Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

PSÍ SVRAB FOTO

Prevence

Prevencí proti ušnímu i kožnímu svrabu je jednak vyvarovat se kontaktu s dalšími zvířaty, jednak pravidelně prohlížet a čistit uši. Jestliže máte doma dlouhosrstého pejska, pravidelně jej kartáčujte, odstraňujte chuchvalce chlupů a jeho kůži prohlížejte. Lysinám a dalším kožním problémům vždy věnujte pozornost.

Zdroj: Svrab u psa

Diskuze: Ušní svrab u štěněte z chovné stanice

Dobry den,u 3.mes.stenete dg.usni svrab.Od matky odstaven v 6.ty.v 9.ty dan k prodeji.Ma svrab od ostatnich psu?Muze majitelka vedet,ze ma nemocne psyi?Kvs tvrdi,ze provadi u ni kontroly a ze jsou psi v poradku.Ale psi ziji venku,tak asi nevidi,ze se v noci skrabou.Veterinar asi nekontroluje usi,chci si stezovat na jeji chovnou stanici.Jakou mam sanci,at se vysetri ostatni psi u ni.Mnozstvi mopsu asi 10v kotci,po odebrani od matky,at se uci stene zrat,zilo s jinou desitkou psu.Nic jsem nenadelala,kdyz jsem se na KVS Pelhrimov,ptala na takovy zpusob chovu.Ze je tam vse v poradku a ted svrab.Myslim,ze to byva v takovych podminkach.

Zdroj: diskuze Ušní svrab u štěněte z chovné stanice
Počet odpovědí: 0

Úspěšnost

Úspěšnost léčby je vysoká, když je psu diagnostikován ušní svrab včas a nasadí se patřičná medikace. V některých případech je potřeba medikovat antibiotika. Pozor, neléčený svrab může způsobit až uhynutí psa, proto neváhejte v případě zpozorování výše popsaných příznaků tohoto onemocnění vyhledat veterinárního lékaře, který u vašeho psa stanoví diagnózu a zvolí správnou léčbu.

Zdroj: Ušní svrab u psa

Diskuze: psí nemoc

dobrý den chtěla bych se zeptat na černé fleky na psí kůži nevíte co by to mohlo být? děkují

Zdroj: diskuze Psí nemoc
Počet odpovědí: 0

Jdou všenky na člověka?

Všenky psí jsou hostitelsky specifické, to znamená, že se nepřenášejí na jiná zvířata než na dalšího psa. U lidí tedy nákaza nehrozí. Stejně tak na psovi nemůže parazitovat ani všenka kočičí, ani veš dětská, tudíž otázka, jak se zbavit všenek u člověka, není namístě.

Zdroj: Všenka psí

Diskuze: Re: kočičí svrab

dobrý těla jsem den chtěla jsem se zeptat na ušní svrab u kočičky ta má asi svrab v oušku i kocourek,nevim jak do doma mohu vyčistit

Zdroj: diskuze Kočičí svrab
Počet odpovědí: 6

Škrkavka psů a koček

Naše domácí mazlíčky napadá škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxocara cati). Dospělci parazitů měří od 6 cm do 18 cm, mají bílou až nažloutlou barvu a nacházejí se v tenkém střevě. Jejich vajíčka mají kulovitý tvar a silnou stěnu.

Zdroj: Škrkavka

Diskuze: Re: Nádorové psí onemocnění

Dobrý den,
Vaše fenečka je opravdu již babička velmi pokročilého věku, a tak veškeré hojení bude probíhat obtížněji. Nepíšete, zda nádory byly poslány k histologickému vyšetření, s nimi totiž bude zřejmě souviset hubnutí a případné riziko metastáz.
Na drobné ranky dobře zabírá Alaptid mast anebo lidský hemagel. Bylo by ale lepší zajít s ní k veterináři aby posoudil, zda by nebyly vhodné např. antibiotika – buď lokálně ve formě masti anebo celkově. Tu Vám ale doporučí pouze Váš veterinární lékař.
Mnoho zdraví pejskovi.
MVDr. Čupová

Zdroj: diskuze Nádorové psí onemocnění
Počet odpovědí: 1

Psí alergie na štípnutí blechy

U velké části psů se projevuje alergie na kousnutí blechy.

Příznaky

Mezi příznaky patří svědění způsobené těžkým zánětem kůže.

Léčba

Při této alergii se k léčbě zánětu kůže využívají antibiotika. Pokud je jasné, že pes touto alergií trpí, je třeba mu podávat celý rok různé preparáty proti blechám. Prevence je totiž v případě alergií nejlepším lékem.

Zdroj: Psí alergie

Diskuze: Re: uši

I králík může mít svrab. Žádným domácím prostředkem svrab nevyléčíte, jen s medikamenty na předpis, takže budete muset k veterináři. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět svrab v uších u králíků v pokročilém stadiu: www.google.cz/images…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Uši
Počet odpovědí: 1

Všenka

Světle žlutá všenka psí (Trichodectes canis) se živí odlupujícími se částečkami kůže, nesaje krev.

Všenky měří okolo 2 mm, jsou ploché, mají žlutohnědou barvu, krátké silné hákovité drápky na konci každé končetiny, které parazit užívá k pevnému přichycení se k chlupům hostitele. Je možné je pozorovat pouhým okem. U zvířat obvykle napadají hlavu, podpaží, třísla a záda. Psi napadení druhem Trichodectes canis mohou být rovněž mezihostitelem tasemnice psí. To je další důvod, proč je úspěšná eradikace všenek tak důležitá.

Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou ve formě spreje, obojku, šamponu nebo jako spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.

Zdroj: Parazité u psů

Diskuze: psí nemoci vyrážka foto

Dobrý večer chci se zeptat co to může být?
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Počet odpovědí: 14

Psí alergie na roztoče

Alergie na roztoče, prach a plísně se projevují u psa stejně jako u člověka celoročně. Alergie na plísně se projevuje při pobytu ve vlhčím prostředí, s vlhkostí souvisí i alergie na roztoče, protože čím je větší vlhkost, tím se alergie zhoršuje. Pokud má tedy pes příznaky této alergie je třeba vlhkost vzduchu v bytě udržovat zhruba na 50 %. Zároveň by pes trpící alergií na prach a roztoče neměl trávit moc času v místnostech, kde se nachází polštáře, deky, povlečení a podobně, majitel by měl navíc tyto látkové předměty prát co nejčastěji.

Zdroj: Psí alergie

Diskuze: Re: Re: Re: psí nemoci vyrážka foto

Ano, určitě na veterinu. A čekejte, že to bude na vícekrát.

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Počet odpovědí: 14

Psí paraziti v srsti

Vnější parazité (ektoparazité) se vyskytují v srsti psa. Určitě jste se někdy s některými osobně setkali, vyskytují se kdekoli a nejlepší obranou proti nim je správná hygiena a preventivní odčervování.

Zdroj: Larvy v kůži u psa

Diskuze: Re: Re: psí nemoci vyrážka foto

No má to na ocásku a má to takové zduřelé... Takže na veterinu nejspíš že?

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Počet odpovědí: 14

Ušní svrab u koček

Ušní svrab, lidově také prašivina, je onemocnění zevního zvukovodu zvířat, které způsobují parazitičtí roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů a koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy. U králíků může v uších parazitovat jiný roztoč – Prosoptes cuniculi. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U mnoha zvířat, zvláště u koček a lišek, se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.

Problematika této nemoci je popsána níže.

Zdroj: Kočka se škrábe v uších

Diskuze: psí nemoci-zácpa

Dobrý den.Potřebovala bych poradit,jestli nechat operovat pejska se zácpou?Děkuji za odpovědi.

Zdroj: diskuze Psí nemoci-zácpa
Počet odpovědí: 0

Léčba

Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů kapkami na čištění uší. Terapie musí pokračovat minimálně 30 dní, tedy i poté, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci nebo při druhotných bakteriálních infekcích jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě spot-on kapek (Advocate, Stronghold) aplikovaných na zátylek, a to minimálně dvakrát v rozmezí tří týdnů.

Pokud je ušní svrab diagnostikován, může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. A opravdu nezapomínejme, že je vždy nutné přeléčit všechna zvířata v domě.

K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů, mezi nimiž jako bezpečný a účinný v poslední době funguje například Selamectin. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň je nutné řešit sekundární bakteriální infekci.

Zdroj: Ušní svrab u psa

Diskuze: kočičí svrab

Na chalupě k nám chodí kočička,která má po celém těle strupy. Je to asi svrab. Jak jí můžeme pomoct? Je na to nějaký dostupný lék ?

Zdroj: diskuze Kočičí svrab
Počet odpovědí: 6

Svrab u psa

Svrab (postaru prašivina) je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobeného drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Svrab se řadí mezi kožní nemoci u psů. Ačkoliv má jen zřídka fatální následky, včasné rozpoznání tohoto problému vede ke zkrácení jinak dlouhodobé léčby.

Zákožka svrabová se u psů projevuje velkou svědivostí, a tedy častým drbáním, což je stejný příznak jako v případě alergií. Nejčastěji se projevuje tím, že pes se škrábe a kouše. V případě zákožky svrabové, která způsobuje svrab, se psi musí škrábat především v teplém prostředí. Svědění je tak velké, že se pes musí škrábat jak ve dne, tak i v noci. Parazit je pro lidské oko neviditelný. Zákožka svrabová totiž žije v hlubokých vrstvách pokožkové škáry a nevyskytuje se rovnoměrně po celé ploše kůže. Může se tedy stát, že ani po rozboru kůže u veterináře se nemusí přítomnost parazita u psa objevit.

Zákožka svrabová se do pokožky psa dostane v místech, kde je kůže jemná, jde tedy především o vnitřní stranu stehen, okolí očí či oblast kolem kořenů ušních boltců nebo přímo v uších. Na těchto místech se pes škrábe a kouše, čímž rozšíří nákazu na další části těla. Kromě svědění možná časem zpozorujete, že srst vašemu psovi na určitých místech vypadá nebo že váš pes ztrácí na hmotnosti.

Svrab se léčí buď lokálně, kdy se postižené místo musí nejprve důkladně omýt šamponem, poté se aplikuje léčebný přípravek, který vám určí veterinář. Tuto proceduru musí pes podstoupit jednou týdně několik týdnů po sobě. Více se však doporučuje užití celkové terapie, kdy se zvířeti aplikuje preparát dozadu za krk. Látky, které působí účinně proti různým parazitům, se dostanou do krve a účinkují zhruba měsíc. Aby se svrab vyléčil úplně, dávají se většinou dvě dávky přípravku.

Pokud se vám podaří svrab úspěšně zlikvidovat, nemusíte mít dále obavy o vlastní zdraví. Svrab se totiž přenáší i na lidi, ale může se rozmnožovat pouze na těle psa.

Ušní svrab je onemocnění zevního zvukovodu zvířat, které způsobují parazitičtí roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů je strupovka ušní (Otodectes cynotis). Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U psů je ušní svrab příčinou asi 5 % všech zánětů zvukovodu, na rozdíl od koček se ale u psů objevují příznaky dříve. Zdá se, že svědění, které u některých zvířat provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno spíše alergickou reakcí na přítomnost roztočů než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním, a třepáním hlavou. Přítomnost parazitů také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu. Strupy a maz obsahují živé roztoče, jsou proto infekční pro ostatní vnímavá zvířata. Objeví-li se u domácího zvířete svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Vhodným preparátem pro léčbu jsou kapky proti ušnímu svrabu.

Zdroj: Parazité v psí srsti

Zákožka svrabová

Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei var. canis) je původcem sarkaptového svrabu. Parazituje především u psů. Napadení se ale může vyskytnout i u lidí.

Zákožka je roztoč o velikosti 0,2 až 0,3 mm, tedy viditelný pod mikroskopem. Má zavalité tělo, rychle se pohybuje, takže se snadno šíří mezi hostiteli. Je původcem svrabu, který se přenáší jak přímým stykem, tak i z dek a hřebenů. Zákožka psí nemusí cizopasit pouze na psovi, ale může přecházet i na jiné hostitele, například na člověka. Vývoj se děje na hostiteli (vajíčko – larva – dospělec). Samičky kladou vajíčka do vyvrtaných chodbiček v horní vrstvě kůže. Chodbičky jsou viditelné okem a jsou tam, kde je kůže nejtenčí. Samečci žijí pouze na povrchu kůže. Všechna vývojová stadia se živí tkáňovým mokem a do ranky vylučují jedovaté látky, takže kůže reaguje na přítomnost zákožek zánětem. Psi se kvůli intenzivnímu svědění škrábou, čímž si zraňují kůži. U takto poraněné kůže dochází následně k zánětu. Nejčastěji se zákožka u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích. Pokud nedojde k zahájení léčby, příznaky se rozšíří na celé tělo.

Na psovi zákožku poznáte nejprve tam, kde je pes nejméně osrstěn, tedy na břiše či vnitřní ploše stehen. Odtud se pak šíří dále. Kůže je na těchto místech zanícená, odlupuje se v šupinách a postupně dochází k vypadávání srsti. Postižená místa silně svědí a pes se úporně škrábe, čímž si může způsobit i rozsáhlá poranění.

Léčba je dost komplikovaná. Nejprve se musí určit nemoc a poté veterinární lékař doporučí přípravky, které svrab vyléčí. Nejčastěji se používají různé koupelové kúry a poté i speciální léky. Důležitá je dezinfekce okolního prostředí. Postiženého psa je nutné ihned oddělit od ostatních zvířat a dezinfikovat i předměty, se kterými přišel do styku.

Zdroj: Larvy v kůži u psa

Psí alergie na trávu

Psí alergie na pyly obsažené v travinách, stromech, plevel není tak častá jako u člověka, ale i přesto jí řada psů trpí. Obvykle se příznaky této alergie projevují u psa po venčení v kvetoucí trávě nebo v blízkosti kvetoucích stromů. Mezi příznaky této alergie patří svědění v důsledku zánětu kůže (pes si neustále postižená místa drbe). Na daných místech jsou viditelné zarudlé boláky, stejné jako mívá člověk. Dalším projevem může být slzení, kýchání, zarudlá kůže ušních boltců, záněty kůže, svědivý ekzém v okolí análních žláz.

Léčba

Nejdůležitějším bodem léčby je prevence, což znamená, že by se majitel měl při venčení vyhýbat místům, kde je vysoká koncentrace pylu. Pokud se navíc u psa příznaky objeví, je vždy lepší navštívit veterináře, který nasadí správnou léčbu. Při rozsáhlých problémech veterinář obvykle předepíše kortikoidy, případně antibiotika. Navíc provede diagnostiku, kterou se zjistí, na co je pes alergický.

Zdroj: Psí alergie

Veš psí

Jedná se o psího cizopasníka, který je dlouhý 1–2 mm. Člověka nenapadá, ale při silném výskytu jich můžeme na psovi najít tisíce. Důležité je správně se starat o psí srst, zejména u dlouhosrstých plemen, pravidelně ji vyčesávat a prohlížet. Veš psí se šíří takzvané ze psa na psa, pes se tedy musí potkat a setrvat ve společnosti se psem jiným, který již psí vši má. Samice kladou vajíčka přímo na chlupy a z nich se líhnou larvy. Larvy i dospělci se živí krví psa a při silném přemnožení to může vést až k chudokrevnosti.

Při silném napadení psa se vši zdržují kdekoli. Jinak dávají přednost hlavě, zvláště čenichu, těsnému okolí pysků, očí a uší. Vyskytují se poměrně často také zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které celkem pevně drží. Naštěstí jsou psí vši méně časté než blechy a nejsou přenosné na člověka. Pes se nakazí pouze přímým stykem s jiným zavšiveným zvířetem, případně při používání cizích hřebenů a kartáčů. Při odvšivení se postupuje podobně jako při odblešování psa.

Veš na rozdíl od všenky je málo pohyblivá a také má menší velikost. Pro představu se můžete podívat na fotky vší.

Léčba spočívá v ošetření insekticidními přípravky, zpočátku denně, poté stačí obden. Je nutné kontrolovat kožich a vyčesávat hnidy, protože jdou hůře chemicky odstranit. Vši je možné zlikvidovat i pomocí speciálního šamponu.

Zdroj: Parazité v psí srsti

Kožní parazité u psů

Spolehlivá ochrana proti vnějším parazitům je velmi důležité chovatelské opatření, neboť nejrůznější parazité se nacházejí všude kolem nás. Pes se může rovněž nakazit při kontaktu s jinými zvířaty, a navíc se mnozí parazité mohou přenést i na člověka.

Kožní parazité žijí v psí srsti. Mezi nejběžnější parazity, kteří si vyberou vašeho psa jako hostitele, patří blechy, klíšťata, vši, všenky, zákožky, dravčíci a trudníci. Parazité jsou všude kolem nás, proto by používání antiparazitik nemělo být pouze sezónní záležitostí v době zvýšeného výskytu klíšťat, ale naprostou samozřejmostí. To stejné platí i v případě odčervování. Mnozí majitelé psů odčervování podceňují.

Ektoparazit je vnější cizopasník, který žije na povrchu těla jiného organismu (hostitele) buď trvale (blecha, zákožka), nebo jej vyhledává pouze jako zdroj potravy (klíště).

Zdroj: Parazité v psí srsti

Příčiny

Ušní svrab (Otodectes cynotis) je nejčastějším roztočem napadajícím zvukovod psů. Toto vysoce přenosné onemocnění se rozšiřuje přímým kontaktem. Významným příznakem je svědivost a tvorba tmavě hnědého až černého mazu, jelikož sliny přítomných roztočů způsobují alergické svědivé reakce ve zvukovodu. Diagnózu potvrdí mikroskopické zjištění roztočů v ušním výtěru.

U psů je ušní svrab příčinou jen asi 5 % všech zánětů zvukovodu, na rozdíl od koček se ale u psů objevují příznaky dříve. Zdá se, že svědění, které u některých zvířat provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno alergickou reakcí na přítomnost roztočů spíše než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje třepáním hlavou a intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním.

Přítomnost parazitů také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou proto infekční pro ostatní vnímavá zvířata. Na člověka toto onemocnění není přenosné. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou postihnout i bubínek nebo se šířit dále do středního ucha. Objeví-li se u domácího zvířete svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Výše popisované příznaky mohou být způsobeny i jinými druhy roztočů, kvasinkami nebo plísněmi.

Zdroj: Ušní svrab u psa

Alergie u psů na pyl

Alergie na pyl není u psů tak běžná, pokud se ale příznaky objeví, je třeba co nejvíce omezit vycházky venku na nejnutnější venčení. Dobré je také vypozorovat, kdy se alergie projevuje, protože stromy, trávy a plevele produkují pyly v různou roční dobu. Stromy například na jaře, trávy v létě a plevele na podzim. Tak se dá vypozorovat, na který typ pylu je pes alergický.

Zdroj: Psí alergie

Co je to všenka psí

Jsou dva hostitelé, a to veš psí a všenka psí.

Veš psí

Veš psí u psa parazituje jako opravdová veš, která saje krev, zato všenka, která má kousací ústní ústrojí, se živí se kůží a chlupy. Jsou to dva různé druhy parazitů s odlišnou životní strategií a u postiženého psa jejich přítomnost způsobuje trochu odlišné klinické příznaky.

Veš psí (Linognathus setosus) je 1–2 mm velký zploštělý bezkřídlý hmyz. Má nápadně malou protáhlou špičatou hlavu, nemá žádné oči a k pohybu v srsti jí slouží šest silných nohou opatřených drápkem. Živí se krví hostitele. Parazituje na psovi i na lišce. Preferovaným místem výskytu je hlava a krk, zvláště převislé uši některých plemen, dále kůže pod zplstnatělou srstí, hromadí se také okolo očí či pod obojkem. Jsou to pomalu se pohybující zvířata, při rozhrnutí srsti jsou zakousnuté vši snadno vidět. Svého hostitele dobrovolně nikdy neopouštějí. Dospělá samička klade jedno vajíčko denně. Hnidu lepí ke kořínkům chlupů. Trvá 10– 15 dní, než se z vajíčka vylíhne nymfa podobná dospělci, jen menší. Nymfa dospívá asi za dva týdny a cyklus se opakuje. Mimo hostitele přežije veš jen 1–2 dny. K přenosu dochází přímým kontaktem mezi psy, štěňata se nakazí od matky, psi získají vši také ležením ve společných peleších či sdílením hřebenů a dek. Na vypadaných chlupech mohou být živé hnidy, na kterých vši přežívají poněkud déle.

Bodání vší způsobuje na psí kůži vznik svědivých pupínků. Malé množství vší a tím pádem i štípanců může uniknout pozornosti, ale při větším počtu si pes štípance rozškrábe do krve, do poškozené kůže se dostane infekce, srst je olámaná, matná, suchá, pocuchaná. Vlhká srst napadených psů je cítit po myšině. Zanícená svědivá kůže na uších může připomínat svrab. Vši mohou navíc sát tolik krve, že u svého hostitele, typicky u štěněte, způsobí chudokrevnost s bledými sliznicemi, nebo dokonce celkovou slabost a oslabení imunity.

Všenka psí

Všenka psí (Trichodectes canis) je 1–2 mm velký bezkřídlý hmyz s krátkou širokou hlavičkou. Všenka je zbarvená do žluta. Stejně jako veš se pohybuje pomocí šesti končetin s drápky. Na rozdíl od vši velmi čile. Neustálým lezením v srsti způsobuje velké svědění. Všenka psí nesaje krev, ale okusuje pokožku a živí se kůží, srstí a organickými nečistotami. Pes domácí je hlavním hostitelem této všenky, ale stejně tak může parazitovat i na vlku, kojotech, šakalech a liškách. Na zamořeném psovi se nachází především na hlavě, krku a na zádech a ocasu. Shromažďuje se kolem tělních otvorů či ran. Drží se u kořínků chlupů, rychle běhá a nemusí být snadné ji spatřit. Životní cyklus je podobný jako u vši. Samička klade několik vajíček za den, které lepí jednotlivě ke kořínkům. Z hnid se za 2–3 týdny líhne nymfa, která se vyvíjí o něco déle než veš, takže cyklus trvá 30–40 dní. Dobou přežití mimo hostitele a přenosem se všenka neliší od vši psí.

Všenky krev nesají, ale psí kůži dráždí svým neustálým pohybem a kousáním. Psa invaze všenek velice svědí. Rozmnožování je tak rychlé, že všenky zanedlouho svým množstvím způsobují svému hostiteli značné potíže. Světle žlutá všenka psí se živí odlupujícími se částečkami kůže. Všenky samotné viditelně nepoškozují kůži, viditelné změny na kůži a srsti jsou způsobené škrábáním, olizováním se či vykusováním. U některých zvířat mohou být příznaky zavšivení sotva znatelné nebo jen mírné, jako například zvýšené množství lupů v srsti doprovázené mírným svěděním. U jiných se objevuje suchá, hrubá, rozježená, řídká srst až lysivost. Některé psy mohou všenky trápit natolik, že se rozškrábou do krve, dojde k druhotné bakteriální nebo kvasinkové infekci a nemocná kůže je plná vřídků a strupů. Někdy dlouhotrvající svědění způsobuje i poruchy chování, agresivitu, odmítání doteků a celkově špatnou ovladatelnost psa.

Zde můžete vidět obrázky, jak vypadá všenka psí.

Zdroj: Všenka psí

Zánět análních váčků

Anální váčky, uložené u psa po obou stranách konečníku na přechodu sliznice konečníku v kůži, vylučují značně páchnoucí sekret pastovité konzistence. Sekret určuje výraznou pachovou identitu jedince.

Při dlouhodobě řídkém trusu se anální žlázky nevyprazdňují, sekret se v nich hromadí a tuhne. Váček zduří, vývody se ucpou, obsah se může druhotně infikovat a zhnisat.

Zánět se projevuje zduřením okolí konečníku, bolestivostí, „sáňkováním“. Při dlouhodobém zánětu i tvorbou píštělí.

Prognóza je příznivá.

Zdroj: Psí nemoci

Léčba

Všenky nepřežívají dlouho v prostředí bez hostitele a vyprání či vyhození pelechů a dek na mráz je rychle ničí. Na zvířatech se dají odstranit běžně používanými prostředky proti blechám. Pokud je zvíře hodně zanedbané, léčbu celkově a následné hojení kůže usnadňuje ostříhání zplstnatělé srsti. Parazity zabíjí jak šampony, tak spreje a spot-ony, včetně spot-onů s fipronilem i novějšími insekticidy, a fungují samozřejmě i tablety proti klíšťatům a blechám. Krátce působící přípravky je potřeba zopakovat po 14 dnech, aby došlo k zahubení nově vylíhlých parazitů. Léčba by měla trvat 4–6 týdnů.

POZOR! Všenka je mezihostitelem tasemnice psí, zavšivený pes by měl být v průběhu léčby i odčervený. Pes, který se svých trapičů snaží zbavit tím, že je vybírá zuby, se tímto nepříjemným vnitřním parazitem nakazí. Kromě psa domácího napadají tyto všenky i volně žijící psovité šelmy, zejména vlky. Příbuzný druh žije na jezevci.

Zdroj: Všenka psí

Jak ho poznám

Ušní svrab, lidově také prašivina, je onemocnění zevního zvukovodu zvířat způsobené parazitickými roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů a koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy. U králíků může v uších parazitovat jiný roztoč – Prosoptes cuniculi. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U mnoha zvířat, zvláště u koček a lišek, se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.

Strupovka ušní dosahuje velikosti asi 0,5 mm a je možné ji spatřit i pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus (doba, za kterou samička z nakladeného vajíčka začne klást vlastní) trvá asi tři týdny. Paraziti se živí odloupanými buňkami pokožky, nesají krev. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou dobu přežít i bez hostitele.

Zdroj: Ušní svrab u psa

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová

MVDr. Michaela Hrachová Čupová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU