PLÍSEŇ V UŠÍCH, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Ať už se jedná o zakrslého králíka chovaného v bytě, nebo o králíka domácího, který je chován v králíkárně pro maso a kožešinu, vždy je důležité dbát na zdraví králíka. Nemoci u králíků jsou různé a jejich celkem hodně. Pojďme se podívat na ty nejčastější.
PLÍSNĚ
Různé druhy plísní mohou postihnout nejen králíka domácího, ale i člověka. Řada plísní je navíc přenosná nejen mezi jednotlivými králíky, ale i mezi králíkem a člověkem. Plísně obvykle způsobují parazitující houby, které napadnou vrchní část pokožky. Je dobré si uvědomit, že plísním se velmi daří ve vlhkém a teplém prostředí.
Projevy
Projevy plísní se mohou lišit, vždy záleží na tom, o kterou plíseň se jedná. Častou plísní u králíků je například plíseň zvaná Mol, která se objevuje na uších, očních víčkách, krku, hlavě ale i končetinách králíka. Obvykle se zde tvoří žluté strupy s prohlubní uprostřed. Pro tuto plíseň je také typické, že králíka nesvědí, takže si králík nemusí toto místo neustále drbat. Typický je také zápach této plísně, který připomíná myšinu). Pro králíky je typická taky plíseň zvaná Opar lysivý (touto plísní se může nakazit i člověk). Plíseň se objevuje na nosu, krku, uších a plecích. Na těchto poškozených místech obvykle nejprve vypadá srst a pak se objeví šedé šupinky, ze kterých mohou vzniknout strupy. Ani tato plíseň králíka nesvědí.
Příčiny
Plíseň se snadno přenese z nakaženého králíka na jiného, možné je, aby se králík nakazil třeba i od hlodavců (přítomnost myší v blízkosti králíkárny například).
Léčba
Pokud se veterinář a chovatel dohodnou, že budou u králíka plíseň léčit (obvykle se to provádí jen u kousků, které mají pro chovatele zvláštní hodnotu, například jsou určené na výstavy). Veterinář obvykle předepíše nějaké oleje na změkčení strupů a jejich odstranění, k tomu protiplísňové prostředky a někdy jsou nutné i antibiotika.
Prevence
Prevencí proti plísním u králíka je izolace od nakažených králíků, nutnost dodržovat pravidla hygieny, ročně alespoň dvě dezinfekce králíkárny a samozřejmě i deratizace.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina Jurakova.
Zdravim.Mam 11 letou fenku kr.NO a uz delsi dobu ma na usich a ocasu neco jako plisen.v poslednich dnech si vykosava ocas a spicku ocasu ma skoro polovicni.nemam tolik penez na dlouhodobou lecbu a vzhledem k veku pejska je otazka casu nez by onemocnel znovu.chci se zeptat jestli by se ocasek mohl amputovat jestli by mu to pomohlo.a kolik stoji amputace ocasku?nebo je lepsi pejska nechat utratit?
Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často plísní onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza obvykle pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.
Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočky si většinou plíseň na srsti rozškrábou, čímž vznikne absces. Zvíře může být ale také pouze přenašečem, aniž samo onemocní.
Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.
Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Doporučuje se pravidelně vysávat domácnost a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se pak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání pouze očkování.
Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.
Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.
Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočka může být ale také pouze přenašečem, aniž sama onemocní. Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.
Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Vhodné je domácnost pravidelně vysávat a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se tak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání jedině očkování. Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.
Dermatofytózy neboli plísňová onemocnění kůže postihují nemalou část psů. Plísní se u psů vyskytuje více druhů, nejčastěji však Microsporum canis či Trichophyton mentagrophytes.
Klinické příznaky zahrnují vypadávání srsti, šupinatění kůže, kožní léze mívají typický kruhový tvar. Nejčastěji se první místa objeví na hlavě, uších a končetinách. V první fázi onemocnění kůže nesvědí, až když se později přidá sekundární bakteriální infekce, začíná se postižené zvíře intenzivně drbat, čímž si potíže ještě zhorší. Při podezření na plísňové onemocnění je potřeba vyhledat neprodleně veterinárního lékaře.
Diagnostika se provádí odběrem vzorku srsti a jeho kultivací, při níž plíseň vyroste a dochází ke změně barvy média ze žluté na červenou. Pokud se dermatofytóza potvrdí, přistupuje se k léčbě, která je sice účinná, ale zdlouhavá. Léčba může být pouze lokální – aplikace antimykotik ve formě spreje nebo roztoku. Tato varianta předpokládá úplné ostříhání ucha psa, aby účinná látka mohla působit. Pokud to není možné, nebo je lokální terapie neúčinná, případně postižení příliš rozsáhlé, je zahájeno podávání antimykotik celkově, a to ve formě tablet nebo roztoku. Léčba trvá většinou 8 týdnů, po prvních 4 týdnech se stav zlepší, ale je nutné léčbu dokončit, jinak se onemocnění může vrátit. Vzhledem k náročnosti celkové léčby pro organismus je vhodné po skončení léčby provést odběr krve na jaterní a ledvinné testy.
Velmi důležitá je také důkladná sanace okolí – vyprat pelech a vydezinfikovat průběžně prostor, ve kterém zvíře žije. Všichni členové rodiny, kteří jsou v kontaktu s nemocným zvířetem, by měli dodržovat důkladnou osobní hygienu.
Při léčbě a prevenci druhu Microsporum canis je možné v ČR použít vakcinaci pro psy.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Robin Kemel.
Dobrý den, mám Beru teprve pár dnů. Už když jsem jí vypustil do akvárka, tak jsem si všiml, že má koneček ploutve bílý. Po pár dnech se o něco málo zbarvení rozrostlo. Myslíte, že je to plíseň, a pokud ano mohu jí nějak pomoci? (Rybka je stále čilá a zatím nevykazuje žádné známky nemoci. )
