OTEKLÝ UŠNÍ BOLTEC, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Problémy s ušima začínají u psů často nevinně, a tak se může stát, že je včas nepodchytíme. Hematom nepatří k bolestivým, ale spíše obtěžujícím záležitostem. Obvykle se během několika dnů až týdnů sám vstřebá. Je však třeba věnovat pozornost tomu, aby se nevyvinul v takzvané květákovité ucho, které zanechává trvalou deformaci ušního boltce.
Co dělat, když má pes nafouklé ucho
Ušní hematom vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušníboltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Nováková.
Dobrý den, před cca měsícem veterinářka zjistila u Labradora13 let srdeční poruchu...nevím přesně jakou. Léčila mu infekci na noze a na mé sdělení, že poslední dobou má dávivý kašel ho poslechla a řekla, že v budoucnu budeme řešit srdce. Zatím mu léčila tu nohu. Pes nám 8.2. zemřel, zřejmě na zástavu srdce, a mně by zajímalo, proč mu tedy nenasadila hned léky i na srdce a zda se jeho konec mohl prodloužit. Dále se trápím myšlenkou, zda při umírání moc netrpěl...našli jsme ho už doma mrtvého, měl bílou pěnu u tlamy. A zda se dá při poslechu zjistit i vodu na plicich...to mně trápí že všeho nejvíc...zda se nakonec neudusil, protože to je asi ta nejhorší smrt. Nebyl nikde oteklý, ani packy...ale proč měl ten dávivý kašel ??? Děkuji moc za odpovědi, M. Nováková, Chomutov.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den, máme stejný problém,12 let bišonek, 3-ti antibiotika s žádné zlepšení dávivého kašle. Zjištěná arytmie srdce, zatím prý bez medikace. Už nevíme co s ním.
Poradíte? Děkuji
Pokud má kočka problémy s ušima (zánět, cizí těleso), může se stát, že se boltec náhle výrazně zvětší a vznikne zduřenina zabírající menší nebo větší plochu této části ucha. Jedná se o výron krve z prasklé cévy mezi kůží a chrupavkou ušního boltce, který si kočka způsobí intenzivním klepáním hlavou a úderem ucha o tvrdý předmět. Kočka je na postižené ucho citlivá, boltec je bolestivý a kočka nepřestává klepat hlavou, čímž se může celý problém ještě zhoršit.
Léčba spočívá v chirurgickém ošetření prováděném v celkové anestezii, při němž je odstraněna krev z othematomu a boltec je cca na 14 dní prošit speciální chirurgickou metodou. Tyto dva týdny jsou velmi náročné na pooperační péči ze strany majitele, neboť kočka se snaží si ucho stále drbat a může si stehy poškodit. Přesto je tento z pohledu majitele náročný výkon nutný. Jestliže se totiž krev pouze vypustí, dojde v naprosté většině případů velmi rychle k opětovnému naplnění a výše zmíněné operaci se zvíře stejně nevyhne. Naopak je možná komplikace v důsledku infekce othematomu. Při odkládaném zákroku stejně jako při špatné pooperační péči může dojít i k trvalé deformaci ucha.
Ve svém příspěvku UŠNÍ SVRAB U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den prosim o radu můj pejsek ma bolave ouško koupila jsem v lekarne prirodni usni kapicky trošku to pomuze ale jak ji vykoupu tak ji zrudne je to bolonak.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ušní hematom (othematom) vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušníboltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
Ve svém příspěvku UŠNÍ SVRAB U ŠTĚNĚTE Z CHOVNÉ STANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den,u 3.mes.stenete dg.usni svrab.Od matky odstaven v 6.ty.v 9.ty dan k prodeji.Ma svrab od ostatnich psu?Muze majitelka vedet,ze ma nemocne psyi?Kvs tvrdi,ze provadi u ni kontroly a ze jsou psi v poradku.Ale psi ziji venku,tak asi nevidi,ze se v noci skrabou.Veterinar asi nekontroluje usi,chci si stezovat na jeji chovnou stanici.Jakou mam sanci,at se vysetri ostatni psi u ni.Mnozstvi mopsu asi 10v kotci,po odebrani od matky,at se uci stene zrat,zilo s jinou desitkou psu.Nic jsem nenadelala,kdyz jsem se na KVS Pelhrimov,ptala na takovy zpusob chovu.Ze je tam vse v poradku a ted svrab.Myslim,ze to byva v takovych podminkach.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se u psa objeví oteklé ucho, pravděpodobně se bude jednat o othematom, to je v podstatě prasklá žilka v uchu u psa a krev nateklá v uchu mezi kůži a chrupavku ušního boltce (krev v uchu). Řešit se může buď chirurgicky (naříznutí boltce, vypuštění tekutiny a prošití ušního boltce), nebo konzervativně (jehlou se odsaje tekutina a aplikují se medikamenty). Ošetřující veterinární lékař posoudí, kterou metodu terapie zvolí.
Příčina
Nejčastější příčinou výronu krve do ucha bývá silné potřásání hlavou anebo škrábání uší. Dalším důvodem může být poranění ucha tupým předmětem. Výron do ucha bývá také častou komplikací neléčených ušních zánětů u psů.
Ve svém příspěvku KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nora Lesňáková.
Kočka naší babky má na hlavě a pod krkem něco jako bradavičky na stopce, časem vyschnou a babka jí je vydrolí. Babce je 92 a k veterináři chodit nechce. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Je mi jasné, že nakonec půjdeme s kočkou na veterinu my, ale aby s tím babka souhlasila, potřebovala bych alespoň přibližně vědět, o jak závažný problém se jedná. Díky! Nora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
dobrý těla jsem den chtěla jsem se zeptat na ušní svrab u kočičky ta má asi svrab v oušku i kocourek,nevim jak do doma mohu vyčistit
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušního boltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušního boltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
V naší poradně s názvem UŠNÍ SVRAB U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hahnová.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné volně v Lékárně zakoupit lék na toto onemocnění, a případně jak se lék jmenuje.Domnívám se, že můj pejsek toto má v jednom uchu.Vypadá to jako kávová sedlina. Drape si v uchu a občas třepe hlavou.Vzhledem k mému věku a k sutuaci která je, tak bych nechtěla s pejskem cestovat vlakem k našemu veterináři. Děkuji, přeji hezký den.
Hahnová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kávová sedlina v uchu u psa je typický příznak svrabu. Léčba svrabu spočívá v aplikaci jedu, který svrab usmrtí a pejska tohoto problému zbaví do několika dní. Bohužel léčba je k dostání jen na předpis, protože se jedná o jed. Je rozumné, že nechcete v této době pandemie koronavirem cestovat vlakem, a proto byste měla kontaktovat svého veterináře telefonem a dohodnout s ním možnosti předání léku. Určitě najdete řešení, jak nejlépe k vám potřebnou léčbu dostat.
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušního boltce. Ušníboltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušního boltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušního boltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka. Druhou častou příčinou je svědivé onemocnění vnějšího zvukovodu, při kterém si p
Cena za ošetření je individuální a odvíjí se od zvolené terapie. Cena za klinické vyšetření nemocného zvířete se pohybuje od 390 Kč.
Konzervativní ošetření othematomu spočívá v odsátí tekutiny tenkou jehlou, případně v kombinaci s lokální aplikací kortikosteroidů. Pokud konzervativní terapie selže, to znamená, že ani po třech odsátích nedojde k vyřešení othematomu, je nutné přistoupit k terapii chirurgické, a to i v případě, že je othematom příliš velký a bolestivý.
Chirurgicky se malé othematomy dají řešit prostou drenáží, v případě větších othematomů, nebo pokud je othematom již organizovaný, se využívá technika incize othematomu s prošitím ušního boltce. Kůže boltce se v místě othematomu nařízne, obsah se vypustí a vypláchne, ranka se nechá otevřená pro zajištění drenáže othematomu. Poté se ucho prošije velkým množstvím jednotlivých uzlíčkových stehů, které zajistí opětovný srůst kůže s chrupavkou. Je možné také ucho vypodložit speciální vycpávkou, která ucho drží ve správné pozici a má zabránit jeho zkrabacení a zkroucení, což je bohužel u hematomů častou komplikací. Stehy se vyjímají za 14 dní po operaci. Po celou dobu musí mít pes nasazen ochranný límec, aby se zabránilo autotraumatizaci, a také je vhodné, aby byl medikován antibiotiky kvůli snížení rizika bakteriální infekce.
Ve svém příspěvku NEMOCI UŠÍ U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerhard Tesař.
Dobrý den, máme kočku ragdoll 9let a má zánět uší. Uší jsou zarudle citlivé na dotek a vevnitř ucha jsou černé kousky.Na veterině jsme dostali tenazym susp 10 krát 10 ml opakovaně ale nezabírá. Rád bych znal i jiný názor a možnosti jak postupovat dál.Děkuji Tesař
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Mám 3 kastrované kočičky - dvě jsou evropské mourovaté a a Máša je britka . Jen u jedné u té nejstarší 14 leté evropské se v uších oběvilo to co popisujete…. Je to ušní roztoč,viděla jsem to pod mikroskopem na veterině , je to živé proto je citlivá na uši…ale nepomohlo vůbec nic a bylo vidět jak kvůli tomu není ve své kůži Takže jsem přestala investovat do drahých zaručených záležitostí a koupila si dětské vatové tyčinky,borovou vodu,kojenecký bepanthen a trpělivě i za cenu poškrábání jsem Gandží uši nejdříve vytřela borovou vodou a po uschnutí jsem jí tam vetřela taky na tyčince krém - byl to několika týdenní souboj ale stalo to zato dnes si nechá uši v pohodě mazlit . Tak hodně trpělivosti
Ušní svrab, lidově také prašivina, je onemocnění zevního zvukovodu zvířat, které způsobují parazitičtí roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i ostatní šelmy. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U koček se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.
Strupovka ušní dosahuje velikosti asi 0,5 mm a je možné ji spatřit i pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus (doba, za kterou samička z nakladeného vajíčka začne klást vlastní) trvá asi tři týdny. Paraziti se živí odloupanými buňkami pokožky, nesají krev. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou dobu přežít i bez hostitele.
Z domácích zvířat je nejčastěji ušní svrab diagnostikován právě u koček. Klinicky se projevuje zejména u zanedbaných koťat nebo starších jedinců a je příčinou 60–70 % zánětů zvukovodu. Zdá se, že svědění, které provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno alergickou reakcí na přítomnost roztočů spíše než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním, a třepáním hlavou.
Přítomnost parazitů rovněž stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou proto infekční pro ostatní vnímavá zvířata. Na člověka toto onemocnění není přenosné. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou postihnout i bubínek nebo se šířit dále do středního ucha. Objeví-li se u kočky svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Výše popisované příznaky mohou být způsobeny i jinými druhy roztočů, kvasinkami nebo plísněmi. Pokud je diagnostikován ušní svrab, veterinární lékař vybere pro vaši kočku adekvátní terapii, kterou může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. Vždy je však nutné přeléčit všechna zvířata v domě.
V naší poradně s názvem KRÁLÍK DOMÁCÍ A JEHO NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Svoboda.
Dotaz:
Pokud má králík ušní svrab (prašivinu), je možné bez obav jeho maso konzumovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je výlučně kožní onemocnění, které nijak neovlivňuje svalovinu ani vnitřní orgány. Vzhledem k tomu, že u jatečných králíků se celá kůže stahuje, nehraje její onemocnění žádnou roli v kvalitě masa.
Ušní svrab se nejčastěji objevuje u toulavých koček, koťat a starších koček. Zanedbání léčby může vézt k vážným zánětům zvukovodu, dokonce až k ohluchnutí zvířete. Jedná se o parazita roztoče, který se jmenuje strupovka ušní.
Prvním příznakem je lehký zánět, začervenalý vnitřek ucha kočky, více průhledného ušního mazu, kočka třepe hlavou a hodně se škrábe v uchu. Jakmile se parazit rozmnoží, objevuje se v uchu typický černý maz nebo černé tečky v srsti na kraji ucha, což jsou vlastně výkaly množících se roztočů.
Ušního svrabu se běžným čištěním uší bohužel nezbavíte. Při prvních příznacích nemoci musíte vyhledat pomoc veterináře. Ten vám pro kočku předepíše speciální antiparazitární přípravek. Současná nabídka takových produktů je široká. Nejčastější jsou přípravky, které se aplikují přímo do kočičích uší. Léčba trvá po dobu nemoci a často i po odeznění příznaků. Je tedy dlouhodobá. Pokud by přežil jen jeden roztoč, stále by hrozilo navrácení nemoci. Zanedbání léčby může mít pro kočku velmi vážné následky. Neléčený těžký zánět může vést až k ohluchnutí zvířete, rozsáhlým otokům hlavy, zánětům nervů, což může ve výsledku vést až ke smrti zvířete, obzvláště u starších a oslabených koček. Majitelům naopak žádné nebezpečí nehrozí, ušní svrab není na člověka přenosný. Dále na roztoče působí i spreje používané proti blechám. Takové spreje se stříkají na zvířecí srst. K dispozici jsou i injekční přípravky. Pokud je nemoc v pokročilé etapě, je nutno podávat kočce určená antibiotika.
U tohoto onemocnění je důležité, aby byla přeléčena i ostatní zvířata v domácnosti. Svrab se mezi kočkami a psy může šířit pouhým setkáním s infikovaným zvířetem. Rozšiřují ho i odlupující se stroupky z uší a ušní maz, ve kterém najdeme roztoče. Touto cestou se svrab přenáší na další zvířata (člověk se nemůže infikovat). Nemoc je daleko častější u koček než u psů.
Pokud ušní svrab není léčen, může vygradovat v hnisavý zánět zvukovodu a posléze postihnout i bubínek či střední ucho zvířete.
Strupovka ušní, latinským jménem Otodectes cynotis, patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytuje se po celém světě a napadá především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina a je velice snadno přenosné. Strupovka ušní je roztoč, stejně jako například klíště. Žije především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale může se vyskytovat i kdekoli jinde na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, 2 stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.
Jak se to pozná
Přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Pokud se kočka škrábe za ušima anebo na jiném místě na těle až do krve, tak se může jednat právě o tohoto parazita. U koček se nachází ve zvukovodu velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu „kávové sedliny“, je suchý a drobí se. Parazit je příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji pomnožují bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na ucho střední. Silné třepání hlavou nebo škrábání může následně způsobit prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a vznik hematomu (othematom). Na vnitřní straně boltce je v tomto případě hmatatelná velká měkká boule. A doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii. Pokud se tedy vaše kočka intenzivně škrábe za ušima, nepodceňujte tuto situaci a zajděte k veterináři. Parazit se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi zvířaty, která žijí spolu. Obecně se původce ušního svrabu vyskytuje častěji právě tam, kde je větší koncentrace zvířat. Jsou to například útulky nebo chovné stanice. Pokud má psí nebo kočičí máma ušní svrab, téměř zaručeně se nakazí i mláďata. Proto se doporučuje vždy, než si kotě nebo štěně donesete domů, prohlídka u veterinárního lékaře.
Léčba
Nejprve je nutné parazity usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-on (neboli pipety, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad, tedy na místo, ze kterého si léčivou látku zvíře neolíže). Často je nutné aplikaci zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamectin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate. Také veterinář vám může předepsat vhodné kapky do uší pro kočky.
Strupovky ušní (Otodectes cynotis) patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytují se po celém světě a napadají především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobují, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina, a je velice snadno přenosné.
Strupovky ušní jsou roztoči, kteří žijí především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale mohou být nalezeni kdekoli na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Jejich vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, dvě stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci dosahují délky 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.
Samotná přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Ve zvukovodu je patrné velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu kávové sedliny, je suchý a drobí se. Parazit může být i příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji množí bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na střední ucho. Silné třepání hlavou nebo škrábání ucha může vyústit v prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a ke vzniku hematomu. Na vnitřní straně boltce se v tomto případě nachází velká měkká boule. Doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii.
Onemocnění je velmi snadno přenosné. Parazité mohou vyvolat dermatitidu i u člověka, ale ta spontánně vymizí s likvidací parazitů na napadeném zvířeti. Rozdíl mezi svrabem a strupovkou je především v tom, že u ušního svrabu se tvoří kávová sedlina v uchu.
Diagnostikovat strupovku ušní lze otoskopicky (přítomnost typického mazu a parazitů ve zvukovodu), případně mikroskopicky.
Léčba se provádí antiparazitiky ve spot-on formě (kapička aplikovaná na hřbet) nebo také lokálně ušními kapkami s antiparazitární složkou. Zároveň je vhodné provádět také toaletu zevního zvukovodu (vyplachování speciálními čisticími roztoky). Prognóza je při správné léčbě velmi dobrá.
Mezi příznaky bolesti ucha patří třepání hlavou, naklonění hlavy na stranu, zápach z ucha, zarudlý ušníboltec a škrábání se na uších. Některé příznaky jsou podobné i pro jiná onemocnění, proto bychom měli zareagovat a psa prohlédnout.
Onemocnění uší, které se projevuje „špínou“ v uších, je jednou z častých příčin, proč je majitel kočky nucen navštívit svého veterinárního lékaře.
Většinou se jedná o zánět zevního zvukovodu (otitis externa), ale postižen může být i samotný boltec. Postižení boltce je častěji vidět jako následek automutilace (sebepoškozování) při zánětu samotného zvukovodu. U koček mezi hlavní příčiny tohoto problému patří ušní svrab, jehož původcem je parazit Otodectes cynotis. Nemocná zvířata mají „špinavé ucho“, jakoby vyplněné tmavým mazem podobným kávové sedlině.
Méně časté jsou záněty bakteriálního původu. U některých zvířat je zánět ucha sekundárním projevem jiného onemocnění, jako je například alergie na krmivo, atopie nebo některá autoimunitní onemocnění. Zánět může být rovněž reakcí na přítomnost cizího tělesa v zevním zvukovodu – nejčastěji jde o zbytky travních osin. U koček se také setkáváme zánětem vyvolaným přítomností polypu, který jako překážka irituje okolní tkáně. Některé záněty jsou naopak způsobeny majiteli, například při neopatrném čištění uší vatovými tampony. U některých zvířat jsou záněty zvukovodu častější než u jiných. V kanálu zvukovodu se může hromadit vlhkost, která podporuje růst kvasinek, následně přemnožené kvasinky vyvolají zánět. Opakované záněty mohou způsobit zúžení zvukovodu a opět vytvořit vhodné podmínky pro vznik dalšího zánětu. Jakmile máte podezření, že vaše zvíře trpí zánětem ucha, je dobré vyhledat veterinárního lékaře.
Jak se to pozná
Prvním příznakem počínajícího ušního problému bývá časté poklepávání hlavou a kočka se škrábe za ušima, případně se tře o různé předměty. Někdy může být zvíře citlivé na dotek v oblasti ucha, někdy i hlavy celkově. Některá zvířata mohou být až agresivní. Pokud máte v domácnosti větší počet zvířat, můžete pozorovat, že ostatní zvířata budou očichávat nebo olizovat ucho nemocného zvířete. V případě, že si k boltci čichnete, ucítíte pravděpodobně pronikavý zápach. Často lze pozorovat přítomnost velkého množství mazu.
Léčba
Léčba je vždy individuální dle příčiny onemocnění. Základem léčby je ale vždy prevence, a proto je třeba se o uši vašeho mazlíčka pečlivě starat. Aby si zvíře na čištění uší zvyklo, je třeba ho k tomu vést už od mladého věku. Uši by se v žádném případě neměly čistit na sucho, ale je potřeba použít speciální kapky do uší pro kočky (nejčastěji s obsahem chlorhexidin). Do ucha nakapeme několik kapek přípravku a promneme chrupavku ucha u jeho báze. Poté jen vytřeme maz, který zůstal na boltci. Na čištění uší určitě nepoužíváme vatové tampóny jako u lidí, pouze si dáme vatu na prst a čistíme ucho jen tam, kam dosáhneme. V opačném případě zatlačujeme maz hlouběji k bubínku a podporujeme tím vznik zánětu. Pravidelnou péčí o uši je možné rychleji odhalit počínající problém, proto je dobré nepodceňovat její význam.
Strupovka ušní je ušní svrab, lidově také prašivina, jedná se o onemocnění zevního zvukovodu koček, které způsobují parazitičtí roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy.
Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U mnoha zvířat, zvláště u koček a lišek, se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.
Strupovka ušní dosahuje velikosti asi 0,5 mm a je možné ji spatřit i pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus (doba, za kterou samička z nakladeného vajíčka začne klást vlastní) trvá asi tři týdny. Paraziti se živí odloupanými buňkami pokožky, nesají krev. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou dobu přežít i bez hostitele.
Svědění, které u některých zvířat provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno alergickou reakcí na přítomnost roztočů spíše než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním, a třepání hlavou.
Přítomnost parazitů také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu.
Toto onemocnění se musí léčit, proto byste měli navštívit veterinárního lékaře.
Choroby vznikají především chybami v chovu, zejména pak špatným nebo jednostranným krmením. U tak malého zvířete, jako je křeček, platí, že předcházení nemocem je daleko lepší než jejich léčení. Jedním z činitelů, které vyvolávají onemocnění, je také stres.
Zaklínění lícních váčků – příznakem tohoto onemocnění bývá oteklý lícní váček. Ten může být způsoben načechraným stelivem, které se zachytilo ve váčku. Zkontrolujte křečkovi tlamičku a vytáhněte z ní vše, co se tam mohlo zachytit. Zároveň se poraďte s veterinářem.
Infekce kůže – jestliže má křeček na kůži suchá loupavá místa, načervenalou kůži nebo ubylý kožíšek, může jít o infekci kůže. Tu mohou způsobit paraziti, alergie nebo nevhodná strava. S určením léčby vám pomůže zvěrolékař. Pokud má křeček pouze úbytek srsti, a přitom se nedrbe, nemá načervenalou kůži ani loupavá místa na kůži, může jít o projev stáří. Hodně křečků s přibývajícím věkem jednoduše ztrácí kožíšek.
Mokrý ocásek – křeček trpící touto nemocí je malátný, má mokrý konec ocásku a měkký a mokrý trus. Tato nemoc může křečka zabít, proto ho vezměte okamžitě k veterináři nebo běžte do zverimexu a kupte speciální léky na tuto nemoc.
Dehydratace – křeček se bude chovat letargicky. Pokud mu vytáhnete kůži na zadní části krku, bude se jen pomalu vracet do původního stavu. Může to být způsobené stresem, horkem nebo špatnou vodou v pítku. Při dehydrataci je nutné dát křečkovi vodu, a pokud má klec na místě, kde je horko, musíte ji přemístit jinam.
Poranění způsobená kousnutím – jedná se o bolavá místa, která mohou hnisat. Příčinou poranění bývá nesnášenlivost a vzájemné napadání křečků sdílejících stejnou klec. Je potřeba křečkovi zranění vyčistit, nevíte-li jak, bude nejlepší poradit se s veterinářem. V každém případě byste měli křečky oddělit a každého mít v jiné kleci.
Sluchové problémy – pokud má křeček problém se sluchem, může ztrácet rovnováhu, škrábat se kolem uší a třást hlavičkou. Taková nemoc je způsobena parazity nebo ušní infekcí. Na postupu léčby se domluvte se svým veterinářem.
Zrakové problémy – při potížích se zrakem budou oči křečka velmi těkavé, většinu času pak zavřené. Budou vypadat mdle a zamračeně. Tento problém může být způsoben zraněním nebo infekcí. Je zapotřebí držet křečka v tmavé místnosti a poradit se s veterinářem.
Infekce plic – při tomto onemocnění se křeček bude třást a bude se mu těžce dýchat. Může dojít ke ztrátě váhy a velmi letargickému chování. Jestliže má váš křeček tyto příznaky, je potřeba zajistit mu v kleci teplo a navštívit veterináře, který proti infekci předepíše antibiotika.
Lysiny – pokud si u křečka všimnete lysin nebo častého drbání,
Ušní svrab, lidově také prašivina, je onemocnění zevního zvukovodu zvířat způsobené parazitickými roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů a koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy. U králíků může v uších parazitovat jiný roztoč – Prosoptes cuniculi. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U mnoha zvířat, zvláště u koček a lišek, se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.
Strupovka ušní dosahuje velikosti asi 0,5 mm a je možné ji spatřit i pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus (doba, za kterou samička z nakladeného vajíčka začne klást vlastní) trvá asi tři týdny. Paraziti se živí odloupanými buňkami pokožky, nesají krev. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou dobu přežít i bez hostitele.
