Rychlá odpověď: Boule u psa po očkování je ve většině případů normální reakce imunitního systému na vakcínu a obvykle sama zmizí během 2–4 týdnů. Vzniká jako lokální zánětlivá reakce v místě vpichu. Pozor ale, pokud boule roste, bolí nebo nezmizí do měsíce – pak je nutná kontrola veterinářem.
Když se mi to stalo poprvé, upřímně mě to vyděsilo. Tvrdá bulka na boku psa, velikost skoro jako ořech, a já okamžitě googlila nejhorší scénáře. Jenže realita je u většiny psů úplně jiná – a mnohem klidnější.
Tenhle problém řeší obrovské množství chovatelů. Rozdíl mezi „normální reakcí“ a „něčím špatným“ ale není na první pohled vždy jasný. V článku vám ukážu přesně, co sledovat a kdy už nečekat.
FAQ – Často kladené otázky
Je boule u psa po očkování normální?
Ano, boule u psa po očkování je ve většině případů normální reakce organismu. Vzniká jako odpověď imunitního systému na vakcínu.
Boule po očkování psa je běžně popisovaná jako nebolestivá a ohraničená. Podle veterinárních zdrojů se může objevit během několika dnů a sama zmizí během týdnů. Pokud ale začne růst nebo bolet, může jít o komplikaci a je nutné to řešit.
Jak dlouho trvá boule po očkování psa?
Boule po očkování psa obvykle zmizí do 2 až 4 týdnů. Někdy ale může přetrvávat i déle.
V praxi chovatelů se často uvádí, že boulička zmizí během 7–14 dní, ale není výjimkou ani měsíc. Pokud však boule nezmizí do 4 týdnů, doporučuje se návštěva veterináře, aby se vyloučil problém.
Kdy je boule po očkování nebezpečná?
Nebezpečná je boule, která roste, bolí nebo nemizí. To jsou hlavní varovné signály.
Mezi rizikové příznaky patří zvětšování, bolestivost, zarudnutí nebo další příznaky jako otok hlavy či dýchací potíže. Ty mohou znamenat alergickou reakci nebo komplikaci a vyžadují okamžité řešení.
Mám jít hned k veterináři?
Většinou není nutné jít hned k veterináři, pokud je boule malá a nebolestivá.
Doporučuje se bouli několik dní sledovat. Pokud se ale objeví změny jako růst nebo bolest, případně přetrvává déle než měsíc, návštěva veterináře je na místě.
Proč vznikne boule po očkování psa?
Boule vzniká jako lokální zánětlivá reakce na vakcínu.
Organismus reaguje na podanou látku a vytvoří malý zánět v místě vpichu. Ten se projeví jako tvrdší bulka. Jde o přirozený proces tvorby imunity.
Jak velká může být boule po očkování?
Boule může být velikosti hrášku až ořechu.
Velikost se liší podle psa a vakcíny. Podle praxe může být zcela malá nebo výrazně hmatatelná, ale stále normální. Důležité je sledovat vývoj.
Může být boule po očkování tvrdá?
Ano, tvrdá boule po očkování psa je běžná.
Tvrdost souvisí s tím, že jde o lokální reakci tkáně. Pokud není bolestivá a nemění se, není důvod k panice.
Mám bouli masírovat?
Lehké masírování může pomoci, ale není nutné.
Někteří chovatelé uvádějí, že jemná masáž urychlí vstřebání. Důležité je psa nenutit, pokud je místo citlivé.
Pomůže chlazení boule?
Chlazení může zmírnit otok a nepohodlí.
Krátké přiložení studeného obkladu může pomoci, ale není to nutná léčba. Klíčové je sledování vývoje boule.
Může být boule bolestivá?
Ano, někdy může být boule citlivá nebo bolestivá.
Krátkodobá bolest je normální, ale dlouhodobá nebo silná bolest už není běžná a je důvodem ke kontrole.
V naší poradně s názvem FONTANELA U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám 6 měsíční fenecku a má otevřenou funtanelu. Ráda bych aby v dospělosti měla štěňata jen jednou, myslíte si že to může být rodové?
Děkuji za odpověď Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otevřená fontanela je u všech čivav častá, takže se samozřejmě může objevit u některého ze štěňat v plánovaném vrhu.
Očkování je jediný, ale naštěstí spolehlivý způsob, jak psa proti nákaze psinkou ochránit. S očkováním se začíná u štěňat od 6. týdne věku, potom následují jedna až dvě revakcinace. Poslední očkování by mělo proběhnout až po 12. týdnu věku štěněte. Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování každý rok. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) a její imunologické komise stačí po provedení správného štěněčího očkování očkovat proti psince každé tři roky. Toto nové očkovací schéma je již možné s vakcínami značky Nobivac. Jde o očkování, které chrání, jak má, ale přitom nezatěžuje tělo víc, než je nutné.
Neměli bychom opomenout ani očkování starých psů, často je slyšet názory, že oni už to nepotřebují. Naopak, starší pes, stejně jako štěňata, je rizikovou věkovou kategorií. Štěňata očkovaných matek, která pila mlezivo, přijala i protilátky proti psince a ty je ochrání 6–10 týdnů proti infekci. Proto se u novorozených štěňat nemusíme nákazy psinkou bát. Na druhou stranu protilátky z mleziva trochu překáží při očkování. Štěňata, která se napila mleziva málo nebo vůbec, potřebují být naočkována už v šesti týdnech, jinak by se mohla nakazit, ale štěňata, která měla mleziva dost, si po očkování v šesti týdnech ještě neudělají žádné svoje protilátky, mají jich dost od matky. Proto se štěňata očkují tolikrát, aby si nakonec protilátky vytvořila všechna a nenakazilo se žádné.
Psinka je součástí všech kombinovaných vakcín proti infekčním psím onemocněním, včetně prvních štěněčích, takzvaných puppy-vakcíny. Na nálepce od očkovací látky je psinka vyznačena velkým tiskacím písmenem D.
V naší poradně s názvem ANTIHISTAMINIKA PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobry den,mame fenku,krizenec,9let,a loni mela reakci na ockovani (parvovirozu a vzteklinu)otok cele tlamy a vicek.Da se imunitni reakce potlacit antihistaminiky,aby k reakci nedoslo?Urcite budeme ockovat kazde zvlast.Dekuji za vas nazor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Smyslem každé vakcíny je vyvolat reakci imunitního systému, aby se vytrénoval na konkrétní alergen a tlumení reakce by bylo kontraproduktivní. Domluvte se s veterinářem na vhodném postupu rozložení a mačasování vakcinace.
Reakce typu boule u psa po očkování je jednou z nejběžnějších lokálních reakcí po aplikaci vakcíny. V místě vpichu se může vytvořit otok, zduření nebo drobný uzlík. Tato boule po očkování u psa vzniká nejčastěji jako reakce na podkožní aplikaci nebo na samotné očkovací látky.
Vakcína obsahuje antigeny nebo adjuvans stimulující imunitní systém. U některých psů může imunitní odpověď způsobit dočasné ztvrdnutí tkáně. U štěňat se může boule objevit častěji, protože jejich imunitní systém je citlivější.
Ve svém příspěvku PREDNISON PRO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
Mica papa pije povahu ma uplne ako zdrava macka iba je ochrnuta. Robili snap testy na rakovinu vysli negativne. Treba vraj podrobnejaie testy v labaku, ale ked sa potvrdi rakovina, je neliecitelna. Ked sa nepotvrdi, je to zapal nejaky kde predison moze zabrat. Ked nezabere, je to jasne.. Ako sa choval vas psik prosim vas ked bol ochrnuty? Mal bolesti? Moja nema.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Doktor mi i říkal,že to může být od nějakého úrazu.Kdyz zvíře špatně doskočí nebo někde spadne.Udela se ten otok,který způsobí to ochrnutí a ten prednison na to zabere.Otok se vstřebá a zvíře zase začne chodit.Problem je ale v tom,že postupně ochabuje svalstvo...nemohlo se něco takového stát vaší kočce?
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji.
Ve svém příspěvku MŮJ PES MÁ BOULI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den mému pejskovi se udělala boule u žeber u končetiny.Boule je červená a tvvrdší.Co stím mám dělat ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Občas se bohužel objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu, jako je bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění. U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata netrpí autismem nikdy. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.
Alergická reakce se objevuje obvykle do 24 hodin po podání. Nepřehlédnutelnou reakcí je otok obličeje nebo jen okolí očí. Doprovází ho překrvení kůže, zvláště u lysých nebo u bílých krátkosrstých psů je zčervenání těla velmi nápadné. Změny jsou doprovázené svěděním celého těla. Může se objevit kopřivka. V závislosti na intenzitě reakce se může objevit průjem a zvracení, u koček zvracení a ztížené dýchání, nevolnost na sebe upozorňuje taky nápadným sliněním.
Nejvážnější hypersenzitivní reakcí a nežádoucí reakcí po očkování vůbec je takzvaná anafylaxe, kdy dochází k prudkému poklesu krevního tlaku, šoku a kolapsu. Anafylaxe následuje většinou během několika minut po očkování. Tato reakce může být natolik závažná, že vede až k úhynu zvířete. Naštěstí je něco takového velice vzácné. Statisticky se uvádí výskyt anafylaxe u jednoho psa z 385 000 očkovaných psů a u jedné kočky z 555 000 očkovaných koček a samozřejmě jen malá část anafylaxí je tak zhoubná, že se zvíře nepodaří zachránit. Smrtelné anafylaktické reakce se vyskytují i při očkování ptactva chovaného ze záliby.
Ve svém příspěvku NEMOCI ZAKRSLÝCH KRALIKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den máme zakrslého králička letos 4.rokem lvíček slečna.Zatím sní nebyl žádny zdravotní problém na očkováni chodíme.Včera si manželka u ni všimla když ležela v kleci mirně třepala hlavičkou trvalo asi 10minut když jsem během toho hladil nebránila se pak z ničeho nic přestalo a chovala se normálně.Chceme se ujistit zda nejde o nic vážneho pokud by se to často opakovalo vezmem ji na veterinu.Děkuju za odpověď Honza P. z Ostravy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
dobry den,vcera byl zakrsly kralicek v poradku,dnes ma hlavicku k jedne strane-i při spani a cervenejsi spojivku u jednoho oka.je to priznak typicky pro nejake onemocneni?byla jsem pryc,tak nevim,jestli se jen skrabl nebo uhodil,nebo je nemocny.poradite?dekuji
Řešením nežádoucích reakcí na očkování není neočkovat. Nemoci, které jsou zvládnutelné vakcinací, způsobují neléčitelná, rychle probíhající onemocnění s hromadnými úhyny. Příkladem takových chorob je mor králíků nebo pseudomor drůbeže či holubů. U koček má podobný efekt panleukopenie, trefně označovaná jako mor koček. U psa je například očkování proti vzteklině základním očkováním, které bylo zavedeno především pro ochranu lidí, protože kdysi to byl pes, ne liška, kdo byl hlavním hostitelem vztekliny a přenašečem této smrtelné nemoci na člověka. Psi se také očkují proti psince a parvoviróze, což je rovněž obávaný zabiják. Správně zvolené očkovací schéma a očkovací látky pro konkrétní zvíře vždy přináší víc výhod než rizik spojených s vakcinací.
Kvůli minimalizaci nežádoucích reakcí by mělo být každé zvíře očkováno hlavně proti nemocem, které mu reálně hrozí, což záleží na jeho životním stylu i způsobu chovu. Zvíře musí být při očkování zdravé, mimo stres a zátěž a také schopné očkování. Relativní překážkou je trvalé oslabení imunitního systému, v tom případě jsou kontraindikované živé očkovací látky a použijí se inaktivované vakcíny. Úplnou překážkou je jen autoimunitní choroba, protože očkování může minimálně teoreticky příznaky autoimunitní nemoci zhoršit nebo způsobit opětovné vzplanutí.
U koček se riziko rozvoje postvakcinačního sarkomu dá omezit na minimum použitím vakcín bez obsahu dráždivých nosičů či aspoň aplikací na taková místa na těle, kde se případné nádorové bujení dá jednoduše a zcela odstranit chirurgicky.
Ve svém příspěvku BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anette.
Mohu se zeptat na border kolii.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumíra Kejhová.
Dobrý den,
BCC štěně 4 měsíce 14 kg začalo kulhat na pravou nohu. Je velmi temperantní, celý den na zahradě, pelíšek má domaale spí raději venku. Genet. bezproblémová. Krmivo Josera pro štěně + Canine caviar.
Děkuji za radu, (bojí se veter. kvůli očkováni, pozná cestu a zvrací, před 3 týdny byl pochválen “zdravej jak řípa”.
U štěňat se provede odčervení nejčastěji kolem věku 14 dní za pomocí šetrné odčervovací pasty. Dále se odčervuje ve 14denních intervalech až do věku 3 měsíců (tedy 4., 6., 8., 10. a 12. týden věku štěňat). Opakované odčervování je velmi důležité, aby se postupně zachytily všechny dozrávající škrkavky z transplacentárního a galaktogenního přenosu. Od 3. měsíce věku štěňat se odčervuje každé 3 měsíce, tedy 3., 6., 9. a 12. měsíc věku štěňat.
Ve svém příspěvku TRUDNÍK PSÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuse.
Dobry den Vas clanek mi doopravdy otevrel oci, bohuzel muj 3 lety pes krizenec bulteriera a labradora je jiz ve fazi kdy ma v ,ekzemu' infekci. Mrzi me az zarazi, ze tento problem veterinarka neobevila cca ppred 14 dny naopak se obavam ze ockovani ktere toho dne provedla vse jeste zhorsilo. Poradte mi prosim jaky druh lecby bych mela zvolit a doporucte mi prosim lekare Muzikova Olomoucky kraj
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku TUKOVÉ BOULE NA ZADECH 10-TI DENNIHO STENATKS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Zdravim,chtela jsem se zeptat zda mi nekdo neporadi..Stenatko je nejmensi z vrhu..vcera se mu za hlavickou objevila boulicka.Ma tam i stroupek.Nevim jak se mam v teto situaci chovat..zda vzit maleho na veterinu..ma jen 10dni..prosim porad te dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karamel.
Dobrý den, máme doma malé štěňátko ( 9 týdnu) na stěnátku jsme našli dvě boule v oblasti páteře a žeber, nedávno bylo na očkování ( primodog, nobivac). Boule ho nějak nebolí když sáhnu na bouli tak se pohybuje. Nevíte co to může být předem děkuji za odpověď.
Průjem u psa zastavíte nejrychleji hladovkou a dietou. Krátké vysazení krmení a následná lehká strava patří mezi nejúčinnější postupy.
Jak zastavit průjem u psa doma znamená hlavně nezatěžovat trávení. Kombinace hladovky, vody a rýže s kuřecím funguje ve většině běžných případů. Důležité je vydržet a nepřidávat další jídlo příliš brzy, jinak se problém vrací.
Co dát psovi při průjmu?
Při průjmu u psa je nejlepší rýže s kuřecím masem. Jde o lehce stravitelnou kombinaci.
Co dát psovi při průjmu řeším vždy stejně – jednoduchá dieta bez tuku a soli. Rýže váže vodu a kuřecí maso dodá energii. V praxi se ukazuje, že složitější řešení nemají lepší efekt.
Pes má průjem 3 dny a pořád nic – co teď?
Pokud průjem u psa trvá 3 dny bez zlepšení, už to není běžný stav. Je potřeba jednat.
Průjem u psa, který trvá déle než 72 hodin, často znamená infekci, parazity nebo jiný problém. Domácí dieta už většinou nestačí. Veterinární vyšetření je v tomto bodě nejrozumnější krok, protože další čekání stav spíš zhorší.
Může pes na průjem umřít?
Ano, v krajních případech může být průjem u psa nebezpečný. Hlavním rizikem je dehydratace.
Průjem u psa sám o sobě většinou není smrtelný, ale pokud se přidá zvracení, odmítání vody nebo slabost, situace se může rychle zhoršit. Nejvíc ohrožená jsou štěňata a starší psi.
Pes má průjem, ale žere normálně – je to v pořádku?
Ano, ale neznamená to, že je vše v pořádku. Chuť k jídlu není spolehlivý ukazatel.
Průjem u psa může probíhat i při normálním apetitu. Právě proto je důležité krmení dočasně omezit, i když pes žere. Pokud budete pokračovat v běžné stravě, problém se může zbytečně prodloužit.
Jak dlouho nechat psa bez jídla?
Hladovka při průjmu u psa trvá obvykle 12–24 hodin.
Průjem u psa vyžaduje odlehčení trávení. Kratší hladovka pomůže střevům zklidnit se. Delší hladovění ale není vhodné, hlavně u menších nebo citlivých psů.
Kdy jít s průjmem psa k veterináři?
K veterináři jděte při krvi, apatii nebo trvání déle než 3 dny.
Průjem u psa je běžný, ale některé příznaky znamenají problém. Pokud se objeví krev, zvracení nebo únava, je nutné jednat rychle. Nevyplatí se čekat.
Je normální, že má pes průjem jeden den?
Ano, krátkodobý průjem u psa je běžný.
Průjem u psa často vznikne po dietní chybě nebo stresu. Pokud odezní do 24 hodin a pes je aktivní, není důvod k obavám.
Může pes jíst granule při průjmu?
Granule při průjmu u psa nedávejte.
Průjem u psa vyžaduje lehkou stravu. Granule jsou hůře stravitelné a mohou stav zhoršit.
Ve svém příspěvku ZAKRSLÝ KRÁLÍK - DÉLKA ŽIVOTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Rošková.
My jsem měli zakrslého králíčka "teddy", Leontýnku :-). Měla kolem klece v pokoji svůj ohraničený výběh, do klece chodila jen spát. Byla velmi učenlivá, čistotná, hodná. V březnu 2020 "oslavila" 10.narozeniny a v květnu nám navždy odešla :-(. Když budete mít na králíčka čas, můžu jen doporučit. A nemarodila, chodila jen na očkování.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radka.
Dobrý den, dnes nás také opustil náš Teddy králíček po deseti letech.
Hodný a učenlivý králíček a kamarád našeho pejska.
Při očkování se do těla vpravují buď přímo živé, ale oslabené choroboplodné zárodky, nebo jejich mrtvá těla či jejich části. Cíl je ve všech případech stejný – imunitní systém organismu si očkovací látky musí „všimnout“ a musí mít pocit, že je to hrozba, nemoc. Průběh imunitní reakce a následná tvorba protilátek jsou úplně stejné po očkování jako při opravdovém onemocnění.
Alergickou reakci může způsobit jakékoliv očkování. Alergenem může být tělo mrtvých bakterií v inaktivované vakcíně, ale častěji se jedná o alergii na nějakou pomocnou složku vakcíny, jako třeba na želatinu, která se v některých vakcínách používá jako stabilizátor, nebo na určité konzervační látky či na bílkoviny pocházející z buněčných kultur používaných k výrobě vakcíny, jako je fetální telecí sérum. To je důvod, proč určitým psům může vadit konkrétní značka vakcíny a na „stejnou“ vakcínu jiného výrobce reakci nemají.
Ve svém příspěvku NEMOCI U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Mikšovská.
Dobrý den,
naše 1,5 roku stará čivava nepřezubila, což veterinář zjistil dnes při očkování. Má stále komplet mléčný chrup a nemá dvoje zuby vedle sebe. Veterinář říká, že je asi bude potřeba vytrhnout. Jí normálně, dásně nemá nateklé. Nejspíš je zapotřebí ale udělat rentgen, zda má vůbec druhé zuby v dásni, že? Je to neobvyklé nebo poměrně časté? A jak se popřípadě takový zákrok provádí?
Předem velmi děkuji za odpověď
Jana Mikšovská
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Teddy je jemné a klidné zvířátko mazlivé povahy, a tak se hodí k dětem i ke starým lidem, aby jim pomáhal zahánět samotu. Samotný králíček díky své povaze k dítěti přilne a bude ho brát za svého kamaráda. A nezáleží na tom, zda to bude sameček či samička. Teddy je společenský a za péči a pozornost se odměňuje náklonností. Kvůli samotě někteří chovatelé doporučují pořídit si dva králíčky, kteří se spolu zabaví. Nejvhodnější jsou dvě sestry z jednoho vrhu nebo vykastrovaný sameček se samičkou. Tyto kombinace jsou zárukou, že se nebudou rodit mláďata, ale hlavně nebude nutné řešit spory a souboje.
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), máte dvě možnosti:
vzít ho a odnést na toaletu;
dát mu na srozuměnou nesouhlasným tónem hlasu, že takto tedy ne, a bobky odnést do toalety a připadnou loužičku vysát papírovým kapesníkem. A až jej přistihnete na toaletě, mějte po ruce dobrotu, kterou ho odměníte, abyste ho pozitivně motivovali.
Postup č. 1je trochu problematický, protože králíci většinou nesnáší zvedání a přenášení (evokuje jim to pocit, kdy je v přírodě chytí dravec, oni letí vzduchem, nemohou utéct a je s nimi konec). Pokud tedy budete králíka na záchůdek přenášet, může se dost dobře stát, že se mu to nebude líbit, vaši ruku si spojí s nedobrovolným pobytem ve vzduchu a bude před vámi prchat, i když ho budete chtít jenom pohladit. Doporučujeme tedy používat spíše metodu č. 2.
Nečekejte zázraky během několika hodin nebo dnů. Některým králíkům trvá déle, než se na záchůdek naučí chodit. Základem je naučit králíka do toalety čurat. Bobky se časem přidají.
Králíkovi dejte do klece podestýlku okamžitě pouze do toalety a do zbytku klece kobereček. Pokud bude mít králík podestýlku jak v kleci, tak v místě vylučování, nebude mezi tím rozlišovat, a to ani za předpokladu, že bude podestýlka v kleci jiná, a na toaletu se nenaučí.
Mláďata v záchůdku často leží a odpočívají. Nebojte, s věkem je to přejde.
Někteří králíčci neradí chodí na rohový záchůdek. Tento problém lze vyřešit pořízením komfortnější obdélníkové toalety pro kočky. Umístěte králíkovi do pokoje alespoň jednu externí toaletu, kterou bude moct používat při pobytu mimo klec. V přírodě králíci nekonají potřebu do své nory a je možné, že váš králíček bude taky tak čistotný, že upřednostní vyprazdňování mimo klec. Někteří králíci chodí neradi na toaletu, pokud jsou jako podestýlka používány dřevité pelety.
Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu proti psince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.
Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami proti psince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.
I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.
Proti psince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.
Chovatelé často popisují, že se pes boule po očkování objeví už několik hodin po návštěvě veterináře. Většina zkušeností potvrzuje, že otok se zmenší během 2–7 dnů. Někteří majitelé však uvádějí, že boule přetrvala i několik týdnů, což se objevuje hlavně u dlouhosrstých plemen nebo u psů s výraznější imunitní reakcí.
U některých psů vzniká boule po každém očkování, u jiných jen výjimečně. Chovatelé doporučují sledovat velikost, teplotu místa a zda boule bolí při doteku.
Klinický nález není pro herpesvirovou infekci typický a nepostačuje k určení diagnózy. Netypické jsou i odchylky v biochemickém a krevním obrazu. Diagnóza je založena na průkazu viru (vzorky tkání z uhynulého štěněte, plodových obalů) nebo na vzestupu protilátek proti herpesviru v krevním séru.
U dospělých psů probíhá infekce zpravidla bez příznaků, prokázání protilátek proti herpesviru bývá negativní. Proto se doporučuje zjišťovat protilátky na herpesvirus u fen s problematickou březostí, málopočetnými vrhy, s méně životaschopnými štěňaty a s brzkým úhynem štěňat 10 až 14 dnů po porodu.
U novorozenců bývá terapie neúčinná, protože onemocnění má velmi rychlý průběh. U starších psů je stanovena terapie pouze dle klinických příznaků (zpravidla podávání antibiotik k potlačení možné druhotné bakteriální infekce).
Protože virus přežívá v sekretech pouze krátkou dobu, dochází k infekci nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Proto je nutné jedince s občasnými výtoky z nosu, z pochvy (u fen), nebo se záněty předkožky a žaludu (u psů), oddělit od vrhu a ostatních zdravých psů. Dále se doporučuje udržovat teplotu vnějšího prostředí u novorozených štěňat mezi 36–37,7 °C se 45–55% vlhkostí. Je také velmi vhodné oddělit jednotlivé feny tři týdny před porodem a tři týdny po porodu, protože infekce získaná v tomto období je nejčastější příčinou úhynu sajících štěňat.
Jak dojde k nákaze aneb zjednodušený cyklus parazita
Do vnějšího prostředí se vajíčka toxokar dostávají s trusem. Po 2-4 týdnech na vzduchu dozrávají a vzniká v nich infekční larvička. Další jedinec se nakazí pozřením zralých vajíček, ze kterých se mu pak ve střevě larvičky uvolní. Tyto poté pronikají do krve.
Důležitou součástí cyklu je následná enterohepatopulmonální migrace, kdy se larvičky dostávají do jater, odtud přes srdce do plic a průdušnice. Tam dráždí ke kašli, jsou tedy následně vykašlány a opětovně polknuty, čímž se znovu dostávají do tenkého střeva.
Toxokary jsou schopny i tzv. somatické migrace, kdy larvičky putují ze střeva rovnou do velkého krevního oběhu a následně se usazují v různých orgánech, kde přežívají i několik let.
Migrace larviček souvisí u psů s věkem napadeného jedince – u štěňat převládá enterohepatopulmonální migrace s osídlením tenkého střeva, u dospělých psů migrace somatická, kdy parazita zachytíme ve střevě jen výjimečně. U koček typ migrace s věkem tolik nesouvisí, škrkavky jsou časté ve střevě i v dospělosti.
Dalším typem přenosu specifickým pouze pro psy je transplacentární, kterým se nakazí většina štěňat. Fena onemocní toxokarózou ještě před graviditou a somatické larvy se jí usídlí především v ledvinách. Během gravidity se larvičky vlivem hormonů zaktivizují a ke konci březosti pronikají placentou do plodů. Tam se shlukují v játrech. Po narození cyklus pokračuje a již u několikadenních štěňat jsou larvy v tenkém střevě.
Po porodu se mláďata mohou nakazit i mlékem – galaktogenně. Tento přenos je typický pro štěňata i koťata. Larvy se dostávají do mléčné žlázy a vylučují se mateřským mlékem (s nejvyšší intenzitou ve 2. týdnu laktace).
U koček chytajících myši se lze nakazit ještě pomocí těchto hlodavců, u nichž mohou být somatické larvy ve vnitřních orgánech. Pozřením těchto příležitostných hostitelů propuká rovněž nákaza.
