Olizování genitálií u feny je chování, které si mnoho majitelů všimne a často je znepokojí, zejména pokud se opakuje častěji než obvykle. V některých případech jde o zcela přirozenou součást hygieny, jindy však může signalizovat zdravotní problém, hormonální změny nebo nepohodlí, které fenu obtěžuje. Právě rozlišení mezi normálním a varovným chováním je pro majitele klíčové.
V tomto článku se podrobně podíváme na to, co znamená, když si fena olizuje genitálie, jaké jsou nejčastější příčiny tohoto chování, kdy je situace ještě v normě a kdy už je vhodné vyhledat veterináře. Nechybí ani praktické zkušenosti chovatelů a doporučení veterinárních lékařů.
Přirozené důvody olizování genitálií u feny
Když si fena olizuje genitálie, nemusí to hned znamenat problém. Mírné a občasné olizování je součástí přirozené hygieny a péče o vlastní tělo.
Hygiena a běžná péče
Feny si udržují čistotu podobně jako kočky. Krátkodobé olizování po močení nebo během dne je zcela normální.
Toto chování bývá nenápadné a neprovází ho další příznaky.
V takovém případě není důvod k obavám.
Hárání a hormonální změny
Během hárání je běžné, že fena olizuje pochvu častěji. Jde o reakci na výtok a hormonální změny.
častější olizování
zvýšený zájem o oblast genitálií
změny chování
Po skončení hárání se chování obvykle samo upraví.
Ve svém příspěvku KDYZ SI FENA OLIZUJE GENITALIE JE KASTROVANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sarka.
Mam 4 letou fenku malt.psika.Donedavna byla vesela a hrava.Posledni 3 mesice je apaticka nechce chodit ven,nehraje si a s nikym nekomunikuje.Prodelala zanet moc.cest ktery byl vylecen ant. Byla ji vysetrena moc,krev,byl udelan rentgen vse neg.Veter.nam zdelil ze trpi uzkost. a deres.stavy ber leky ale je to horsi. Rano a po kazdem venceni prijde domu zacne se trast a narikat uz nevim co sni ma vse i lasku. Nemate nekdo takovou skusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sarka.
Psala jsem clanek /kdyz si fena olizuje genitalie/ ale hlavne mi jde o uzkost. a depres. stavy.Fenka 4 leta byla hrava a vesela ted jeji vse jedno.Nekomunikuje,nechce chodit ven po venceni se trese a narika.Veter.ji dal uklid.leky ale je to horsi nevim si rady do 4let byla uplne normalni.Prodelala zanet moc.cest odte doby je netecna. Zanet byl vylecen,ale ona upadla do deprese trva to uz 3 mesice bojim se o ni. Zazemi ma pekne a lasku take kde se stala chyba? Chodili jsme k veterinarce ktera byla neprijemna tak jsme okamzite zmenily veter. Mozna tam se stala chyba nevim.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MLÉČNÉ ŽLÁZY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Albrechtová.
Mám bišonku fenku 12let,má velmi nemocné srdce a ted se jí objevilzánět mlécné žlázy ze struků ji teče mléko s krví.Nejdříve měla 14 dní antibiotika a nyní bere hormony,zvěrolékař ji nedoporučuje vyjmout pod narkózou mlécné uzliny že by nemuselo srdíčko vydržet.Dělám ji masáže a odstříkávám hnědou a krvavou tekutinu ze struků.Též ji dávám chladné obklady.Myslíte že ji to přejde nebo mi napište jaká je prognóza.Děkuji za radu.Nechci aby se trápila.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mnoho chovatelů uvádí, že si zpočátku mysleli, že jde o běžné chování, ale později se ukázal zdravotní problém. Nejčastěji šlo o zánět močových cest nebo hormonální potíže.
Veterináři doporučují sledovat intenzitu a délku olizování, nikoli reagovat hned při prvním projevu.
Modelový příklad: Fena začala intenzivně olizovat genitálie několik dní po hárání. Vyšetření odhalilo mírný zánět pochvy, který byl po léčbě rychle vyřešen.
Akutní zánětlivé otoky na končetinách se zpočátku chladí. Je to běžná a stará forma léčby zánětu vodou (hydroterapie), konkrétně chladnou vodou, která snižuje nadměrné prokrvení zaníceného místa, čímž se zabrání vzniku bolestivého otoku, který může také svým tlakem poškodit další buňky a tkáně. Zamezí se také prostupu dalších zánětlivých látek z krve do tkání, takže se zmírní bolest a další případné poškození okolních buněk a tkání. Akutní záněty se obecně mají chladit pouze v prvních fázích, tedy dva, maximálně tři dny, protože omezením prokrvení se snižuje také schopnost tkáně se léčit a odvádět krví pryč odpadní produkty či zbytky poškozených tkání.
Zánět starší dvou (tří) dnů se má naopak zahřívat, aby se zlepšilo prokrvení, které podpoří hojení. Pozor, střídavé chlazení a po jeho ukončení opětovné zahřátí tkáně vede k popraskání zanícených lymfatických cév, které se může hojit jizvou, čili zvazivovatěním podkoží – to se může po určité době projevit trvalým zesílením nohy koně (sloní nohou). Proto pokud existuje podezření, že je končetina koně oteklá následkem lymfangitidy (flegmóny), nemá se chladit. Jediné chlazení by zde mělo smysl a nevedlo by tolik k poškození tkáně, kdyby se končetina chladila v perakutním stadiu, tedy v době, kdy flegmóna teprve vzniká (kdy noha roste před očima). Pak by mohlo dojít k zastavení zánětu.
Zánětlivé otoky dobře reagují na chlad v případě, že zahájíme první pomoc včas. Došlo-li k poranění koně (upadnutí, kopnutí, odření, škrábnutí), je třeba zajistit zvířeti absolutní klid, ihned ošetřit případnou ránu a okolí poranění chladit vodou. Chladíme 10–30 minut (čím je poranění hlubší, tím déle chladíme; na končetinách postačí chladit 10–15 minut), potom chladit přestaneme. Takto opakujeme několikrát denně. Můžeme přikládat chladivé Priesnitzovy obklady (dnes se už nedoporučuje přikládat led) nebo stříkat slabý proud studené vody. Chlad jednak zpomaluje, až zastavuje tvorbu otoku, jednak příslušnou tkáň znecitlivuje, takže ulevuje od bolesti. Pokud dáváme na postižené místo obklady, musíme dbát na to, aby se nezapařily a končetinu naopak nehřály. Chladivé gely a masti jsou v těchto akutních stavech málo účinné.
Chlazení má smysl pouze tehdy, když chladíme zánětlivý otok ne starší než 48 hodin. Pokud ani do 48 hodin nedojde k vymizení otoku, je třeba volat veterináře. Výjimkou v chlazení je lymfangitis, která se však často vyvine až později, obvykle po vniku infekce neošetřenou nebo špatně ošetřenou rankou. Při ní poměrně rychle oteče celá dolní část končetiny, otok je velice bolestivý na dotek, silně hřeje a kůň obvykle výrazně kulhá. V tomto případě je nutné ihned zavolat veterináře, který koni
Když chceme zjistit, jestli je pes zdravý, často se nejprve podíváme na jeho kůži a srst, poněvadž ony jsou dobrým indikátorem celého zdraví. Již dlouho se ví, že se deficity různých živin projevují vedle jiných příznaků právě změnou struktury, funkce a barvy srsti a kůže psa.
Deficity minerálů jsou následkem minerální nerovnováhy nebo výskytu antagonistů minerálů v krmení. Sekundární deficit zinku pochází zvláště z podávání krmení s vysokým obsahem vápníku, který soupeří se zinkem v místech jeho vstřebávání. Nebo zinek nemusí být biologicky dostupný, protože je vyvázán fytáty v krmení. Fytáty jsou komplexní organické sloučeniny obsahující fosfor. Nacházejí se především ve vláknité zelenině a mohou vázat stopové prvky jako například zinek, interferují s jejich absorpcí ze střeva. Příznaky deficitu zinku jsou ztráta srsti, ztluštění kůže (parakeratóza) a ztráta pigmentace chlupů (achromotrichie). Vědci odhalili několik stavů odpovídajících na zinek u psů a usuzují, že zinek je velmi důležitý pro optimální stav kůže a srsti u psa.
Určitá plemena mohou být více citlivá na deficit zinku. Například sibiřský husky a aljašský malamut jsou predisponováni k dermatóze odpovídající na zinek. Onemocnění obvykle začíná během puberty a projevuje se strupovatěním, šupinatěním a zarudnutím kolem tlamy, brady, očí, uší a na místech vystavených většímu tlaku, jako jdou lokty a pata. Jiná postižená místa jsou prstní polštářky a vnější genitálie. Trvalé podávání zinku psovi je tak v tomto případě víc než vhodné.
Druhý syndrom se objevuje u štěňat různých plemen, především obřích plemen. Kůže je zarudlá a vytvářejí se strupy na hlavě, těle a končetinách. Analýza krmení těchto psů často ukáže na nadměrné množství podávaného vápníku nebo krmení s vysokým obsahem proteinů rostlinného původu. Pamatujte však, že potřeba psa, co se týče zinku, je relativně malá a velmi vysoké dávky tohoto prvku jsou toxické.
Zinek je jedním z nejdůležitějších minerálů v krmivu. Absorpce zinku z potravy je ovlivněna několika faktory. Nedostatek zinku vede k řadě onemocnění, jak již bylo uvedeno výše. Nicméně nadměrné množství zinku také psovi škodí, protože může dojít k problémům při vstřebávání vápníku a k průjmům. Nejlepším zdrojem zinku jsou ječmen, pšenice, červené maso, tuňák, sýr, maso.
Známky nedostatku zinku se u psů projevují nejen vypadáváním srsti a suchou kůží, ale i ospalostí a ztrátou chuti k jídlu.
Pes, který má nedostatek zinku, se léčí přidáním zinku ve formě potravinových doplňků. U polárních plemen psů se musí prášky podávat celý život, jinak se onemocnění znovu objeví. U jiných plemen stačí dočasná léčba tabletami.
Pokud jde o vyvážené krmivo, musíme být ostražití především u pracovních psů, protože spotřebují hodně energie, a tak potřebují dostatek vitamínů a minerálů. Pokud máte doma polární plemeno psa, je vhodné poradit se s veterinářem a on vám předepíše vitamínové a minerální tablety.
