Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

SELHANI JATER U PSA


Dieta na ledviny

Akutní nebo chronické selhání ledvin je velmi vážné onemocnění, které má mnoho příčin. Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má proto vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete. Chronické selhání ledvin je stav, kdy jsou ledviny z 80 % poškozené a zbylých 20 % nestačí odstraňovat odpadní látky z těla.

Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, které selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček jde především o dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují aspoň zčásti. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.

Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by. U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.

Jestliže máte byť jen malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti odebere krev a na základě rozboru určí diagnózu. Pes s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobé podávání infuzí a neustálou kontrolu stavu. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, to znamená 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.

Bez konzultace s veterinářem zvířeti nepodávejte žádné léky! I přes dobrou vůli mu můžete nenávratně poškodit ledviny!

Nezapomínejte zvíře pravidelně očkovat, snížíte tím riziko akutního selhání ledvin v důsledku infekčního onemocnění.

Mějte pod dozorem veškeré chemikálie či léky, které by mohl pes nedopatřením pozřít (nemrznoucí kapaliny, jedy na krysy, přípravky na ochranu rostlin, zbytky antibiotik a podobně).

Jako prevence se obzvlášť u starších zvířat osvědčuje používání lososového oleje, který podporuje činnost ledvin, a navíc se po něm leskne srst. Výhodou je, že zvířatům chutná, takže skvěle dochutí oblíbené granulky.

Kontrolujte u zvířete stav chrupu. Paradontóza ledviny prokazatelně poškozuje. Choďte se zvířetem na pravidelné kontroly a odstraňování zubního kamene.

U starších zvířat měřte jednou za měsíc spotřebu vody. Jestliže pes vypije více než 100 ml na každý kilogram hmotnosti, je nutné vyhledat veterináře. Prevence je základ – používejte jen kvalitní, vysoce stravitelná krmiva. Nutný je neustálý přístup k čerstvé vodě.

Homeopatická léčba společně s infuzní terapií a dietními opatřeními pomáhá podporovat funkci ledvin, pokud již nedošlo k nezvratným změnám v jejich tkáni. Ovšem není samospásná, zvíře by měl vždy prohlédnout veterinář!

Recept

Ingredience: 125 g syrového libového mletého masa, 200 g vařené bílé rýže, 1 vejce, 2 lžíce slunečnicového nebo kukuřičného oleje, 600 mg vápníku, špetka jodizované soli, 2 lžíce jemně strouhané mrkve, ¼ askorbátu sodného

Technologický postup: Všechny ingredience smíchejte a podávejte syrové, jestliže je pes přijme. Jinak smíchejte vše kromě vitamínů, pečte asi 20 minut při střední teplotě a po vychladnutí přidejte vitamíny. Občas maso nahraďte jednou až třemi lžičkami jater.

Množství: Obecně psovi můžete dávat tolik jídla, kolik sní. Tento recept by měl stačit pro 5kg psa na 3 dny pro 20kg psa na jeden den. Pokud množství ztrojnásobíte, vystačí pro 30kg psa na 2 dny.

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Příběh

Ve svém příspěvku ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Kovářová.

Prosím o radu s přípravou stravy pro 13letého maltézáčka s onemocněním jater a srdce.Co je možné podávat kromě konzerv a granulí? Byl zvyklí na vařenou rýži s masem a teď odmítá jaterní konzervy i granule.Léčba - Zentonil Advanced l200, Furon40mg, Urosan250mg, Cardisure 2,5mg a Essentiale forte 600mg. Děkuji D.K.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Onemocnění jater u psa

Příčiny zvýšených jaterních testů

Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterních funkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.

Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. Symptomů rakoviny je mnoho, a to nejen v případě postižení jaterního epitelu. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích ale bývá často pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí, například na plíce, pes či fena mohou kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Zmíněné příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomný jaterních enzymů. Stanovení diagnózy, pokud veterinárního lékaře napadne, že by se mohlo jednat o rakovinu jater, bývá vcelku rychlé. Největším vodítkem je již výše zmíněná činnost jater, respektive množství vylučovaných jaterních enzymů. Kromě krevního testu se může přistoupit k detekci dysplazie, k čemuž je potřebný vzorek jaterní tekutiny, který se odebere za pomocí jehly. Tento postup je vhodné provést při zjištění rakoviny v prvních stadiích. V odebraném jaterním vzorku totiž lze nalézt předrakovinové buňky. Teoreticky je možné provést i biopsii, což se v praxi nedoporučuje, protože se vytvářejí zbytečná rizika. V pokročilejším stadiu je možné u psa nádor na játrech detekovat za pomocí RTG. Na rentgenovém snímku se poté zjistí, do jaké míry jsou atakovány okolní orgány a jak je tumor velký. Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky.

Zdroj: článek Zvýšené jaterní testy u psa

Příběh

Ve svém příspěvku CO NESMÍ PES KTERÝ MÁ NEMOCNÉ JÁTRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jaké granule jsou ideální na podporu jater do dnešní doby jsem krmila psa granulemi značky Orijen, které psovi velmi chutnají nikde jsem se nedočetla jestli vadí psům větší podíl masa, který granule mají. Mám psa 7 let malý knírač a má lehce zvýšené jaterní testy co by jste mi doporučili děkuji Moravcová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Henrieta.

Dobry den,jdu poprosit o radu. Mam stareho pejska,ma
onemocneni jater i srdicka. Na jatra by mela pravidelne jest a nemit hlad,ale pak pribira a to je zase zatez na srdce. Ona je navic hrozne zrava a kdyz ji dam urcenou vahu granuli,je stale hladova. Vedel by mi nekdo poradit?

Zdroj: příběh Co nesmí pes který má nemocné játra

Smrt psa z důvodu selhání ledvin

Příčiny ledvinného selhání bývají rozmanité. U mladých zvířat se lze setkat s vrozenou vadou podmiňující ledvinné selhání. Dědičné vady jsou charakteristické pro určitá plemena, ale mohou se vyskytnout u kteréhokoli psa nebo kočky (například kokršpaněl, irský setr, bulteriér, bernský salašnický, šarpej, Jack Russel teriér, pudl, basenji, lhasa-apso a mnoho dalších).

Další možnou příčinou jsou chybné reakce imunitního systému následkem chronických infekcí, jiné zánětlivé procesy, toxemie a podobně. Těžké infekční stavy nebo septický stav mohou vrcholit právě selháním ledvin. Často se například setkáváme se selháním ledvin u fen se zanedbaným zánětem dělohy. Rovněž neléčená obstrukce (ucpání) vývodných močových cest vede k selhání ledvin. Šokové stavy a velké ztráty krve také mohou způsobit selhání. Podílet se na něm může i dekompenzované srdeční selhání nebo tromboembolické stavy narušující prokrvování ledvin. Mnoho léčiv též navozuje stavy selhání (některá antibiotika, cytostatika, protizánětlivé léky). Samozřejmě různé intoxikace narušují funkci ledvin, asi nejznámější ledvinný jed je etylenglykol (FRIDEX), který svou sladkou chutí láká psy k ochutnání. Také bychom měli dát pozor na některé pro člověka neškodné potraviny, které mohou u psů vyvolat velké problémy (hroznové víno/rozinky, makadamové ořechy a podobně).

Včasné nasazení odpovídající léčby může zásadně omezit možnost komplikací v podobě selhání ledvin. Majitel by nikdy při podezření z konzumace jakéhokoliv možného jedu neměl váhat a ihned navštívit veterináře. Zde asi ponejvíce platí, že lepší je návštěva zbytečná než pak zoufat nad pomalu odcházejícím pejskem.

V časném stadiu chronického ledvinného selhání může odpovídající léčba doplněná správnou životosprávou výrazně prodloužit kvalitní život psa. Podle klinického a laboratorního nálezu veterinář zvolí vhodné doplňující léky, které mohou zpomalit nepříznivý proces nebo zlepšit příznaky uremie. V ojedinělých případech lze vhodným zákrokem zvrátit patologický proces a opravdu výrazně zpomalit progresi onemocnění, například odstraněním obturujících urolitů (kamínků).

Selhání ledvin se považuje za onemocnění agresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.

Zdroj: článek Zvýšená močovina v krvi u psů

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÉ POTRAVINY PEJSKOVI NA SELHÁVÁNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.

Dobrý den,13letému pejskovi zjistili chronické selhání ledvin.Kreatinin 700,urea 230.Dávali jsme mu doma kapačky,dost se zlepšil,ale pořád nevím co k jídlu.Dietní konzervy nechce a granule taky né.Chtěla bych se zeptat,jestli bych mu mohla vařit maso a hlavně jaké.Nebo uvařit třeba lososa.Nechce ani rýži.Veterinářka říkala,že to jídlo do něj musíme dostat třeba násilím.Je mi ho líto,ale koupili jsme velkou stříkačku do pusy atak mu to dáváme.Dala bych mu třeba ten tvaroh,nevím ale jestli odtučněný nebo normální.
Jsem zoufalá,chodí ven na 10 minut na procházku 4x denně,vrtí ocáskem,venku mu tak zle není,ale pak doma pořád spí,je na něm vidět,že je unavený.
Poraďte mi prosím ještě nějaké potraviny co bych mu měla dát aby měly co nejméně fosforu.
Děkuji Jiřina Pašková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, také mám pejska s chronickým ledvinovym selhavanim. Určitě byste měla omezit bílkoviny. Měl by jíst jen konzervy a granule renal diet které nechce, ale musí. Maso mu nedávám vůbec, mohl by občas nizkobílkovinový jogurt. Určitě vám váš veterinář doporučil Pronefru a Ipakitine, jako doplněk Amin Avast. Je to fakt problém, rozjedla jsem svého bišonka tak, že jsem do masa přimíchávala ze začátku piškoty. Teď už to jí normálně. Přeji hodně štěstí a trpělidost. Nejsem doktor, je to jen naše zkušenost....

Zdroj: příběh Jaké potraviny pejskovi na selhávání ledvin

Příznaky a projevy

Ledviny se skládají z mnoha jednotlivých tělísek (funkčních jednotek) odpovědných za filtraci krve a regulaci hladiny důležitých látek. Ledvinná funkční jednotka se nazývá nefron. Nefron je složen z filtračního tělíska (glomerulu), což je klubíčko cévních kapilár v pouzdru (Bowmanovo), které chytá a svádí filtrát do odvodného (odpadního) kanálku. V kanálku dochází ke zpětnému vstřebávání důležitých přefiltrovaných látek, iontů a vody. Na základě výměny různě nabitých částic se zde pomáhá udržovat správná acidobazická rovnováha (pH krve). Kanálky se sbíhají do větších sběrných kanálků, které ústí do ledvinné pánvičky a močovodu.

Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.

Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, která selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček především dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují alespoň z části. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.

Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že zvíře hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by.

U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.

Nejdříve lze pozorovat zvýšený příjem tekutin a tvorbu většího množství moči. Tento stav by měl být prvotním signálem, že něco není v pořádku. Nedochází už k dostatečné zpětné resorpci vody z nově tvořené moči. Organismus ztrácí více vodu a snaží se ztrátu kompenzovat zvýšeným příjmem tekutin. Pokud majitel nezná důvod zvýšeného příjmu tekutin psa nebo kočky, neměl by nikdy omezovat svému zvířeti pitný režim.

Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, spavost, menší chuť k jídlu, hubnutí, horší kvalitu srsti. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu. Dostavuje se nechutenství až zvracení, zvýšený slinotok z tlamy a zácpa, nadměrná resorpce vody v tlustém střevu, případně průjmy následkem toxického působení na sliznice zažívacího traktu. Můžeme též pozorovat vřídky v dutině ústní, případně cítit zápach po moči v dechu.

Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti, následkem nedostatečné tvorby červených krvinek v kostní dřeni. Kvůli špatnému odvodu některých iontů a nedokonalým regulačním mechanismům dochází k vzestupu krevního tlaku. Nedostatečná tvorba aktivního vitamínu D vede k řídnutí kostí a zvýšené hladině fosforu.

Zdroj: článek Selhání ledvin u psa

Příběh

Ve svém příspěvku ŘÍDKÁ STOLICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.

Střevní problémy u psa jsou způsobeny hlavně nekvalitní stravou psa. Krmení nekvalitními granulemi a konzervami.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Řídká stolice u psa

Dieta při slinivce

Slinivku břišní dělíme z funkčního hlediska na dvě části, tedy na takzvanou endokrinní (produkuje inzulin) a exokrinní (produkuje břišní šťávy).

Mezi nejčastější onemocnění slinivky břišní patří záněty a méně častá sekreční nedostatečnost slinivky břišní, označovaná zkratkou EPI (exokrinní pankreatická insuficience). V minulosti bylo toto onemocnění diagnostikováno prakticky jen u německých ovčáků a jejich kříženců a případně kolií, u nichž byl již v minulosti prokázán dědičný sklon k onemocnění slinivky břišní (autosomálně recesivní typ dědičnosti). V posledních deseti letech se paleta postižených plemen postupně rozšířila nejdříve na ostatní větší plemena. Dnes je tak obtížné označit některé plemeno za odolnější. Mezi pacienty jsou i „voříšci“, i když stále převažují němečtí ovčáci.

Slinivka břišní neboli pankreas je nevelká protáhlá žláza uložená za žaludkem podél prvního úseku tenkého střeva – dvanáctníku. Toto umístění je důležité proto, že žláza vyrábí „trávicí šťávu“, která vytéká do dvanáctníku a má nezastupitelnou úlohu při trávení bílkovin, tuků i škrobů. Pří jejím nedostatku nemůže tělo využít přijatou potravu, která tak vychází nestrávená se stolicí. Pes vlastně strádá hladem přesto, že přijímá většinou více potravy, než bývá obvyklé. Skutečnost, že pes neprospívá či hubne i při zvýšené žravosti a mívá i nekvalitní srst či nemocnou kůži, bývá také jedním z nejčastějších důvodů první návštěvy veterinární ordinace. V pokročilejších případech se přidávají kašovitá objemná šedožlutá stolice až přechodné vodnaté průjmy, plynatost, občasné zvracení, zvrácené chutě (požírání trusu) nebo stavy nechutenství, skleslosti až apatie a nechutí k pohybu. Takové problémy již obvykle signalizují zjitřené onemocnění slinivky břišní. Nejvážnější situace se vyznačuje záchvatovými stavy, nezřídka zaměňovanými s padoucnicí (epilepsií), nebo prudkou otravou. Pes často projevuje bolestivost při zvednutí pod bříškem za hrudní kostí nebo ulevuje bolesti v „prosebné“ pozici s předníma nohama nataženýma dopředu, hrudí na podlaze a zadníma nohama postavenýma. V nejtěžším záchvatu leží bezvládně na boku a nereaguje, poněvadž se nachází ve stavu šoku, který může skončit i celkovým selháním krevního oběhu a uhynutím. Naštěstí u psů, na rozdíl od lidí, bývají tyto stavy vzácnější a nekončí tak často smrtí.

Popsané příznaky jsou souhrnem pozorování mnoha případů s velmi variabilním výskytem a spíše při vleklém onemocnění slinivky břišní. Hlavní nepříjemnou vlastností je nevypočitatelnost jak dalšího průběhu, tak závažnosti onemocnění. Pro veterináře je proto odpověď na otázku o vyhlídkách nemocného psa do budoucna velmi obtížná. Velmi obtížná je ale i diagnóza tohoto onemocnění. Prakticky neexistuje naprosto jednoznačný diagnostický test, takže diagnóza onemocnění slinivky břišní zůstává jen na úrovni podezření. To může být vysloveno až na podkladě úvahy vycházející z podrobné informace majitele o chování psa a odborného vyšetření v ordinaci, doplněného řadou vyšetření krve a stolice. K ověření bývá třeba i opakovaných vyšetření k porovnání nálezů. Z toho přirozeně vyplývá i finanční náročnost pro majitele postiženého psa.

Příznaky, průběh onemocnění a osud psa závisí v první řadě na druhu a rozsahu poškození žlázy. Pokud se potíže objeví již u velmi mladého psa, bývá příčinou dědičná vada ve vývoji žlázy a její funkci. Slinivka v takovém případě již v mladém věku prakticky vymizí. Nástup onemocnění ve středním a vyšším věku psa bývá spíše následkem skrytého poškození žlázy plíživými procesy včetně vleklého zánětu. Záludnost spočívá v tom, že se příznaky objeví teprve při zničení 80–90 % funkční tkáně, poněvadž slinivka, podobně jako například játra či ledviny, má obrovskou rezervní funkční kapacitu, která i léta zakrývá probíhající onemocnění. Jediná jistota při onemocnění slinivky břišní spočívá v jeho nepříjemné doživotní definitivnosti. Tuto zásadní skutečnost je třeba si uvědomit při vyslovení podloženého podezření na toto onemocnění, jelikož další život psa bude více či méně nepříznivě ovlivněn. Přinejmenším je takový pes citlivý na způsob výživy a nesnáší zejména změny a stravovací zátěž. Většinou vyžaduje i dietní způsob výživy. Závažným handicapem je nemocná slinivka pro služební, pracovní a sportovní plemena, protože tito psi většinou již nesnesou nezbytnou fyzickou zátěž a jsou z těchto důvodů z využití vyřazeni.

Z ochablé funkce slinivky vyplývá pro život psa a jeho majitele další komplikace. To, co nevyrobí nemocná slinivka, musí být psovi dodáváno při každém krmení uměle v podobě tablet či tobolek doživotně nebo v nejpříznivějších případech v určitých obdobích. Přísun trávicích enzymů v tabletách musí být navíc poměrně vydatný, poněvadž kyselé prostředí v žaludku zničí až 90 % podávaného preparátu. Na místo působení, do dvanáctníku za žaludkem, se tak dostane jen malá část účinné složky. To je další finanční i praktická zátěž, se kterou musí majitel počítat. Útěchou může být zkušenost veterinářů, že 80 % psů s vleklou nedostatečností slinivky břišní reaguje na správně vyladěnou léčbu i dietu dobře. Jejich trávení a celková kondice se očividně zlepší tak, že nezasvěcený ani nepozná, že jsou nemocní.

Velmi důležitou roli v léčení, ale zřejmě i v prevenci onemocnění, respektive poruch funkce slinivky břišní, má dieta nebo způsob výživy psa. Dietní opatření musí respektovat tyto tři nejzákladnější požadavky: nízký obsah tuku, vysoce kvalitní bílkovina, krmení po menších dávkách. Trávení tuků je nejnáročnější trávicí proces a závisí z velké části na dobré funkci slinivky břišní. Je ironií psího osudu v péči člověka, že se dostává do situace, kdy nedovede strávit tuky, zatímco jako masožravec dokázal v přírodních podmínkách využít více než 50 % tuku v potravě. Dnes například víme, že „pankreatická“ dieta pro psa, ať komerční či vypočítaná z domácích surovin, nemá obsahovat více než 20 g tuku na každých 1 000 kalorií a je označována jako „nízkotučná“. Snadná stravitelnost bílkovinných složek krmiva může být zajištěna jen používáním vysoce kvalitních bílkovin živočišného původu v čisté svalovině, vejcích, eventuálně mléčných výrobcích. Bylo například prokázáno, že u psů krmených nekvalitními jatečními odpady s obsahem hůře stravitelného kolagenu ve šlachách, vazech a podobně, dochází již po 3–4 týdnech k ochabnutí funkce slinivky břišní a po delší době nekvalitního krmení až k jejímu onemocnění. Rozhodně nelze psovi s nemocnou slinivkou předkládat bílkovinu původu rostlinného (sója, luštěniny), protože i zdravý pes využije tuto méně kvalitní bílkovinu sotva z 50 %.

Pokud jde o objem krmiva, je pes nemocný nedostatečností slinivky břišní citlivý na příjem velkého množství potravy najednou. Vyžaduje krmení po menších dávkách nejméně 3x denně, což může představovat další praktickou obtíž pro majitele psa, pokud není zrovna v důchodu. Naštěstí průmysl vyrábějící krmiva pro psy pamatuje v programu svých „léčebných“ diet i na tyto případy a dodává již i na náš trh speciální, lehce stravitelné diety. Jsou však k dostání jen u veterinárních lékařů a jejich používání je vázáno na lékařský dohled. Pro případy, kdy pes odmítá komerční krmiva, nebo pro střídání propočítáváme podobné diety i z domácích surovin. Velkým omylem, kterého se majitelé nemocných psů často dopouštějí, je předčasná tendence k návratu na normální stravu, jakmile se u psa zlepší vzhled stolice, normalizuje se chuť a trochu se zlepší kondice. Měsíční dietní zkouška s přídavkem trávicích enzymů představuje minimální dobu k ověření správnosti zavedeného stravovacího režimu. Za běžnou považují zahraniční autoři dobu 4 měsíců „pankreatické“ diety, která naznačí i tendence dalšího vývoje onemocnění, míru nezbytných dietních opatření a dovolí někdy i opatrný návrat k normálnímu krmení. Vše se musí přizpůsobit individualitě pacienta, aby byly vyhlídky na přijatelný „psí“ život i s nemocnou slinivkou. Ještě náročnější je režim u psa po záchvatu při zjitřeném onemocnění slinivky břišní. Tehdy je třeba zklidnit břišní orgány 2–4denní hladovkou jen za přístupu k tekutinám (voda, čaj). Poté zkoušíme nabídnout malé množství potravy složené z nasekaného vařeného hovězího masa se 4 díly vařené rýže několikrát denně. Od třetího týdne lze podávat eventuálně i mléčné výrobky. Dávky krmiva se postupně zvětšují a zpestřují. Nemají obsahovat mnoho hrubé vlákniny například ze zeleniny. I zde se často chybuje příliš rychlým zvyšováním dávek krmiva. Nestrávené zbytky potravy pak přirozeně způsobí průjem. Podobně nesprávná je i snaha dopřát psovi „to nejlepší“ a předložit mu hned granule nejvydatnějšího typu, byť renomované značky. Trávení takového krmiva je poměrně náročné a vyžaduje postupný návyk i u zdravého psa. Někteří psi si na ně nezvyknou vůbec. Podle zkušeností z posledních let vyvolává nekompromisní přechod na granulovaná krmiva u některých psů časem i útlum činnosti slinivky břišní až její onemocnění. Vůbec nejhorší je střídání tradiční domácí stravy a granulí dokonce i během jednoho dne, které dokáže rozladit trávení velmi rychle. Bohužel, psi zatím spíše doplácejí na dříve nevídanou pestrost nabídky krmiv, než aby z toho měli užitek. Ideál vidíme v odstavení štěněte na kvalitní kompletní granulovanou směs a setrvání u vyzkoušené značky po celý život. K tomu je ovšem třeba zorientovat se na trhu krmiv, mít zajištěný trvalý zdroj vybraného krmiva a mít na to finance. Pro současnou dobu u nás je, bohužel, charakteristický pravý opak. Nakupuje se většinou náhodně nebo „co jedna paní doporučila“, co je právě k dostání nebo na co zbývají peníze. Střídají se značky. Nečtou se viněty, kde je napsáno, pro kterou věkovou kategorii je krmivo určeno. Když dojde zásoba granulí, předloží se psovi zase zbytky od oběda.

Dřív, než se rozhodneme převést svého psa na průmyslové krmivo, je třeba naznačená úskalí zvážit. Přechod dospělého psa na nový způsob výživy pak musí být pozvolný, s postupným navykáním během 2–3 týdnů. Pokud pes nové krmivo vytrvale odmítá nebo mu působí zažívací potíže, nelze věc lámat přes koleno a musíme zůstat u původního způsobu krmení. Vzpomeňme, že prvním orgánem, který zareaguje na nepohodu ve stravování, bude většinou slinivka břišní!

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Příběh

Ve svém příspěvku CO NA SVĚDĚNÍ KŮŽE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.

Dobrý den, prosím, jsou nějaké tablety proti svědivosti kůže u psa, neustálé drbání, pes je v čistotě, nemá blechy, ani klíště, je v bytě s výběhem do trávy na dvůr, ale četla jsem, že nejsou dobré, kde jsou s kortikoidy, v některém článku je napsané, že existují tablety, jednoduché podávání, a zklidní psa, ale nepíšou tam jaké, název, můžete mi poradit, jestli se dá takhle něco objednat, nebo přímo koupit, nebo na to musí být recept,
Pes: Jack rasl teriér,váží 10 kg.
Děkuji za odpověď, Irena

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Co na svědění kůže u psa

Léčba

Jestliže máte i malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti se odebere krev a na základě rozboru veterinář určí diagnózu. Zvíře s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobě podávat infuze a neustále kontrolovat stav. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, tedy 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.

Při zániku 3/4 a více z celkového počtu nefronů se metabolické zplodiny začnou hromadit v krvi a způsobí klinické příznaky ledvinného selhání. Laboratorně je potvrzena vyšší hladina cystatinu C, močoviny, kreatininu, případně fosforu a dalších iontů. Tyto látky se však mohou v krvi hromadit i z jiných příčin, aniž by byly ledviny přímo poškozeny. Neprotéká-li ledvinami z nějakého důvodu krev, nemohou ji ledviny zákonitě vyčistit od škodlivých metabolitů, pak se mluví o takzvané prerenální příčině (problém je před ledvinou). Pokud moč vytvořená ledvinami neopustí tělo, opět stoupá hladina škodlivých metabolitů v krvi (jde tedy o postrenální příčinu = problém je za ledvinou). Renální příčina označuje problém v ledvině.

V odlišení těchto stavů je ukryt klíč úspěchu v léčbě. Odborná vyšetření veterináře musí rozpoznat příčinu a tím stanovit vhodnou léčbu. Jednoduchou metodou určení prerenální příčiny je například stanovení hustoty moči. Pokud je ledvinná tkáň v pořádku, přefiltrovaná tekutina se v odvodných kanálcích zahustí. Pokud je tkáň funkčně poškozena (ledvinná nedostatečnost), pak k zahuštění moči nedochází a organismus ztrácí velké množství tělesných tekutin a hustota moči je nízká – rovna hustotě filtrátu krve získaného v glomerulech. Samozřejmě existují i specifičtější testy, které bezpečně odliší stav poškození ledvin od nedostatečného přívodu krve do ledvin.

Při prokázání ledvinného selhání se musí dále definovat akutnost procesu. Pokud se ztráta funkce dostaví náhle s tvorbou moči nebo bez ní, hovoříme o akutním selhání ledvin. Akutním selháním ledvin rozumíme stav náhlého zhroucení funkce ledvin. Může být následkem šokových stavů, úrazů, infekcí, intoxikací, navozené podáním některých léčiv a podobně. Většinou po úpravě vyvolávajícího stavu a překlenutí kritického období dochází k určitému návratu ledvinné funkce.

Akutní selhání ledvin je vždy kritický, život ohrožující stav. Klinické projevy na začátku mohou být zaměněny za těžší zažívací problémy. Často se setkáváme s výraznou apatií, nechutenstvím a zvracením. Zvíře je malátné, unavené. Můžeme pozorovat průjem nebo zácpu. Dutina břišní může být velmi bolestivá. Dýchání je prohloubené a zrychlené. Sliznice jsou překrvené. Velmi často lze pozorovat třes těla. Nemoc přichází náhle a rychle se zhoršuje. Jedinou domácí pomocí je včasné dopravení zvířete k veterináři, který rozpozná problém a zahájí léčbu.

Úspěšnost léčby akutního ledvinného selhání záleží na včasném rozpoznání procesu a odstranění příčiny. Léčba je ale vždy velmi nákladná. Vzhledem ke zhroucení důležitých funkcí je důležitý drahý monitoring metabolických dějů (ABR a iontová rovnováha), kontrola hydratace (udržení normální hladiny tělesných tekutin – při nekontrolovaných infúzích hrozí převodnění) a odstranění příčiny (ucpání močových cest, prasknutí močového měchýře, uskřinutí močového měchýře v kýle a podobně). Platí obecně, že postrenální příčiny jsou většinou odstranitelné chirurgicky a prognosticky dobré. Prerenální stavy jsou samozřejmě také vratné, ale většinou bývají spojeny s velmi vážným, často smrtelným onemocněním (hnisavé záněty v dutině břišní spojené s intenzivní ztrátou tekutin zvracením a průjmem; například peritonitida, pankreatitida, těžké enteritidy a další). Primární akutní poškození ledvin závisí na rozsahu, obecně je však prognóza špatná.

Při postupném procesu ztráty funkce nefronů hovoříme o chronickém ledvinném selhání. Tento proces je již nevratný (nefrony odumřou). Zákeřnost spočívá hlavně v pozdní diagnostice procesu, jak bylo již uvedeno, ledviny mají velkou kompenzační schopnost. K včasné diagnostice před rozvojem azotémie dochází výjimečně, při preventivním funkčním testování ledvin (například endogenní kreatininové clearence) z důvodu podezření na ledvinou nedostatečnost. Případně chovatel rozpozná stav ledvinné nedostatečnosti z důvodu zvýšeného příjmu tekutin (ale to již bývá poškozeno více než 60 % tkáně).

V časném stadiu chronického ledvinného selhání může odpovídající léčba doplněná správnou životosprávou výrazně prodloužit kvalitní život. Podle klinického a laboratorního nálezu veterinář zvolí vhodné doplňující léky, které mohou zpomalit nepříznivý proces nebo zlepšit příznaky urémie. V ojedinělých případech je možné vhodným zákrokem zvrátit patologický proces a opravdu výrazně zpomalit progresi onemocnění, například odstranění obturujících urolitů (kamínků).

Léčba se upravuje dle klinického obrazu. Při zvracení a nechutenství se podávají léky chránící zažívací trakt, při vysokém krevním tlaku se podávají antihypertenziva, při chudokrevnosti se dotuje EPO (stimulace kostní dřeně k produkci červených krvinek), vitamín D3 a lapače fosforu při narušeném kostním metabolismu. Dotují se ve zvýšené míře vitamíny a nenasycené mastné kyseliny (omega 3).

Diagnostickým krokem je ultrasonografické vyšetření močového ústrojí. Veterinární lékař se při něm zaměřuje především na strukturu ledvin, jejich tvar, velikost, vzájemné porovnání, přítomnost cyst, případně dalších patologických jevů.

Zdroj: článek Selhání ledvin u psa

Poradna

V naší poradně s názvem HODNOTY UREA A KREATININ U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SJ.

Dobry den, jedna se o dve diety? V nekterych clancich se uvadi, ze by se dietni strava pri onemocneni ledvin mela skladat ze 1/3 z masa a mlecnych vyrobku a ze 2/3 priloh, zeleniny. Neni tedy ve vyse uvedenem receptu 400 g masa prilis? Dekuju.SJ

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Každý případ onemocnění ledvin u psů je jiný a bude vyžadovat jiné dietní potřeby. Nejlepší způsob, jak vyladit množství proteinů ve stravě nemocného psa, je zařazení diety a následné překontrolování hodnot urea a kreatininu. Jsou-li stále vysoké, tak teprve pak přikročit k ubírání denního příjmu proteinů.
Přílišný nedostatek bílkovin ve stravě může být škodlivý a zhoršit zdraví psa.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Hodnoty urea a kreatinin u psa

Rakovina jater

Hemangiosarkom patří mezi druhy nádorů jater, které jsou velmi maligní a metastazující. Tento cévní nádor vychází z endoteliálních buněk (buňky, které lemují vnitřní povrch cév) a rychle se šíří prostřednictvím krevních cest, nejčastěji pak z jater do plic. V některých případech může metastazovat do mozku nebo srdce. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater.

V porovnání s fenami jsou rakovinou jater častěji poškozeni psi, ale rozdíl není dramatický. U mladých psů se rakovina jater diagnostikuje velmi zřídka. Nejčastěji jsou postiženi starší psi, obvykle psi starší 10 let.

Příznaky onemocnění

V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších fázích ale bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí na plíce, může pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi v prvních stadiích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést jaterní testy, kde se většinou zaznamenají jejich zvýšené hodnoty.

Příznaky onemocnění:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta apetitu
  • ztráta hmotnosti psa
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

Léčba rakoviny u psů

Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky. Při další léčbě lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, pokud již neexistuje žádná naděje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa dané medikamenty psovi podávat, když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy. A pokud už pes ztratí „jiskru v oku“, rozhodnutí o eutanazii je vždy na majiteli psa.

Zdroj: článek Onemocnění jater u psa

Rakovina jater

U psů se můžeme setkat i s benigním, to znamená nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater bývá zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, tedy se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastázovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny.

Příznaky rakoviny při postižení jaterního epitelu jsou různé. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusíme my ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích však bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech „tlačí“, například na plíce, mohou pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Indikované příznaky rakoviny jater u psů jsou individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Aby byla diagnóza korektní, je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomných jaterních enzymů.

Příznaky:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta chuti k jídlu
  • ztráta hmotnosti
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

U rakoviny jater lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, když už žádná naděje neexistuje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa mu dané medikamenty podávat. Když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy, a psovi se „ztratí jiskra v oku“, je rozhodnutí o eutanazii na majiteli psa.

Zdroj: článek Příčiny onemocnění jater u psa

Poradna

V naší poradně s názvem PRŮJEM U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BEN.

Dobrý den, v neděli dopoledne mi přivezla dcera na týdenní hlídání svého psa bolonaka 8 letého, dostal jako pamlsek tyčinku pro psa. Již večer zvracel a měl průjem. Krmím granulemi i kapsičkami Pedigriee, kterými krmí běžně.včera tj v pondělí jsem mu uvařila kuřecí maso s rýži, ale i tak se průjem nezastavil a trvá dá. Ben je na mne zvyklý, dcera ho ke mně bere často na návštěvu, ale jen na pár hodin. Dnes ještě nežral,v noci mi podělal koberec. jak má dále postupovat, barva stolice je hnědá ,včerá dožluta. Děkuji Roušarová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Na tyto průjmy dobře zabírají psí probiotika. Za 300 Kč je možné koupit Aptus Aptobalance Dog pastu 15ml.
Jde o veterinární probiotický přípravek pro psy ve formě chutné pasty, ideální zejména pro menší psy, vhodný při akutním průjmu jakékoli etiologie (obsahuje attapulgit, kaolin, mořskou řasu, pektin, E. Faecium) – zastavuje průjem, osazuje střevo prospěšnou mikroflórou, vyživuje enterocyty, okyseluje střevní obsah. Přípravek seženete v lékárně nebo v internetovém obchodě. Přikládám fotografii, abyste viděla jak to vypadá.

Zdraví Cempírek!

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Průjem u psa

Psí selhání jater

Příčiny selhání jater u psů mohou být různé, vrozené, infekční, parazitární, otravy, ztučnění u obézních zvířat, nádory a další.

Projevy onemocnění

Majitel většinou začne pozorovat u svého psa s jaterním selháním zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například také křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii a mohou způsobit smrt psa.

Diagnostika se většinou provádí pomocí vyšetření krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladin těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrazvukové vyšetření, které odhalí většinou nádorové změny.

Léčba

V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává dle stavu nejprve infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě záleží na zjištění příčiny onemocnění. To není v mnoha případech možné, a tak se přistupuje k ochranné léčbě jater. Ta spočívá v podávání takzvaných hepatoprotektiv, což jsou léky s příznivými účinky na jaterní buňky, a v dlouhodobém používání jaterních diet v podobě suchých nebo konzervovaných krmiv určených přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, může pes trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Zdroj: článek Onemocnění jater u psa

Příběh

Ve svém příspěvku OPERACE JATER U U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva Chramostová.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, kolik by stála operace shunt u psa, malá jorkšírka
Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Operace jater u u psů

Pes a strava

Základní poměr krmné směsi u štěňat je 2 díly masa a 1 díl přílohy. U dospělého psa je tento poměr obrácený. Strava musí být vlažná, tedy ani horká, ani studená. Potřebujeme-li ochutit například kaši nebo jogurt, použijeme hroznový cukr (glukopur) nebo med. Běžný cukr není vhodný, je pro štěňata hůře stravitelný.

Během celého růstového období je vhodné podávat psům jako doplněk mléčné výrobky – tvaroh, smetanové výrobky, sýry, jogurty a žloutek jako pamlsek. Poraďte se však s veterinářem v případě, že krmíte granulemi, jaké množství mléčných výrobků je pro vašeho psa optimální, abyste se vyhnuli potížím z nadměrného podání vápníku, který už by měl být v granulované stravě pro štěňata obsažen v dostatečném množství.

Pokud podáváte granule pro štěňata po odstavu, doporučuje se zezačátku je podávat přelité masovým vývarem. Řiďte se dávkováním uvedeným na obalu. Nedávejte najednou jogurty, sýry a tvaroh. Vyberte vždy pouze jeden produkt. Žloutek podávejte jednou týdně, případně jej můžete přidat do dávky vařeného krmení, ne do granulí.

Doporučuje se také strouhaná mrkev, která působí dobře na peristaltiku střev, a ovoce. Ovoce zařaďte do jídelníčku psa tak, aby ho trávil samostatně, nejméně 2 hodiny před nebo po podávání jiné stravy, nepodávejte ho s jinou potravou, aby v útrobách psa nekvasilo a nehnilo. Jednotlivé dávky nemají mít řídkou kašovitou konzistenci, ale podobu husté polévky s kousky masa, těstovin, zeleniny. U rostoucích štěňat zejména velkých plemen se doporučuje i přidávání kloubních přípravků, jako je například Alavis.

Pro správnou funkci trávicího ústrojí je nutné zařadit do jídelníčku i pevné části potravy, je důležité psovi podávat i flaksy a kližky. Krmte pokud možno ve stejnou dobu a na stejném místě. Nesnědené zbytky potravy ihned odkliďte, aby si pes zvykl, že jídlo je podáváno jen ve stanovený čas a nezačal si vybírat.

Pes musí mít vždy přístup k vodě. Pes na granulované stravě má spotřebu vody vyšší, pití vody nikterak u psa neomezujte. Každou změnu stravování provádíme pozvolna. Náhlé přechody na jiný druh krmení způsobují trávicí problémy. Po krmení necháme psa alespoň dvě hodiny v klidu. U rozrušeného psa krmení odložte na dobu, kdy se uklidní.

Psům nepodávejte sladké pečivo z hladké bílé mouky, cibuli, zelí, kapustu, česnek, lomivé kosti, cukrovinky s obsahem cukru, hlavně čokoládu a čokoládové výrobky, které jsou pro psa přímo toxické, dále potraviny slané (uzeniny) a kořeněné pálivým kořením, slezinu (způsobuje průjem) a potraviny slazené umělým sladidlem (v zahraničí byla popsána úmrtí v souvislosti s požitím výrobků s umělým sladidlem xylitol).

Krmnou dávku dospělého psa sestavujte podle typu jeho zátěže. Jinak je třeba krmit i březí a kojící feny. Pokud krmíte granulemi, vezměte v úvahu tyto zásady: Nestřídejte granule a tradiční stravu. Nepřidávejte nikdy ani granule do normální stravy. Ke granulím by se neměly přidávat ani vitamínové a minerální přípravky, pouze po dohodě s veterinářem. Předávkováním můžete psovi způsobit vážné zdravotní komplikace.

Doporučeno je pouze podávání kloubních přípravků, které granule neobsahují. Pokud možno granule neměňte, a když už tak činíte, převádějte psa na jiný typ pozvolna a postupně. Množství denní krmné dávky určuje hlavně výrobce na originálním balení. Rovněž se řiďte kondicí psa a podle ní tyto dávky upravujte.

V současné době se řada majitelů psů opět vrací k tradiční masové stravě, někteří proto, že granulovanou stravu ani od těch nejlepších výrobců jejich pes prostě není schopen strávit, případně má jiné zdravotní problémy, ale hodně lidí si je také dobře vědomo, že na tradiční masité stravě jejich pejsek nejen nejlépe prospívá, ale také si nejvíce pochutná. Oblíbená a levná je zejména masová směs Vetamix nebo Falco.

Jestli se rozhodnete svému psovi vařit, najdete jistě i další prodejce levného masa ve svém okolí. Ideální je k vařené stravě přidávat kompletní vitamínový a minerální přípravek, kterých je na našem trhu spousta (například Canvit Multi pro dospělé psy, Canvit AK pro mladé psy v růstu, stresu, zátěži a rekonvalescenci, Canvit Senio pro psy staré, dále Roboran H a další).

Někteří chovatelé preferují krmit masem syrovým pro jeho vyšší výživnou hodnotu, pak je třeba maso hluboce zmrazit, aby se zničily zárodky parazitů, kteří se v něm mohou vyskytovat. Maso by mělo být čerstvé, nezapáchající, takové maso následně zmrazte na teplotu -21 °C po dobu 3 týdnů a po rozmrazení nenechte maso dlouho při pokojové teplotě, aby se na něm nepomnožily choroboplodné zárodky (nejrychleji se tak děje u masa drůbežího).

U starších psů a psů s choulostivým trávením se doporučuje podávat krmivo rozdělené zpravidla do 2–3 denních dávek, aby žaludek nebyl drážděn žaludečními šťávami vyráběnými „naprázdno“. Krmivo by mělo být kvalitní a dobře stravitelné, protože starší pes už má většinou opotřebované zuby a zhoršené funkce trávicích orgánů. Zohledněte také stav jeho zubů a dásní při výběru potravy a její konzistence.

Krmivo pro starší psy by mělo obsahovat méně bílkovin a mělo by mít nižší energetickou hodnotu než dříve, mělo by mít dostatek vápníku a fosforu a vitamínů a ostatních stopových prvků, protože starší pes už nedokáže tak dobře využít zdroje z potravy jako dříve. A také nezapomeňte na vlákninu pro dobré trávení. Vyhněte se podávání kostí a výrobků z bílé mouky.

U granulované i přírodní stravy byste vždy měli staršímu zvířeti přidávat ke krmení želatinové přípravky na obnovu kloubních chrupavek, abyste oddálili problémy s klouby. Na trhu je těchto přípravků celá řada a váš veterinář vám jistě poradí ten správný pro vašeho psa.

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Zvětšená játra

Zvětšená játra mohou u psa signalizovat infekční hepatitidu. Virus vstupuje do organismu přes tkáň mandlí, šíří se do krčních mízních uzlin a mízou proniká do krve. V krvi se nachází od 4. dne po infekci, šíří se do všech tkání a orgánů a je přítomen i ve slinách, moči a výkalech. Další vývoj onemocnění záleží na reakci imunitního systému nemocného psa. Zvířata, která si nevytvořila do 7. dne po infekci dostatečnou hladinu protilátek, umírají náhle na selhání jater. Průběh nemoci je velice rychlý, spojený s poruchami srážení krve a často na první pohled vypadá jako otrava.

Charakteristickými příznaky jsou průjem, zvracení, zákal rohovky, může se objevit žloutenka. U klinicky zjevných případů onemocnění může být úmrtnost až 40 %. Často však proběhne bez příznaků nebo jsou průjem a zvracení jen mírné a přechodné a nemoc je považována za dietní chybu. Pro jiná domácí zvířata nebo člověka nepředstavuje žádné nebezpečí.

Protože je infekční zánět jater psů virové onemocnění je, léčba pouze podpůrná. Kapačky pomohou bojovat s dehydratací v důsledku zvracení a průjmu, antibiotická clona slouží k potlačení druhotné bakteriální infekce a ke snížení množství bakterií ve střevech jako ochrana jater. U vyléčených psů může dojít k přetrvávání chronických zánětů jater nebo ledvin.

Infekční zánět jater psů je k nerozeznání od jiných nemocí, které způsobují průjem či zvracení. Teprve při odběru krve se zjistí zvýšené hodnoty jaterních enzymů, které ukazují na poškození jater, vyšetření ultrazvukem potvrdí jejich zánět, u neočkovaných psů se dají prokázat vytvořené protilátky, virus se dá rovněž zjistit v moči nemocného zvířete. Definitivní potvrzení diagnózy by se dalo provést odběrem vzorku tkáně jater. Proti infekčnímu zánětu jater existuje účinná ochrana, a tou je očkování, které je součástí základních kombinovaných vakcín proti psím nemocem.

Zdroj: článek Příčiny onemocnění jater u psa

Proč se pes třese

Pro chovatele může být v praxi velmi těžké poznat rozdíl mezi tím, zda se pes klepe, či u něj nastal svalový třes či svalové chvění. Pokud se pes třese, nemusí být na vině pouze svalová tkáň.

Kromě vrozených onemocnění a jiných příčin svalového třesu může být důvodem i okamžitý pocit psa, například vzrušení, napětí, strach a podobně. Na druhou stranu to může být dlouhodobý svalový třes u starých psů, který bývá neléčitelný. Teoreticky může existovat léčba, obvykle se k ní však nepřistupuje, neboť záleží na individuálním případu a na míře postižení psa. V případě malých a krátkosrstých psů, kteří nejsou fyziologicky přizpůsobeni k nízkým teplotám, může za svalový třes logicky pocit zimy.

Náhlý a stupňující, vytrvalý a na první pohled bezpříčinný svalový třes může být způsoben otravou psa. Ačkoliv si je v dnešní době každý člověk vědom, popřípadě alespoň tuší, že psi nemohou lidskou kořeněnou stravu, někomu nedomluvíte. Je zde i několik potravin, u kterých byste nečekali, že v konečném důsledku mohou psa zabít, přičemž pro člověka mohou být i prospěšná. Pes sice například s potěšením pozře čokoládu, ale ve větším množství pro něj může být fatální.

Otřesy jsou nedobrovolné, rytmické a opakující se pohyby svalů, které se střídají mezi kontrakcí a relaxací, obvykle zahrnují pohyby tam a zpět (záškuby) jedné nebo více částí těla. Otřesy mohou být rychlé, nebo to naopak mohou být pomalé vibrace, a mohou objevit v kterékoli části těla. Syndrom třesu postihuje většinou mladé psy, případně psy ve středním věku.

Záchvat nebo křeč je náhlá nadměrná činnost nervů v mozku, která vede k nekontrolovatelným stahům svalů a k abnormálnímu chování. Může trvat několik minut i několik vteřin. Takovéto záchvaty jsou příznakem nervové poruchy, nejsou samy o sobě nemocí. Původ záchvatů bývá často velmi obtížné diagnostikovat, to ale neznamená, že se pro vašeho pejska nedá nic dělat. Během záchvatu se soustřeďte na pozorování veškerých průvodních příznaků a zároveň zabraňte poranění psa. Nikdy se nesnažte otevřít mu tlamu a manipulovat s jeho jazykem – můžete být pokousáni! Snažte se navodit ticho, náhlé hlasité ostré zvuky mohou záchvat prodlužovat nebo zhoršovat. Po záchvatu poskytněte psovi dostatek času na vzpamatování se. Mluvte na něj, uklidněte ho. Co nejdříve po záchvatu dohodněte návštěvu veterináře. Pokud záchvat trvá déle než 10 minut, měl by ho veterinář vidět okamžitě.

V některých případech je třes projevem hyperaktivity, je dlouhotrvající a častý. V těchto případech je vhodné zamyslet se nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho.

Dalším důvodem třesu psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté důvody patří návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu u psa patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně.

Třes u psa může být i projevem onemocnění ledvin, které zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes může být jen mírný a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází dále časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý, proto je nutné toto onemocnění nepodcenit.

Zdroj: článek Svalový třes u psa

Pejsek zvrací a má průjem

Vzhledem k tomu, že průjem a zvracení mají celou řadu příčin, od těch méně závažných až po život ohrožující, tak pokud si nebudete jakkoliv jisti, volejte vždy veterináři a konzultujte stav svého psa s ním.

Průjem

Průjem u psa charakterizovaný beztvarou měkkou stolicí může být způsoben lehkým gastrointestinálním diskomfortem, změnou značky krmiva nebo třeba stresem. Trvá 1–3 dny, než se zažívací trakt zklidní. Pokud trvá průjem déle než 3 dny, může se jednat o alergii na krmivo nebo o jiný závažnější problém.

Domácí léčba průjmu sestává z hladovky, trvající 12 až 48 hodin, s dostatečným přísunem čerstvé vody, kterou můžete obohatit některým z probiotik v prášku, jež jsou dostupné na našem trhu. Také na začátku podávání pevné stravy se doporučuje podat probiotikum v ochucené pastě přímo do tlamy.

Dalším velice účinným produktem je Humican. Humican 1000 mg je čistě přírodní, vysoce účinný veterinární přípravek pro psy a kočky. Pomáhá při poruchách trávicího traktu, při rekonvalescenci zvířat po nemocech a po operacích. Podporuje imunitní systém a napomáhá detoxikaci organismu při otravách. Hodí se do každé psí domácí lékárničky a díky svým protizánětlivým, antivirovým, antibakteriálním a antikancerogenním vlastnostem může sloužit i jako prevence. Huminové kyseliny, které jsou hlavní účinnou látkou, na sebe vážou mikrobiální a plísňové toxiny, virové částice, volné radikály a jiné pro organismus jedovaté sloučeniny (těžké kovy, amoniak, PCB, dioxiny), které psi následně vyloučí trusem. Vykazují dobrou pufrační kapacitu, čímž stabilizují pH v trávicím traktu, mají pozitivní vliv na rozvoj žádoucí střevní mikroflóry a na tvorbu zdravého střevního epitelu. Na povrchu sliznice vytváří ochranný film a brání průniku infekce a toxinů do těla. Do organismu s sebou přináší celou řadu minerálních látek (Ca, Zn, Mg, Cu, Se, Fe a ostatní v přírodě se vyskytující stopové prvky). Huminové kyseliny účinně napomáhají v profylaxi a terapii řady onemocnění, jako jsou gastroenteritidy, průjmy či metabolické poruchy.

Pitný režim je pro vašeho psa velice důležitý, neboť dehydratace je jednou z nejvážnějších hrozeb provázející průjmové stavy.

Po 12–24 hodinách dejte svému psovi vařenou rýži v poměru 3 : 1 s vařeným bílým masem, jako jsou kuřecí prsa, nebo jen s kuřecím vývarem. Zpočátku dávejte spíše menší porce vícekrát denně. Po 48 hodinách můžete přejít na běžnou stravu. Stále však sledujte zdravotní stav psa. Pokud má pes průjem déle než 3 dny, poraďte se s veterinářem.

Může se jednat o mnohem vážnější problém vyžadující rychlý zákrok veterináře. Sem patří například parvoviróza. Chronický průjem často znamená vážné onemocnění, jako je zánět slinivky břišní, nebo některé nádory, včetně lymfomu a adenokarcinomu.

Průjmy mohou vzniknout v různých částech trávicího ústrojí. Průjem u psa vznikající v tlustém střevě je charakterizován stolicí s velkou příměsí hlenu, téměř připomínající želé. Pokud je přítomna krev, tak je jasně červeného zbarvení. Příčinou těchto zánětů bývají parazité, zánětlivá onemocnění střev, nádory, dietní změny a chyby, léky a stres. Průjmy primárně vycházející z tenkého střeva provází větší objem stolice bez hlenu. Příčinou mohou být opět parazité, bakteriální dysbalance ve střevě, exokrinní pankreatická insuficience a různé nádory. Stále častěji se však jedná o potravinovou alergii.

Pozor na torzi žaludku! V tomto případě je potřeba ihned vyhledat veterináře, protože váš pes je v akutním ohrožení života. Pokud má pes průjem s obsahem krve, většího množství hlenu, má nafouklé břicho, bledé dásně a ostatní sliznice, ihned kontaktujte svého veterináře.

Jestliže pes trpí na průjmy opakovaně i přes odčervení a při správném krmení, je dobré jej objednat na podrobnější vyšetření k veterináři. Chronické průjmy mohou být známkou nemoci slinivky, může se jednat o nádorové onemocnění některé části trávicího traktu. Velmi často se průjem u psů objevuje při alergii na některou ze složek potravy (obiloviny, kuřecí moučka). Mezi další příčiny způsobující u psa průjem patří: léčba antibiotiky, cestování a stres. Obecně u nemocí trávicího traktu platí, že je lepší konzultovat stav vašeho psa při problémech trvajících déle než 24 hodin aspoň telefonicky; u štěňat, nemocných a starých psů neváhejte zavolat veterináři dříve.

Zvracení

Příčin zvracení je mnoho, nejčastěji se jedná o dietní chybu, kdy zvíře pozře zkaženou nebo nevhodnou potravu. Zvracení však může být také jedním z projevů infekčního onemocnění, vážného onemocnění slinivky, jater, ledvin, nebo dokonce neprůchodnosti střev.

Jestliže ve zvratcích zpozorujete krev, zvíře naříká, snaží se zvracet, ale nejde to, nebo se mu nafukuje břicho, vyhledejte okamžitě veterinárního lékaře. Tak se totiž projevuje torze žaludku (přetočení žaludku) či neprůchodnost střev. Oba tyto stavy jsou velmi nebezpečné a bez pomoci končí smrtí zvířete. K veterináři zajděte rovněž v případě, je-li zvíře výrazně apatické nebo má teplotu nad 40 stupňů Celsia.

Jestliže se žádný z výše uvedených příznaků neobjevil, zvířeti odeberte krmivo a nechte ho v klidu. Pokud zvrací i potom, co se napilo, vezměte mu dočasně i vodu. Když zvrací i bez potravy a vody, neodkladně navštivte veterináře, protože se bude s velkou pravděpodobností jednat o infekční onemocnění či postižní jater, ledvin nebo slinivky. A v takovém případě hrozí dehydratace!

Pokud zvíře po odebrání potravy nebo vody zvracet přestalo, nechte jeho žaludek odpočívat. Po třech hodinách mu dejte několik lžic slabého černého čaje (může být trošku oslazený medem). Jestliže se zvracení obnoví, vydejte se na veterinu. Když zvíře tekutinu nevyzvrátí, přidejte po chvíli další lžíce. Během hodiny by mělo dostat cca tolik lžic tekutiny, kolik váží kilogramů. Můžete použít i speciální roztoky, která byly vyvinuty ke kompenzaci ztráty tekutin a elektrolytů u dehydrovaných psů a koček (Rehyvet, RC rehydration support), případně minerální vodu nebo alespoň obyčejnou vlažnou vodu s hroznovým cukrem (Glukopurem), špetkou kuchyňské soli a zažívací sody.

Po 12 hodinách bez zvracení již můžete ponechat vodu bez omezení. Krmivo nepodávejte 12–24 hodin, záleží na intenzitě zvracení a celkovém stavu zvířete.

Jako první potravu předložte zvířeti rýži rozvařenou do kašovité konzistence (dávka přibližně jedné polévkové lžíce na 2 kilogramy hmotnosti). Aby bylo jídlo pro zvíře atraktivnější, můžete zvýraznit chuť přidáním trošky medu nebo soli. Rýži podávejte po troškách, aby si žaludek měl čas zvyknout. Pokud zvíře začne zase zvracet, navštivte veterináře.

Příští den do rýže přidejte trochu libového drůbežího masa nebo masového vývaru. Potravu rozdělte na 3–4 dávky během dne. Celkově nepřekračujte množství jedné polévkové lžíce na kilogram hmotnosti. Třetí den už přidejte do rýže obvyklé krmivo (granule, konzervu) v poměru 1 : 1. Opět však krmení podávejte rozložené do několika dávek. Čtvrtý den už přejděte na běžnou stravu, kterou rozdělte do 3–4 porcí. Od pátého dne můžete krmit jako obvykle.

Neděste se, když se první dny po zvracení objeví průjem, je to důsledek podráždění trávicí soustavy. Pokud by neustával, nebo se naopak zhoršoval, navštivte veterináře.

Je velmi důležité nechat psa preventivně odčervovat. Je však dobré mít na paměti, že se parazity může pes nakazit kdykoliv (výkaly jiných zvířat ve městě nebo v přírodě). Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i se zvracením. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře, nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobujícími průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.

Zdroj: článek Průjem u psa

Dieta na játra

Pokud váš pes trpí onemocněním jater, poohlédněte se po vhodných doplňcích stravy a zároveň mu upravte jídelníček. Jestliže krmíte granulemi, sáhněte po osvědčených jaterních dietách. V případě, že krmíte klasicky, upravte složení krmné dávky.

Játra jsou pro fungování organismu nesmírně důležitá, jejich hlavní úlohou je odstraňování jedovatých a škodlivých látek z těla. Podílejí se na metabolismu sacharidů, látkové přeměně tuků a syntetizují látky důležité pro srážení krve. Navíc se také podílejí na trávení potravy v tenkém střevě, tvoří hormony, které zajišťují hospodaření s vodou a také solemi, rovněž uchovávají vitamíny a minerály. Pokud selhávají, pak se objevují hormonální poruchy metabolismu, poruchy srážení krve, vodnatelnost břicha a v důsledku hromadění toxinů v těle selhávají ledvin a objevují se poruchy funkce mozku, jež vedou k jaternímu kómatu a smrti. Ovšem stejně jako ledviny mají i játra velkou schopnost kompenzace – pro plnění základních funkcí stačí i pouhá pětina funkční tkáně. Mají také velkou schopnost regenerace, takže i když jsou rozsáhle poškozena, mohou se po správné léčbě bez následků obnovit. Pokud váš pes trpí nějakým onemocněním jater, je velmi důležité dodržovat speciální dietu, aby se játra mohla zregenerovat a obnovit svou funkci. Jestliže nejsou poškozena trvale, po upravení jejich funkce můžete dietu vysadit, v opačném případě je nutné dodržovat šetřící dietu do konce psího života.

Mezi příznaky poškození jater patří únava, nechutenství, průjem, zvracení, svalové křeče, kožní potíže, skvrny na kůži, vypadávání srsti, nafouklé břicho, nažloutlé sliznice.

Příčinami poškození jater jsou obezita, nedostatek pohybu, otrava léky, případně pesticidy či herbicidy, infekční onemocnění, vrozené vady.

Některá plemena jsou k poškození jater náchylnější, například bedlingtonský teriér, jorkšírský teriér a kokršpaněl.

Vzhledem k tomu, že játra mají při nemoci sníženou schopnost odbourávat z těla toxické látky, které vznikají při trávení tuků a bílkovin, je potřeba v dietě omezit hlavně příjem těchto dvou látek. Tuky můžeme omezit opravdu výrazně, příjem bílkovin snižte jen částečně a zaměřte se především na kvalitní a dobře stravitelné bílkoviny, které tolik nezatěžují trávení. Z jídelníčku vyřaďte zejména tučná masa – kachní, zvěřinu, tučné vepřové, některé vnitřnosti (slezina, játra, srdce) a živočišné oleje. Psovi také nedávejte tučné mléčné výrobky a sýry, ze zeleniny květák, zelí, kapustu, papriku, ředkvičky a okurku. Rovněž mu nepředkládejte tučná semena a ořechy, jako jsou mandle, slunečnicová semínka nebo mák.

Mezi vhodné potraviny, které lze podávat při onemocnění jater, patří maso kuřecí, krůtí, jehněčí, telecí, netučné ryby, králík; rýže, brambory, ovesné vločky, kroupy, pohanka, kvalitní rostlinné oleje (například panenský olivový), mléčné výrobky (jakékoli netučné, vyhýbejte se však úplně odtučněným), mrkev, celer, brokolice, chřest, rajčata, čínské zelí, jakékoli zralé ovoce, ostropestřec mariánský, pangamin, chlorella.

Pokud krmíte průmyslově vyráběným krmivem, řiďte se pokyny o krmné dávce, které naleznete na etiketě obalu od granulí. Jestliže krmíte syrovou stravou, krmnou dávku stanovíte běžným způsobem, tedy 2–3 % ideální hmotnosti v poměru 70–80 % maso + 20–30  přílohy a 30 % kostí z masové složky. Játrům ulehčíte, pokud krmnou dávku rozdělíte na menší porce a budete je psovi podávat 5–6krát denně. S menším množstvím potravy si poradí mnohem lépe.

Nezapomínejte ani na detoxikaci, používejte bylinné směsi určené na revitalizaci jater. Vzhledem k tomu, že při poškození jater dochází k horšímu využívání a uchovávání vitamínů, doplňte je vhodným multivitaminovým prostředkem. Velmi důležité jsou hlavně vitamíny B, C a E a dále esenciální mastné kyseliny (omega 3 a 6). Ty se doplňují nejlépe pomocí brutnákového nebo pupalkového oleje. Můžete využít také příznivých účinků ovocných a zeleninových šťáv (například z červené řepy, celeru, černého rybízu, ananasu a podobně).

Pro podporu funkce jater existuje mnoho bylinných prostředků, ale nejznámější je ostropestřec mariánský (bodlák). Jeho výtažky jsou k dostání v podobě čajů, olejů, tinktur a kapslí. Vyšší účinnost (vyšší obsah silymarinu) mají především tablety a kapsle. Silymarin je vysoce účinný i při regeneraci velmi poškozených jater po otravách toxiny a podobně. Pravidelné užívání ostropestřce odbourává z jater usazené jedy a toxické látky, a tak játra čistí a zároveň regeneruje. Výhodou je i to, že ostropestřec nemá v podstatě žádné vedlejší účinky.

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Selhání ledvin a smrt

Stav, kdy je ledvinné tkáně poškozeno více než 75 %, označujeme jako ledvinné selhání. Ledviny mají totiž ohromnou kompenzační schopnost nahradit nefunkční tkáň zvýšenou filtrací ve zbylých nefronech, a to až do uvedené procentuální výše poškození. Poté už funkční tkáň nedokáže zajistit zvýšenou filtrací odvod metabolických zplodin a dochází k intoxikaci a příznakům selhání ledvin.

Více než 60% funkční postižení nefronů značí ledvinnou nedostatečnost. Ledviny jsou zatím schopné vyloučit veškeré odpadní látky, ale ztratily schopnost dostatečně zkoncentrovat moč. Dochází k nadměrnému odvodňování organismu. Následkem to se musí výrazně zvýšit příjem tekutin, aby se vykompenzovala ztráta vody močí.

Selhání ledvin se obecně považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.

Zdroj: článek Selhání ledvin u psa

Dieta pro psy s nadváhou

Obezita se u psů stává závažným problémem. Snižuje kvalitu jejich života, poškozuje jim klouby a utlačuje všechny vnitřní orgány. Řešení je prakticky stejné jako u lidí, zvýšit pohyb, přizpůsobit stravu dennímu výdeji a změnit její skladbu.

U každého psího plemene jsou jasně popsány standardy vzhledu. K tomuto „ideálu“ se přímo přibližovat nemusíme, ale pokud má pes mírně zvětšené břicho nebo pohmatem přímo necítíme mezižebří, můžeme mluvit o nadváze. Málo zřetelný pas nebo faldíky u kořene ocasu již mohou signalizovat obezitu (navýšení hmotnosti o 15 %). V obou případech pes trpí dýchavičností i při nenáročných aktivitách, má pomalejší reakce při hře a celkově u něj převládá neochota k pohybu.

Nadváhu, natož obezitu nelze brát na lehkou váhu. Stejně jako u lidí představuje vážná zdravotní rizika. Nejčastěji cukrovku, vysoký krevní tlak, poškození kloubů a kostí, špatnou jaterní funkci, sníženou imunitu, problémy s reprodukcí a podobně. V neposlední řadě je psí život méně aktivní a až o čtyři roky kratší oproti běžnému průměru.

Možná jste si ani nevšimli, že v krmení psa nemáte řád a nahodile jej krmí každý člen domácnosti. Pamlsky mají přílišnou kalorickou hodnotu a jsou i v malém množství hrozbou. Dalším problémem může být špatně zvolené krmivo, nejde ani tak o značku, jako spíš o špatný typ vzhledem k vývojovému stadiu psa a životnímu rytmu. Jinou potřebu má štěně, dospělý pes, fena, nebo pes běhající celý den venku.

Nejrizikovějším obdobím pro vznik obezity je přechod štěněte od matky k novému majiteli. Nadšení z nově příchozího člena domácnosti nás natolik ovládne, že psa překrmujeme a podporujeme vznik nových a nových tukových buněk. Ty už pes nikdy neztratí, pouze v dospělosti zredukují objem, obvykle jsou ale celoživotním problémem.

Nejdříve si udělejte takovou malou inventuru a přibližně týden bedlivě sledujte, klidně si to i sepište, co váš pes žere, v jakém množství a v jaký čas. K tomu doplňte evidenci o pohybu, ale pozor, pouze toho pravidelného. Tato malá sondáž vám sama napoví, jak dál postupovat. Pokud má váš pes jen pár kilo navíc, jistě bude stačit zvýšit pohyb a omezit příděl pamlsků. Postupně zvyšte intenzitu procházek, časem si společně klidně i zaběhejte.

Při nadváze je již nutný zásah do jídelníčku. Obvykle stačí v rozmezí několika týdnů snížit příděl krmiva o třetinu a rozdělit jej do několika denních dávek. Pes nesmí mít trvalý přístup k potravě! Tento postup je v kombinaci s pohybem velmi účinný, pes ale nesmí hubnout příliš rychle. Maximální úbytek na váze by měl činit 1 % z celkové hmotnosti!

Vymkla-li se vám váha vašeho psa z rukou, navštivte veterináře. Ten dokáže přesně zhodnotit míru obezity a sestavit dietní plán. Přineste si do ordinace záznamy o dosavadní stravě a míře pohybu a připravte se na dlouhodobý proces hubnutí. Množství potravy se v tomto případě bude měnit jen pozvolna, zásadnější bude celková změna skladby, především omezení sacharidů a tuků. K dietním krmivům se uchylujte pouze po poradě s veterinářem, některé druhy obsahují pouze zvýšený podíl vlákniny, aby se pes cítil sytější, ale častější vyprazdňování s tím spojené zvyšuje riziko úbytku vitamínů a minerálů v těle.

Zásady při dietě

  • Psa je třeba pravidelně vážit vždy ve stejnou denní hodinu, ve stejném časovém odstupu od krmení i venčení.
  • Hubnutí s sebou přináší změnu životního stylu, buďte v nastavených pravidlech důslední.
  • Pitný režim je důležitější než kdy jindy, vody musí mít pes vždy dostatek.
  • Přiměřený pohyb musí být pravidelný.
Zhubnutí je obrovský úspěch jak pro psa, tak pro majitele, ale jde jen o vyhranou bitvu, nikoli válku. Ke stabilizaci váhy vám může pomoci takzvané udržovací krmivo, pes díky němu nebude hubnout, ale ani přibírat. Druhou možností je pozvolné navyšování krmné dávky. V tomto případě je nutná obezřetnost a pravidelná kontrola hmotnosti, protože takzvaný jo-jo efekt není ani psům cizí.

Ne vždy za nadváhu mohou vnější příčiny. Může se jednat o hormonální poruchu, špatnou funkci ledvin, problémy se stravitelností a podobně. V těchto případech kila přibývají rychle, a to bez ohledu na množství stravy či pohybu. S návštěvou veterináře neotálejte, včasné řešení problému je namístě.

Neřešte problém s kily navíc až v důsledku zdravotních problémů. Společnosti psa si užívejte, choďte s ním na procházky, běhejte, hrajte si. Oba budete v dobré kondici a spokojení.

Zdroj: článek Dietní jídlo pro psa

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


selhání játer u psa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
selhání jater u psu
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.