RIMADYL 20 MG je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lék Rimadyl se používá k tlumení pooperačních bolestí a zánětu po ortopedických operacích a operacích měkkých tkání psů (včetně intraokulární chirurgie).
Na co je lék Rimadyl
Tablety obsahují drogu carprofenum, tedy látku patřící do skupiny nesteroidních, protizánětlivých léčiv, která kdysi byla používána i u lidí, než byly vyvinuty jiné alternativy. Rimadyl je výborným lékem pro starší psy, kteří trpí každodenními symptomy bolesti způsobenými artritidou či dysplazií kyčelního kloubu.
Pro psy s těžkými bolestmi kloubů se doporučuje podávat injekční forma, která je účinnější.
Rimadyl tablety jsou rovněž určeny k tlumení pooperační bolesti, k analgezii a zmírnění zánětu při chronických muskuloskeletárních onemocněních, jako je například degenerační onemocnění kloubů.
Nesmí se však používat u zvířat trpících srdečními, jaterními nebo ledvinovými chorobami, kde je možnost gastrointestinální ulcerace nebo krvácení, anebo kde je zjevná krevní dyskrazie či hypersenzitivita na přípravek. Tak jako u ostatních nesteroidních antiflogistik existuje riziko ojedinělých ledvinových či jaterních nežádoucích reakcí. Dále se nesmí používat v průběhu gravidity a laktace. Přípravek nepodávat současně či v průběhu (před a po 24 hodin) jiné nefrotoxické léčby. Některé léky mohou být silně vázané na plazmatické proteiny a mohou soutěžit s jinými silně vázanými léčivy, což může vyvolat toxický efekt.
Experimentální a klinické zkušenosti s carprofenem ukazují, že gastrointestinální ulcerace je výjimečná a vyskytuje se jen při výrazném překročení terapeutické dávky.
Rimadyl tablety jsou ochucené a spontánně přijímané většinou psů, takže při perorálním podání nevyvstává obvykle žádný problém. Injekční formu aplikuje veterinární lékař.
Nesteroidní protizánětlivý prostředek Rimadyl hraje bezesporu hlavní roli při terapii artrózy. Patří do skupiny léků, které potlačují zánět, čímž zpomalují rozvoj artrózy a pochopitelně snižují bolest jako jeden z příznaků zánětu. Kouzlo tohoto přípravku spočívá v tomto případě v dlouhodobé aplikaci. Při krátkodobém podávání je schopen potlačit pouze bolest, pacientovi se sice uleví, nicméně okamžitě po vysazení léků dochází k recidivě. Teprve při dlouhodobém podávání, tedy minimálně 1 měsíc, je lék schopen plně omezit zánět a tím výrazně oddálit recidivu.
Použití u psů mladších než 6 týdnů nebo u starých psů může představovat určité riziko. Pokud je použití nevyhnutelné, měli by tito psi dostat redukovanou dávku a měli by být pozorně klinicky sledováni. Je třeba se vyhnout použití u dehydrovaných, hypovolemických nebo hypotenzních psů, protože zde existuje riziko zvýšení renální toxicity. Důležité je rovněž vyhnout se současnému podávání potenciálně nefrotoxických léčiv. NSAID mohou způsobit inhibici fagocytózy, a proto v případě léčby zápalu spojeného s bakteriální infekcí je nutné zvážit i současné použití antimikrobiální léčby.
Tento preparát není volně dostupný, proto je k dostání pouze u veterinárního lékaře nebo v lékárně na lékařský předpis.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, denně ji konzumuje zhruba 83 % dospělé populace. Pokud váš den také začíná horkým šálkem kávy, měli byste ho držet dál od své čivavy. Káva je totiž také to, co čivava nesmí.
Káva – spolu s dalšími běžnými potravinami a nápoji (viz níže) – obsahuje krystalický purinový stimulant kofein, který je pro psy toxický. Na rozdíl od lidí nemohou naši psí společníci účinně metabolizovat kofein, což vede ke zvýšeným účinkům této látky.
Příznaky otravy kofeinem zahrnují hyperaktivitu, vzrušení, dehydrataci, lapání po dechu, třes, hypertermii, zvýšené slinění, zvracení a třes. V závažných případech může dojít k záchvatům a smrti. Příznaky se obvykle objevují během 1 až 2 hodin po expozici.
Kofein je pro čivavy smrtelný v dávce 165 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 330 mg kofeinu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 496 mg může být smrtelných.
Mezi potraviny a nápoje, které nesmějí jíst čivavy, protože obsahují kofein patří:
Káva (250 ml kávy = 100 až 150 mg kofeinu), přičemž káva připravená za studena obsahuje více kofeinu než káva vařená za horka.
Kávová sedlina (12 gramů = 120 mg kofeinu).
Espresso (30 ml = 64 mg kofeinu).
Čajové sáčky (1 sáček = 30 až 70 mg kofeinu).
Černý čaj (250 ml = 30 až 60 mg kofeinu).
Čokoláda (100 g = 30 až 50 mg kofeinu).
Zelený čaj (250 ml = 25 až 45 mg kofeinu).
Káva bez kofeinu (250 ml = 2 až 12 mg kofeinu).
Limonáda s kofeinem (350 ml = 23 až 69 mg kofeinu), přičemž dietní soda obvykle obsahuje více kofeinu než běžná soda.
Zmrzlina (100 ml = 0 až 45 mg kofeinu).
Proteinové tyčinky (1 tyčinka = 0 až 50 mg kofeinu).
V naší poradně s názvem PSÍ ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den, prosím o informaci, jaké je dávkování léku Zirtec pro psa cca 33 kg,
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zyrtec je humánní léčivo ze skupiny antialergika. Jeho použití je možné i ve veterinární praxi. Dávkování pro malé psy je 1 mg na kg váhy psa. Pro větší plemena nad 20 kg se použije jednotná dávka 20 mg. Dávka se opakuje každých 12 až 24 hodin podle potřeby.
Na trhu je celá řada léků této skupiny, při jejich výběru hrají roli tři faktory: efekt, nežádoucí účinky a cena. Rimadyl se používá celkem často, jeho cena se však pohybuje kolem 1 435 Kč na 30 kg živé hmotnosti po dobu 20 dní, tudíž je podávání tohoto preparátu v dlouhodobém horizontu značně nákladné.
Přípravek Metacam je k dispozici ve formě perorální suspenze, injekčního roztoku a žvýkacích tablet. Léková forma a dávka závisí na druhu zvířete, jeho živé hmotnosti a léčené nemoci. Injekce se v závislosti na druhu zvířete a léčené nemoci mohou podávat do žíly, svalů nebo pod kůži.
Léčba se první den zahajuje jednorázovou dávkou 0,2 mg meloxikamu/1 kg živé hmotnosti, což lze aplikovat perorálně, nebo alternativně podáním přípravku Metacam 5 mg/1 ml injekčního roztoku. Léčba pokračuje perorálním podáváním udržovací dávky 0,1 mg meloxikamu/1 kg živé hmotnosti jednou denně (ve 24hodinových intervalech). Každá žvýkací tableta obsahuje buď 1 mg, nebo 2,5 mg meloxikamu, což odpovídá denní udržovací dávce pro psa o 10 kg živé hmotnosti, respektive 25 kg živé hmotnosti. Každá žvýkací tableta může být rozpůlená pro přesné podávání podle individuální živé hmotnosti zvířete. Žvýkací tablety lze podávat s krmivem nebo bez něj, jsou ochuceny a jsou většinou psy dobře přijímány.
Dávkování by měl určit veterinární lékař, ale i ten se musí řídit následujícími údaji. Pes o hmotnosti do 7 kg by měl požít ½ tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 7 do 10 kg by měl požít 1 tabletu 1 mg; pes o hmotnosti od 10 do 15 kg by měl požít 1 ½ tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 15 do 20 kg by měl požít 2 tablety 1 mg; pes o hmotnosti od 20 do 25 kg by měl požít 1 tabletu 2,5 mg; pes o hmotnosti od 25 do 35 kg by měl požít 1 ½ tablety 2,5 mg; pes o hmotnosti od 35 do 50 kg by měl požít 2 tablety 2,5 mg.
