SIBIŘSKÁ KOŤATA PRODEJ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Vyvolání porodu u kočky se zpravidla provádí vzhledem ke zdravotním komplikacím u březí kočky. Vyvolání porodu by vždy mělo být provedeno veterinárním lékařem.
Kočka po porodu
Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5–10 % porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7–10 gramů na den. Kotě zdvojnásobí svoji hmotnost asi 14. den po narození. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká.
Nepřestává-li kotě z pahýlku krvácet, je nutné tento pahýlek podvázat nití a na koneček kápnout dezinfekční prostředek nebo jodovou tinkturu. Chovatelům se doporučuje tento dezinfekční zákrok provést v každém případě, jinak by se mohlo stát, že by z okolního znečištěného prostředí vnikla zbytkem pupeční šňůry do těla kotěte bakteriální infekce. Takto postižená mláďata nesají mateřské mléko, jsou netečná, mají naježenou srst a obvykle v krátké době 2–3 dnů hynou. Prevence pupečního zánětu je zcela jednoduchá – absolutní čistota při porodu. Hnízdo a jeho výstelka, nástroje, nitě i ruce porodníka musí být absolutně čisté, všechny věci vyvařené, přežehlené nebo jinak dezinfikované. Papíry vkládané do hnízda musí být zcela čisté a ihned po znečištění je třeba je odstranit.
Dokud není celý porod zcela ukončen, jednotlivá koťata kočce odebíráme, aby se nepletla při dalších porodech. Důležité je, aby byla suchá a v teple. Proto je dobré koťata (po masáži od matky) ještě třít kouskem pleny do sucha a udržovat je v teple pomocí termoforu. V teplém a suchém pelíšku mohou koťata po narození vydržet i několik hodin bez potravy. Nemají jí ihned zapotřebí, protože první hodiny po porodu nepracuje zažívací soustava koťat naplno, a ani sací reflex nemusí být ještě dokonale vyvinut. Koťata tráví v té době glykogen z jater. Ovšem do 24 hodin po porodu je už nutné, aby se mláďata nasytila (musí mít bříška plná a zakulacená). Jestliže jim kočka nechce dát pít (častým důvodem je poporodní horečka), nutno koťata nakrmit a ke kočce přivolat veterináře.
Kočce je třeba podávat vydatnou potravu a v tomto období ji nijak v jídle neomezovat. Krmíme ji kvalitními granulemi, každý den jí podáváme syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené). Do jídelníčku také zařadíme polotučný tvaroh, pokud po něm kočka nemá zažívací potíže. Na posilněnou a doplnění živin nabídneme kočce speciální vitamínové pasty, které zakoupíme u veterináře.
Ve svém příspěvku ABCES U KOCEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Mačurová.
Dobrý den.Máme dvě koťata kocourka a kočičku.Oba jsou po kastraci uz dva měsíce.Pred týdnem kocourek onemocněl.Měl vysokou teplotu a pak se objevil abces,na zadní části těla.Kocourek už je skoro zdráv.Kočička onemocněla dnes.Je možné,že jsou abcesy přenosné?Nebo z čeho to mohou mít.Běhají i po zahradě.Děkuji za brzkou odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Březost kočky trvá ± 65 dnů, koťata narozená před 60. dnem obvykle nepřežijí, po 70. dnu březosti již kočka přenáší a k vyvolání porodu jí musí pomoci veterinární lékař.
Několik dní před porodem začne být kočka neklidná a začne se u ní projevovat hnízdní chování. Tato doba je nejpříhodnější k seznámení kočky s porodní bedýnkou. Porodní bedýnku uložte na klidné, stinné místo a kočičce čas od času ukažte, kde nový pelíšek má. Pokud kočku na bedýnku včas nezvyknete, může se stát, že si místo k porodu najde sama, a pak může porodit v posteli nebo třeba ve skříni.
Porodní bedýnka musí obsahovat podložku s vysokou absorpční schopností, dále si na porod připravte ručníky nebo žínky, kvalitní náhražkové mléko pro koťata a stříkačku bez jehly.
Začátek porodu poznáte podle slabých, postupně se zesilujících stahů, které jsou na břiše kočky dobře viditelné. Stahy od počátku až k samotnému porodu trvají obvykle dvě hodiny. Samotné vypuzení kotěte se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 minut. Pokud bude porod probíhat rychleji, není důvod se strachovat, často se stává, že se koťata rodí už po deseti, či dokonce pěti minutách.
Normálně se koťata rodí hlavičkou a předními packami napřed. Dost často se však stává, že se rodí obráceně, zadečkem napřed. To jde hůře, a tak je třeba rodičce námahu usnadnit. Když kotě trochu povyleze, je nutno uchopit je pevně za zadní část těla (ale nemačkat) do kousku sterilizovaného froté ručníku nebo měkké látky a opatrně kočce pomáhat šroubovitým pohybem dokončit porod. Druhá ruka podepírá jemně břicho rodičky, aby se akce usnadnila. Pozor na nožičky kotěte, zejména u předního páru se může stát, že se v rodidlech zaklíní; pak je třeba nožičky co nejrychleji a nejšetrněji osvobodit. Objeví-li se při porodu nejdříve nožičky a porod pak dále nepokračuje, namažte si prst vazelínou nebo nějakým sterilním tukem a zaklíněné pacinky kotěte vtlačte zpátky do těla kočky. Kotě za chvíli změní svou polohu a při příštích stazích může třeba vyjít ven již normálně.
Čerstvě narozené kotě začne kočka omývat a sama překousne pupečník. Pokud tak kočka neučiní, musíte její funkci zastat vy. Pomocí nehtů v místě tlamičky kotěte opatrně protrhněte plodový obal a po tom, co kotě začne dýchat, přerušte pupečník asi 4 cm od bříška kotěte. Poté kotě podržte hlavičkou dolů, aby mu z čenichu a tlamičky vytekla plodová voda. Kotě můžete přiložit k matčinu struku ve chvíli, kdy plodová voda odteče a kotě se rozkřičí. Pokud se kotě nebude moci samo nadechnout, jemně ho třete žínkou, tím ho zahřejete, očistíte a rozpumpujete mu srdíčko. Musíte být velmi opatrní, abyste koťátku neublížili. Prstem mu ta
Ve svém příspěvku SURIKATA NA PRODEJ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomira vesela.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné chovat surikatu doma a zda je možno toto krásné zvířátko vůbec sehnat. Prosím o kontakt na mláďátka, děkuji moc za odpověd. Přeji krásný den Vesela
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sibiřská kočka je středně velké až velké velikosti a robustní postavy, srst má polodlouhou. Srst těchto koček je hlavně v zimních měsících velmi bohatá obzvlášť v některých oblastech, jako mezi tlapkami, na ocase, na zadních končetinách i na hrudi. Celkově tyto kočky působí mohutněji, jejich hlava je masivní a zaoblená (ne ale kulatá!). Podle mezinárodní klasifikace by sibiřská kočka neměla mít příliš krátký nos, stejnou chybou je i příliš protáhlá tlamička a úzká mozkovna. Oči by u sibiřské kočky měly být velké a oválné, posazené trochu šikmo a umístěné daleko od sebe. Uši jsou středně velké, široce posazené a dostatečně osrstěné uvnitř ušního boltce, kde nechybí ani štětičky. Nos by u tohoto plemene měl být středně dlouhý a široký.
Typické jsou pro ně i silné kosti, široký hrudník a svalnaté tělo.
Tělesný vývoj tohoto plemene je ukončený zhruba až ve třech letech jejich života. Na tomto vrcholu jejich formy váží obvykle sibiřská kočka zhruba 3,5 - 5,5 kg. Samci bývají větší a mohutnější než samice. Jejich váha může dokonce dosáhnout i 8 kilogramů.
Sibiřská kočka může mít řadu barevných variant, může se jednat o zbarvení želvovinové, plnokrevné, s tabby kresbou i s bílými skvrnami. Dokonce existuje zvláštní typ označený Neva Masquarade (= něvská maškaráda) se siamským faktorem (barva je potlačená do koncových částí těla jako jsou uši, ocas, nohy, obličejová část hlavy) a s modrou barvou očí.
Hned na úvod je třeba podotknout, že by čistokrevná koťata s průkazem původu z chovatelských stanic měla být odchovávána na zdravých rodičích a vyšetřena. V dnešní době je však chovatelů koček tolik a je tak velká poptávka po tomto oblíbeném plemeni, že mnozí genetické testování neprovádějí.
Mezi nejčastější genetické nemoci patří:
Polycystické onemocnění ledvin: Dědičné onemocnění, které se často vyskytuje u oblíbených plemen koček, nejčastěji u koček exotických a perských. Onemocnění se projevuje až po určité době, kdy jsou ledviny vyplněny cystami, jež brání jejich správné funkci. Jedná se o nevyléčitelné chronické onemocnění, které lze diagnostikovat pomocí USG (sonografické vyšetření) ve věku kolem 8–12 měsíců, kdy jsou cysty již detekovatelné, nebo pomocí genetických testů, jež potvrzují gen PKD1 zejména u koček perských, exotických a jejich kříženců. Pro ostatní plemena nemá tento test vypovídací hodnotu. Onemocnění se dědí, v populaci se vyskytují nosiči alely autozomálně dominantní, kteří nevykazují onemocnění, ale přenášejí ho. Jestliže se zkříží takovíto dva jedinci, jejich potomci budou 1 : 1 nosiči a nemocní. Choroba se projevuje selháním ledvin, anorexií, apatií, nechutenstvím, hubnutím, uremickým zápachem, zhoršenou kvalitou srsti, nadměrným pitím a močením. Nejčastěji se projevuje kolem sedmého roku života.
Deficit pyruvátkinázy: Onemocnění způsobené deficitem enzymu pyruvátkinázy, jež je autozomálně recesivně dědičné, což znamená, že příznaky nemoci mají pouze jedinci, kteří zdědí po obou svých rodičích zmutovaný gen (to odpovídá cca 25 % vrhu). Jedná se o hemolytické onemocnění, jež se vyznačuje sníženou životností erytrocytů (červených krvinek). Projevuje se únavou, anémií, hubnutím a zvětšováním břicha. Screeningový test na deficit pyruvátkinázy se doporučuje provádět především u chovných koček plemen se zvýšeným výskytem takto zmutovaného genu (sem patří i kočka mývalí).
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM – hypertrophic cardiomyopathy): Onemocnění, jež postihuje jak zvířata, tak lidi. Projevuje se v různém věku jako důsledek srdečního přetížení způsobeného hypertrofovaným (zvětšeným) srdcem. Jedná se o zvětšení srdečního svalu, nejčastěji levé komory. Plemenné predispozice k dané chorobě mají mainské mývalí kočky, britské kočky, norské lesní kočky, ragdollové a další. Odhaduje se, že v populaci koček je až 20 % nemocných. Nemoc postihuje nejčastěji kocoury ve věku okolo 6 let, výjimkou ale nejsou ani koťata stará 6 měsíců. K projevům se řadí šelesty na srdci, zadýchávání, kašel a cyanóza sliznic. HCM vzniká také jako následek jiných onemocnění, například vysokého krevního tlaku nebo zvýšené činnosti štítné žlázy, a
Suchými krmivy nejvyšších kvalit je možné krmit už od nejútlejšího věku kočky i koťata před odstavením. Koťata jsou ochotná a schopná přijímat granulky už od tří týdnů stáří, nejčastěji začnou ochutnáváním z máminy misky. V případě nutnosti intenzivnějšího dokrmování je možné krmivo namáčet v horké vodě nebo mléce. (Kdykoliv krmivo namáčíte, dbejte úzkostlivě na čistotu a čerstvost, už po několika hodinách se v kaši mohou namnožit škodlivé mikroorganismy!) Koťata starší šesti týdnů krmte suchým krmením z misky, neomezeně, bez dalších doplňků. Rostoucí mladé kočky krmte minimálně dvakrát denně. Dospělé kočky je možno krmit i jednou denně. Dospělá kočka potřebuje podle své velikosti, aktivity, temperamentu, stáří, teploty prostředí i žádané kondice 150–200 g krmení na den. Pokud má stálý přístup k potravě (miska se suchým krmivem je stále plná), vytvoří si kočka už v nejútlejším věku svůj vlastní pravidelný režim krmení, není třeba jí krmivo dávkovat, nepřežírá se a dobře prospívá. Požadovanou kondici je pak možno jednoduše regulovat používáním energeticky bohatšího krmiva nebo krmiva s nižším obsahem tuku.
Čím tučnější jsou granule, tím rychleji kočku zasytí a tím méně je jich k zasycení potřeba. Aktivním zvířatům lze tučnější granule doporučit, máte-li však doma žravého a nepříliš aktivního mazlíčka, vybírejte spíše granule s nižší kalorickou hodnotou. Lenošivým nebo bytovým kočkám s velkým apetitem by tučné granule z dlouhodobého hlediska mohly způsobit problémy s hmotností. Granule, které se blíží obsahem tuku 9 procentům, již lze považovat spíše za nízkotučné. Suché krmivo s nízkým obsahem tuku však může vyvolávat pochybnosti o tom, co vlastně obsahuje, a zdali výrobce nepoužil na úkor tuku či masa obiloviny.
V chovatelských stanicích lze koupit koťata a někdy i dospělé kočky. Cena kotěte se pohybuje kolem 4 000 Kč.
Inzerce
Inzeráty týkající se prodeje skotské klapouché kočky se občas objeví. Nabízena jsou koťata s průkazem původu i bez něj, od toho se pak odvíjí i jejich cena. Koťata bez průkazu původu stojí kolem 1 000 Kč.
Inzeráty nabízející skotskou klapouchou kočku zveřejňují chovatelské stanice nebo internetové bazary.
Tito paraziti žijí na povrchu těla koček (paraziti u koček). Vývojový cyklus blech od vajíčka po dospělého jedince trvá 3 až 4 týdny, přičemž samička klade vajíčka až 3 měsíce. U klíštěte plné nasátí trvá 24 až 48 hodin.
Možnosti likvidace a obrany:
Obojek: Je levný, snadno dostupný, účinek proti blechám až 4 měsíce, proti klíšťatům až 10 týdnů, záleží na značce. Může způsobovat lokální alergie a vypadávání srsti, před nasazením je lépe aplikovat antiparazitární šampon. Výrobky: Bayer Bolfo (od 4 měsíců věku), Beaphar, Trixie (od 6 měsíců věku).
Sprej: Je levný, snadno dostupný, kočky ale nesnášejí zvuk spreje při aplikaci. Hrozí možnost olíznutí a následné otravy (vyhýbat se přípravkům, v nichž je účinnou látkou permethrin). Sprej je vhodný jako „nouzový“ přípravek, kdy je nutné ihned likvidovat velké množství blech na zvířeti, většinou je jen proti blechám. Výrobky: Frontline (Pfizer), Bayer Bolfo, Diffusil.
Šampon: Je levný, snadno dostupný, ale je problematický při použití u koček (manipulace, oplachy). Většinou je jen proti blechám a má pouze krátkodobou účinnost. Výrobky: Frontline (Pfizer), Bayer Bolfo, Orthosan, Héry.
Pudr: Má obdobné výhody a nevýhody jako šampon. Výrobky: Beaphar, Bayer Bolfo, Trixie.
Spot-on: Je dražší (některé jen na předpis), má vysokou účinnost, jeho aplikace snadná.
Výrobky:
Frontline (Pfizer) – fipronil: Účinnost proti blechám a klíšťatům (po aplikaci umírají nové blechy do 24 hodin, všenky do 48 hodin). Přípravek může začít účinkovat až několik dní po aplikaci; užívá se od 8 týdnů stáří; doba účinnosti po aplikaci: klíšťata 1 měsíc, blechy 5 týdnů.
Advantage (Bayer) – imidacloprid: Je přípravek proti blechám, užívá se pro kočky od 6 týdnů stáří, doba účinku: 1 měsíc. Zabíjí i larvy v okolním prostředí, lze aplikovat také jako prevenci.
Advantage 40 pro kočky do 4 kg
Advantage 80 pro kočky nad 4 kg
ProMeris (Cymedica) – metaflumizon: Přípravek proti blechám, pro kočky a koťata do 4 kg i pro kočky nad 4 kg, používá se od 8 týdnů věku, účinek: 6 týdnů.
Advocate (Bayer) – imidacloprid + moxidectin: Přípravek proti blechám, oblým červům (škrkavkám a měchovcům) i proti jejich larvám, srdečním červům (prevence) a roztočům (svrabu); používá se od 9 týdnů věku, doba účinku: 1 měsíc; prevence i léčba.
Inzeráty na prodej této kočky se vyskytují poměrně často. Jsou k dostání koťata s průkazem původu a bez něj, od toho se odvíjí i jejich cena. Koťata bez průkazu původu stojí kolem 3 000 korun.
Inzeráty na prodej této kočky se vyskytují poměrně často. Jsou k dostání koťata s průkazem původu a bez něj, od toho se odvíjí i jejich cena. Koťata bez průkazu původu stojí kolem 6 000 korun.
Inzeráty je možné hledat na internetových bazarech nebo navštívit chovatelskou stanici.
Inzeráty na prodej této kočky se vyskytují velmi ojediněle. K dostání jsou koťata s průkazem původu i bez něj, od toho se odvíjí i jejich cena. Koťata bez průkazu původu stojí kolem 2 000 korun.
Pořídit si kotě sibiřské kočky není zrovna levná záležitost. Na různých internetových stránkách se koťata prodávají v částkách přesahující deset tisíc. Pokud si chce člověk pořídit papírovou sibiřskou kočku, měl by se obrátit na chovatelské stanice zaměřené na chov sibiřských koček. Chovatelská stanice obvykle sibiřské kočky prodává kolem patnácti tisíc.
Toto plemeno je u chovatelů velmi oblíbené. Není příliš náročné na péči (narozdíl třeba od perské kočky). Kočka je zároveň velmi přátelská a společenská. Zároveň je považována za inteligentní, přemýšlivou a hrdou, zároveň je i trpělivá a shovívává k lidským vrtochům. Řada chovatelů oceňuje i její „komunikaci“, s lidmi ale i ostatními domácími mazlíčky si ráda nahlas povídá (vrní, vrká, mňouká atd.). Kočka miluje mazlení, ráda tráví svůj čas ve společnosti své lidské rodiny, má také smysl pro humor a je zvědavá, žádné dění v domácnosti ji neujde. Stejně tak se ale zajímá i o venkovní dění, a tak je také možné ji často zahlédnout na parapetu u okna, nebo na balkoně, jak pozoruje venkovní dění. Stejně tak je považována i za empatickou, protože vycítí náladu své rodiny, není ani agresivní, takže se hodí k dětem a dobře vychází i s jinými kočkami či se psy.
Tento typ kočky se dá obvykle lehce naučit i venčení na vodítku, nebo aportování různých drobných předmětů (například papírového míčku).
Jako řada dalších koček i sibiřská kočka ráda šplhá po nábytku, venku i po stromech. Domácnost by měl proto majitel rozhodně vybavit i vysokým šplhadlem. Hned od počátku by měl majitel naučit kočku škrábat své drápky pouze na určitých místech (například jí opatřit vhodné škrábadlo).
Sibiřská kočka nemá příliš ráda samotu, je vhodné ji chovat v páru, aby se nenudily. Obzvlášť pokud majitel nemá na zvíře čas, měl by jí zajistit nějakého kočičího společníka.
Sibiřská kočka není na chov příliš náročná. Její majitel se musí věnovat hlavně její srsti a správně ji stravovat (to je ale stejné i u ostatních domácích mazlíčků). Sibiřská kočka od svého majitele vyžaduje jen dostatek pozornosti, pokud ji má málo, často psychicky strádá.
Výhodou tohoto kočičího plemene je, že sibiřská kočka je známá také jako hypoalergenní kočka, takže je možné ji zařadit mezi plemena vhodná pro alergiky. Sibiřská kočka patří mezi vhodná plemena koček vhodná pro alergiky. Alespoň podle některých studií, které tvrdí že toto plemeno má snížené množství proteinu Fel d1, což je nejčastější kočičí alergen vyskytující se ve slinách, odumřelých částech kůže, mazových a konečníkových žlázách (kočičí alergeny jsou lepivé a drobné, znečišťují všechny prachové částice, a tak se šíří vzduchem, čímž se dostávají do dýchacího ústrojí lidí a jsou tak nebezpečné pro alergiky). Alergická reakce na sibiřské kočky se projevuje jen u některých alergiků. I tak se ale nedá spoléhat na to, že alergik u sibiřské kočky nebude mít žádnou reakci.
Základní podmínky pro dovoz do EU jsou stanoveny v článku 4 nařízení č. 338/97. Dovoz nebo vývoz exemplářů původem z přírody, pokud jde o druhy přímo ohrožené vyhynutím nebo vyhubením (příloha A), je možné povolit jen výjimečně za přísných podmínek, tj. v podstatě jen k ochranářským a nezbytným vědeckým nebo biomedicínským účelům, a v žádném případě ne k převážně komerčním účelům.
Pro povolení obchodu s druhy z přílohy B je hlavní podmínkou dodržení dlouhodobé udržitelnosti odběru exemplářů z přírody, k čemuž se vyjadřují vědecké orgány.
V EU platí zákaz komerčního využívání exemplářů z přílohy A (tj. druhů přímo ohrožených vyhynutím nebo vyhubením). Podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 338/97 je zakázán nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů druhů zařazených do přílohy A. Prodejem se rozumí jakákoli forma prodeje. Za prodej se považuje i pronajmutí, směna nebo výměna a obdobné výrazy mají být vykládány podobně.
Samotný prodej vombatů probíhá přes burzy exotických zvířat. Cena za vombata se pohybuje od 20.000 Kč, ale vzhledem k obtížnostem souvisejících s legálním získáním chovného páru, není chovatelů mnoho a prakticky jsou omezeny jen na zoologické zahrady. Můžete ale zkusit štěstí a poptat vombata na této internetové burze zooburza.eu.
Postižené kočky přenášejí koronaviry slinami a exkrementy. Kočky se ale mohou nakazit rovněž vdechnutím či požitím viru, při přímém kontaktu s nakaženým jedincem, nebo dokonce kontaktem s virem kontaminovanými povrchy (lůžkoviny, oblečení, hračky, misky, škrabadla). Parazité, kteří sají krev (blechy), koronaviry nepřenáší. Virus v prostředí lze naštěstí zlikvidovat dezinfekčními prostředky.
Když kočka přijde do styku s virem FIP, nezpůsobí jí to klinické propuknutí nemoci, ale některé kočky mohou mít mírný zánět horních cest dýchacích (kýchání, slzení, vodnatý sekret z nosu) nebo mohou mít střevní potíže. Velká část koček, u kterých proběhne prvotní nakažení, se zcela uzdraví, ale některé z nich se mohou stát bacilonosiči.
U většiny nakažených koček se neprojeví klinické příznaky onemocnění. Jen u malého podílu koček se vyvine smrtelné onemocnění (týdny, měsíce i roky po prvotním nakažení). Propuknutí příznaků FIP bývá náhlé, především u koťat, anebo mohou tyto příznaky zesílit během pár týdnů. Kočka testovaná na FIP s negativním výsledkem, může mít koťata pozitivní na FIP. Nenarodí se nakažená, ale nakazí se mateřským mlékem.
Spousta koček má nespecifické příznaky: skleslost, hrubá srst, občasné nechutenství, horečka nebo hubnutí, proto je diagnostikování FIP obtížné.
Přibližně 40 % případů nákazy bývá efuzní forma, 25 % pak neefuzní forma a 35 % bývá smíšená forma.
Nejnáchylnější na toto onemocnění jsou kočky mladší věkové kategorie, to je koťata a kočky do dvou let, dále kočky starší deseti let, kočky se špatnou fyzickou kondicí, kočky postižené více infekcemi najednou, kočky ve stresu, kočky v nadměrné zátěži.
Pro zpříjemnění posledního stadia nemoci je důležitá dobrá zdravotní péče a vyvážená zdravá strava.
V dnešní době je možné testovat přítomnost koronaviru – test zjistí přítomnost protilátek proti koronavirům. Pozitivní test ale neznamená, že vaše kočka má FIP – pozitivní výsledek testu znamená, že kočka byla koronavirům vystavena (nemusí se přitom jednat o koronaviry, které způsobují FIP) a že si proti nim vytvořila protilátky. Vyšetření bývá doplněno biochemickým vyšetřením krve, RTG nebo sonem. Diagnóza FIP je založena na pozorování klinických projevů nemoci, na laboratorních testech a na vyšetření břišní tekutiny.
V dnešní době je FIP považována za smrtelnou nemoc od té chvíle, kdy se objeví klinické příznaky. U malého procenta postižených koček je možné na krátkou dobu zmírnit příznaky nemoci (odsávání tekutiny z dutiny břišní).
