Informace od profesionálů
 |
MENU
BETA BOJOVNICE
PES
KOČKA
KRÁLÍK
Pečlivě zkontrolujte, že váš pes tabletu, prášek či sirup skutečně spolkl. Někteří psi se tváří, že lék spolkli, ale ve chvíli, kdy je nepozorujete, lék vyplivnou.
V zájmu správné hygieny si po podání tablety psovi nebo po přidání tablety do potravy pro psa umyjte ruce.
K zajištění správné dávky je třeba co nejpřesněji určit živou hmotnost psa.
Zdroj: Odčervení psa
V diskuzi PES SPOLKL VÍČKO OD LIMONÁDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alfred.
Prosím vás, pes mi spolkl vicko od limonady nejde mu s krku ven.nevim si stim rady .Prosím poraďte mi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Kašparovský.
Dobrý večer,
vyhledejte veterinu.
Zdroj: diskuze Pes spolkl víčko od limonády
Perorální podání.
200 µg Ivermektinu a 1 mg Prazikvantelu na kilogram živé hmotnosti zvířete, což odpovídá jednorázové dávce 1 ml pasty na 100 kg živé hmotnosti zvířete.
Před započetím léčby je třeba přesně určit hmotnost koně a dávkování. Obsah jednoho aplikátoru postačuje k ošetření koně až do 700 kg hmotnosti. Kalibrace aplikátoru je po 100 kg hmotnosti. Aplikátor je třeba přizpůsobit vypočítané dávce nastavením kroužku na příslušné místo pístu.
Držte píst stříkačky, otáčením rýhovaného kruhu ho posuňte po pístu tak, aby spodní hrana kruhu byla v zákrytu s ryskou požadované hmotnosti. Ujistěte se, že kůň nemá v tlamě žádné zbytky potravy. Odstraňte uzávěr aplikátoru, vložte jej do tlamy koně v mezizubním prostoru a naneste pastu na kořen jazyka. Po aplikaci okamžitě na několik vteřin zvedněte hlavu koně a ujistěte se, že kůň dávku spolkl.
Aby bylo možné dosáhnout přiměřené úrovně prevence proti parazitární infestaci, je třeba zabezpečit veterinární poradenství týkající se přiměřeného dávkování a zoohygienických podmínek.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ CIZÍHO TĚLESA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tupý Jaromír.
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pročištění trávícího traktu u psa je nejlepší kysané zelí. To se na předmět nabalí a pomůže ho dostat přirozeně ven.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Spolknutí cizího tělesa u psa
Postava: vysokonohá, středně velká
Výška (v kohoutku): okolo 36 cm
Zbarvení: červené, pšeničné, grizzly s tříslovými odznaky, modré s tříslovými odznaky
Lov: původně lišky, jezevec
Schopnosti:
Povaha: mírný, vysoce inteligentní, houževnatý, veselý, smělý, aktivní, přirozeně ostrý, poslušný
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – teriéři
Postava: střední velikost, robustnější stavba těla
Výška (v kohoutku): pes = 58 – 64 cm, fena = 54 – 60 cm
Zbarvení: světle hnědé, plavé
Lov: polní i vodní práce
Schopnosti:
Povaha: temperamentní, dobře ovladatelný, ostrý na zvěř, přívětivý k lidem, oddaný, bystrý, lehce cvičitelný, dobrý hlídač, neagresivní
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Ostré předměty mohou při kousání poranit jazyk a dutinu ústní. To se naštěstí stává výjimečně. Při rozmělňování potravy jsou totiž záhy zjištěny a se stravou vyplivnuty. Eventuální poranění ústní dutiny nebývá vážné.
Spolknutí ostrých předmětů jako střepů, hřebíků nebo špendlíků v žaludku ani ve střevech nezpůsobí žádné potíže. Stěna střevní uhne před hrotem špendlíku podobně. Špendlík se ve střevě vždy otočí hlavičkou napřed a putuje spolu se stravou zažívacím traktem a vyjde se stolicí. Stěna žaludku nebo střevní nebývá hrotem ani ostřím střepu poraněna! Plochý střep nebo ostří žiletky by mohly teoreticky poranit až konečník při stolici.
Při polykání však mohou ostré předměty poranit krk nebo jícen. Celkem časté je poranění kuřecí kostí, které bývá spojeno s hltavým způsobem jídla. Kost v dutině ústní zbrklý jedlík podcení a spolkne spolu se soustem. Takové poranění jícnu může být závažné.
Při spolknutí ostrého předmětu je dobré navštívit veterinárního lékaře.
Zjistíte-li, že pes sežral ostrý předmět, je možné mu podat kysané zelí, které tyto předměty obalí a ty snadněji projdou zažívacím traktem. Vhodné je u této metody se psem absolvovat delší procházky, které stimulují trávicí pochod střev.
Postava: dobře stavěná, svalnatá
Výška (v kohoutku): pes = 60 – 65 cm, fena = 58 – 63 cm
Zbarvení: bílé s černými plotnami a stříkáním, bílé
Lov: vloha pro lesní a vodní práce
Schopnosti:
Povaha: ostrý ke zvěři, energický, pracovitý, není agresivní, chytrý, věrný, oddaný, dobře cvičitelný, aktivní, bystrý
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Postava: štíhlá, elegantní postava
Výška (v kohoutku): pes = 61 – 68 cm, fena = 57 – 64 cm
Zbarvení: hnědý bělouš, černý bělouš, hnědák, světlý bělouš
Lov: vodní i polní práce
Schopnosti:
Povaha: ostrý ke zvěři i k lidem, bystrý, oddaný, přátelský, aktivní, hravý, inteligentní, mírně tvrdohlavý, přátelský k dětem
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Postava: středně silný pes s výborným osvalením
Výška (v kohoutku): pes = 60 – 66 cm, fena = 58 – 63 cm
Zbarvení: hnědé, tmavě bílé
Lov: pernatá a srstnatá zvěř
Schopnosti:
Povaha: přátelský, na zvířata ostrý, nesmí být agresivní, loajální, hbitý, aktivní
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Postava: štíhlá
Výška (v kohoutku): pes = 63 – 69 cm, fena = 58 – 63 cm
Zbarvení: hnědák, tmavě hnědý bělouš, světlý hnědý bělouš, strakoš, černý bělouš
Lov: pernatá a drobná srstnatá zvěř (i lov vysoké zvěře)
Schopnosti:
Povaha: ostrý na zvěř, bystrý, asertivní, odvážný, přátelský, loajální, k cizím lidem je odtažitý
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Postava: mohutný pes ladného a ušlechtilého vzhledu
Výška (v kohoutku): pes = 60 – 70 cm, fena = 58 – 66 cm
Zbarvení: hnědé, hnědo-bílo-strakaté a stříkané
Lov: lesní a vodní práce
Schopnosti:
Povaha: ostrý na zvěř, dobrý hlídač, živý, inteligentní, dobře ovladatelný, klidný, přátelský, věrný
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – ohaři
Postava: lehčí stavba těla s pevnou kostrou a obdélníkovým tvarem
Výška (v kohoutku): 40 – 48 cm
Zbarvení: základní zbarvení je černohnědé (až mahagonové) s tříslovými znaky na končetinách
Lov: zejména lov na divočáky
Schopnosti:
Povaha: inteligentní, temperamentní, ostrý, hravý, bystrý, tvrdohlavý, v mládí jsou bouřliví
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – honiči
Postava: středně velká
Výška (v kohoutku): okolo 45,5 cm
Zbarvení: jasně červené, i pšenično-červené či žluto-červené
Lov: práce na povrchu i ve vodě (v britských koloniích byl dříve užíván i k lovu lvů a tygrů)
Schopnosti:
Povaha: temperamentní, bezhlavě odvážný, ostrý, sebevědomý, přátelský, vyrovnaný, neútočný (vůči jiným psům je ale nesnášenlivý), inteligentní
Vztah:
Zdroj: Lovecká plemena – teriéři
Výchova malamuta musí být včasná a důsledná. Pes musí pochopit, kdo je pánem. Tento pes není vhodný pro služební výcvik, ale základní výcvik poslušnosti by měl zvládnout. Začít s výcvikem by se mělo okolo 12 měsíců, po dokončení fyzického vývoje psa.
Aljašský malamut potřebuje velmi mnoho pohybu, nejlépe v přirozeném prostředí. Majitel tohoto psa musí být sportovně založený a fyzicky zdatný. Je výborným společníkem při jízdě na kole nebo při joggingu. Vhodné sporty pro toto plemen je mushing, canicross, skijöring, bikejöring, weight pooling a rád plave. Pro roli hlídače se toto plemeno příliš nehodí. Není přirozeně ostrý, vůči lidem je absolutně neagresivní a málo štěká.
Výcvik malamuta je výzvou pro vaše schopnosti. U tohoto plemene je důležité s výchovou začít již v raném věku. Vždy by měl být pán v převaze, při výcviku musíte být důsledný. V opačném případě přestane poslouchat. Pes musí mít pocit, že je stále pod vaší kontrolou.
Zdroj: Aljašský malamut
V České republice nemá lov s honiči velkou tradici. Tato plemena se podle způsobu práce dělí na velké, střední a malé, podle původu na anglický nebo francouzský typ. Další skupinou patřící k honičům jsou brakýři. Brakýři pocházejí z oblastí Německa, Rakouska, Balkánu, bývají středně velcí s plochou mozkovnou. Tento typ psů loví samostatně nebo ve dvojicích a je při lovu velmi ostrý a hlasitý. Honiči původem z Británie mají ucho zavěšené na širokém úponu a mozkovnu plochou, honiči pocházející z Francie mají mozkovnu vyklenutou s výrazným týlním hrbolem a velmi nízko zavěšené ucho s velmi úzkým úponem. Všechna tato plemena se dříve používala hlavně ke štvanicím, což byla zábava vysoké společnosti. Pro tyto psy je typické, že spolu dobře spolupracují. K honičům se řadí také několik severský plemen, pro něž je typické husté osrstění a krátké postavené ucho (slech). Tito psi jsou otužilí a mají výbornou orientaci.
Zdroj: Lovecká plemena – honiči
Cizími tělesy myslíme předměty, které nejsou obvyklou součástí potravy a které se psovi dostanou více či méně dobrovolně do zažívadel. Zažívací trakt začíná dutinou ústní – tlamou a již zde se můžeme s cizími tělesy setkat. Nejčastěji jsou to různé části aportů, obvykle kusy dřeva, zaklíněné mezi zuby, zapíchnuté podél zubů do dásně, eventuálně do kterékoli měkké části tlamy.
Obecnými příznaky je silný výtok vazkých slin, zápach z tlamy a neochota nebo neschopnost tlamu otevřít. Uvedené příznaky vznikají náhle.
Spolknutá cizí tělesa se dále mohou dostat do žaludku. Předměty zde uvízlé se diagnostikují obtížně a velmi záleží na chovateli a údajích, které vzhledem ke zdravotnímu stavu psa poskytne. Při absenci spolehlivé anamnézy může veterinář provést rentgenové vyšetření, je však třeba mít na paměti, že řada hmot nenechává na rtg snímku stín. Přitom může jít o velmi nebezpečné případy, například o různé části hraček z umělé hmoty nebo útržky PVC, které se nalepí na žaludeční sliznici.
Větší spolknuté předměty (kameny) mohou ucpat částečně nebo úplně vyústění žaludku do tenkého střeva. Společnými příznaky je úporné zvracení různě silně natrávené potravy brzy po nakrmení a bolestivost na pohmat v krajině žaludku. V pokročilejších případech mohou zvratky obsahovat natrávenou krev. Pokud se pes zvracením cizího tělesa nezbaví, nezbývá než přikročit k chirurgickému zákroku.
Menší cizí tělesa postupují do střeva a pak se nachází v celém rozsahu tohoto orgánu. Předmět uvázlý v tlustém střevu je nejčastějším případem prostupu cizího tělesa zažívadly. Diagnóza prohmatáním obsahu dutiny břišní však dělá potíže u psů přetučnělých nebo u takových, kteří ze strachu z vyšetření napnou břišní stěnu. Příznaky jsou dost obecné, nechutenství, malátnost, zvracení, zvýšená teplota, takže se z nich nedá na přítomnost cizího předmětu jednoznačně usoudit. Na absolutní velikosti a poloze tělesa v zažívadlech pak záleží, zda má pes zácpu nebo průjem. V tomto druhém případě totiž cizí těleso zadrží tuhé složky potravy a propustí pouze tekuté nebo kašovité. Předměty uvízlé v konečníku lze vypalpovat nebo vysondovat řitním otvorem.
Společným jmenovatelem pro cizí těleso ve střevě psa (snad kromě konečníku) je nebezpečí z prodlení. Pouze pokud má veterinář k dispozici alespoň přibližné údaje a celkový zdravotní stav psa je dosud dobrý, může se pokusit olejovým nálevem nebo klyzmatem o odstranění předmětu konečníkem. Část střeva přiléhající k cizímu tělesu je totiž během několika dnů postižena prudkým zánětem nebo odumřením a nastává akutní nebezpečí perforace (proděravění střeva) nebo přestup zánětu na pobřišnici. Není-li proto jistota, že odložení zákroku neohrozí život pacienta, je lépe přikročit k chirurgickému vynětí cizího tělesa (enterotomie).
Na pozření cizího předmětu může (ale taky nemusí) ukazovat přetrvávající zvracení, nechutenství, střídání dnů, kdy se daří lépe, a dnů, kdy je to horší. Může být zástava stolice, ale stejně tak může být průjem nebo i formovaný trus. Zkrátka, cizí předmět v trávicím traktu se projevuje velmi neurčitě, a proto byste každý zažívací problém, který trvá déle než 48 hodin (byť se jeví třeba i banálně), měli řešit s veterinárním lékařem. Jste-li svědky toho, že zvíře něco nepoživatelného pozřelo, je namístě navštívit veterinárního lékaře a ten psa vyšetří.
Pokud cizí předmět zůstane ležet v žaludku, je to situace vcelku dobře chirurgicky řešitelná. Pokud se mu ale podaří dostat do střeva, přežití zvířete záleží na mnoha okolnostech. Jedná-li se o předmět, který střevo ucpe, ale neporaní (gumová hračka, igelit, míček a podobně) a je včas diagnostikován a následně chirurgicky odstraněn, zvíře se rychle zotaví bez následků. Podstatně horší prognózu mají zastaralé případy, při nichž už došlo k odumření utlačované části střeva, neboť je nutná resekce, tedy odstranění poškozené části. Problémové jsou zejména partie hned za žaludkem, které se odstranit nedají nebo dají, ale pouze s vážnými trvalými dopady na zdraví.
Velmi nebezpečné jsou různé provázky, nitě a textilie, ty se totiž většinou jedním koncem někde zaháknou a druhý konec projde až do střev, kde se kolem nich omotávají a prořezávají se. Stejně tak ostré předměty (pecky, bakelit) dokážou střevo rozkrájet jako ostrý nůž. Jakmile je jednou střevo porušeno a jeho obsah vyteče do dutiny břišní, je prognóza už velmi nejistá, neboť se velmi rychle rozvíjí sepse způsobující totální rozvrat těla a úhyn nebo nutnost eutanazie.
Výtok z nosu, který se vyskytuje v obou nosních dírkách, je často spojován s virovou nebo bakteriální infekcí. Když je ucpaný pouze jeden nosní průchod, může jít o plísňovou infekci, neoplazii (přítomnost abnormálních buněk), zánět kořene zubu nebo je v dírce přítomen cizí předmět.
Použití zvlhčovače může někdy uvolnit nosní hlen a usnadnit jeho odtok. Chronický zánět je však jen zřídka léčitelný. Pokud je infekce bakteriální, musí být podávána antibiotika.
Zdroj: Rýma u psa
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.