržujte pravidelný a správný pitný režim.

Jako první pomoc při léčbě průjmu nasadíme psovi hladovku, která má podobu vynechání 2denní porce. Poté začneme podávat rozvařenou rýži s trochou rozvařené nastrouhané mrkve. Později přidáme hodně uvařené kuřecí maso bez kůže. Do rozvařené rýže můžeme přidat trochu kmínu nebo řepíčku. Po takovéto dietě by se štěně mělo nejdéle do druhého dne srovnat. Pokud problémy přetrvávají, vyhledáme veterinárního lékaře.

Pitný režim je pro vašeho psa velice důležitý, neboť dehydratace je jedním z nejvážnějších rizik provázejících průjmové stavy.

Pokud má pes citlivější trávení a z toho důvodu se u něj objevuje průjem častěji (veterinář vyloučil jiné příčiny), je dobré se s veterinářem domluvit, aby vám dal pro pejska léky na průjem už preventivně. Pro případ potřeby by vám měl poradit s dávkou, používá se například Farmatan, Aptus Atapectin nebo lidská Smecta. Tyto léky se mohou nasadit ihned při objevení průjmu a můžete je mít doma v pohotovosti. Léčbu průjmu je vhodné doplnit i přípravky, které obnovují přirozenou střevní mikroflóru, například pasta Probican nebo Aptus Aptobalance (obsahují živé bakterie, proto se musí uchovávat v lednici).

Zdroj: Jak léčit průjem u štěněte

Autor obsahu

Mgr. Michal Vinš


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP