Téma: 

očkování psinka


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PSINKA

Přenos psinky na člověka

Psinka není přenosná na člověka.

Detail odstavce: Přenos psinky na člověka
Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Border kolie štěně

Dobrý den,
BCC štěně 4 měsíce 14 kg začalo kulhat na pravou nohu. Je velmi temperantní, celý den na zahradě, pelíšek má domaale spí raději venku. Genet. bezproblémová. Krmivo Josera pro štěně + Canine caviar.
Děkuji za radu, (bojí se veter. kvůli očkováni, pozná cestu a zvrací, před 3 týdny byl pochválen “zdravej jak řípa”.

Děkuji za radu

Zdroj: diskuze Border kolie
Odesláno: 2.11.2018 uživatelem Bohumíra Kejhová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PSINKA

Očkování proti psince

Očkování je jediný, ale naštěstí spolehlivý způsob, jak psa proti nákaze psinkou ochránit. S očkováním se začíná u štěňat od 6. týdne věku, potom následují jedna až dvě revakcinace. Poslední očkování by mělo proběhnout až po 12. týdnu věku štěněte. Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování každý rok. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) a její imunologické komise stačí po provedení správného štěněčího očkování očkovat proti psince každé tři roky. Toto nové očkovací schéma je již možné s vakcínami značky Nobivac. Jde o očkování, které chrání, jak má, ale přitom nezatěžuje tělo víc, než je nutné.

Neměli bychom opomenout ani očkování starých psů, často je slyšet názory, že oni už to nepotřebují. Naopak, starší pes, stejně jako štěňata, je rizikovou věkovou kategorií. Štěňata očkovaných matek, která pila mlezivo, přijala i protilátky proti psince a ty je ochrání 6–10 týdnů proti infekci. Proto se u novorozených štěňat nemusíme nákazy psinkou bát. Na druhou stranu protilátky z mleziva trochu překáží při očkování. Štěňata, která se napila mleziva málo nebo vůbec, potřebují být naočkována už v šesti týdnech, jinak by se mohla nakazit, ale štěňata, která měla mleziva dost, si po očkování v šesti týdnech ještě neudělají žádné svoje protilátky, mají jich dost od matky. Proto se štěňata očkují tolikrát, aby si nakonec protilátky vytvořila všechna a nenakazilo se žádné.

Psinka je součástí všech kombinovaných vakcín proti infekčním psím onemocněním, včetně prvních štěněčích, takzvaných puppy-vakcíny. Na nálepce od očkovací látky je psinka vyznačena velkým tiskacím písmenem D.

Detail odstavce: Očkování proti psince
Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Můj pes má bouli

Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Můj pes má bouli
Odesláno: 23.6.2016 uživatelem Michaela Hrachová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PSINKA

Léčba

Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu proti psince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.

Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami proti psince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.

I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.

Proti psince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoci zakrslých kraliků

Dobrý den máme zakrslého králička letos 4.rokem lvíček slečna.Zatím sní nebyl žádny zdravotní problém na očkováni chodíme.Včera si manželka u ni všimla když ležela v kleci mirně třepala hlavičkou trvalo asi 10minut když jsem během toho hladil nebránila se pak z ničeho nic přestalo a chovala se normálně.Chceme se ujistit zda nejde o nic vážneho pokud by se to často opakovalo vezmem ji na veterinu.Děkuju za odpověď Honza P. z Ostravy

Zdroj: diskuze Nemoci zakrslých kraliků
Odesláno: 12.6.2017 uživatelem Honza
Počet odpovědí: 8 Zobrazit odpovědi

BOULE U PSA PO OČKOVÁNÍ

Po kterém očkování bývají boule?

Nejčastěji se reakce na očkování v podobě boulí objevuje u psů, kteří byli očkováni polyvalentní vakcínou. Tyto vakcíny obsahují v jedné dávce vakcínu proti více nemocem (vzteklině, psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze, lymské). Reakce se velmi často objevuje i u těchto vakcín: Eurican DHPLR, Nobivac DHPL, Merilyn.

Detail odstavce: Po kterém očkování bývají boule?
Zdroj: Boule u psa po očkování
Zveřejněno: 2.2.2016

PSINKA

Příznaky a projevy

Psinka je virové onemocnění masožravců, z domácích zvířat se může nakazit pes. Je to vážná nová psí nemoc, která může způsobit smrt či trvalé následky u uzdraveného zvířete. V populacích neočkovaných zvířat způsobuje každých deset až dvacet let epidemie, přičemž poslední taková epidemie psinky byla v České republice v letech 1990–1992, kdy onemocnělo 40 % všech psů. Očkování proti psince sice není povinné ze zákona, ale je to určitě očkování, na kterém se nevyplatí šetřit.

Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček. Stejně jako spalničky je i psinka velice nakažlivá. Virus nepřežívá vyschnutí a vyšší teploty, v létě mimo nemocné zvíře proto dlouho nevydrží, ale v zimě, když je teplota venku kolem nuly, vydrží i několik týdnů. Ve vyloučených sekretech z nemocného zvířete je živý minimálně 20 minut.

Psinkou se mohou nakazit šelmy psovité, kromě psa tedy třeba i liška, lasicovité šelmy, kromě fretky i kuna, lasice, jezevec, výjimkou nejsou mývalové, medvědi, tuleni nebo třeba delfín. Člověku nebezpečí nehrozí. Psinka je kapénková infekce, zdravé zvíře se tedy může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem a různými tělními výměšky, přičemž virus psinky je vylučován ještě 2 až 3 měsíce po infekci! Aby to nebylo málo, jen asi polovina nakažených zvířat onemocní zjevně psinkou, ostatní jen vylučují virus, aniž by na nich bylo cokoliv poznat.

Pokud zvíře přežije počáteční atak viru, má často trvalé následky, jako jsou deformované zuby, nervové tiky nebo predispozice k silným epileptickým záchvatům. Léčba je často neúčinná kvůli dlouhé inkubační době (často i tři týdny). Po vzplanutí je obvykle již pozdě na vakcinaci.

Případy psinky se častěji vyskytují za vlhkého a chladného počasí. Od 1 týdne až do 2 měsíců (!) po nakažení vylučuje infikovaný pes virus tělesnými sekrety: slinami, výtoky z nosu a očí, močí a exkrementy. Jelikož virus psinky přežívá i ve vnějším prostředí, může se zvíře nakazit kontaktem s virem na ulici nebo je virus zavlečen do domácnosti na šatech a obuvi. Virus mohou také přenášet psi s chronickou asymptomatickou (bezpříznakovou) formou psinky, kteří tak nakazí ostatní psy bez ohledu na podmínky prostředí.

Pokud není pes imunizován očkováním, je vůči tomuto viru náchylný v jakémkoliv věku.

Detail odstavce: Příznaky a projevy
Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016

PŘÍČINY ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA

Co znamenají zvýšené jaterní testy

Zvýšené jaterní testy ukazují na poškození jater či infekční žloutenku. Definitivní potvrzení diagnózy by se dalo udělat odběrem vzorku tkáně jater. Podobné příznaky jako infekční hepatitida může z virových onemocnění způsobit psinka i parvoviróza, dále jakýkoliv zánět žaludku a střev způsobený dietní chybou či třeba salmonelózou, zánět slinivky, zauzlení střev, jakékoliv poškození jater či ledvin, leptospiróza nebo otrava jedem na krysy.

Detail odstavce: Co znamenají zvýšené jaterní testy
Zdroj: Příčiny onemocnění jater u psa
Zveřejněno: 18.3.2019

ODČERVOVÁNÍ KOŤAT

Kdy začít s odčervením

Kočky se odčervují nejméně 10–14 dnů před očkováním. První očkování probíhá v 8. týdnu věku:

  • kočka žijící v bytě: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
  • venkovní kočka: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, leukémie
Druhé očkování probíhá v 11. týdnu věku:
  • kočka žijící v bytě: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie
  • venkovní kočka: rhinotracheitida, kaliciviróza, panleukopenie, chlamydióza, kočičí leukémie (FeLV)

Kočka by se měla přeočkovat každý rok. O možnostech očkování proti nemocem jako vzteklina, dermatofytóza, felinní infekční peritonitida (FIP), chlamydióza a leukóza se poraďte se svým veterinářem.

Detail odstavce: Kdy začít s odčervením
Zdroj: Odčervování koťat
Zveřejněno: 10.5.2018

BOULE NA TĚLE PSA

Boule u psa po očkování

Boule u psa po očkování se mohou objevit jako alergická reakce na podanou látku. Často vznikají v průběhu minut až hodin a jsou po celém povrchu těla. Léčí se antihistaminiky, podobně jako senná rýma u lidí.

Detail odstavce: Boule u psa po očkování
Zdroj: Boule na těle psa
Zveřejněno: 8.10.2015

ALERGICKÁ REAKCE NA OČKOVÁNÍ U PSA

Které očkování způsobuje alergické reakce

Při očkování se do těla vpravují buď přímo živé, ale oslabené choroboplodné zárodky, nebo jejich mrtvá těla či jejich části. Cíl je ve všech případech stejný – imunitní systém organismu si očkovací látky musí „všimnout“ a musí mít pocit, že je to hrozba, nemoc. Průběh imunitní reakce a následná tvorba protilátek jsou úplně stejné po očkování jako při opravdovém onemocnění.

Alergickou reakci může způsobit jakékoliv očkování. Alergenem může být tělo mrtvých bakterií v inaktivované vakcíně, ale častěji se jedná o alergii na nějakou pomocnou složku vakcíny, jako třeba na želatinu, která se v některých vakcínách používá jako stabilizátor, nebo na určité konzervační látky či na bílkoviny pocházející z buněčných kultur používaných k výrobě vakcíny, jako je fetální telecí sérum. To je důvod, proč určitým psům může vadit konkrétní značka vakcíny a na „stejnou“ vakcínu jiného výrobce reakci nemají.

Detail odstavce: Které očkování způsobuje alergické reakce
Zdroj: Alergická reakce na očkování u psa
Zveřejněno: 26.2.2019

PSINKA

Průběh onemocnění u psa

Jakmile se virus psinky dostane na sliznici horních cest dýchacích, začne se rychle množit. Nemnoží se však přímo na sliznici, ale v bílých krvinkách, které virus roznesou do krčních mízních uzlin a do mandlí. Druhý až čtvrtý den po infekci se množí hlavně tam, ale o dva dny později už se množí i ve slezině, ve sliznici žaludku a střev, v mízních uzlinách okolo střev a v játrech. Až teď se u nemocného psa objeví zvýšená teplota, ale ta v této fázi často unikne pozornosti. Virus proniká do krve a lavinovitě se šíří do sliznic celého těla a taky do mozku.

Co se stane potom, záleží na virulenci viru a na tom, jak dobře se organismus dokáže s infekcí vypořádat. U silných jedinců, kteří dokážou zmobilizovat svůj imunitní systém, se nestane vlastně nic. Ke zjevnému onemocnění psinkou nedojde a virus je často do 14 dní po infekci úplně zlikvidován. U psů, kteří sice zabojují, ale ke zničení všech virů to nestačí, se psinka již rozvine jako klinicky zjevná choroba, ale s lehčím průběhem.

Poškození sliznice dýchacích cest množícím se virem se projeví jako nachlazení s kašlem, které je nerozpoznatelné od psincového kašle. Pes nemá chuť k jídlu, má mírně zvýšenou teplotu, teče mu z očí či z nosu, kašle. Ve slabinách na břiše se může objevit vyrážka v podobě červených pupínků, které se vlivem bakterií změní v malé praskající vřídky. U starších psů je časté postižení nosní houby a polštářků na tlapkách, které zesílí, zhrubnou a mohou praskat. Při postižení nervové tkáně se může rozvinout zánětlivá forma psinky, chronický zánět mozku a mozkových blan.

Detail odstavce: Průběh onemocnění u psa
Zdroj: Psinka
Zveřejněno: 17.2.2016

ALERGICKÁ REAKCE NA OČKOVÁNÍ U PSA

Postup

Po očkování vždy počkejte v dosahu veterinárního lékaře, třeba v čekárně, a to minimálně půl hodiny. Případná anafylaxe by se projevila kolapsovým stavem už během této krátké doby, a pokud je veterinář nablízku, je nablízku i rychlá pomoc.

Je důležité jakoukoliv změnu zdravotního stavu, o které si myslíte, že souvisí s předchozím očkováním, hlásit veterináři. I méně závažné celkové reakce nejsou překážkou další vakcinaci, ale veterinář o nich musí vědět! Podání stejné značky vakcíny může příště způsobit ještě vážnější nežádoucí reakci. Ale když veterinář ví, že minule zvíře po očkování reakci mělo, není nejmenší problém učinit jistá opatření, například změnit značku, očkování rozdělit a při jedné návštěvě očkovat třeba jen proti jedné nemoci, nebo společně s očkováním aplikovat léky proti alergii. Toto vše ovšem musí rozhodnout veterinář.

Detail odstavce: Postup
Zdroj: Alergická reakce na očkování u psa
Zveřejněno: 26.2.2019

HERPES U PSA

Očkování

K dispozici je komerční vakcína firmy Merial, Eurican Herpes 205. První vakcinace se provádí v průběhu hárání nebo 7.–10. den po nakrytí feny. Druhá vakcinace by měla být provedena 1 až 2 týdny před předpokládaným porodem. Revakcinace (opakované očkování) by měla být provedena v průběhu každé další březosti dle stejného schématu.

Vakcinace březích fen nechrání před infekcí, jen u nich tlumí rozvoj klinických příznaků.

Detail odstavce: Očkování
Zdroj: Herpes u psa
Zveřejněno: 17.12.2015

ODČERVOVÁNÍ KOŤAT

Očkování koťat

Základním doporučeným očkováním pro kočky je takzvaná trojkombinace. Toto očkování působí proti dvěma virům způsobujícím „kočičí rýmu“ a proti virovému průjmu koček. Součástí vakcíny může být i vzteklina. Někdy je vakcína kombinovaná ještě s chlamydiózou, která způsobuje výtoky z očí.

Očkovací schéma této trojkombinace:

  • 1. dávka ve 2. měsíci věku kotěte;
  • 2. dávka ve 3. měsíci věku kotěte (může být spojena se vzteklinou);
  • dále se očkuje vždy po roce pouze jednou ročně.

Další možná očkování jsou proti plísňovému onemocnění kůže a je možno také očkovat proti borelióze. Existují i vakcíny proti některým z virových chorob (FIP, FIV, FeLV), ale před tímto očkováním se doporučuje kočky otestovat, zda tyto viry již v organismu nemají.

Detail odstavce: Očkování koťat
Zdroj: Odčervování koťat
Zveřejněno: 10.5.2018

JORKŠÍRSKÝ TERIÉR

Nemoci

Přestože je jorkšír velmi malý, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Nejdůležitější je vždy prevence, a to především co se týče infekčních onemocnění. Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby, a to jak řezáky, tak i špičáky. Toto musíme hlídat a v případě potřeby dát odstranit odborným lékařem, jelikož perzistující zuby mohou negativně ovlivnit skus. Velmi často se objevuje zubní kámen, kterému lze předejít pravidelným čištěním zubů. Používáme pastu určenou pro pejsky, nikdy ne lidskou.

Nejčastější nemoci: tracheální kolaps, stomatitida a zubní kámen, hydrocefalus, luxace kolenní čéšky, aseptická nekróza hlavice femuru, kožní problémy, onemocnění dásní a chyby průdušnice.

Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.

Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože u jednotlivého trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovala.

K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, jimiž mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.

Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů:

  • 6–9 týdnů věku – první očkování (DHPPi)
  • 8–12 týdnů věku – první přeočkování (DHPPiL)
  • 12–16 týdnů věku – druhé přeočkování (DHPPiL+R)
  • vždy po 1 roce – roční přeočkování (DHPPiL+R)

Detail odstavce: Nemoci
Zdroj: Jorkšírský teriér
Zveřejněno: 19.4.2016

BOULE U PSA PO OČKOVÁNÍ

Léčba boulí po očkování

Výrobci vakcín postupně eliminují rizika, která mohou být zdrojem nežádoucích reakcí. Na druhé straně se zdá, že poněkud přibývá počet postižených psů, pravděpodobně v souvislosti se změnami životního prostředí, způsobu krmení i zdrojů výživy a především s příbuzenskou plemenitbou a úzkou selekcí. Nejčastější predispozice k popisovaným problémům se objevují u malých a zakrslých plemen (hladkosrstý jezevčík, yorkšírský teriér, trpasličí hladkosrstý pinč, čivava, maltézský pinč, mops a další), vzhledem k věku je nejčastější výskyt postvakcinačních reakcí u štěňat a mladých zvířat do 1 roku věku. V těchto případech většinou k opakovaným reakcím po dalších vakcinacích v následujících měsících či letech nedochází (nejde zpravidla o klasickou anafylaxi), ale přesto je zvýšená pozornost na místě.

Alergie na očkování se může projevit jako dušnost, naskákají boule, psa kůže svědí, vyskytují se problémy s pohybem, psi kňučí, jsou nervózní, mohou zvracet. Je potřeba se o řešení poradit s veterinářem. Existují různé varianty očkovacích látek, může se změnit interval, ve kterém dochází k očkování, a je dobré psa proočkovat ráno, abyste mohli vyhledat pomoc lékaře v případě problémů.

Vzniknou-li po očkování u psa boule, většinou tato reakce sama zmizí, pokud ne a boule přetrvávají, je nezbytné vyhledat veterinárního lékaře, který rozhodne o dalším postupu (může podat antihistaminika, bulku vytáhnout jehlou nebo ji chirurgicky odstranit).

Detail odstavce: Léčba boulí po očkování
Zdroj: Boule u psa po očkování
Zveřejněno: 2.2.2016

ALERGICKÁ REAKCE NA OČKOVÁNÍ U PSA

Co s tím dělat

Řešením nežádoucích reakcí na očkování není neočkovat. Nemoci, které jsou zvládnutelné vakcinací, způsobují neléčitelná, rychle probíhající onemocnění s hromadnými úhyny. Příkladem takových chorob je mor králíků nebo pseudomor drůbeže či holubů. U koček má podobný efekt panleukopenie, trefně označovaná jako mor koček. U psa je například očkování proti vzteklině základním očkováním, které bylo zavedeno především pro ochranu lidí, protože kdysi to byl pes, ne liška, kdo byl hlavním hostitelem vztekliny a přenašečem této smrtelné nemoci na člověka. Psi se také očkují proti psince a parvoviróze, což je rovněž obávaný zabiják. Správně zvolené očkovací schéma a očkovací látky pro konkrétní zvíře vždy přináší víc výhod než rizik spojených s vakcinací.

Kvůli minimalizaci nežádoucích reakcí by mělo být každé zvíře očkováno hlavně proti nemocem, které mu reálně hrozí, což záleží na jeho životním stylu i způsobu chovu. Zvíře musí být při očkování zdravé, mimo stres a zátěž a také schopné očkování. Relativní překážkou je trvalé oslabení imunitního systému, v tom případě jsou kontraindikované živé očkovací látky a použijí se inaktivované vakcíny. Úplnou překážkou je jen autoimunitní choroba, protože očkování může minimálně teoreticky příznaky autoimunitní nemoci zhoršit nebo způsobit opětovné vzplanutí.

U koček se riziko rozvoje postvakcinačního sarkomu dá omezit na minimum použitím vakcín bez obsahu dráždivých nosičů či aspoň aplikací na taková místa na těle, kde se případné nádorové bujení dá jednoduše a zcela odstranit chirurgicky.

Detail odstavce: Co s tím dělat
Zdroj: Alergická reakce na očkování u psa
Zveřejněno: 26.2.2019

CO ZNAMENÁ KREV VE STOLICI U PSA

Krev ve stolici psa

Pokud objevíte ve stolici psa krev, navštivte veterinárního lékaře, který psa vyšetří a stanoví diagnózu. Ne vždy je přítomnost krve ve stolici viditelná. V tom případě se mluví o okultní krvi (tajemná, skrytá) ve stolici. Jestliže zjistíme jakékoliv změny, je rozhodně důležité navštívit co nejdříve veterinárního lékaře a nechat psa vyšetřit.

Barva krve ve stolici je buď světlá, nebo tmavá. Běžná barva stolice psa je čokoládově hnědá. Občas ho samozřejmě krmíte lidským jídlem, které příznačně obarví i psí exkrementy.

Pokud pozorujete krev ve stolici u dospělého psa, který má v pořádku všechna očkování a je pravidelně odčervován, tak se s největší pravděpodobností nebude jednat o nic vážného. Psa je potřeba jen sledovat, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Pokud by se objevila opakovaně nebo nemáte v pořádku všechna očkování, tak navštivte veterinárního lékaře.

Detail odstavce: Krev ve stolici psa
Zdroj: Co znamená krev ve stolici u psa
Zveřejněno: 2.2.2017

ALERGICKÁ REAKCE NA OČKOVÁNÍ U PSA

Příznaky

Občas se bohužel objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu, jako je bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění. U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata netrpí autismem nikdy. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.

Alergická reakce se objevuje obvykle do 24 hodin po podání. Nepřehlédnutelnou reakcí je otok obličeje nebo jen okolí očí. Doprovází ho překrvení kůže, zvláště u lysých nebo u bílých krátkosrstých psů je zčervenání těla velmi nápadné. Změny jsou doprovázené svěděním celého těla. Může se objevit kopřivka. V závislosti na intenzitě reakce se může objevit průjem a zvracení, u koček zvracení a ztížené dýchání, nevolnost na sebe upozorňuje taky nápadným sliněním.

Nejvážnější hypersenzitivní reakcí a nežádoucí reakcí po očkování vůbec je takzvaná anafylaxe, kdy dochází k prudkému poklesu krevního tlaku, šoku a kolapsu. Anafylaxe následuje většinou během několika minut po očkování. Tato reakce může být natolik závažná, že vede až k úhynu zvířete. Naštěstí je něco takového velice vzácné. Statisticky se uvádí výskyt anafylaxe u jednoho psa z 385 000 očkovaných psů a u jedné kočky z 555 000 očkovaných koček a samozřejmě jen malá část anafylaxí je tak zhoubná, že se zvíře nepodaří zachránit. Smrtelné anafylaktické reakce se vyskytují i při očkování ptactva chovaného ze záliby.

Detail odstavce: Příznaky
Zdroj: Alergická reakce na očkování u psa
Zveřejněno: 26.2.2019

ZLATÝ RETRÍVR

Prevence a onemocnění

Kvalitní chovatel štěňata pečlivě odčervoval od 14. dnů věku každé dva týdny. Jsou tak zachyceny i dozrávající škrkavky, které se u psů přenášejí jednak mlékem, jednak placenou. Tyto záznamy s nálepkami použitého léčiva bývají uvedeny v očkovacím průkazu. Interval 2 týdny dodržujte i dále do tří měsíců věku pejska. Později odčervujte co tři měsíce do roku věku. Vhodné je po pořízení štěněte navštívit veterinárního lékaře, který nejenže Vám odčervovací (i vakcinační) program vysvětlí, ale mnohdy i trus vyšetří.

Jedno nebo dvě očkování stihl malý kamarád také již u chovatelů. Veškeré záznamy použitých vakcín a termínů naleznete rovněž v očkovacím průkazu. Je důležité dodržet plánovaný termín přeočkování. Vzteklina je zákonem povinná do šesti měsíců věku pejska, ostatní základní očkování zákonem povinná nejsou, v rámci zachování zdraví jsou ale velmi důležitá (jedná se o očkování proti psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater, parainfluenze a leptospiróze). Doplňkovou vakcinací může být také např. borelióza.

Častým onemocněním zlaťáků v dospělosti jsou kloubní a kosterní potíže v důsledku větší velikosti. Dysplazií kloubů lze předejít výběrem štěněte s PP zdravých rodičů a prarodičů, příliš psa ve štěněcím věku nezatěžovat, dbát na kvalitní stravu a normální hmotnost. Plemeno častěji trpí na různé alergie, kožní potíže, oční onemocnění atd.

Detail odstavce: Prevence a onemocnění
Zdroj: Zlatý retrívr
Zveřejněno: 2.8.2016

VETERINA JESENICE

Specializace

Zdravotní tým se skládá ze dvou lékařů: MVDr. Rostislav Šimek a MVDr. Lucie Peřinová. Sestra: Karolína Cmíralová.

Veterinární klinika se zabývá interní medicínou, dermatologií, kardiologií, neurologií, stomatologií, chirurgií (měkkých a tvrdých tkání). Specializuje se na drobné savce a exotická zvířata.

Klinika nabízí rovněž poradnu pro psy, a to v oblasti vakcinace (vakcinační schéma, významná onemocnění), odčervení, péče o štěně, obezity, reprodukce (výživa březích a kojících fen, výživa osiřelých štěňat, porod), péče o seniora. Lékaři vám zde pomohou řešit i taková onemocnění psů, jako jsou parvoviróza, psinka, parainfluenza, panleukopénie, leptospiróza, borelióza, tetanus a vzteklina.

Poradna pro kočky se zabývá vakcinací a péčí o kotě (vakcinační schéma, významná onemocnění). Mezi významná onemocnění, s nimiž vám zdejší lékaři pomohou, patří herpesviróza, leukóza, caliciviróza, chlamydióza, infekční peritonitida a vzteklina.

Stomatologie – domácí péče

Také u zvířat je potřeba pečovat o chrup a celou ústní dutinu. Chrup ovlivňuje genetický předpoklad, nejčastější postižení chrupu mají čivavy, yorkšíři a pudlové.

Nejvíce můžeme ovlivnit kvalitu chrupu stravou. Vhodnou stravou je suchá a granulovaná (měkká strava se usazuje na zubech, které ničí. Na trhu je k dispozici i speciální strava pro předcházení stomatologickým problémům. Zvířata nejsou náchylná na zubní kaz, pokud jim nepodáváte zbytky z lidské stravy. Zvířatům se doporučuje čištění zubů pomocí kartáčku nebo prstem, ale vždy speciální zubní pastou pro zvířata, která usnadňuje čištění. Lze využít i tekutých přípravků pro čištění ústní dutiny, tyto přípravky je možné aplikovat přidáním do misky s pitnou vodou.

Zubní plak se odstraňuje pomocí mořské řasy v prášku, která se přimíchává do pitné vody. Silný zánět lze mazat speciálními gely.

V případě problémů s chrupem vašeho zvířete se nebojte obrátit na veterinární kliniku, kde vám vždy jistě rádi poradí.

Detail odstavce: Specializace
Zdroj: Veterina Jesenice
Zveřejněno: 2.12.2015

PSÍ NEMOCI

Nemoci psů

Nemoci psů se dají rozdělit do několika kategorií podle postižení:

  • Infekční onemocnění psů – vzteklina, parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, infekční kašel, chřipka psů, leptospiróza
  • Nemoci dýchacího ústrojí – akutní zánět nosní sliznice, zánět hltanu a hrtanu, zánět průdušek a plic, zánět pohrudnice, nádory na dýchacím ústrojí
  • Nemoci krevního oběhu a krvetvorných orgánů – zánět srdečního svalu, zánět nitroblány srdeční, zbytnění a rozšíření srdce, srdeční slabost a srdeční vady, zánět tepny, zánět žíly, anémie, leukémie
  • Nemoci trávicího ústrojí – zánět sliznice dutiny ústní, zubní kámen, zubní kaz, zánět mandlí, zánět žaludku, zánět střev, zácpa, hnisavý zánět análních váčků, zánět slinivky břišní, otočení žaludku
  • Nemoci močového ústrojí – zánět ledvin, zánět močového měchýře, močové kameny
  • Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
  • Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
  • Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
  • Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
  • Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
  • Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
  • Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata

Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.

Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.

Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.

Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.

Detail odstavce: Nemoci psů
Zdroj: Psí nemoci
Zveřejněno: 8.5.2016