Škrábe si kočka packou uši a vy nevíte, co to může být? Podíváte se jí do uší, ale nic v nich nevidíte? Pak vězte, že více než 80 % zánětů zevního zvukovodu u koček je způsobeno přítomností parazita jménem strupovka ušní a u vysokého počtu koček je tento parazit přítomen, aniž by zvířata vykazovala nějaké zdravotní problémy.
Othematom u kočky
Pokud má kočka problémy s ušima (zánět, cizí těleso), může se stát, že se boltec náhle výrazně zvětší a vznikne zduřenina zabírající menší nebo větší plochu této části ucha. Jedná se o výron krve z prasklé cévy mezi kůží a chrupavkou ušního boltce, který si kočka způsobí intenzivním klepáním hlavou a úderem ucha o tvrdý předmět. Kočka je na postižené ucho citlivá, boltec je bolestivý a kočka nepřestává klepat hlavou, čímž se může celý problém ještě zhoršit.
Léčba spočívá v chirurgickém ošetření prováděném v celkové anestezii, při němž je odstraněna krev z othematomu a boltec je cca na 14 dní prošit speciální chirurgickou metodou. Tyto dva týdny jsou velmi náročné na pooperační péči ze strany majitele, neboť kočka se snaží si ucho stále drbat a může si stehy poškodit. Přesto je tento z pohledu majitele náročný výkon nutný. Jestliže se totiž krev pouze vypustí, dojde v naprosté většině případů velmi rychle k opětovnému naplnění a výše zmíněné operaci se zvíře stejně nevyhne. Naopak je možná komplikace v důsledku infekce othematomu. Při odkládaném zákroku stejně jako při špatné pooperační péči může dojít i k trvalé deformaci ucha.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Nováková.
Dobrý den, před cca měsícem veterinářka zjistila u Labradora13 let srdeční poruchu...nevím přesně jakou. Léčila mu infekci na noze a na mé sdělení, že poslední dobou má dávivý kašel ho poslechla a řekla, že v budoucnu budeme řešit srdce. Zatím mu léčila tu nohu. Pes nám 8.2. zemřel, zřejmě na zástavu srdce, a mně by zajímalo, proč mu tedy nenasadila hned léky i na srdce a zda se jeho konec mohl prodloužit. Dále se trápím myšlenkou, zda při umírání moc netrpěl...našli jsme ho už doma mrtvého, měl bílou pěnu u tlamy. A zda se dá při poslechu zjistit i vodu na plicich...to mně trápí že všeho nejvíc...zda se nakonec neudusil, protože to je asi ta nejhorší smrt. Nebyl nikde oteklý, ani packy...ale proč měl ten dávivý kašel ??? Děkuji moc za odpovědi, M. Nováková, Chomutov.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den, máme stejný problém,12 let bišonek, 3-ti antibiotika s žádné zlepšení dávivého kašle. Zjištěná arytmie srdce, zatím prý bez medikace. Už nevíme co s ním.
Poradíte? Děkuji
Ušní hematom vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
Ve svém příspěvku POTRAVINOVÁ ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Pardubska.
Prosim o radu jaká antihistaminika použit u 9 letého bišona opakovaně trpi na záněty ucha a často se drbe má hypoalergenni stravu ale občas sni něco co nemá už si nenechá na ucho šáhnout nemůžu použit kapky ani výplachy prosim o radu má potravinovou alergii už 8 let děkuju Pardubska
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Denisus.
Zánět zvukovodu se vyskytuje především u psů s převislýma ušima. Obecně mají záněty různé příčiny – bakteriální, parazitární nebo plísňové. Někdy může být spouštěčem zánětu také cizí těleso (travní osiny). U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jorkšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytvářejí často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu, a to vede ke vzniku zánětu.
Klasickými příznaky zánětu zvukovodu jsou časté třepání hlavou a drbání ucha. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, vytéká z něj páchnoucí tekutina, jeho povrch je zarudlý či zdrsnělý, nebo si zvíře nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec, určitě s návštěvou veterináře neotálejte!
Pokud ucho jen svědí, ale nic z něj neteče, vykapejte ho čisticími kapkami. Jestliže zpozorujete, že se zvířeti ulevilo, opakujte čištění každý den až do odeznění příznaků. Zvířeti nikdy nečistěte uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem.
Pokud zpozorujete páchnoucí sekret, musíte navštívit veterináře, který ucho zvířete vyšetří a nasadí odpovídající léčbu (speciální kapky). Vždy pečlivě dodržujte léčebný postup, který naordinoval veterinář. Domácím mazlíčkům je kapání zanícených uší velmi nepříjemné, proto proti němu mnohdy velmi zarputile protestují. Ovšem vy to nevzdávejte a vytrvejte, do nedoléčeného ucha by se infekce velmi rychle vrátila. Často se veterináři setkávají s případy, kdy majitelé vodí svá zvířata do ordinace z důvodu, že předchozí kapky „nezabraly“, takže se nasadí jiné. Za měsíc se opakuje stejný scénář. Výsledkem pak může být chronický zánět zvukovodu. Přitom by mnohdy stačilo, kdyby se při prvním zánětu dodržel léčebný postup a nepřerušil se v průběhu, když došlo k prvnímu zlepšení.
V případě, že zvířeti nejste sami schopni uši vykapat, nezbývá vám nic jiného než se domluvit s veterinářem a chodit na tento úkon do ordinace.
Dráždit a zraňovat ucho psa mohou i osiny trav, které se dostanou do zvukovodu. V takovém případě často dochází k zanícení a zvířeti se spustí z ucha hnisavý výtok. Vždy je v těchto případech nutné odborné odstranění cizího tělesa a vyčištění zvukovodu. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může v nejhorším případě dojít až k perforaci (proděravění) bubínku.
Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné. Ucho vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu (klidně ve větším množství) a chrupavčitou trubici zvukovodu masírujte tak, abyste slyšeli šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu to, co zvíře vyklepe do ústí zvukovodu. Před čištěním druhého ucha vždy očistěte kónus kapek (hrozí riziko zavlečení infekce z nemocného ucha do zdravého). Pokud si nevíte rady, nechte si od veterináře předvést, jak ucho správně vyčistit (případně jak aplikovat speciální kapky při léčbě).
Ve svém příspěvku HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Mám zkušenost s tímto problémem, pražská veterina postupovala stejným způsobem - vždy krev vysáli a druhý den to bylo zase. Přitom mé fence je už 14 let a nechci jí dát narkózu, protože je to v tom věku riziko. Navíc z toho už byla hysterická, protože zákrok je bolestivý. Byla jsem v létě na Šumavě a navštívila místního doktora. Ten řekl, ať to nechám 3 - 4 týdny bez zákroku, potom že se to buď vstřebá, nebo to pak jednorázově vyčistí. Po třech týdnech byl hematom pryč bez jakéhokoliv zásahu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renča.
Naše třináctiletá fena měla též hematom ucha. Jednou jsme jí ho vypustili, druhý den se ucho opět naplnilo krví. Nakoupili jsme různé mastičky podobného složení na vstřebávaní hematomů. Nakonec jsme zůstali u heparoidu, protože nebyl navoněný a pěkně ucho zjemnil. Mazali jsme několikrát denně téměř měsíc a výsledek se dostavil. Hematom je pryč. Dalo to práci, ale než nechat psovi rozřezat ucho s nejistým výsledkem při rizikové narkóze, je lepší zvolit tuto šetrnější metodu.
Doporučuji.
Pokud se u psa objeví oteklé ucho, pravděpodobně se bude jednat o othematom, to je v podstatě prasklá žilka v uchu u psa a krev nateklá v uchu mezi kůži a chrupavku ušního boltce (krev v uchu). Řešit se může buď chirurgicky (naříznutí boltce, vypuštění tekutiny a prošití ušního boltce), nebo konzervativně (jehlou se odsaje tekutina a aplikují se medikamenty). Ošetřující veterinární lékař posoudí, kterou metodu terapie zvolí.
Příčina
Nejčastější příčinou výronu krve do ucha bývá silné potřásání hlavou anebo škrábání uší. Dalším důvodem může být poranění ucha tupým předmětem. Výron do ucha bývá také častou komplikací neléčených ušních zánětů u psů.
Onemocnění uší, které se projevuje „špínou“ v uších, je jednou z častých příčin, proč je majitel kočky nucen navštívit svého veterinárního lékaře.
Většinou se jedná o zánět zevního zvukovodu (otitis externa), ale postižen může být i samotný boltec. Postižení boltce je častěji vidět jako následek automutilace (sebepoškozování) při zánětu samotného zvukovodu. U koček mezi hlavní příčiny tohoto problému patří ušní svrab, jehož původcem je parazit Otodectes cynotis. Nemocná zvířata mají „špinavé ucho“, jakoby vyplněné tmavým mazem podobným kávové sedlině.
Méně časté jsou záněty bakteriálního původu. U některých zvířat je zánět ucha sekundárním projevem jiného onemocnění, jako je například alergie na krmivo, atopie nebo některá autoimunitní onemocnění. Zánět může být rovněž reakcí na přítomnost cizího tělesa v zevním zvukovodu – nejčastěji jde o zbytky travních osin. U koček se také setkáváme zánětem vyvolaným přítomností polypu, který jako překážka irituje okolní tkáně. Některé záněty jsou naopak způsobeny majiteli, například při neopatrném čištění uší vatovými tampony. U některých zvířat jsou záněty zvukovodu častější než u jiných. V kanálu zvukovodu se může hromadit vlhkost, která podporuje růst kvasinek, následně přemnožené kvasinky vyvolají zánět. Opakované záněty mohou způsobit zúžení zvukovodu a opět vytvořit vhodné podmínky pro vznik dalšího zánětu. Jakmile máte podezření, že vaše zvíře trpí zánětem ucha, je dobré vyhledat veterinárního lékaře.
Jak se to pozná
Prvním příznakem počínajícího ušního problému bývá časté poklepávání hlavou a kočka se škrábe za ušima, případně se tře o různé předměty. Někdy může být zvíře citlivé na dotek v oblasti ucha, někdy i hlavy celkově. Některá zvířata mohou být až agresivní. Pokud máte v domácnosti větší počet zvířat, můžete pozorovat, že ostatní zvířata budou očichávat nebo olizovat ucho nemocného zvířete. V případě, že si k boltci čichnete, ucítíte pravděpodobně pronikavý zápach. Často lze pozorovat přítomnost velkého množství mazu.
Léčba
Léčba je vždy individuální dle příčiny onemocnění. Základem léčby je ale vždy prevence, a proto je třeba se o uši vašeho mazlíčka pečlivě starat. Aby si zvíře na čištění uší zvyklo, je třeba ho k tomu vést už od mladého věku. Uši by se v žádném případě neměly čistit na sucho, ale je potřeba použít speciální kapky do uší pro kočky (nejčastěji s obsahem chlorhexidin). Do ucha nakapeme několik kapek přípravku a promneme chrupavku ucha u jeho báze. Poté jen vytřeme maz, který zůstal na boltci. Na čištění uší určitě nepoužíváme vatové tampóny jako u lidí, pouze si dáme vatu na prst a čistíme ucho jen tam, kam dosáhneme. V opačném případě zatlačujeme maz hlouběji k bubínku a podporujeme tím vznik zánětu. Pravidelnou péčí o uši je možné rychleji odhalit počínající problém, proto je dobré nepodceňovat její význam.
Klinické příznaky související s onemocněním vnějšího ucha jsou typické pro zánět zevního zvukovodu – nejčastějšího onemocnění vnějšího ucha u psa. Projevují se třesením hlavy, škrábáním, bolestivostí ucha a výtoky z ucha. V některých případech lze pozorovat ušní hematom (otok boltce způsobený krvácením mezi kůží a chrupavkou boltce). Případy zánětu zevního zvukovodu jsou časté, proto je pro stanovení přesné diagnózy a odpovídající léčby nutné pozorné a celkové vyšetření. To by mělo zahrnovat celkové fyziologické, dermatologické, neurologické a otoskopické vyšetření. Pro vizualizaci bubínku je nutno též použít ušní výplachy. Před výplachem je nutno odebrat vzorek z horizontální partie zvukovodu k cytologickému vyšetření, kultivaci a stanovení citlivosti na antibiotika.
Zánět vnějšího zvukovodu je diagnostikován velmi často a jde o onemocnění, které může mít mnoho příčin, ty bývají označovány jako primární, predispoziční a návratné faktory. Primární faktory přímo způsobují zánět vnějšího zvukovodu a zahrnují parazity (roztoče), cizí tělesa, zánětlivé polypy, tumory, alergické faktory, endokrinologická onemocnění (hypotyreóza) a poruchy keratinizace. Predispoziční faktory způsobují větší náchylnost zvukovodu k zánětu a sekundární infekci. Těmito faktory jsou anatomické uspořádání (převislé ucho, růst srsti ve zvukovodu, úzký zvukovod) a změny ve vnitřním prostředí zvukovodu (nadměrná vlhkost, nesprávné a nadměrné čištění a traumatizace). Návratné faktory udržují a opětovně vyvolávají onemocnění. Jsou to sekundární bakteriální a kvasinkové infekce, zánět středního ucha a nesprávná léčba. Ve většině případů chronického zánětu vnějšího zvukovodu lze vyvolávající faktory určit a léčit. V těchto případech však odstranění příčin nevede často k zastavení zánětlivého procesu, a je proto věnovat pozornost pečlivému čištění a vysušování zvukovodu a aplikaci topických léků do zvukovodu delší čas. V některých případech je dokonce nutná i celoživotní terapie. Širokospektrální antibiotické kapky a masti by měly být aplikovány pozorně, aby zasahovaly celý zvukovod, a jejich účinnost by měla být pečlivě kontrolována. Léčba totálním chirurgickým odstraněním zvukovodu by měla být ponechána pro případy naprosto neodpovídající na léčbu a na proliferativní změny zvukovodu.
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušního boltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušního boltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
Onemocnění uší je častým problémem v letním období, a to zejména u psů, kteří mají uši sklopené a dlouhé, takže špatně větrají a jsou příznivým místem k množení bakterií. Častými problémy jsou jednak záněty zvukovodu, jednak kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu.
Dalším možným onemocněním je například zánět středního ucha. Naklánění hlavy na jednu stranu bývá vyvoláno jednostranným podrážděním ucha, ale může také znamenat, že je zasaženo střední ucho. Zánět středního ucha vyžaduje vždy řádné léčení s použitím antibiotik a protizánětlivých léků. Zánět středního ucha tak patří výhradně do rukou veterinárního lékaře.
Z parazitů je nejčastější ušní svrab. Tento problém se projevuje nejčastěji výskytem černého mazu, který vypadá uchu jako kávová sedlina. Navštivte co nejdříve veterináře.
Problémy s ušními boltci doprovázejí také různá kožní onemocnění. První příznaky kožního svrabu se obvykle objevují na okrajích ušních boltců jako drobné stroupky. Poštípání hmyzem i alergie se projevují zarudnutím a otokem ušních boltců.
Péče o uši, pokud je všechno v pořádku, spočívá výhradně v pravidelných kontrolách. Jestliže je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku, nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy. Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné.
V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často ucho drbe, třepe hlavou, tře uši o koberec, určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také samoléčba zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stadia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu.
Pro prevenci onemocnění uší postačí ušní kapky, které šetrně rozpouštějí ušní maz. Toto ošetření by se mělo provádět dvakrát do měsíce.
Otipax se používá k místní symptomatické léčbě bolestivých onemocnění středního ucha s neporušeným bubínkem, jako je zánět středního ucha virového nebo bakteriálního původu, a to hlavně v počátečním stadiu, nebo zánět ušního bubínku – barotraumatická otitis (zánět ucha způsobený přetlakem).
Zánět vnějšího zvukovodu (otitis externa) je časté onemocnění psů. Velmi často se vyskytuje u jedinců, kteří jsou pro toto onemocnění predisponováni (tvar ušních boltců, vrozené zúžení zvukovodu, chlupy ve zvukovodu, nebo predispozice pro jiné onemocnění – alergie na krmivo, atopie, jiná kožní onemocnění), a u nich potom velice často dochází k recidivám onemocnění anebo onemocnění přechází do chronického zánětu vnějšího zvukovodu. Nebezpečím neléčeného zánětu vnějšího zvukovodu je rozvoj chronického zánětu zvukovodu a šíření infekce přes porušený bubínek do středního ucha, které má za následek vážné neurologické obtíže (naklánění hlavy na stranu, chůze do kruhu, poruchy rovnováhy...). Na vzniku zánětu zvukovodu se podílí kromě již zmíněných predispozic jako původce cizí těleso (nejčastěji osina), ušní svrab (Otodectes cynotis), ucpání zvukovodu polypem nebo nádorem, zapaření zvukovodu po koupání, infekce bakteriemi nebo kvasinkami a v neposlední řadě se jako příčina může uplatnit trauma po neodborném zásahu do zvukovodu.
Příznaky zánětu zvukovodu jsou především bolestivost v oblasti uší, třepání hlavou, škrábání si uší, zarudnutí boltce a tvorba sekretu ve vnějším zvukovodu. Často je zánět doprovázen nepříjemným zápachem. Výjimkou není agresivní chování, pokud se psovi majitel bolestivého ucha dotkne. U koček je převažujícím příznakem zejména ušního svrabu přítomnost tmavě hnědého sekretu v uších a svědivost. Další příznaky možných souvisejících onemocnění jsou svědivost po celém těle, zejména na hlavě, na packách (olizování pacek), v okolí konečníku, na kůži se vyskytují místa s ulámanými chlupy, místa bez chlupů, šupinatění kůže, puchýřky naplněné hnisem na kůži, zarudnutí kůže, to znamená příznaky zánětu kůže. Jestliže se u vašeho psa objeví některé z těchto příznaků anebo nějaké jiné příznaky, oznamte to veterinárnímu lékaři. Pokud se dostavíte se psem k veterinárnímu lékaři kvůli příznakům, které jsou výše popsány jako typické pro zánět vnějšího zvukovodu, veterinární lékař psovi uši vyšetří speciálním přístrojem – otoskopem, kterým zjistí, zda se v uchu nenachází cizí těleso, posoudí stav kůže ve vnějším zvukovodu, množství a charakter mazu, stav bubínku (pokud je viditelný), případně jiné změny – výrůstky (polypy) nebo nádory. Toto vyšetření je vhodné doplnit o mikroskopické vyšetření ušního sekretu, které napoví, zda se ve zvukovodu na zánětu podílí převážně parazité, bakterie, nebo kvasinky, což je důležité pro volbu léčebných kapek.
Abnormální útvary ve zvukovodu je vhodné po odstranění (pokud je to možné) poslat na histologické vyšetření. To určí, o jaký proces se jedná, zda je útvar původu nádorového (zhoubného, či nezhoubného), anebo zánětlivého.
Zánět ušní chrupavky způsobuje zánět středního ucha, který se projevuje zápachem z ucha, výtokem, třepáním hlavou, nakláněním hlavy na stranu, zarudlým uším boltcem a bolestí.
Naklánění hlavy na jednu stranu může být vyvoláno jednostranným podrážděním ucha, ale může také znamenat, že je zasaženo střední ucho. Zánět středního ucha vyžaduje vždy řádné léčení s použitím antibiotik a protizánětlivých léků. Zánět středního ucha patří výhradně do rukou veterinárního lékaře.
