Téma: 

pomeranian boo choroby


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

POMERANIAN

Pomeranian boo

Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.

Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.

Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.

Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.

Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.

Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.

Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.

Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.

Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.

Detail odstavce: Pomeranian boo
Zdroj: Pomeranian
Zveřejněno: 8.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: black skin

Mame pejska pomeranian, ktery trpi vypadavanim srsti tzv. Black skin. Jako maly byl prvnimi majiteli vykastrovan a drst se opet srovnala. Po dvou letech, ale doslo k opětovnému vypadávani srsti. Zkouseli jsme ho léčit na problemy se stitnou žlázou. Davame mu prasky s obsahem melatoninu, ale vysledky se stale nedostavuji. Věk 4 roky.
Dekuji za radu. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Black skin
Odesláno: 6.11.2016 uživatelem Běla Binková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NĚMECKÝ ŠPIC

Německý špic pomeranian

Pod názvem Pomeranian se ukrývá trpasličí špic, proto jsou veškeré údaje uvedené v části: německý špic trpasličí.

Detail odstavce: Německý špic pomeranian
Zdroj: Německý špic
Zveřejněno: 23.7.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Trpaslíci špic - Pomeranian ? Zmena srsti

Prosím o radu.
Môj psík má 3a pól mesiaca. Kupovali sme ho ako Pomika no viac sa mi podoba na trpaslicieho špica. Bol take malé klbko kupovali sme ho ako 6 týždňového. Srsti mal kopec, no po 2 a pól mesiaci mu začala postupne rednúce srsť, vytvorili sa mu 3 lysiny. Hrudník mu cely zišiel no už mu síce rastu nové chlpy, ale stále sa obávam či je to normálne. Či až takto môže meniť rapídne srsť a či je to prirodzene. Dočítala som sa že tento proces môže trvať aj rok kým sa mu uprace srsť. Neviem či tomu mám veriť Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Vypadávání srsti u psů
Odesláno: 10.2.2018 uživatelem Romana
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VÝCVIK ŠPICE POMERANIAN

Video

Zde můžete vidět trénink pomeraniana.

Detail odstavce: Video
Zdroj: Výcvik špice pomeranian
Zveřejněno: 14.8.2018

VÝCVIK ŠPICE POMERANIAN

Povaha

Plemeno pomeranian je záměrně vyšlechtěná psí zmenšenina s lišáckým výrazem. Pochází z rodiny větších špicovitých psů nalézajících se v okolí německého a polského území. Na území Velké Británie a později v USA byl prošlechtěn na nynějšího okouzlujícího a elegantního společníka člověka. Je známý po celém světě pro svou bohatou, nadýchanou srst, malý vzrůst a temperamentní povahu. Pomeranian je velkým potěšením pro majitele, a to především kvůli svému vzhledu, povaze a okouzlujícím způsobům. Do každé rodiny, která jej vlastní, vkládá eleganci a vzrušení. Hodí se pro rodiny, jež hledají odolného temperamentního trpasličího pejska, který je i jejich přátele bude milovat. Je to velmi společenský psík, který připomíná psa jako hračku – toy dog s dětskou tvářičkou, nebo plyšového medvídka – teddy bear. Přes svůj temperament je velmi inteligentní a ve vážných situacích (výstavy a na návštěvách) je velmi distingovaný a disciplinovaný. Jeho nejpozoruhodnějším rysem je touha po přízni člověka. Miluje lidi a je velmi družný. Pomeraniani se velmi dobře mezi sebou snášejí, takže si můžete obstarat i několik jedinců najednou.

Detail odstavce: Povaha
Zdroj: Výcvik špice pomeranian
Zveřejněno: 14.8.2018

POMERANIAN

Prodej štěňat

Pomeranian (ač miniaturní pejsek) je ve své ryzí podobě velmi drahý. Vyvíjel se totiž asi sto let v USA a ve Velké Británii a u nás je jen málo chovatelů, kteří dbají na čistotu plemene. Daleko častěji (a také levněji) koupíte křížence pomeraniana a německého trpasličího špice, tedy jeho prapředka.

Chovatelé rozhodně nabádají k opatrnosti. V České republice se cena pomeranianů pohybuje (samozřejmě i podle kvality jednotlivých štěňat) od 25 000 korun směrem nahoru. Jedinci na výstavy mohou stát 50 000 korun i více. Pakliže se rozhodnete přivézt štěně pomeraniana z Británie, počítejte s cenou až 2 500 liber plus doprava, z USA si psa přivezete za 3 500 dolarů plus cesta.

Při pročítání inzerátů můžete často narazit na štěňátka, jež vznikla křížením v nějaké „množírně‟. Varovat by vás měla především výhodná cena, která může zlákat ke koupi.

Chovatelské stanice

Chovatelské stanice pomeranianů najdete prostřednictvím vyhledávače na internetu. Stanice nabízejí k odběru štěňata jak s průkazem původu, tak i bez něj.

Za nás můžeme doporučit chovatelskou stanici z povltaví: www.pomeranian.cz.

Detail odstavce: Prodej štěňat
Zdroj: Pomeranian
Zveřejněno: 8.5.2016

POMERANIAN

Povaha

Pomeraniani jsou typičtí svým přátelským, hravým a temperamentním chováním. Milují být v přítomnosti svých majitelů a též se ví, že své páníčky velmi brání. Jsou ostražití a na jakoukoli změnu ve svém prostředí reagují štěkáním, mohou tudíž štěkat velmi často. Čas o samotě většinou snášejí dobře v prostředí, kde jsou hračky.

Psí plemeno pomeranian se řadí ke skupině německých špiců. V mnoha zemích je pomeranian známý jako trpasličí špic. Jeho postava je kompaktní a robustní, s velmi osrstěným ocasem, jenž je vysoko posazený a plochý. Pomeraniany charakterizuje mimo jiné jakýsi límec u krku tvořený krycí srstí a také jemné chloupky na zadních končetinách. Krycí srst je dlouhá, rovná a tvrdá, s texturou. Podsada je oproti tomu měkká, hustá a krátká. Pomeranian může mít různou barvu srsti: bílou, černou, hnědou, červenou, krémovou, černou s pálením, hnědou s pálením, žíhanou a další. Mezi nejčastější barvy patří oranžová, černá a krémová. V poslední době si lidé velmi oblíbili zbarvení merle, které v sobě kombinuje modrou a převážně bílou barvu srsti.

Pomeranian je malé psí plemeno, jehož zástupci dosahují výšky v kohoutku 13 až 28 cm a hmotnosti 1,9 až 3,5 kg.

Ačkoli mají pomeraniani dvojitou tlustou srst, péče o ni není nikterak náročná. Chovatelé doporučují srst jednou denně vyčesat pro udržení její kvality, jelikož ji pomeranian pravidelně ztrácí. Zkracovat by se pak měla každý měsíc až dva. Rovněž je třeba věnovat pozornost stavu uší, očí a zubů.

Co se týče věku, pomeraniani se obecně dožívají 12 až 16 let.

Chovatelé nesouhlasí s tím, že FCI standard z roku 1998 přiřadil pomeraniana k německému špicovi, a tvrdí, že po sto letech vývoje se už jedná o samostatné plemeno. Taktéž se snaží vyhnout křížení pomeraniana s německým trpasličím špicem, a to už jen proto, aby se zachoval mírně odlišný vzhled.

Slovo pomeranian bylo odvozeno od slova pomořanský. Z Pomořan pocházel původně až třicetikilový pastevecký špic. Toto plemeno uznal až v roce 1870 anglický Kennel Club a v roce 1888 byl první špic dovezen do USA.

Za více než sto let se původní pomořanský špic úplně změnil: změnila se jeho srst, postavení nohou, chůze. Dnes se jedná o úplně jiného psa.

Detail odstavce: Povaha
Zdroj: Pomeranian
Zveřejněno: 8.5.2016

VÝCVIK ŠPICE POMERANIAN

Specializace

Psí plemeno pomeranian se řadí ke skupině německých špiců. V mnoha zemích je známé jako trpasličí špic. Jeho celková postava je kompaktní a robustní, s velmi osrstěným ocasem, který je vysoko posazený a plochý. Pomeraniani jsou dobře známí krycí srstí tvořící jakýsi límec u krku a také jemnými chloupky na zadních končetinách. Krycí srst je dlouhá, rovná a tvrdá, s texturou. Podsada je oproti tomu měkká, hustá a krátká. Barva srsti může být dnes nejrůznější: bílá, černá, hnědá, červená, krémová, černá s pálením, hnědá s pálením, žíhaná a další. Mezi nejčastější ovšem patří oranžová, černá nebo krémová. V poslední době je velmi oblíbené zbarvení merle, které je kombinací modré a převážně bílé barvy srsti.

Pomeraniani jsou zařazeni podle standardu FCI do skupiny 5 – špicové a primitivní plemena, sekce 4 – evropští špicové, bez pracovní zkoušky.

Pomeraniani jsou náchylní k časté ztrátě zubů, takže se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět mírnou až těžkou hluchotou, zvýšením nitroočním tlakem, ametropií. V případech, že se jedná o psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče byli oba se zbarvením srsti merle, mohou psi navíc trpět abnormalitou skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.

Plemeno pomeranian bývá často zaměňováno s plemenem německého špice. Německý trpasličí špic má hlavu klínovitou, menší, s většíma špičatýma ušima blíže k sobě, uši jsou posazené navrchu hlavy, čenich je dlouhý, špičatý, nohy tenké, méně osrstěné než zbytek těla, kostra není tak kompaktní jako u pomeraniana. Němečtí trpasličí špicové dvakrát ročně silně línají, kdežto plemeno pomeranian, které má bohatou srst, při pravidelném pročesávání a přistřihování většinou líná minimálně a srst zůstává v kartáči, takže chlupy takzvaně nesněží po podlaze. Ocas klasického německého špice je zahnutý a posazený na bok. V Česku se tato dvě plemena moc nerozeznávají, zatímco v ostatních zemích Evropy, dále pak v USA a Thajsku jsou tato plemena již dávno rozdělena a každé má svůj vlastní plemenný standard.

Detail odstavce: Specializace
Zdroj: Výcvik špice pomeranian
Zveřejněno: 14.8.2018

POMERANIAN

Nároky na chov

Pomeranian je velmi společenský pejsek, jenž připomíná hračku s dětskou tvářičkou nebo plyšového medvídka. Miluje lidi a chce jimi být milován. Je pro každou legraci, ale když je potřeba, umí zvážnět a chovat se jako lord.

Do rodiny, která jej vlastní, přináší eleganci a vzrušení. Hodí se pro ty, kdo hledají temperamentního, trpasličího a odolného pejska. Vás a vaše přátele bude milovat.

Za jeho nejpozoruhodnější rys lze považovat touhu po přízni člověka. Ale i pomeraniani sami se mezi sebou velmi dobře snášejí, takže si můžete pořídit hned několik pejsků.

V zahraničí se pomeranianové střihově upravují již od 4 měsíců věku, kdy se zastřihávají dokulata (srst roste bohatě od mozkovny až po kalhotky; ouška by měla být v záplavě chlupů sotva znatelná). V Čechách většina rozhodčích uznává (trpí) pouze minimální úpravu, při níž se srst upravuje pouze na ouškách a koncích tlapek, kde jinak vytváří nevzhledné přesahy (rousy).

I zmíněnou minimální úpravu však někteří poradci chovu a rozhodčí odsuzují, neboť prý německý standard nehovoří o střihové úpravě špiců. Navzdory tomu se na evropských prestižních výstavách setkáte ve většině případů s celkově upravenými pomeraniany, kteří jsou někdy sestříhaní až tak, že vypadají jako plyšové hračky (toy). Zde lze podotknout, že se střihově upravuje nejedno psí plemeno (včetně loveckých i pracovních), a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Detail odstavce: Nároky na chov
Zdroj: Pomeranian
Zveřejněno: 8.5.2016

VÝCVIK ŠPICE POMERANIAN

Výchova pro pobyt v bytě

Pomeraniani mají dvojitou tlustou srst a péče o ni není nijak těžká. Chovatelé všeobecně doporučují jednou denně srst vyčesat kvůli udržení její kvality. Zkrácení srsti je vhodné každý měsíc až dva. Je vhodné věnovat pozornost stavu uší, očí a zubů.

Nedoporučuje se nechat malé děti s těmito psy bez dozoru. Pomeraniani sice mají rádi děti, ale velmi malé děti nemusí mít ještě vyvinutou potřebnou koordinaci a respekt při styku s malými zvířátky.

Jsou vynikající společníci při cestách, protože jsou rádi všude, kam jde jejich majitel. Jako jiní domácí miláčci by se nikdy neměli nechávat zamčeni v uzavřeném autě za teplého počasí. Teplota může dosáhnout smrtelně nebezpečné úrovně během několika mála minut. A navíc vám tato roztomilá zvířátka docela snadno někdo ukradne, když je necháte bez dozoru.

Detail odstavce: Výchova pro pobyt v bytě
Zdroj: Výcvik špice pomeranian
Zveřejněno: 14.8.2018

VÝCVIK ŠPICE POMERANIAN

Základní poslušnost

Ve věku 9 týdnů nelze nikdy s jistotou říci, zda ze štěněte vyroste perfektní jedinec a bude nositelem těch nejvyšších titulů. Jedinec výborného fenotypu (z dlouhodobě prošlechtěného chovu) však nemůže mít vyloženě špatný genotyp. Záleží ale na mnoha dalších aspektech, jako je kvalitní krmení a výchova psa.

Pomeriani vás upozorní na jakýkoliv neklid nebo vetřelce v domácnosti. Touží po tom, aby člověku vyhověli, ale dokážou být i tvrdohlaví, když to pokládají za vhodné. Velmi dobře se mezi sebou snášejí, takže si můžete beze všeho obstarat i několik jedinců najednou. Pomeranian je extrovert, velice inteligentní a živý, a proto je to úžasný společník a pes, který se rád účastní soutěží.

Může se zdát, že pořídit si roztomilý vrh malých štěňátek bude báječné, ale měli byste si uvědomit, že chov pomeranianů je velice náročný na čas, peníze a city. Zatímco zodpovědní chovatelé ponechávají porody štěňátek přírodě, skutečností je, že pomeraniani si pro svoji velikost při porodu často vyžádají císařský řez. Bez poučení byste tak mohli ohrozit život fenky. Doporučuje se udržovat trvalý kontakt s chovatelem pomeranianů a požádat ho o radu při rozhodování o chovu. Většina majitelů psích miláčků nechává fenky pomeraniana vykastrovat. Tato operace nejenom snižuje riziko spojené s další reprodukcí, ale také zlepšuje jakost srsti. Psům pomeraniana také prospěje kastrace a přispívá ke zlepšení jejich chování. Vykastrovaní psi se již nemohou zúčastnit výstav (soutěžit ve třídách AKC Conformation), ale mohou se účastnit jiných akcí na předvádění chování, poslušnosti a obratnosti psů.

Detail odstavce: Základní poslušnost
Zdroj: Výcvik špice pomeranian
Zveřejněno: 14.8.2018

JAK SPRÁVNĚ KRMIT FRANCOUZSKÉHO BULDOČKA

Zdravotní problémy

Francouzský buldoček mívá v létě problémy s dýcháním, proto mu vyhovují spíše krátké procházky stínem. Také slzí, sípe a často i chrápe. Francouzské buldočky občas může potrápit alergie a částečně dědičná dysplazie kyčlí a plísňové onemocnění kůže. Kvůli typickému výrazu ve tváři a krátkému čumáku se občas vyskytuje brachycephalický syndrom, který způsobuje problémy se zablokováním dýchacích cest. U plemene se občas objevuje malformace obratlů nebo se rodí štěňata s rozštěpem patra. Nemoci spojené s obezitou se u tohoto plemene vyskytují hojně, převážně pak choroby kloubů a páteře.

Detail odstavce: Zdravotní problémy
Zdroj: Jak správně krmit francouzského buldočka
Zveřejněno: 4.5.2018

DIVNÉ DÝCHÁNÍ U PSA

Dýchavičnost u psa

Jde o velmi závažné onemocnění, které může v krajním případě způsobit úmrtí psa. Toto onemocnění se projevuje dýchacími problémy a zvýšenou frekvencí dechu (zde se nejedná o případ, kdy se pes po velké tělesné námaze vydýchává, ale po chvilce s rychlým dýcháním přestane).

Dalším příznakem je, že má pes přední končetiny při sezení široce roztažené a hodně otevřenou tlamu. Pouhým okem můžeme pozorovat znatelné zvětšování hrudníku. Tyto příznaky mohou být vyvolány brániční kýlou či plicním otokem. Dýchavičnost může být spojena se špatnou činností srdeční chlopně (domykavost a roztaživost).

Pokud má váš pes problémy s dýcháním, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře. Teprve po důkladném vyšetření je možné stanovit přesnou příčinu choroby.

Detail odstavce: Dýchavičnost u psa
Zdroj: Divné dýchání u psa
Zveřejněno: 11.2.2017

AUJESZKYHO CHOROBA

Nemoci s podobnými příznaky

Je důležité zdůraznit, že toto nemocnění se u psů a koček vyskytuje vzácně. Po více než roce byl v ČR zaznamenán jeden případ Aujeszkyho choroby na začátku letošního roku. Jednalo se o labradorského retrívra, který býval v kontaktu s divokými prasaty.

Diferenciálně diagnosticky jsou jiná - mnohem častější – onemocnění: od neurologických postižení (např. epilepsie), přes infekce psinky, leptospirózy, až po různé dermatologické potíže projevující se svěděním, atd.

Nemoc Aujezskyho chorobě nejpodobnější po klinické stránce – vzteklina – se u nás od roku 2002 nevyskytuje ani u lišek, Česká republika je zemí prostou této nákazy. Obezřetnost je na místě především při vycestování se psem do zahraničí, neboť vzteklina představuje smrtelné riziko i pro člověka.

Detail odstavce: Nemoci s podobnými příznaky
Zdroj: Aujeszkyho choroba
Zveřejněno: 29.1.2016

ANTIKONCEPCE PRO FENY

Antikoncepce pro feny

Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčné žlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.

Detail odstavce: Antikoncepce pro feny
Zdroj: Antikoncepce pro feny
Zveřejněno: 15.2.2015

BOLEST LEDVIN U PSA

Snížení rizika ledvinových chorob

Každé tři měsíce psa zvažte. Každou ztrátu hmotnosti, která je větší než 5 %, ohlaste veterináři. Předcházejte chorobám dásní. Zánět v dutině ústní může být ložiskem bakterií. Během každoročních zdravotních prohlídek dospělého psa požádejte veterináře o provedení vyšetření krve, které zhodnotí funkci ledvin.

U plemen, o kterých je známo, že trpí dědičným juvenilním selhání ledvin, tedy selháním ledvin v raném věku (například kokršpaněl, samojed, šarpej), si zjistěte, zda se v chovu tento nebezpečný stav vyskytoval. Zvířata totiž nepřežívají do dospělosti. Pouze pečlivým výběrem chovných psů a fen lze zabránit rozšíření této smrtelné dědičné choroby.

U psů jakéhokoli věku a plemene se mohou vyskytnout v kterékoli části močových cest minerální sedimenty (krystaly) nebo kameny (urolity). Obyčejně se vytvoří v močovém měchýři a procházejí skrze močovou trubici. Usazeniny dráždí výstelku močového měchýře, zapříčiňují napětí a časté odcházení moči, většinou s krví. Zablokuje-li kámen močové cesty, vyvine se velmi bolestivý stav, který ohrožuje život. Léčba zahrnuje odstranění prvotní příčiny, tedy kamene nebo písku, případně snížení množství usazených látek; nejdůležitější je však zabránit opětovnému návratu choroby vhodnou stravou. Je-li příčinou potíží infekce, podávají se antibiotika. Psi by také měli zvýšit příjem vody. Nejjednodušeji toho dosáhnete tím, že přejdete ze suchého krmiva na krmivo s vyšším obsahem vody (vařená strava, konzervy, salámy, případně dopředu máčené granule).

Detail odstavce: Snížení rizika ledvinových chorob
Zdroj: Bolest ledvin u psa
Zveřejněno: 18.5.2016

VETERINA PRAHA

Veterina Praha 3

Veterinární klinika Na Jarově poskytuje veterinární péči malým zvířatům s možností hospitalizace. Filozofií práce je osobní přístup ke klientům a permanentní vzdělávání lékařů.

Zdravotní tým se skládá ze čtyř lékařů: MVDr. Oleksandr Shulga, MVDr. Petra Šulga, MVDr. Jana Raszková a MVDr. Erika Rosenbaumová.

Ordinace je vybavena operačními sály, digitálním RTG, USG, EKG, perioperačním monitoringem, kyslíkovým boxem, stomatologickým ultrazvukem.

Veterinární klinika se specializuje na dermatologii, endokrinologii, gynekologii, chirurgii, kardiologii, ortopedii, interní medicínu, oftalmologii, ortopedii, respirační choroby, sonografii, stomatologii, urologii, vakcinaci, čipování, vystavování Petpasů.

Veterinární klinika Na Jarově, Na Jarově 2524/4, 130 00 Praha 3 – Kobylisy, tel.: 602 366 123, e-mail: veterina-jarov@seznam.cz, webová adresa.

Ordinační doba

• pondělí až pátek od 9:00 do 21:00 hodin

• sobota od 9:00 do 12:00 hodin

• neděle od 17:00 do 20:00 hodin

Detail odstavce: Veterina Praha 3
Zdroj: Veterina Praha
Zveřejněno: 4.12.2015

POMERANIAN

Nemoci

Bude-li mít tento pes vhodnou stravu, může se vyhnout řadě zdravotních komplikací.

Vzhledem k malé váze nehrozí pomeranianovi například dysplazie kloubů, jež tolik trápí velká plemena s vyšší hmotnostní (či dokonce s nadváhou nebo obezitou). Celkově se jedná o zdravého psa, u kterého představuje největší zdravotní komplikaci vykloubení čéšky. Dalším problémem může být také tracheální kolaps a zřídka se můžeme setkat s kožními problémy.

Pomeranianové jsou náchylní ke ztrátě zubů, tudíž se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět i mírnou až těžkou hluchotou, zvýšeným nitroočním tlakem a ametropií (porucha vidění způsobená nepoměrem mezi předozadní délkou očního bulbu a lomivou silou optického aparátu). Pakliže máme psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče (oba) měli srst téže barvy, může se u něj navíc objevit abnormalita skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.

Luxace čéšky je stav, kdy se čéška vysmekne ze svého žlábku. Většinou se jedná o zděděnou poruchu, ale může být způsobena i zraněním. Existují různé stupně luxace: od mírné, která psa téměř neomezuje, až po těžkou, jež vyžaduje operaci. Diagnózou luxace čéšky se nenechte odradit, poněvadž většina pomeranianů s touto poruchou vede normální život (a pokud ne, problém vyřeší operativní zákrok). U lehkých případů se tlapa postižené nohy stáčí směrem dovnitř a hlezno směřuje ven. Když se koleno vysmekne, pes natáhne zadní nohu podél svého těla, tlapka bude mířit směrem k čumáku a pejsek bude trpět velkou bolestí. Co v takovém případě dělat? Svého pomeraniana vezměte k veterináři a požádejte ho, aby vám ukázal, jak vrátit koleno zpět na své místo.

Pomeranianové mohou trpět i hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy). Štítná žláza má mnoho různých funkcí, k nejznámějším patří regulace metabolismu. Hypotyreóza nastává ve chvíli, kdy není produkován dostatek tyroxinu. Její příznaky jsou: nárůst váhy (obezita), nadměrné vypadávání srsti, suchá srst, vysoký krevní cholesterol, anémie, špatné snášení chladu, pomalý tep.

Kolaps trachey (průdušnice) se projevuje tak, že pomeranian vydává kejhavý zvuk nebo zní, jako by vykašlával chuchvalec chlupů. Poruchu lze diagnostikovat pomocí rentgenu, poté se obvykle předepisují léky na tlumení kašle. Může se jednat o problém ohrožující život, proto uvedené příznaky nikdy neignorujte.

Hypoglykémie je náhlý pokles hladiny cukru (glukózy) v krvi. Většinou se vyskytuje u velmi mladých štěňat, ale může se objevit i u starších stresovaných pomeranianů. Mezi příznaky patří nenadálý kolaps, slabost, třesení, někdy křeče. Pokud se tyto problémy objeví u vašeho pomeraniana, okamžitě vyhledejte zvěrolékaře.

U pomeranianů se může objevit i takzvaná Black Skin Disease (BSD – nemoc černé kůže). Příznaky BSD se neprojeví ihned, nýbrž až v době, kdy štěňatům začne růst jejich dospělá srst, tedy přibližně v 6 měsících věku. Při chorobě BSD štěňatům dospělá srst nikdy nenaroste. V 18 měsících jim naopak na zadní části těla (oblast kolem ocasu a zad u stehen) začne srst v chuchvalcích vypadávat. Kůže zčerná nebo zešediví, nijak však nezapáchá ani se netvoří žádné vředy. Štěně zůstává zdravým zvířetem. Srst může na postižených místech znovu narůst, obzvláště po kastraci. Jedná se o poměrně neobvyklou poruchu, přesto se u pejska může vyskytnout. Další typ této vady se objevuje v pozdějším věku psa, kdy srst, která vypadá normálně, začne řídnout: nejdříve na zadní části stehen a na hýždích, poté na zádech a vypadávání pokračuje po zádech směrem nahoru. Psa lze samozřejmě léčit, ale každý jedinec reaguje na léčbu různě.

Některým pomeranianům zůstanou zachovány štěněčí zuby (vyrostou dvě řady zubů, což je běžné u toy plemen). Řada štěněčích zubů by se měla odstranit, neboť může poškodit skus. Jestliže pejska neukazujete na výstavách, je lepší počkat s vytrháváním, jelikož štěněčí zuby obvykle vypadnou samy. Když to bude nutné, navštivte svého veterináře a vše s ním zkonzultujte. Zmíněné zuby se trhají ve chvíli, kdy je štěně v narkóze z jiného důvodu. Štěňatům by se obecně měly dávat hračky na žvýkání, protože kromě jiného pomáhají uvolnit štěněčí zuby.

Detail odstavce: Nemoci
Zdroj: Pomeranian
Zveřejněno: 8.5.2016

PETECHIE U PSA

Příčiny

Petechie jsou způsobeny menším krvácením nebo krvácením pod kůží. Tyto tečky označují vážnější zdravotní problémy, jako je krvácení nebo poruchy srážení krve, infekční onemocnění či rakovina. Také některé druhy léčby rakoviny a léky mohou způsobit petechie.

Nejčastějšími příčinami vzniku jsou nedostatek krevních destiček, zánětlivé onemocnění cévní stěny (vaskulitidy), infekce, nádorové onemocnění leukémie, onemocnění imunitního systému.

Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak), silného přetlaku nebo podtlaku, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Petechie v oblasti hlavy mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení.

Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů.

Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se následně projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.

Nedostatek vitaminu C – psi s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitaminu mají málo pevné krevní cévy, a tak je riziko vzniku petechií u nich vyšší.

Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal).

Vaskulitidy – toto jsou naštěstí poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Petechie u psa
Zveřejněno: 2.2.2016

KOLAGEN PRO PSY

Význam kolagenu

Hydrolyzovaný kolagen je želatinový hydrolyzát, který je lehce stravitelný a pro organismus využitelný až z 95 %. Zvyšuje pevnost chrupavek, vazů a šlach, podporuje jejich správný vývoj. Urychluje hojení po úrazech. V neposlední řadě také zpevňuje kůži, drápy a zkvalitňuje srst a osvalení psa.

Energetická hodnota kolagenu ve 100 g sušiny v prášku je: 1 700 kJ, 400 kcal, 100 g bílkovin, 0 g sacharidů, 0 g tuků.

Kolagenové choroby, tedy choroby charakteristické patologickými či degradačními formami kolagenu, postihují například srdce, cévy, svaly a kůži. Samotný kolagen hraje důležitou roli i při stárnutí organismu. Tablety často obsahují hydrolyzát kolagenu, který vyživuje vazivové tkáně a klouby. Tento hydrolyzát, respektive kolagenní peptidy urychlují omlazování a regeneraci pojivových tkání živočicha.

Dávkuje se 1 lžička pro středně velkého psa, štěňatům můžete dávku zvýšit. Jako prevence stačí podávat obden. Doporučujeme udělat 2x do roka 2–3měsíční kúru. Pracovním psům a psům v zátěži je možno podávat dlouhodobě. Překročení doporučené dávky nezpůsobuje zdravotní riziko.

Pro akutní potíže s klouby nebo pro výživu štěňat velkých a obřích plemen a pracovních psů doporučujeme přípravky, které obsahují kolagenní peptidy a mají laboratorně prokázaný účinek na regeneraci kloubní chrupavky.

Kolagenní hydrolyzát se distribuuje ve dvou formách. První je takzvaná chelatonová, opět prášek nebo kapsle. Účinná látka je zde vázána na tělu vlastní aminokyselinu nebo protein. Vstřebatelnost kolagenu tím vzrůstá na 40 %. Ještě účinnější je však forma koloidního (nepravého) roztoku, kde jsou volné částice velmi stabilně rozptýlené ve vodě a jejich vstřebatelnost je až 98%.

Koloidní roztok kolagenního hydrolyzátu je nejmodernější a v současné době nejúčinnější formou kolagenu určenou pro perorální podání v humánní i veterinární medicíně. Účinky kolagenního hydrolyzátu ve smyslu prevence i léčby degenerativních změn kloubní chrupavky byly prokázány v mnoha laboratorních experimentech i klinických studiích v humánní i veterinární medicíně.

Detail odstavce: Význam kolagenu
Zdroj: Kolagen pro psy
Zveřejněno: 2.4.2016

TORZE SLEZINY U PSA

Co je příčinou torze sleziny psů

Torze sleziny je definována jako její otočení okolo cévní stopky. Setkáváme se s ní nejčastěji u velkých plemen psů s hlubokým hrudníkem. Choroba může probíhat akutně nebo chronicky.

Etiologie choroby (mimo torzí žaludku) není zcela vyjasněná. Uvažuje se o kongenitálních nebo posttraumatických anomáliích závěsného aparátu. Druhou možností je parciální torze žaludku, po které se žaludek spontánně navrací do původní polohy a následně dochází k torzi sleziny. V důsledku přetočení sleziny dochází k okluzi vena lienalis, zatímco arteria lienalis je částečně průchodná (to znamená, že do sleziny částečně proudí krev, ale je zastaven odvod krve ze sleziny, tudíž se slezina zvětšuje), nastává městnání krve ve slezině a mohou vznikat tromby.

Torze neboli přetočení sleziny mívá pozvolnější nástup než torze žaludku, ale je stejně nebezpečná jako torze žaludku, neboť otočená slezina může druhotně s sebou stočit také žaludek. Pokud tedy máte podezření na tento stav, neváhejte urychleně svého psa dopravit k veterinárnímu ošetření. Tento stav je opravdu velmi vážný a vyžaduje velmi rychlou veterinární pomoc (operaci), jinak končí fatálně (dojde k prasknutí sleziny a vykrvácení psa).

Detail odstavce: Co je příčinou torze sleziny psů
Zdroj: Torze sleziny u psa
Zveřejněno: 7.2.2017

INFEKCE V OKU U BETY BOJOVNICE

Infekční vodnatelnost

Předpokládá se, že skutečným původcem této choroby je virová nákaza, kterou následně doprovází, podporují a komplikují některé bakterie. Může se ale také jednat o nespecifickou infekční vodnatelnost způsobenou několika druhy bakterií bez primární virové infekce. Mezi charakteristické příznaky patří nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny a vystouplé oči (exophthalmus). Typické jsou také vodnaté puchýřky mezi šupinami.

Nemoc propuká u ryb oslabených nesprávnou výživou, špatnými podmínkami v akváriu, stresovaných podchlazením, transportem. Infekce může být trvale přítomna v nádrži bez zjevných příznaků na rybách, projeví se teprve při jakémkoliv oslabení ryb.

Léčba je velmi problematická a možná pouze u ryb s počátečním stadiem nemoci pomocí některých antibakteriálních léčiv (antibiotika, sulfonamidy). Napadené ryby je nutné ihned izolovat a nádrž vydezinfikovat. U této nemoci bohužel platí, že je vhodnější napadené ryby šetrně utratit vzhledem k nákladné a problematické léčbě.

Při častém a nevhodném použití antibiotik hrozí možnost navození rezistence, to znamená, že se bakterie stanou vůči antibiotikům odolnými a léčba je pak neúčinná. Antibiotika mají také u ryb vedlejší účinky a potlačují následně jejich přirozenou odolnost vůči dalším infekcím.

Detail odstavce: Infekční vodnatelnost
Zdroj: Infekce v oku u bety bojovnice
Zveřejněno: 4.1.2016