Odčervení koček patří k základním chovatelským úkonům. I když nevidíte, že by v trusu kočky byli nějací parazité, je nutné pravidelné, a především preventivní odčervení, které ochrání kočku proti vnitřním cizopasníkům, kteří se nacházejí ve střevech či jiných orgánech těla kočky. Správným a pravidelně prováděným odčervením chráníme nejen svou kočku, ale zabráníme i případnému nakažení lidí a dětí. Mnoho vnitřních parazitů, kteří jsou hostiteli u koček, je totiž přenosných ze zvířete na člověka.
Koťata se odčervují podobně jako štěňata, což znamená brzy po narození společně s matkou. První odčervení se provede ve věku 14 dní odčervovací pastou, další odčervení vždy po 14 dnech a od 3 měsíců věku koťat se odčervuje každé 3 měsíce.
Harmonogram odčervení kotěte:
Zdroj: článek Odčervování koček
V naší poradně s názvem ODČERVENÍ PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli bychom měli s pejskem zajet na veterinu když omylem pozřel dvě tabletky za pět dní. Je to krysařík a má dva roky. Myslím, že má větry a bolesti břicha.
Je nutné ho neprodleně dopravit na pohotovost nebo si s tím pejsek poradí sám?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dvě tablety léků na odčervení během pěti dnů nepředstavuje výrazné riziko. Bezpečné množství je až pětinásobek normální dávky v jednom okamžiku. Váš pejsek na to měl pět dní. Ovšem pro vaši jistotu a za zjevných zažívacích potíží, by bylo vhodné nechat psa zkontrolovat veterinářem. Pejsek může mít skryté problémy s ledvinami nebo játry, které by mohly být tímto předávkováním aktivovány.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Odčervení psa
Dospělý pes by měl být odčerven alespoň jednou za 3–6 měsíců, a to nejen, když jsou u něj objeveni parazité. Ty lze vypozorovat ve stolici v podobě vajíček či jiných stadií vývoje. Veterinář provádí takzvané koprologické vyšetření, tedy vyšetření trusu, kdy zjistí daného parazita a jak s ním nejlépe bojovat. Nejedná se o povinné vyšetření, ale chovatelé, kteří myslí na prevenci, běžně dodržují alespoň 6měsíční pravidelnost kontrol i bez náznaků potíží.
Frekvenci odčervování určuje veterinární lékař také na základě plemene, velikosti a věku psa, jeho zařazení a využití, rozhodující může být rovněž styk s hospodářskými zvířaty, u nichž se běžně vyvíjí cizopasníci přenosní na psy. Optimální frekvence odčervení psa může být 3x za rok, tedy každé 4 měsíce. Chovná fena by měla být odčervena během krytí a poté až společně se štěňaty. Během březosti bychom se měli odčervování raději vyhnout, některé přípravky mají totiž prokazatelně teratogenní efekt (Drontal). Jediným přípravkem schváleným pro použití během březosti je preparát Stronghold.
V praxi se psi většinou odčervují preventivně bez koprologického vyšetření, a to v rozmezí 3 až 6 měsíců. Pokud jsou přímo v trusu viditelní parazité nebo jejich články, je nutné po 14 dnech odčervení zopakovat. Při stanovení frekvence odčervování je nutné přihlédnout k využití psa (pracovní, lovečtí psi), zda je trvale doma či venku, v blízkosti hospodářských či jiných zvířat, jaký je počet psů v domácnosti, zda je v domácnosti malé dítě a podobně.
Bohužel přežívá mylná představa, že odčervení chrání zvíře proti vnitřním parazitům po dobu několika týdnů, nebo dokonce měsíců. Mnoho chovatelů nechává dospělého pejska odčervit jednou za půl roku, udělá si poznámku v kalendáři a dalších šest měsíců si s pocitem čistého svědomí užívá klid. Jenže díky nedostatečnému poučení se zatím scénář souboje s parazity může vyvíjet ve prospěch škodné škrkavky. Jejími vajíčky, kterých denně vyprodukuje několik set tisíc, jsou následně zamořeny prakticky všechny lokality, kde domácí mazlíčci kálejí. Stačí vzít psa vyvenčit do nejbližšího parku a vzhledem ke zvyku očichávat či olizovat pachové stopy máte slušnou šanci, že se již pár hodin po podání antiparazitik pozřením vajíček přítomných v kontaminované trávě znovu nakazí. Jelikož škrkavky ve střevě dospívají čtyři týdny, zbývá jim do dalšího termínu dehelmintizace spokojených pět měsíců přiživování.
Odčervování je ve skutečnosti jednorázový úkon a s očkováním, za které jej mnoho lidí zaměňuje, nemá absolutně nic společného. Zatímco očkovací látka působí jako prevence chránící psa dlouhodobě proti infekcím, konkrétním virům a bakteriím na
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Odčervení psa
Ve svém příspěvku IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lorena.
Klidně si kup Ivermectin pro koně. Ze zkušenosti vím, že ty léky pro zvířata jsou čistější než ty pro lidi. Musíš si to ale dobře rozpoćítat. Kůň váží ca.600 kilo a já jen 60, tudíž jsem vzala jen jednou desetinu dávky. Docela ta pasta i chutnala. Měla příchuť jablek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Girgová.
Dobrý den, prosím jak postupovat s veterinárním Ivermektinem v pastě při odčervení u člověka ? Hledám a nemůžu se ničeho dopátrat. Moc děkují
Zdroj: příběh Ivermectin pro lidi
Přípravky na odčervení jsou u psů velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostné zvracení nebo průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i se zvracením a průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
Cena za odčervení psa.
Zdroj: článek Odčervení psa
V naší poradně s názvem ODČERVENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Šebesta.
dobrý den,
chci se jen zeptat,zda tablety pro odčervení CANIVERM dávat psovi před jídlem nebo po jídle ,případně během jídla.
Děkuji za odpověď
Milan Šebesta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přípravky je vhodné podat současně s pamlskem nebo krmivem, protože jídlo zlepšuje dostupnost léku v organismu. Před aplikací by měla být zjištěna přesná hmotnost psa nebo kočky. Štěňata a koťata by měla být odčervována pastou nebo tabletami Caniverm mite tak, aby nebylo třeba tablety dělit a mládě dostalo odpovídající dávku v celku. V případě nízké dávky léku nemusí být účinek dostatečný, štěně nebo kotě se tak parazitů nezbaví a ti naopak získají vůči přípravku tohoto složení odolnost. Při použití pasty je třeba nastavit správnou dávku na jedno štěně nebo kotě a před každou další aplikací nastavení aplikátoru zkontrolovat. Po aplikaci je třeba zkontrolovat, zda štěně nebo kotě pastu nebo tabletu spolklo. Oba přípravky, pastu i tablety, lze vmíchat do krmiva, ne však do mléka.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh ODČERVENÍ
Na českém trhu najdeme dnes i alternativy slibující odčervení psa bez chemikálií. Fungují na principu zelené lékárny. Dávkou bylinných výtažků ochromí červy a výběrem naordinované zeleniny nastartují peristaltiku střev. Paralyzovaní škůdci tak putují z těla ven ve chvíli přirozeně vyvolaného vyprázdnění. Přírodní odčervovadla však nepodléhají kontrole účinnosti, a tak ani tak oblíbené odčervení psa česnekem nemusí být účinné.
Zdroj: článek Odčervení psa
Ve svém příspěvku EKZÉM U PEJSKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Je mozne ze ma blesky , ktere nevidite.Znam tento pripad nahore u korene ocasu si delaji nejcadteji hnizda.Srst u kazdeho pejska je tam hustsi a hrubsi.Idealni misto.Jsem velice spokojena s timto pripravkem.Je to tedy na objednani z Anglie a zasilku Vam poslou ze Singapuru.Je to na veskere parazity ktere mohou milacci mit.Uzasne.Ja objednavam podle vahy vetsi baleni ktere je na vahu pejska od 20 kg.Je to pro ne ptevence I jako odcerveni, nemaji zadne blechy, kliste na nich uschne ani se nezakousne.Je to I na srdecni cervy.Vazne super.Posilam svuj email:zuzka.zulik@gmail.com nevim jestly se da odkaz zverejnit ale poslu Vam to v emailu, pokud napisete
Zdroj: příběh Vyrazka
Výdaje na veterinární péči se mohou u jednotlivých veterinárních lékařů lišit. Ceny jsou smluvní, čili nejsou nijak regulovány a jsou zcela na majiteli veterinární praxe. V ceně se pak odrazí to, jak si veterinář cení své práce, respektive času vynaloženého na veterinární úkony, náklady na zařízení a vedení ordinace, ale také náklady na vysokoškolské studium a následné „udržování“ své odbornosti. Je nutné brát též v potaz způsob a postupy při ošetření, použití kvalitnější techniky, doplňkové testy při ošetření a podobně.
Kočku byste měli odčervovat od raného věku. Na odčervení můžete použít pastu v ceně od 100 do 200 korun, během prvního půlroku je nutné odčervit tak třikrát až čtyřikrát. Každoročně je pak nutné pravidelné odčervení, které se provádí dvakrát až třikrát ročně, a to jednorázově tabletou, kterou si koupíte u veterináře v ceně od 30 do 50 korun a dáte ji kočce sníst doma.
V případě koček můžete uzavřít pojištění u Slavia pojišťovna a.s. za cenu 1 000 až 2 000 korun s plněním na nemoc a úraz v řádech deseti tisíců při spoluúčasti 1 000 korun, připojištění je možné dokonce i na úhyn zvířete. Ale pozor, pojišťovna bude požadovat, aby bylo zvíře očipované a se zvířecím pasem. Cena očipování a vystavení Europasu se pohybuje cca okolo 800 korun.
Zdroj: článek Odčervování koček
Ve svém příspěvku LÉČBA PAPILOMATÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.
V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.
Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dobrý den, dokázal by mi někdo poradit, zda se jedná o bradavici? Právě jsem se vrátil po 4 dnech ze zahraničí a fena mhouri oko a je jí to očividně nepříjemné..je možné, aby vyrostla za 4 dny bradavice v koutku oka? Předtím tam rozhodně nic neměla. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď / radu.
Zdroj: příběh Jak léčit papilomatóza u psa
Přípravky na odčervení jsou u štěňat velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostný průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i s průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
Léčba by v těchto případech neměla být nutná, protože tento stav obvykle sám ve velmi krátké době odezní. Jako prevence je vhodné příště zvolit jiné preparáty k odčervení, což je dobré konzultovat s veterinárním lékařem.
Zdroj: článek Jak léčit průjem u štěněte
Ve svém příspěvku GELOREN DÁVKOVÁNÍ PRO ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Doležalová.
Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Já si geloren kupuju a používám jednu oranžovou tabletu denně. Tabletu rozčtvrtím nožem a pak normálně rozkoušu a spolknu. Používám to vždycky tři měsíce 90 tablet, pak chvíli přestávka a znovu tři měsíce. Od té doby neznám bolesti v kloubech.
Zdroj: příběh Geloren dávkování pro člověka
Odčervení psů je pro chovatele nepsanou povinností, doporučuje se provádět u dospělého zvířete pravidelně v intervalu 3–6 měsíců, v případě štěněte je to pak pouze v nutných situacích nebo preventivně. Pokud dojde k začervení štěněte ve vrhu, může za to zpravidla infikované mléko fenky, proto je nutné provést odčervení neboli dehelmintizaci u celého vrhu.
Zdroj: článek Odčervení psa
Tablety mají široké spektrum působení proti mnoha vnitřním parazitům. Dá se říci, že u dospělých zvířat se používají nejčastěji. Opět jako u pasty působí pouze jednorázově, a tak se odčervování musí v pravidelných intervalech opakovat. Mezi jeho hlavní přednosti také patří nízká cena.
Odčervení kočky tabletkou není nic jednoduchého a vyžaduje spoustu trpělivosti. Nejprve kočce zkuste podat lék po dobrém s něčím, co jí chutná. Pokud vaši lest prohlédne, vhoďte jí prášek přímo do krku. To je ideální dělat ve dvou lidech, kdy jeden otevře kočce tlamu a druhý prášek zatlačí do krku. Pozor ale, kočka může začít slintat. Je tedy potřeba vhodit prášek dostatečně hluboko a také držet tlamu zavřenou. Počítejte s tím, že se vaše kočka bude bránit, jak jen to půjde, a pravděpodobně vás i poškrábe. Nakonec můžete odčervení svěřit svému veterináři, který k podání prášku použije speciální nástroj.
Co se intervalu odčervování týče, záleží na konkrétním jedinci a jeho způsobu života. Doporučuje se 1/4letní nebo 1/2roční interval. Základním pravidlem je odčervovat všechna zvířata v domácnosti zároveň. Pokud máte v domácnosti psy a kočky, tak tablety na odčervení psů pro kočky nepoužívejte. Vždy volte vhodnou variantu podle druhu zvířete.
Zdroj: článek Odčervování koček
Kotě by mělo být poprvé odčerveno, když je mu cca 14 dnů. Poté se odčervuje každých 14 dnů až do věku 3. měsíců. Od 3. do 6. měsíce věku se interval prodlužuje na jedno odčervení za měsíc. Další odčervení by mělo být nastaveno podle životního stylu kočky. Záleží vždy na tom, zda kočka žije pouze v bytě, nebo je venkovní, zda jsou přítomné malé děti, jestli chytá myši nebo je krmena syrovým masem. Interval odčervení u dospělých koček je každého čtvrt až půl roku. Kočky se odčervují nejméně 10–14 dnů před očkováním. Dávkování záleží na druhu odčervovacích přípravků a váze kočky.
Zdroj: článek Odčervování koťat
V naší poradně s názvem ODČERVENÍ PSA JAK DLOUHO PŮSOBÍ TABLETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Schovankovs.
Dobry den, podala jsem 5 mesicnimu steneti border kolie tabletu na odcerveni po jidle, ale za 45 minut vsechno vyzvracel. Mam tabletu na odcerveni podat znovu. Pejska mam 2 tydny na hlídání a jeho veterináře neznám . Děkuji za odpověd. Schovankoba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při zvracení do jedné hodiny od podání je velká pravděpodobnost, že lék byl vyzvracen. Pro dosažení požadovaného terapeutického účinku je třeba dávku opakovat.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Odčervení psa jak dlouho působí tableta
Odčervení chrání psa i kočku před vnitřními parazity, jako jsou škrkavky, tasemnice, měchovci nebo bičíkovci. Tyto parazity mohou způsobit průjem, zvracení, hubnutí, anémii či poškození orgánů. Antiparazitické přípravky fungují tak, že narušují nervový nebo metabolický systém parazitů, což vede k jejich usmrcení a následnému vyloučení z těla.
Zdroj: článek Jak funguje odčervení (typy přípravků)
V naší poradně s názvem DEMODEX U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.
Dobry den.Chtela bych se zeptat zdaje mozne dostat roztoc demodex od psa na cloveka .Syn ma psa maleho teriera a ma priznaky demodexu na tvari nosu a ted uz i ve vlasech uz si s tim nevime rady .Byl u kozni lekarky ta mu neco dala nezlepsilo se to a rekla ze se budi v noci kdyz si ho predstavi s takovou vyrazkou .pak ho poslala do Ostravy na kozni tam si to ofotili a to je cele.Nevime si s tim rady nevite co by pomohlo ke zlepseni .Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Roztoči Demodex se mohou pohybovat z hostitele na hostitele přichycením se k vlasovým folikulům (včetně očních řas) a mazovým žlázám. Vzhledem k tomu, že je nemožné vidět tyto organismy pouhým okem, neexistuje způsob, jak říct, že jste právě přijali nějaké nové hosty poté, co jste přišli do kontaktu s jinou nakaženou osobou nebo zvířetem.
Demodikózu lze diagnostikovat mikroskopickým vyšetřením kožních seškrabů nebo vyšetřením bioptického vzorku v laboratoři.
Demodex lze úspěšně a rychle vyléčit mastí Soolantra, která obsahuje kontaktní jed Ivermectin. Mast je k dostání v lékárně na lékařský předpis, který může napsat jakýkoli lékař.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Demodex u psů
V období formování plemene byla hlavním úkolem australského ovčáka manipulace s až několika tisícihlavými stády ovcí a dobytka na sezónní pastvy či za účelem prodeje až na vzdálenosti v rámci stovek mil. Jednalo se v podstatě o nepřetržitou práci kolem dobytka od jara do zimy (do prvního sněhu).
Přesný původ plemene je celkem nejasný, existují minimálně dvě teorie, jak australský ovčák vznikl. Jedna tvrdí, že jeho předchůdci byli ovčáčtí psi Basků, kteří migrovali z Evropy do Austrálie a potom do Ameriky, kam si s sebou přivezli jak speciální plemeno ovcí Merino, tak své „malé modré psy“, potomky pyrenejských a katalánských ovčáků, přikřížené s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny. Jiná teorie uvádí, že australský ovčák vznikl křížením britských a španělských ovčáckých psů, kteří se do Ameriky dostali s evropskými emigranty. Jisté ale je, že navzdory svému jménu vzniklo toto plemeno, tak jak ho známe dnes, v Americe. Největšího rozmachu a popularity dosáhl australský ovčák ve 20. století, a to díky své účasti na výstavách dobytka a koní, kde překvapoval diváky svými dovednostmi.
Mezi hlavní vlastnosti, pro něž byl nedocenitelným pomocníkem, patřila především jeho univerzálnost: skvělý cit pro manipulaci se stádem jak drsného dobytka, tak ovcí (velice často „mix“ jehňat, bahnic i beranů). Kromě pasení byl díky svému přirozeně ochranitelskému pudu skvělým hlídačem stáda i svého domova a jednalo se o jedince přirozeně teritoriálního. Vynikal svou rychlostí, hbitostí, vytrvalostí, odolností, odvahou a schopností samostatného rozhodování i práce v drsných podmínkách v podstatě ve dne v noci. Zároveň však byl popisován jako výjimečný společník pro svého pána či jeho rodinu. Pro všechny tyto vlastnosti zaznamenal v USA jako farmářský pes vysoký nárůst popularity.
Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá jedno z prvních míst v žebříčcích IQ mezi všemi psy. Má ve svých genech silně zakořeněný pastevecký a ochranitelský pud. Je to pes velmi oddaný svému pánu a rodině, při jejich obraně je schopen nasadit život. Je spolehlivý, ostražitý, vytrvalý, rychle a rád se učí, vůči cizím lidem a zvířatům není nepřátelský, přestože dokáže být ostrý a autoritativní. Je výborným rodinným společníkem, ale je také hodně závislý na své rodině a miluje kontakt s člověkem, proto není vhodné chovat ho venku v kotci. Má rád hodně prostoru a miluje plavání. Možná ze všeho nejraději má ale rád běhání vedle koně. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Pro své výjimečné vlastnosti je používán při agility, v&nb
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Australský ovčák
V naší poradně s názvem VYPADANÁ SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Moje kočka ( taková běžná mourovatá) má krásnou hustou srst, dnes jsem si všimla, že má mezi předními packami, na prsou vypadanou srst, úplně na kůži, a to asi o velikosti 2x3cm. Úplně mě to vylekalo, v první chvíli jsem si myslela, že to má odřené,(jakoby skalpované). V domě mám kočičí vrátka a může si chodit kdy chce, jak chce ven, do lesa. ( Což ted v závějích moc nejde - nedělá to.) Při bližším pohledu jde zřejmě o kožní chorobu. Jak ji mohu léčit, jak ji mohu pomoci? Je tu nějaké nebezpečí na přenos na člověka? Děkuji za radu. L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vypadaná srst u kočky může mít několik příčin a některé mohou být přenosné i na člověka. Pro určení správné a rychlé léčby bude potřeba provést vyšetření, se kterými vám pomůže místní veterinář. Vezměte svoji kočku do prostorné tašky a zajděte s ní do veterinární ambulance.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Kočičí svrab
Prevence je nejúčinnějším způsobem, jak snížit riziko nákazy u koček i lidí.
Pravidelné odčervení koček je základním preventivním opatřením.
U venkovních koček je riziko vyšší a prevence by měla být důslednější.
Zdroj: článek Škrkavka u koček a přenos na člověka
Ve svém příspěvku ZAKALENÉ OKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel Šafář.
Dobrý den,
Moje koťátko plemena ragdoll,7měsíců má dnes ráno zakalené jedno oko a je zakalené jako by bylo slepé.Je to domácí kočka takže by neměla mít onemocnění z venvkovních vlivů.Chtěl bych se zeptat na možnou léčbu ,protože návšťěvu veterináře můžu uskutečnit až přístí týden.
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yveta.
Nevi nekdo co to znači u člověka,kdyz ma zakalene oči a vidi tak nejak divně ,jakoby dookola rozmazane,nebo trubicovite ?Lekaři nevědi a posilaji na ruzna vyšetřeni a stejne nic .Je to psychicky fakt naročne.Už to trva pul roku.Dekuji za odpoved .Yveta
Zdroj: příběh Zakalené oko
Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění dělíme parazitózy na dvě základní skupiny, a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními). Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci a podobně). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, jiný hmyz).
Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit–hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu: průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění a podobně. Některá z těchto onemocnění jsou přenosná ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.
Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).
Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům, a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, respektive v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců, se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působícími proti ektoparazitózám.
Zablešení – je asi nejrozšířenější u psů, koček, ale i člověka. Parazitem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis), zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadii – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, která si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat, jedná se o takzvaná místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“. Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a&nb
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Koupel na parazity
Ačkoli se v online prostředí objevuje spojení praziquantel odčervení člověka, z veterinárního hlediska je zásadní, aby byl praziquantel u zvířat používán výhradně v rámci schválených veterinárních přípravků.
Veterináři zdůrazňují, že pravidelné odčervování chrání nejen zdraví zvířete, ale nepřímo i jeho majitele.
Modelový příklad: Pes s opakovaným výskytem tasemnic byl po jednorázovém podání přípravku s praziquantel a následném preventivním programu bez dalších potíží.
Zdroj: článek Praziquantel na parazity v těle
Pravidlem je, že antiparazitikum se nemá aplikovat v době snůšky a v době přepeřování. Rovněž musí být chovatel opatrný při odčervování nemocných papoušků, kteří jsou zesláblí (mají se volit nižší dávky a co nejméně toxické). Univerzální způsob odčervování, který by platil pro všechny chovy, nelze doporučit, odvíjí se to totiž od množství faktorů (způsob chovu, podmínky, období, stav papouška).
Doporučený způsob podání závisí i na druhu podané látky. U jedinců, kde hrozí riziko předávkování, je vhodná aplikace přímo do volete, jindy lze zase přistoupit na podávání do pitné vody.
Doporučuje se podávat fenbendazol (helmigal, panacur) v množství 20–30 mg na 1 kg váhy do zobáku 3–5 dní po sobě (nepoužívat v době přepeřování), nebo 125 mg/l pitné vody 5 dní po sobě, nebo 20 mg/kg do zobáku zopakovat za 14 dní, 100 mg/kg do krmiva 5 dní po sobě.
U papoušků chovaných v Evropě se nejčastěji vyskytují dva druhy oblých červů, a to škrkavky (Ascaridia spp.) a kapilárie (Capillaria spp.). Pokud je v chovu zaveden dobrý protiparazitární program a jsou dodržována hygienická opatření, nemusejí červi způsobovat vážnější potíže. Základem prevence parazitóz je preventivní vyšetření či odčervení ptáka při vstupu do chovu a zamezení kontaktu papoušků s vlastním trusem.
Pro úspěšný boj s červy je třeba brát v úvahu prepatentní periodu (tedy dobu, která uběhne od vylíhnutí larvy červa do okamžiku, kdy dospěje a začne klást vajíčka nové generace červů). U škrkavek činí tato prepatentní perioda 45–60 dní, u kapilárií 2–3 týdny. V některých rizikových chovech nemusí vůbec dostačovat odčervení dvakrát ročně, ale je třeba jej praktikovat zhruba čtyřikrát do roka i vícekrát.
Zdroj: článek Panacur
Tasemnice jsou vnitřní parazité žijící v tenkém střevě psů. Jejich dlouhé a ploché tělo je tvořeno hlavičkou s háčky a přísavkami (jimi se ve střevě přichytí) a velkým počtem článků. Zadní články, obsahující zralá vajíčka, se oddělují a s výkaly nebo i samovolně vycházejí z těla ven (bílorůžové články o velikosti cca 3 x 9 mm). K dokončení svého vývoje tasemnice potřebují jednoho nebo dva mezihostitele (blecha, různí savci, člověk).
Mezi nejrozšířenější tasemnice psů patří tasemnice psí (Dipilidium caninum), která je přenosná na člověka. Zvířata se nakazí pozřením blechy, která je nositelem larválního stadia tasemnice psí. Člověk se může nakazit pozřením larválního stadia tasemnice psí (náhodně s jídlem nebo při mazlení se zvířetem, když pes člověka olizuje), která se ve střevě člověka vyvine v dospělou tasemnici produkující vajíčka (mohou být nalezena ve stolici). Onemocnění u člověka probíhá s bolestmi v břiše, zvracením, průjmem.
Psi, kteří mají přístup k infikovaným domácím a divokým myším, potkanům, k syrovému masu, se mohou nakazit i dalšími tasemnicemi: Taenia pisiformis, Taenia taeniaeformis, Taenia hydatigena.
Dalšími významnými tasemnicemi parazitujícími ve střevech psů jsou tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis) a měchožil zhoubný (Echinococus granulosus). Larvální stadia těchto tasemnic parazitují v různých orgánech různých zvířat i člověka (k nákaze došlo pozřením vajíček). U člověka se larva usídlí v různých orgánech (nejčastěji v játrech, plicích nebo mozku) a vytváří cystu. Způsobené potíže mohou připomínat růst nádoru. Psi a kočky se nakazí pozřením hlodavců, kteří jsou mezihostiteli těchto tasemnic.
Prevencí je především zabránit nakažení psa zárodky parazitů. Pes se nakazí buď z okolního prostředí, ve kterém je přítomen kontaminovaný trus jiných zvířat, nebo přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, při očichávání se. Další způsob nakažení je přes mezihostitele, a to pozřením jeho celého (blecha, všenka) nebo jeho nakažené části (maso hospodářských zvířat). Specifický způsob nakažení je bodnutí krev sajícím hmyzem v případě srdeční červivosti. Je tedy nutné psy venčit mimo frekventovaná místa a odstraňovat jejich výkaly. Udržovat je prosté vnějších parazitů, krmit je pouze nezávadnou, tepelně opracovanou potravou, případně je v letní sezóně ošetřit repelentními prostředky. Dalším způsobem ochrany je preventivní podávání antiparazitik během celého života zvířete. Běžný interval je každé 3 až 4 měsíce. V případě podezření na endoparazitární onemocnění nebo v případě přímého nálezu parazita je nutné zahájit léčbu. Nejprve je potřeba co nejpřesněji určit druh cizopasníka, nejlépe konzultací u veterinárního lékaře. Lékovou formu a dávkování by měl stanovit odborník.
Zdroj: článek Parazité u psů
