Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
čtěte níže
Téma

PES JE APATICKÝ

Obsah

TULAREMIE

Projevy

Projevem tohoto onemocnění je zduření mízních uzlin a sleziny. Králík je apatický, malátný, nakonec umírá.

Příčiny

Příčinou je nákaza touto bakterií, králík se může nakazit od jiného králíka, ale i od hlodavce, nebo člověka.

Léčba

Toto onemocnění se neléčí.

Prevence

Zabránění kontaktu s nakaženými králíky. Nakažený králík by měl být v karanténě.

Nakažlivost

Ano

Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci

Diskuze

V diskuzi NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopecká Naďa.

Zdravím,máme pejska asi 13 let starého(je to nalezenec asi ve dvou letech)Letos se u něho objevil epulis na vrchní dásni.Byl mu chirurgicky operován,do měsíce to měl znovu.Prý na to není žádný lék,ale začali jsme mu aplikovat MSM.Psík má pořád chuť k jídlu,běhá,chodí na procházky i když ne tak dlouhé.Pan doktor mu píše léky proti bolesti.
Ale proč píši,je vhodné jej nechat uspat,má bolesti které my nevidíme nebo ještě počkat až bude viditelně apatický?
Děkuji za odpověď Kopecká N.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobrman.

náš dobrman ma od 1 roku(je mu 9) epulis,plnou pusu v nicem mu to nevadi jednou za čas kousek krvaci to je tak +6-4 dny mel jsem ho dat proto uspat?
HRUZA co se lidi ptaji tak asi to zviere nemaji rady

Zdroj: diskuze Nemoci starých psů

Zánět střev

Zánět střev je velmi frekventované onemocnění psů.

Častou příčinou jsou dietní chyby (příliš teplé nebo studené krmivo, znečištěné krmivo, náhlá změna krmení, zaplísněné, nakvašené nebo jiným způsobem znehodnocené krmivo). Poměrně často vyvolávají zánět střev cizí tělesa pozřená psem (kamínky, pecky, kousky rozkousaných hadrů, dřeva, umělých hmot a podobně). Uplatňují se i parazitární infekce, choroby vnitřních orgánů (játra, ledviny) i druhotné vlivy infekčních onemocnění.

Hlavním klinickým příznakem zánětu střev je průjem. Výkaly jsou řídké, zapáchající, někdy potažené hlenem, případně s krví. Okolí konečníku je potřísněno trusem. Břicho je bolestivé, napnuté, pes je neklidný, při vážnějším průběhu až apatický, vyhublý a dehydratovaný. Objevuje se i teplota, plynatost a uchem slyšitelná činnost střev.

Prognóza je poměrně příznivá při včasně zahájené léčbě. U chronických nebo celkovou infekcí komplikovaných případů i nejistá a méně často příznivá.

Zdroj: Psí nemoci

Diskuze

V diskuzi BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Beta bojovnice, pomoc prosím!

ENTEROKOLITIDA

Jedná se vcelku o nové onemocnění, které se objevuje až poslední dobou. Není stále jisté, co přesně nemoc způsobuje, předpokládá se, že se jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou viry a bakterie a vnější faktory. Obvykle se nakazí mláďata zhruba do 3. měsíce jejich věku. Úmrtnost ve velkochovech je velmi vysoká.

Projevy

U králíků trpících enterokolitidou se obvykle objevuje silný průjem (součástí průjmu je také průsvitný hlen), střeva má králík nafouklá (také bývá slyšet určité „žblunkání“), obvykle je apatický, malátný, příliš se nepohybuje, ale vypije mnoho vody. Králík nakonec obvykle Umírá na vyčerpání.

Příčiny

Králík se obvykle nakazí přímým stykem (často se právě mláďata nakazí od matky).

Léčba

Veterináři se pokouší toto onemocnění léčit pomocí antibiotik, ale protože není přesně známá příčina, tak léčení není příliš úspěšné. Při léčbě se také králíkovi podává dostatek vlákniny.

Prevence

Prevencí je zamezení kontaktu s nakaženým králíkem a respektování hygienických pravidel chovu (nutnost dezinfekce). Při nákupu nového králíka se také doporučuje počáteční karanténa.

Nakažlivost

Ano

Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci

Povaha

Cane corso je vynikající hlídač, strážce a obranář. Je velmi silný, inteligentní a nebojácný. Je si vědom své síly, ale nezneužívá jí. Velmi miluje svou rodinu, děti, přátele i ostatní zvířata žijící v domácnosti. Vyžaduje úzký kontakt s člověkem. Je výborným rodinným psem, pro děti je chůvou i kamarádem. Uplatňuje se jako ochránce majetku, rodiny a domácích zvířat. V minulosti se používal k hlídání stád a lovu velké zvěře. Dnes se hodí pro řadu kynologických sportů (obrana, poslušnost či záchranářský výcvik).

Cane corso je vysoce inteligentní pes, který dokáže své jednání v různých situacích korigovat, takže není žádný výbušný cholerik. Je vyrovnaný a klidný, ale není flegmatický či apatický, má nízký práh dráždivosti. Uzná-li, že situace je tak vážná, že jeho zásah je nevyhnutelný, udeří jak blesk z čistého nebe: atak psa je bleskurychlý a tvrdý. Rozvahu a přemýšlivost nelze v žádném případě považovat za lenost: pes vždy tvrdě pracoval, ale nesměl být zbytečně štěkavý, kousavý a rvavý.

Cane corso je nejen ohleduplný k dětem, ale ke všem, kdož si ohleduplnost zaslouží, ke stařečkům, padesátikilové panince, ke všem, kdo jsou slabší než on.

Zdroj: Cane Corso

Selhávání ledvin

Častěji než játra v těle zvířat selhávají ledviny. Zhoršení stavu ledvin je typickým příznakem psího stáří. Selhání ledvin může být akutní, nebo chronické. V akutním případě je to náhlé a těžko se mu dá zabránit, úmrtnost je v takovém případě velmi vysoká. Pes zničehonic působí apaticky, nepřijímá potravu a přestává močit (výjimkou ale není ani opačný stav, kdy pes pije hodně a stejně tak i hojně močí). U chronického typu tohoto onemocnění se příznaky objevují postupně, a stejně tak se zhoršuje i stav zvířete. U tohoto typu se mění nejen chování psa, které postupně začíná být apatické, je unavenější, nechce si hrát ani se příliš mazlit, nemá zájem ani o jídlo a pohyb, mění se ale i vzhled psa, ten začíná hubnout, a horší se kvalita jeho srsti. Kromě selhání ledvin může psa také trápit prasklý močový měchýř, ledvinové kameny, ale i to, že samotné ledviny stárnou a jejich činnost již není tak kvalitní. Při ledvinových kamenech majitel u psa pozoruje větší apatii, častější konzumaci vody, ale i pomočování, ztráta chuti k jídlu, ztráta hmotnosti, zvracení, ale i hnědé zbarvení jazyku a podivný zápach z tlamy.

Zdroj: Nemoci starých psů

UŠNÍ SVRAB

Ušní svrab je parazitním onemocněním. Svrab se často rychle rozšiřuje, protože roztoči mají velkou schopnost se rychle rozmnožovat.

Projevy

Ušní svrab má na první pohled zřetelné příznaky. Kolem uší (někdy i nosu) se u králíka objeví strupy, které si králík neustále škrábe (to způsobuje to nepříjemné svědění), králík je také neklidný a může působit apaticky, nebo agresivně. Neléčený svrab může způsobit i zánět zvukovodu, narušení středního nebo vnitřního ucha. Pokud by svrab způsobil hluchotu králíka (i dočasnou), je možné u něj pak pozorovat ztrátu koordinace.

Nákaza

Toto onemocnění způsobují roztoči, kteří se mohou objevovat ve všech králíkárnách. Roztoči, kteří „dopadají“ na kůži králíka, se do ní zavrtají a způsobují ušní svrab (také nazývaný prašivina). Králík se také může nakazit od již infikovaných králíků buď přímým kontaktem, nebo nepřímým, prostřednictvím stejného steliva, krmiva, pomůcek, ale roztoče k němu může přenést i chovatel.

Léčba

Léčba ušního svrabu není náročná, je třeba dané místo potírat. Někdy veterináři doporučí léčbu v podobě injekcí. Důležité je také odstranit z dosahu králíka vše, co by mohlo být roztoči prolezlé a jeho klec vyčistit (ideálně vydezinfikovat). Pokud si chovatel ušního svrabu nevšimne, ten se může rozšířit i do uší a způsobit i hluchotu králíka. Je nutné králíka také umístit do karantény.

Prevence

Pokud se objeví roztoči, chovatel si toho nemá šanci všimnout, dokud se neobjeví příznaky této prašiviny, je proto třeba králíky pravidelně kontrolovat, aby se nemoc podchytila včas.

Nakažlivost

Ano

Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci

NAKAŽLIVÁ RÝMA

Jedná se o bakteriální onemocnění, které může mít různé stupně závažnosti. Toto onemocnění postihuje hlavně tedy dýchací ústrojí.

Projevy

U infekční rýmy je důležité rozlišit, jestli se jedná o velmi prudkou formu onemocnění, které může v krátké době (v rámci několika dní) způsobit králíkovu smrt, nebo jestli se jedná o chronickou formu, která je částečně podobná infekční rýmě u lidí. U akutní formy je výtok z nosu, zhoršené dýchání, v závěru se objevují křeče. Králík také působí apaticky a nejí. Typická je také vyšší teplota. U chronické formy se nemoc projevuje také výtokem z nosu a kýcháním. U perakutní formy nemoc končí selháním dýchací soustavy a srdce.

Nákaza

Králík se může infekční rýmou nakazit přímým kontaktem s již nemocným králíkem, ale klidně i nepřímo prostřednictvím krmiva, vodou. Náchylnější k tomuto onemocnění jsou králíci, kteří se pohybují v prašném prostředí nebo na průvanu. Králík se může nakazit i od králíka, který nemá žádné příznaky nemoci.

Léčba

Léčbu infekční rýmy určuje veterinář, na kterého se chovatel obrátí (je opravdu lepší tuto nemoc nepodceňovat, protože je možné, že byste příznaky považovali za rýmu a on to byl ve skutečnosti králičí mor nebo jiné onemocnění). Veterinář obvykle předepíše antibiotika u chronické formy onemocnění. U peraktuní a akutní formy infekční rýmy veterinář králíka obvykle neléčí a králík na tuto nemoc umírá.

Prevence

Stejně jako u člověka i u králíka může být prevencí užíváním různých vitamínů (vitamíny A, E a C). Důležitá je také hygiena v králíkárně a v případě, že je některý králík nakažený, tak jeho karanténa.

Nakažlivost

Ano

Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci

Jídelníček pro králíčka

Další důležitou otázkou je, co takový králíček může a nemůže jíst. Králíček by měl mít neustále dostatek sena a vody. Protože králíci patří mezi býložravce, tak je pro ně absolutně nezbytné právě seno a zelenina. U zakrslých králíčků chovaných doma se jejich jídelníček běžně doplňuje různými granulemi, případně ovocem. Stejně jako pro člověka, tak i pro králíčka je důležitý správný a vyvážený jídelníček plný důležitých živin. Také je důležité, aby si majitel králíčka všímal všech králíčkových stravovacích návyků, protože jejich náhlá změna může být jasným signálem nějakého onemocnění, případně přerůstání zoubků. Obzvlášť nebezpečné je, když králíček zničehonic zcela odmítá potravu a zároveň začne působit velmi unaveně, přešle a apaticky. Pro králíčky není zdravé, aby nedostali potravu (nebo nejedli) celý den, kromě toho, že to značí nějaký zdravotní problém, tak to může i králíčkovi způsobit zpomalení nebo zastavení trávicího systému. Narozdíl od člověka pokud králíčka čeká nějaká operace (například i obrušování zoubků v narkóze), tak králíček musí i před zákrokem jíst. Samozřejmě by se neměl překrmovat, ale potravin v sobě musí mít dostatek. Stejně tak i po operaci králíček musí začít jíst co nejdříve, pokud stravu odmítá, musí být dokrmován (umělá výživa se dá do něj dostat tak, že se mu injekční stříkačkou samozřejmě bez jehly stříkne do pusy). Navíc i návštěva lékaře není na škodu, lékař může zabránit tomu, aby králíček byl dehydratován, a zároveň vám pro něj může dát různé léky, aby se podpořila chuť k jídlu.

Důležité je si také uvědomit, že tím, že králíčka nebudeme dostatečně krmit, nezpůsobíme, že králíček bude opravdu malý. Velikost králíčka je prostě dána geny, králíček poroste i s malými porcemi jídla. Naopak mu to může zdravotně velmi ublížit.

Zdroj: Zakrslý králík - strava

Nachlazení u psa

Psi mohou nastydnout stejně jako lidé. V zimním počasí a při střídání teplot pes nastydne poměrně snadno, poté kašle, kýchá a teče mu z nosu. V tomto případě mu podávejte 2x denně ¼ anopyrinu.

Pokud pes přestává žrát a je smutný a apatický, je třeba nasadit antibiotika, která vám předepíše veterinář. Ten vám také poradí s dobou a frekvencí podávání. Vždy se léky musí doužívat.

Mezi první příznaky onemocnění u zvířat patří výtok z očí nebo kašel. Tyto příznaky jsou příčinou virového onemocnění. Virové onemocnění pak může být zkomplikováno onemocněním bakteriálním. Pokud se hnisavá infekce dostane z nosní dutiny a očí i do oblastí nosohltanu, jedná se o takzvanou zvířecí angínu.

Začnou-li se tyto příznaky projevovat u vašeho zvířecího mazlíčka, je v každém případě nutné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Pokud má nemoc hladký průběh, bohatě postačí, pokud budete psa udržovat spíše v teple domova a omezíte venčení jen na nezbytně nutnou dobu. Popřípadě mu na cestu ven oblékněte teplý obleček. Dále pak můžete podávat různé podpůrné vitamíny pro psy.

Komplikovanější průběh nemoci se většinou vyskytuje jen u starších zvířat nebo u úplných mláďat. V tomto případě je vhodné postupovat podle instrukcí veterináře, protože průběh by mohl být v některých případech vážnější. Pokud by už například zvíře nemohlo ani přijímat potravu a tekutiny, je vhodné nasadit antibiotika. U klasického kašle či rýmy jsou však antibiotika zbytečná a zvířeti by mohla spíše ublížit, než mu pomoci.

Aby vaše zvíře bylo co nejzdravější, je třeba o něj dobře pečovat po celou dobu, ne jen po dobu nemoci. Pravidelná, vyvážená a zdravá strava je půl zdraví. Pak už jen stačí pravidelný a dostatečný pohyb. Pokud o svého mazlíčka máte obzvlášť starost, můžete jej nechat očkovat.

Jako prevence prosti nastydnutí může být, že psa koupeme večer – před spaním. Koupáním se totiž ztratí ochranná vrstva kůže, která se během noci stihne obnovit.

Zdroj: Rýma u psa

Selhání ledvin u psa

Akutní selhání ledvin ohrožuje život a je obyčejně způsobeno stavem, který s močovými cestami nesouvisí; je například následkem srdečního selhání či otravy etylenglykolem (rozmrazovačem). Postižený pes ztrácí chuť k jídlu, slábne, je malátný až kolabuje, zvrací a má průjem. Pes vykazující výše uvedené příznaky by měl být co nejdříve vyšetřen veterinářem; má-li přežít, je nezbytná intenzivní péče s okamžitým zavedením intravenózního roztoku.

Chronické selhání ledvin je pomalá, zákeřná nemoc, většinou postihující starší psy. Obecné příznaky začínají zvýšeným pitím a močením a lehkým omezením pohybových aktivit. Pes může být vyčerpaný a apatický, ztrácí zájem o okolí. Příznaky se postupně zhoršují. Není-li stav léčen, pes začne zvracet pěnu nebo potravu. Objeví se tělesný třes nebo ztráta rovnováhy, pes trpí mírnými záchvaty. Hlavní léčbou chronického selhání ledvin je vhodná výživa. Tekutiny mohou být podávány nitrožilně, ačkoli v některých případech je nutné podávat je pod kůži (subkutánně). Vysoký krevní tlak je upravován podáním specifických léků. Mnohá léčiva jsou z těla odstraňována ledvinami; pokud je tedy u psa diagnostikováno chronické selhání ledvin, měly by být zcela přehodnoceny dávky všech léků, které dosud užívá.

Jakmile se u psa jednou vyvine chronické selhání ledvin, nelze tento stav zvrátit. Avšak pečlivě zvolená dieta může jeho postup zpomalit a potlačit některé jeho příznaky tak, aby pes mohl prožít plnohodnotný život. Veterinář doporučí vhodnou dietu v závislosti na stadiu choroby.

Urémie se vyskytuje v pozdním stadiu ledvinového selhání, kdy odpadní produkty látkové výměny, které jsou normálně odstraňovány močí z těla, vstupují nazpět do krevního řečiště. Je-li urémie pokročilá, je prognóza nepříznivá. Typické příznaky urémie zahrnují zvracení; zvýšenou žízeň a pití; ztrátu chuti; ztrátu hmotnosti; otupělost nebo malátnost; dech páchnoucí po čpavku; bledé dásně a vředy v tlamě; průjem.

Mezi další možné problémy patří zánět výstelky močového měchýře (cystitida) a zánět močové trubice (uretritida), které vznikají následkem bakteriální infekce, ukládání minerálních látek, zranění, nádorů, a dokonce i stresu. Některé z těchto stavů mohou být velmi bolestivé. Moč postiženého psa je zakalená nebo má kyselý zápach a při její analýze lze nalézt krystalky minerálů, krev, bakterie a další látky.

Zdroj: Bolest ledvin u psa

Psincový kašel

Psincový kašel nebo také infekční laryngotracheitida psů se velice snadno přenáší mezi jednotlivými zvířaty, a tak se rychle šíří hlavně v takových zařízeních, kde je chováno více psů najednou. Jsou to například psí útulky nebo psince pro služební psy v armádě.

Příčina

Toto onemocnění je typické tím, že ho způsobuje celý soubor mikroorganismů. Z virových původců je to především virus parainfluenzy psů typ 2 a psí adenovirus typ 2 (CAV 2). Existuje i psí adenovirus typ 1, který způsobuje infekční hepatitidu psů, nazývanou také jako Rubarthova choroba. Někdy se může uplatnit i virus psinky. Z bakteriálních původců je nejdůležitější Bordetella bronchiseptica a následně i další bakterie, jako jsou streptokoky nebo pasteurely a mykoplazmata.

Příznaky

Psincový kašel je velice infekční. K přenosu dochází kapénkovou infekcí a onemocnění se projeví asi 3 nebo 4 dny po nakažení. Nejvíce nápadným projevem jsou záchvaty kašle a pes může i vykašlávat hleny. Majitelé často nepoznají, že jde o kašel, a myslí si, že pes zvrací nebo že se mu v krku zasekla kost! Z dalších příznaků může pes trpět i výtokem z nosu a očí. Často nemá ani zájem o krmení a je apatický (smutný a bez zájmu o okolí). U některých pejsků se objevuje i zvýšená teplota a zvíře se rychle unaví. Závažnost onemocnění je dána především tím, v jaké kondici pejsek je a jestli nemá sníženou obranyschopnost (například jiné onemocnění, imunosupresivní léky). U psů, kteří jsou jinak zdraví, probíhá infekční laryngotracheitida asi jeden týden, poté dochází k samovolnému uzdravení. U oslabených jedinců (nemocní, staří nebo naopak mladí psi) ale může být průběh horší a léčba by se neměla zanedbat.

Léčba

K léčbě je možné použít léky proti kašli, takzvaná antitusika, jako je například kodein. Používá se ale pouze u psů s vysilujícím kašlem, aby se jim na chvíli ulevilo. Nedoporučuje se dávat léky proti kašli všem psům, protože pak není hlen vykašláván a dochází k jeho hromadění v dýchacích cestách. Většinou není potřeba použít k léčbě antibiotika. Pokud kašel přetrvává déle než dva týdny, tak je zapotřebí provést další vyšetření a zjistit příčinu. Nemocného pejska necháme v teple a v klidu. Procházky omezíme jen na nutné venčení, aby pes dostatečně odpočíval.

Jestliže je onemocnění způsobeno více druhy virů a bakterií a jejich výskyt není každý rok stejný, není očkování proti několika z nich vždy účinné. Rozhodně ale očkováním výrazně snížíme možnost onemocnění, a pokud už k němu dojde, tak průběh není zdaleka tak vážný jako u nevakcinovaného psa. Běžně se očkuje proti parainfluenze psů, adenoviru a psince. Dále je možné očkovat psa proti Bordetelle, a to buď v injekci do podkoží, nebo aerosolem do dutiny nosní. Aplikací do nosu je možné očkovat štěňata již ve věku dvou týdnů a jsou chráněna už po 4 dnech. Revakcinace se musí provádět každý rok.

Zdroj: Pes kašle

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP