Téma

PÁTÁ NEMOC FOTO


Dilema, jestli si pořídit kočku nebo psa, řeší spousta rodin. Pokud by se členové rodiny rozhodli pořídit si kočku, nabízí se jim řada plemen. Jedním z nejoblíbenějších plemen je britská kočka, kterou si lidé vybírají pro její přítulnost a krásnou hebkou srst.


Druhy britských koček

Černá britská krátkosrstá kočka

Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.

Bílá britská krátkosrstá kočka

Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u  kočky černé britské krátkosrsté.

Krémová britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.

Modrá britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.

Modrokrémová britská krátkosrstá kočka

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Britská kočka

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živé rostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel G..

Jestliže se jednalo o rybky "Bety" - jinak také zvané beta bojovnice, mohlo dojít k tomu, že se prostě mezi sebou usmrtily. Tyto pestré rybky pocházejí původem z Malajsie a používaly se zde k sázkovým zápasům - něco jako kohoutí zápasy......Tento druh ryb není vhodný do společných hejn - tedy do společnosti ostatních rybek, jako jsou neonky a podobně, neboť ostatní ryby napadá a v podstatě usmrcuje. Rvou se i mezi sebou - v profesionálních chovech se dokonce chovají sice v jedné nádrži ale oddělené - rozdělené do samostatných oddělení.
Bílé skvrny by mohly znamenat nějaké plísňové onemocnění, ale vzhledem k rychlému konci - úmrtí ryby, soudím, že bílé fleky vznikly ožíráním již mrtvého těla ostatními betami.
Není rybička jako rybička - je třeba si také o jednotlivých druzích něco dohledat.....
Hodně štěstí ..... G.

Zdroj: příběh Nemoc

Hnis v očích u psa

Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.

Pokud vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, kdy je v ovzduší mnoho pylů).

Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.

Zánět spojivek

Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku. V pozdějším stadiu je již bolest velká a oko zůstává polozavřené. Onemocnění se může vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme tehdy, když neustávají příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku nebo špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko. Pokud na svém psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.

Ektropium

Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené, anebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stadiu. Při tomto onemocnění může docházet k výtoku hnisu. Pomoci mohou oční kapky, ale jen v některých případech.

Vřídek na rohovce

Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky, nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé, proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stadiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, veterinář jen předepíše kapky, pokud je v pozdější, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.

Uveitida

Uveitida je nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené, pes se vyhýbá světlu. Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné je léčit pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hnis v očích u zvířat

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.

Dobrý den,prosím o radu.Mám králíčka beránka 7let a poprvé se u něj objevila nemoc u oka až k čumáčku proužek holé kůže,nevím co to je a jestli by pomohla nějaká mastička,jinak je čilý a v pohodě,strašně přítulný,děkuji za odpověd :-)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nejspíše jde o podkožní střečkovitost. To je parazitární onemocnění zvířat způsobené larvami much – čeledi střečkovitých, lidově zvaných střečci, patřících mezi dvoukřídlý hmyz. Zatímco onemocnění vyvolávají larvy, dospělé mouchy jsou neškodné, mají zakrnělé ústní ústrojí, které jim dovoluje jen sání rostlinných šťáv, a brzy hynou. Nejlepší bude, když králíčka necháte vyšetřit veterinářem, protože střečkovitost se bude rozšiřovat a králíček bude trpět až tak, že se dostane do šoku, při kterém může i zahynout.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemoci zakrslých kraliků

Nemoci

Toto kočičí plemeno nebývá nijak extrémně náchylné k žádným nemocem. I přesto se stejně jako u jiných koček (a zvířat) i u nich mohou objevit různé geneticky podmíněné nemoci. Patří sem například:

Hypertrofická kardiomyopatie

Nemoc známá také pod zkratkou HCM. Jedná se o onemocnění srdce, při němž dochází ke změně velikosti srdeční komory (srdeční svaloviny zbytní), současně se zvětšují i srdeční síně, což má vliv na srdeční rytmus, dynamiku tlučení srdce a celkový vliv na funkci srdce. Nejčastěji postihuje levou stranu srdce. Toto onemocnění nepostihuje jen kočky, může se objevit i u lidí, výjimečně i u psů a dokonce i prasat. Jak onemocnění vzniká, nebylo dlouho jasné, (studie v USA i v Evropě gen zodpovědný za toto onemocnění objevily). Veterináři znali jen důsledky tohoto onemocnění, HCM může u kočky způsobit selhání oběhové soustavy, vznik krevních sraženin i náhlé srdeční selhání.

Nejčastěji HCM postihuje kočky zhruba ve věku 1 – 5 let. V některých případech se objevuje i u starších koček, ale to je obvykle důsledek stáří.

Polycistické onemocnění ledvin

Onemocnění známé také jako zkratka PKD. Jedná se o dědičné onemocnění, které nepostihuje jen kočky, ale i lidi i jiná zvířata. Pokud onemocnění je u jednoho kočičího rodiče, tak je u koťat 50 % předpoklad, že bude nemocné. Je to chronické onemocnění, které není možné vyléčit. I přesto toto onemocnění neznamená vždy smrt zvířete, vždy záleží na tom, jak je moc onemocnění vážné. Pokud je podezření na toto onemocnění, je možné kotě vyšetřit již v sedmi týdnech, ale vyšetření nemusí být přesné, protože ledviny koťátka jsou velmi malé. Mnohem přesnější vyšetření je možné v deseti měsících věku zvířete. K vyšetření se využívá genetický test vycházející z krve nebo stěrů ze sliznice dutiny ústní.

Nemoc se projevuje vznikem cysty v ledvinách, cysty jsou plné tekutiny. Pokud se nemoc u kočky diagnostikuje, je důležité stav kočky neustále sledovat, ale neznamená to, že kočce hrozí bezprostřední nebezpečí. Sledovat stav se musí hlavně proto, aby se předešlo bakteriální infekci, která by nemoc mohla provázet a mohla by vyvolat i otravu krve.

U koček, které neprojdou diagnostikou v mládí, se obvykle nemoc projeví zvětšením břicha kočky a selháním ledvin. V počáteční fázi se nemoc nijak neprojevuje, dokonce ani nepůsobí žádnou bolest, zvětšování cyst v ledvinách je tedy nenápadné. Počet cyst v ledvinách může být klidně i několik desítek (i 200), cysty se mohou lišitt tvarem i velikostí (mohou měřit až 2 cm). Cysty se mohou dokonce rozšířit i do jater. Přítomnost cyst v ledvinách kočky se obvykle projeví mezi 3. – 7.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Sibiřská kočka

Příběh

Ve svém příspěvku BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Dobrý den, Betu - samečka - mame doma už skoro 2 roky. Netuším,jak stará byla, když jsme ji koupili . Celou dobu dobře prospivala. Poslední cca 1-2 měsíce miň žrala,ale jinak byla ok. Teď dva dny nežere,vůbec neplave, polehává na dně a občas vystřelí směrem k hladině se nadechnout ,pak zase klesne na dno. Žádné jiné známky nemoci (parazity,plíseň, krupička) jsem nepozorovala, jen barvu nemá tak jasnou, jako by zešedla. Chtěla jsem se zeptat - může to být stářím rybky nebo je to spíš nemoc? A jak postupovat - nechat rybku jak je nebo trpí a je pro ni lepší ji utratit?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.

Zdroj: příběh Bojovnice Beta -nemoc

Nemoci křečků

Choroby vznikají především chybami v chovu, zejména pak špatným nebo jednostranným krmením. U tak malého zvířete, jako je křeček, platí, že předcházení nemocem je daleko lepší než jejich léčení. Jedním z činitelů, které vyvolávají onemocnění, je také stres.

Zaklínění lícních váčků – příznakem tohoto onemocnění bývá oteklý lícní váček. Ten může být způsoben načechraným stelivem, které se zachytilo ve váčku. Zkontrolujte křečkovi tlamičku a vytáhněte z ní vše, co se tam mohlo zachytit. Zároveň se poraďte s veterinářem.

Infekce kůže – jestliže má křeček na kůži suchá loupavá místa, načervenalou kůži nebo ubylý kožíšek, může jít o infekci kůže. Tu mohou způsobit paraziti, alergie nebo nevhodná strava. S určením léčby vám pomůže zvěrolékař. Pokud má křeček pouze úbytek srsti, a přitom se nedrbe, nemá načervenalou kůži ani loupavá místa na kůži, může jít o projev stáří. Hodně křečků s přibývajícím věkem jednoduše ztrácí kožíšek.

Mokrý ocásek – křeček trpící touto nemocí je malátný, má mokrý konec ocásku a měkký a mokrý trus. Tato nemoc může křečka zabít, proto ho vezměte okamžitě k veterináři nebo běžte do zverimexu a kupte speciální léky na tuto nemoc.

Dehydratace – křeček se bude chovat letargicky. Pokud mu vytáhnete kůži na zadní části krku, bude se jen pomalu vracet do původního stavu. Může to být způsobené stresem, horkem nebo špatnou vodou v pítku. Při dehydrataci je nutné dát křečkovi vodu, a pokud má klec na místě, kde je horko, musíte ji přemístit jinam.

Poranění způsobená kousnutím – jedná se o bolavá místa, která mohou hnisat. Příčinou poranění bývá nesnášenlivost a vzájemné napadání křečků sdílejících stejnou klec. Je potřeba křečkovi zranění vyčistit, nevíte-li jak, bude nejlepší poradit se s veterinářem. V každém případě byste měli křečky oddělit a každého mít v jiné kleci.

Sluchové problémy – pokud má křeček problém se sluchem, může ztrácet rovnováhu, škrábat se kolem uší a třást hlavičkou. Taková nemoc je způsobena parazity nebo ušní infekcí. Na postupu léčby se domluvte se svým veterinářem.

Zrakové problémy – při potížích se zrakem budou oči křečka velmi těkavé, většinu času pak zavřené. Budou vypadat mdle a zamračeně. Tento problém může být způsoben zraněním nebo infekcí. Je zapotřebí držet křečka v tmavé místnosti a poradit se s veterinářem.

Infekce plic – při tomto onemocnění se křeček bude třást a bude se mu těžce dýchat. Může dojít ke ztrátě váhy a velmi letargickému chování. Jestliže má váš křeček tyto příznaky, je potřeba zajistit mu v kleci teplo a navštívit veterináře, který proti infekci předepíše antibiotika.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Křeček

Příběh

Ve svém příspěvku NEONKY,NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Háněl.

Dobrý den,
Máme v akváriu ( neonka obecná,neonka červená), asi po jednom měsíci,postupně tři neonky, každá v jiném akváriu ( 2 a 1 ),začali plavat hlavičkou kolmo k hladině, a do 14 dnů uhynuli. chtěl bych se zeptat co je příčinou, a o jakou se jedná nemoc? V jednom akváriu máme 8 neonek, a ve druhém 2 a 8 teter. Akvária pravidelně čistíme. Mockrát děkuji a přeji pěkný večer. Pavel Háněl

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Neonky,nemoc

KRÁLIČÍ MOR

Toto onemocnění není známé dlouho, objevuje se až v několika posledních desítkách let. Králičí mor může postihnout starší jedince, ale i mláďata. Králičí mor způsobuje vir Calivirus.

Projevy

Tato nemoc je také nazývaná jako krvavý zánět plic, což nám ukazuje, kterou část těla nemoc zasahuje. Králík postižený králičím morem je netečný, malátný, bez chuti k jídlu, s výtokem z nosu. Onemocnění také doprovází křeče.

Nákaza

Králičí mor se přenáší hlavně přímým stykem s králíkem, který trpí tímto onemocněním. Nakazit se mohou ale i králíci prostřednictvím kontaminovaného krmení, nebo bodnutím hmyzu (pokud předtím komár sál krev nakaženého králíka), případně ale i užíváním předmětů, které předtím „patřily“ nakaženým králíkům (napáječka, miska). Nemoc se také šíří čistě vzduchem, a proto je nutné infikované králíky dostat do karantény.

Léčba

Bohužel léčba na tuto krutou nemoc žádná neexistuje. Navíc je inkubační doba velmi krátká (1-2 dny). Při nákaze je jasné, že dojde k úhynu králíka.

Prevence

Jako prevence před tímto onemocněním slouží očkování u veterináře, který králíka přeočkuje zhruba jednou za šest měsíců. Pokud se v chovu objeví infikovaný králík, je třeba, aby nedošlo k žádnému kontaktu tohoto králíka s jinými králíky (ani společné misky, pítka atd.).

Nakažlivost

Ano

Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Valeš.

Dobrý den
Náš kocour Cca 4-5 let, začalomu od spodu hnědnout pravé oko jinak je mel vzdi krasně zelené, taky mám pocit ze se potí nebot má navlhlou srst i kdyz nelezi na slunicku a horko tu neni. začínám o něj mít trochu strach bohuzel navstevu zverolekare si nyní nemuzu moc dovolit.. chtel sem se zeptat jestli to muze byt opravdu nejaka vazna nemoc a jestli je nutna navsteva lekare popripade jak kocourovi nejak pomoci? dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pokud se oči u kočky najednou zdají být neobvykle hnědé, může vaše kočka trpět závažnějším zdravotním problémem. Změny barvy tohoto typu často naznačují nárůst červených krvinek v oční bulvě. To může být způsobeno traumatem očí, neobvyklou oční infekcí nebo dokonce kočičí leukemií nebo AIDS.
Je moc dobře, že věnujte pozornost barvě očí u své kočky. Vaše schopnost identifikovat širokou škálu problémů týkajících se zdraví koček, může být částečně nebo zcela závislá na vaší schopnosti rozpoznat změny barvy očí. Pokud oči vaší kočky neočekávaně mění barvu, shromážděte co nejvíce informací o zdraví vaší kočky a naplánujte schůzku s veterinářem. Vaše rychlá akce pomůže zajistit, aby byl váš veterinární lékař schopen identifikovat a léčit všechny základní zdravotní stavy, které jsou zodpovědné za změnu barvy očí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemoc?

NAKAŽLIVÁ RÝMA

Jedná se o bakteriální onemocnění, které může mít různé stupně závažnosti. Toto onemocnění postihuje hlavně tedy dýchací ústrojí.

Projevy

U infekční rýmy je důležité rozlišit, jestli se jedná o velmi prudkou formu onemocnění, které může v krátké době (v rámci několika dní) způsobit králíkovu smrt, nebo jestli se jedná o chronickou formu, která je částečně podobná infekční rýmě u lidí. U akutní formy je výtok z nosu, zhoršené dýchání, v závěru se objevují křeče. Králík také působí apaticky a nejí. Typická je také vyšší teplota. U chronické formy se nemoc projevuje také výtokem z nosu a kýcháním. U perakutní formy nemoc končí selháním dýchací soustavy a srdce.

Nákaza

Králík se může infekční rýmou nakazit přímým kontaktem s již nemocným králíkem, ale klidně i nepřímo prostřednictvím krmiva, vodou. Náchylnější k tomuto onemocnění jsou králíci, kteří se pohybují v prašném prostředí nebo na průvanu. Králík se může nakazit i od králíka, který nemá žádné příznaky nemoci.

Léčba

Léčbu infekční rýmy určuje veterinář, na kterého se chovatel obrátí (je opravdu lepší tuto nemoc nepodceňovat, protože je možné, že byste příznaky považovali za rýmu a on to byl ve skutečnosti králičí mor nebo jiné onemocnění). Veterinář obvykle předepíše antibiotika u chronické formy onemocnění. U peraktuní a akutní formy infekční rýmy veterinář králíka obvykle neléčí a králík na tuto nemoc umírá.

Prevence

Stejně jako u člověka i u králíka může být prevencí užíváním různých vitamínů (vitamíny A, E a C). Důležitá je také hygiena v králíkárně a v případě, že je některý králík nakažený, tak jeho karanténa.

Nakažlivost

Ano

Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci

Stav populace vombatů

Vombat obecný

Rozšířený v jihovýchodní Austrálii (endemit). Dříve byl vombat považován za havěť, nyní je chráněn v mnoha oblastech (Triggs 1996). Ve Victorii byla dříve s vombaty skutečná svízel, protože svou přítomností způsobovali výrazné škody tamním farmářům. Byl proto spuštěn systém jejich likvidace založený v roce 1925 na ochranu vlastníků půdy před poškozením plotů. Vombati byli v té době vězněni, tráveni a stříleni v lesích i na zemědělské půdě. Výsledkem bylo mnoho tisíc mrtvých vombatů (64 000 v letech 1950-1966) až do pozastavení v roce 1966. Po rozvoji automobilové dopravy se pro vombata obecného staly novým významným nebezpečím silnice.

Vombat obecný foto.

Vombat chlupatý severní

Jeho latinský název je Lasiorhinus krefftii a je to jeden z nejvzácnějších savců světa. Vyskytovali se pouze na dvou místech: národní park Epping Forest a přírodní rezervace Richard Underwood (malá populace).

V roce 1981 už zbyla pouze 1 zbytková kolonie, která se nachází se v národním parku Epping Forest. Odhad této populace z roku 1981 je pouhých 35 jedinců. Pro jejich ochranu byl z tohoto parku vyhnán všechen dobytek.

Podařil se populační nárůst. Do poloviny 90. let - stabilizováno na cca 65 jedincích. Ovšem s velkými problémy, které představovalo stále se opakující sucho a vytlačení původních trav novou invazivní bůvolí trávou.

Další populační vývoj:

  • 2000-2001 - velký neúspěch, když 15 až 20 vombatů prohrálo boj s predátorským útokem dinga. V jednom případě v roce 2000 byla nalezena mrtvá těla 7 vombatů obklopená stopami psů a trusem. Genotypizace DNA extrahované z těl vombatů a trusu dinga potvrdila, že dingové konzumovali vombaty.
  • 2002 – celé stanoviště vombatí kolonie uzavřeno 20 km (12,4 mil) plotem, aby se zabránilo opakování.
  • 2005 - nárůst na 115 jedinců.
  • 2007 - nárůst na 138 jedinců. Zavedena nová, neinvazivní technika sčítání - sběr chlupů z lepicí pásky zavěšené před vchody do nor. Zavedena analýza DNA.
  • 2009 - založena druhá kolonie.
  • 2010 - přibližně 163 jedinců.
  • 2016 - přibližně 250 jedinců ve volné přírodě.

Druhá kolonie byla založená v roce 2009 v Richard Underwood Nature Refuge poblíž Saint George, jih-centrální Queensland, kam bylo přemístěno 15 jedinců z primární kolonie.

V listopadu 2012 ale bylo již jen 10 dospělých a 3 noví potomci (všichni prosperující).

V současné době nejsou žádná zvířata v řízené péči kvůli dostatečnému, leč nízkému počtu ve volné přírodě. Poměr samců a samic je 2,3 samce na jednu samici.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vombat prodej

Účinky zinku pro psa

Když chceme zjistit, jestli je pes zdravý, často se nejprve podíváme na jeho kůži a srst, poněvadž ony jsou dobrým indikátorem celého zdraví. Již dlouho se ví, že se deficity různých živin projevují vedle jiných příznaků právě změnou struktury, funkce a barvy srsti a kůže psa.

Deficity minerálů jsou následkem minerální nerovnováhy nebo výskytu antagonistů minerálů v krmení. Sekundární deficit zinku pochází zvláště z podávání krmení s vysokým obsahem vápníku, který soupeří se zinkem v místech jeho vstřebávání. Nebo zinek nemusí být biologicky dostupný, protože je vyvázán fytáty v krmení. Fytáty jsou komplexní organické sloučeniny obsahující fosfor. Nacházejí se především ve vláknité zelenině a mohou vázat stopové prvky jako například zinek, interferují s jejich absorpcí ze střeva. Příznaky deficitu zinku jsou ztráta srsti, ztluštění kůže (parakeratóza) a ztráta pigmentace chlupů (achromotrichie). Vědci odhalili několik stavů odpovídajících na zinek u psů a usuzují, že zinek je velmi důležitý pro optimální stav kůže a srsti u psa.

Určitá plemena mohou být více citlivá na deficit zinku. Například sibiřský husky a aljašský malamut jsou predisponováni k dermatóze odpovídající na zinek. Onemocnění obvykle začíná během puberty a projevuje se strupovatěním, šupinatěním a zarudnutím kolem tlamy, brady, očí, uší a na místech vystavených většímu tlaku, jako jdou lokty a pata. Jiná postižená místa jsou prstní polštářky a vnější genitálie. Trvalé podávání zinku psovi je tak v tomto případě víc než vhodné.

Druhý syndrom se objevuje u štěňat různých plemen, především obřích plemen. Kůže je zarudlá a vytvářejí se strupy na hlavě, těle a končetinách. Analýza krmení těchto psů často ukáže na nadměrné množství podávaného vápníku nebo krmení s vysokým obsahem proteinů rostlinného původu. Pamatujte však, že potřeba psa, co se týče zinku, je relativně malá a velmi vysoké dávky tohoto prvku jsou toxické.

Zinek je jedním z nejdůležitějších minerálů v krmivu. Absorpce zinku z potravy je ovlivněna několika faktory. Nedostatek zinku vede k řadě onemocnění, jak již bylo uvedeno výše. Nicméně nadměrné množství zinku také psovi škodí, protože může dojít k problémům při vstřebávání vápníku a k průjmům. Nejlepším zdrojem zinku jsou ječmen, pšenice, červené maso, tuňák, sýr, maso.

Známky nedostatku zinku se u psů projevují nejen vypadáváním srsti a suchou kůží, ale i ospalostí a ztrátou chuti k jídlu.

Pes, který má nedostatek zinku, se léčí přidáním zinku ve formě potravinových doplňků. U polárních plemen psů se musí prášky podávat celý život, jinak se onemocnění znovu objeví. U jiných plemen stačí dočasná léčba tabletami.

Pokud jde o vyvážené krmivo, musíme být ostražití především u pracovních psů, protože spotřebují hodně energie, a tak potřebují dostatek vitamínů a minerálů. Pokud máte doma polární plemeno psa, je vhodné poradit se s veterinářem a on vám předepíše vitamínové a minerální tablety.

Zdroj: článek Zinek a pes

Autoři uvedeného obsahu

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.