Zajímá vás téma SLEPENÉ PLOUTVE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Lépe bychom měli užívat množného čísla, tj. parmičky. Tento název totiž zahrnuje velké množství druhů asijských a afrických rybek lišících se velkostí, tvarem i barvou. Již dlouhé roky patří v akvaristice ke stálicím a k nejoblíbenějším druhům vůbec. Asijské druhy jsou celkově populárnější. Jsou to povětšinou rybky mírumilovné, snadno dostupné, hodí se pro každého začínajícího akvaristu, neboť jsou vesměs velmi nenáročné.
Parmička čtyřpruhá
Pochází ze stejné domoviny jako parmička siamská tj. Jihovýchodní Asie (Sumatra, Borneo, také Thajsko). Její tělo je ale vysoké, oválného tvaru typického pro kaprovité ryby. Dorůstá délky 6-7 cm a výšky až 3 cm. Tyto parmičky mají žlutavé zbarvení se čtyřmi typickými svislými černými pruhy. Barevnější jsou samci, kteří mají výrazně červené prsní ploutve. Červený nádech pak mají i jejich ploutve hřbetní a ocasní. Tato rybka není určena úplným začátečníkům. Vyžaduje stále čistou vodu, dostatečný prostor na plavání - akvárium min. 60 l, dobře osázené pevnějšími a tužšími rostlinami. Charakteristickou vlastností parmiček čtyřpruhých je jejich způsob odpočinku. Pokud je naleznete v akváriu otočené hlavou dolu, neznamená to, že jsou nemocné. Ale jen to, že se jim právě „nechce“ plavat. Je nutné chovat je v hejnu nejlépe 10 rybek. Pokud pro ně budete kupovat do akvária nějaké společníky, měly by to být stejně aktivní a rychlé rybky. Rozhodně se nehodí do společnosti pomalejších dlouhoploutvých ryb (skaláry, terčovci, závojnatky...). S radostí by jim totiž okusovaly ploutve.
Šlechtěním parmiček čtyřpruhých postupně vznikaly od 50. let minulého století různé barevné formy. Počátkem 80. let byla vyšlechtěna forma zelená, které se také říká „mechová“. U tohoto druhu se pruhy jakoby slévají a celé tělo tak dostává právě ten typický tmavý nachovězelený odstín. Tyto parmičky (ostatně i všechny další vyšlechtěné druhy) jsou teplomilnější a celkově choulostivější.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Prosím vás potřebuji poradit už tři dny je divná jen leží není bujna jako byla dříve přitom čistím ji vodu každý týden je naka slabá nevím co mám dělat i ploutve má divné jako slepene
Neonky patří k velké čeledi Charaicidae, podčeledi Tetragonopterinae, která je systematicky zařazena do nadřádu Characoidea řádu Characiformes (tetrovité). Většina těchto druhů se vyznačuje relativně podlouhlým tělem. Nápadné jsou u těchto rybek takzvané tukové ploutve v zadní části hřbetu nebo u kořene ocasní ploutve, i když ne u všech druhů teter se tyto ploutve vyskytují. Jejich funkce je doposud záhadou. Jedná se o klidné hejnové rybky, které jsou všežravé, ale v žádném případě nepoškozují rostliny. Ve srovnání s jinými čeleděmi (například živorodky, cichlidy) je pro tyto druhy typická produkce jen velmi malého množství tělesných odpadů. Proto se obzvláště tyto rybky doporučují do společenských nádrží a lze je po právu nazvat klenoty. Neonky jsou podobně jako stejně velké hejnové rybky mírumilovné a nemají žádné velké nároky na prostor v nádrži. K ostatním rybkám se chovají mírumilovně a celkově vzato se chovají velmi řádně.
Doporučuje se chovat neonky ve skupině o minimálním počtu 10–12 kusů, protože chování těchto rybek v nádrži souvisí i s jejich počtem. Pokud jich chováme menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny pak ale vytváří takzvané školy, které se čile pohybují ve střední části, někdy si dokonce vyberou i určité místo, na kterém si od toho věčného plavání na chvíli odpočinou.
Neonky vyžadují čistou vodu s velkým obsahem kyslíku. Vedle filtrace je proto důležitá i její výměna, kterou provádíme v týdenních intervalech. Množství vyměněné vody odpovídá asi 20 % ocelkového objemu nádrže. Rozdíl teploty vyměňované vody by neměl být větší než 2 °C. Výsledky této pozorné péče se pak objevují jak v dobré zdravotní kondici a vybarvení jednotlivých exemplářů, tak skýtají dobré záruky pro další úspěšný odchov těchto rybek.
Při zařizování nádrže bychom měli dbát na to, aby se nám podařilo vytvořit prostředí, které co nejvíce odpovídá původnímu místu výskytu těchto krásných rybek. Vhodnější než místo na plném slunci je místo s nepřímým osvětlením. Pro chov neonek se dnes převážně upřednostňují nádrže lepené pomocí černého silikonu, který má oproti průhledným materiálům tu výhodu, že jím neprorůstají řasy. Ideální akvárium by mělo mít minimálně obsah kolem 80–120 l. Vhodné je nepříliš intenzivní osvětlení a osázení malými druhy rostlin. Rostliny vytváří nejen důležitou část biotopu nádrže, ale podílí se také na celkovém dojmu atmosféry a krásy tohoto podvodního světa.
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den,
poslední dobou bojovnice vůbec nejí a drží se jen u hladiny.Nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Takové chování bety bojovnice může způsobovat mnoho faktorů. Od špatné vody, přes nemoc, až po stres. Základem zdravé bety je vodní filtr a teplota vody 28 až 30°C. Betu zkontrolujte, jestli nemá chomáčky kolem úst a u řitního otvoru. Zároveň je třeba zkontrolovat ploutve, jestli netrpí bakteriologickým rozpadem ploutví. Každá nemoc vyžaduje jinou léčbu, některé postupy zahrnují vykoupání rybičky ve slané vodě, popřípadě ve vodě se Savem. Jiné zase použití antibiotik. Blíže vám poradí v akvaristice podle toho, co na betě zjistíte.
Bojovnice pestrá (Betta splendens) je oblíbená akvarijní ryba. Žijí ve stojatých vodách jižní a jihovýchodní Asie (v povodí řeky Mekong), které jsou velmi často chudé na kyslík, proto se u tohoto druhu vyvinul pomocný dýchací orgán, takzvaný labyrint, který rybám umožňuje přijímat kyslík přímo ze vzduchu. Jejich místní thajský název zní plakad (kousající ryba).
Bojovnice obvykle dorůstají do velikosti 6 cm a dožívají se zhruba 4–6 let, ve velmi dobrých podmínkách pak i 8–10 let. V své domovině byla bojovnice po dlouhou dobu využívána k zápasům, podobným známějším zápasům kohoutů.
Tyto ryby dlouhou dobu byly a stále jsou šlechtěny, proto se akvarijní forma od divoké formy značně liší. Samci i samice se vyskytují v mnoha barvách, jako je modrá, fialová, zelená, červená, bílá a v mnoha různých kombinacích. Ploutve samečků bývají v případě správného chovu velmi dlouhé a rozličných tvarů. Nejčastější barvou těchto rybiček je tmavomodrá a červená, případně fialová. Nejvzácnější jsou žluté a oranžové varianty.
Samci jsou vůči sobě (a někdy i vůči samicím) velmi agresivní, a proto se doporučuje v akváriu chovat vždy pouze jednoho samce. V případě chovu více samců současně je nezbytné chovat je v dostatečně velkém akváriu s množstvím přirozených skrýší. V přírodě samci sice nebojují až do usmrcení protivníka, ale v nevhodně řešeném akváriu nemá poražený kam uprchnout, takže boj může skončit jeho smrtí. Chovatelé, kteří se zaměřují na výcvik výstavních samců, používají obvykle propojená menší akvária, kdy je v každém jeden samec, který soupeří s ostatními přes sklo a díky tomu rostou jeho ploutve.
Někdy mohou být navzájem nesnášenlivé i samice, ačkoliv jejich agresivita je obvykle vedena k vytváření poměrně přísné, nicméně klidné hierarchie – za předpokladu, že je v nádrži 3 a více samic. Soužití dvou samic, pokud je jedna z nich dominantní, obvykle končí smrtí té slabší. Samice mohou napadnout i slabšího samce, na což je třeba brát ohledy především při odchovu. V každém případě platí pro chov stejná pravidla jako pro samce, tedy prostorná a členitá akvária.
Jakkoliv je vlastní chov bojovnic, co se týče přípravy, poměrně složitý, odchov je díky silně vyvinutému rozmnožovacímu pudu tohoto druhu poměrně snadný a skutečně velmi zajímavý. Sameček pomocí sekretu z tlamy postaví pěnové hnízdo z bublin, do kterého ukládá oplodněné jikry. Samička je ihned po tření od hnízda vyhnána a musí se z akvária odlovit. Sameček neustále hnízdo upravuje a opětovně do něj zabudovává popadané potomstvo. Přibližně za tři dny, když plůdek vstřebá svůj žloutkový váček a rozplave se, se odloví i sameček. Potěr je velmi drobný a odchovává se prachovou potravou a planktonem. Rozmnožovací pud lze posílit zvýšením teploty a snížením hladiny vody v akváriu.
Samička nemá tak dlouhé ploutvičky jako samec, je většinou méně zbarvená, nejčastější je červená, černá, šedá anebo bílá. Samec má dlouhé ploutve, zbarven je většinou do modré nebo červené barvy.
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živé rostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel G..
Jestliže se jednalo o rybky "Bety" - jinak také zvané beta bojovnice, mohlo dojít k tomu, že se prostě mezi sebou usmrtily. Tyto pestré rybky pocházejí původem z Malajsie a používaly se zde k sázkovým zápasům - něco jako kohoutí zápasy......Tento druh ryb není vhodný do společných hejn - tedy do společnosti ostatních rybek, jako jsou neonky a podobně, neboť ostatní ryby napadá a v podstatě usmrcuje. Rvou se i mezi sebou - v profesionálních chovech se dokonce chovají sice v jedné nádrži ale oddělené - rozdělené do samostatných oddělení.
Bílé skvrny by mohly znamenat nějaké plísňové onemocnění, ale vzhledem k rychlému konci - úmrtí ryby, soudím, že bílé fleky vznikly ožíráním již mrtvého těla ostatními betami.
Není rybička jako rybička - je třeba si také o jednotlivých druzích něco dohledat.....
Hodně štěstí ..... G.
Jde o cizopasníka, který se usazuje na ploutvích, kůži, žábrách i na rohovce oka. Při napadení dochází u ryb ke zvýšené tvorbě kožního slizu, objevuje se bělavý, modrošedý zákal, který je viditelný zpočátku jen pod určitým úhlem, teprve při silném napadaní se tento povlak později až loupe. Ryby mohou být apatické, těžce dýchají, mají zplihlé, slepené nebo až roztřepené ploutve, zakalené oči.
Při silných nákazách mohou některé ryby uhynout již po 48 hodinách. Bičíkovec zhoubný se množí dělením. Dospělí jedinci po opuštění svého hostitele vytvářejí cysty s životností až 7 hodin. Nenajde-li parazit svého nového hostitele, hyne po 20 až 60 minutách. Invazi parazitů podporuje přerybnění akvarijních nádrží.
Léčba spočívá v okamžitém zvýšení teploty vody na 32–33 °C, kterou udržujeme při silném vzduchování minimálně po dobu 30 hodin. Současně použijeme při minimální filtraci některý z dezinfekčních přípravků (malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-AC, TERAP-CHIN, FMC, Costapur). Každý den měníme 1/4 objemu vody v nádrži a přidáme odpovídající část původní dávky léčiva. Léčebnou kúru udržujeme minimálně po dobu 8 dnů.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Dobry den potřebovala bych radu. Máme bojovníci cca od listopadu vše bylo v pořádku ale poslední týden byla ukryta a její ploutve jako by byli ozrane ale v akváriu je sama. Děkuji
Tato ryba má latinský název Trichogaster leeri, její velikost je 10 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 23 až 28 °C. Jedná se o všežravce (vločkové, mražené a živé krmivo).
Tito čichavci jsou velmi mírumilovní, dlouhověcí, vyžadují dostatečně prostorné a dobře osázené akvárium s plovoucími rostlinami a společnost klidných rybek.
Při dlouhodobém krmení živými nitěnkami jsou náchylní k vředovité formě infekční vodnatelnosti, podobně jako při zhoršené kvalitě vody a při vyšších hodnotách dusitanů.
Samci mají dlouze protaženou hřbetní ploutev, zasahující až za ploutev ocasní, také jednotlivé paprsky řitní ploutve jsou prodloužené. Jejich hrdlo, břicho i přední část podlouhlé řitní ploutve jsou oranžovočervené a v době tření se rozzáří nádhernou sytou červení.
I bojovnice pestrá trpívá na nemoci. Jsou jimi zejména plíseň a bakteriální rozpad ploutví. Náprava je obvykle jednoduchá, a podchytí-li se včas, lze rybku i zachránit.
Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26 až 27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky, jako je malachitová zeleň, nebo přípravek přímo proti plísni. Plíseň se u tohoto druhu léčí dobře.
Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je lepší léčit přímo léky k tomu určenými. Je třeba nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá od 7 do 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny převařit, rostlinky opláchnout v lehkém roztoku malachitové zeleně, akvárium vydrhnout octem a solí a nechat vyschnout). Bojovnice pestrá je náchylná na toto onemocnění, pokud je zesláblá.
Rozpad ploutví může být u bojovnice pestré způsoben několika faktory, a to buď:
následkem potyčky – nemusíme se bát, ploutve dorostou za 2 až 4 týdny;
následkem bakteriálního onemocnění, léčíme nejlépe Baktopurem;
následkem odumírání tkání – ploutve se rozpadají, jsou vidět kůstky. V místech, kde se setkává ploutvička s tělem, je krvavá skvrna. Opět léčíme Baktopurem. Bojovnici izolujte od ostatních rybek a zvyšte teplotu vody. Dodržujte pokyny na obalu léku.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bojovnice pestrá, latinsky Betta splendens, dorůstá délky až okolo 7 cm. Původní a současné rozšíření této rybky je v Zadní Indii. Přírodní populace jsou zelené, modré a červené. Samci jsou výrazně větší než samičky a mají mohutnější ploutve. Zvláště samci vyšlechtěných akvarijních forem se vyznačují závojovými, širokými a dlouhými ploutvemi. Agresivitu projevují zejména samci vůči sobě i vůči samičce po nakladení jiker. Chceme-li, aby se samečci ukázali v celé své kráse s roztaženými ploutvemi, přiložíme ke stěně akvária zrcátko. Samec uvidí sebe jako soka, přejde do bojové pozice, a tak roztáhne všechny ploutve.
Bojovnice pestrá je labyrintní ryba, což znamená, že nemá žábry, ale nadechuje se vzduchu nad hladinou.
Na chov není tato ryba náročná, dožívá se okolo 2,5 roku. Doporučuje se chovat v akváriu jednoho samce samostatně nebo jednoho samce a dvě samice. Pokud nemáte zájem o odchov, nedoporučuje se pořizovat si samice. Minimální velikost akvária na jeden kus je okolo 15 litrů, pro pár 30 litrů.
Jedná se o všežravce, který přijímá potravu živou, mraženou, sušenou nebo vločkovou. K ostatním rybám je mírná, ale pokud mají ostatní druhy potěr, tak ho považuje za kořist. Bojovnice pestrá patří mezi jedny z nejznámějších akvarijních rybek a je chována v mnoha barevných formách. V dospělosti tak mnoho jedinců hýří nádhernými barvami a tvary ploutví.
Pro chov je vhodná menší nádrž, libovolně osázená, s teplotou vody cca 26 °C, dno může být i bez písku. Dobré je umístit do akvária plovoucí rostliny. Pro úkryt jsou vhodné kameny. Bojovnice vyžaduje stálou slabou filtraci vody, ale pokud je nádrž udržována a pravidelně (často) měněna voda, není filtrace nutná (platí jen pro jednodruhový chov!).
Doporučuje se chovat pouze jednoho samečka, protože dospělí samci jsou mezi sebou velmi nesnášenliví. Dobře se cítí v hustě zarostlé nádrži s možnostmi úkrytů. Plovoucí rostliny jsou velmi vhodné. Ideální je nižší sloupec vody, okolo 30 cm. Bojovnice potřebuje přístup k hladině, jinak se udusí. Nadechuje se nad hladinou (má labyrint) v intervalu 2–20 minut v závislosti na obsahu kyslíku ve vodě. Teplota vzduchu nad hladinou musí být udržována v podobné hodnotě, jako je teplota vody, nebo teplejší, jinak by rybám hrozilo nachlazení a úhyn.
Vyšlechtěné formy – dle tvaru ploutví: půlměsíc (Half moon), závojnaté (Veil tail), paprsčité (Crown tail) a další.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Robin Kemel.
Dobrý den, mám Beru teprve pár dnů. Už když jsem jí vypustil do akvárka, tak jsem si všiml, že má koneček ploutve bílý. Po pár dnech se o něco málo zbarvení rozrostlo. Myslíte, že je to plíseň, a pokud ano mohu jí nějak pomoci? (Rybka je stále čilá a zatím nevykazuje žádné známky nemoci. )
Průběh onemocnění může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled – ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá, nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenýma očima a podobně. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ale i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.
A navíc ne každá změna v chování nebo vzhledu ryby znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat například o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je rovněž naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev, například přes noc během spánku, nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.
Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26–27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky jako je malachitová zeleň, nebo přímo proti plísni například Acriflavin. Plíseň se u bojovnice pestré léčí dobře.
Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je vhodné léčit přímo léky k tomu určenými, například Terap IDG. Dále nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá do 7 až 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny
V naší poradně s názvem RYBA BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Žádný. Beta všechny sežere.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renesme Reny.
Není to pravda. V dostatečně velkém akváriu mohou být u bety rybičky jako neonky či jiné podobné nepestré ryby bez ploutví. Beta žárlí na ploutve ryb a proto útočí.
K dostání je samostatně prodejná chemie na úpravu vody pro bojovnice a krmivo jak vločkové, tak i v granulované podobě. Více se však doporučuje granulované, jelikož u vločkového krmiva se hůře odhadne dávka a nespotřebované krmivo v akváriu zbytečně kazí vodu. Krmit lze i mraženým krmivem, například takzvanými patentkami, což jsou larvy pakomárů. Ty se ovšem prodávají ve formě malých mražených kostiček a jedna rybička určitě nespotřebuje za den kostičku celou, takže je třeba kousek odštípnout, nebo kostku rozmrazit celou a zbytek zkrmit případně jiným rybám, pokud máte i klasické akvárium.
Péče o tuto rybku je skutečně nenáročná. Stačí jí přibližně jednou týdně vyměnit vodu a proprat písek. Nová voda by měla být 24 hodin odstátá. Krmit je dobré každý den, ale pouze tak, aby krmivo nepadalo na dno.
Chcete-li, aby samec měl krásné, pevné a silné ploutve, je vhodné mu občas k akváriu dát zrcadlo tak, aby se v něm viděl. Samec si myslí, že je to jeho sok, a proto se na něj čepýří a tím si zpevňuje ploutve. Je to krásná podívaná, ale nikdy mu tam to zrcadlo nenechávejte příliš dlouho, mohl by se úplně vysílit.
Na začátku bychom měli zvážit, jestli chceme rybičku jednu nebo více, a podle toho vybírat objem akvária. Pro jednoho samce je pak vhodné akvárium ve velikosti minimálně 20 litrů, a proto jsou zcela nevhodná různá betária, která se prodávají v akvaristických potřebách a tento objem ani zdaleka nemají. Do vhodného akvária je většinou důležité pořídit nějaký filtr. Doporučují se závěsné filtry, které nezabírají místo uvnitř akvária. Dále je pak důležité topítko, jelikož málokdo z nás má doma více než 26 °C, takže zvolíme vhodnou velikost pro naše akvárium anebo přímo zakoupíme akvarijní set, který obvykle disponuje vším potřebným zařízením. Pro udržení stabilního pH a různých dalších parametrů je vhodné pořídit si substrát, který splňuje všechny požadavky. Doporučuje se například japonský substrát Platinum Soil nebo jiné podobné produkty. Poté je vhodné pořídit si přípravky, které zlepšují podmínky pro bojovnice, jako například roztok Betta AquaSafe od fy Tetra a specifické krmivo pro bojovnice.
Na dno akvária dejte písek, raději tmavé barvy, lépe tak vynikne vybarvení rybky. Osázejte akvárium rostlinami a vytvořte několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek.
Často se stává, že v obchodě vidíte bojovnici aktivní – má roztažené ploutve a plave – a pak jste zklamaní, když u vás doma v malém betáriu většinu času odpočívá, a myslíte si, že s ní něco je. Není třeba se hned obávat nemoci. Bývá to způsobeno tím, že v obchodech jsou Betty umísťovány do akvárií, která mají místo jedné stěny zrcadlo, agresivní samci se pak v zrcadle vidí a mají tendenci ve výhružném gestu roztahovat ploutve a útočit sami na sebe. Dělá se to tak proto, aby zákazníci rybku dobře viděli a mohli si ji prohlédnout v celé její kráse.
Každý, kdo si akitu pořídí, najde nejlepšího přítele, věrného partnera při vycházkách i lenošení. Majitel musí být se psem této rasy ve velmi úzkém kontaktu, protože akity, které jsou nucené pobývat většinu dne samotné, trpí. Akita je na svou rodinu velmi fixovaná a chce být s ní, ať už je kdekoliv.
Dnes ve své vlasti slouží u policie i armády, stále častěji se uplatňují v canisterapii, a to dokonce i v České republice. Rychle se učí a mají vynikající čich. V myslivosti se nyní již nevyužívají a byly nahrazeny evropskými loveckými plemeny. Jinak je to všestranné plemeno, vytrvalé a přizpůsobivé. Potřebuje však zkušeného člověka a důslednou výchovu.
Akity patří mezi nejstarší cíleně chovaná plemena na zemi. Jejich majitelé se mohou díky odlišnosti životního prostředí Japonska a České republiky setkat s nemocemi, zejména alergiemi, ale v dnešním chovu se již vyskytují zřídka. V případě nejistoty ohledně zdraví se poraďte se zkušeným chovatelem, nebo přímo s poradcem chovu.
Častější může být přecitlivělost psa na stravu. Alergie je obvykle způsobená nekvalitním krmením ze supermarketů a podobně. Toto krmení obsahuje podřadné náhražky, které nejsou vhodné pro žádné plemeno. Nejrozšířenějším alergenem pro akity je sója; reakce na ni se projevuje zejména kožními vyrážkami a ztrátou srsti. Proto je dobré spoléhat se na osvědčené dodavatele krmiv. Dnešní trh nabízí spoustu kvalitních granulí s mnoha druhy (pro alergiky, citlivé psy, aktivní psy a podobně), takže si každý jistě vybere.
Akity, stejně jako všichni psi velkých plemen, by měly dostávat během dospívání výživu kloubů. Je však dobré poradit se s veterinárním lékařem, protože i nadměrné podávání vitamínů, minerálních látek a podobně může způsobit nežádoucí účinky stejně jako jejich nedostatek.
Pravidelné ošetřování a čištění srsti je samozřejmostí. Každý den potřebuje pravidelné vyčesání hřebenem. Vyčesáváme odumřelou srst, slepené a spletené části. Dáváme pozor, abychom hřebenem nevytrhali hustou podsadu. Pak psa vykartáčujeme, kartáčem ho zbavíme prachu. Kartáčem pracujeme i proti srsti. Pokud váš pes žije v čistém prostředí, má jeho srst i kůže samočistící schopnosti a není nutné časté koupání. Pokud je již nutné ke koupání přistoupit, je potřeba používat pouze vysoce kvalitní přípravky určené k péči o psa. Po umytí srst pořádně vytřít a po vysušení vykartáčovat. Důležitá je také péče o oči a uši. Oči přetřeme po vycházce vlhkým hadříkem nebo vatou. Uši čistíme vatovým tamponem a přípravkem určeným k čištění uší psů nebo ušním pudrem pro psa.
Na pohyb nejsou akity zrovna moc náročné. Mají rády procházky a hry, zkrátka vše, co každý jiný pes. Pokud ale máte v
Akvárium můžete zajít koupit do akvaristiky, kde je cena téměř dvojnásobná ve srovnání s cenou u skláře nebo firmy zabývající se lepením akvárií. Navíc při nějakém problému můžete rovnou kontaktovat výrobce akvária a ne se zdlouhavě domlouvat s prodávajícím v akvaristice, který bude tak jako tak kontaktovat dodavatele/výrobce.
Další možností je zajít koupit akvarijní komplet do hobby marketu, kde však cena také není příliš přívětivá. Krom toho bývá v kompletu příliš výkonný filtr s malým obsahem filtrační hmoty, někdy ne zrovna kvalitní topení a především kryt s nedostatečným osvětlením (obvykle bez možnosti rozšíření).
Akvárium by mělo být slepené černým silikonovým kaučukem – nikoliv bílým, nebo dokonce průhledným. V takto prosvětlených spojích se daří lépe řasám a po čase by mohly prorůst natolik, že dojde k netěsnostem nádrže. Pokud si ale kupujete nové akvárium, s jiným než černým kaučukem se ve spojích pravděpodobně nesetkáte.
Kutilové si samozřejmě mohou akvárium slepit sami – chce to pracovat přesně, pečlivě a rychle. Tato varianta je vhodná spíše pro menší akvária.
Hotové akvárium jako set má svou výhodu v tom, že máte vše v jednom balení (nádrž, osvětlení, kryt, filtrace, topení). Pro zajímavost se můžete podívat na cenu akvária.
Rychle se rozvíjející změny mají většinou kruhový tvar o průměru několika centimetrů. Jsou silně červeně zabarvené, tvoří se mokvavé eroze a dochází k lokální ztrátě srsti. Postižené místo na sebe upozorní přítomností chlupů, které jsou slepené raným sekretem a nutkavou snahou zvířete o další traumatizaci léze. Zpravidla se vyskytuje pouze jedno pyotraumatické ložisko s dominantní lokalizací v bederní a křížové krajině, na bocích stehen, v okolí ocasu, na krku či poblíž uší.
Toto onemocnění vznikne během několika minut, hojit se však může i týdny. Jde tedy o rychle se vyvíjející kožní zánět, se kterým se setkáváme velmi často v létě a na podzim. Vzniká často jako komplikace koupání psa nebo po kousnutí hmyzem či klíštětem, ale také po pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
Jedná se o velmi nepříjemný, lokalizovaný (ohraničený) zánět kůže. Nejčastěji se objevuje v teplých měsících v létě a na podzim. Příznaky se rozvíjejí velmi rychle, změny na kůži se objevují do několika hodin a jsou velmi bolestivé a svědivé. Pes si místo intenzivně škrábe a vylizuje. Prvotní příčinou je zpravidla štípnutí od komára, blechy či klíštěte, drobné poranění, zplstnatělá srst nebo podráždění kůže po koupeli ve vodě se sinicemi.
Změny na kůži jsou obvykle velmi svědivé a zároveň bolestivé, většinou mají kruhový tvar a velikost okolo 5 až 15 cm. Zánět vypadá nejprve jako začervenalé místo na kůži, jakmile se pes škrábe, postupně si kůži poškozuje a ta ho svědí a bolí ještě více. Na postiženém místě se přemnoží bakterie, na což začne reagovat imunitní systém a na kůži se tvoří hnisavý sekret (žluto-zelený). Chlupy jsou pak slepené tímto sekretem a na povrchu se často formují tuhé krusty (velké pevné strupy). Často dochází na postiženém místě i ke ztrátě srsti a v okolí se mohou nacházet hnisavé pupínky (pustuly). Změny se nejčastěji objevují na tvářích, seshora na krku nebo bradě, méně často na stehnech nebo bedrech. Čím více se pes škrábe, tím jsou projevy intenzivnější a změny větší. Častěji se tento problém vyskytuje u psů s hustým osrstěním, u labradora, labradorského retrievera, rotvajlera, molossoidních plemen. Obvykle se objevuje u mladších psů, tedy ve věku do 4 let.
Mezi vyvolávající příčiny těchto nepříjemných pocitů patří alergie na bleší kousnutí, reakce na jiný bodavý hmyz, zevní parazité (například klíšťata), problémy s paraanálními váčky, cizí tělesa (trny, osiny, semena...), povrchová poranění (pokousání), zplstnatělá srst, drobné nečistoty, povrchová poranění, zánět zevního zvukovodu, koupání psa, kontaktní dráždivé látky. V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé.
Onemocnění většinou vzniká v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází ke správné ventilaci kůže. Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může dostat i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji.
Hot spot neboli pyotraumatická dermatitida (acute moist dermatitis) je rychle se vyvíjející kožní zánět, se kterým se setkáváme velmi často v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace například po koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí (Betadine) a popřípadě aplikovat antibiotickou mast (Betadine).
Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě používáme antiseptické a antibakteriální šampony, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů.
V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé. Takové „horké místo“ se nachází zpravidla v blízkosti prvotního problému. Predisponovaná jsou dlouhosrstá plemena s bohatým a hustým osrstěním, jako například svatobernardský pes, leonberger, novofundlanský pes, německý ovčák, čau-čau, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, ale i některá krátkosrstá (rotvajler).
Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může šířit i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji. Rychle se rozvíjející změny mají většinou kruhový tvar o průměru několika centimetrů. Jsou silně červeně zabarvené, tvoří se mokvavé eroze a dochází k lokální ztrátě srsti. Postižené místo na sebe upozorní přítomností chlupů, které jsou slepené raným sekretem a nutkavou snahou zvířete o další traumatizaci léze. Nacházíme zpravidla pouze jedno pyotraumatické ložisko s dominantní lokalizací v bederní a křížové krajině, na bocích stehen, v okolí ocasu, na krku a poblíž uší.
Pokud nebyl pes ošetřen antiparazitárním přípravkem, je nutné mu preventivně aplikovat přípravky proti blechám a klíšťatům. Postižené místo okamžitě po zjištění ostříháme. Je důležité ostříhat je nejen na mokvavém místě, ale v daleko větším rozsahu, protože se zánět velmi rychle rozšiřuje. Je nezbytné, aby se k postiženému místu a jeho okolí dostal vzduch. Dále je potřeba zamezit pejskovi v poraňování a infikování rány škrábáním nebo lízáním. Není v našich silách psa uhlídat, proto je nejvhodnější nasadit mu ochranný límec. Ránu je nutné pravidelně kontrolovat. Způsob léčby je závislý na závažnosti postižení. Okolí mokvavého procesu odmastíme a lézi vyč
Jak již tady zaznělo, ovoce se řadí spíše k pamlskům, ale i tak má v králičím jídelníčků své opodstatněné místo jako pamlsek. Pokud se ale budete rozhodovat, jestli králíčkovi dopřát spíše ovoce čerstvé, nebo sušené, vhodnější je rozhodně čerstvé, protože každé sušené ovoce obsahuje více cukru než ovoce čerstvé. Řada majitelů volí také pro své králíčky jako sladkou odměnu i pamlsky běžně prodávané v obchodech. Dokonce někteří jako pamlsek pro králíčka využívají různých ovocných džusů, které samozřejmě neobsahují žádné konzervanty. Pokud se rozhodnete pro takový typ pamlsků, je vždy třeba sledovat složení takového výrobku. Pamlsek pro králíčka by neměl obsahovat moc tuku a cukru a už vůbec se v něm nesmí objevit složky jako mléko, vejce, med a živočišná moučka. Je opravdu nutné číst u všeho složení, některé složky jako třeba živočišná moučka se vyskytují i v pamlscích, kde by je nikdo nečekal. Jako příležitostný pamlsek jsou pro králíčka určitě vhodná vojtěšková kolečka, tyčinky, různé zdravé bonbónky a polštářky, ovesné vločky, svatojánský chléb, již zmiňované ovocné džusy bez konzervantů, ale i neslazené ovocné a bylinkové čaje (i u nich je důležité složení!).
Králíček by neměl mlsat příliš často, může ale dostat třeba tři kousky denně (samozřejmě ne nic velkého, například tyčinka mu jistě stačí jedna).
Jako příklad nevhodného pamlsku pro králíčka může sloužit suchý chleba, jehož složení není rozhodně pro králíčka ideální. Samozřejmě mu jeden kousek za čas neublíží, ale také pro něj nemá žádnou výhodu, ani si o něj neobrušuje zoubky, jak tvrdí někteří chovatelé. Pro králíčky také nejsou vhodné (přestože je řada zverimexů nabízí) výrobky s mlékem, tyčinky slepené medem, vojtěšková kolečka s drůbeží moučkou, všechny mléčné výrobky, ořechy, káva, čokoláda, piškoty, sušenky, různé pečivo a houby.
