Informace od profesionálů

MENU

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

PEROXID VODÍKU V AKVARISTICE

OBSAH

Recept na použití peroxidu

Peroxid vodíku se aplikuje přímo na postižená místa nebo plošně na hladinu. Kyslík, který se z něj uvolňuje, ničí buňky řas. Odumřelé řasy jsou poté rozloženy bakteriemi obývajícími akvárium. Peroxid se za určitou dobu rozloží na neškodný kyslík a vodu.

Zdroj: Peroxid vodíku v akvaristice

Diskuze

V diskuzi BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emička Eliášová.

Jaké jméno je pro Betu vhodné ? Pro kluka?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hnáta..

Samci dejte jméno Karel. Prodavačky v akvaristice jim tak říkají. Krásný den! Z.P.

Zdroj: diskuze Beta bojovnice

Název problému

K odstraňování řas, nálevníků a bakteriálních zákalů vody se využívá peroxid vodíku za využití následujícího postupu. V prvé řadě vypneme filtr, poté na hladinu rozprašovačem naneseme peroxid vodíku, který necháme působit.

Odstraňování roduchy, nálevníku a štětičkové řasy provedeme tak, že pomocí stříkačky aplikujeme peroxid vodíku přímo na postižené listy rostlin každý den po dobu pěti dnů. Množství peroxidu na jednu aplikaci by mělo být maximálně 40 ml na 80litrové akvárium. Dávejte pozor, abyste peroxid nestříkli na ryby!

Zdroj: Peroxid vodíku v akvaristice

Diskuze

V diskuzi NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Dobrý den,
poslední dobou bojovnice vůbec nejí a drží se jen u hladiny.Nevíte čím to může být?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Takové chování bety bojovnice může způsobovat mnoho faktorů. Od špatné vody, přes nemoc, až po stres. Základem zdravé bety je vodní filtr a teplota vody 28 až 30°C. Betu zkontrolujte, jestli nemá chomáčky kolem úst a u řitního otvoru. Zároveň je třeba zkontrolovat ploutve, jestli netrpí bakteriologickým rozpadem ploutví. Každá nemoc vyžaduje jinou léčbu, některé postupy zahrnují vykoupání rybičky ve slané vodě, popřípadě ve vodě se Savem. Jiné zase použití antibiotik. Blíže vám poradí v akvaristice podle toho, co na betě zjistíte.

Zdroj: diskuze Nemoc

Způsoby použití peroxidu v akvaristice

Peroxidem vodíku se plní oxydátor, který se v akvaristice používá místo normálního vzduchovacího motorku, který do vody pumpuje vzduch (cca 80 % N2 a 20 % O2). Oxydátor poskytuje 100% O2, přičemž se běžně používá náplň z 6% peroxidu vodíku. Přístroj se umísťuje v klidné zóně akvária a dodává dostatek kyslíku rybám a bakteriím ve dně a ve filtru. Oxydátor se vkládá do prvního oddělení filtru, zde se používá silný, 30% roztok. Tak je voda saturována kyslíkem a zajišťuje optimální růst bakterií a kompletní převod amoniakdusitanů na dusičnany v druhém oddělení filtru. Přebytečný kyslík je pak znormalizován ve skrápěcím filtru, který je na konci filtračního procesu.

Oxydátor představuje zařízení, které dodává kyslík bez elektrického napájení a má dvě části: akrylátovou nádobu a keramickou kádinku. Štěpí peroxid vodíku na vodu a kyslík (2 H2O2 --> 2 H2O + O2). Malý katalyzátor v 250ml akrylátové nádobě způsobuje mírnou produkci kyslíku, který vytlačuje ven roztok peroxidu. Rychlost uvolňování závisí na teplotě, koncentraci a na množství katalyzátoru. Roztok se dostane do keramické kádinky (silný katalyzátor), kde se úplně rozloží na vodu a drobné, téměř viditelné bublinky kyslíku, které nasytí okolní vodu. Obnovovat náplň oxydátoru je snadné. Jednoduše jej vyndejte z nádrže, sundejte kulovitý uzávěr a nalijte do keramické kádinky trochu vody tak, aby plastová nádobka uvnitř vyplavala na povrch. Nádobku vyjměte a otočte, doplňte správnou koncentrací roztoku a zase to celé znovu složte dohromady.

Dalším způsobem využití peroxidu je odstraňování řas, nálevníků či bakteriálních zákalů vody.

Zdroj: Peroxid vodíku v akvaristice

Diskuze

V diskuzi BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonim.

Dobrý den. Chováme s bratrem betta rybičky, dva smace (samozřejmě každý má své vlastní akvárium). Můj se zdá být v pořádku, ale samec mého bratra vypadá opravdu nemocně... Počítali jsme s mámou asi všechny možné články na nemoci, ale stále nevíme odhadnout. Byli jsme se asi před 3 dny ptát v odborné akvaristice a ukazovali jsme i fotku. Dali nám nějaké léky, že je máme dát do vody. To máme dělat tak 8 dní a pak by měl být ok. Jenže problém je takový, že tehdy vypadal ještě docela v pořádku, byli jen dva problémi. 1) nechtěl jíst 2) zdržoval se na dně. Jenže teď je to ještě horší. Má divné zbarvení. Přijde mi jako by se zbarvoval do běla a taky mi přijde, že se objevuje i plíseň. Ta plíseň sice jen trochu, ale i tak tam nejspíš je. Bojím se co mu je. V akváriu je sám a podáváme mu granulové krmivo. Taktéž jsem četla, že je dobré mít topítko, jelikož je to pro něj přirozenější. Předem děkuji za radu. Je na tom vážně špatně. Ps: prosila bych nějaký odborný dotaz, který neobsahuje pouze jednu - dvě věty. Děkuji. Přidala jsem i fotku, jak vypadal asi před třemi dny. Teď je to už bohužel horší, ale jelikož je noc, tak ho nemohu vyfotit. Snad si umíte představit, jak vypadá...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Agáta lindenthalova.

Máme s rodinou jednoho samce bojovnice a 2 Betty jedná Betta žere samci ploutev a teď plave samec u dna potrbuju poradit

Zdroj: diskuze Beta bojovnice nemoci

Hnědá řasa v akváriu

Tato řasa tvoří hnědé fleky na listech, kořenech, substrátu i na skle.

Nejčastěji se vyskytuje v čerstvě založených nádržích, kde se vyskytuje amoniak. Bakterie ve filtru a v substrátu se ještě dostatečně nerozmnožily a nezvládají množství amoniaku rozkládat.

Odstraňuje se setřením. Většinou vymizí po zaběhnutí akvária a hlavně filtru. S hnědou řasou vám také pomohou rybky Otocinclus.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (1x za týden 1/3 vody, u větších nádrží 1x za dva týdny); dále nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; snížit průtok vody filtrem (asi 1x objem nádrže za hodinu); omezit proudění vody v akváriu; omezit výskyt organických nečistot – zlepšit mechanickou filtraci; omezit víření nečistot ze dna, pravidelně čistit filtr či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; zajistit dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži a v neposlední řadě odpovídající intenzitu osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Příznaky

Příznaky onemocnění diplostomózou

Příznaky tohoto onemocnění se objevují u plůdků v důsledku pronikání velkého počtu cerkárií a jejich migrace v těle. Plůdky bývají neklidné, patrné jsou změny na kůži a žábrách. K úhynu ryb obvykle nedochází, pouze u malých plůdků při masivních infekcích. Při metacerkarióze oční čočky bývají příznaky málo zřetelné. Kontroluje se poškození zraku a zbarvení ryb, které u silně napadených jedinců přechází do tmavých odstínů. Čočka je mléčně zakalená, ve výjimečných případech lze pozorovat i poškození očního bulbu a vypadnutí čočky. Slepé ryby následně přestávají přijímat potravu, zaostávají v růstu a zdržují se většinou u hladiny.

Příznaky onemocnění postodiplostomózou

Pro tuto nemoc jsou charakteristické černé pigmentové skvrny o velikosti až několika milimetrů, a to v kůži a na ploutvích ryb. Jde vlastně o metacerkárie opouzdřené granulační tkání, která je silně prostoupena černým barvivem (melaninem). K úhynu sice nedochází, ale silně napadené ryby jsou nevzhledné.

Zdroj: Motolice v akvaristice

Léčba

Léčba motolic je zdlouhavá, ale účinná, jestliže použijete přípravky obsahující látku zvanou praziquantel. Praziquantel je totiž širokospektrální antiparazitikum, které se doporučuje k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz a jiných).

Účinnou látku praziquantel obsahuje například přípravek Dactymor 100ml. Jde o opravdu účinné léčivo proti kožním červům (Gyrodactylus), žábrovým červům (Dactylogyrus) a tasemnicím (Cestody) akvarijních ryb. Doporučuje se i proti motolicím. 1 ml přípravku Dactymor obsahuje 40 mg praziquantelu. Doporučené dávkování je 5 ml Dactymoru na 100 litrů akvarijní vody. Před použitím vyměňte 3/4 vody v akváriu. Vypněte UV lampu, vyberte aktivní uhlí z filtru. Přidejte 5 ml Dactymoru na 100 l vody, a to v místě proudění vody. Po 6 hodinách opět vyměňte 3/4 vody v akváriu. Následující den vyměňte v akváriu polovinu vody. Pro likvidaci vajíček parazitů opakujte léčbu znovu po sedmi dnech. Během použití přípravku zajistěte v akváriu dodatečné provzdušňování. Po vytvoření bakteriálního zákalu vodu v akváriu okamžitě vyměňte. Prodávaný Dactymor 100ml obsahuje 100 ml, to znamená, že vám vystačí na 2 000 litrů vody.

Zdroj: Motolice v akvaristice

Sinice v akváriu

Nejedná se o řasu, ale o bakterii schopnou fotosyntézy. Vše pokrývá modrozeleným slizovitým povlakem. Lze snadno ručně odstranit, ale brzy se utvoří znovu. Nejčastěji se tvoří podél předního skla či na substrátu.

Vzniká z důvodu nízké hodnoty dusičnanů (NO3). Jak jsme již psali, nejčastěji se vyskytuje podél předního skla, odkud se rozšíří do celého akvária. Velice často se také vyskytuje po založení akvária, kdy je v akváriu amoniak. Případným dalším důvodem jejího výskytu jsou špinavé filtry, znečištěný substrát a nedostatečný proud v akváriu.

Nejlepším způsobem, jak se sinice zbavit, je zatemnění nádrže. Nejprve ovšem odstraňte co největší množství řasy mechanicky a vyměňte cca 50 % vody v akváriu. Máte-li v akváriu nedostatek dusičnanů, zvyšte množství dusičnanů k hodnotě 20 mg/l. Zastavte přísun CO2, vypněte světlo a přikryjte celou nádrž dekou, aby se do akvária nedostalo vůbec žádné světlo. Deku 4 dny neodkrývejte a ryby nekrmte, bez problémů vydrží bez krmení. Po odkrytí znovu vyměňte 30–50 % vody a zapněte CO2 a světlo. V tuto chvíli opět přihnojte dusičnany. Ujistěte se, že filtr a substrát není špinavý a že máte v akváriu dostatečnou cirkulaci vody. Pokud se objevuje na substrátu u předního skla, můžete toto místo přelepit černou páskou.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Zelená vláknitá řasa

Tento druh řase se objevuje na skle. Sklo vypadá jako poseté zeleným práškem. Někdy je zelené prachové řasy tolik, že nelze pořádně vidět do akvária. Jemná dlouhá zelená vlákna tvoří postupně hustou spleť mezi rostlinami.

Vzniká z důvodu nedostatečného množství živin a CO2. Vyskytuje se často po založení akvária.

Lze jednoduše odstranit magnetickou stěrkou nebo houbičkou. Ovšem objeví se rychle znovu. Nechte ji vyrůst po celý její cyklus (cca 3 týdny). Sice to bude vypadat nevzhledně, ale pokuste se to vydržet. Poté ji odstraňte a vyměňte cca 50–60 % vody v akváriu.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); nepřekrmujte, či jinak nedodávejte do vody nadbytečné živiny; nezbytné je snížení průtoku vody filtrem (asi 1krát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně veliké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Zelená voda v akváriu

Jedná se o jednobuněčnou řasu. Voda v akváriu je zakalena do zelena, tedy obvykle, někdy může mít barvu žlutého hrachu.

Nejčastější příčinou je přítomnost amoniaku v akváriu. Další příčinou může být nedostatek CO2 či nepoměr dodávaných živin.

Ve většině případů výměna vody nepomáhá. Pokud se jedná o nepoměr živin, tak řasa po čase odezní sama. Odstranění je možné pomocí 4–7denního zatemnění akvária, před zatemněním vyměňte většinu vody v akváriu. Následně proveďte větší výměnu vody. V době zatemnění ryby nekrmte, bez problémů to zvládnou. Dále doporučujeme přidat plovoucí a rychle rostoucí rostliny. Pozor, zelená voda není mléčný zákal, zde se jedná o jinou příčinu.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (1x za týden 1/3 vody, u větších nádrží 1x za dva týdny); nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; důležité je snížení průtoku vody filtrem (asi 1 krát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně veliké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Kryptokoryna kadeřavá

Kryptokoryna kadeřavá (Cryptocoryne balansae) se vyskytuje v Thajsku, v severním Vietnamu a v čínské provincii Kwangsi, a to většinou na vápenatém podkladě, tedy v poměrně tvrdé vodě v řekách s chladnou vápenatou vodou. V přírodě vytváří husté porosty dosahující výšky 50–75 cm. S potížemi se dá pěstovat emerzně, bez potíží submerzně v akváriu.

Kryptokoryna kadeřavá je nádherná rostlina s dlouhými úzkými zelenými listy, které mají nerovný, vroubkovaný povrch. Hodí se do pozadí hlubších nádrží, kde vypadá velmi dekorativně. Množí se kořenovými odnožemi. Substrát by měl být spíše hrubozrnný, aby umožňoval dostatečný přístup kyslíku ke kořenům. Tato rostlinka se velmi problematicky shání, spíše než v akvaristice ji seženete u jiných akvaristů. Na světlo není příliš náročná, nejlépe však roste ve středně tvrdé a tvrdé alkalické vodě. V přírodě se vyskytuje nejčastěji v řekách vápencových oblastí. Vhodná teplota pro pěstování je 22–28 °C.

V akváriu dosahují listy délky 25–50 cm. Čepele jsou dlouze eliptické, uprostřed s rovnoběžnými okraji. Podél hlavního žebra jsou nápadně puchýřkaté, na okrajích pak skoro rovné. Bývají 10–20 cm dlouhé a až 2,5 cm široké, olivově zelené, nebo načervenalé.

Čepel květenství je žlutá nebo žlutozelená, zdobená vínově červenými čárkami a tečkami.

Zdroj: Cryptocoryne

Hotové akvárium jako set

Akvárium můžete zajít koupit do akvaristiky, kde je cena téměř dvojnásobná ve srovnání s cenou u skláře nebo firmy zabývající se lepením akvárií. Navíc při nějakém problému můžete rovnou kontaktovat výrobce akvária a ne se zdlouhavě domlouvat s prodávajícím v akvaristice, který bude tak jako tak kontaktovat dodavatele/výrobce.

Další možností je zajít koupit akvarijní komplet do hobby marketu, kde však cena také není příliš přívětivá. Krom toho bývá v kompletu příliš výkonný filtr s malým obsahem filtrační hmoty, někdy ne zrovna kvalitní topení a především kryt s nedostatečným osvětlením (obvykle bez možnosti rozšíření).

Akvárium by mělo být slepené černým silikonovým kaučukem – nikoliv bílým, nebo dokonce průhledným. V takto prosvětlených spojích se daří lépe řasám a po čase by mohly prorůst natolik, že dojde k netěsnostem nádrže. Pokud si ale kupujete nové akvárium, s jiným než černým kaučukem se ve spojích pravděpodobně nesetkáte.

Kutilové si samozřejmě mohou akvárium slepit sami – chce to pracovat přesně, pečlivě a rychle. Tato varianta je vhodná spíše pro menší akvária.

Hotové akvárium jako set má svou výhodu v tom, že máte vše v jednom balení (nádrž, osvětlení, kryt, filtrace, topení). Pro zajímavost se můžete podívat na cenu akvária.

Zdroj: Sladkovodní akvárium

Černá řasa v akváriu

Vytváří větší porosty a až 2 cm dlouhá kudrnatá vlákna většinou na okrajích listů, někdy téměř po celé jejich délce. Její barva se mění podle intenzity světla – u dna je téměř černá a barvou se velice blíží černé štětičkové řase (která, pokud si ji prohlédnete na světle, vlastně není úplně černá, postupně s rostoucí intenzitou její barva bledne a u hladiny přímo pod zářivkami vypadá jako šedivá, možná lehce do modra nebo do zelena).

Opět se velice špatně mechanicky odstraňuje, ačkoliv jde ve srovnání s černou štětičkovou řasou snadno přetrhnout (nikoliv odtrhnout od podkladu). Na omak je nepříjemně slizká (což platí v menší míře i u zelené vláknité řasy).

K odstranění této řasy poslouží snížení proudění vody v akváriu a vložení filtrační vaty do filtru. Objeví-li se znovu, zkuste vyčistit filtru, respektive vyměnit několikrát propranou filtrační vatu za novou, a samozřejmě odsajte detrit a vyměňte část vody.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); nepřekrmujte, či jinak nedodávejte do vody nadbytečné živiny; nezbytné je snížení průtoku vody filtrem (asi jedenkrát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Jak vyvolat u psa zvracení

Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.

Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.

Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.

Zdroj: Spolknutí cizího tělesa u psa

Černá štětičková řasa

Tento druh řas se objevuje nejčastěji na okrajích pomalu rostoucích rostlin, akvarijní technice, kořenech a v místech, kde je velké proudění vody. Podobá se černým chomáčkům o velikosti cca 5 mm.

Jedná se o jednu z nejhůře odstranitelných řas.

Vzniká nedostatečným množství CO2 u vysoce osvětlených nádrží. Hodnota CO2 během dne kolísá, nebo je v celém akváriu nedostatečný proud okolo rostlin. V nízce osvětlených nádržích je příčinou také kolísání CO2 během dne.

Nejdříve co největší možné množství štětičkové řasy odstraníme ručně. V akváriích s dostatkem světla zvýšíme množství CO2 a zároveň zlepšíme proudění vody v akváriu. Pro zlepšení cirkulace vody je možné použít přídavná čerpadla. V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy. Použití přípravku Tekutý uhlík (Flourish Excel) pomůže také tuto řasu odstranit. Pokud ovšem neodstraníme příčinu, tak se znovu objeví.

Černá štětičková řasa vytváří černé chomáčky veliké od několika mm až do asi 1 cm, které mohou na kamenu nebo kořenu vytvořit i souvislý koberec. Pokud se vám stále rozmáhá v akváriu, je to rozhodně nepříjemné. Mechanicky ji lze jen velice špatně odstranit – z kamenů či kořenů asi ani důkladné vydrhnutí nepomůže, protože části řasy na nich zůstanou stále přichycené, a pokud mají vhodné podmínky, rychle zase vyrostou. Jako účinné řešení se doporučuje koupel v Savu (předměty před vložením zpět do akvária důkladně opláchněte). Z rostlin údajně přežijí tuto koupel ve zředěném roztoku Sava pouze Anubiasy, díky svým tuhým listům.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); dále je důležité nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; snížit průtok vody filtrem (asi 1krát objem nádrže za hodinu); omezit proudění vody v akváriu; omezit výskyt organických nečistot – zlepšit mechanickou filtraci, omezit víření nečistot ze dna, pravidelně čistit filtr či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; mít dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži a odpovídající intenzitu osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice

Prevence

Jak je známo, nejlepším způsobem léčení nemocí je vždy prevence. Vedle jiného i proto, že vlastní léčba nebývá často jednoduchá a v řadě případů bývá i neúčinná. Zdraví vašich rybek záleží v první řadě na podmínkách, které jim vytvoříte, a na několika málo zásadách, které se určitě vyplatí dodržovat.

1. Nakupujte rozvážně

Velké množství ryb v akváriu, takzvané přerybnění, je nejčastější začátečnickou chybou. Nepodlehněte tedy touze koupit si každou rybku, která se vám líbí. Další velkou chybou je, že koupíte rybu, aniž byste věděli, jak moc vyroste, nebo neznáte podmínky, které je potřeba pro její chov vytvořit. Může se pak stát, že se původně roztomilá rybička bude v padesátilitrovém akváriu dost tísnit. V přerybněném akváriu se také velmi snadno hromadí ve vysokých koncentracích škodlivé látky, hlavně sloučeniny dusíku. A v neposlední řadě rybky nemají potřebný klid, překážejí si, voda je takzvaně vydýchaná.

2. Karanténa

Velmi častým zdrojem nákazy bývají nové kusy nebo i rostliny vysazené přímo do akvária. Ryby je vhodné umístit na několik týdnů (minimálně 2, nejlépe 6) do karanténní nádrže, než se stanou součástí vašeho akvária. Rostliny je pak dobré před vysazením do akvária opláchnout v roztoku hypermanganu nebo v jiné dezinfekci. Pokud objevíte nemocné jedince, včas je ze společné nádrže odlovte a izolujte v karanténě.

3. Dezinfekce

Používané pomůcky (síťky, odchytové zvony, stěrky na řasy a podobně) pokud možno nepřenášejte mezi jednotlivými nádržemi bez předchozí dezinfekce. Vždy a důsledně dezinfikujte pomůcky, které přišly do styku s nemocnou rybou nebo jste je použili v karanténní nádrži. Nejdostupnějším a nejjednodušším způsobem, jak se zbavit velkého množství patogenů, je dezinfekce varem. Aby byla dezinfekce účinná, nechte nástroje vařit minimálně 30 minut. K dezinfekci je možné také použít manganistan draselný (KMnO4, hypermangan). Tuto fialovou krystalickou látku běžně koupíte v lékárně. Při koncentraci 0,2 % (to je 2 g KMnO4 ve 100 g vody) má antiseptické účinky. Můžete použít i vyšší koncentrace, ale jen velmi opatrně, při vyšších koncentracích má totiž hypermangan keratolytické účinky (leptá kůži). Další metodou je použití 3% roztoku peroxidu vodíku.

4. Omezování stresu

Stres a šok nesvědčí rybám úplně stejně, jako jsou nepříjemné pro člověka. Snažte se tedy vyvarovat náhlých změn v prostředí akvária. Máme na mysli například náhlou změnu intenzity osvětlení, skokovou změnu teploty či chemismu vody, klepání na sklo, nešetrné přelovení a celou řadu dalších nepříjemných zásahů, které mohou vést k propuknutí choroby.

5. Potrava

Pestrá a bohatá strava je zcela jistě základem dobrého zdravotního stavu vašich rybek. I když krmíte výhradně sušenou potravou, je vhodné pravidelně střídat různé značky. Nejenže se tak rybám strava takzvaně nepřejí, ale každé krmivo má trochu jiné složení, takže střídáním zajistíte rybám širší spektrum vitamínů, minerálů a podobně. Velmi důležitou zásadou je ryby nepřekrmovat. V praxi to znamená krmit raději vícekrát denně v menších dávkách. To je v takových, které jsou rybky ve vašem akváriu schopny pozřít v několika málo minutách. Nespotřebované krmivo pak raději odsajte, protože nahromaděné zbytky vedou ke zvýšení obsahu odpadních látek, nadměrnému růstu řas a samozřejmě ke znečištění akvária.

6. Parametry vody

Dlouhodobě nevhodné parametry vody vedou k postupnému oslabování obranyschopnosti rybího organismu a dříve či později k propuknutí nemocí. Dbejte proto na správné hodnoty teploty, pH, tvrdosti, na dostatečný obsah kyslíku a co nejnižší obsah škodlivých či jedovatých látek (amoniak, dusitany, dusičnany, měď). Rovněž je velmi důležité udržovat parametry vody v druhově odpovídajících mezích, laicky řečeno, to znamená, že máte v akváriu chovat společně ryby, které jsou zvyklé na shodné podmínky.

7. Harmonogram údržby

Denně je potřeba kontrolovat ryby, zda jsou všechny a v dobrém stavu (nejlépe při krmení), a také, zda se teplota v akváriu pohybuje v příslušném rozmezí. Jednou za týden pak provádějte odstranění odumřelých listů rostlin; probírku rychle rostoucích rostlin (takzvané omlazení porostu); odsávání kalů ze dna nádrže a doplnění nádrže čerstvou vodou a v neposlední řadě kontrolu chemismu vody, než se stabilizuje prostředí v akváriu. Jednou za čas vyčistěte, případně vyměňte filtrační náplně a vyčistěte vzduchovací kameny; zkontrolujte stav a funkci techniky (vzduchové čerpadlo, osvětlení, topné tělísko a podobně); vyměňte 20 až 30 % vody v akváriu; odstraňte řasy ze skel a techniky; prohrabte povrch dna do hloubky asi 1 cm; zkontrolujte chemismus vody (to u akvária fungujícího již delší dobu).

8. Choroby

I přes veškerou péči se občas stává, že se v akváriu objeví choroba. Pak je v první řadě důležitá správná diagnóza. Zde hraje velkou roli zkušenost akvaristy, přičemž mnohé z chorob se navzájem kombinují, takže je nejlépe nechat přesné určení na zvěrolékaři.

Zdroj: Motolice v akvaristice

Co je to motolice

Motolice je bezobratlý živočich spadající do kmene ploštěnců. Jedná se o hermafroditní (obojpohlavní) červy s plochým listovým tělem ve velikosti od několika milimetrů až do jednoho decimetru. Choroby vyvolané těmito červy jsou celosvětově rozšířené a zdaleka se neomezují jen na ryby. Známé jsou například jaterní motolice způsobující infekci zvanou fasciolóza, která postihuje savce, zejména skot, ale onemocnět jí může i člověk (nejvíce známých případů v Jižní Americe). Tito červi parazitují v jaterních žlučovodech. Motolice způsobují i další závažné onemocnění postihující rovněž člověka, a to schistosomózu (krevničku), která může mít střevní, jaterní nebo urogenitální charakter. Tato nemoc je vůbec nejčastější infekcí způsobenou parazitickými červy na světě – odhaduje se, že bylo infikováno přes 200 milionu lidí (z toho cca 80 % v Africe). My se však v tomto článku zaměříme na ty druhy motolic, které způsobují choroby rybím populacím.

Nemoci ryb způsobené motolicemi se souhrnně nazývají trematodózy, mezi závažné onemocnění se řadí například diplostomóza a postodiplostomóza (viz dále v článku). Trematodózy se dělí do dvou skupin, a to na nemoci, které způsobují dospělci těchto parazitů a ryba tak představuje definitivního hostitele, a na nemoci, které jsou vyvolané vývojovými stadii těchto parazitů, přičemž zde ryba vystupuje v roli mezihostitele. Motolice parazitující na rybách jsou obvykle velmi malé, jen ojediněle přesahují délku 1 cm. Jejich těla jsou opatřena přední a zadní přísavkou, jen motolice parazitující v krvi přísavky nemají, protože se pohybují volně v krevním oběhu a nemusí se přichycovat na tkáň svého hostitele.

Diplostomóza představuje velmi časté onemocnění oční čočky mnoha druhů ryb. Největší problémy pak způsobuje zejména u juvenilních (raných) stadií ryb. Původci onemocnění jsou metacerkárie (encystované larvy) motolice oční Diplostomum spathaceum a dalších druhů rodu Diplostomum. Konečným hostitelem tohoto parazita jsou rybožraví ptáci. Právě s jejich výkaly se vajíčka motolic dostávají do vody. Zde se z nich líhnou obrvené larvy (miracidia), které vnikají do svého prvního mezihostitele. Cerkárie následně ve vodě aktivně vyhledávají druhého mezihostitele, kterým jsou ryby. Těm pak pronikají přes kůži a žaberní lístky do organismu a krevním řečištěm se dostávají do oční čočky, kde se dále vyvíjejí v již zmiňované metacerkárie, které mají velikost 0,4–0,5 mm. Poškození ryb tímto parazitem je pak vyvoláno nejen cerkáriemi, které pronikají přes kůži a žábry do organismu, ale především metacekáriemi lokalizovanými v oční čočce. Na místech pronikání cerkárií u plůdku dochází k lokálnímu zčervenání kůže nebo drobnému krvácení na žábrách. Migrující cerkárie následně poškozují i cévy a vnitřní orgány napadených ryb. Metacerkárie lokalizované v oční čočce poškozují její tkáň. Při masivních infekcích, to je kolem 60 až 100 kusů, se čočka mléčně zakaluje, je neprůhledná, obvykle kalcifikovaná a nemocné ryby oslepnou. Někdy může dojít až k prasknutí čočky, k poruše rohovky a k vypadnutí čočky z očního bulbu.

Podle výše uvedeného, to znamená se zřetelem na výše popsaný vývojový cyklus těchto druhů motolic, by diplostomóza vaše akvarijní rybky neměla postihnout, jde spíše o onemocnění ryb žijících ve volné přírodě. Naopak s následujícím onemocněním se v akvaristice určitě setkat můžete.

Postodiplostomóza je onemocnění, které vyvolávají metacerkárie motolice Posthodiplostomum cuticola, které cizopasí v kůži a podkoží ryb, kde vytvářejí kulovité cysty velké okolo 0,5 mm. Právě tyto cysty způsobují takzvanou černou skvrnitost neboli postodiplostomózu ryb, přičemž se v okolí cyst začne hromadit velké množství melaninu (černého barviva), který způsobuje napadeným rybkám drobné černé skvrnky po těle (a podle nich tuto nemoc bezpečně poznáte). Tato choroba se vyskytuje celkem běžně, nebezpečná je zejména pro rybí plůdky, u nichž může způsobovat až hynutí. I v případě tohoto onemocnění je ryba druhým mezihostitelem. Prvním mezihostitelem těchto motolic jsou plži rodu Lymnaea, jako například známá plovatka bahenní, která se běžně chová v našich akváriích. Pohlavně tento druh motolic dospívá ve střevech ptáků.

Zdroj: Motolice v akvaristice


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP