Téma: 

očkování psinka


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PSINKA

Přenos psinky na člověka

Psinka není přenosná na člověka.

Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Můj pes má bouli

Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Můj pes má bouli
Odesláno: 23.6.2016 uživatelem Michaela Hrachová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PSINKA

Očkování proti psince

Očkování je jediný, ale naštěstí spolehlivý způsob, jak psa proti nákaze psinkou ochránit. S očkováním se začíná u štěňat od 6. týdne věku, potom následují jedna až dvě revakcinace. Poslední očkování by mělo proběhnout až po 12. týdnu věku štěněte. Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování každý rok. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) a její imunologické komise stačí po provedení správného štěněčího očkování očkovat proti psince každé tři roky. Toto nové očkovací schéma je již možné s vakcínami značky Nobivac. Jde o očkování, které chrání, jak má, ale přitom nezatěžuje tělo víc, než je nutné.

Neměli bychom opomenout ani očkování starých psů, často je slyšet názory, že oni už to nepotřebují. Naopak, starší pes, stejně jako štěňata, je rizikovou věkovou kategorií. Štěňata očkovaných matek, která pila mlezivo, přijala i protilátky proti psince a ty je ochrání 6–10 týdnů proti infekci. Proto se u novorozených štěňat nemusíme nákazy psinkou bát. Na druhou stranu protilátky z mleziva trochu překáží při očkování. Štěňata, která se napila mleziva málo nebo vůbec, potřebují být naočkována už v šesti týdnech, jinak by se mohla nakazit, ale štěňata, která měla mleziva dost, si po očkování v šesti týdnech ještě neudělají žádné svoje protilátky, mají jich dost od matky. Proto se štěňata očkují tolikrát, aby si nakonec protilátky vytvořila všechna a nenakazilo se žádné.

Psinka je součástí všech kombinovaných vakcín proti infekčním psím onemocněním, včetně prvních štěněčích, takzvaných puppy-vakcíny. Na nálepce od očkovací látky je psinka vyznačena velkým tiskacím písmenem D.

Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoci zakrslých kraliků

Dobrý den máme zakrslého králička letos 4.rokem lvíček slečna.Zatím sní nebyl žádny zdravotní problém na očkováni chodíme.Včera si manželka u ni všimla když ležela v kleci mirně třepala hlavičkou trvalo asi 10minut když jsem během toho hladil nebránila se pak z ničeho nic přestalo a chovala se normálně.Chceme se ujistit zda nejde o nic vážneho pokud by se to často opakovalo vezmem ji na veterinu.Děkuju za odpověď Honza P. z Ostravy

Zdroj: diskuze Nemoci zakrslých kraliků
Odesláno: 12.6.2017 uživatelem Honza
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

PSINKA

Léčba

Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu proti psince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.

Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami proti psince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.

I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.

Proti psince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.

Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016

BOULE U PSA PO OČKOVÁNÍ

Po kterém očkování bývají boule?

Nejčastěji se reakce na očkování v podobě boulí objevuje u psů, kteří byli očkováni polyvalentní vakcínou. Tyto vakcíny obsahují v jedné dávce vakcínu proti více nemocem (vzteklině, psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze, lymské). Reakce se velmi často objevuje i u těchto vakcín: Eurican DHPLR, Nobivac DHPL, Merilyn.

Zdroj: Boule u psa po očkování
Zveřejněno: 2.2.2016

PSINKA

Příznaky a projevy

Psinka je virové onemocnění masožravců, z domácích zvířat se může nakazit pes. Je to vážná nová psí nemoc, která může způsobit smrt či trvalé následky u uzdraveného zvířete. V populacích neočkovaných zvířat způsobuje každých deset až dvacet let epidemie, přičemž poslední taková epidemie psinky byla v České republice v letech 1990–1992, kdy onemocnělo 40 % všech psů. Očkování proti psince sice není povinné ze zákona, ale je to určitě očkování, na kterém se nevyplatí šetřit.

Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček. Stejně jako spalničky je i psinka velice nakažlivá. Virus nepřežívá vyschnutí a vyšší teploty, v létě mimo nemocné zvíře proto dlouho nevydrží, ale v zimě, když je teplota venku kolem nuly, vydrží i několik týdnů. Ve vyloučených sekretech z nemocného zvířete je živý minimálně 20 minut.

Psinkou se mohou nakazit šelmy psovité, kromě psa tedy třeba i liška, lasicovité šelmy, kromě fretky i kuna, lasice, jezevec, výjimkou nejsou mývalové, medvědi, tuleni nebo třeba delfín. Člověku nebezpečí nehrozí. Psinka je kapénková infekce, zdravé zvíře se tedy může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem a různými tělními výměšky, přičemž virus psinky je vylučován ještě 2 až 3 měsíce po infekci! Aby to nebylo málo, jen asi polovina nakažených zvířat onemocní zjevně psinkou, ostatní jen vylučují virus, aniž by na nich bylo cokoliv poznat.

Pokud zvíře přežije počáteční atak viru, má často trvalé následky, jako jsou deformované zuby, nervové tiky nebo predispozice k silným epileptickým záchvatům. Léčba je často neúčinná kvůli dlouhé inkubační době (často i tři týdny). Po vzplanutí je obvykle již pozdě na vakcinaci.

Případy psinky se častěji vyskytují za vlhkého a chladného počasí. Od 1 týdne až do 2 měsíců (!) po nakažení vylučuje infikovaný pes virus tělesnými sekrety: slinami, výtoky z nosu a očí, močí a exkrementy. Jelikož virus psinky přežívá i ve vnějším prostředí, může se zvíře nakazit kontaktem s virem na ulici nebo je virus zavlečen do domácnosti na šatech a obuvi. Virus mohou také přenášet psi s chronickou asymptomatickou (bezpříznakovou) formou psinky, kteří tak nakazí ostatní psy bez ohledu na podmínky prostředí.

Pokud není pes imunizován očkováním, je vůči tomuto viru náchylný v jakémkoliv věku.

Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016

ODČERVOVÁNÍ KOŤAT

Kdy začít s odčervením

Kočky se odčervují nejméně 10–14 dnů před očkováním. První očkování probíhá v 8. týdnu věku:

  • kočka žijící v bytě: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
  • venkovní kočka: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, leukémie
Druhé očkování probíhá v 11. týdnu věku:
  • kočka žijící v bytě: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
  • venkovní kočka: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, kočičí leukémie (FeLV)

Kočka by se měla přeočkovat každý rok. O možnostech očkování proti nemocem jako vzteklina, dermatofytóza, felinní infekční peritonitida (FIP), chlamydióza a leukóza se poraďte se svým veterinářem.

Zdroj: Odčervování koťat
Zveřejněno: 10.5.2018

BOULE NA TĚLE PSA

Boule u psa po očkování

Boule u psa po očkování se mohou objevit jako alergická reakce na podanou látku. Často vznikají v průběhu minut až hodin a jsou po celém povrchu těla. Léčí se antihistaminiky, podobně jako senná rýma u lidí.

Zdroj: Boule na těle psa
Zveřejněno: 8.10.2015

PSINKA

Průběh onemocnění u psa

Jakmile se virus psinky dostane na sliznici horních cest dýchacích, začne se rychle množit. Nemnoží se však přímo na sliznici, ale v bílých krvinkách, které virus roznesou do krčních mízních uzlin a do mandlí. Druhý až čtvrtý den po infekci se množí hlavně tam, ale o dva dny později už se množí i ve slezině, ve sliznici žaludku a střev, v mízních uzlinách okolo střev a v játrech. Až teď se u nemocného psa objeví zvýšená teplota, ale ta v této fázi často unikne pozornosti. Virus proniká do krve a lavinovitě se šíří do sliznic celého těla a taky do mozku.

Co se stane potom, záleží na virulenci viru a na tom, jak dobře se organismus dokáže s infekcí vypořádat. U silných jedinců, kteří dokážou zmobilizovat svůj imunitní systém, se nestane vlastně nic. Ke zjevnému onemocnění psinkou nedojde a virus je často do 14 dní po infekci úplně zlikvidován. U psů, kteří sice zabojují, ale ke zničení všech virů to nestačí, se psinka již rozvine jako klinicky zjevná choroba, ale s lehčím průběhem.

Poškození sliznice dýchacích cest množícím se virem se projeví jako nachlazení s kašlem, které je nerozpoznatelné od psincového kašle. Pes nemá chuť k jídlu, má mírně zvýšenou teplotu, teče mu z očí či z nosu, kašle. Ve slabinách na břiše se může objevit vyrážka v podobě červených pupínků, které se vlivem bakterií změní v malé praskající vřídky. U starších psů je časté postižení nosní houby a polštářků na tlapkách, které zesílí, zhrubnou a mohou praskat. Při postižení nervové tkáně se může rozvinout zánětlivá forma psinky, chronický zánět mozku a mozkových blan.

Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016

HERPES U PSA

Očkování

K dispozici je komerční vakcína firmy Merial, Eurican Herpes 205. První vakcinace se provádí v průběhu hárání nebo 7.–10. den po nakrytí feny. Druhá vakcinace by měla být provedena 1 až 2 týdny před předpokládaným porodem. Revakcinace (opakované očkování) by měla být provedena v průběhu každé další březosti dle stejného schématu.

Vakcinace březích fen nechrání před infekcí, jen u nich tlumí rozvoj klinických příznaků.

Zdroj: Herpes u psa
Zveřejněno: 17.12.2015

ODČERVOVÁNÍ KOŤAT

Očkování koťat

Základním doporučeným očkováním pro kočky je takzvaná trojkombinace. Toto očkování působí proti dvěma virům způsobujícím „kočičí rýmu“ a proti virovému průjmu koček. Součástí vakcíny může být i vzteklina. Někdy je vakcína kombinovaná ještě s chlamydiózou, která způsobuje výtoky z očí.

Očkovací schéma této trojkombinace:

  • 1. dávka ve 2. měsíci věku kotěte;
  • 2. dávka ve 3. měsíci věku kotěte (může být spojena se vzteklinou);
  • dále se očkuje vždy po roce pouze jednou ročně.

Další možná očkování jsou proti plísňovému onemocnění kůže a je možno také očkovat proti borelióze. Existují i vakcíny proti některým z virových chorob (FIP, FIV, FeLV), ale před tímto očkováním se doporučuje kočky otestovat, zda tyto viry již v organismu nemají.

Zdroj: Odčervování koťat
Zveřejněno: 10.5.2018

JORKŠÍRSKÝ TERIÉR

Nemoci

Přestože je jorkšír velmi malý, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Nejdůležitější je vždy prevence, a to především co se týče infekčních onemocnění. Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby, a to jak řezáky, tak i špičáky. Toto musíme hlídat a v případě potřeby dát odstranit odborným lékařem, jelikož perzistující zuby mohou negativně ovlivnit skus. Velmi často se objevuje zubní kámen, kterému lze předejít pravidelným čištěním zubů. Používáme pastu určenou pro pejsky, nikdy ne lidskou.

Nejčastější nemoci: tracheální kolaps, stomatitida a zubní kámen, hydrocefalus, luxace kolenní čéšky, aseptická nekróza hlavice femuru, kožní problémy, onemocnění dásní a chyby průdušnice.

Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.

Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože u jednotlivého trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovala.

K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, jimiž mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.

Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů:

  • 6–9 týdnů věku – první očkování (DHPPi)
  • 8–12 týdnů věku – první přeočkování (DHPPiL)
  • 12–16 týdnů věku – druhé přeočkování (DHPPiL+R)
  • vždy po 1 roce – roční přeočkování (DHPPiL+R)

Zdroj: Jorkšírský teriér
Zveřejněno: 19.4.2016

BOULE U PSA PO OČKOVÁNÍ

Léčba boulí po očkování

Výrobci vakcín postupně eliminují rizika, která mohou být zdrojem nežádoucích reakcí. Na druhé straně se zdá, že poněkud přibývá počet postižených psů, pravděpodobně v souvislosti se změnami životního prostředí, způsobu krmení i zdrojů výživy a především s příbuzenskou plemenitbou a úzkou selekcí. Nejčastější predispozice k popisovaným problémům se objevují u malých a zakrslých plemen (hladkosrstý jezevčík, yorkšírský teriér, trpasličí hladkosrstý pinč, čivava, maltézský pinč, mops a další), vzhledem k věku je nejčastější výskyt postvakcinačních reakcí u štěňat a mladých zvířat do 1 roku věku. V těchto případech většinou k opakovaným reakcím po dalších vakcinacích v následujících měsících či letech nedochází (nejde zpravidla o klasickou anafylaxi), ale přesto je zvýšená pozornost na místě.

Alergie na očkování se může projevit jako dušnost, naskákají boule, psa kůže svědí, vyskytují se problémy s pohybem, psi kňučí, jsou nervózní, mohou zvracet. Je potřeba se o řešení poradit s veterinářem. Existují různé varianty očkovacích látek, může se změnit interval, ve kterém dochází k očkování, a je dobré psa proočkovat ráno, abyste mohli vyhledat pomoc lékaře v případě problémů.

Vzniknou-li po očkování u psa boule, většinou tato reakce sama zmizí, pokud ne a boule přetrvávají, je nezbytné vyhledat veterinárního lékaře, který rozhodne o dalším postupu (může podat antihistaminika, bulku vytáhnout jehlou nebo ji chirurgicky odstranit).

Zdroj: Boule u psa po očkování
Zveřejněno: 2.2.2016

CO ZNAMENÁ KREV VE STOLICI U PSA

Krev ve stolici psa

Pokud objevíte ve stolici psa krev, navštivte veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu. Ne vždy je přítomnost krve ve stolici viditelná. V tom případě se mluví o okultní krvi (tajemná, skrytá) ve stolici. Jestliže zjistíme jakékoliv změny, je rozhodně důležité navštívit co nejdříve veterinárního lékaře a nechat psa vyšetřit.

Barva krve ve stolici je buď světlá, nebo tmavá. Běžná barva stolice psa je čokoládově hnědá. Občas ho samozřejmě krmíte lidským jídlem, které příznačně obarví i psí exkrementy.

Pokud pozorujete krev ve stolici u dospělého psa, který má v pořádku všechna očkování a je pravidelně odčervován, tak se s největší pravděpodobností nebude jednat o nic vážného. Psa je potřeba jen sledovat, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Pokud by se objevila opakovaně nebo nemáte v pořádku všechna očkování, tak navštivte veterinárního lékaře.

Zdroj: Co znamená krev ve stolici u psa
Zveřejněno: 2.2.2017

ZLATÝ RETRÍVR

Prevence a onemocnění

Kvalitní chovatel štěňata pečlivě odčervoval od 14. dnů věku každé dva týdny. Jsou tak zachyceny i dozrávající škrkavky, které se u psů přenášejí jednak mlékem, jednak placenou. Tyto záznamy s nálepkami použitého léčiva bývají uvedeny v očkovacím průkazu. Interval 2 týdny dodržujte i dále do tří měsíců věku pejska. Později odčervujte co tři měsíce do roku věku. Vhodné je po pořízení štěněte navštívit veterinárního lékaře, který nejenže Vám odčervovací (i vakcinační) program vysvětlí, ale mnohdy i trus vyšetří.

Jedno nebo dvě očkování stihl malý kamarád také již u chovatelů. Veškeré záznamy použitých vakcín a termínů naleznete rovněž v očkovacím průkazu. Je důležité dodržet plánovaný termín přeočkování. Vzteklina je zákonem povinná do šesti měsíců věku pejska, ostatní základní očkování zákonem povinná nejsou, v rámci zachování zdraví jsou ale velmi důležitá (jedná se o očkování proti psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater, parainfluenze a leptospiróze). Doplňkovou vakcinací může být také např. borelióza.

Častým onemocněním zlaťáků v dospělosti jsou kloubní a kosterní potíže v důsledku větší velikosti. Dysplazií kloubů lze předejít výběrem štěněte s PP zdravých rodičů a prarodičů, příliš psa ve štěněcím věku nezatěžovat, dbát na kvalitní stravu a normální hmotnost. Plemeno častěji trpí na různé alergie, kožní potíže, oční onemocnění atd.

Zdroj: Zlatý retrívr
Zveřejněno: 2.8.2016

VETERINA JESENICE

Specializace

Zdravotní tým se skládá ze dvou lékařů: MVDr. Rostislav Šimek a MVDr. Lucie Peřinová. Sestra: Karolína Cmíralová.

Veterinární klinika se zabývá interní medicínou, dermatologií, kardiologií, neurologií, stomatologií, chirurgií (měkkých a tvrdých tkání). Specializuje se na drobné savce a exotická zvířata.

Klinika nabízí rovněž poradnu pro psy, a to v oblasti vakcinace (vakcinační schéma, významná onemocnění), odčervení, péče o štěně, obezity, reprodukce (výživa březích a kojících fen, výživa osiřelých štěňat, porod), péče o seniora. Lékaři vám zde pomohou řešit i taková onemocnění psů, jako jsou parvoviróza, psinka, parainfluenza, panleukopénie, leptospiróza, borelióza, tetanus a vzteklina.

Poradna pro kočky se zabývá vakcinací a péčí o kotě (vakcinační schéma, významná onemocnění). Mezi významná onemocnění, s nimiž vám zdejší lékaři pomohou, patří herpesviróza, leukóza, caliciviróza, chlamydióza, infekční peritonitida a vzteklina.

Stomatologie – domácí péče

Také u zvířat je potřeba pečovat o chrup a celou ústní dutinu. Chrup ovlivňuje genetický předpoklad, nejčastější postižení chrupu mají čivavy, yorkšíři a pudlové.

Nejvíce můžeme ovlivnit kvalitu chrupu stravou. Vhodnou stravou je suchá a granulovaná (měkká strava se usazuje na zubech, které ničí. Na trhu je k dispozici i speciální strava pro předcházení stomatologickým problémům. Zvířata nejsou náchylná na zubní kaz, pokud jim nepodáváte zbytky z lidské stravy. Zvířatům se doporučuje čištění zubů pomocí kartáčku nebo prstem, ale vždy speciální zubní pastou pro zvířata, která usnadňuje čištění. Lze využít i tekutých přípravků pro čištění ústní dutiny, tyto přípravky je možné aplikovat přidáním do misky s pitnou vodou.

Zubní plak se odstraňuje pomocí mořské řasy v prášku, která se přimíchává do pitné vody. Silný zánět lze mazat speciálními gely.

V případě problémů s chrupem vašeho zvířete se nebojte obrátit na veterinární kliniku, kde vám vždy jistě rádi poradí.

Zdroj: Veterina Jesenice
Zveřejněno: 2.12.2015

PSÍ NEMOCI

Nemoci psů

Nemoci psů se dají rozdělit do několika kategorií podle postižení:

  • Infekční onemocnění psů – vzteklina, parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, infekční kašel, chřipka psů, leptospiróza
  • Nemoci dýchacího ústrojí – akutní zánět nosní sliznice, zánět hltanu a hrtanu, zánět průdušek a plic, zánět pohrudnice, nádory na dýchacím ústrojí
  • Nemoci krevního oběhu a krvetvorných orgánů – zánět srdečního svalu, zánět nitroblány srdeční, zbytnění a rozšíření srdce, srdeční slabost a srdeční vady, zánět tepny, zánět žíly, anémie, leukémie
  • Nemoci trávicího ústrojí – zánět sliznice dutiny ústní, zubní kámen, zubní kaz, zánět mandlí, zánět žaludku, zánět střev, zácpa, hnisavý zánět análních váčků, zánět slinivky břišní, otočení žaludku
  • Nemoci močového ústrojí – zánět ledvin, zánět močového měchýře, močové kameny
  • Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
  • Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
  • Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
  • Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
  • Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
  • Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
  • Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata

Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.

Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.

Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.

Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.

Zdroj: Psí nemoci
Zveřejněno: 8.5.2016

CO ZNAMENÁ KREV VE STOLICI U PSA

Krev ve stolici u štěňat

U štěňat, která ještě nemají všechna platná očkování, je krev ve stolici vždy nebezpečná. Obvykle se objevuje zároveň s průjmem, který je pro nevyvinutý organismus smrtelně nebezpečný. Může jít o příznak zamoření střevními parazity nebo o první stadium psinky. Návštěvu veterináře rozhodně neodkládejte a nebojte se využít ani noční pohotovosti. Ztráta několika hodin může u štěňat znamenat i smrt.

Zdroj: Co znamená krev ve stolici u psa
Zveřejněno: 2.2.2017

MALTÉZSKÝ PSÍK

Nemoci

Maltézský psík se obvykle dožívá vysokého věku až 15 let. Navzdory křehkému vzhledu, který navozuje dojem vysoké zranitelnosti, se totiž jedná v zásadě o zdravé plemeno. Přesto inklinují maltézáčci k některým onemocněním ve zvýšené míře. Mezi častěji zaznamenané zdravotní potíže u maltézského psíka patří luxace pately. Tento zdravotní problém je ostatně typickým neduhem, který postihuje malá plemena psů. Maltézský psík rovněž trpí hojně na onemocnění očí (od silného slzení po progresivní retinární atropii), je proto třeba věnovat jim zvýšenou, intenzivní péči. Další zranitelnou oblastí je ústní dutina (riziko nemocí zubů a dásní).

Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.

Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože při jednotlivém trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovaly.

K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, kterými mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.

Zdroj: Maltézský psík
Zveřejněno: 6.4.2016

HOREČKA U PSA

Léčba horečky u psa

Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.

U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy. U nich je základem diagnostiky pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní.

Přirozenou součástí diagnostiky je rovněž vyšetření vzorku krve. Zvýšený počet bílých krvinek například ukazuje na zánětlivé onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček zase dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.

Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření, která pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary či přítomnost tekutiny. Rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.

U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří, nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.

Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí. Vždy dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová. Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu. Zvíře po poskytnutí prvotní pomoci dopravte co nejrychleji k veterinárnímu lékaři, který posoudí stav zvířete, provede potřebná vyšetření a zahájí komplexní léčbu.

Veterinární praxe často vyžaduje použití této skupiny léčiv, proto má veterinární trh k dispozici velký výběr bezpečných analgetik/antiflogistik, jako například Rimadyl, Norocarp, Carprodyl, Meloxidyl, která zvířecímu pacientovi pomohou zmírnit bolest, otok, horečku a zánět, aniž by hrozil vznik vážných zdravotních komplikací. Vždy se však o podávání léků na snížení horečky psa poraďte s veterinárním lékařem.

Zdroj: Horečka u psa
Zveřejněno: 29.3.2016

LÉČBA HOREČKY U PSŮ

Léčba horečky

Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.

U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy, u nichž je pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní základem diagnostiky.

Klinické vyšetření štěňat je zaměřeno na vyšetření kostí, kloubů, u predisponovaných plemen i nervové soustavy. Pečlivý poslech hrudníku a vyšetření břicha mohou prokázat nálezy svědčící o zánětlivém nebo nádorovém onemocnění.

Přirozenou součástí diagnostiky je vyšetření vzorku krve, zvýšený počet bílých krvinek je známkou zánětlivého onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.

Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření. Pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary, přítomnost tekutiny, rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.

U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.

Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí. Vždy dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová. Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu. Zvíře po poskytnutí prvotní pomoci dopravte co nejrychleji k veterinárnímu lékaři, který posoudí stav zvířete, provede potřebná vyšetření a zahájí komplexní léčbu.

Veterinární praxe často vyžaduje použití této skupiny léčiv, proto má veterinární trh k dispozici velký výběr bezpečných analgetik/antiflogistik, jako například Rimadyl, Norocarp, Carprodyl, Meloxidyl, která zvířecímu pacientovi pomohou zmírnit bolest, otok, horečku a zánět, aniž by hrozil vznik vážných zdravotních komplikací. Vždy se však o podávání léků na snížení horečky psa poraďte s veterinárním lékařem.

Zdroj: Léčba horečky u psů
Zveřejněno: 24.2.2016

ČERNÁ STOLICE U PSA

Příčiny

Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.

Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.

Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.

Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.

Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišné uhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.

Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krvácení mohou být krvácivé choroby žaludku, vředy žaludku a dvanáctníku, jícnové varixy nebo nádory žaludku a jícnu. S tímto příznakem je nutné se neprodleně dostavit k veterinárnímu lékaři. Je-li zároveň přítomno i zvracení krve (hemateméze), ihned volejte záchrannou službu.

U nejmenších psů, kteří ještě nemají všechna platná očkování, je krev ve stolici vždy nebezpečná. Obvykle se objevuje zároveň s průjmem, který je pro nevyvinutý organismus smrtelně nebezpečný. Může jít o příznak zamoření střevními parazity nebo o první stadium psinky.

Zdroj: Černá stolice u psa
Zveřejněno: 14.8.2017